Německá kinematografie v období nacismu Riefenstahl5 Režisérka Leni Riefenstahl s Adolfem Hitlerem při natáčení Vývoj německé kinematografie po 1. světové válce •expanze německého filmového průmyslu nastala hlavně díky izolaci, kterou způsobil vládní zákaz z roku 1916 omezující dovoz filmů. • •poptávka německých diváků a potažmo německých kin vedla ke zvýšení počtu produkčních společností z 25 v roce 1914 na 130 v roce 1918 • •na konci války také započalo slučování produkčních společností do velkých celků. Nejvlivnějším z nich se stala firma Universum Film Aktiengesellschaft (UFA). Altes-ufa-logo_Kopie_20mal20.jpg Vývoj německé kinematografie po 1. světové válce •pokud by vláda na konci války odvolala zákaz dovozu filmů z roku 1916, i přes nárůst německé produkce, by mohly do Německa expandovat zahraniční filmy – především ze Spojených států. • •na rozdíl od Francie, německá vláda v tomto období filmovou tvorbu silně podporovala • •zákaz importu, který tvůrcům přinesl téměř pět let minimální konkurence na domácím trhu, pokračoval až do prosince 1920. • •toto ochranářské opatření připravilo vynikající půdu pro masivní rozvoj německé kinematografie oproti jiným evropským mocnostem. Propaganda •záměrná a systematická snaha o formování představ, ovlivňování a usměrňování citů, vůle, postojů pro úmysly a potřeby propagandisty • •usiluje o změnu světového názoru a snaží se vytvářet žádoucí celospolečenské vědomí a vzory jednání • •důležitým znakem ideologie propagandy je její ofenzivní charakter, její dlouhodobost a koncepčnost. • •zejména v totalitních/autoritativních režimech propaganda jedním z hlavních pilířů státu a1b74f5b1e8dc36fe0a6d84abe7c19f1--leni-riefenstahl-nazi-party.jpg Propaganda •typickou vlastností je neomylnost, zdánlivá vědeckost, objektivita tvrzení a likvidace vykonstruovaných spiknutí • •pro totalitní státy je důležitý absolutní vliv na média, která mají uniformovat individua a přizpůsobit je cílům vládnoucího režimu • •propaganda je vedle cenzury, jedním z nejmocnějších mocenských prostředků • •utvrzovat záměry vládnoucích elit a legitimizovat tak jejich nástup / setrvání u moci • Propaganda •logický důraz na masová média; audiovizuální umění – film • •využití filmu staví na jeho širokém dosahu, předpokládaném realismu, emocionálním dopadu a oblibě • •v literatuře se kombinování výchovných sdělení se zábavou uplatňovalo již dávno, avšak film do celé věci vnesl nový prvek díky své schopnosti oslovit velké množství lidí a se zdáním věrohodnosti manipulovat se zdánlivou skutečností fotografických sdělení Německá kinematografie •Od r. 1933 vláda Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) • •Říšský kancléř Adolf Hitler i ministr propagandy Josef Goebels byli filmovými fanoušky; setkávání s filmovými tvůrci, pravidelný dozor nad filmem • •Od roku 1934 dozor nad cenzurou (od roku 1934 nastupuje v SSSR diktát socialistického realismu) • Německá kinematografie •snaha o odstranění Židů ze všech sfér kinematografie • •zákaz filmů vzniklých před r. 1933, na nichž se podíleli Židé • •exodus židovských a levicových autorů • •postupné znárodňování / zestátňování filmu • •v polovině 30. letech prudce klesl dovoz i vývoz filmu Německá kinematografie •znárodnění německého filmu: • –nespočívalo v záboru soukromých firem působících v oblasti filmu – –ale v tajném odkupu akcií tří hlavních filmových výroben v letech 1937 a 1938 nacistickým režimem (Ufa, Tobis, Bavaria) – –souběžně existovaly nezávislé firmy, které pokrývaly 1/3 filmové produkce – –v r 1942 došlo završení znárodnění filmu; všechny německé, rakouské i české filmové firmy holdingové společnosti Ufa-Film /Universum Film Aktiengesellschaft/ Německá kinematografie •znárodnění německého filmu: • •většina akcií v největší společnosti UFA patřila mocnému pravicovému mediálnímu magnátu Alfredu Hugenbergovi (pravicový aktivista, který se stal v nové vládě krátce ministrem hospodářství). • •UFA pod vlivem Hugenberga vyrobila několik prvních nacionalisticky zaměřených filmů • •v roce 1933 vláda založila Filmovou úvěrovou banku (Filmkreditbank), jež v době krize podporovala filmovou výrobu. Nacistický režim měl snadnější dohled nad filmovou tvorbou, protože filmové projekty mohly získat půjčky, pouze pokud respektovaly ideologické požadavky. Unknown-2.jpeg Německá kinematografie •„filmy o nepřátelích“ • •už okolo roku 1933 vznikly první ostře nacistické filmy, které útočily na komunismus a Židy • •okolo roku 1940 filmové útoky na Velkou Británii a Sovětský svaz • •po porážce u Stalingradu vymizeli ve snaze nepoutat na tuto skutečnost pozornost diváků Německá kinematografie za nacismu •TÝDENÍKY •informování obyvatelstva o dění ve válčící Evropě • •politické funkci filmového zpravodajství byl přičítán velký význam • •vypravěč a jazyk, texty, výběr záběrů, střih a doprovodná hudba – optimistická, vítězství sugerující propaganda • •Nefiktivní žánr týdeníku platil za velmi vítané a dočasně i značně účinné médium estetizace války Německá kinematografie za nacismu •na počátku války návštěvnost kin stoupala, protože diváci chtěli vidět zprávy z fronty • •týdeníky nejprve ukazovaly překážky, s nimiž se němečtí vojáci v zahraničí setkávali a které dokázali snadno překonat – smrt a utrpení se tu nikdy neobjevovaly. • •v dobách, kdy bylo týdeníkové zpravodajství na vrcholu byly každý týden vyrobeny více než tři tisíce kopií ve více než třiceti jazykových mutacích • •s vývojem války se všechny týdeníky začaly zkracovat, jednak kvůli obrovské spotřebě filmového materiálu, ale zejména kvůli přibývajícím porážkám a ztrátám Německa • Německá kinematografie za nacismu •Leni Riefestahl – v současnosti nejznámější filmová tvůrkyně (dokumentaristka) nacistické éry • •Triumf vůle (1935) 6. sjezd NSDAP • •http://www.leni-riefenstahl.de/eng/bio.html •https://www.youtube.com/watch?v=xjgYS8uXwFk • • •na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1935 získal film cenu jako nejlepší zahraniční dokumentární film a na světové výstavě v Paříži roku 1937 dostal zlatou medaili • •Olympia (1938) – dokumentace XI. olympijských her v Berlíně (Přehlídka národů a Oslava krásy) • Německá kinematografie za nacismu •ve filmu Olympia byla použitá efektní světelná kombinace, trikové záběry a kamery na vozíku, pohybující se na kolejnicích. • •speciálně pro Olympii vymyslela Riefenstahlová výtah, na kterém se pohybovala kamera po vysokém vlajkovém stožáru • •důraz kladený na estetiku sportovního těla, jenž plně konvenoval s nacistickou rasovou i druhovou ideologií. • • Německá kinematografie za nacismu • •Riefenstahlová použila v Olympii efektní kombinace umělého a denního světla. •https://www.youtube.com/watch?v=H3LOPhRq3Es • • • •Přímo na stadiónu dala vykopat šest šachet, ve kterých byly umístěny kamery snímající sportovce proti nebi, aby vynikly jejich hrdinská atletické těla. • •Unikátních záběrů dosáhla tím, že skokanům a maratóncům upevnila při tréninku na těla kamery. • •Poprvé se použila kamera pod vodou, aby byl zdokumentován skok do vody po částech. • • Olympia_Jul2001.jpg Militantní filmy •Žid Süs (Vait Harlan, 1940) – antisemitská propaganda; natočeny na Goebbelsův rozkaz z roku 1939 na základě Hitlerova “konečného řešení“ židovské otázky •https://www.youtube.com/watch?v=xfGHMmfyMAk •Věčný Žid (Fritz Hippler, 1940) •GPU (Karl Ritter, 1942) – protisovětský film •Carl Peters (Herbert Selpin, 1941) – protibritský • •většinou filmovou produkcí každopádně lidová zábava (melodramatické zápletky) / idylizace reality • •historismus / dějiny pruského státu • • Žid Süs (Vait Harlan, 1940) •autor předlohy - spisovatel Lion Feuchtwanger - paradoxně patřil ve své době mezi výrazné antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie • •typizace postav: chamtivý Žid - lichvář. Süs půjčuje peníze zchudlému šlechtici a snaží se proměnit zemi v židovský stát. • •mnohočetná role herce ve vedlejší úloze Wernera Krause, který ztvárňuje několik vedlejších postav Židů najednou s cílem stereotypizace Židů, jak charakterově, tak vzhledově. • •film byl po svém uvedení do kin hojně navštěvován a vyprovokoval i pouliční násilí vůči Židům Žid Süs (Vait Harlan, 1940) Věčný Žid (Fritz Hippler, 1940) •Věčný Žid byl prezentován jako dokumentární film o židovské rase • •využívá prostřihy z dokumentů, hraných filmů i fotomontáže • •dokumentární záběry z varšavského židovského ghetta s částmi filmových děl natočených režiséry židovského původu Charlesem Chaplinem, Maxem Reinhardtem a Ernstem Lubitschem. • •Snímek Věčný Žid byl však tak tvrdě antisemitským, že se stal neoblíbeným. •https://www.youtube.com/watch?v=qoK3il7uKKI • Věčný Žid (Fritz Hippler, 1940) Věčný Žid (Fritz Hippler, 1940)