1
Základní prostředky a principy
zpracování hudby na počítači.
Zdroje audio signálu
(mikrofony, snímače, elektronické hudební nástroje, audio záznamová zařízení)
Decibel (dB)
V elektroakustice podobně jako i v jiných oborech se velice často používá pojmu decibel
(dB). Decibel je bezrozměrná poměrová veličina a je definován takto:
dB = 20log U1/U0
Vztažná hodnota U0 může být libovolná nebo také pevně stanovená. Například pro napětí
se často používá vztažná hodnota 1 uV (dB/1uV) nebo 0,775 V (označuje se dBu), pro
výkon 1mW (označuje se dBm) a pro hladinu akustického tlaku 20 uPa.
Znaménko + před hodnotou v decibelech znamená zesílení a znaménko – zeslabení
(útlum).
Často používané hodnoty:
-3dB
+3dB
-6dB
+6dB
-20dB
+20dB
-40dB
+40dB
-60dB
+60dB
0,707 násobek
1,41 násobek
polovina
dvojnásobek
desetina
desetinásobek
setina
stonásobek
tisícina
tisícinásobek
Pro výkonové veličiny je decibel definován takto:
dB = 10log P1/P0
Pokles o 3 dB tedy znamená poloviční výkon.
2
Mikrofony
Princip činnosti mikrofonu (přeměna akustického tlaku na elektrický signál)
Mikrofon je akusticko - elektrický převodník. Možností, jak převést akustické vlnění na
elektrický signál existuje mnoho. Většinou se jedná o membránu, zachycující akustické
vlny. Ta je spojena s nějakým systémem, vytvářejícím elektrický signál, který je obrazem
tohoto zvuku. Akusticky jsou mikrofony řešeny jako tlakové nebo gradientní.
Mikrofony tlakové
Je li mikrofon proveden tak, aby akustická vlna dopadala na membránu pouze z jedné
strany, zbytek systému je akusticky uzavřen, jedná se o tlakový mikrofon. U tohoto
uspořádání je výstupní elektrický signál přímo úměrný intenzitě zvuku a mikrofon má
obyčejně kulovou směrovou charakteristiku. Používá se hlavně v nahrávacích studiích,
pokud jsou jmenované vlastnosti potřebné.
Mikrofony gradientní (rychlostní)
Gradientní mikrofony mají akustický signál přiveden před i za membránu. Tím je docíleno
toho, že úroveň výstupního elektrického signálu není úměrná jen jeho intenzitě, ale i jeho
gradientu, tj. přírůstku intenzity v závislosti na vzdálenosti zdroje zvuku od mikrofonu.
Zjednodušeně je možno říci, že zvuk z větší vzdálenosti působí stejně na obě strany
membrány a jeho účinky se navzájem odečítají. Zato při snímání zvukového zdroje z
bezprostřední blízkosti membrány převládá působení zpředu a výsledný elektrický signál
sílí. Tato vlastnost umožňuje u mikrofonů eliminovat nežádoucí okolní hluk a sklony ke
zpětným vazbám. Gradientní mikrofony se používají pro snímání akustického signálu ve
studiích a pro přenos řeči z hlučného prostředí.
U gradientních mikrofonů je možné technickými úpravami tvaru snímacího systému,
otvorů pro zvuk za membránu a rezonančních prostorů kolem mikrofonního systému
tvarovat i tzv. směrovou charakteristiku mikrofonu. Výrobci vyjadřují směrovou
charakteristiku grafem, popisujícím, v jakých úhlech vzhledem k ose mikrofonu má ten
který typ největší citlivost. Prostor největší citlivosti může mít různý tvar: kulový,
ledvinový, osmičkový, kuželový a podobně.
3
Směrová charakteristika mikrofonu
Směrová charakteristika mikrofonu je závislost citlivosti mikrofonu na úhlu, který svírá
akustická osa mikrofonu s osou akustického zdroje. Jak již bylo řečeno, tlakové
mikrofony jsou všesměrové – mají kulovou směrovou charakteristiku. Gradientní
mikrofony jsou směrové. Směrová charakteristika je frekvenčně závislá – projevuje se
zpravidla u vysokých tónů, zatímco hluboké zůstávají nepoznamenány.
• Všesměrová neboli omnidirekcionální neboli kulová charakteristika je taková,
při které mikrofon přijímá zvuk stejně kvalitně ze všech stran. Je dosahována
nejjednodušeji a je typická pro levné elektretové mikrofony, velké jen několik
milimetrů.
• Kardioidní neboli ledvinová charakteristika potlačuje příjem zvuku „zezadu“
mikrofonu. Jde o typickou charakteristiku dynamických mikrofonů pro zpěváky,
neboť potlačuje zpětnou vazbu.
• Hyperkardioidní charakteristika je více směrová než charakteristika kardioidní.
• Osmičková neboli bidirekcionální charakteristika je taková, při které mikrofon
přijímá zvuk pouze zepředu a zezadu, nikoliv však ze stran. Používá se především
při některých metodách snímání stereofonního zvuku.
• Úzce směrová charakteristika má výrazně oslaben příjem zvuku zezadu, čehož
bývá z fyzikálních důvodů dosaženo za cenu délky mikrofonu až 1 metr. Používá
se pro speciální aplikace (příjem pomocného zvuku při filmování). Úzce směrová
charakteristika mikrofonu je dosahována za cenu zřetelného zhoršení frekvenční
charakteristiky, nebo jen v části akustického spektra.
Kulová Kardioidní Hyperkardioidní Osmičková Úzce směrová
4
Frekvenční charakteristika mikrofonu
Fyzikálním ideálem by byl mikrofon, který by akustický podnět přeměnil vždy na
odpovídající elektrický signál bez ohledu na jeho frekvenci. Dosažení vyrovnané
charakteristiky alespoň ve slyšitelné oblasti vyžaduje nákladná opatření, např. velmi malé
rozměry mikrofonu. Z nedostatku se však časem stala ctnost a frekvenční nevyrovnanosti
jednotlivých výrobků začaly být využívány tak, aby pomohly vyzdvihnout či potlačit
některé charakteristické zvukové odstíny snímaných objektů.
Např. všechny mikrofony kromě kulových pracují jako převodníky gradientu tlaku, s
přibližováním ke zdroji signálu zesilují hluboké kmitočty – tzv. proximity efekt. Toho
využívají někteří zpěváci k dosažení teplé barvy hlasu v některých pasážích zpěvu
přibližováním a oddalováním mikrofonu. Pro speciálnější účely se vyrábějí mikrofony s
potlačenou částí kmitočtové charakteristiky, v některých případech jsou vybaveny i
přepínatelnými korekcemi přímo ve vlastním tělese mikrofonu.
Citlivost mikrofonu
Citlivost mikrofonu se udává v milivoltech na Pascal (mV/Pa) a je to číslo, které udává,
jak velké výstupní napětí dává mikrofon, působí-li na jeho membránu tlak 1 Pascal (je
míněna střídavá složka tlaku, nasuperponovaná na atmosférický tlak). Jeho velikost se
pohybuje - podle typu mikrofonu - v rozmezí jednotek až desítek milivoltů.
Citlivost běžných mikrofonů se pohybuje kolem 10 mV/Pa a pokud budeme akceptovat
udávání citlivosti mikrofonů v dB a budeme předpokládat, že 0 dB je 1 Volt a je to
měřené při 1 Pascalu, pak 10 mV/Pa je - 40 dB.
20log 0.01V/1V = 20log 0.01 = -40dB
Citlivost lze měřit, pokud se ve speciální "mrtvé" komoře vytvoří zvukové pole přesně
změřené intenzity (referenční reproduktor napojený na speciální generátor, referenční
měřicí mikrofon s potřebným měřicím zařízením, obojí cejchované - tím se vytvoří přesně
definovaná a změřená hlasitost zvuku v té komoře) a do ní se umístí zkoušený mikrofon.
Následně se měří a porovnává, jakou intenzitu signálu produkuje. Měří se při různých
výchozích hlasitostech (různých dB = různých úrovních akustického tlaku), při různých
kmitočtech a také při různé orientaci měřeného mikrofonu vzhledem ke zdroji zvuku.
Výsledkem jsou grafy, z nichž se dá vyčíst závislost velikosti výstupního signálu na
intenzitě zvuku dopadajícího na mikrofon (tlaková charakteristika), na kmitočtu
dopadajícího signálu (kmitočtová charakteristika) a na směru ze kterého signál přichází
(směrová charakteristika). Výsledky získané na technickém referenčním kmitočtu 1kHz
jsou vyčísleny a udávají citlivost mikrofonu. Ta ale musí být udána vůči nějaké výchozí
hlasitosti. Většinou se udává rozmezí úrovně ±3dB. Je to odchylka v rozmezí 0,707 až
1,414 násobku dané veličiny.
5
Rozdělení podle principu činnosti
Typy mikrofonů
Elektrodynamický (dynamický) mikrofon je nejrozšířenějším druhem mikrofonu pro
pódiové ozvučení. Membrána kmitající vlivem zvuku je spojena s cívkou, která se
pohybuje v magnetickém poli permanentního magnetu (u moderních mikrofonů je použit
silný neodymový magnet). Pohybem cívky v magnetickém poli vzniká elektrický signál.
Typickou impedancí dynamických mikrofonů je 30 až 300 ohm. Má vyrovnanou
přenosovou charakteristiku.
Dynamické mikrofony jsou méně citlivé než kondenzátorové mikrofony, lépe proto
zpracují například hlasitý zpěv při živých vystoupeních, ozvučení veřejných shromáždění
apod. Bývají poměrně odolné proti mechanickému poškození. Nevyžadují napájení.
Citlivost na 1 kHz nebo napětí je u dynamického středo ohmového 3 - 5 mV/Pa a u
dynamického vysoko ohmového je 10 mV/Pa.
Páskový mikrofon je zvláštním případem dynamického mikrofonu. Membránou je
kovový pásek, nejčastěji proužek tenké hliníkové fólie, umístěný v magnetickém poli.
Konstrukce je velmi jednoduchá. Vzhledem k jeho mechanické konstrukci je náchylný k
mechanickému poškození a je proto používán výhradně ve studiových podmínkách.
Vzhledem k velmi malému napětí bývá obvykle vybaven převodním transformátorem.
Citlivost na 1 kHz nebo napětí je 0,1 mV/Pa. Tyto mikrofony mají svůj charakteristický
suchý a měkký zvuk. Sykavky jsou oblé a vše prostě zní jak z čtyřicátých nebo
padesátých let.
6
Krystalový mikrofon využívá schopnosti některých materiálů (keramických, nebo
některých solí např."Rochova sůl") vytvářet na pokovených plochách výbrusu při
mechanickém namáhání elektrický potenciál.
Na výbrus se z membrány přenáší pohyb mechanicky "chvějkou". Stejně pracuje i
krystalová přenoska klasického gramofonu. Získaný signál je silný, přenosové
charakteristiky slušné. Krystalového systému využívají některé mikrofony podobné typu.
Typická impedance krystalového mikrofonu je vysoká, v oblasti megaohmů. Přivede-li se
na piezoelektrický měnič nějaký signál, převede ho měnič zpět na zvuk, proto
piezoelektrický měnič najdeme například ve starých náramkových hodinkách se
zvukovým signálem, v budících, kde nahrazují malé reproduktory, v dětských hračkách.
Tyto mikrofony však nejsou příliš kvalitní. Používaly se převážně v systémech veřejného
ozvučení a i tam se od jejich užívání záhy upustilo s nástupem dynamického mikrofonu.
7
Uhlíkový mikrofon pracuje na principu, kdy membrána, na níž působí akustické vlnění,
rozechvěje uhlíkový prášek, který tím mění svůj odpor. Protéká-li uhlíkovým práškem
proud, je tímto měnícím se odporem modulován. Proto uhlíkový mikrofon potřebuje
napájení (podle typu od 1 do 10V).
Typický odpor uhlíkového mikrofonu je 50 až 200 ohm. Je levný ale pro svou omezenou
přenosovou charakteristiku a chraptivý zvuk se používal hlavně v telefonii a v hudbě
někdy k experimentům.
8
Kondenzátorový mikrofon - pracuje tak, že akustické kmity rozechvívají membránu,
která je jednou z elektrod kondenzátoru, připojeného do elektrického obvodu. V rytmu
změny polohy membrány se mění kapacita kondenzátoru. Tato změna se převádí na
elektrický signál buď tak, že je vlastní mikrofonní vložka napájena z velmi měkkého
zdroje polarizačního napětí a napětí na ní je snímáno předzesilovačem s velkou vstupní
impedancí, nebo je kapacita vložky použita jako součást vysokofrekvenčního oscilátoru,
rozlaďovaného změnou kapacity, a v následujících obvodech je demodulován
nízkofrekvenční signál. Kondenzátorové mikrofony obou provedení vyžadují napájení. Při
vhodné konstrukci mikrofonní vložky je možné polarizačním napětím měnit směrové
charakteristiky mikrofonu, což umožňují některé studiové mikrofony. Kondenzátorové
mikrofony jsou pokládány za nejkvalitnější a používají se často pro profesionální záznam.
Také se vyrábějí pro měřící účely.
Mikrofon je náročný na výrobu, jeho cena je vyšší, ale jeho charakteristika je mimořádně
vyrovnaná. Elektrický signál, získaný tímto systémem je slabý, takže je nutno zesílit ho
už v blízkosti mikrofonu. Impedance je závislá na předzesilovači.
9
Elektretový mikrofon - elektrický signál zde vzniká pohybem vodivé membrány v
elektrickém poli. Umožňuje to vlastnost některých izolantů (elektretu) trvale udržet
elektrickou polarizaci. Tím nutnost permanentního magnetu odpadá. Většina
elektretových mikrofonů obsahuje i FET tranzistor, zesilující elektrický signál, proto tyto
mikrofony potřebují napájení. Elektretové mikrofony je možné najít v elektronice,
mobilech, kamerách, počítačích a používají se i pro snímání hudebních nástrojů. Jejich
impedanční vlastnosti jsou určeny integrovaným zesilovačem.
Přes svoji nízkou cenu mají slušnou přenosovou charakteristiku a malé rozměry. To je
předurčuje i k různým experimentům v oblasti ozvučení.
Elektretový mikrofon je třeba napájet. Proto je nutné oddělit kombo kondenzátorem cca
20 mikrofaradů, kterým signál z mikrofonu sice prochází ale stejnosměrné napájení ne.
To jde pouze do mikrofonu.
Poznámka: některé typy těchto mikrofonů mají tři vývody, pak jeden z nich slouží k
přímému připojení +pólu napájení a oddělení komba kondenzátorem odpadá. Nevýhodou
je nutnost použití dalšího napájecího vodiče k mikrofonu. Odpor 5 kilo ohm chrání
napájecí zdroj proti zkratu v případě poruchy na mikrofonu, nebo na přívodním kabelu.
Kabel je stíněný. "Živý" vodič je označen červeně. Záporný, protože má i funkci stínění,
zeleně.
10
Další dělení mikrofonů
• Mikrofon určený na stojan – pomocí objímky uchycený do stojanu
• Klopový mikrofon - mikrofon velikosti cca 1 cm spojený se sponkou nebo
magnetem, který se připevňuje na klopu saka. Standardní mezinárodní označení
takového mikrofonu je lavalier.
• Hlavový mikrofon – připevněný k hlavě
11
• Handka – ruční mikrofon, je obecně mikrofon do ruky. Používají ho zpěváci,
řečníci. Bývají nejčastěji dynamické.
• Polopuška neboli short shotgun je mikrofon s hyperkardioidní charakteristikou.
Tradičně se používá ke snímání zvuku při filmování.
• Dlouhá puška neboli shotgun je mikrofon s úzce směrovou charakteristikou.
12
Příslušenství mikrofonů
Ochrana proti větru
Naráží-li na membránu mikrofonu proud vzduchu (například vítr, je-li mikrofon používán
venku, ale stačí i proud vzduchu při vyslovování exploziv (písmena „p“, „t“, „b“, …)
vznikají nepříjemné silné hluboké artefakty, které zpravidla zcela znehodnotí sejmutý
záznam. Mikrofon lze proto často umístit do dodatečného obalu, který za cenu zhoršení
přenosu vysokých frekvencí soustředěný proud vzduchu láme.
Existuje více druhů ochran, ale nejzákladnější jsou:
• Koš (zřídka též pucka), angl. windjammer – několik centimetrů velký ovál
nasazený na mikrofon
• Cepelín - angl. windshield – několik desítek centimetrů velký kryt pokrývající celý
mikrofon.
V závislosti na ceně jsou tyto kryty konstruovány z levných umělých hmot nebo z pravé
kožešiny sibiřské lišky.
Pop filtr
Pro použití ve studiích se u některých mikrofonů používají takzvané POP filtry. Slouží k
potlačení extrémních změn akustických tlaků při explozivních hláskách a slabikách ("p",
"b","t", "ř", sykavky aj.), přičemž využívají principu rozptýlení akustické energie mimo
hlavní směr šíření zvuku. Obvykle to jsou rámečky, na které je napnuta různá průzvučná
tkanina, síťka a podobné materiály. Upevňují se různými držáky ke stojanům mikrofonů,
nebo samostatně, mezi mikrofon a zpěváka či řečníka. Účelem je kromě odstranění
problémů při snímání exploziv i ochrana mikrofonu před dechem a ev. i slinami. Vlhko
dechu některým mikrofonům značně škodí.
13
Bezdrátové mikrofony
Jedná se vždy o kombinaci mikrofonu s vestavěným nebo odděleným vysílačem a
přijímače. Může pracovat v různých frekvenčních vysílacích pásmech (VHF, UHF). Dosah
bývá podle daného prostoru stovky metrů. Při použití více mikrofonů je třeba správně
nastavit přenosové frekvence, aby se navzájem mikrofony neovlivňovaly. Také je třeba
dobře nastavit citlivost přijímače. Mikrofon vyžaduje bateriové nebo akumulátorové
napájení, nejčastěji 9V baterie nebo dvě 1.5V tužkové baterie AA. Přijímač je obvykle
napájený ze sítě.
14
Napájení kondenzátorových mikrofonů
Některé typy mikrofonů vyžadují napájení. Existuje několik standardů, které jsou obecně
podporovány výrobci zařízení, do kterých se mikrofony připojují (mixážní pult,
videokamera, počítač atd.), takže při správné kombinaci mikrofonu a zařízení není
potřeba k mikrofonu připojovat zvláštní napáječ, neboť zařízení samo funguje jako zdroj
napájení.
Fantomové napájení (angl. Phantom Supply/Powering) norma Audio Engineering
Society, DIN 45596 – mikrofon je spojen symetrickým vedením se spotřebičem pomocí
konektoru XLR-3 (tzv. „Cannon“ podle původního výrobce). Mezi vývody 1,2 resp. mezi
vývody 1,3 lze naměřit napětí 9, 12, 24, 48 (nejčastěji), 52 V. Mezi vývody 2,3 nelze
naměřit nic. Signál se z mikrofonu vrací do spotřebiče právě po vodičích 2,3. Pokud je
připojen mikrofon, který napájení nepotřebuje (např. dynamický), neděje se nic.
Podle standardu PC99 je mikrofon připojený nesymetricky k počítači stereofonním
3,5mm (1/8") konektorem „jack“, přičemž na spodní části konektoru (sleeve) je zem, na
kroužku (ring) je napájení +5 V pro mikrofonní předzesilovač, na špičce (tip) je signál z
mikrofonu.
15
Připojení mikrofonů
Signálové kabelové rozvody, ať už ve studiu nebo na koncertech, jsou vystaveny mnoha
nepříznivým elektromagnetickým vlivům (vysokofrekvenční a nízkofrekvenční rušení,
zemní smyčky apod.), které se mohou negativně projevit na výsledné kvalitě signálů
přenášených těmito kabely. A to nadměrným indukováním brumu a šumu.
Dodržením některých zásad můžeme však tyto vlivy částečně potlačit:
• Používáme co nejkratší a nejjednodušší signálové cesty
• Signálové, silové a digitální rozvody vedeme odděleně
• Kabely dáváme co nejdál od zdroje tohoto rušení (počítačových monitorů,
reproduktorů, transformátorů, zářivek aj.)
• Používáme jedné společné zásuvky pro síťové kabely
• Používáme jen kvalitní a stíněné kabely
• Symetrickým zapojením signálových kabelů, které jsou proti tomuto rušení
odolnější.
Proti nežádoucím elektromagnetickým indukčním vlivům, které by mohly v audiokabelu
negativně ovlivnit výslednou kvalitu přenášeného signálu, existuje několik ochran.
Ochrana stíněním
Princip této ochrany spočívá v samotné konstrukci kabelu. Stíněný kabel je vyroben tak,
že aktivní žíly jsou vedeny uprostřed kabelu a kolem je omotán další (stínící) vodič.
Nízko impedanční vstup
je nutné budit určitým výkonem. U linkových či mikrofonních vstupů však nejde o výkon
ve wattech ale v miliwattech. Slovem výkon zde spíše rozumíme poměry napětí a
proudů, pokud se na signál podíváme z hlediska elektrických veličin. Jelikož vysoko
impedančnímu vstupu stačí buzení pouze napětím, nebude rušivému napětí tato
impedance působit žádnou překážku v jeho další cestě. Vysoko impedanční vstup je proto
méně odolný proti tomuto rušivému napětí. Pokud se však toto napětí objeví na vstupu s
nízkou impedancí, dojde k jeho úbytku vlivem zatížení a do dalších obvodů daného
zařízení pronikne jen částečně.
Symetrické zapojení
Symetrie spočívá v tom, že signál je veden tří žilovým kabelem. Oproti nesymetrickému
zapojení, které má jen jednu vnitřní žílu a stínění, jsou u symetrického kabelu tyto žíly
dvě. Samotný signál je veden právě těmito dvěma vnitřními vodiči. Živý signálový vodič
je "hot" a značí se znaménkem (+). Druhý, "cold" se označuje (-), a stínění je použito
jako zem. Pokud se objeví rušivé napětí, které bude na symetrický kabel působit, bude
současně působit na obě vnitřní žíly stejně. To znamená, že se objeví mezi stíněním a
oběma vodiči. Pokud si takové napětí budeme chtít vyjádřit znaménkem, potom bude
stínění jako (-) a (+) by se objevilo současně na obou vnitřních vodičích. Nyní si situaci
popíšeme u nesymetrického zapojení. Vnitřní živý vodič se značí jako (+) a stínění je (-).
Zde je potřeba uvést, že značení (+) a (-) bylo zavedeno jen z orientačních důvodů. V
žádném případě se nejedná o stejnosměrné napětí. Rušivé napětí na nesymetrickém
kabelu se objeví ve stejné polaritě jak na vnitřním vodiči, tak na stínění jako audio signál.
Z toho vyplývá, že nesymetrické vedení je proti tomuto rušivému napětí chráněno jen
dobře provedeným stíněním, popř. v kombinaci s nízkou impedancí přenášeného signálu,
které toto napětí dokáže potlačit jen částečně. Symetrické vedení má na rozdíl od
nesymetrického v kapse ještě jeden trumf, a v tom spočívá jeho hlavní výhoda. Takto
vedený signál je přiveden na symetrizační vstup, který je tvořen operačním zesilovačem
nebo symetrizačním transformátorem u starších nebo některých elektronkových zařízení.
16
V symetrizačním vstupu se symetrický signál převede na nesymetrický (signál proti zemi)
tak, že u jednoho kanálu dojde k obrácení fáze o 180 stupňů. Tímto procesem se
pochopitelně fáze obrátí i u rušivého napětí a dojde při spojení se zemí k jeho odečtení.
Účinnost symetrie však není v praxi stoprocentní. Symetrický vstupní zesilovač je
konstruován jako dva zrcadlově shodné zesilovače a, díky toleranci součástek a čistotě
polovodičových přechodů, není zaručen dokonalý souběh obou kanálu v celém
frekvenčním rozsahu. Parametr, který udává účinnost symetrického vstupu, najdeme v
technické dokumentaci pod označením CMRR. Udává se v decibelech a zpravidla pro
frekvenci 1 kHz. Výhody tohoto zapojení se využilo již při samotném zrodu kytarového
snímače. Pokud zapojíme dvě cívky do série (za sebe) a prostředek ukostříme, dojde k
částečnému potlačení rušivého napětí. Tento systém byl původně patentován jako hum
bucking (brum potlačující) a dodnes se proto užívá pro takto zapojené dvoucívkove
snímače označení humbucker.
Symetrické zapojení
Nesymetrické zapojení
17
Mikrofon je třeba připojovat symetricky, pokud je to možné pomocí kabelu
Cannon – Cannon (XLR – XLR).
18
Snímání dvěma mikrofony – stereo záznam
Největším problémem při stereo záznamu je tzv. fázové vyrušení některých frekvencí ve
zvukovém spektru audiosignálu (tzv. interference) pokud je stereo záznam přehráván
např. přes jeden reproduktor. Důvodem je, že každý z mikrofonů nahraje zvukový signál
v trochu jiném čase (např. zvuk nahraného "tlesknutí" může do druhého mikrofonu
dorazit s rozdílem několika milisekund později oproti prvnímu mikrofonu). Pokud se pak
ale nahrávka převede do jednoho kanálu (mono), oba signály se sečtou a frekvence,
které jsou posunuty, se mohou takto vyrušit či výrazně pozměnit - výsledkem je pak
nepřirozený zvuk nahrávky.
Metoda AB
Dva všesměrové mikrofony jsou umístěné paralelně vedle sebe (např. 50cm) naproti
zdroji zvuku. U tohoto typu záznamu se však fázová interference projevuje dost výrazně,
pokud budete výslednou nahrávku poslouchat monofonně. Poučka říká, že vzdálenost
mezi mikrofony by měla být zhruba třínásobek vzdálenosti mezi nahrávaným zdrojem a
polohou mikrofonů. Pokud tedy takto nahráváte pěvecký sbor vzdálený 3m od mikrofonů,
vzdálenost mezi nimi by při použití této techniky měla být zhruba 9m.
Metoda XY
Dva mikrofony s kardioidní charakteristikou umístěné "křížem" přes sebe v úhlu 90 - 135
stupňů. Tato technika poskytuje velmi dobrou kompatibilitu při mono poslechu nahrávky,
neboť jsou membrány mikrofonů blízko sebe a časový rozdíl audiosignálů je mezi nimi
nepatrný.
19
Metoda ORTF
Dva mikrofony s kardioidní charakteristikou vzdálené od sebe 17cm pod úhlem cca 110
stupňů. Jedná se o modifikaci X/Y metody - rozdíl je ve větší šířce stereo záznamu.
Může být ale problém s menší hlasitostí audiosignálu, který se nachází uprostřed stereo
obrazu.
Metoda Mid/Side - M/S
Tato metoda kombinuje 2 mikrofony - jeden s osmičkovou charakteristikou a jeden
všesměrový a pomocí otočení fáze se "dopočítají" jednotlivé kanály. Pro zkušené zvukaře.
Postup záznamu
Pokud nahráváme některou z výše uvedených metod pomocí dvou mikrofonů, tak se
praktický postup provádí takto:
Vybereme si metodu nahrávání, umístíme mikrofony a každý z nich zapojíme do
směšovacího pultu do dvou stop. Na první stopě otočíte ovladač panorama
(občas označený jako pan / balance) zcela doleva a na druhé stopě zcela
doprava.
20
Snímače
Kontaktní (snímání přímého chvění tělesa –kobylky,rezonanční desky)
Piezo snímače
Asi nejznámější snímání akustických kytar i jiných nástrojů. Princip je definován popisem
piezoelektrického jevu, tedy využití vlastnosti krystalu generovat elektrické napětí při
jeho mechanické deformaci. Pro výrobu piezoelementů se používá křemen.
Jedná se většinou o plátek, umístěný pod sedlem kobylky, snímající vibrace strun. Chvění
rezonanční desky se podílí v menší míře.
Signál je silný, bohužel akusticky agresivní - nerespektuje charakter nástroje a přidává
do výsledného zvuku vyšší frekvence, které způsobují dojem "elektrického" zvuku.
Přes sílu signálu, je potřeba k dosažení kvalitního zvuku, použít předzesilovače. Ten je
aktivní - napájen baterií - a může být umístěn ve výstupní jackové samici (verze bez
korekcí, popř. s korekcemi pasivními, podobně jako u elektrických kytar - tedy výšky či
basy lze pouze zeslabit, nikoli přidat, jak je tomu u aktivních systémů - EQ) nebo v lubu
kytary (verze s equalizerem). EQ ještě více zdůrazňuje zápory piezo zvuku, proto musí
být opravdu kvalitní, aby bylo možné ho použít na kvalitní nástroj.
Bezkontaktní (z určité vzdálenosti snímají chvění tělesa)
Elektromagnetické snímače
Singly: Magnetické snímače s jednou cívkou, jejíž jádro tvoří magnety - vlivem kmitání
strun nad snímačem se v cívce indukuje elektrické napětí a vzniká elektrický signál.
Vlivem změny elektromagnetického pole v okolí cívky se však indukuje i nežádoucí
elektrické napětí, které vnímáme jako brum.
Obecná zvuková charakteristika: přirozený kytarový zvuk, bohatý na výšky.
Humbuckery: Magnetické snímače s dvěma cívkami na společném jádře. Cívky mají
opačná vinutí a vznikající brum se vzájemně odečítá. Humbucker nabízí silnější a čistší
signál než singl, má však také jiné zvukové parametry:
Plný hutný zvuk bohatý na středové a basové frekvence, menší podíl výšek.
21
Elektronické hudební nástroje (vyšší výstupní úroveň, zvuk je tvořen elektronicky)
• Analogové nástroje (elektronkové, tranzistorové, s integrovanými obvody)
• Analogově digitální nástroje (syntetizátory s AD/DA převodníky, paměti)
• Digitální nástroje (totální digitalizace, samplery, vzájemné propojení)
Audio záznamová zařízení (analogový/digitální magnetofon - DAT, MiniDisk, CD-R,
DVD,HDR)
22
Zpracování audio signálu (frekvenční, témbrové, amplitudové, fázové, prostorové,
časové)
Typy - Insert/Send (nákres, výhody/nevýhody, WET/DRY, zatížení procesoru)
Insert efekt by se dal přeložit jako "vkládací", čímž je myšleno, že se efektová jednotka
vloží do cesty signálu a zpracuje ho celý.
Insert efekty jsou prakticky výlučně takové, které pracují s dynamikou signálu
(kompresor/expander/limiter) nebo ho ovlivňují frekvenčně (EQ, filtry) či pozičně (panner
apod.) nebo tvarově (distortion, fuzz). Tedy všechny takové, které rozhodně nemá smysl
po zpracování smíchávat s původním signálem.
Send efekt - za výstupem z efektové jednotky se ke zpracovanému signálu přimíchává
znovu původní signál.
Jako Send efekty se dávají takové, kde je smíchání s originálem vhodné – zpoždění
(delay), ozvěna (echo) apod. U ozvěny také slyšíte nejprve sami sebe a teprve za
nějakou dobu opakování.
Frekvenční procesování
• Vibrato - modulace výšky tónu periodickým signálem 0.2-20Hz, sinus,
trojúhelník, pila, obdélník
• Posun kmitočtu - Pitch Shifter, Harmonizer, Vokalizer
23
Témbrové procesování - změna barvy audiosignálu, ořezávací frekvence, jakost,
strmost
• LPF - dolní propust
• HPF – horní propust
• BPF – pásmová propust
• Parametrický filtr – frekvence, zdvih, strmost
24
• Grafický ekvalizér – několik filtrů v sérii, oktávové, třetinooktávové,
šestinooktávové, +/- 6 až 18dB.
•
• Zkreslovač – zkreslení signálu, přidání harmonických tónů,
• Dynamické filtry – Wah-Wah, Auto Wah-Wah, Talk-Box, Vocoder – úprava
hlasu
25
Amplitudové procesování - změna amplitudy, hlasitosti audio signálu
• Tremolo – periodická změna hlasitosti (sinus, trojúhelník, 1-12Hz)
• Kompresor – zmenšení dynamického rozsahu, nastavení poměru 1:1 až
nekonečno : 1 (zpěv omezení dynamiky, drnkací nástroje – prodloužení tónu,
nadupání skladby – odstranění špiček, které brání většímu vybuzení). Hard
Knee – pevný poměr, Soft Knee – poměr je závislý na úrovni vstupního
signálu, časové konstanty – aby nedýchal, Key Input – externí řízení – Ducking
(De-esser, DJ ovládá svým mikrofonem úroveň hudby)
26
• Limiter – kompresor s nastavením 20:1 a vyšším. Ochrana před špičkami –
reproduktory. (Leveler – jemná limitace s dlouhými časovými konstantami,
nereaguje na špičky, spíš pro kompletní skladbu)
• Expander – zeslabení vstupního signálu pod určitým prahem, potlačení šumu,
poměr 1:1 až 1:8.
• Noise Gate – šumová brána – expander s poměrem 1:10 až 1:20. Vstup je
odpojen do okamžiku, kdy dosáhne nastavené prahové úrovně. Side
Chain,Key,rigger – řízení jiným signálem, než je zpracováván. Použití:
• Potlačení šumů, ruchů a přeslechů v tichých pasážích
• Zkrácení doznívání (bicích nástrojů)
• Frekvenčně závislé hradlování (na Key vstup určitá frekvence)
• Eliminace rytmických nepřesností (jedna trubka na Key ostatních)
• Generování rytmických celků (na Key obdélník z LFO)
• Gated Reverb – hradlování dozvuku signálem z bubínku
• Ring Modulator – kruhový modulátor – vzájemná modulace dvou signálů
27
Fázové procesování – změna fáze výstupního signálu. Po smíchání s původním
vstupním signálem vznikne hřebenový efekt a změna barvy.
• Širokopásmový filtr – překrývá se LPF a HPF, dojde k posuvu fází. Z mono
se vytvoří stereo.
• Vocal Eliminator – odstranění sólového partu z nahrávky. Využívá se toho,
že sólový part bývá do nahrávky nahráván později s použitím různých efektů,
které pracují s fází. Pak při sečtení (odečtení) kanálů dojde k ztlumení
sólového partu. Pozor nepracuje se všemi stereo nahrávkami.
• Leslie (Rotary efekt) – Dopplerův efekt, původně otáčení reproduktorů
v boxu pro Hammond varhany.
• Phaser – původně také mechanický pro varhany – přepínání fázovacích RLC
článků – zdánlivá změna výšky tónu. Lze simulovat dvěma současně běžícími
magnetofony se stejnou nahrávkou, kdy střídavě u jednoho nebo druhého se
přibrzdí cívka. Lze napodobit též dvěma DDL. Nemění se čas zpoždění, ale
posouvají se fáze. Efekt posunutých fází nevnímáme, ale slyšíme proces
periodické změny fáze – ten se provádí modulačním napětím, přiváděným do
fázovacích článků. Bývá jich 4 – 16. Nastavení pásem (článků) provádí každý
výrobce jinak.
Prostorové procesování – změna polohy zdroje zvuku v prostředí a dozvuk
• Panning – umístění nebo pohyb zvuku ve stereobázi (plynule, skokem)
• Trigered Pan – směrování se řídí úrovní vstupního signálu
• Autopanning – směrování pomocí LFO
• Pomocí MIDI – programově
• Změna šířky báze – mono, normální stereo, rozšířené stereo – jeden kanál
se přimíchává v protifázi k druhému.
• 3D Simulátor – poté, co se komerčně neujela kvadrofonie se prostorový zvuk
vytváří i s použitím dvou (stereo) reproboxů. Zvuk lze umísťovat i dopředu,
dozadu, nahoru, dolů (práce s fázemi). Většinou SW – Plug-in.
• Vícekanálové směrování – využití více reproboxů. Dolby Surround –
standard (3.2,5.1,7.1,9.1)
• Dozvuk
• Pre Delay – doba zpoždění nástupu difúzního zvuku
• Early Reflection – první odrazy od překážek v prostoru
• Hall, Reverb – difúzní dozvuk – čím dále od zdroje, tím více odrazů
a méně původního zvuku. Čím častěji a čím delší je dráha signálu,
tím více ubývá výšek.
28
• Akustická echokomora – místnost, reproduktor, mikrofon
• Echodeska – Plate – ocelová deska 1m x 2m x 0.5mm. Kontaktní
budič- rozechvívání, snímač (až 5s)
• Pružinový dozvuk – Spring – Hammond v 30. letech,
elektromagneticky se ocelová pružina budí i snímá. Od poloviny se vine
opačně, má kovový zvuk, svůj rezonanční kmitočet, mechanicky
neodolné.
Všechny uvedené typy dozvuku jsou nahrazeny digtálně.
(Gated Reverb – useknutí ještě před dozněním, Reverse Reverb – inverzníopačná
obálka)
Časové procesorování - změna časového průběhu
• Hřebnový filtr – Comb Filter – Hard Reverb - sečtení přímého a
zpožděného signálu, vyrušení fází v několika pásmech nad sebou
v pravidelných odstupech (v harmonických poměrech). Barva výstupního
signálu závisí na kmitočtu signálu, čase zpoždění, poměru přímého a
zpožděného signálu.
• Ozvěna – Delay – jednotlivé odrazy
• Echo (Delay) – normální ozvěna
• Stereo Echo (Delay) – Ping-Pong – odrazy ve stereu
• Cross Delay – zpožděný levý do pravého a naopak
• Tap – krátké echo
• Multitap – krátké echo s větší ZV
• Infinite Echo- nekonečné echo, možnost vrstvení zvuků – May – Queen
29
• Dynamické zpoždění - modulace času zpoždění
• Doubling – na sólový hlas, (25-100ms), malá (náhodná)modulace,
rychlost 0.1Hz (10s)
• Chorus – analogově součet dvou kmitočtově téměř stejných tónů.
Zpoždění a smíchání s původním signálem při modulaci zpoždění, zázněje,
výsledný kmitočet:
f= (f1+f2)/2 (aritmetický průměr)
zázněje: f=f1-f2
• Analogové – zpoždění v posuvných registrech
• Digitální – zpoždění v digitálních pamětech
Čas zpoždění 10-30ms, modulace 0.3-10Hz
• Flanger – signál se vedl do magnetofonu, nahrál se, hned se zase snímal,
cívka se přibržďovala – změna času zpoždění a výšky tónu, přičtení
k původnímu signálu.
• Časová komprese/expanze – Time Stretching/Warping – změna doby
trvání a frekvence. Při změně délky se nesmí změnit frekvence a naopak.
Neměla by se měnit barva zvuku.
Kombinované procesování
• Vocal Stresser – kompresor+ekvalizér ve ZV. Větší potlačení výšek
• De-Esser - kompresor+proměnný ekvalizér ve ZV. Odstranění sykavek. Ze
signálu se odfiltrují výšky a ty jsou samostatně komprimovány.
• DNL – Dynamic Noise Limiter – potlačení šumu signálu.
• Dynamický ekvalizér – v závislosti na vstupním signálu potlačuje výšky
• Kompander – kombinace kompresor/expander – k potlačení šumu a zlepšení
dynamiky. Při nahrávání kompresor – sníží dynamiku, při přehrávání expander
zvýší dynamiku.
• Enhancer – Aural Exciter – dochází k úmyslnému zkreslení signálu. Vyšší
harmonické.
30
Analogový zvuk, digitální zvuk ( vzorkování analogového signálu, AD/DA převodníky)
• Analogový zvuk
Je to, co slyšíme v rozsahu 20Hz až 20kHz.Zobrazuje jej vlnová křivka. Obsahuje-li
harmonické tóny, jde o křivku složitou.Svislá osa – amplituda, síla tónu, vodorovná
osa – čas. V každém okamžiku má měřitelnou amplitudu.Jde o stálou křivku.
Záznamy:
mechanický = gramofon
magnetický = magnetofon
Další veličinou zvuku je prostor, který ovlivňuje samotnou vlnovou křivku, tedy
amplitudu v čase.
• Digitální zvuk
Jde o nestálou křivku. Roku 1928 Harry Nyquist – teorie, když se navzorkují změny
zvuku nejméně dvakrát během jedné periody, je možné tuto křivku reprodukovat.
Frekvence = v Hz podle 1888 Heinrich Hertz. Máme-li tedy frekvenci 20 Hz,
potřebujeme nejméně 40 vzorků za sekundu.
Bity digitální nahrávky obsahují informace o hodnotách amplitudy.
Frekvence, při které se hodnoty amplitudy měří v čase, se nazývá vzorkovací
frekvence.
• Vzorkování
V počítači je změřená amplituda uložená jako číslo.Počet bitů, které byly pro toto
číslo použity, určují velikost čísla a přesnost změřené hodnoty.Čím více hodnot
reprezentuje jednotlivé amplitudy, tím více se zvuk podobá původnímu analogovému
zvuku a dochází k menšímu digitálnímu zkreslení.Vzorkovací frekvence ovlivňuje
kvalitu zvuku.
31
Standardní vzorkovací frekvence pro CD audio je 44.1 kHz.(více vzorků-ostřejší zvuk,
méně vzorků-tupější zvuk).
Artefakty – způsobí, že zvuk není zřetelný.
Při vzorkování, snímkování je každý vzorek zadržen, dokud není získán vzorek další.
Tento proces se nazývá Sample and Hold.
Než zvuk vyšleme na výstup, je po D/A převodu k signálu přidán šum o nízké úrovni.
Tomuto procesu se říká rastrování (dithering). Dosahuje se tím plynulejšího zvuku.
32 bitové nahrávání
rozlišení min. max. dyn. rozsah disk - min/mono
16 bitů -32768 32767 96dBFS 5168kb
24 bitů -8388608 8388607 144dBFS 7752kb
32 bitů -2147483648 2147483647 193dBFS 10336kb
• 32 bitové nahrávání – floating point (s pohyblivou čárkou)
Přizpůsobení potřebám vlnové křivky, tak, aby se docílilo co největší přesnosti.
• Pevná desetinná čárka – 1.22 nebo 1.23.
• Pohyblivá desetinná čárka – 1.2245 – vystihne se přesněji.
Pak může být dynamický rozsah až 200 dB. Cubase to umí, ale pozor na digitální
zkreslení.
• Je dobré vždy nahrávat v nejvyšší možné kvalitě a až v závěru před
vypalováním CD přejít na 44.1kHz a 16bitů, stereo.
• Chcete-li používat 24 nebo 32 bitové rozlišení, musí to umožňovat vaše karta,
jinak budete mít větší soubory záznamu, ale kvalita bude nízká.
• S 16-ti bitovou kartou lze dosáhnout zvuku analogové pásky a to použitím
technologie True Tape 32-bit Recording v Cubase SX. 16-ti bitový signál je
kódován pomocí funkce dithering. Využití má především v oblasti saturace –
přebuzení, kde zní lépe, podobněji analogovému zkreslení pásky než digitální
přebuzení.
32
MIDI (co je to MIDI, zdroje MIDI dat, převodníky, propojení, port, kanál)
MIDI soubor
Kromě klasické digitalizované formy hudby jako audio soubor, existuje ještě jedna forma
a ta se nazývá MIDI soubor. Tato forma je hodně podobná notovému zápisu. Tedy v MIDI
souboru jsou obsaženy příkazy, které určují, v kterém okamžiku, jaká nota (výška, délka,
hlasitost), jakým nástrojem má být hrána. Podobně, jako je tomu u notového zápisu,
samotný MIDI soubor nehraje, musí mu být přiřazeny nějaké hudební nástroje, ať již
externí nebo programové. Je zřejmé, že v tomto případě se těžce nahrazuje lidský hlas,
ale velmi jednoduše elektronické hudební nástroje.
V tomto okamžiku nás však více zajímá skutečnost, že pokud máme hudbu ve formě
MIDI souboru, pak již výše zmíněné požadavky na úpravy hudby nejsou takovým
problémem. Je třeba říci, že existuje velké množství MIDI editorů, které tyto úpravy
nabízejí.
MIDI
Music Instruments Digital Interface
Interface = digitální rozhraní pro datovou komunikaci mezi hudebními nástroji MIDI
vysílá informace o frekvenci 31250 bps (bits per second – bitů za sekundu)Jde o sériový
port – po jednom bitu, každá MIDI zpráva obsahuje 10 bitů = 8 informačních a 2 pro
korekci chyb. To je 3906 Byte/s (31250:8). Audio vyžaduje 172kBytů/s = CD kvalita bez
komprimace.
MIDI – asi 500 not za sekundu (rychlost je dostačující)
MIDI přenáší:
• Noty
• Nastavení kanálů (každý MIDI port = 16 kanálů)
• Ovládací kolečka, pedály (pitch, modulace, sustain)
• Aftertouch- tlaková citlivost stisknuté klávesy
• Patch – změna programu (zvuku), banky zvuků
• Synchronizace zařízení MIDI(bicí)
• Speciální informace – systémová data SysEx – System Exclusive Meassage
• Časový kód – MIDI (MTC) – zařízení SMPTE
Konektory MIDI – dvě nebo tři zásuvky IN a OUT nebi IN, OUT a THRU
Většina programů umí přepínat mezi OUT a THRU. Pak není nutné mít tři zásuvky.
• MIDI OUT – ne zvuk, ale digitální data jsou vysílána do PC nebo jiných
MIDI zařízení (nepřenáší data z MIDI IN na OUT, pokud to nenastavíme)
• MIDI IN -příjem dat, která zpracovává vnitřní procesor
• LOCAL OFF – přeruší se spojení mezi klávesnicí a vnitřním modulem
zařízení
• LOCAL ON – klávesnice je spojena s vnitřním modulem
Pro CUBASE SX je lépe LOCAL OFF, jinak může hrát víc zvukových zařízení
současně.
• MIDI THRU – kopíruje to, co přichází na MIDI IN, pro další zařízení, je
vhodný proto, chceme-li se vyhnout smyčkám MIDI. Tato smyčka vznikne,
je-li informace vyslaná nástrojem opět poslána zpět k němu. Toto může
způsobit zhroucení systému MIDI.
33
Máme-li MULTIPORTY MIDI- zařízení s více výstupy MIDI, je lépe pro každé zařízení
použít zvlášť MIDI OUT. Tyto multiporty umožňují více kanálů MIDI, každý port 16.
34
MIDI převodník - převod MIDI na USB
MIDI propojení klávesových nástrojů s počítačem
35
GENERAL MIDI - GM
Standardní přiřazení zvuků hudebních nástrojů dle normy MIDI GM.
Následující tabulka obsahuje český překlad anglických názvů.
Některé MIDI nástroje číslují nástroje takto, jiné mají číslování posunuté o jednotku, tzn.
klavír je 1.
Číslo Anglicky Česky
Klavíry
0 Acoustic Grand Piano Klavír - křídlo
1 Bright Acoustic Piano Otevřené piano
2 Electric Grand Piano Elektrický klavír - křídlo
3 Honky-tonk Piano Honky-tonk piano
4 Rhodes Piano Rhodes piano
5 Chorused Piano Piano s chorusem
6 Harpsichord Cemballo
7 Clavinet Klavinet
Laděné bicí
8 Celesta Celesta
9 Glockenspiel Zvonkohra
10 Music Box Hrací skříňka
11 Vibraphone Vibrafon
12 Marimba Marimba
13 Xylophone Xylofon
14 Tubular Bells Koncertní zvony
15 Dulcimer Dulcimer (citera)
Varhany
16 Hammond Organ Hammondovy varhany
17 Percussive Organ Perkusivní varhany
18 Rock Organ Rockové varhany
19 Church Organ Kostelní varhany
20 Reed Organ Harmonium
21 Accordion Akordeon
22 Harmonica Harmonika
23 Tango Accordion Tango akordeon
Kytary
24 Acoustic Guitar (nylon) Akustická kytara (nylonové struny)
25 Acoustic Guitar (steel) Akustická kytara (ocelové struny)
26 Electric Guitar (jazz) Elektrická kytara (jazz)
27 Electric Guitar (clean) Elektrická kytara (čistá)
28 Electric Guitar (muted) Elektrická kytara tlumená
29 Overdriven Guitar Přebuzená elektrická kytara
30 Distortion Guitar Zkreslená elelektrická kytara
31 Guitar Harmonics Elektrická kytara - flažolety
36
Basy
32 Acoustic Bass Kontrabas (prsty - pizzicato)
33 Electric Bass (finger) Elektrická baskytara (prsty)
34 Electric Bass (pick) Elektrická baskytara (trsátkem)
35 Fretless Bass Bezpražcová baskytara
36 Slap Bass 1 Slap baskytara 1
37 Slap Bass 2 Slap baskytara 2
38 Synth Bass 1 Syntetická baskytara 1
39 Synth Bass 2 Syntetická baskytara 2
Smyčce
40 Violin Housle
41 Viola Viola
42 Cello Violoncello
43 Contrabass Kontrabas (smyčcem - arco)
44 Tremolo Strings Smyčce tremolo
45 Pizzicato Strings Smyčce pizzicato
46 Orchestral Harp Orchestrální harfa
47 Timpani Tympány
Zvuky souboru
48 String Ensemble Smyčcový sbor rychlý
49 String Ensemble Slow Smyčcový sbor pomalý
50 SynthStrings 1 Syntetické smyčce 1
51 SynthStrings 2 Syntetické smyčce 2
52 Choir Aahs Sborový vokál A
53 Voice Oohs Hlas O
54 Synth Voice Syntetický hlas
55 Orchestra Hit Orchestrální akcent
Žestě
56 Trumpet Trubka
57 Trombone Pozoun
58 Tuba Tuba
59 Muted Trumpet Trumpeta s dusítkem
60 French Horn Lesní roh
61 Brass Section Žesťová sekce
62 Synth Brass 1 Syntetické žestě 1
63 Synth Brass 2 Syntetické žestě 2
37
Plátkové
64 Soprano Sax Sopránsaxofon
65 Alto Sax Altsaxofon
66 Tenor Sax Tenorsaxofon
67 Baritone Sax Barytonsaxofon
68 Oboe Hoboj
69 English Horn Anglický roh
70 Bassoon Fagot
71 Clarinet Klarinet
Píšťaly
72 Piccolo Pikola
73 Flute Příčná flétna
74 Recorder Zobcová flétna
75 Pan Flute Syrinx (Panova flétna)
76 Bottle Blow Foukání přes láhev
77 Shakuhachi Šakuhači
78 Whistle Píšťalka
79 Ocarina Okarina
Elektronické sólové zvuky
80 Square Wave Syntetické sólo 1 (obdélník)
81 Sawtooth Wave Syntetické sólo 2 (pila)
82 Synth calliope Syntetické sólo 3 (calliope)
83 Chiffer lead Syntetické sólo 4 (chiff, se vzduchem)
84 Charang Syntetické sólo 5 (charang)
85 Solo Voice Syntetické sólo 6 (hlas)
86 5th Sawtooth Wave Syntetické sólo 7 (pila s kvintou)
87 Bass & Lead Syntetické sólo 8 (bas + sólo)
Elektronické doprovodné zvuky
88 Fantasia Plocha 1 (fantazie)
89 Warm Pad Plocha 2 (teplá)
90 Polysynth Plocha 3 (polyfonní syntetizér)
91 Space Voice Plocha 4 (kosmický sbor)
92 Bowed Glass Plocha 5 (skleněná harmonika)
93 Metal Pad Plocha 6 (kovová)
94 Halo Pad Plocha 7 (halo)
95 Sweep Pad Plocha 8 (sweep)
38
Elektronické zvukové efekty
96 Ice Rain FX1 (ledový déšť)
97 Soundtrack FX 2 (soundtrack)
98 Crystal FX 3 (křišťál)
99 Atmosphere FX 4 (atmosféra)
100 Brightness FX 5 (jas)
101 Goblin FX 6 (goblins, skřítci)
102 Echo Drops FX 7 (ozvěny)
103 Star Theme FX 8 (sci-fi)
Etnické
104 Sitar Sitar
105 Banjo Bendžo
106 Shamisen Šamisen
107 Koto Koto
108 Kalimba Kalimba
109 Bag Pipe Dudy
110 Fiddle Skřipky
111 Shanai Šenai
Perkusivní
112 Tinkle Bell Rolničky
113 Agogo Agogo
114 Steel Drums Steel Drums
115 Woodblock Dřevěný blok
116 Taiko Drum Buben taiko
117 Melodic Tom Melodický tom
118 Synth Drum Syntetický buben
119 Reverse Cymbal Zvuk činelu pozpátku
Zvukové efekty
120 Guitar Fret Noise Hluk kytarového pražce
121 Breath Noise Dech
122 Seashore Mořský příboj
123 Bird Tweet Ptačí zpěv
124 Telephone Ring Telefonní zvonek
125 Helicopter Vrtulník
126 Applause Potlesk
127 Gun Shot Výstřel
39
MIDI kontrolery - ovládání MIDI
MIDI Controller Numbers
MIDI Standard Controller codes in decimal and hexadecimal (h) form.
Decimal Hex Controller Name
0 00h Bank Select (Controller # 32 more commonly used)
1 01h Modulation Wheel
2 02h Breath Contoller
3 03h Undefined
4 04h Foot Controller
5 05h Portamento Time
6 06h Data Entry MSB
7 07h Main Volume
8 08h Balance
9 09h Undefined
10 0Ah Pan
11 0Bh 0Ch
12 0Ch Effect Control 1
13 0Dh Effect Control 2
14-15 0E-0Fh Undefined
16-19 10-13h General Purpose Controllers (Nos. 1-4)
20-31 14-1Fh Undefined
32-63 20-3Fh LSB for Controllers 0-31 (rarely implemented)
64 40h Damper Pedal (Sustain) [Data Byte of 0-63=0ff, 64-127=On]
65 41h Portamento
66 42h Sostenuto
67 43h Soft Pedal
68 44h Legato Footswitch
69 45h Hold 2
70 46h Sound Controller 1 (default: Sound Variation)
71 47h Sound Controller 2 (default: Timbre/Harmonic Content)
72 48h Sound Controller 3 (default: Release Time)
73 49h Sound Controller 4 (default: Attack Time)
74 4Ah Sound Controller 5 (default: Brightness)
75-79 4B-4Fh Sound Controller 6-10 (no defaults)
80-83 50-53h General Purpose Controllers (Nos. 5-8)
40
84 54h Portamento Control
85-90 55-5Ah Undefined
91 5Bh Effects 1 Depth (previously External Effects Depth)
92 5Ch Effects 2 Depth (previously Tremolo Depth)
93 5Dh Effects 3 Depth (previously Chorus Depth)
94 5Eh Effects 4 Depth (previously Detune Depth)
95 5Fh Effects 5 Depth (previously Phaser Depth)
96 60h Data Increment
97 61h Data Decrement
98 62h Non-Registered Parameter Number LSB
99 63h Non-Registered Parameter Number LSB
100 64h Registered Parameter Number LSB
101 65h Registered Parameter Number MSB
102-120 66-78h Undefined
Channel Mode Messages
121 79h Reset All Controllers
122 7Ah Local Control
123 7Bh All Notes Off
124 7Ch Omni Off
125 7Dh Omni On
126 7Eh Mono On (Poly Off)
127 7Fh Poly On (Mono Off)
41
Záznamová technika (analogový záznam, digitální záznam, vzájemné srovnání)
• Stereo magnetofon
• Vícestopé magnetofony (4,8,16…)
• Digitální magnetofon stereo – DAT
• Digitální magnetofon vícestopý – ADAT
• MD – Minidisk
• CD-R,RW
• DVD
• HDR (samostatné přístroje, počítač)
Reprodukční a pomocná technika (zesilovače, reprosoustavy, kabely, převodníky,
zvukové karty)
Reprodukční technika (mixpulty, zesilovače, reprosoustavy, ozvučování)
Mixážní pult analogový
Mixážní pult digitální
42
Studiové poslechové monitory
Studiová sluchátka
Předzesilovače
43
Zvukové karty (princip činnosti, vstupy, výstupy, druhy zvukových karet, typy
zvukových karet)
PCI zvuková karta
PCI zvuková karta s panelem
USB zvuková karta
44
FireWire zvuková karta
Zvuková karta s MIDI klaviaturou
Zvuková karta s DSP
• Synchronizace
• Odposlech
45
Nahrávací studio (analogové, s využitím počítačové techniky, kombinované)
• Klasické – analogové
• S využitím počítačové techniky
• Kombinované
Práce ve studiu (propojení, analogový/digitální záznam,střih, editace,
procesování,mix,mastering,archivace)
• Příprava natáčení (propojení)
• Analogový záznam (klasické, počítačové a kombinované studio)
• Digitální záznam (ADAT, HDR,střih)
• Vlastní nahrávání
• Editační operace
• Procesní zpracování
• Použití efektů
• Mixování
• Mastering
• Restaurování starých nahrávek
• Archivace
• Internet a hudba
Vytváření kompaktního master audio disku – master CD
• Mastering (finální ekvalizace, komprimace, odšumění, kontrola fázové korelace,
vložení pauz,
• Premastering (přidání PQ kódů – přídavné informace na disku- stav, obsah, čas)
• CD/DAT Master
• Výtvarné řešení - grafické studio – návrh obalu, potisk CD
• Lisování
• Náklad
• Autorská práva – Copyright (LC-label code-přiřazený identifikační kód)
Programy pro zpracování hudby na PC (Cubase, Cakewalk, Pro Tools, Logic, Sibelius,
Finale atd.)