Seminář k magisterské diplomové práci I • Formální požadavky týkající se průběhu Semináře k Mgr. diplomové práci I a jeho úspěšného ukončení: •Diplomanti navštěvují výuku: účast studentů v hodinách je povinná. •viz Studijní a zkušební řád MU: http://www.muni.cz/general/legal_standards/study_examination_regulations •Diplomanti aktivně spolupracují s vedoucím práce na formulaci tématu a metodologie práce do formátu: název (ČJ/AJ) + anotace. •A) Registrují se k tématu v IS MU ve stanoveném termínu. Letos do 31. 10. 2023. •B) Konzultují s vedoucím práce alespoň jednou během zkouškového období. •B) Představí název, anotaci a vedoucího práce v semináři v určeném termínu. •C) Do určeného termínu odevzdají: Projekt diplomové práce (viz studijní materiál předmětu v rozsahu 10 normostran), jehož součástí je také komentovaný seznam literatury a pramenů. Podmínky pro ukončení Semináře k oborové práci: •Spolupráce s vedoucím práce na formulaci tématu a metodologie práce do formátu: název + anotace + literatura (stačí 3 tituly). Registrace k tématu v IS ve stanoveném termínu. Letos do 31. 10. 2023. •Alespoň jedna konzultace s vedoucím práce. • •Magisterské diplomové práce: 140 000 znaků, povinnou součástí jsou dvě cizojazyčná resumé. •Oborové práce: oborové práce jsou odevzdávány v jednom exempláři. Musí být svázány tzv. kroužkovou vazbou, rozsah magisterských oborových prací je 55 000 znaků, povinnou součástí práce je české a cizojazyčné resumé. •https://music.phil.muni.cz/media/3067521/pravidla-190418.pdf • •Deadline pro odevzdání práce: XXX (dle SZZ) Rozsah diplomových/oborových prací, vazba, exempláře, resumé: •Motto 1: •Kritéria pro vědecký charakter nějakého zkoumání podle U. Eca: • •1.) Předmětem výzkumu musí být poznatelný, či identifikovatelný objekt – definovaný tak, aby byl poznatelný a identifikovatelný i pro ostatní. •2.) Výzkum by měl o svém výsledku sdělit více, než bylo dosud řečeno, respektive se podívat novým pohledem na věci, které již řečeny byly. •3.) Výsledky výzkumu by měly být prospěšné pro ostatní a přinášet nové poznatky. •4.) Vědecký výzkum by měl poskytovat podklady pro potvrzení nebo vyvrácení předpokladů, z nichž vychází, a tak umožnit, aby kdokoli jiný mohl v daném výzkumu pokračovat. • •Eco, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc: Votobia 1997. •Motto 2: • •„Někdy se má za to, že fakta mluví sama za sebe a že vědecký popis reality, je-li vypracován poctivě a detailně, je prostě odrazem reality. Ve skutečnosti je třeba vypracovat si rétoriku, tj. vyvinout přesvědčivý styl pro vědecký článek. Zdá se, že jevy nabývají statutu faktu jen díky konsensu a že tohoto konsensu nelze dosáhnout bez rétorické přesvědčivosti. Umění spočívá v tom, vyvolat ve čtenáři přesvědčení, že tu nejde o žádnou rétoriku a že článek o vědeckém výzkumu je ´nulové psaní´.“ • •Barthes, R. The Pleasures of the text. New York: 1975. Jak postupovat při volbě tématu práce? •Vytvoř si předběžný koncept •Téma: •Úvod: (asi 10 %) •Hlavní text: (asi 80 %) – uspořádání odstavců v logickém sledu, rozvíjejícím a ilustrujícím úvodní tezi. •Shrnutí/závěr: (asi 10%) – na základě předcházejícího textu znovu formulovaná úvodní teze a její zobecnění. •Připrav si hrubý náčrt textu •Napiš nejdříve hlavní text. (Jednotlivé odstavce/kapitoly mají postupně vést čtenáře k přijetí – obhájení závěrečného tvrzení.) Odstavce/kapitoly obvykle začínají větou formulující hlavní téma odstavce/kapitoly. Následují podpůrné a rozšiřující informace. •Napiš úvodní odstavec, který obsahuje: •Stručně naznačený kontext tématu. Úvodní tezi naznačující autorův postoj k tématu. Náznak metody/argumentace, která povede k podpoření úvodního tvrzení. Definici důležitých pojmů. •Závěr-shrnutí: Znovu formulovaná úvodní teze. Shrnutí hlavních argumentů. Důsledky. Zasazení tvrzení do širšího kontextu. •RADY PRO PSANÍ •Nejdůležitějším předpokladem je myšlenka a znalost toho, co chceme psát. •Dále si musíte uvědomit, které kapitoly budou hlavní, které budou podkapitoly a vztahy mezi jednotlivými částmi práce. (To znamená, že si, než začneme psát, vytvoříme sled hlavních myšlenek, osnovu textu.) •Každou myšlenku musíme určitým způsobem vysvětlit, popsat, prokázat. Struktura písemných prací: •Podrobně viz: www.phil.muni.cz/music /studium- pravidla pro psaní prací/ •Titulní strana. •Obsah. •Předmluva (není povinná). •Úvod. •Stať (jednotlivé kapitoly). •Závěr. •Resumé. •Seznam vyobrazení (není nutný). •Seznam pramenů a literatury. •Přílohy (nejsou nutné). Ad Titulní strana /strany/ - viz PDF dokument ve studijních materiálech předmětu •a. Název oboru, ústavu, fakulty a univerzity (v záhlaví, každý údaj na samostatném řádku), a sice v následujícím pořadí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia/ Hudební věda/ Teorie a provozovací praxe staré hudby/ Teorie interaktivních médií/ Management v kultuře) b. Jméno studenta. c. Označení práce (Bc., Mgr., Dr., seminární práce). d. Název práce (uprostřed stránky). e. Jméno vedoucího práce. f. Jména konsultantů (nemusí být). g. Rok odevzdání práce. Ad Obsah : doporučuje se využít tzv. Deweyův číselný systém. Tzn. •1. Úvod •2. Metody a materiál • 2.1. Metody • 2.2. Materiál • 3. Dílčí kroky/výzkum • 3.1. • 4. • 4.1. • 4.2. • 5. Závěr • • atd…. Ad Úvod •Úvod má stručně uvádět do pojednávaného problému. Může také obsahovat zdůvodnění aktuálnosti tématu. Nutná je metodologická úvaha o řešení problematiky: tj. jaký cíl si autor stanovuje a jaké metody k jeho dosažení volí, v jakém kontextu pozoruje své téma, na jaké teorie odkazuje. Důležitá je i velmi stručná kritika literatury, která tvoří podklad pro autorovy argumentace. ad Stať •Stať sestává z jednotlivých kapitol písemné práce, kde student samostatně zpracovává zkoumanou problematiku. V této části prokazuje schopnost aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům. •Stať je obvykle rozdělena na kapitoly, jež mohou být samostatně nadepsány. •Členění stati na kapitoly (jednotlivé kapitoly se zabývají: a) charakteristikou materiálu, b) ozřejměním použitých metod a postupů, c) popisem dosavadního stavu bádání, souvislostmi, shodami a neshodami s literaturou, d) zdůrazněním nových pohledů, postupů, nových výkladů pramenů či literatury. •Stanovené téma musí být sledováno v soustředěném výkladu a ten je docílen jen pečlivě zvoleným kontextem, zasazujícím téma do patřičných souvislostí. Ty teprve dovolují autorovi argumentovat ve prospěch určitých teorií. Abstrakt / ad resumé •Obsahová struktura abstraktu (resumé): Obsahuje postupně zhruba tyto body: problém, metody, výsledky, závěry. Vždy musí obsahovat informaci o cíli a rozsahu výzkumu, o užitých metodách, o nejdůležitějších zjištěních a výsledcích, zhodnocení výsledků a naznačení dalších možností. • Kompoziční struktura abstraktu •Příklad lineárního, informativního abstraktu/ Tzn. autor postupuje lineárně ve shodě s hlavním textem a současně předkládá výsledky výzkumu: •Problém: Formulace daného problému. Návrh na jeho řešení . •Metodický postup: Výběr a charakteristika zvolených postupů, popis průběhu procesu aplikace dané metody… •Výsledky: Čeho jsme tímto postupem dosáhli? Co zůstává nedořešeno? •Závěry: např. „Přes omezené výsledky přináší nová metoda pacientům zřetelnou úlevu.“ Příklad lineárního, tematického abstraktu •Tzn. autor pouze uvede výčet témat, kterým se věnuje, ale neuvede výsledky, ke kterým dospěl. (Má povahu přeformulovaného „obsahu“.) • •Příklad: •„Příspěvek je věnován novým přístupům ke zrychlení číslicového zpracování signálu pomocí paralelismu. Zabývá se základním pohledem na danou problematiku a snaží se klasifikovat jednotlivé přístupy. Jádro příspěvku se konkrétněji zabývá vlastnostmi sériových a paralelních algoritmů, včetně jejich vzájemného vztahu.“ Nelineární tematické abstrakty •abstrakt tematický /srov. s částí úvod/ •„V autentické konverzaci (…) mají podílení se na konfliktu a vyhýbání se mu významnou úlohu a vedou k modifikaci komunikativní (ilokuční) funkce jednotlivých řečových aktů. Ve své studii navrhuji sémantickou interpretaci typu modifikace nazývaného „hedging (zmírňování)“, vzhledem k všudypřítomným principům kooperace a zdvořilosti.“ • •abstrakt rematický /srov. s částí závěr/ •„Tato studie pojednává o sémantické interpretaci modifikace komunikační (ilokuční) funkce v neformální anglické konverzaci. Předběžná analýza textů z London-Lund Corpus ukazuje, že běžnou modifikační kategorií je tu zmírňování (hedging). Přestože repertoár příslušných prostředků má poměrně omezený rozsah, tyto prostředky umožňují v relevantních kontextech velmi jemnou diferenciaci. Dichotomie referenční funkce versus afektivní funkce se ukázala užitečná v tom smyslu, že jisté významy (nejistota, domněnka, uvedení nové myšlenky, vágnost) mají spíše charakter referenční, kdežto negativní zdvořilost, odstup, sebehodnocení, depersonalizace, sarkasmus a kontrast jsou primárně postojové (afektivní).“ •Délka abstraktu: většinou jeden odstavec (pouze u celé knihy bývá delší). •Příklad anotace/zadání diplomové práce: • •Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art • •Anotace – původní verze: V rámci magisterské diplomové práce se budeme zabývat otázkami vhodného přístupu k dokumentaci děl performance art v kontextu oblasti live art. Budeme popisovat specifika performance art a reflektovat možnosti vytváření reprezentace performančního díla pomocí mediálního záznamu (fotografického, videa) a jeho vystavování. Způsob práce s dokumentací a interpretací performance art budeme ilustrovat na projektu Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“. Uvedeme možnosti archivů mediálního umění, které vznikají na Internetu. •Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art • •Magisterská diplomová práce mapuje aktuální debatu teoretiků performance art a mediálního umění o možnostech a limitech médií dokumentace (re-prezentace) živé performance. Úvodní kapitoly představí základní úhly pohledu, ze kterých je vztah mezi živou performancí a médiem záznamu v současné debatě zkoumán. Teoretické přístupy a poznatky budeme následně aplikovat na projekt Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“, na kterém ukážeme různé konstelace, do kterých může performance a jeho re-produkce (médium záznamu a zpřítomnění) vstoupit. Vztah performance art a médií představíme také z hlediska mediálních archivů. Mediální archivy jsou příkladem snah o zasazení performance art do historie umění skrze přemístění a přivlastnění živé události médiem záznamu a současně snah o překonání limitů médií (fotografie, video). Představíme nové internetové projekty, které reagují na současnou debatu o vztahu media-performance a mají ambici stát se /mediální/ alternativou tradičních médií záznamu. • • •Název: Problematika dokumentování a záznamu performance art •V magisterské diplomové práci si klademe otázku: Jaká média a způsoby záznamu /reprezentace/ jsou adekvátním prostředkem archivace a reprodukce živého performance? Jakým způsobem se performanční umění stává součástí historie umění? V první části práce zmapujeme aktuální debatu teoretiků performance art a mediálního umění o možnostech a limitech médií dokumentace (re-prezentace) živé performance. Úvodní kapitoly představí základní úhly pohledu, ze kterých je vztah mezi živou performancí a médiem záznamu v současné debatě zkoumán. Teoretické přístupy a poznatky budeme následně aplikovat na projekt Mariny Abramović „Seven Easy Pieces“, na kterém ukážeme různé konstelace, do kterých může performance a její re-produkce (médium záznamu a zpřítomnění) vstoupit. Vztah performance art a médií představíme také z hlediska mediálních archivů. Mediální archivy jsou příkladem snah o zasazení performance art do historie umění skrze přemístění a přivlastnění živé události médiem záznamu a současně snah o překonání limitů médií (fotografie, video). Představíme nové internetové projekty, které reagují na současnou debatu o vztahu media-performance a mají ambici stát se /mediální/ alternativou tradičních médií záznamu. • Kompozice vědeckého textu 01 •Obecně: •Model: problém – řešení •Model: Dogma – nesoulad – krize – hledání – nový model Kompozice vědeckého textu 02 •IMRAD: Introduction – Methods – Results – Discussion •Úvod /Jaký problém byl studován?/ •Metody (a materiál): Jak byl problém studován? •Výsledky: Co se zjistilo? •Diskuse: Co tato zjištění znamenají? Úvod •CARS /create a research space/ Vytvoření výzkumného prostoru se děje ve třech fázích: •Vytvoř si výzkumný prostor: •Fáze 1: Vytyčení teritoria • Krok 1: teze o centrálnosti. Krok 2: zobecnění tématu. Krok 3: přehled předchozího výzkumu. (a/nebo) •Fáze 2: Vymezení místa • Krok 1: protikladné tvrzení. Krok 2: poukázání na mezeru. Krok 3: Položení otázky. Krok 4: Pokračování v tradici. (a/nebo) •Fáze 3: Zaujetí místa • Krok 1: vyznačení cílů/nebo ohlášení aktuálního výzkumu. Krok 2: Ohlášení zásadních objevů. Krok 3: Naznačení struktury článku. … nebo •….větší důraz na kontext vědecké komunity: •Vyložit podstatu problému •Zhodnotit dosavadní literaturu •Popsat metody výzkumu •Uvést základní myšlenky výzkumu •Konstatovat závěry vyplývající z výsledků výzkumu. • TEMATICKÁ VÝSTAVBA: • •Téma – argumentace • Téma – argumentace • Téma-argumentace • •Jde o vystavění argumentace skrze řetězení /logicky navazující sled výpovědí, vzájemně spolu souvisejících. /…/ Jinými slovy, při vytváření textu se snažíme, aby vznikl text vnitřně souvislý, soudržný neboli koherentní. • •Příklad 1: •„Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku. Ukázal, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ • •„Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku. Ukázal totiž, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ •/druhou větou autor vysvětluje tvrzení obsažené ve větě první./ • • „Tento fakt oslabil celou kvantovou elektrodynamiku, protože ukázal, že v jejích výchozích předpokladech je něco nesprávného.“ TEMATICKÁ VÝSTAVBA: •Příklad 2: •(1) Lidské stárnutí je jevem biologickým. •(2) Stárne celý organismus, jeho funkce fyziologické i psychologické. •(3) Slábne zrak i sluch, látková výměna se zpomaluje, paměť hůře pracuje, zmenšuje se celková adaptační schopnost atd. •(4) Avšak stárnutí není jenom jevem biologickým. •(5.) Naopak je důležitým jevem společenským. •(6) Z toho plyne, že je i závažným faktorem ekonomickým. •(7) Proto mu společnost musí věnovat náležitou pozornost. Vypracováno s využitím informací na stránkách ÚHV týkajících se psaní písemných prací a na základě knihy: Čmejrková, S. – Daneš, F. – Světlá, J.: Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. Vědecké metody •analýza – rozbor vlastností, vztahů, jevů a skutečností dohledaných v literatuře či archivních pramenech postupující od celku k části • syntéza – postup od jednotlivých zjištěných skutečností k celku, spojení poznatků získaných výzkumem • indukce – vyvození obecného závěru na základě poznatků o jednotlivých jevech, skutečnostech • dedukce – vyvození jednotlivých, specifických závěrů na základě obecných • konkretizace – využití obecného jevu v konkrétních podmínkách • komparace – porovnání (například dobových reklamních materiálů s ideovou základnou jednotlivých období) Rady pro psaní •Několik kroků k napsání dobrého odborného textu: –Vyber si téma –Analyzuj otázku –Vytvoř si předběžný koncept –Urči si a zhodnoť zdroje (prameny, literatura) –Výzkum – organizace poznámek –Vytvoř si konečný koncept eseje –Připrav si hrubý náčrt –Přepiš a oprav text –Připrav konečnou verzi W. Benjamin: koncepty… Pravidla citování a bibliografický zápis •Pravidla citování, viz dokument ÚHV. •Pomocník při úpravě poznámkového aparátu: http://www.citacepro.com • •Pravidla psaní diplomových prací platná pro posluchače oborů ÚHV: viz web ÚHV a studijní materiály předmětu. • •Bohaté zdroje informací a inspirace: –Ubu.com –Monoskop.sk –MediaArtNet – – •EIZ MU: https://ezdroje.muni.cz/ •