Metody a techniky sociologického
výzkumu I. (kvalitativní)
Sociologický výzkum v umění a kultuře
2
Typy případových studí
holistický
přístup:
jedna
jednotka
analýzy
více
jednotek analýzy
jednopřípadový projekt
vícepřípadový projekt
Kvalitativní výzkum je vlastně tvorbou případových studií - existuje několik jejich typologií. Zde uvedená ukazuje jaký je vztah mezi kontextem (okolím, podmínkami), popisovaným případem a jednotlivými jednotkami analýzy - v našem případě tedy respondenty.
Pokud budete zkoumat např. Stravovací návyky studentů (MU v Brně), můžete všechny studenty považovat za jeden „případ" a snažit se popsat společné charakteristiky platné pro studovanou problematiku. Nebo si můžete rozdělit studenty podle fakult (případ I, případ 2,... případ X) nebo podle toho zda žijí v Brně u rodičů (případ I), dojíždí (případ 2), bydlí na kolejích (případ 3), bydlí v nájmu v Brně (případ 4).
V rámci studie pak můžete v u jednoho případu všechny poznatky agregovat nebo naopak ukázat na dílčí variace (respondent I, respondent 2)
podle Yin, R. K. (2014). Case study research: Design and methods. Los Angeles: Sage
► 3
Typy případových studií
(jiná typologie, podle cíle, záměru studie)
► Deskriptívni (popisující) případová studie
► podrobný popis, běžný kontext
► Exploratorní (průzkumná) případová studie
► podrobný popis, běžný kontext - příčinné vztahy (struktura)
► Explanační (vysvětlující) případová studie
► vysvětlení konkurujících si popisů
► Instrumentální případová studie
► hlouběji porozumět teoretickým otázkám typu „jak" a „proč" to v reálném životě funguje analýzou konkrétní podoby obecného jevu
► Intrinzitní případová studie
► obecný rámec není podstatný, studium ojedinělého případu do hloubky
► Evaluační případová studie
► zhodnocení jevu podle určitých kritérií (obvykle se hodnotí nějaký program či intervenční zásah)
Strategie výběru vzorku případové studie
► Existují 4 základní možnosti, jak vybírat případy, které chce zkoumat.
► Důležité je, aby výzkumná zpráva obsahoval informaci, jakou strategii jste zvolili a proč.
► (I) Paradigmatické případy
► cílem je vytvářet metafory (vyprávění, charakteristiky) nebo zformulovat závěr pro celou oblast, jíž se zkoumaný případ týká
► např. studenti studující primárně kvůli zájmu o obor / studenti studující kvůli získání titulu
► (2) Kritické případy/události
► cílem je získat informace, které umožní logickou dedukci typu
► cílem je najít charakteristiky a události, které jsou „kritické" - určující pro určitý typ a umožňují jeho logickou dedukci
► např. že nezaměstnanost rozhodujícím faktorem pojícím voliče populistických stran (toto je smyšlený případ) a umožňuje tedy logickou dedukci, že kde je vyšší nezaměstnanost budou získávat populistické strany více hlasů (pozn. toto neodhalíte jen kvantitativním průzkume, tam se vám může objevit celá řada faktorů a až kvalitativní analýzou můžete „spolehlivě" určit,který faktor je rozhodující a proč)
► 5
Strategie výběru vzorku případové studie
► (3) Extrémní případy
► cílem je získat informace z mimořádných případů
► „mimořádnost" je chápána jak v pozitivním, tak v negativním smyslu.
► vyhledat takové případy a získat potřebná data bývá velmi náročné.
► (4) Maximálně variující případy
► cílem je získat informace o důležitosti různých okolností, které ovlivňují průběh a vyústění případu
► například 3 ze 4 případů se navzájem liší v jedné dimenzi (důležité charakteristice)
Podle: Flyvbjerg, B. (2006). Five misunderstandings about case-study research. Qualitative Inquiry, /2(2),2l9-245.
► 6
Techniky kvalitativního výzkumu
► Pozorování
► Interview
► S návodem
► Narativní
► Skupinové
► Studium dokumentů
Existuje několik možností, jak realizovat kvalitativní výzkum. Zde se zaměříme jen na interview, pozorováním a studiu dokumentů bude věnováno několik poznámek v rámci kvantitativních technik.
Základní rozdělení interview je podle toho, zda tazatel postupuje v rozhovoru podle předem připraveného plánu/otázek (s návodem), nebo zda iniciuje téma rozhovoru, respondenta nechává hovořit a kreativně/v reakci na něj s ním vstupuje do dialogu.
„Interview" se může realizovat i skupině, obvykle se tomu říká „focus group" a za využití technik skupinové práce (brainstoriming, řízená diskuze, hra...) se diskutuje stanovené téma.
► 7
Interview
► Problémy
► Důvěra
► Navázání vztahu a vytvoření důvěry je základní podmínkou úspěšného interview
► Paměť narátora
Je potřeba dotazováním a opakování ověřovat jednak úplnost sdělovaných informací a také to, zda se jedná více o popis či o interpretaci popisované události nebo situace
► Rozhovor jako artefakt (nahrávka, přepis)
Rozhovor samotný by měl probíhat nerušeně, což vyžaduje jeho záznam (zápis přímo při rozhovoru se velmi nedoporučuje, protože se tím narušuje osobní kontakt mezi tazatelem a dotazovaným). Až následně se ze záznamu dělá přepis a ten se analyzuje. Jak záznam, tak přepis sebou mohou nést technické problémy (ztráta dat, chyba přepisu, nesrozumitelnost na nahrávce a samozřejmě také ztrátu velké části neverbální komunikace, která rozhovor doprovází a je jeho nedílnou součástí)
► Způsob dotazování
► Standardizované (pevně stanovené otázky a jejich pořadí)
► Polostandardizované (definované okruhy - témata, případně otázky, na které se nesmí zapomenout)
► Nestandardizované (volné vyprávění, dialog)
► 8
Interview - jako proces
► Realizace interview
► 2 setkání
1. hlavní interview (po něm následuje zpracování získaných dat)
2. doplňující, ověřující interview (které se realizuje s odstupem od hlavního interview a to na základě již získaných a analyzovaných dat)
► Interview jako proces
► (Samotné Interview) Narátor vypráví
► (Samotné Interview) Narátor sám objevuje nové vztahy
► (Samotné Interview) Tazatel shrnuje, intepretuje a nechává potvrzovat narátorem
► (Fáze přepis) Přepis a interpretace
► (2. setkání) Re-interview
► Součásti interview je také pozorování chování narátora a zaznamenání tohoto chování (neverbální komunikace)
► 9
Vedení rozhovoru
1. Poděkování, představení sebe a projektu
2. Seznámení s rozhovorem, dotaz na nahrávání, otázka ochrany soukromí a anonymizace dat
3. Zahájení vlastního rozhovoru
4. Samotný rozhovor (klást otázky, reagovat, opakovat, parafrázovat, hlídat ucelenost odpovědí)
5. Uzavření rozhovoru
6. Získání formálního souhlasu se zpracováním dat
► 'o
Typy otázek - na co se ptát
Zkušenost Chování
► Názory a hodnoty
► Pocity Znalosti Vnímání
► Demografické a kontextové
► n
Pravidla pro práci s kvalitativními daty
1. Pracujte se všemi získanými údaji, se všemi dílčími výsledky, se všemi důkazy (vč.těch, které jste nepředpokládali, které jsou pro překvapující.)
2. Berte v úvahu všechna hlavní „soupeřící (protichůdná)" vysvětlení.
3. Identifikujte nejvýznamnější aspekty, charakteristiky zkoumaného případu.
4. Při analýze dat využijte všechny své předchozí expertní znalosti a zkušenosti.
► 12
Transkripce dat
► Doslovná
► Doslovně zaznamenáváme mluvený projev informátora, včetně výrazů nespisovných, slangových, gramaticky chybných, přeřeknutí apod.
► Komentovaná
► Zaznamenáváme i nonverbální projevy dotazovaného (odmlky, intonaci, úsměv, zarmoucenost apod.).
► K zaznamenávání neverbálního chování dotazovaného může sloužit zvláštní paralelní sloupec vedle hlavního sloupce s doslovným přepisem mluveného slova.
► Redigovaná
► Výpovědi upravíme do srozumitelnější a čtivější podoby.
► Přeložíme tedy některé slangové či nářeční výrazy, nepřepisujeme přeřeknutí apod. Text můžeme stylisticky upravit. Zaznamenáváme jen zásadní nonverbální projevy (výbuch smích, pláč apod.).
► 13
Transkripce dat
► Shrnující protokol
► Doslovně zachovány necháme jen klíčové pasáže, ostatní části rozhovoru zestručníme.
► Vždy ale tak, aby zůstal zachován původní smysl sdělení.
► Selektivní protokol
► Přepisujeme pouze pasáže relevantní z hlediska zaměření výzkumu.
► Zbylou část interview vůbec nepřepisujeme.
► 14
a dat (upraveno podle Miles & Huberman, 1984)
► Zkoušejte získaná data uspořádat různými způsoby.
► Vytvořte matici základních kategorií, které charakterizují daný případ. Do polí této matice zapisujte pro každou kategorii příklady, doklady, údaje, které jste o ní empiricky získali.
► Pokuste se získaná data znázornit pomocí vývojového diagramu nebo jiného způsobu grafického znázornění, aby se dala lépe prostudovat.
► Vytvořte si tabulku, která zachytí četnosti výskytu různých kategorií, různých událostí apod.
► Zkoumejte složitosti takových tabulek a sledujte jejich vztahy k statistickým údajům typu průměr, rozptyl (z kvantitativních výzkumů).
► Uspořádejte data chronologicky podle průběhu dění nebo použijte časové schéma.
► 'S
Interview - interpretace
► Interpretace
► Analýza prostředí
► Neverbální složka
► Obsahová analýza
► Psychologická analýza
► Jazyková analýza
► Analýza smyslu sdělení
► 16