čeština i ruština jsou flektivní jazyk, mají komplikovaný systém skloňování a časování; s rozdíly v češtině se seznámíte dále;
HeiUCKHH JI pyCCKHH 33MKM HBTIÍIIOTCH ípTieKTKBHbIMH ÍI3bIKaMtl - HMeiOT CJlOÄHyiO
cncTeiny ckjiohěhmm ji cnpjDKeHwň; c otjimhkhmh neincKoro tui.iKa ot pyccKoro Bbi no3HaKOMHTecb pflnee;
v češtině je 7 pádů u podstatných jmen, zájmen, přídavných jmen - (5. pád - vokativ!);
b neiucKOM H3MKe MineeTca 7 nafle>Keň y cymecTBMTeubHbix, MecronMeHiiň, npMnaraTenbHbix - (5 naj(e>K - «3BaTe/ibHbifi»!);
v češtině se na rozdíl od ruštiny vyjadřují všechny tvary přítomného času slovesa „BÝT"; B MeniCKOM H3biKe B OTjiHHHe ot pyccKoro BbipaJKaioTca Bce jiHHHbie cbopMbi r/iarona «EbITb» b HacToameM speMemi;
v češtině se slovesný zápor tvoří připojením záporky „NE -" ke slovesům; záporka se píše se slovesem dohromady\\
b HemcKOM »3biKe OTptmaTenbHbie (popinbi rnaro/iOB o6pa3yioTCJi nyxeM npiioaBneHJiíi lacTiiubi «HE», KOTopaa nnineTCfr ctiutho c maronoM!;
v češtině se mnohem méně používají přídavná jména slovesná a přechodníky.
b HeuicKOM H3biKe ropa3.no MeHee nacTO ynoTpeónaioToi ipopMM npMiacTHÍÍ a fleenpHiacTHH.
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
ľlPOH3HOCMM HELUCKME BYKBbl, C/lOm, CJIOBA
LEKCE
V této lekci se seznámíte
• s českou abecedou,
• s českými hláskami,
• s českými diakritickými znaménky,
• s českými samohláskami a souhláskami,
• s českým přízvukem.
Ha 3TOM ypoKe bw no3HaKOMMTecb
• MemcKMM ajiepaBiiTOM,
• neincKMMH 3ByxaMM,
• MeiUCKHMM flHaKpiTTKHeCKlIMM 3HaKaM11,
• HeiUCKHMH maCHblMH M COITiaCHblMH,
• HeuicKHM yflapeHHeM
1
ypoK
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
1. ČESKÁ ABECEDA
4 ELU C KM ŕl A/IOABMT
3. DIAKRITICKÁ ZNAMÉNKA
a/á, b, c, č, d, ď, e/é/(ě), f, g, h, ch, i/í, j, k, 1, m, n, ň, o/ó, p, q, r, ř, s, š, t, ť, u/ú/ů, v, w, x, y/ý, z, ž.
Tiskací písmena rie<iaTHbie 6yKBM	Výslovnost (název) písmene npoM3HouieHMe (Ha3Bamie) 6yKBH	Tiskací písmena rie>iaTHbie 6yKBM	Výslovnost (název) písmene IlpoM3HOnieHHe (Ha3BaHne) 6yKBbi
Aa	[á]	Ňň	[en;.....
Bb	fbé]	O o [ó]	
Cc	[cé]	Pp	[pé]
Čč	[té]	Qq	[kvé]
Dd	[dé]	Rr	[er]
Ďď	[dě]	Řř	[eř]
Ee/ě	[é/jé]	Ss	[es]
Ff	[ef]	Šš	[eš]
Gg	[gé]	Tt	[té]
Hh	[há]	Ť ť	[tě]
Chch	[chá]	U u [ú]	
li	[í (měkké i)]	Vv	[vé]
Ij Ijíl		W w	[dvojité vé]
K k	[ká]	Xx	[iks]
LI	[el]	Yy	[ypsilon (tvrdé y)]
M m	[em]	Zz	[zet]
Nn	[en]	Žž	[žet]
2. ČESKÉ HLÁSKY
MELUCKME 3BYKH
V češtině je 42 hlásek. Dělí se na samohlásky (dvojhlásky) a souhlásky.
B MemcKOM íi3biKe 42 3Byica. Ohh noflpa3flejiaK>TCH Ha raacHbie (flHdrroHrn
b oflHOM cjiore flByx rnacHbix) n coraacHbie.
COMfiTaHUC
flUAKPHTUHECKME 3HAKM
fliiaKpHTMHecKwe noMeTM
Čeština na rozdíl od ruštiny užívá diakritická znaménka (horní znaménka), která dávají písmenu nový zvukový význam, např. é, ů, ě, č, ř, ž (v češtině jsou 3 druhy horních znamének).
B lenicKOM n3biKe b oinwmi ot pyccKoro ynoTpeÓJiJUOTCJi fluaKpuTHHecKMe (HaflCTpoiHbie) 3HäKM, npiijiaiomMe ôyKBe HOBoe 3ByKOBoe 3HaHeHne, HanpuMep, é, ú, é, č, f, ž (b neuicKOM
a3WKe 3 THna HaflCTpOHHblX 3HaKOB).
čárka (o6pa3Hbiii Hrrpnx Hafl ĎyKBoii, noKa3aTe;ib flojiroTbi raacHHx)    á, é, í, ó, ú, ý " kroužek (KpyacoK, noKa3aTenb flonroTM rnacHoro) ů
háček (Kpio<ioK, (noKa3aTenb mjttccocth) í, í, š, ž ď, ť, ň, i
Jsou to znaménka (značky), která označují délku samohlásek, měkkost samohlásky -ě- a některých souhlásek.
3to 3HaKH, oóo3Ha4aiomne flO/irOTy raacHbix, MHrKOCTb rnacHoro -ě- n HeKOTopbix cornacHwx.
čárka        máma, táta, káva, dává, délka, bílý, jídlo, pití, rohlík, gól, tón, tuberkulóza, úkol, úzký, úsměv, úterý, týden, tlustý, výstava;
° kroužek     dům, stůl, kůň, dvůr, hůl, růže, dvůr, půjdu, tvůj, můj, půl, dolů;
háček        město, děti, pět, čaj, čas, černý, šest, škola, šofér, večer, ďábel, teď, žena, muž, oheň, Plzeň, dobře, reka, řídký;
4. ČESKÉ SAMOHLÁSKY A SOUHLÁSKY
HELUCKME ITIACHblE H CO 171 ACHblE
A) ČESKÉ SAMOHLÁSKY
10 samohlásek (krátké a dlouhé) 5 krátkých samohlásek 5 dlouhých samohlásek
Samohlásky
HELUCKME T/lACHblE
10 ijiacHbix (KpaTKSie n flojiriie)
(5 KpaTKHx raacHbix) (5 flOJirnx rjiacHbix)
I    I dlouhť
krátké/KpaTKHe
lé/flonrae
Aa Áá
Ee Éé
Ii/y Y f í/ý Y
Oo Óó
DiacHbie
Uu Ú ú/u
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
Délka samohlásek
flojiroTa macHbix
se označuje 2 znaménky: čárkou a kroužkem, ' čárka, ° kroužek
o6o3Ha*raeTcs řípu noMonjH hbvx HaflCTpoMHbix 3HaK0B,
výslovnost dlouhých samohlásek je asi DVAKRÁT delší než krátkých,
npoM3HomeHne gjiHHHbix rnacHwx npMÓJiK3iiTei[bHO sqBoe aoribiiie KpaTKUX,
délka samohlásek NENÍ totožná s přízvukem a často se s ním neshoduje.
flOJiroTa raacHoro ne CBíraaHa c ynapeHiieM w nač™ He coBnar+aeT c Hitu.
Ú/ú dlouhé      se píše JEN NA ZAČÁTKU slova nebo po PŘEDPONÁCH.
Ú/ú jiojiroe       mime-rcs TOJIbKO b Hanajie aiona nim nooie npwcTaBOK. úspěch -ycnex, bezúročný - 6ecnpou,eHmnbiú, neúspěšný - neycneiunuú
ů dlouhé se píše UPROSTŘED nebo na KONCI slova, někdy umístění
samohlásky ů odpovídá umístění ruského o
ů B°iroe nnmeTca b cepenrate njra b KOHire cjiobs; npoH3HouieHMe MHorfla
cooTBeTCTByeT pyccKOMy o. stul - cmon, dům - óom, průmysl - npoMbiuineHHocmb, můj - mou, tvůj - meoů;
POZOR! BHMMiaHMe!
V češtině jinak! B mciuckom hjukc i/maie!
Délka samohlásek má často významotvorný charakter, tzn. že v závislosti na délce samohlásky se mění význam slova nebo jeho tvar (viz tabulka).
flonroTa rnacHbix yacTO hocmt cMbioiopa3HHHiíTe7ibHbM xapaKTep, t.e., b 3aBMCMM0CTH ot aonroTw MeHaeTcn 3HaneHne cjioBa nim ero 4>opMa (cm. raônimy).
myji	r MOK)	myjí	ohm M0I0T
Piji	a nbio	pijí	ohm nblOT
pas	nacnopT	pás	nonc
lože	nocTenb	lóže	Tiowa (b Tearpe)
rada	coseT	ráda	OHa pafla
byt	KBapTHpa	být	6bITb
drahá	floporaa	dráha	flopora
dal	oh p?&n	dál	řtanb, fla/ibiue
děla	nyuiKM	dělá	oh, ona, oho jrejiaeT
žila	OHa jKmra	žíla	
POZOR!
ROZDÍL VE VÝSLOVNOSTI ČESKÉ SAMOHLÁSKY Pa3HMua b npoii3HOuieHHM HeiucKoro h pyccKoro macHoro
Ee/Éě!
E e [e]   v ruštině odpovídá samohláska       9 3 [e]
B pyccKOM ít3MKe OTBenaeT rnacHbiň
BHMiwaHHe!
deset	[dscsm]	decnmb
den	[í3h]	deub
med	[m3ô]	Med
ten	[man]	3mom
Evropa	]3epona]	Eepona
euro	teypo]	eepo
Ě ě [je] v ruštině odpovídá samohláska      E e [jej
b pyccKOM fl3MKe OTBenaex rnaCHbiů
pět	lnem]	nxmb
běhat	[Sezam]	éeeamb
Věra	[Bepa]	Bepa
květ	[ufiem]	u,eem
ě        se píše pouze po souhláskách d, t, n, b, p, v, f, m
nMineToi To;ibKO nocne coraacHbix de, tě, ně, bě, pě, vě, fe, mě [dbe, mt>e, nbe, 6be, nbe, ebe, gibe, Mbe] Výslovnost těchto slabik je měkká; na rozdíl od tvrdé výslovnosti slabik bez" háčku.
IIpOM3HOHieHHe 3THX OlOrOB MSUKOe, B OTJIHHHe OT tBepflOrO npOH3HOIUeHHH cnoroB 6e3
' „háčku" (KpwiKa).
de, fe, ne, be, pe, fe, me
[03, m$, H3, 63, 113, 83, f>3, Mi]
se NEPÍŠE po souhláskách
g, h, ch, k, r, ř, c, č, z, ž, s, š, j
Písmeno ě odpovídá tedy ruskému e. Ve spojení s d, t, n, (dě, tě, ně) změkčuje předchozí souhlásku.
ByKBa ě cooTBeTCTByeT pyccKOMy e. B coieTaHHM c d, t, n (dě, tě, ně) yKa3bmaeT Ha MaraocTb npefluiecTByioLiero coniacHoro.
děda, tě, těsto, [dedymna, meóx, meemo]
někdo, něco [xmo-mo, nmo-mo]
LEKCE T
VYSLOVUJEME ČESKA PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
Ve spojení s retnými souhláskami b, p, v, / (bě, pě, vě, fě) se vyslovuje jako ruské slabiky I6be], [tibě], [etre], [djt>e].
B coneTaHMH c ryÔHWMM comacHBíMH b, p, v, f (bé, pě, vě, fě) npoM3HociiTca KaK pycoaie cone-TaHHa [6t>e], [nte], [ebe], [fibe].
oběd, zpěv, běhat [oóed, neuue, óezamb]
květ, pět [ufiem, nxmb}
Ve spojení se souhláskou m (mě) se vyslovuje jako ruské [sme].
B coieraHHH c coraacHHM m (mě) npoH3HOCMTCH KaK [mne] (pyccKoe [MHe]). město, mě [unecmo] íopob, Menu [une]
měsíc, země [unecau] Mecxu,, feeuHe] cmpana
Střídání samohlásek
HepeflOBaHne macHbix 3ByK0B
Charakteristické je pro češtinu střídám krátkých a dlouhých souhlásek ve stejných slovech, např. á/a, e/é, i/t, ylý, úlu.
XapaKTepHbíM jrajieHiieM lemcKoro a3WKa aB/iaeToi nepeflOBaHHe KpaTKHX h hojithx raacHbix b Tex >Ke cnOBax, Hanp. á/a, e/é, i/í, ylý, ú/u.
dát - dal damb - dan
pít - pil numb - nun
být - byl 6umb - 6bin
nést - nesl necmu - Hec
V některých slovech se střídají různé samohlásky, jako       ou/u; íl e, ě; ů/o; í, ýli, y. Ho edb cnoBa, rfle ^epeayioTCíj pa3Hbie no Ka^ecTBy 3ByKM, Hanp., ou/u, í/e,ě, ú/o, í ý/i y.
říčka - řeka pentca - pena
kousek - kus KyconeK - nycotc
dům - doma dou - doma
B) 3 DIFTONGY (dvojhlásky)
3 flM0)TOHrA
Dvojhlásky
flnsbioHrii
ou
[oy]
au
[ay]
eu
[ay]
Diftongy se vyslovují dohromady, obé samohlásky tvoří jednu slabiku, druhá část dif-tongu je polohláska.
RiacHtje, BXOflsmtie b cocraB fliidiTOHra, npon3HocsTca cníiTHO m o6pa3yiOT ojikh cnor, BTopaa iacTb fliidvroHra - nojiyrjiacHMii 3ByK.
automobil - asmoMoôunb, dlouhý - donsuú, eukalypt - deKanunm autor - aetnop, soused - coced, pseudonym - nceebonuM, euro - espo
C) ČESKÉ SOUHLÁSKY
27 souhlásek
HELUCKĽIE COfJlACHblE
27 cornacHbix
tvrdé	měkké	obojetné		znělé	neznělé
TBepflbie	nutrične	flBOHCTBeHHHe		3BOHKIie	rcryxHe
Souhlásky	B b,          C/Č, c/č	D/Ď, d/ď	Ff	Gg	H h         Ch ch
CoraacHbie	Jj Kk	Ll	M m		N/Ň n/ň
	Pp Qq	Rr	Ří		S/Š,s/š
	T/Ť, t/ť      V v	W w	Xx		Z/Ž, z/ž
tvrdé	h, ch, k, r, d, t, n, g	TBepflbie		[r-x, x, k	P. S, T, H, g]
měkké	ž, í, č, ř, c, j, ď, ť, ň	MHľKHe		[m, m, i,	pac, u, ň, ae, Te, He]
obojetné	b, f, 1, m, p, s, v, z	flBOÍÍCTBeHHbie		[6, d), n, m, n, c, b, 3]	
znělé	b, d, á, g, h, v, z, ž	3BOHKMe		16,3, ne,	r, x-r, b, 3, >k]
neznělé	p, t, ť, k, ch, f, s, š	rjiyxne		[n, T, Te,	k, x, 4>, c, m]
Po souhláskách      h, ch, k, r, d, t, n, g     se píše y,     výslovnost slabiky je tvrdá. Iloaie cornacHbix    [h, x, k, p, d, m, h, e]   niiiiieTCH ^,  (jaK Ha3. TBepnoe y)
npow3HoineHne c/iora TBep^oe.
nohy - Hosu, Čechy - nexu, kyselý - Kucnosarnuu, ryba - puča, dým - ôum,
týden - uebena, nyní - menepb
jen ve slovech cizího původu se po h, g, ch, r se píše i.
TO/ibKo b cjioBax HHOCTpaHHoro npoHcxojKHeHKa nocne h, g, ch, r niirneTcíi i (TaK Ha3. MflľKOe i).
historik - ucmopuK, chirurg - xupypi, gigant - ziuanm, riziko - pucK
Po souhláskách      ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň se píše i.
Ilooie coniacHbix    [m, m, h, pne, n, u, db, ntb, Hb]     nimieTCH i. (Tax Ha3. ivmrKoe i) cizí - nyxcoú, čistota - Hucmoma, život - xuíHb, šil - uiun, tři - mpu, jiskra - ucKpa
Písmena i a ž se vyslovují v češtině výrazně měkčeji než v ruštině. 3BVKM š [m] h i [ok] npoii3Hoarroi b qeiucKOM íi3biKe 3HaHHTejibHO Marie, neu pyccKHe. šit - luumb, šaty - odexda, pošta - nonma, žlutý - xcenmuú
Písmeno č je také měkké, ale vyslovuje se o něco tvrději než 1 v ruštině. 3bvk č Toace MurKiiíi, ho npoM3HocwToi HeMHoro TBepace, neM b pyccKOM >i3biKe h. čepice - uianKa, Čech - nex, často - tacmo
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
Písmeno c se vyslovuje stejně jako ruské n.
3bvk c cooTBeTCTByeT no npoM3HouieHMO pyccKOMy u,. cena - u,ena, cirkus - u,upK, cizí - nyxoú, UHoempaHHUů
Písmeno j se vyslovuje na konci a uprostřed slova stejně jako ruské ši.
3 By k j npoK3HOCMTCn b kohuc cnoBa m b cepe^ime cnosa KaK pyCCKMM 3ByK u.
čaj - naů, pokoj - KOMuama, můj - mou, dejte - daůme, tvůj - meoů, kraj - Kpau
POZOR!
BHwviaHne!
Na začátku slova před souhláskou se j často nevyslovuje (zejména v hovorové češtině).
B Haiane oiOBa nepefl cor/iacHbiiww nacTo He npoH3HocnTCH (b ocoôeHHoc™
B pa3rOBOpHOM S3bIKe).
jsem jsi jsou jdu jdeš jdou jméno
[sem]        [sil [sou] [du] [deš] [dou] [méno]
Slabiky ja, je, ji, jo, ju se vyslovují jako ruské [ňa, [ňs], [hm], [ho], [Ěy].
C/iorw ja, je, ji, jo, ju npon3HocjiTCH TaK »ce, KaK pyccKwe [ňa, [ňa], [km], [ho], [ňy].
Po souhláskách ď, ť, ň se píše i,
háček se však u souhlásek nepíše, výslovnost slabiky zůstává měkká.
nocne corjiacHbix ď, ť, ň nnmeTCfl /, ho 3HaK mhtkocth - „háček" - y cornacHbix y>Ke He
o6o3Ha<jaeTCH, npoM3HomeHHe cnora ocTaeTCH MarKHM.
děti - bernu,     dítě - dumx, peôenoK,     tisíc - mucma, nikdo - HUKtno
[bernu] [dume] [mucuu] [hukéo]
Po souhláskách b, f, 1, m, p, s, v, z se píše i nebo y.
ľlocne coniacHbix b, f, X, m,p, s, v, zľutmeicn i vmny.
(oÔblMHO B COOTBeTCTBHM C pyCCKHM H3MKOM, XOTfl npOM3HOCHTCH TOJIbKo) OflHO
HeťÍTpajibHoe [i].
byl - bil, list - lýko, myš - milý, pivo - pytel, syn - silný, vysoko - rovina, zima - jazyk; (6un - 6un, nucm - ntiKO, Mutub - Munnů, nueo - MeuioK, cuh - cunbHuů, eucoKO - paenuHa, mata - sabucj:
VYJMENOVANÁ SLOVA
CílOBAPHblE CJIOBA B HEUJCKOM JBblKE
Jsou to slova domácího původu, v jejichž kořenech (výjimečně i v příponě: brzy, slepýš, kopyto) se vždy píše po obojetných souhláskách y/ý. Toto y/ý píšeme rovněž ve slovech od vyjmenovaných slov odvozených nebo s nimi příbuzných.
Hláska f se v domácích českých slovech vyskytuje zcela výjimečně, převážně v citoslovcích a v některých slovesech, jako např. doufat, foukat, zoufat aj. Tradičně je však jmenována mezi obojetnými souhláskami. V domácích slovech se po f nepíše tvrdé y/ý,
TaKHM o6pa30M o6o3HaiaiOTCfl[ b nemcKOM a3WKe rpynnbi chob OTenecTBeHHoro nponcxo>K-
fleHMa, B KOpHHX KOTOpbIX (TaKJKe B npOH3BOflHbIX C/IOBaX TOľO >Ke KOpHH VUIK pOflCTBeHHMX
cjiosax) nHiueTCH nocjie HBoňcTBeHHbix coniacHbix Bcer^a TBepfloe y/ý (bi).
CornacHbiíí f b cnoBax OTenecTBeHHoro npowcxoíKfleHMfl nosBjmeTCfl hckjiiohHTe/ibHO, npeuMymecTBeHHO b MeacAOMeTMax n HeKOTopwx r/iaronax, KaK Hanp. doufat, foukat, zoufat - HadexmbCH, dymb, omnaueambCH n jjp. TpaflMUHOHHO f npMBOflWTCfl b rpynne flBoňcTBeHHbix cnoB. B cjioBax OTeMecTBeHHoro npoHcxoacfleHHH nocae f He njmieTca TBepaoe y/ý (h).
npasonucanue smux cnoe oó-bxcHumb onertb cnoxuo, unu HeeoíMOMHo, ux Hymno npocmo 3anoMHumb. Hado CKasamb, nmo bernu e nemcKux utKonax oómamentiHO ynam srnu cnoea uauzycmb.
1
S V
z
by, byt, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk, plyš
my, mýt, myslet/myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se
syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň brzy, jazyk, nazývat (se), Ruzyně
•   V přejatých slovech se po souhláskách h, ch, k, r píše i nebo y,
B 3anMCTBOBaHHbix cTioBax noc/ie coniacHbix h, ch, k, r nHuiexcH í unu y, historie - hymna, Achilles - brachylogie, kino - kytara, krize - rytmus
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
POZOR! BHHNiaHvie!
V češtině jinak! B lewcKOM dsmkc MHase!
Slabikotvorné souhlásky r R, 1 L
Gioroo6pa3yK>mne cornacHwe rR,lL
V češtině mohou být souhlásky r R, 1 L základem slabiky, mají slabikotvornou funkci
a vyslovují se výrazně a dlouze. V ruštině odpovídá slabikotvornému r R, 1 L tzv. plnohlasí
-ep-, -op-, -oji-/-po-, -no-, -pe-, -ne- mezi souhláskami.
B >ieuicKOM H3biKe coraacHbie rR,lL-p,P,n,JIMoryT ÓMTb ochoboh cjiora, t. e. MoryT
BbinonHHTb cnoroo6pa3VK)myio 4>vhku.mio. B 3tom cnynae ohm np0M3HocsTCíi
c ynacTHein ronoca n nnjrrcji flojibiiie. B pyccKOM H3MKe cnoroo6pa3yiomHM coraacHbíM
r R,l L tacTO cooTBeTCTByioT coHeTamia -ep-, -op-, -on- /-po-, -no-, -pe-, -ne- wexcjry
COrnacHblMH:
vítr       krtek       bratr       prst krk kufr
aemep    Kpom      6pom       nazieu,      zopno Heuoban
b-»[p]	zub	[zup]
d-Mt]	had	[hat]
ď+ [fl	jed'	[jef]
r*W	grog	[grok]
h -» [ch]	sníh	[sních[
r-* m	kov	[kof]
z-> Is]	obraz	[obras]
i* [š]	muž	[muš]
vlna
aonna
vlk
bomk
slza
cnesa
Vl-tava Bitmasa
Brno Bpno
ripOMHTaŇTe!
Přečtěte!
Bratr nesl plný kufr, Strč prst skrz krk.
Pštros s pštrosia a pštrosáčaty šli do pštrosáčárny. Řehoř Řehořovič řeže řeřichu.
Spodoba znalosti (asimilace)
YnofloSíieHKe 3bohkoctm (accnMn;mu,jifl)
Podobně jako v ruštině existuje v češtině spodoba znělosti (vlivem neznalosti a znělosti některých souhlásek).
KaK n b pyccKOM H3HKe b MemcKOM cyuiecTByeT ynonoôneime 3bohkoctm corjiacHbix (orayuieHHe w 03BOHieHne).
Výslovnost znělých a neznělých souhlásek se ve skupině souhlásek řídí výslovností poslední souhlásky.
IIpoM3HO!ijeHHe 3BOHKHX h rayxiix coraacHbix noflBepraeTCH npoM3HomenHK> nocneflHero coraacHoro.
Na konci slova a před neznělými souhláskami se obvykle znělé souhlásky vyslovují nezněle, zatímco neznělé souhlásky před znělými se vyslovují zněle. B KOHiie cnoBa n nepea nryxiiMii conracHbíMM 3Bomcne oômhho orayuiaioTca. Ha Mecre rayxwx comacHbix nepen; 3bohkkmh npoH3HOCHTca cooTBeTCTByiomHe 3B0HKne:
prosba [prozba] krev [kref] muž [muš] trh [trch]
odpoledne [otpoledne] přestávka [přestáfka]
POZOR! BHMNiaHue!
npocbóa
KpOSb
MyxnuHa
pUHOK
nocne oóeda nepepuB, nepeueua
V češtině jinak! B neutcKOM asbine Hnané!
Na rozdíl od ruštiny dochází k asimilaci také u znělé předložky, pokud následuje slovo začínající na samohlásku. Je to způsobeno předělem mezi předložkou vyjádřenou jednou souhláskou ä slovem začínajícím na samohlásku (ráz).
B o-nwoie OT pyccKoro fi3biKa SBorncne cornacHwe oraymaiOTca Taicace b KOHne npeflnoroB, Korná ohm ynoTpeóraioTCH nepea crosaMU, HaHHHarouiHMíicH c niacHoro. 3to CBíraaHO c Heôonbiuoň nay3oň Mexiny npefljioroM K cuobom, HaiHHaiomHMCji na raacHbiň.
z úst [s úst], v okně [fokne]
POZOR! BHHMaHHe!
V češtině jinak! B hsiuckom hswk» iiHane!
Střídání souhlásek
MepeaoBaHHe coraacHbix 3ByKOB
Probíhá hlavně při tvoření 3. a 6. pádu jednotného čísla podstatných jmen rodu ženského a 1. pádu množného čísla podstatných a přídavných jmen rodu mužského.
ripoHcxoflMT rnaBHbíM o6pa30M npw o6pa30BaHMM flaT. h npefln. nafleaceň ep,. h. cymecTBHTenbHbix HíeHCKoro pofla n hm. nafleaca mh. <i. cymecTBHTenbHbix n npKJiaraTenbHbix MyjKCKoro pofla.
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
Nejrozšířenější je následující střídání souhlásek:
Haiiócmee pacnpocTpaHeHHbie lepenoBaHna cnenyK>u\ne: kle, h/z, g/z, ch/š, r/ř, t/c, d, z, s/š, z/ž, ck/čt, sk/št, sl/šl.
kniha	- knize	KHUia - KHUZe
ruka -	ruce	pyna - pyxe
Olga-	Olze	Onbza - (06) Ornze
bratr -	bratři	6pam - 6pam»n
hoch -	hoši	MäJibHUK - MamnuKU
Praha	- v Praze	Ylpaza - e ľlpaze
vrátit	- vracet	eepnymb - eo3epaiu,amb
psát -	píšu	nucamb - nuuiy
mazat	- mažu	Ma3amb - MCtOKy
ruský	- ruští	pyccKuů - pycCKue
5. ČESKÝ PŘÍZVUK
■
POZOR! BHHMaHue!
HELUCKOE VflAPEHI/IE V češtině jinak! B lewcKOM si3t>iKe MHane!
V češtině je prízvuk; B nemCKOM a3biKe yAapemie:
STÁLÝ - prízvučná je vždy PRVNÍ slabika nebo PŘEDLOŽKA. nocTOHHHoe - Bcerna nanaeT Ha nepBbifi cnor mtih Ha npefl/ior.
Prízvuk v češtine na rozdíl od ruštiny neovlivňuje VÝSLOVNOST SAMOHLÁSEK
o, e jako v ruštině!
YflapeHHe e leuiCKOM íi3hiKe, b omHHiie ot pyccKoro, He OKa ti.niaer nniuHiu Ha npo-H3HOUieiiHC raacHbix o, e, KaK a Ha pyccKOM s3MKe!
POZOR! BHMMaHite!        V češtině jinak! B neuiCKOM H3t>iKe MHane!
V češtině je infinitiv sloves zakončen tvrdou souhláskou -1.
B MemcKOM H3MKe HHipMHMTMB (Heonpefle;ieHHaíi (bopMa raarona) 3aKaHHMBaeTcfl Ha TEepaoe - t.
dělat - denantb,    jezdit - esdutttb,    číst - numantb      zajímat se - 3aHuuambc»
POZOR! BHMMaHtie!        V češtině jinak! B neuicKOM n3biKe MHaie!
CVIČENÍ
A. Diakritická znaménka     '. °.
1. Přečtěte a srovnejte výslovnost.
IIpOHHTaMTe h cpaBHHTe npon3HOHieHne.
ynPA>KHEHMfl flwaKpMTUMecKwe3H3kw
	úroveň	ypoeem	úsilí	ycunue
	úspéch	ycnex	ústní	ycmHbiů
D) Souhlásky, které v ruštině NEJSOU:
Cor/iacHbie, KOTopbix b pyccKOM H3biKe HET:
hH
[x UMU Z]
[kve]
hodný, haló Quebec [xoôhu], [xano] [KeečeK.]
řŘ [pxc]
řepa, IpMena],
w W
[dvojité v] kiwi
[KUftU]
xX
[UKCJ
taxi
[maKCu]
úzký yaKuú
POZOR! BHMMaHLie!
V češtině jinak! B MeuicKOivi n3biKe viHaie!
múza	My3a	túra	myp,	kúra	neneuue
		nymeuiecmeue			
vůle	b oji n	můstek	MOcmuK	kůže	Koma
nůž	HOffl	může	Moxcem	sůl	conb
nůžky	HOMHUU,bl	půlnoc	nOHHOHb	půjdu	n noůdy
můj	MOU	růst	poem	domů	doMoů
tvůj	meoů	růže	p03a		
středa	cpeda	teď	menepb	šampon	uiaMnyHb
přímo	npxMo	promiň	U36UHU	čajník	HUŮHUK
vidyí	eedb				
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
ě [je]    běhat - ôeeamb, Bělorusko - Benopyccwt, děti - bernu, stěna - cmena; dědeček - debyuma;
dělat - denamt, něha - nexnocmb, několik - HecKonbKO, německý - nemeuKuu; pěšky - neuiKOM, mě - Menu, měkký - mmkuů, měsíc - míchu,, větev - semita; pondělí - nonedenbHUK.
B. Délka samohlásek á, é, ó, í/ý      flojiroTa macHbix
2. Přečtěte a srovnejte výslovnost.
ripoHHTaMTe h cpaBHHTe npOH3HOUieHHe.
a - á       román - poMan, tabák - mačaK, rukáv - pyKas, ráno - pano; e - é       den - benb, deset - becxmb, méně - Menbuie, léto - nemo; o - ó      potom - nomoM, okno - okho, móda - Moba, gól - uiaůča; ily - i/ý   pil - nun, ticho - muxo, vidět - eubemb, nitka - numna;
pít - numb, zítra - saempa, včerejší - enepaurnuů;
dobrý - bočpbiú, veselý - eecenuů, mladý - Monoboú.
C. Diftongy ou, au, eu flncpTOHrn
3. Přečtěte a srovnejte výslovnost.
ripomnaňTe h cpaBHHTe npon3HouieHMe.
moucha - Myxa, pavouk - nayK, louka - nyz, knihou - khuzoů, hloupý - znynuů; autobiografie - aemoóuozpagiun, automatika - aemoMamuxa, automobil - aemouoóunb, audio - aybuo, audit - aybum, aukce - ayKUMOH, euro - eepo.
D. Souhlásky, které v ruštině nejsou h H, ř Ř, x X.
Cor/iacHbie, KOTopbix b pyccKOM H3biKe HET.
4. Přečtěte a srovnejte výslovnost.
IIpoMHTaHTe h cpaBHHTe npOH3HOUieHHe.
h  hory - eoptn, hoří - zopum, hala - xonn, haló - anno, hamburger - zaMÓypzep, hektar - zexmap;
historický - ucmopunecKuů, hlad - zonob, hlas - zonoc, hlava - zonoea, hlavní - znaewtb
i   řada - pub, řeč - penb, řešit - pemumb, dveře - beepb, moře - Mope, tři - mpu; x  xerox - KcepoKC, fax - f>axc, text - metccm, Xenie - Kcenua, xylofon - KcunodJou;
5. Čtěte a pokuste se přeložit do ruštiny.
npoMHTaňTe n nonpoóyňTe nepeaecTH Ha pyccKwň H3MK.
adresa, adaptace, administrátor, advokát, agentura, byznys, člověk, ekonomie, ekonom, export, fax, import, inženýr, kolega, konkurence, konkurz, krize, manažer, marketing, milionář, mobil, monitor, muž, optimista, organizace, partner, prezident, profesor, soused, telefon.
6. Čtěte, doplňte délku samohlásek a pokuste se slova přeložit do ruštiny.
npoMMTaiŕre, nonormwTe ^onroTy rnacHMX n norrpoôyiÍTe nepesecrw cjiOBa Ha pyc-
CKHM A3MK.
rano, mala, kavárna, mama, mava, pan, pana, známka, hladová; bily, žily, žizeň, vino, lžice, mili, prosím; lepe, dele, šef;
pěkný, těžký, zpěvák, obědvám, náměstí, úsměv, měsic; gol, balon, citron1;
hul, kůň, kuže, půjdu, domu, ukol, lhůta, stul, unor, únava.
7. Čtěte slova a doplňujte diakritiku.
npOHHTaÔTe H flOnOJlHHTe 3HaKH flHaKpHTHKM.
mama - kava - dárek - maslo - salám - ram- hrač; vaza - náhoda - pekárna - zastávka - čekárna - jist; dava - poda - pláce - skace - obrátil - natáhl - mas; vyhral - zpiva - dlouhá - malo - mesic - tezký; mléko - chleb - délka - levy - namesti -ridky; ukol - sul - stul - ucast - hul - usmev - dolu; jidlo - lzice - budik - popelník - zizen - horčice; stoji - lezi - sedí - hoři - sviti - troubí - nevadi; jime - libi- dovoli - koupi- tika - pisete - prijemný; odvazny - globální - jízdenka - orisek - pavilon - pece týden - rýma - výlet - chytrý - hodny - týdenní - peníz;
1   U těchto výrazů lze užívat ó i o
LEKCE 1
VYSLOVUJEME ČESKÁ PÍSMENA, SLABIKY, SLOVA
hrebik - uvari - pritel - nadrazi - dřeveny - kristal; dobra omacka - červena mze - nova knizka - muj kabát;
zajímavá príhoda - barevny obrázek - slaný rohlík - chleb s máslem - letadlo odleta/ prileta.
8. Čtěte a pokuste se přeložit slova do ruštiny.
OpoHiiTaňTe m nonpoôyiiTe nepeBecxM cjioBa Ha pyccKHŮ jt3mk,
Čech, Češka, český čaj, čas, část, čepice, černý, čistý, číst, člen, čtyři; hlas, hladký, horký, hrom, hřmít, hrnek, hlava, husa, Holandsko; chtít, chci, chodit, chytrý, chyba, chytit, chata, chalupa, Chorvatsko; jablko, jednoduchý, jed, jet, jedu, jen, jahoda, jezero, jedle, Japonsko, jelen, jíst; lampa, laser, ledový, legitimace, lehký, lék, les, lesní, let, lež, Lotyšsko, Litevsko; přemýšlet, přijít, přijíždět, příjmení, příjemný příklad, řada, řeč, Řecko, Rím; křik, křižovatka, nahoře, přítel, přestávka, řeka, skříň, středa, talíř, třída, vpředu; šance, šek, šeptat, šest, šířka, šít, šířka, škola, štěstí, šťastný, Švédsko, Švýcarsko.
9. Napište česky svoje jméno a příjmení.
HanMLUHTe no-iemcKH CBoe jimh, omecTBO k rbaMHjiwio.
Napište česky svoji adresu.
HaniiuiHTe no-<ieincKii cbom aflpec.
10. Napište tiskací písmena psacími.
HanMimiTe neiaTHbie 6yKBbi rmcbMeHHbíMii.
i		č		str	
	e	g		skř	
p			y	kra	
	F		š	vst	
d		f		zdr	
b			ch	spi	
	r		j	smo	
K		M		sta	
	k	n		slo	
11. Přečtěte slova a dbejte na správnou výslovnost (spodoba znělosti).
npOTKTarrre cjiOBa, oôpaniaH BHiiMaHiie Ha npaBMjihHoe npon3HoineHHe
(aCCHMHjmiTMfl).
rád, lávka, polévka, dívka, procházka, kamarádka, tužka, prohlídka.
12. Podtrhněte slovo, které je vhodné k doplnění věty. Použijte svůj česko-ruský slovník.
IlofliepKHMTe noflxoffism.ee no 3HaHeHiíio cjiobo. I4cno/ib3yťÍTe Bani ■teuicKo-pyccKHH cnoBapb,
Ta houba je (jedla - jedlá). Věra (jedla - jedlá) polévku. V pokoji je málo (světlá - světla). (Světlá
- Světla) barva se mi líbí. Sedněte si ke (stolu - stolů). V jídelně je hodně (stolu - stolů). Ta taška je (dráha - drahá). Hráči zvítězili po velikém (boji - bojí). Bolí mě (pata - pátá). (Spala - Spála) je nakažlivá nemoc. Přijedeme k vám na začátku (leta - létá - léta). Letadlo tam (leta - létá
- léta) pravidelně v sobotu. Babička (žíla - žila) na Moravě. Vaše (žíla - žila) je pevná.
JAK SE ČEŠI ZDRAVÍ, PŘEDSTAVUJÍ, OSLOVUJÍ?
KAK HEXI/1 3flOPOBAK)TCfl, ľlPEflCTABJlfllOTCfl,
obpaimaiotoi flPvr K flpyry?
V této lekci se naučíte
Ha 3tom ypoKe bw no3HaKOMWTecb
fráze potřebné pro zdravení, představování,
zkratky titulů, tituly,
koncovky titulů a profesí ženského rodu,
koncovky ženských příjmení,
informační nápisy,
názvy států, jejich obyvatel, národností.
• C HeoÔXOflHMMMM d)pa3aMK hhh npMBeTCTBMJJ,
npeflCTaB;ieHHH,
• C COKpameHMHMW 3BaHHH, 3BaHHÍTMH,
• C OKOHqaHHHMH 3BaHHM H npOľpeCCMM
aceHCKoro pofla,
• C OKOHMaHHÍIMM >KeHCKMX <paMM/IMM,
• C HHrpOpMauHOHHbIMH HajmMCJIMIl,
• c Ha3BaHWflMM rocynapcTB, hx >Kirreneíi, HaiiHOHanbHOCTeíi.
V této lekci najdete
• přehled podstatných jmen,
• názvy českých pádů,
• koncovky 1., 4. a 5. pádu podst. jm. jedn, č„
• přehled přídavných jmen,
• česká zájmena osobní, přivlastňovací, tázací,
• přehled českých sloves,
• časování slovesa „BÝT".
Ha 3TOM ypoKe bu Haňfleie
• OĎ30p MMeH CymeCTBHTeibHblX,
• Ha3BaHHH HemcKMX nanesen,
• OKOHHaHHÄ HMeHHTeTIbHOrO, BMHHTenbHOrO
k «3BaTenbHoro» nasečen MMeH cym.. efl. h.,
• oÔ3op HMeH npwnaraTenbHMx,
• HenlCKHe MeCTOHMeHHH JIMHHbie,
npMTfljKaTenbHbie, BonpocMTe/ibHbie,
• oÔ3op HeuicKMx raaronoB,
• cnpíDKeHHe raaro/ia «EHTB».
19