Experimentální syntax a sémantika I Mojmír Dočekal 2023-12-04 1 Požadavky na ukončení • písemná zkouška Požadavky 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly Požadavky 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu • před hodinou: 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu • před hodinou: • čtení 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu • před hodinou: • čtení • v hodině samostatná diskuse na základě slidů 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu • před hodinou: • čtení • v hodině samostatná diskuse na základě slidů • aktivní účast: 10-40% kreditu 2 Požadavky na ukončení • písemná zkouška • domácí úkoly • plus body: vyplnění experimentů Požadavky • plán: 5-6 kapitol za semestr • cca 1 kapitola na každou hodinu • před hodinou: • čtení • v hodině samostatná diskuse na základě slidů • aktivní účast: 10-40% kreditu • písemka: 2/3 hranice (- aktivní účast) 2 Literatura 1. Základní učebnice: Büring (2005) 3 Literatura 1. Základní učebnice: Büring (2005) 2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017), Emonds, Newson, and Veselovská (2017) 3 Literatura 1. Základní učebnice: Büring (2005) 2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017), Emonds, Newson, and Veselovská (2017) 3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005), Dočekal (2005) 3 Literatura 1. Základní učebnice: Büring (2005) 2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017), Emonds, Newson, and Veselovská (2017) 3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005), Dočekal (2005) 4. Experimentální články: práce o binominálním each, a další 3 Literatura 1. Základní učebnice: Büring (2005) 2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017), Emonds, Newson, and Veselovská (2017) 3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005), Dočekal (2005) 4. Experimentální články: práce o binominálním each, a další • online verze Intra do syntaxe 3 Osnova 1) Základy teorie vázání (principy ABC) nepřímý objekt > přímý objekt > prepoziční objekt 21 𝜃-teorie • Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je derivováno z hierarchie tematických rolí (24) Agent > Location, Source, Goal > Theme 22 𝜃-teorie • Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je derivováno z hierarchie tematických rolí (24) Agent > Location, Source, Goal > Theme • výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě 22 𝜃-teorie • Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je derivováno z hierarchie tematických rolí (24) Agent > Location, Source, Goal > Theme • výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě • nejdůležitější kritérium: theta-kritérium – popisuje vztah mezi argumentovou strukturou predikátu a tematickými rolemi: 22 𝜃-teorie • Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je derivováno z hierarchie tematických rolí (24) Agent > Location, Source, Goal > Theme • výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě • nejdůležitější kritérium: theta-kritérium – popisuje vztah mezi argumentovou strukturou predikátu a tematickými rolemi: • „Každý argument je nositelem pouze jedné tematické/theta role a každá theta role je přiřazena pouze jednomu argumentu.“ (Chomsky, 1981) 22 (25) a. Petr spal. b. *Petr spal knihu. c. Petr koupil knihu. d. *Petr koupil. • jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu 23 (25) a. Petr spal. b. *Petr spal knihu. c. Petr koupil knihu. d. *Petr koupil. • jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu • predikát spát má pouze jednu theta roli (agent) 23 (25) a. Petr spal. b. *Petr spal knihu. c. Petr koupil knihu. d. *Petr koupil. • jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu • predikát spát má pouze jednu theta roli (agent) • predikát koupit má dvě theta role (agent, patient) 23 Výhody 𝜃-komanda (26) (Wilkins 1988) a. We talked to John about himself. b. *We talked to himself about John. c. *We talked about John to himself. • Goal – realizované komplementem to 24 Výhody 𝜃-komanda (26) (Wilkins 1988) a. We talked to John about himself. b. *We talked to himself about John. c. *We talked about John to himself. • Goal – realizované komplementem to • Theme – realizované komplementem about 24 Výhody 𝜃-komanda (26) (Wilkins 1988) a. We talked to John about himself. b. *We talked to himself about John. c. *We talked about John to himself. • Goal – realizované komplementem to • Theme – realizované komplementem about • dle hierarchie Goal 𝜃-komanduje Theme, proto ho může vázat, přestože John ne-c-komanduje himself 24 Problémy 𝜃-komanda • anglická slovesa double-object konstrukce (27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme) b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal) c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme) 25 Problémy 𝜃-komanda • anglická slovesa double-object konstrukce (27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme) b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal) c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme) • Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než himself v (27-b) 25 Problémy 𝜃-komanda • anglická slovesa double-object konstrukce (27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme) b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal) c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme) • Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než himself v (27-b) • himself v (27-b) je Theme a zároveň Patient, což je vyšší role než Goal 25 Problémy 𝜃-komanda • anglická slovesa double-object konstrukce (27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme) b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal) c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme) • Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než himself v (27-b) • himself v (27-b) je Theme a zároveň Patient, což je vyšší role než Goal • himself v (27-a,c) je pouze Theme, které následuje další objekt, tedy Goal v tomto případě – Theme je tedy níže než Goal 25 Double object construction ve slovanských jazycích Marvin & Stegovac 2012 26 Psych verbs • konfiguračně nižší argument váže hierarchicky vyšší argument (28) a. Stories about herself generally please Mary. b. Each other’s health worried the students. 27 Obliqueness-komand (o-komand) • mezi c-komand a 𝜃-komand a-seznam watch: 28 Obliqueness-komand (o-komand) • mezi c-komand a 𝜃-komand • o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u c-komanda a-seznam watch: 28 Obliqueness-komand (o-komand) • mezi c-komand a 𝜃-komand • o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u c-komanda • zápis seznamu argumentů slovesa watch: a-seznam watch: 28 Obliqueness-komand (o-komand) • mezi c-komand a 𝜃-komand • o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u c-komanda • zápis seznamu argumentů slovesa watch: a-seznam watch: • pořadí elementují signalizuje obliqueness - NP je méně oblique než NP 𝑎𝑐𝑐 28 Obliqueness-komand (o-komand) • mezi c-komand a 𝜃-komand • o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u c-komanda • zápis seznamu argumentů slovesa watch: a-seznam watch: • pořadí elementují signalizuje obliqueness - NP je méně oblique než NP 𝑎𝑐𝑐 • obliqueness ne vždy koresponduje s lineárním seřazení arguemtnů, když jazyk dovoluje odlišnou linearizaci arguemntů, obliqueness vztahy zakódované v seznamu zůstanou stejné 28 (29) A lokálně o-comanduje B iff A je méně oblique than B na nějakém a-seznamu. (30) A (lokálně) o-váže B iff A a B jsou koindexovány a A (lokálně) o-komanduje B. (31) Binding Conditions: a. Reflexivní zájemno musí být o-vázáno v rámci jeho lokální domény. b. Nereflexivní zájmeno nesmí být o-vázáno v rámci jeho lokální domény. 29 (32) A o-komanduje B iff a. A lokálně o-komanduje B, nebo b. A lokálně o.komanduje C, které dominuje B. (33) Binding Condition C: Referenční výraz (plné NP) nesmí být o-vázán. 30 (34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice. b. a-seznam pro tell: • NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP Casimir 31 (34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice. b. a-seznam pro tell: • NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP Casimir • NP Casimir je o-komandován výrazem him, a protože jsou oba koindexovány, výraz him také váže NP Casimir 31 (34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice. b. a-seznam pro tell: • NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP Casimir • NP Casimir je o-komandován výrazem him, a protože jsou oba koindexovány, výraz him také váže NP Casimir • toto vázání je zákázáno dle Binding Condition C, a proto je koreference nemožná 31 Reflexivní slovesa (35) a. Spencer behaved himself. b. Spencer despised himself. • himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a) Experimentální studie McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54. 32 Reflexivní slovesa (35) a. Spencer behaved himself. b. Spencer despised himself. • himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a) • behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní, syntakticky tranzitivní) Experimentální studie McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54. 32 Reflexivní slovesa (35) a. Spencer behaved himself. b. Spencer despised himself. • himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a) • behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní, syntakticky tranzitivní) 1. inherentně reflexivní – behave Experimentální studie McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54. 32 Reflexivní slovesa (35) a. Spencer behaved himself. b. Spencer despised himself. • himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a) • behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní, syntakticky tranzitivní) 1. inherentně reflexivní – behave 2. typicky self-directed – shave, hide Experimentální studie McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54. 32 Reflexivní slovesa (35) a. Spencer behaved himself. b. Spencer despised himself. • himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a) • behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní, syntakticky tranzitivní) 1. inherentně reflexivní – behave 2. typicky self-directed – shave, hide 3. typicky other-directed – hate, prefer Experimentální studie McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54. 32 Testování konstituentové struktury • argumenty jsou c-commandovány objekty (36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší]. b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi]. 33 Testování konstituentové struktury • argumenty jsou c-commandovány objekty • adjunkty ne (36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší]. b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi]. 33 Testování konstituentové struktury • argumenty jsou c-commandovány objekty • adjunkty ne (36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší]. b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi]. • očekávaný rozdíl: zájmeno v objektu může být koreferentní s plnou NP v adjunktové, ale ne v argumentové větě 33 • jasné kontrasty: (37) a. Vyhodili jsme ho 𝑖, protože Karel 𝑖 je hrozný idiot. adjunkt b. Slíbili jsme mu 𝑖, že Karla 𝑗 přijmeme. argument c. poradil mu 𝑖, protože Karel 𝑖 je jeho kamarád. adjunkt d. řekl mu 𝑖, že Karel 𝑗 je idiot. argument 34 Teorie vázání a komparativ • z principu A a následujícího datového vzoru plyne podpora biklauzální analýzy českých komparativů: (38) a. Petr je vyšší než ???svůj/jeho bratr. b. Petr je vyšší jak ??svůj/jeho bratr. NESČ 35 Teorie vázání a komparativ • z principu A a následujícího datového vzoru plyne podpora biklauzální analýzy českých komparativů: (38) a. Petr je vyšší než ???svůj/jeho bratr. b. Petr je vyšší jak ??svůj/jeho bratr. • klasická syntaktická analýza: NESČ 35 • data [lemma="o?proti"][tag="N.*"][tag="A........2.*"] (39) a. takže viditelnost byla oproti včerejšku lepší b. Teplá období minulosti byla oproti současnosti delší c. Přestože štěpnost čerstvé kosti je oproti kameni horší 36 • data • hledání v ČNK [lemma="o?proti"][tag="N.*"][tag="A........2.*"] (39) a. takže viditelnost byla oproti včerejšku lepší b. Teplá období minulosti byla oproti současnosti delší c. Přestože štěpnost čerstvé kosti je oproti kameni horší 36 • prvotní nápad na podmínky experimentu (lepší data) (40) a. Petr je hrdý, že svůj tým vyhrál ten zápas. b. Petr je hrdý na svůj tým. c. Petr je oproti svému bratrovi starší o 5 let. d. Petr je o pět let starší než svůj bratr. e. Petr je o pět let starší jak svůj bratr. 37 • diplomka Anastasie Triasunove: IS 38 Interpretace indexové struktury Úvod • sémantická interpretace je spojená s pravdivostními podmínkami (41) a. 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 = Karel b. smát 𝑠𝑒 = množina všech entit, které se smějí c. Karel se směje = 1 iff Karel se směje, 0 v opačném případě 39 Interpretace indexové struktury Úvod • sémantická interpretace je spojená s pravdivostními podmínkami • interpretační funkce: – označuje význam nebo denotaci syntaktického objektu 𝛼 denotuje 𝛼 (41) a. 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 = Karel b. smát 𝑠𝑒 = množina všech entit, které se smějí c. Karel se směje = 1 iff Karel se směje, 0 v opačném případě 39 • sestává: 𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě 40 • sestává: a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam 𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě 40 • sestává: a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam b) z kompozičních pravidel 𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě 40 • sestává: a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam b) z kompozičních pravidel 𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě • pravdivostní hodnoty: 1, 0 40 • sestává: a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam b) z kompozičních pravidel 𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě • pravdivostní hodnoty: 1, 0 • NP referuje k individuím 40 Indexikace (42) On se smál. • on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g (43) a. 1 → Anna b. 2 → Karel c. 3 → Petr (44) On2 se smál. 41 Indexikace (42) On se smál. • on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g • přiřazení je funkce z množiny přirozených čísel do individuí (43) a. 1 → Anna b. 2 → Karel c. 3 → Petr (44) On2 se smál. 41 Indexikace (42) On se smál. • on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g • přiřazení je funkce z množiny přirozených čísel do individuí (43) a. 1 → Anna b. 2 → Karel c. 3 → Petr • 𝑜𝑛2 𝑔 denotuje g(2), což je individuum 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 𝑔 (44) On2 se smál. 41 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g b) mluvčí (the speaker) s 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g b) mluvčí (the speaker) s c) situační promluva (the utterance situation) u 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g b) mluvčí (the speaker) s c) situační promluva (the utterance situation) u 1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢 = s 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g b) mluvčí (the speaker) s c) situační promluva (the utterance situation) u 1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢 = s 2. 𝑡𝑦 𝑔,𝑠,𝑢 = jedna osoba s adresovaná v u 42 • jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext (45) a. On2 se smál. b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení • úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení a) přiřazení (the assignment) g b) mluvčí (the speaker) s c) situační promluva (the utterance situation) u 1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢 = s 2. 𝑡𝑦 𝑔,𝑠,𝑢 = jedna osoba s adresovaná v u 3. 𝑣𝑦 𝑔,𝑠,𝑢 = pluralita osob s adresovaná v u 42 • 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢 = denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační promluvě u 43 • 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢 = denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační promluvě u 1. proměnné = přiřazovací hodnoty 43 • 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢 = denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační promluvě u 1. proměnné = přiřazovací hodnoty 2. konstanty = jejich význam není závislý na přiřazení (slovesa, členy, jména, …) 43 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. 44 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. • NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g 44 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. • NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g • NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu 44 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. • NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g • NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu • presupozice = význam nezávislý na kontextu 44 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. • NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g • NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu • presupozice = význam nezávislý na kontextu a. 𝑜𝑛1 𝑔 = g(1) if g(1) je mužského rodu, jinak nedefinováno 44 Teorie vázání • předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní NP nese index. Nic jiného nenese indes. • NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g • NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu • presupozice = význam nezávislý na kontextu a. 𝑜𝑛1 𝑔 = g(1) if g(1) je mužského rodu, jinak nedefinováno b. 𝑜𝑛𝑎5 𝑔 = g(5) if g(5) je ženského rodu, jinak nedefinováno 44 (46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7 𝑔 = g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno • snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně referovaly ke stejnému individuu 45 (46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7 𝑔 = g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno • snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně referovaly ke stejnému individuu • zákaz náhodné koreference 𝑆 𝑔 je možná interpretace věty S pouze, když g(n) ≠ g(m) pokud m ≠ n pro každé přirozené číslo n,m. 45 (46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7 𝑔 = g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno • snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně referovaly ke stejnému individuu • zákaz náhodné koreference 𝑆 𝑔 je možná interpretace věty S pouze, když g(n) ≠ g(m) pokud m ≠ n pro každé přirozené číslo n,m. • podmínka one-to-one 45 Kompoziční interpretace • výraz: syntaktický a sémantický typ 46 Kompoziční interpretace • výraz: syntaktický a sémantický typ • denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩ (entita) 46 Kompoziční interpretace • výraz: syntaktický a sémantický typ • denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩ (entita) • denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota) 46 Kompoziční interpretace • výraz: syntaktický a sémantický typ • denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩ (entita) • denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota) a. množina individuí je interpretací domény typu ⟨𝑒⟩ = D 𝑒 46 Kompoziční interpretace • výraz: syntaktický a sémantický typ • denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩ (entita) • denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota) a. množina individuí je interpretací domény typu ⟨𝑒⟩ = D 𝑒 b. {0,1} je interpretací domény typu ⟨𝑡⟩ = D 𝑡 46 • intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních hodnot (47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) = 1 iff x kouří (48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě 47 • intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních hodnot • bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu (47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) = 1 iff x kouří (48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě 47 • intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních hodnot • bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu • mapuje individuum na pravdivostní hodnotu (47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) = 1 iff x kouří (48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě 47 • intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních hodnot • bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu • mapuje individuum na pravdivostní hodnotu • funkce: f (47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) = 1 iff x kouří (48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě 47 • intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních hodnot • bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu • mapuje individuum na pravdivostní hodnotu • funkce: f • f: D1 → D2 - f je funkce z D1 do D2 (47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) = 1 iff x kouří (48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě 47 • sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly (49) a. Tomáš kouří 𝑔 = b. kouřit 𝑔 ( Tomáš 𝑔 ) (FA) c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě (50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří b. 𝜆x 𝑒.x kouří 48 • sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly • Funkční aplikace (FA): 𝑉 𝑛 𝑁 𝑃 𝑔 = 𝑁 𝑃 𝑉 𝑛 𝑔 = 𝑉 𝑛 𝑔 ( 𝑁 𝑃 𝑔 ) (49) a. Tomáš kouří 𝑔 = b. kouřit 𝑔 ( Tomáš 𝑔 ) (FA) c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě (50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří b. 𝜆x 𝑒.x kouří 48 • sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly • Funkční aplikace (FA): 𝑉 𝑛 𝑁 𝑃 𝑔 = 𝑁 𝑃 𝑉 𝑛 𝑔 = 𝑉 𝑛 𝑔 ( 𝑁 𝑃 𝑔 ) (49) a. Tomáš kouří 𝑔 = b. kouřit 𝑔 ( Tomáš 𝑔 ) (FA) c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě • zkrácení zápisu: (50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří b. 𝜆x 𝑒.x kouří 48 • tranzitivní slovesa - sémantický typ: ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ (51) 𝑚𝑖𝑙𝑜𝑣𝑎𝑡 𝑔 = 𝜆x ∈ D 𝑒. 𝜆y ∈ D 𝑒.y miluje x (52) a. 𝑇 𝑜𝑚 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 𝑃 𝑒𝑡𝑟𝑢 𝑔 = b. 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 𝑃 𝑒𝑡𝑟𝑢 𝑔 ( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔 ) = c. 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 𝑃 𝑒𝑡𝑟𝑢 𝑔 (Tomáš) = d. 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 𝑔 ( 𝑃 𝑒𝑡𝑟𝑎 𝑔 )(Tomáš) = e. 𝑚𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 𝑔 (Petra)(Tomáš) = [ 𝜆x ∈ D 𝑒 [ 𝜆y ∈ D 𝑒.y miluje x]](Petra)(Tomáš) = [ 𝜆y ∈ D 𝑒.y miluje Petru](Tomáš) = 1 iff Tomáš miluje Petru 49 • teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z významů jednotlivých výrazů typ název proměnná kategorie ⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena ⟨𝑡⟩ PH p věta ⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N ⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP 50 • teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z významů jednotlivých výrazů • každý syntaktický konstituent C má interpretaci typ název proměnná kategorie ⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena ⟨𝑡⟩ PH p věta ⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N ⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP 50 • teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z významů jednotlivých výrazů • každý syntaktický konstituent C má interpretaci • funkční aplikace je striktně kompoziční typ název proměnná kategorie ⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena ⟨𝑡⟩ PH p věta ⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N ⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP 50 • teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z významů jednotlivých výrazů • každý syntaktický konstituent C má interpretaci • funkční aplikace je striktně kompoziční • sémantické typy: typ název proměnná kategorie ⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena ⟨𝑡⟩ PH p věta ⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N ⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP 50 • denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota (53) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že 𝑆 𝑔 = 1 iff 𝜙 (54) a. Anna má ráda Marii. b. Anna2 ji6 má ráda. c. #Anna má ráda Annu. (55) Ona řekla, že ji má Petra ráda. a. x řekla, že Petra má ráda x b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra 51 • denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota • spíše pravdivostní podmínky (53) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že 𝑆 𝑔 = 1 iff 𝜙 (54) a. Anna má ráda Marii. b. Anna2 ji6 má ráda. c. #Anna má ráda Annu. (55) Ona řekla, že ji má Petra ráda. a. x řekla, že Petra má ráda x b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra 51 • denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota • spíše pravdivostní podmínky • množina situací, kde je věta S pravdivá = propozice vyjádřená S (53) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že 𝑆 𝑔 = 1 iff 𝜙 (54) a. Anna má ráda Marii. b. Anna2 ji6 má ráda. c. #Anna má ráda Annu. (55) Ona řekla, že ji má Petra ráda. a. x řekla, že Petra má ráda x b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra 51 • denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota • spíše pravdivostní podmínky • množina situací, kde je věta S pravdivá = propozice vyjádřená S • propozice vyjádřená S vzhledem k přiřazení g je množina situací, ve kterých je S pravdivá vzhledem ke g (53) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že 𝑆 𝑔 = 1 iff 𝜙 (54) a. Anna má ráda Marii. b. Anna2 ji6 má ráda. c. #Anna má ráda Annu. (55) Ona řekla, že ji má Petra ráda. a. x řekla, že Petra má ráda x b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra 51 Významové vztahy 1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1 pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g. 52 Významové vztahy 1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1 pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g. 2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli přiřazení (pro které je definována). 52 Významové vztahy 1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1 pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g. 2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli přiřazení (pro které je definována). 3. S1 a S2 jsou nekompatibilní iff pro každé přiřazení g není žádná situace, ve které by byly S1 a S2 obě pravdivé vzhledem ke g. 52 Významové vztahy 1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1 pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g. 2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli přiřazení (pro které je definována). 3. S1 a S2 jsou nekompatibilní iff pro každé přiřazení g není žádná situace, ve které by byly S1 a S2 obě pravdivé vzhledem ke g. 4. S1 a S2 jsou synonymní iff jedna vyplývá z druhé navzájem. 52 Typově řízená interpretace • argument musí být v doméně funkce (56) Funkční aplikace: 𝐴 𝐵 𝑔 = 𝐴 𝑔 ( 𝐵 𝑔 ) nebo 𝐵 𝑔 ( 𝐴 𝑔 ), kdykoli je definováno 53 Typově řízená interpretace • argument musí být v doméně funkce • př. individuum ⟨𝑒⟩ je v doméně funkce ⟨𝑒, 𝑡⟩ nebo ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ (56) Funkční aplikace: 𝐴 𝐵 𝑔 = 𝐴 𝑔 ( 𝐵 𝑔 ) nebo 𝐵 𝑔 ( 𝐴 𝑔 ), kdykoli je definováno 53 Predikátová logika, NLP NLTK book • přečíst až po kapitolu 3.6 Quantification 54 Opakování • logické typy (57) a. Petr1 spal. b. Karel1 ho2 viděl. c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje. (58) a. Někteří lidé ho1 mají rádi. b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident. 55 Opakování • logické typy • indexy na typech? (57) a. Petr1 spal. b. Karel1 ho2 viděl. c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje. (58) a. Někteří lidé ho1 mají rádi. b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident. 55 Opakování • logické typy • indexy na typech? • logický typ propozičního postoje: ⟨𝑡, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ (57) a. Petr1 spal. b. Karel1 ho2 viděl. c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje. (58) a. Někteří lidé ho1 mají rádi. b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident. 55 Opakování • logické typy • indexy na typech? • logický typ propozičního postoje: ⟨𝑡, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ (57) a. Petr1 spal. b. Karel1 ho2 viděl. c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje. • kvantifikátory: (58) a. Někteří lidé ho1 mají rádi. b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident. 55 Extenze a alternativy • Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent, představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse antecedent (59) Ann painted herself. a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost být individuum, které je ve vztahu R na itself c. 𝜆x.R(x)(x) 56 Extenze a alternativy • Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent, představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse antecedent • reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky identické interpretované jako proměnné (59) Ann painted herself. a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost být individuum, které je ve vztahu R na itself c. 𝜆x.R(x)(x) 56 Extenze a alternativy • Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent, představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse antecedent • reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky identické interpretované jako proměnné • alternativní přístup: reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky odlišné (59) Ann painted herself. a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost být individuum, které je ve vztahu R na itself c. 𝜆x.R(x)(x) 56 • reflexivum v tomto případě nemusí být indexováno (60) a. SELF je funkce ze vztahů na takové vlastnosti, že *SELF(R) = 𝜆x.R(x)(x) pro každé R ∈ D⟨𝑒⟨𝑒,𝑡⟩⟩ b. ℎ𝑖𝑚𝑠𝑒𝑙𝑓/ℎ𝑒𝑟𝑠𝑒𝑙𝑓/𝑖𝑡𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑔 = 𝜆R. 𝜆x.(x je M/F/N)SELF(R)(x) (61) a. Nemůže být použito žádné zájmeno tam, kde reflexivum nese stejný význam. b. Pokud tranzitivní sloveso má reflexivní zájmeno jako argument, interpretace je 𝜆x. 𝜆y. 𝑉 𝑔 (x)(y) & x ≠y. (62) Gilbert1 told Spencer2 about himself1/2. 57 • reflexivum v tomto případě nemusí být indexováno • vázání lokálně vyplývá z lexikálního významu: mapuje predikát, se kterým se kombinuje, na vlastnost reflexivity (60) a. SELF je funkce ze vztahů na takové vlastnosti, že *SELF(R) = 𝜆x.R(x)(x) pro každé R ∈ D⟨𝑒⟨𝑒,𝑡⟩⟩ b. ℎ𝑖𝑚𝑠𝑒𝑙𝑓/ℎ𝑒𝑟𝑠𝑒𝑙𝑓/𝑖𝑡𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑔 = 𝜆R. 𝜆x.(x je M/F/N)SELF(R)(x) (61) a. Nemůže být použito žádné zájmeno tam, kde reflexivum nese stejný význam. b. Pokud tranzitivní sloveso má reflexivní zájmeno jako argument, interpretace je 𝜆x. 𝜆y. 𝑉 𝑔 (x)(y) & x ≠y. (62) Gilbert1 told Spencer2 about himself1/2. 57 Experimentální práce • české binominální každý Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík Binominálne každý - experimentálna štúdia Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on distributive share markers 58 Experimentální práce • české binominální každý Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík • binominálná každý a kolektiva: Binominálne každý - experimentálna štúdia Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on distributive share markers 58 Experimentální práce • české binominální každý Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík • binominálná každý a kolektiva: Binominálne každý - experimentálna štúdia • experimentální práce o reduplikovaných BCS číslovkách: Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on distributive share markers 58 –> 59 Domény a orientace Řídící kategorie ECM struktury • exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa (63) a. Charles wants/believes Georgina to lie. b. Charles wants/believes her to lie. c. Georgina is believed to lie. (64) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England. 60 Domény a orientace Řídící kategorie ECM struktury • exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa (63) a. Charles wants/believes Georgina to lie. b. Charles wants/believes her to lie. c. Georgina is believed to lie. • ECM- subjekty: koreference požaduje reflexivum a zakazuje zájmena (64) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England. 60 Domény a orientace Řídící kategorie ECM struktury • exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa (63) a. Charles wants/believes Georgina to lie. b. Charles wants/believes her to lie. c. Georgina is believed to lie. • ECM- subjekty: koreference požaduje reflexivum a zakazuje zájmena (64) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England. • ECM-subjekty: řídí reflexivizaci v nižší klauzi a nedovolují koreferenci s nereflexivními zájmeny v objektu 60 (66) Charles11 wants Georgina to protect him11/*himself11. • konstituent, který je řídící doménou pro objekt musí obsahovat ECM-subjekt, ale vylučuje subjekt hlavní věty 61 • komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně) anafor 62 • komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně) anafor 1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si 62 • komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně) anafor 1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si 2. (morfologicky) komplexní anafory: svůj (sebe?) 62 • komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně) anafor 1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si 2. (morfologicky) komplexní anafory: svůj (sebe?) • v komplexních doménách je vidět rozdíl 62 • jednoduché se chovají analogicky k anglickým herself, himself, … (67) a. Charles1 viděl Dianu2 nasadit si∗1/2 korunu. b. Marie1 viděla Petra2 holit se2/∗1. c. Charles1 viděl Dianu2 nasadit mu1/∗2 korunu. d. Marie1 viděla Petra2 holit ji∗2/1. 63 • sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové doméně: (68) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň. (69) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3. 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP, …) která dominuje: 64 • sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové doméně: • long distance anaphor (68) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň. (69) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3. 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP, …) která dominuje: 64 • sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové doméně: • long distance anaphor (68) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň. (69) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3. 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP, …) která dominuje: a) NP 64 • sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové doméně: • long distance anaphor (68) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň. (69) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3. 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP, …) která dominuje: a) NP b) výraz přidělující pád dané NP 64 • řídící podmínky (předběžně): (70) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň. 65 • řídící podmínky (předběžně): 1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii (70) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň. 65 • řídící podmínky (předběžně): 1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii 2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii (70) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň. 65 • řídící podmínky (předběžně): 1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii 2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii • objekt musí být reflexivní, když je koreferentní s ECM- subjektem, ale nesmí, pokud je koreferentní s hlavním subjektem (70) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň. 65 • řídící podmínky (předběžně): 1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii 2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii • objekt musí být reflexivní, když je koreferentní s ECM- subjektem, ale nesmí, pokud je koreferentní s hlavním subjektem • ECM-subjekt získává pád od hlavního slovesa → vedlejší klauze není jeho řídící kategorie (70) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň. 65 Infinitivní věty (71) subjektová kontrola a. John3 tried to educate himself3/*him3. b. Petr1 zkoušel ublížit si1. (72) objektová kontrola a. Ann2 told John5 to educate her2/*herself2/himself5. b. Anna1 nutila Petra2 ublížit si∗1/2. • try - sloveso kontrolující subjekt (73) a. Petr2 donutil Marii3 3 odejít z večírku. → odchází Marie → objektová kontrola b. Petr2 slíbil Marii3 2 odejít z večírku. → odchází Petr → subjektová kontrola 66 Infinitivní věty (71) subjektová kontrola a. John3 tried to educate himself3/*him3. b. Petr1 zkoušel ublížit si1. (72) objektová kontrola a. Ann2 told John5 to educate her2/*herself2/himself5. b. Anna1 nutila Petra2 ublížit si∗1/2. • try - sloveso kontrolující subjekt • tell sloveso kontrolující objekt (73) a. Petr2 donutil Marii3 3 odejít z večírku. → odchází Marie → objektová kontrola b. Petr2 slíbil Marii3 2 odejít z večírku. → odchází Petr → subjektová kontrola 66 (74) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem, který váže. • předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO (75) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola) b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2]. (objektová kontrola) 67 (74) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem, který váže. • předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO • indexace PRO závisí na hlavním slovese (kontrola subjektová, objektová nebo volitelná) (75) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola) b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2]. (objektová kontrola) 67 (74) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem, který váže. • předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO • indexace PRO závisí na hlavním slovese (kontrola subjektová, objektová nebo volitelná) • PRO váže reflexiva nebo reciprocita ve vedlejší klauzi (75) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola) b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2]. (objektová kontrola) 67 • očekávaný rozdíl mezi jednoduchými a komplexními anaforami: (76) a. Rodiče2 nutili děti3 [PRO3 obléct se3]. b. Zákazník2 nutil holiče3 oholit se3. c. Zákazník2 nutil holiče3 oholit svého3/2 syna. d. ??Zákazník2 nutil holiče3 oholit sebe2/3. 68 (77) [PRO1 milovat své1 nepřátele] je těžké. vs. (78) *svůj nepřítel přišel. 69 NP se subjekty a bez nich • základní rozdíl mezi NP se subjektem (posesivum): (79) John5 saw [a picture of himself5/*him5]. vs. (80) John5 saw [Mary’s8 picture of *himself5/him5/herself8]. 70 (81) 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší kategorie, která má subjekt a dominuje: a. NP b. výraz přidělující NP pád c. kde subjekt je buď klauzální subjekt nebo posesivní subjekt • nicméně pěkný experimentální článek ukazující něco jiného: 71 (81) 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší kategorie, která má subjekt a dominuje: a. NP b. výraz přidělující NP pád c. kde subjekt je buď klauzální subjekt nebo posesivní subjekt • nicméně pěkný experimentální článek ukazující něco jiného: • https://escholarship.org/content/qt02x1n722/qt02x1n722.pdf 71 (82) John7 believes [that [ 𝑆 𝑒 pictures of him7/himself7 are on sale]]. (83) a. Mary3 said that [ 𝑆 𝑒1 John believes that [ 𝑆 𝑒2 [pictures of herself3] are on sale]]. b. John1 believes that [[Mary’s pictures of himself1] are on sale]. 72 • komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic (84) a. #Petr dal Marii obrázek se. b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se. [tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"] 73 • komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic • krátké u NP asi nejdou: (84) a. #Petr dal Marii obrázek se. b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se. [tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"] 73 • komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic • krátké u NP asi nejdou: (84) a. #Petr dal Marii obrázek se. b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se. • snad u nominalizací: ČNK search [tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"] 73 Předložkové fráze jako vázací domény • [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce: (85) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1. b. John1 always relies on him∗1/himself1. 74 Předložkové fráze jako vázací domény • [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce: a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP (85) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1. b. John1 always relies on him∗1/himself1. 74 Předložkové fráze jako vázací domény • [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce: a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP b) nereflexivní NP by mělo být volné v rámci vyšší domény obsahující subjekt (85) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1. b. John1 always relies on him∗1/himself1. 74 Předložkové fráze jako vázací domény • [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce: a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP b) nereflexivní NP by mělo být volné v rámci vyšší domény obsahující subjekt • předložková fráze a zájmeno, zájmeno nemůže koreferovat s Petrem (antecedentem) (85) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1. b. John1 always relies on him∗1/himself1. 74 • v kontrastu k (85): (86) a. John1 looked around him1/himself1. b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1. (87) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1. b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2. 75 • v kontrastu k (85): (86) a. John1 looked around him1/himself1. b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1. (87) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1. b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2. • vazebná doména pro reflexiva může zůstat 75 • v kontrastu k (85): (86) a. John1 looked around him1/himself1. b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1. (87) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1. b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2. • vazebná doména pro reflexiva může zůstat • vazebná doména pro nereflexiva by měla vylučovat subjekt, pouze pokud je zájmeno komplementem slovesa, nikoli když je zájmeno komplementem prepozice 75 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; b) něco, co přiděluje NP pád (C); 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; b) něco, co přiděluje NP pád (C); c) všechny ostatní argumenty C 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; b) něco, co přiděluje NP pád (C); c) všechny ostatní argumenty C • koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem slovesa 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; b) něco, co přiděluje NP pád (C); c) všechny ostatní argumenty C • koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem slovesa • prepozice mají pouze komplement, nikoli subjekt 76 • koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje: a) NP; b) něco, co přiděluje NP pád (C); c) všechny ostatní argumenty C • koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem slovesa • prepozice mají pouze komplement, nikoli subjekt • koargumentová doména NP, které je vybrané prepozicí, je PP 76 Podmínky vázání (finální): (88) Reflexivum musí být vázáno v rámci nejmenší kategorie, která obsahuje dané reflexivum, něco, co mu přiřazuje pád a subjekt. (89) Nereflexium musí být volné ve své koarguemntové doméně. 77 • pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických rolí” (90) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová doména ] (91) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová doména] 78 • pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických rolí” (90) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová doména ] (91) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová doména] • v (90) him získává tematickou roli od relies, všechny argumenty slovesa jsou v rámci jeho argumentové domény, ve které by him mělo být volné 78 • pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických rolí” (90) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová doména ] (91) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová doména] • v (90) him získává tematickou roli od relies, všechny argumenty slovesa jsou v rámci jeho argumentové domény, ve které by him mělo být volné • v (91) him získává tematickou roli od around, který nemá žádný další argument, a proto je PP koargumentová doména, ve které him musí být volné 78 (92) O’Leary6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England. • nereflexivní zájmeno nemůže být vázáno lokálním sujbektem, i když subjekt a zájmeno nejsou tematickými koargumenty (93) Koargumentová doména NP je nejmenší konstituent X, který obsahuje: a. NP; b. C (něco, co přiděluje NP pád); c. T (něco, co přiděluje NP tematickou roli); d. každé NP, jehož pád nebo tematická role je přidělena C nebo T 79 (92) O’Leary6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England. • nereflexivní zájmeno nemůže být vázáno lokálním sujbektem, i když subjekt a zájmeno nejsou tematickými koargumenty (93) Koargumentová doména NP je nejmenší konstituent X, který obsahuje: a. NP; b. C (něco, co přiděluje NP pád); c. T (něco, co přiděluje NP tematickou roli); d. každé NP, jehož pád nebo tematická role je přidělena C nebo T • to vysvětluje předložkové fráze i ECM 79 Orientace a) subjektová orientace (v češtině si) čínština (94) Zhangsan1 Zhangsan shuo say ziji1 self hui will lai. come ‘Zhangsan says he will come.’ 80 (95) Zhangsan1 Zhangsan renwei think Lisi2 Lisi zhidao know ziji1/2/∗3 self de DE taitai wife shi is yige one-CL da big hao good ren. person ‘Zhnagsan thought that Lisi knew that his wife was a very good person.’ 81 (96) a. Petr1 řekl Karlovi2 o svém1/2 autě. b. Petr1 ukázal Karla2 svému1/2 veterináři. (97) Petr1 řekl Marii2 o sobě1/∗2. 82 finština (98) Pekka1 Pekka näki saw että that Matti2 Matti katsoi watched itseään2/∗1. self-POSS ‘Pekka saw that Matti watched himself.’ (99) *Puhuin spoke-1-SG Pekalle1 Pekka itseään1/2. self-POSS ‘I spoke to Pekka about himself.’ • reflexivní itse ‘self’ musí být vázáno subjektem v rámci minimální finitná klauze 83 b) anti-subjektová orientace - nesmí se anaforicky vztahovat k žádnému komandujícímu subjektu Yoruba (100) Ségun1 Segun so say pé that Túndé2 Tunde ro think pé that ó3/∗1/∗2 he sanra. fat ‘Segun1 said that Tunde2 thought that he3/∗1/∗2 was fat.’ 84 c) logoforicity - logofory jsou orientovány na sémanticky nebo pragmaticky determinovanou třídu antecedentů Ewe (101) kofi1 Kofi be say ye1/∗2/∗ 𝑠 LOG -dzo left ‘Kofi said that he/I left.’ (102) kofi1 Kofi be say e∗1/2/∗ 𝑠 he -dzo left ‘Kofi said that he/I left.’ 85 (103) kofi1 Kofi be say me∗1/∗2/𝑠 I -dzo left ‘Kofi said that he/I left.’ • e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗ 𝑠 znamená ‘ne mluvčí’) 86 (103) kofi1 Kofi be say me∗1/∗2/𝑠 I -dzo left ‘Kofi said that he/I left.’ • e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗ 𝑠 znamená ‘ne mluvčí’) • me musí být mluvčí 86 (103) kofi1 Kofi be say me∗1/∗2/𝑠 I -dzo left ‘Kofi said that he/I left.’ • e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗ 𝑠 znamená ‘ne mluvčí’) • me musí být mluvčí • ye může referovat pouze k subjektu be ‘say’, nikoli k dalším osobám 86 • logoforická zájmena nejsou omezena pouze na slovesa komunikace Ewe (104) ana1 Ana kpe see dyidzo happiness be COMP ye1/∗2 LOG -dyi -bear vi child ‘Ana1 was happy that she1/∗2 bore a child.’ (105) kofi7 Kofi (me-) (not) nya know be COMP me I -kp see ye7/∗2 LOG (o) ‘Kofi7 knew/didn’t know that I had seen him7/∗2.’ (106) kofi7 Kofi kp see be COMP yewo7+2/∗2 LOG-PL -do -come go out ‘Kofi saw that they (including Kofi) had come out.’ 87 • logoforická zájmena nejsou omezena pouze na slovesa komunikace • subjekt být šťastný, vědět, vidět Ewe (104) ana1 Ana kpe see dyidzo happiness be COMP ye1/∗2 LOG -dyi -bear vi child ‘Ana1 was happy that she1/∗2 bore a child.’ (105) kofi7 Kofi (me-) (not) nya know be COMP me I -kp see ye7/∗2 LOG (o) ‘Kofi7 knew/didn’t know that I had seen him7/∗2.’ (106) kofi7 Kofi kp see be COMP yewo7+2/∗2 LOG-PL -do -come go out ‘Kofi saw that they (including Kofi) had come out.’ 87 • někdy není lehké rozlišit logoforicitu a subjektovou orientaci na dálku (long-distance) japonština (107) Takasi1 Takasi wa TOP Taroo2 Taroo ni DAT [Yosiko Yosiko ga NOM zibun1/∗2 self o ACC nikundeiru be-hating koto] COMP o ACC hanasita told ‘Takasi told Taroo that Yosiko hated him (Takasi).’ (108) Taroo2 Taroo wa TOP Takasi1 Takasi kara from [Yosiko Yosiko ga NOM zibun1/∗2 self to ACC nikundeiru be-hating to] COMP kiita heard ‘Taroo heard from Takasi that Yosiko hated him (Takasi).’ 88 • Takasi je subjekt a topik v (107), ale oblique v (108) 89 • Takasi je subjekt a topik v (107), ale oblique v (108) • kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude referovat k Taroo v (108), kde má stejné gramatické funkce a stejnou morfologii jako Takasi v (107) 89 • Takasi je subjekt a topik v (107), ale oblique v (108) • kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude referovat k Taroo v (108), kde má stejné gramatické funkce a stejnou morfologii jako Takasi v (107) • zibun není subjektově orientované 89 • Takasi je subjekt a topik v (107), ale oblique v (108) • kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude referovat k Taroo v (108), kde má stejné gramatické funkce a stejnou morfologii jako Takasi v (107) • zibun není subjektově orientované • logofory hledají zdroj 89 (109) Logoforické zájmeno může být užito, když je zanořeno v konstituentu C takovém, že i) C je zanořené, ii) C denotuje propozici p, která může být parafrázovaná jako mentální stav nebo výpověď zájmenného antecedentu takovém, že parafráze obsahuje první osobu zájmena místo zájmena. (110) a. Takasi1 řekl Tarovi2: “Já1/∗2 jsem přišel.” b. Taro2 slyšel od Takasiho1: “Já1/∗2 jsem přišel.” • logoforický antecedent se liší napříč jazyky 90 • Sells (1987) - formální implementace logofor v rámci DRT (Discourse Representation Theory) (111) a. 𝐼/𝑚𝑒/𝑚𝑦/𝑚𝑦𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑛 𝑔,𝑠,𝑢 = g(n) if g(n) = s, jinak nedefinováno b. 𝑦𝑜𝑢/𝑦𝑜𝑢𝑟 𝑛 𝑔,𝑠,𝑢 = g(n), if g(n) je osoba s adresovaná v u 91 • logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o: (112) zájmeno 𝑙𝑜𝑔 𝑛 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = o if o = g(n) (113) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥 (114) a. *Gil6 said that I6 was happy. b. Gil6 said: “I6 am happy.” c. Gil6 said that she6 was happy. 92 • logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o: (112) zájmeno 𝑙𝑜𝑔 𝑛 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = o if o = g(n) (113) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥 • v angličtině: zájmeno první osoby nemůže referovat k mluvčímu ve vedlejší větě (114) a. *Gil6 said that I6 was happy. b. Gil6 said: “I6 am happy.” c. Gil6 said that she6 was happy. 92 • logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o: (112) zájmeno 𝑙𝑜𝑔 𝑛 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = o if o = g(n) (113) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜 = 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥 • v angličtině: zájmeno první osoby nemůže referovat k mluvčímu ve vedlejší větě (114) a. *Gil6 said that I6 was happy. b. Gil6 said: “I6 am happy.” c. Gil6 said that she6 was happy. • she koreferuje s Gil 92 Vázací domény 1) kořenová doména (RD) - celá věta [ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷 ] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷 93 Vázací domény 1) kořenová doména (RD) - celá věta 2) časová doména (TD) - finitní klauze [ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷 ] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷 93 Vázací domény 1) kořenová doména (RD) - celá věta 2) časová doména (TD) - finitní klauze 3) subjektová doména (SD) - subjekt [ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷 ] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷 93 Vázací domény 1) kořenová doména (RD) - celá věta 2) časová doména (TD) - finitní klauze 3) subjektová doména (SD) - subjekt 4) koargumentová doména (CD) - všechny arguemnty C [ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷 ] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷 93 1) kořenová doména korejština (115) John1 John -in -TOP [Bill2 Bill -i -NOM [Mary3 Mary -ka -NOM [Tom4 Tom -iy -‘s caki1/2/3/4/∗5 self tahan toward thato] attitude -lil -ACC silheha hate -n -ASP -ta -DEC -ko] -COMP sangkakha think -n -ASP -ta- -DEC ko] -COMP mit believe -nin -ASP -ta. -DEC ’John1 believes that Bill2 thinks that Mary3 hates Tom4’s attitude toward self1/2/3/4/∗5.’ 94 1) kořenová doména korejština (115) John1 John -in -TOP [Bill2 Bill -i -NOM [Mary3 Mary -ka -NOM [Tom4 Tom -iy -‘s caki1/2/3/4/∗5 self tahan toward thato] attitude -lil -ACC silheha hate -n -ASP -ta -DEC -ko] -COMP sangkakha think -n -ASP -ta- -DEC ko] -COMP mit believe -nin -ASP -ta. -DEC ’John1 believes that Bill2 thinks that Mary3 hates Tom4’s attitude toward self1/2/3/4/∗5.’ • caki může být vázáno pouze v rámci kořenové domény 94 2) časová doména (116) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2. b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní. c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1. 95 2) časová doména (116) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2. b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní. c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1. • se se chová jinak než sebe 95 2) časová doména (116) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2. b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní. c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1. • se se chová jinak než sebe • sebe v časové doméně 95 2) časová doména (116) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2. b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní. c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1. • se se chová jinak než sebe • sebe v časové doméně • se, si v subjektové doméně 95 3) subjektová doména ruština (117) [ 𝑆𝐷 writers-NOM Pisateli1 read čitali reminiscences-ACC [vospominanija each drug about o other-LOC drug-e1]] ‘The writers read reminiscences about each other.’ (118) *Pisateli1 writers-NOM čitali read [ 𝑆𝐷 reminiscences-ACC vospominanija Tolstoi-GEN Tolstoja each drug about o other-LOC drug-e1] ‘The writers read the reminiscences of Tolstoj about each other.’ 96 3) subjektová doména • reciproční zájmena – v subjektové doméně ruština (117) [ 𝑆𝐷 writers-NOM Pisateli1 read čitali reminiscences-ACC [vospominanija each drug about o other-LOC drug-e1]] ‘The writers read reminiscences about each other.’ (118) *Pisateli1 writers-NOM čitali read [ 𝑆𝐷 reminiscences-ACC vospominanija Tolstoi-GEN Tolstoja each drug about o other-LOC drug-e1] ‘The writers read the reminiscences of Tolstoj about each other.’ 96 (119) Kainar a Blatný oholili jeden druhého. (120) Kainar1 a Blatný2 slyšeli [1+2 recitovat jeden druhého]. (121) *Kainar1 a Blatný2 slyšeli Holana3 [3 recitovat jeden druhého]. 97 (122) Kainar a Blatný pomlouvali své milenky. a. anaforický: Kainar → Kainarova milenka; Blatný → Blatného milenka b. reciproční: i Kainar → Blatného milenka; Blatný → Kainarova milenka (123) Kainar a Blatný vzpomínali na vydání svých knížek. (124) Kainar a Blatný vzpomínali na Holanovo vydání svých knížek. a. Kainar + Blatný → Holan vydal Holanovy knížky b. Kainar → Holan vydal Kainarovy knížky; Blatný → Holan vydal Blatného knížky c. ?Kainar → Holan vydal Blatného knížky; Blatný → Holan vydal Kainarovy knížky 98 holandština (125) Peter1 Peter zag saw [ 𝑆𝐷 Mary’s Mary2’ pictures foto of van self zichzelf2/∗1/∗3]. ‘Peter saw Mary’s pictures of him/herself.’ (126) Kainar1 a Blatný2 vydali Holanovo3 vzpomínání na své dětství. a. *Kainar vydal Holanovo vzpomínání na Blatného dětství a Blatný vydal Holanovo vzpomínání na Kainarovo dětství 99 4) koargumentová doména Marathi (127) Jane1 Jane ne ERG tilaa2/∗1 her-ACC bockaarle. scratched ‘Jane scratched her.’ (128) Mary2 Mary dukhi sad hoti. was tilaa2 she-DAT jaataa go aale could naahi. not ‘Mary was sad. She could not go.’ 100 4) koargumentová doména Marathi • to v jazyce Marathi se chová na první pohled jako nereflexivní zájmeno, tj. nemůže být vázáno ve své lokální klauzi, ale přes hranici finitní věty (127) Jane1 Jane ne ERG tilaa2/∗1 her-ACC bockaarle. scratched ‘Jane scratched her.’ (128) Mary2 Mary dukhi sad hoti. was tilaa2 she-DAT jaataa go aale could naahi. not ‘Mary was sad. She could not go.’ 100 4) koargumentová doména Marathi • to v jazyce Marathi se chová na první pohled jako nereflexivní zájmeno, tj. nemůže být vázáno ve své lokální klauzi, ale přes hranici finitní věty • narozdíl od anglických nereflexivních zájmen se ale vyskytuje s antecedentem v rámci své subjektové domény, pokud antecedent není koargumentem (127) Jane1 Jane ne ERG tilaa2/∗1 her-ACC bockaarle. scratched ‘Jane scratched her.’ (128) Mary2 Mary dukhi sad hoti. was tilaa2 she-DAT jaataa go aale could naahi. not ‘Mary was sad. She could not go.’ 100 (129) Jane1 Jane ne ERG ticyaakartaa1 her saadi for ghet sari li. bought ‘Jane bought a sari for her (Jane).’ (130) Jane1 Jane ne ERG John John laa DAT ticyaabaddal1 her maathiti about dili. information gave ‘Jane gave John information about her (Jane).’ 101 • ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan (Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně (131) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP v rámci své koargumentové domény 102 • ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan (Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně (131) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP v rámci své koargumentové domény • mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v rámci finitní klauze) 102 • ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan (Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně (131) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP v rámci své koargumentové domény • mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v rámci finitní klauze) • některé musí být vázány v rámci vyšší domény (časové – norština, subjektové – fríština) 102 • ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan (Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně (131) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP v rámci své koargumentové domény • mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v rámci finitní klauze) • některé musí být vázány v rámci vyšší domény (časové – norština, subjektové – fríština) • tato zájmena mají velmi omezenou distribuci (jako argumenty prepozicí a inherentní reflexiva) 102 Reflexiva na dálku (long-distance) • reflexiva mohou být vázána lokálně herself nebo může být jejich antecedent mimo minimální klauzi → mohou být vázána ne-lokálním antecedentem latina (132) Iccius Iccius nuntium message mittit, sends nisi if-not subsidium relief sibi7 REFL submittatur… furnished-PASSIVE ‘Iccius sends a message that unless relief be given to himself, …’ 103 (133) Ibi there in in proximiis nearest villis farmhouse ita so bipartito in fuerunt(1), two ut parts Tiberis made-they inter that eos1 Tiber et between pons them interesset. and bridge lay between ‘They set (themselves) up in farmhouse very nearby, divided in two, so that the Tiber and the bridge were in between them.’ 104 • dvě analýzy: (134) Hann2 he sagdi said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika]. ability ‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’ (135) *Honum2 he var was sagt said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika.] ability ‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack ability.” ’ 105 • dvě analýzy: 1) movement – jednotná analýza pro vázání short-distance a long-distance; paralela s jazyky, kde existuje šplhání klitik (clitic climbing) (134) Hann2 he sagdi said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika]. ability ‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’ (135) *Honum2 he var was sagt said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika.] ability ‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack ability.” ’ 105 • dvě analýzy: 1) movement – jednotná analýza pro vázání short-distance a long-distance; paralela s jazyky, kde existuje šplhání klitik (clitic climbing) 2) bez movementu – protipříklad: logofory islandština (134) Hann2 he sagdi said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika]. ability ‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’ (135) *Honum2 he var was sagt said [ad that sig2 self vantadi lacked hafileika.] ability ‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack ability.” ’ 105 (136) Barnid1 child-the1 lét let ekki not í in ljós light [ad that bad there hefdi had verid been hugsad though vel well um about sig1] self ‘The child didn’t reveal that it had been taken good care of.’ ‘The child didn’t say: “I’ve been taken good care of.” ’ (137) *Barnid1 child-the1 bar bore bess it ekki not merki signs [ad that bad there hefdi had verid been hugsad though vel weel um about sig1] self ‘The child didn’t look as if it had been taken good care of.’ #‘The child didn’t look: “I’ve been taken good care of.” ’ 106 • logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu islandština (138) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg. The chairman became furiously angry. The proposal was outrageous. Vari henni beint gegn sér4 persónulega. Was it aimed at self personally? 107 • logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu islandština (138) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg. The chairman became furiously angry. The proposal was outrageous. Vari henni beint gegn sér4 persónulega. Was it aimed at self personally? • jazyky které mají pouze komplexní reflexiva (jako angličtina) postrádají reflexiva vázaná na dálku 107 • logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu islandština (138) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg. The chairman became furiously angry. The proposal was outrageous. Vari henni beint gegn sér4 persónulega. Was it aimed at self personally? • jazyky které mají pouze komplexní reflexiva (jako angličtina) postrádají reflexiva vázaná na dálku • když má jazyk jednoduché i komplexní reflexiva, pouze jednoduchá mohou být vázaná na dálku 107 • příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují: (139) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig selv1/∗2} Susan told Anne about … (140) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg selv1/∗2} Harald told John about … 108 • příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují: a) dánština (139) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig selv1/∗2} Susan told Anne about … (140) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg selv1/∗2} Harald told John about … 108 • příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují: a) dánština (139) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig selv1/∗2} Susan told Anne about … b) norština (140) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg selv1/∗2} Harald told John about … 108 • příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší dánština (141) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig selv1 ‘Susan asked Anne to call her.’ norština (142) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1 109 • příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší • bad ‘asked’ je sloveso objektové kontroly, subjekt vedlejší věty v (141) je Anne, nikoli Susan dánština (141) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig selv1 ‘Susan asked Anne to call her.’ norština (142) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1 109 • příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší • bad ‘asked’ je sloveso objektové kontroly, subjekt vedlejší věty v (141) je Anne, nikoli Susan dánština (141) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig selv1 ‘Susan asked Anne to call her.’ norština (142) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1 • sig/seg nejsou přípustné, když vázání není k subjektu 109 Třídy • turečtina (143) Herkes1 everyone ayna-da mirror-LOC {kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2} {(him)self-ACC} gödru saw ‘Everyone saw themselves in the mirror.’ 110 Třídy • turečtina (143) Herkes1 everyone ayna-da mirror-LOC {kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2} {(him)self-ACC} gödru saw ‘Everyone saw themselves in the mirror.’ • dvě formy: kendi/kendisi 110 Třídy • turečtina (143) Herkes1 everyone ayna-da mirror-LOC {kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2} {(him)self-ACC} gödru saw ‘Everyone saw themselves in the mirror.’ • dvě formy: kendi/kendisi • třída může být jedna lexikální jednotka nebo množina forem, které mají společný určitý morfologický tvar nebo jejich komplement 110 Třídy • turečtina (143) Herkes1 everyone ayna-da mirror-LOC {kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2} {(him)self-ACC} gödru saw ‘Everyone saw themselves in the mirror.’ • dvě formy: kendi/kendisi • třída může být jedna lexikální jednotka nebo množina forem, které mají společný určitý morfologický tvar nebo jejich komplement • jazyky rozlišují různý počet tříd 110 Vázání versus koreference 111 • koreference - označena koindexikací (144) koreference: He5/John5 said that he5 was OK. (145) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK. (146) John said that John was OK. (147) No woman doubts that no woman is OK. 112 • koreference - označena koindexikací (144) koreference: He5/John5 said that he5 was OK. (145) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK. (146) John said that John was OK. • oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci (147) No woman doubts that no woman is OK. 112 • koreference - označena koindexikací (144) koreference: He5/John5 said that he5 was OK. (145) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK. (146) John said that John was OK. • oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci (147) No woman doubts that no woman is OK. • she nemá stejnou denotaci jako no woman 112 • koreference - označena koindexikací (144) koreference: He5/John5 said that he5 was OK. (145) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK. (146) John said that John was OK. • oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci (147) No woman doubts that no woman is OK. • she nemá stejnou denotaci jako no woman • kvantifikované NP no woman, each of the women a wh-fráze which man, who 112 Kvantifikované NP a vázání proměnných • vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent kvantifikované NP (QNP) (148) Every manager is happy. a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 𝜆y.y is happy (charakteristická funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy }) b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro každé x, if x a man- ager, (i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (ii) x is in {y | y is happy } 113 Kvantifikované NP a vázání proměnných • vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent kvantifikované NP (QNP) • příklad: (148) Every manager is happy. a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 𝜆y.y is happy (charakteristická funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy }) b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro každé x, if x a man- ager, (i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (ii) x is in {y | y is happy } 113 Kvantifikované NP a vázání proměnných • vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent kvantifikované NP (QNP) • příklad: • happy - denotuje funkci z individuí do pravdivostních hodnot; mapuje pouze šťastná individua na 1 (148) Every manager is happy. a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 𝜆y.y is happy (charakteristická funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy }) b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro každé x, if x a man- ager, (i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (ii) x is in {y | y is happy } 113 Kvantifikované NP a vázání proměnných • vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent kvantifikované NP (QNP) • příklad: • happy - denotuje funkci z individuí do pravdivostních hodnot; mapuje pouze šťastná individua na 1 • a manager - denotuje funkci; mapuje pouze manažery na 1 (148) Every manager is happy. a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 𝜆y.y is happy (charakteristická funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy }) b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro každé x, if x a man- ager, (i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (ii) x is in {y | y is happy } 113 (149) 𝑂𝑛𝑒 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro (alespoň) 1 x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔 (x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (150) 𝑁 𝑜 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro žádné x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔 (x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 • kvantifikátor je logicky komplexnější (151) pro {každý, některý, (alespoň) n, žádné} x takové, že je N, x je v {y | y {spí, je šťastný, …}} 114 (149) 𝑂𝑛𝑒 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro (alespoň) 1 x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔 (x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 (150) 𝑁 𝑜 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 = 1 iff pro žádné x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔 (x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔 (x) = 1 • kvantifikátor je logicky komplexnější (151) pro {každý, některý, (alespoň) n, žádné} x takové, že je N, x je v {y | y {spí, je šťastný, …}} • kvantifikátory nereferují 114 (152) Every tenor2 thinks that he2 is competent. a. 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡 𝑔 = 𝜆x.x thinks that g(2) is competent b. (152) 𝑔 = 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v množině lidí, kteří si myslí, že g(2) je kompetentní • to ale není čtení, které chceme (153) Every tenor2 thinks that he2 is competent. a. (153) 𝑔 = 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v množině lidí, kteří si myslí, že x je kompetentní 115 (152) Every tenor2 thinks that he2 is competent. a. 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡 𝑔 = 𝜆x.x thinks that g(2) is competent b. (152) 𝑔 = 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v množině lidí, kteří si myslí, že g(2) je kompetentní • to ale není čtení, které chceme • spíše chceme: (153) Every tenor2 thinks that he2 is competent. a. (153) 𝑔 = 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v množině lidí, kteří si myslí, že x je kompetentní 115 (154) [Každý student]2 si myslíš, že ho2/3 učitelé podceňují. a. 𝑘𝑎𝑑/𝑠𝑡𝑢𝑑𝑒𝑛𝑡 2 … 𝜆x.x si myslí, že učitelé podceňují x vázanná proměnná b. 𝑘𝑎𝑑/𝑠𝑡𝑢𝑑𝑒𝑛𝑡 … 𝜆x.x si myslí, že učitelé podceňují g(3) volná proměnná 116 • Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP (155) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥] (x) (156) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔 = pro každé y takové, že y je tenor, 𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x) = 1 = …y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x)} = …y je v {x | x thinks that x is competent} = …každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za kompetentní 117 • Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP • sestra 𝛽 𝑛 je Y, který není interpretován vzhledem k původnímu přiřažení g, ale změní přiřazení g[n → x] (155) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥] (x) (156) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔 = pro každé y takové, že y je tenor, 𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x) = 1 = …y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x)} = …y je v {x | x thinks that x is competent} = …každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za kompetentní 117 • Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP • sestra 𝛽 𝑛 je Y, který není interpretován vzhledem k původnímu přiřažení g, ale změní přiřazení g[n → x] • index n je mapován na individuum x (155) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥] (x) (156) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔 = pro každé y takové, že y je tenor, 𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x) = 1 = …y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥] (x)} = …y je v {x | x thinks that x is competent} = …každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za kompetentní 117 Syntaktické a sémantické vázání • kvantifikátory nejdou přes hranici věty: (157) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo. b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil pivo. (158) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic. b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is despotic. 118 Syntaktické a sémantické vázání • kvantifikátory nejdou přes hranici věty: (157) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo. b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil pivo. (158) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic. b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is despotic. • he ne-c-komanduje each of the tenors 118 Syntaktické a sémantické vázání • kvantifikátory nejdou přes hranici věty: (157) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo. b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil pivo. (158) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic. b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is despotic. • he ne-c-komanduje each of the tenors • v (158-a) he a Siegfried jsou koreferentní 118 Syntaktické a sémantické vázání • kvantifikátory nejdou přes hranici věty: (157) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo. b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil pivo. (158) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic. b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is despotic. • he ne-c-komanduje each of the tenors • v (158-a) he a Siegfried jsou koreferentní • kvantifikované NP nedovolují koindexikaci bez c-komanda 118 (159) Kvantifikované NP a wh-stopy mohou být koindexovány se zájmeny pouze v jejich c-komandující syntaktické doméně. • kvantifikátory nereferují → jediná možnost koindexikace je pomocí sémantického vázání 119 • koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání pouze, když QNP c-komanduje zájmeno (160) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired. b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2 [hired]]. 120 • koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání pouze, když QNP c-komanduje zájmeno • kvantifikované NP nemohou být vázány (160) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired. b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2 [hired]]. 120 • koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání pouze, když QNP c-komanduje zájmeno • kvantifikované NP nemohou být vázány • each of the tenors je plné NP (160) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired. b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2 [hired]]. 120 Wh-výrazy • intuitivně: wh-výrazy nereferují (161) Which girl1 told Suzie that she1/2/3 had detention? a. a girl said to Suzie: ‘You have detention.’ b. a girl said to Suzie: ‘I have detention.’ c. a girl said to Suzie: ‘She has detention.’ (162) [ 𝑉 𝑃∗𝛽1[ 𝑉 𝑃 𝑡𝑜𝑙𝑑 𝑆𝑢𝑧𝑖𝑒2 𝑡ℎ𝑎𝑡 𝑠ℎ𝑒1 ℎ𝑎𝑑 𝑑𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡𝑖𝑜𝑛]] 𝑔 = 𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡𝑜𝑙𝑑 𝑆𝑢𝑧𝑖𝑒2 𝑡ℎ𝑎𝑡 𝑠ℎ𝑒1 ℎ𝑎𝑑 𝑑𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡𝑖𝑜𝑛] 𝑔[1→𝑥] (x) = 𝜆x.x told Suzie that g1 → x had detention = 𝜆x.x told Suzie that x had detention 121 Rekapitulace 1) koindexikace mezi dvěma NP může být: 122 Rekapitulace 1) koindexikace mezi dvěma NP může být: a) koreference (obě NP denotují stejné individuum) 122 Rekapitulace 1) koindexikace mezi dvěma NP může být: a) koreference (obě NP denotují stejné individuum) b) sémantické vázání 122 Rekapitulace 1) koindexikace mezi dvěma NP může být: a) koreference (obě NP denotují stejné individuum) b) sémantické vázání 2) kvantifikované NP a wh-výrazy nereferují, proto nemohou koreferovat, jediná možnost je koindexikace 122 Rekapitulace 1) koindexikace mezi dvěma NP může být: a) koreference (obě NP denotují stejné individuum) b) sémantické vázání 2) kvantifikované NP a wh-výrazy nereferují, proto nemohou koreferovat, jediná možnost je koindexikace 3) koindexikace bez c- komanda je možná pouze jako koreference nebo vůbec 122 Antecedent Vztah k anaforickému elementu refereuje k entitě koreference nebo vázání (podstatná jména, některá zájmena) kvantifikátor – nerefeuje pouze vázání Anaforický element Vztah k antecedentu anafora pouze vázání, uvnitř řídící kategorie zájmeno vázání mimo řídící kategorii nebo koreference referenční výraz pouze koreference 123 Sémantické detaily modifikace přiřazení (163) g1 = 1 → Kim 2 → Sven 3 → Ana 4 → Kurt … (164) g1[4 → Marge] = 1 → Kim 2 → Sven 3 → Ana 4 → Marge … 124 • modifikaci lze opakovat: (165) g1[4 → Marge][1 → Bo] 1 → Bo 2 → Sven 3 → Ana 4 → Marge … (166) a. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔 = 1 iff g(2) is asleep. b. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝐶𝑙𝑎𝑟𝑎] = 1 iff Clara is asleep c. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝐵𝑒𝑡𝑠𝑦] = 1 iff Betsy is asleep. d. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝑥] = 1 iff x is asleep. 125 sémantika kvantifikátorů • every - komplexnější: funkce z vlastností (které jsou samy o sobě funkcí z individuí do pravdivostních hodnot) do pravdivostních hodnot ⇒ generalizovaný kvantifikátor (167) Every manager is happy. a. vlastnost být šťastné individuum má vlastnost mapující každý prvek z množiny manažerů na 1 - kvantifikátor v objektu raising kvantifikátoru (168) I met every gymnast. 126 sémantika kvantifikátorů • every - komplexnější: funkce z vlastností (které jsou samy o sobě funkcí z individuí do pravdivostních hodnot) do pravdivostních hodnot ⇒ generalizovaný kvantifikátor • denotuje vlastnosti vlastností (167) Every manager is happy. a. vlastnost být šťastné individuum má vlastnost mapující každý prvek z množiny manažerů na 1 - kvantifikátor v objektu raising kvantifikátoru (168) I met every gymnast. 126 Další případy sémantického vázání 127 • kvantifikované NP, wh-slova: sémantické vázání (169) She knows her7 rithts. a. (169) 𝑔 = 1 iff 𝑘𝑛𝑜𝑤𝑠 ℎ𝑒𝑟7 𝑟𝑖𝑔ℎ𝑡𝑠 𝑔 (g(7)) = 1 = 1 iff g(7) je v {y | y knows g(7)’s rights} b. LF: she7 [ 𝛽7 [knows her7 rights]] (169-b) 𝑔 = 1 iff g(7) je v {x | x knows x’s rights} 128 • kvantifikované NP, wh-slova: sémantické vázání • jména, zájmena, definitní NP: syntaktické vázání - pokud uplatníme sémantické vázání, dostaneme stejný výsledek (169) She knows her7 rithts. a. (169) 𝑔 = 1 iff 𝑘𝑛𝑜𝑤𝑠 ℎ𝑒𝑟7 𝑟𝑖𝑔ℎ𝑡𝑠 𝑔 (g(7)) = 1 = 1 iff g(7) je v {y | y knows g(7)’s rights} b. LF: she7 [ 𝛽7 [knows her7 rights]] (169-b) 𝑔 = 1 iff g(7) je v {x | x knows x’s rights} 128 • kvantifikované NP, wh-slova: sémantické vázání • jména, zájmena, definitní NP: syntaktické vázání - pokud uplatníme sémantické vázání, dostaneme stejný výsledek (169) She knows her7 rithts. a. (169) 𝑔 = 1 iff 𝑘𝑛𝑜𝑤𝑠 ℎ𝑒𝑟7 𝑟𝑖𝑔ℎ𝑡𝑠 𝑔 (g(7)) = 1 = 1 iff g(7) je v {y | y knows g(7)’s rights} b. LF: she7 [ 𝛽7 [knows her7 rights]] (169-b) 𝑔 = 1 iff g(7) je v {x | x knows x’s rights} • pravdivostní podmínky jsou stejné 128 Konstrukce s fokusem (170) Jen Karel si myslí, že jeho pes je úžasný. a. Karel ∈ {x si myslí, že x-úv pes je úžasný ∧ ∀x ≠ Karel → x si nemyslí, že x-ův pes je úžasný} vázanná proměnná b. Karel ∈ {x si myslí, že Karlův pes je úžasný ∧ ∀x ≠ Karel → x si nemyslí, že Karlův pes je úžasný} volná proměnná, koreference (171) Jen Karel obdivuje svého psa. a. !Karel ∈ {x obdivuje x-ova psa} vázanná proměnná b. ??!Karel ∈ {x obdivuje Karlova psa} volná proměnná 129 (172) I only said that TATJANA should stay in her room. a. I didn’t say anone other than Tatjana should stay in Tatjana’s room. (her koreferuje s Tatjana) b. I didn’t prohibit anyone other than Tatjana to leave his/her room. (her je vázáno Tatjana) c. I didn’t say anyone other than Tatjana should stay in Marijana’s room. (her referuje k někomu jinému) • referenční výraz Tatjana je vázáno sémanticky 130 VP elipsy (173) Petrova2 matka šla do jeho2/3 domu a Honzova3 taky. a. Petrova matka ∈ x šel do domu syna x ∧ Honzova matka ∈ x šel do domu syna x. sloppy reading, vázanná proměnná b. Petrova matka ∈ x šel do Petrova domu ∧ Hoznova matka ∈ x šel do Petrova domu. strict reading, koreference (174) Petrova matka šla do svého domu a Honzova taky. a. Petrova matka ∈ x šel do domu syna x ∧ Honzova matka ∈ x šel do domu syna x. sloppy reading, vázanná proměnná b. *Petrova matka ∈ x šel do Petrova domu ∧ Hoznova matka ∈ x šel do Petrova domu. strict reading, koreference 131 (175) a. 𝑜𝑛𝑙𝑦 𝑉 𝑃 𝑔 = 𝜆x. 𝑉 𝑃 𝑔 (x) = 1 a nic jiného nemá vlastnos P ∈ P-SET(VP) b. P-SET(VP) = set všech vlastností P = 𝑉 𝑃′ 𝑔 , kde VP’ je výsledek nahrazení fokusového konstituentu v VP jinou alternativou • konstituent 𝛼 má dva významy: 132 (175) a. 𝑜𝑛𝑙𝑦 𝑉 𝑃 𝑔 = 𝜆x. 𝑉 𝑃 𝑔 (x) = 1 a nic jiného nemá vlastnos P ∈ P-SET(VP) b. P-SET(VP) = set všech vlastností P = 𝑉 𝑃′ 𝑔 , kde VP’ je výsledek nahrazení fokusového konstituentu v VP jinou alternativou • konstituent 𝛼 má dva významy: 1) P-set 132 (175) a. 𝑜𝑛𝑙𝑦 𝑉 𝑃 𝑔 = 𝜆x. 𝑉 𝑃 𝑔 (x) = 1 a nic jiného nemá vlastnos P ∈ P-SET(VP) b. P-SET(VP) = set všech vlastností P = 𝑉 𝑃′ 𝑔 , kde VP’ je výsledek nahrazení fokusového konstituentu v VP jinou alternativou • konstituent 𝛼 má dva významy: 1) P-set 2) běžná hodnota 𝛼’ 132 • P-set je vždy stejného typu jako běžná hodnota (množina vlastností, množina individuí, …) (176) LF1: I only said that TATJANA8 should stay in her8 room. a. 𝑇 𝐴𝑇 𝐽 𝐴𝑁 𝐴8 𝑠ℎ𝑜𝑢𝑙𝑑 𝑠𝑡𝑎𝑦 𝑖𝑛 ℎ𝑒𝑟8 𝑟𝑜𝑜𝑚 𝑔 = 1 iff (g(8) is Tatjana and) Tatjana is in {y | y should stay in g(8)’s room} b. P-SET(TATJANA8 should stay in her8 room): {Claudia is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Marijana is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Steven is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Tatjana is in {y | y should stay in g(8)’s room} …} 133 • P-set je vždy stejného typu jako běžná hodnota (množina vlastností, množina individuí, …) • prvky v P-set jsou omezeny alternativami k běžné hodnotě (176) LF1: I only said that TATJANA8 should stay in her8 room. a. 𝑇 𝐴𝑇 𝐽 𝐴𝑁 𝐴8 𝑠ℎ𝑜𝑢𝑙𝑑 𝑠𝑡𝑎𝑦 𝑖𝑛 ℎ𝑒𝑟8 𝑟𝑜𝑜𝑚 𝑔 = 1 iff (g(8) is Tatjana and) Tatjana is in {y | y should stay in g(8)’s room} b. P-SET(TATJANA8 should stay in her8 room): {Claudia is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Marijana is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Steven is in {y | y should stay in g(8)’s room}, Tatjana is in {y | y should stay in g(8)’s room} …} 133 Dvojité indexování (177) a. otázka: ‘Did Mary and Sue both park their cars in Mary’s garage?’ –> b. We only know that MARY parked her car in her garage. c. we know that Mary parked Mary’s car in Mary’s garage d. we only know that MARY1 [ 𝛽1 parked her1 car in her1 garage] • Mary váže obě zájmena (178) we only know that MARY1 [ 𝛽2 parked her2 car in her1 garage] 134 Dvojité indexování (177) a. otázka: ‘Did Mary and Sue both park their cars in Mary’s garage?’ –> b. We only know that MARY parked her car in her garage. c. we know that Mary parked Mary’s car in Mary’s garage d. we only know that MARY1 [ 𝛽1 parked her1 car in her1 garage] • Mary váže obě zájmena (178) we only know that MARY1 [ 𝛽2 parked her2 car in her1 garage] • Mary váže první zájmeno, ale koreferuje s druhým zájmenem 134 (179) a. Almost every woman only admitted that SHE parked her car in her garage. b. almost every woman [ 𝛽1 only admitted that SHE1 [ 𝛽2 parked her2 car in her1 garage]] • obě zájmena her jsou vázána: she1 a her1 jsou ko-vázána konstituentem almost every woman, zatímco she1 váže zájmeno her2 zprostředkovaně přes 𝛽2 135 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ • když NP’ není syntakticky vázáno žádným NP ve frázi P, říkáme, že NP’ je syntakticky volné v P 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ • když NP’ není syntakticky vázáno žádným NP ve frázi P, říkáme, že NP’ je syntakticky volné v P 2) sémantické vázání: 𝛽 sémanticky váže NP iff: 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ • když NP’ není syntakticky vázáno žádným NP ve frázi P, říkáme, že NP’ je syntakticky volné v P 2) sémantické vázání: 𝛽 sémanticky váže NP iff: a) 𝛽 a NP jsou koindexované 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ • když NP’ není syntakticky vázáno žádným NP ve frázi P, říkáme, že NP’ je syntakticky volné v P 2) sémantické vázání: 𝛽 sémanticky váže NP iff: a) 𝛽 a NP jsou koindexované b) 𝛽 c-komanduje NP x 136 Nový systém • dosud: NP (kvantifikovaná nebo ne) mohou sémanticky vázat → nulová hypotéza 1) syntaktické vázání: NP syntakticky vážen NP’ iff: a) NP a NP’ jsou koindexované b) NP c/o/ …-komanduje NP’ • když NP’ není syntakticky vázáno žádným NP ve frázi P, říkáme, že NP’ je syntakticky volné v P 2) sémantické vázání: 𝛽 sémanticky váže NP iff: a) 𝛽 a NP jsou koindexované b) 𝛽 c-komanduje NP x c) neexistuje žádná 𝛽’, která by byla c-komandována 𝛽 a splňuje a) a b) 136 • když NP není vázáno žádnou 𝛽 ve frázi P, říkáme, že NP je sémanticky volné v P Princip vázání A: reflexivní zájmeno musí být sémanticky nebo syntakticky vázané v jeho doméně Princip vázání C: plné NP musí být sémanticky nebo syntakticky volné v kořenové doméně 137 Princip vázání B (180) a. Jane1 𝛽2 saw her2. b. Jane1 saw her1. c. *Jane1 𝛽2 thought that she2 saw her1. • kodeterminace: NP a NP’ jsou kodeterminované iff: Princip vázání B: nereflexivní zájmeno nesmí být kodeterminované s c-komandující NP v jeho doméně 138 Princip vázání B (180) a. Jane1 𝛽2 saw her2. b. Jane1 saw her1. c. *Jane1 𝛽2 thought that she2 saw her1. • kodeterminace: NP a NP’ jsou kodeterminované iff: a) jsou koindexované Princip vázání B: nereflexivní zájmeno nesmí být kodeterminované s c-komandující NP v jeho doméně 138 Princip vázání B (180) a. Jane1 𝛽2 saw her2. b. Jane1 saw her1. c. *Jane1 𝛽2 thought that she2 saw her1. • kodeterminace: NP a NP’ jsou kodeterminované iff: a) jsou koindexované b) jeden sémanticky váže druhý Princip vázání B: nereflexivní zájmeno nesmí být kodeterminované s c-komandující NP v jeho doméně 138 Princip vázání B (180) a. Jane1 𝛽2 saw her2. b. Jane1 saw her1. c. *Jane1 𝛽2 thought that she2 saw her1. • kodeterminace: NP a NP’ jsou kodeterminované iff: a) jsou koindexované b) jeden sémanticky váže druhý c) existuje NP’ ’ takové, že NP a NP’ ’ jsou kodeterminované a NP’ ’ a NP’ jsou kodeterminované Princip vázání B: nereflexivní zájmeno nesmí být kodeterminované s c-komandující NP v jeho doméně 138 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: 139 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: a) strict reading: her referuje ke kontextově dané osobě Ms. Jones, jejíhož souseda nenávidí všechny ženy v Culver City, ale nikoli ženy v Los Feliz 139 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: a) strict reading: her referuje ke kontextově dané osobě Ms. Jones, jejíhož souseda nenávidí všechny ženy v Culver City, ale nikoli ženy v Los Feliz b) sloppy reading: každá žena v Culver City nenávidí svého vlastního souseda, ale není pravda, že ženy v Los Feliz nenávidí svého vlastního souseda 139 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: a) strict reading: her referuje ke kontextově dané osobě Ms. Jones, jejíhož souseda nenávidí všechny ženy v Culver City, ale nikoli ženy v Los Feliz b) sloppy reading: každá žena v Culver City nenávidí svého vlastního souseda, ale není pravda, že ženy v Los Feliz nenávidí svého vlastního souseda • v strict reading čtení jsou obě zájmena ve VP i v elipse referenční –> 139 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: a) strict reading: her referuje ke kontextově dané osobě Ms. Jones, jejíhož souseda nenávidí všechny ženy v Culver City, ale nikoli ženy v Los Feliz b) sloppy reading: každá žena v Culver City nenávidí svého vlastního souseda, ale není pravda, že ženy v Los Feliz nenávidí svého vlastního souseda • v strict reading čtení jsou obě zájmena ve VP i v elipse referenční –> • v sloppy reading jsou zájmena vázána QNP 139 Elipsy verbální fráze (181) Every woman in Culver City hates her neighbor, but no woman in Los Feliz does. • věta je ambigní: a) strict reading: her referuje ke kontextově dané osobě Ms. Jones, jejíhož souseda nenávidí všechny ženy v Culver City, ale nikoli ženy v Los Feliz b) sloppy reading: každá žena v Culver City nenávidí svého vlastního souseda, ale není pravda, že ženy v Los Feliz nenávidí svého vlastního souseda • v strict reading čtení jsou obě zájmena ve VP i v elipse referenční –> • v sloppy reading jsou zájmena vázána QNP • mixované čtení není možné 139 Generalizace VP-elipsy: Když zájmeno p v antecedentu VP je sémanticky vázáno, korespondující zájmeno p’ v elipse musí být sémanticky vázáno paralelně. Když p je referenční, p’ s ním musí koreferovat. 140 • snaha vyloučit možnost, že jedno zájmeno je vázáno sémanticky, zatímco druhé zájmeno je referenční (182) a. *every woman in Culver City 𝛽2 hates her2 neighbors, but no woman in Los Feliz does (hate her2 neighbors). –> b. *Felix1 𝛽2 hates his2 neighbors, and Max3 does (hate his2 neighbors), too. 141 • snaha vyloučit možnost, že jedno zájmeno je vázáno sémanticky, zatímco druhé zájmeno je referenční (182) a. *every woman in Culver City 𝛽2 hates her2 neighbors, but no woman in Los Feliz does (hate her2 neighbors). –> b. *Felix1 𝛽2 hates his2 neighbors, and Max3 does (hate his2 neighbors), too. • obě zájmena jsou na LF koindexované, ale zájmeno v elixpe je referenčí – referuje ke kontextově danému g(2), zatímco overt zájmeno (není v elipse), je vázáno 141 • snaha vyloučit možnost, že jedno zájmeno je vázáno sémanticky, zatímco druhé zájmeno je referenční (182) a. *every woman in Culver City 𝛽2 hates her2 neighbors, but no woman in Los Feliz does (hate her2 neighbors). –> b. *Felix1 𝛽2 hates his2 neighbors, and Max3 does (hate his2 neighbors), too. • obě zájmena jsou na LF koindexované, ale zájmeno v elixpe je referenčí – referuje ke kontextově danému g(2), zatímco overt zájmeno (není v elipse), je vázáno • to je vyloučeno generalizací VP-elipsy, ale syntaktická identita není jedinou podmínkou VP-elipsy 141 • snaha vyloučit možnost, že jedno zájmeno je vázáno sémanticky, zatímco druhé zájmeno je referenční (182) a. *every woman in Culver City 𝛽2 hates her2 neighbors, but no woman in Los Feliz does (hate her2 neighbors). –> b. *Felix1 𝛽2 hates his2 neighbors, and Max3 does (hate his2 neighbors), too. • obě zájmena jsou na LF koindexované, ale zájmeno v elixpe je referenčí – referuje ke kontextově danému g(2), zatímco overt zájmeno (není v elipse), je vázáno • to je vyloučeno generalizací VP-elipsy, ale syntaktická identita není jedinou podmínkou VP-elipsy • zavedení pseudo-strict reading 141 “Žádná LF reprezentace nemůže obsahovat sémanticky vázané a volné výskyty toho stejného zájmena.” • overt zájmeno a eliminované zájmeno, které nesou stejný index, musí být obě buď volné, tj. (ko)referenční, nebo vázané, pak se jedná o sloppy reading –> References Büring, Daniel. 2005. Binding Theory. Cambridge University Press. Chomsky, Noam. 1981. “Lectures on Binding and Government.” Dordrecht: Foris. Dočekal, Mojmı́r. 2005. Vázané Proměnné v češtině. Masarykova Univ., Filozofická Fak. Dotlačil, Jakub. 2017. “Teorie vázánı́.” In Nový Encyklopedický Slovnı́k češtiny Online, edited by Petr Karlı́k, Marek Nekula, and Jana Pleskalová. Emonds, Joseph, Mark Newson, and Ludmila Veselovská. 2017. “Teorie Řízení a vázánı́.” In Nový Encyklopedický Slovnı́k češtiny Online, edited by Petr Karlı́k, Marek Nekula, and Jana Pleskalová. Portner, Paul H. 2005. What Is Meaning: Fundamentals of Formal Semantics (Fundamentals in Linguistics). Oxford: Blackwell. Reinhart, Tanya. 2016. Anaphora and Semantic Interpretation. Routledge. Sportiche, Dominique, Hilda Koopman, and Edward Stabler. 2013. An Introduction to Syntactic Analysis and Theory. John Wiley & Sons. 142