Úkol 5 (Blevins: Laryngeal Features)
Přečtete si kapitolu Laryngeal Feature z knihy Evolutionary Phonology od Juliette Blevinsové (viz
studijní materiály).
Blevinsová popisuje fonologické zvláštnosti segmentů odlišených činností hlasivek, a to znělosti,
aspirace (pre- a post-, viz níže), glotalizace a ejektivnosti. Pro zjednodušení nás bude zajímat pouze
znělost (nezapomínejte ale, že znělost může souviset s aspirací jako v případě napjatosti v angličtině).
Zvláštnosti se týkají distribuce znělosti a její schopnosti rozlišovat význam.
Některé fonetické a fonologické pojmy jsou vysvětleny níže.
Otázky pro vás:
A) Blevinsková popisuje výskyt neznělých a znělých konsonantů napříč jazyky z hlediska jejich
schopnosti odlišovat význam (distinktivní znělost) a z hlediska jejich neschopnosti význam rozlišovat
(neutralizace znělosti, viz níže). Kdy a ve kterých fonologických kontextech se rozdíl mezi
neznělými a znělými konsonanty obvykle využívá k rozlišení významu a kdy naopak obvykle nikoliv,
tedy kdy dochází k jeho neutralizaci? Blevinsová zmiňuje tři zvláštní kontexty výskytu neznělých
a znělých konsonantů. Které to jsou? Stručně je charakterizujte. Kontextem se myslí místo
výskytu, např. začátek věty, třetí foném od konce slova, mezi dvěma vibrantami, v nepřízvučné
slabice, po vysokém tónu apod.
B) Specifický výskyt znělosti a její (ne)schopnost rozlišovat může mít různé fonetické (artikulační,
percepční či akustické) vysvětlení. Blevinsová jich zmiňuje několik. Které to jsou? (Popište a vysvětlete
podstatu jednotlivých vysvětlení.)1
C) Blevinsová zmiňuje rozdíl mezi litevštinou a bretonštinou v souvislosti s chováním obstruentů
na konci slov. Čím je bretonština zvláštní? (Mimochodem, litevština se chová jako spisovná/ortoepická
čeština, zatímco bretonština jako moravské dialekty češtiny.)
D) Blevinsová tuto fonologickou zvláštnosti koncových obstruentů v bretonštině vysvětluje pojmem
lenizace (angl. lenition). Co tento pojem znamená? V textu není vysvětlen, a proto musíte
sami pátrat na internetu či v knihách.
E) Autorka dále zmiňuje lezginský jazyk (Lezgian). Čím je tento jazyk zvláštní z hlediska distribuce
znělosti?
Vysvětlení některých pojmů:
angl. stop (consonant) = okluziva/exploziva, tj. závěrový konsonant
angl. burst = exploze (u exploziv), burst strength = síla exploze
1
Blevinsová používá tři pojmy pro vysvětlení mechanismu fonetických změn, a to: CHANGE, CHANCE a CHOICE
(psáno kapitálkami). Podle ní k těmto změnám dochází jako důsledek (ne)dorozumění, tj. při percepci. Uvedené
pojmy pak označují několik typů nedorozumění mezi tím, co mluvčí řekl a zamýšlel, a tím, co posluchač slyšel a jak
to interpretoval. Toto je však jen mechanismus změny. Jiná věc jsou důvody, proč k tomuto nedorozumění vůbec
může dojít – to je podstatou otázky B.
angl. release = uvolnění závěru, tedy ploze jako třetí fáze artikulace konsonantů; existují různé
druhy plozí (laterální, nazální) a včetně konsonantů bez ploze (= angl. unrealeased, non-release),
kdy závěr není uvolněn nebo kdy je explozivní zvuk jedné okluzivy přehlušen závěrem jiné oklu-
zivy
F0 = základní frekvence, tj. frekvence kmitání hlasivek
F1, F2, F3 atd. = formanty vokálů
angl. glottalization = glotalizace, tedy současné vytvoření glotální okluzivy a orální okluzivy
(např. v angličtině jsou koncové explozivy glotalizované: [ræʔp] rap); pre-glotalizace je glotální
okluziva před orální (jako v angličtině), post-glotalizace je naopak
angl. pre-aspiration = pre-aspirace; angličtina má post-aspiraci, aspirace se objevuje před uvolněním
závěru, ale některé jazyky jako islandština má pre-aspiraci, kde aspirace objevuje před vytvořením
závěru
Máte-li nějaké další otázky k terminologii, napište.
Odevzdání úkolu: 5. 11.