KONTEXT - nejednoznačnost vymezení a třídění, důležitost zásadní →) část textu a situace ovlivňující jinou část textu →) vztah části textu a situace k jiné části textu →)množina vztahů relevantních pro vysvětlení textu (Danneberg). Kontexty však nejsou pevně dány, aktualizují se a přizpůsobují přímo při komunikaci nebo interpretaci →)Jazykový, slovní kontext // textové okolí jedné realizace slova, „hypotetický soubor všech jednotek ze všech textů, do jejichž sousedství je daná jednotka zasazena“ (Cvrček) oo DVA JAZYKY, PŘEKLAD →)Soubor navzájem nějak spjatých elementů textu či dialogu (Mukařovský) →)pojem-termín sémantické kontexty pro označení dílčích entit vzniklých „významovou spojitostí mezi částmi textu“ a rozlišuje makrokontexty, jako je syžetový kontext nebo kontext vypravěčského subjektu, a mikrokontexty, např. rým (Hausenblas) →)kontextová výstavba chápána jako nejvyšší rovina výstavby textu, tvořená sémantickými vztahy mezi syntaktickými jednotkami , bez formálně jaz. vyjádření; ustálené způsoby využití jaz. prostředků v rámci této roviny, např. přímá řeč, pak byly označeny jako kontextové postupy (Doležel) - kontext je utvářen i jinými texty, diskurzy, komunikačními žánry → interdiskurzivní kontext →)extratextové // nejazykové // mimojazykové kontexty : kontext situační →)→) úsek aktuálního n. možného světa, k němuž text odkazuje (věcný, předmětný k.); tak je mj. pojímán k. v komunikačním modelu (Jakobson) →)→) situační kontext, který představuje „vysoce idealizovanou abstrakci z takové (níže) situace a obsahuje pouze ta fakta, jež systematicky determinují přiměřenost“ výpovědí, zatímco komunikační situace je „empiricky reálná část reálného světa“ (Van Dijk) biograficko-individuální kontext, jenž je chápán jako výsledek souboru osobních zážitků (experience) PŘEKLAD pragmatika : kontext = soubor znalostí o světě, v němž probíhá diskurz včetně znalostí odpovědí na otázky KDO? KDE? KDY? JAK? - fce: - omezuje významy slov, vět i celých sdělení → aktualizuje se určitý význam ze souboru potenciálních významů, vznikají významy nové - eliminuje dvojznačnost autosémantik (slov plnovýznamových) - konkretizuje význam synsémantik (slov neplnovýznamových) - „udává referenta deiktickým slovům a propriím“ a „doplňuje informaci vynechanou elipsou“ (Čermák) smysl sdělení utvářený recipientem = text + kontext // diskurz = text + kontext