UKAZATELE MIGRACE K poznání kvantitativních a kvalitativních znaků a souvislostí migrace se používá řada charakteristik (ukazatelů). Ve statistické praxi ČR a dalších vyspělých zemí existuje více nebo méně přesná evidence migračního pohybu obyvatelstva (evidence mechanické měny v ČR má však také řadu nedostatků -- viz dále). § Základním ukazatelem migračního pohybu je suma osob, které se tohoto pohybu zúčastňují, tj. suma imigrantů a emigrantů určité regionální jednotky. Ukazatel se označuje jako brutto migrace, též jako hrubá migrace nebo objem migrace. Ukazatel je možné ještě rozdělit na: - hrubou emigraci = suma všech emigrantů, - hrubou imigraci = suma všech imigrantů. § Lepší vypovídací schopnost má index mobilnosti (intenzita migračního obratu), který se definuje jako relativní podíl všech migrantů a středního stavu obyvatel daného území. Výpočet: I + E Mi ----- . = ---- c S kde:Mi = index mobilnosti (intenzita migračního obratu), I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn. hodnoty v % nebo v o/oo. Podle hodnoty Mi lze hodnotit stupeň migrační mobility / stability obyvatelstva. § Hrubá míra imigrace (intenzita imigrace): Výpočet: I Ii -- . = -- c - S kde:Ii = hrubá míra imigrace (intenzita imigrace), I = počet imigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo). § Hrubá míra emigrace (intenzita emigrace): Výpočet: E Ie -- . = -- c - S kde:Ie = hrubá míra emigrace (intenzita emigrace), E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (zpravidla c = 1000 -- přepočet na 1000 obyvatel, tj. v o/oo). § Konečným výsledkem migrace je tzv. migrační saldo (též netto migrace, čistá migrace), jedná se o rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů, jinými slovy jde o výsledek migrace: - pakliže E kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací; hovoříme o netto imigraci (I -- E > 0), - pakliže E>I => záporné hodnoty nám indikují, že území migrací obyvatele ztrácí; hovoříme o netto emigraci (I -- E < 0). § Relativní ukazatel migračního salda se vyjadřuje v porovnání se středním stavem obyvatelstva a nazývá se hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda). Výpočet: MS I -- E I E IMS ---- .c ----- .c --- . -- . = --- = ----- = - c -- c - S S S S kde:IMS = hrubá míra migračního salda (intenzita migračního salda), I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, S = střední stav obyvatelstva daného regionu, c = konstanta (c = 100 nebo 1000) -- přepočet na 100 nebo 1000 obyvatel středního stavu, tzn. hodnoty v % nebo v o/oo, MS = migrační saldo (netto migrace, čistá migrace). § Index hrubé emigrace = podíl počtu vystěhovaných a přistěhovaných obyvatel. Výpočet: E Ihe -- = -- - I kde:Ihe = index hrubé emigrace, E = počet emigrantů, I = počet imigrantů. § Index čisté imigrace -- získá se vydělením čisté (netto) imigrace hodnotou celkové imigrace. Výpočet: I - E Iči ----- . = ---- c I kde:Iči = index čisté imigrace, I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, c = konstanta (c = 100 nebo 1000). § Index čisté emigrace -- analogický výpočet, získá se vydělením čisté (netto) emigrace hodnotou celkové emigrace. Výpočet: E -- I Iče ----- . = ---- c E kde:Iče = index čisté emigrace, I = počet imigrantů, E = počet emigrantů, c = konstanta (c = 100 nebo 1000). § Efektivita migrace -- významný ukazatel definovaný jako poměr migračního salda a objemu migrace. Výpočet: I -- E Em ------ = ---- I + E respektive: -I - E- Em ------ . 100 = ----- (v %) I + E kde:Em = efektivita migrace, E = počet emigrantů, I = počet imigrantů. Efektivita migrace může nabývat hodnoty od --1 do +1 (respektive 0 -- 100%): - Em = 1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze imigrace, - kladné hodnoty Em -- převažující imigrace, - Em = 0 - stejný rozsah imigrace i emigrace, - záporné hodnoty Em -- převažující emigrace, - Em = -1 -- tato hodnota je možná pouze tehdy, když se v regionu vyskytuje pouze emigrace. MIGRACE V ČR Metodika sledování vnitřní migrace v ČR: Evidence vnitřní migrace byla v Československu zavedena v roce 1949. Sledování vnitřní migrace bylo v ČR založeno: - až do roku 2000 na evidenci změny obce trvalého bydliště českých občanů i cizinců majících zde trvalý pobyt; - od roku 2001 se nově navíc sleduje i: - vnitřní migrace cizinců zdržujících se v ČR na základě udělení víza nad 90 dnů pobytu, přitom se na našem území musí zdržovat déle než rok, - vnitřní migrace osob s uděleným azylem. Poznámka: místo obvyklého pobytu nemusí vždy odpovídat místu, kde je osoba trvale přihlášena Do statistiky vnitřní migrace není zahrnuto stěhování uvnitř obcí, s výjimkou změny bydliště obyvatelstva v Praze: - zde se mezi roky 1976-91 sledovalo stěhování mezi správními obvody (šlo o administrativní jednotky), - od roku 1992 se sleduje stěhování mezi urbanistickými obvody (sledují se zde v podstatě základní sídelní jednotky -- od roku 1992 došlo k velmi výraznému statistickému zjemnění). Zvlášť se sleduje: - vnitrookresní stěhování, které zahrnuje stěhující se z obce do obce v rámci okresů, - meziokresní stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi okresy v rámci kraje, - mezikrajské stěhování, které zahrnuje stěhující se mezi jednotlivými kraji v rámci ČR. Kromě jména stěhující se osoby a jejího předchozího a nového trvalého bydliště se kromě řady jiných údajů zjišťuje i důvod stěhování (změna pracoviště, přiblížení k pracovišti, učení, studium, zdravotní důvody, sňatek, rozvod, bytové důvody, jiné důvody). Metodika sledování vnější migrace v ČR: Evidence zahraniční migrace byla v Československu zavedena již po první světové válce: § do roku 1954 se týkala pouze československých státních občanů; § v období mezi roky 1954-2000 jsou podchycena všechna stěhování osob přes hranice státu spojená se změnou trvalého bydliště evidovaná statistickými orgány; § roku 2001 došlo k poměrně významné změně metodiky, do zahraniční migrace se započítávají: - i nadále stěhování osob přes hranice státu spojená se změnou trvalého bydliště evidovaná statistickými orgány, - cizinci, kteří u nás žijí na základě udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu na dlouhodobá víza nad 90 dnů a jejich pobyt zde přesáhl jeden rok; pokud jim platnost víza vyprší a opouštějí ČR, jsou evidováni jako vystěhovalí, - osoby, jimž byl udělen azyl či vízum za účelem strpění (je udělováno cizincům, kteří požádali o soudní přezkoumání správního rozhodnutí ve věci azylu) - jejich počty jsou však velmi nízké. Evidované počty imigrantů se úpravou z roku 2001 více přiblížily skutečnosti, avšak i nadále přetrvává neúplnost evidence vystěhování našich občanů. Podrobné hodnocení zahraniční migrace na základě dostupných statistických dat je proto možné jen orientačně, protože by mohlo vést k nepřesným a zavádějícím závěrům. _______________________________________________________________ ____________ Vývoj vnitřní migrace v ČR Od 70. a 80. let 20. století lze v Česku pozorovat pokles migrační mobility navazující časově na velké migrační přesuny spojené: - s poválečným osídlováním pohraničí v návaznosti na odsun Němců, - později s rozvojem průmyslových oblastí (Ostravsko, severní Čechy). V 90. letech docházelo v ČR v důsledku: - ekonomických a sociálních změn, / - prudkého poklesu hromadné bytové výstavby, - stále nerozvinutého trhu s byty k určitým více či méně zásadním modifikacím tohoto trendu: - k poklesu objemu stěhování na větší vzdálenosti, - k migračnímu "uzavírání" územních jednotek již na úrovni okresů, - systémová změna spočívá v tom, že se zastavil proces koncentrace obyvatelstva - zvýšila se migrační atraktivita menších obcí do 5 tisíc obyvatel a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými; velká města začínají vykazovat dokonce dekoncentrační tendence; - na významu získávají opět přechodné formy pohybu obyvatelstva, např. denní dojížďka ze širokého zázemí a periodická dojížďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. Ekonomická a sociální transformace, která sice vedla k: - růstu rozdílů v životní úrovně mezi velkými regiony, - rostoucím rozdílům v zaměstnanosti, - příjmové diferenciaci regionů, avšak nebyla dostatečným stimulem k větší intenzitě stěhování. Nesplnily se předpoklady, že migrací se budou vyrovnávat měnící se požadavky na pracovní síly a migrace tak budou přispívat k nivelizaci životní úrovně v jednotlivých regionech. K tradiční neochotě obyvatelstva měnit své bydliště a k vazbám na domácí prostředí se přidala skutečnost, že pro bezproblémové stěhování nebyly ani po deseti letech transformace vytvořeny základní podmínky -- především: - existence volného trhu s byty a jejich relativní dostupnost, - jednoduchá pravidla v bytové legislativě, - stabilita a perspektivní rozvoj ekonomických subjektů. Tab. 1: Vývoj objemu vnitřního stěhování v ČR podle typů administrativních jednotek v období let 1990-2000 Typ stěhování 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 200 Ind 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 0 ex *) 99/ 93 Absolutní počet (v tis.) Objem stěhování 26 24 24 24 21 20 19 19 20 20 199 84 v ČR celkem 7, 5, 7, 1, 0, 3, 5, 7, 3, 1, ,7 2 0 9 3 2 9 6 2 7 5 - z kraje do 71 61 58 57 50 49 46 46 48 48 57, 85 kraje ,3 ,8 ,5 ,3 ,7 ,2 ,2 ,9 ,9 ,6 3 - okresu do 59 54 52 49 43 42 40 40 41 41 32, 86 okresu v kraji ,4 ,4 ,9 ,0 ,4 ,4 ,0 ,8 ,5 ,9 6 - z obce do 10 10 10 94 82 80 78 79 83 82 83, 88 obce v okrese 4, 1, 0, ,2 ,1 ,7 ,3 ,9 ,6 ,4 1 4 4 8 - uvnitř 32 27 35 40 34 31 31 29 29 28 26, 70 Prahy ,1 ,4 ,7 ,8 ,0 ,6 ,1 ,6 ,7 ,6 7 Struktura objemu stěhování (v %) - z kraje do 26 25 23 23 24 24 23 23 24 24 28, 101 kraje ,7 ,2 ,6 ,8 ,1 ,1 ,6 ,8 ,0 ,1 7 - okresu do 22 22 21 20 20 20 20 20 20 20 16, 103 okresu v kraji ,2 ,2 ,3 ,3 ,7 ,8 ,5 ,7 ,3 ,8 3 - z obce do 39 41 40 39 39 39 40 40 41 40 41, 105 obce v okrese ,1 ,4 ,7 ,0 ,0 ,6 ,0 ,5 ,1 ,9 6 - uvnitř 12 11 14 16 16 15 15 15 14 14 13, 84 Prahy ,0 ,2 ,4 ,9 ,2 ,5 ,9 ,0 ,6 ,2 4 Objem stěhování 25 23 24 23 20 19 19 19 19 19 19, 84 v ČR na 1000 ,8 ,8 ,0 ,4 ,3 ,7 ,0 ,1 ,8 ,6 4 obyv. Poznámka: *) v roce 2000 je objem stěhování mezi kraji a mezi okresy nesrovnatelný s minulými roky (nové krajské členění); srovnatelný je pouze součet obou údajů Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 77 Podle údajů v tab. 1 lze konstatovat, že klesající objem stěhování, především na větší vzdálenosti (mezikrajská, ale i meziokresní migrace), charakteristický pro první polovinu 90. let, se od roku 1995 stabilizoval: - zatímco v letech 1990--93 se ročně v ČR stěhovalo průměrně kolem 250 tis. osob, - v letech 1994--95 představoval průměrný objem migrace jen 207 tis. osob, - v letech 1996--2000 pak objem migrace kolísá kolem 200 tis. osob ročně. Přes stabilizaci vývoje v druhé polovině 90. let byl objem stěhování v ČR v roce 2000 o 17% nižší než v roce 1993. Pokud jde o strukturu objemu stěhování, můžeme na republikové úrovni konstatovat, že: - krajské stěhování po poklesu na počátku 90. let zůstává od roku 1992 relativně stabilní a tvoří zhruba necelou čtvrtinu objemu migrace, - podíl stěhování mezi okresy v kraji se v průběhu celých 90. let pohyboval kolem pětiny objemu migrace. Po celé sledované období 90. let 20. století se nejvíce lidí stěhovalo na kratší vzdálenosti -- mezi typy migrace dominovalo stěhování mezi obcemi v rámci okresů -- jeho hodnoty představují rámcově dvě pětiny objemu vnitřního stěhování v ČR. Připočteme-li k němu i stěhování mezi urbanistickými obvody v Praze, bude stěhování na krátké vzdálenosti představovat více než polovinu všech pohybů (např. v roce 2000 jde o 55%). V souvislosti s novým krajským uspořádáním platným od 1.1.2000 došlo ke změně relace mezi typy stěhování - s větším počtem krajů se zvýšil podíl mezikrajské migrace na úkor migrace meziokresní. K oblastem (regiony NUTS 2) se stabilně vysokou a efektivitou migrace patří v ČR tradičně (data viz v tab. 2): - Střední Čechy: v 90. letech jsou zde charakteristické migrační přírůstky (změna v orientaci pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala emigrace); - Praha: v 90. letech jsou charakteristické nejvyšší migrační úbytky (změna v orientaci pohybu ve srovnání s předchozími desetiletími, kdy zde převládala imigrace), Praha a Střední Čechy vytvářejí jediný vzájemně silně provázaný ekonomický prostor; - Moravskoslezsko (region NUTS 2). Nejnižší migrační mobilita (podle efektivity migrace) byla potvrzena v regionech stabilizovaného usedlého obyvatelstva, jde o regiony NUTS 2: - Jihovýchod (oblast jižní Moravy a Českomoravské vrchoviny); - Střední Morava; - Severovýchod. V podstatě tak lze konstatovat, že kromě Prahy, středních Čech a severní Moravy zůstávají ostatní oblasti ČR v podstatě migračně uzavřeny. Tab. 2: Vnitřní stěhování mezi oblastmi (regiony NUTS 2) ČR v roce 2000 Region Kraje v NUTS Přistě Vystěh Sald Obra Účinnos NUTS 2 hovalí ovalí o t t (v %) Praha Praha 9 12 799 -3 21 16,4 197 602 996 Střední Středočeský 13 7 248 5 20 28,7 Čechy 089 841 337 Jihozápad Jihočeský, 4 4 452 466 9 5,0 Plzeňský 918 370 Severozáp Karlovarský, 5 5 884 -636 11 5,7 ad Ústecký 248 132 Severovýc Liberecký, 6 6 059 189 12 1,5 hod Královéhradecký 248 307 , Pardubický Jihovýcho Jihomoravský, 5 5 245 -130 10 1,3 d vysočina 115 360 Střední Olomoucký, 4 4 379 158 8 1,8 Morava Zlínský 537 916 Moravskos Moravskoslezský 2 4 806 -2 7 31,2 lezsko 520 286 326 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 79 Počty stěhujících se mezi obcemi v rámci okresů od roku 1997 mírně rostou, avšak intenzita stěhování v rámci Prahy klesá. Příčiny: - zřejmě zde hraje roli rozdíl mezi evidovanou a skutečnou mobilitou -- na skutečné migraci se zde podílejí přechodné pobyty v pronajatých bytech a ubytovacích zařízeních různého typu, avšak v důsledku nefungujícího trhu s byty, nedostatku finančně přístupného bydlení a přetrvávajících praktik spojených s přidělováním obecních a státních bytů má řada lidí fakticky jiné bydliště, než ve kterém je formálně přihlášena -- v důsledku toho jejich stěhování statistická evidence nepodchytí; - pokles objemu stěhování uvnitř Prahy souvisí určitě také s rostoucím počtem osob, jež se z Prahy stěhují do příměstských regionů (projev suburbanizace -- v okolí města jsou levnější pozemky, hezčí a příjemnější okolí, je sem situována individuální bytová výstavba). Na základě údajů v tab. 3 lze konstatovat, že záporné migrační saldo má Praha s okresy Praha-západ a Praha východ již od roku 1992, přičemž migrační bilance Prahy s uvedenými okresy se od této doby stále zhoršuje. Ve 2. polovině 90. let měla Praha záporné migrační saldo dokonce téměř se všemi okresy Středočeského kraje. Častější stěhování z velkoměst do jejich zázemí se postupně projevilo také v Brně a v Plzni, méně zřetelné byly tyto tendence v Olomouci, Liberci, Hradci Králové a Českých Budějovicích. Přitom u měst, která nemají postavení samostatného okresu (zde OL, LB, HK, CB), lze na suburbanizační tendence usuzovat jen velmi opatrně na základě záporného migračního salda velkoměsta samotného a migračních přírůstků měst a obcí v blízkém okolí - v těchto případech totiž migrace není publikována směrově. Ostrava se svými specifickými ekonomickými a sociálními problémy a charakteristickým městským osídlením v zázemí zatím stála stranou suburbanizačního procesu, stěhováním sice v Ostravě obyvatelstva ubývalo, avšak proces je zde nutno interpretovat citlivě. Tab. 3: Vývoj migrační výměny obyvatelstva velkoměst ČR s okresy v jejich zázemí v průběhu 90. let Město (okresy v Ukaz 1990 1993 1995 1997 1998 1999 2000 zázemí) atel Praha obra 4 3 3 3 4 4 5 t 410 806 568 735 540 866 113 (Praha-východ, sald 272 -250 -850 -1 -2 -2 -3 Praha-západ) o 479 430 690 123 Brno obra 2 2 2 2 2 2 2 t 666 163 098 269 126 329 060 (Brno-venkov) sald 468 -71 -468 -647 -556 -617 -766 o Plzeň obra 2 1 1 1 1 1 1 t 139 690 568 518 684 727 807 (Plzeň-jih, sald 185 16 -208 -388 -458 -567 -523 Plzeň-sever) o Ostrava obra 5 4 3 3 3 3 3 t 513 625 922 554 920 950 637 (FM, KI, OP, sald -23 -537 -354 -428 -438 -364 -319 NJ) o Poznámka: znaménko mínus u salda znamená migrační ztrátu velkoměsta ve prospěch sousedních okresů Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 78 Tab. 4: Vnitřní stěhování podle velikostních skupin v ČR v období let 1995 až 2000 Obce s 1995 1998 2000 Saldo na 1 000 počtem obyvatel obyvatel Sald Obje Sald Obje Sald Obje 1995 1998 2000 o m o m o m -499 945 36 3 36 4 37 1,1 4,2 5,2 179 608 864 424 048 500-999 2 35 4 36 5 36 3,1 5,2 5,8 634 336 487 299 081 195 1 000-1 3 35 4 35 5 35 3,4 5,5 5,7 999 039 085 950 828 144 536 2 000-4 2 37 4 39 4 39 2,7 4,6 4,0 999 818 794 914 532 370 112 5 000-9 232 30 -376 30 -1 29 0,2 -0,4 -1,2 999 954 752 104 946 10 000-19 -1 26 -1 28 -1 28 -1,2 -1,6 -1,7 999 062 732 518 284 641 581 20 000-49 -2 35 -4 36 -3 34 -1,9 -3,1 -3,1 999 397 841 031 163 890 958 50 000-99 -3 29 -5 31 -6 32 -2,9 -4,2 -5,1 999 204 134 226 394 387 189 100 000+ -3 41 -6 39 -5 38 -1,2 -3,1 -2,8 005 805 808 326 997 871 z toho -1 21 -4 21 -3 21 -1,5 -3,8 -3,0 Praha 799 029 573 891 602 996 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80 Ukončení koncentrace obyvatelstva a nástup procesu suburbanizace je charakteristickým rysem vývoje vnitřní migrace v ČR v 90. letech 20. století. V souvislosti s tím došlo ke změně preferencí stěhování obyvatelstva z hlediska velikostních skupin obcí (viz údaje v tab. 4): - již na počátku 90. let byly pozorovány migrační úbytky v obcích ve velikostní skupině 50-100 tis. obyvatel, - od roku 1994 začalo stěhováním ubývat také v kategorii středně velkých měst s 20-50 tis. obyvateli, - od roku 1995 začala být migračně ztrátová města v kategorii 10-20 tis. obyvateli, - konečně od roku 1996 začala být migrací ztrácet i kategorie velkoměst nad 100 tis. obyvatel. Obecný trend migrační bilance: § rostoucí atraktivita obcí od 500 do 5 tis. obyvatel, § dekoncentrační tendence u velkoměst je v územním pohledu podstatně modifikován konkrétní polohou obce: - v zázemí velkých měst a uvnitř sídelních aglomerací narůstá význam suburbanizačních procesů, takže migrační přírůstky mají i nejmenší obce; - naopak ve venkovských oblastech bez prosperující výroby nebo služeb, bez vyhovujícího dopravního spojení a bez možností zapojení do mezinárodních ekonomických aktivit obyvatelstva ubývá a jsou v nich migračně ztrátové jak města, tak malé i větší obce. Struktura vnitřní migrace z hlediska pohlaví a věku Během 90. let se značně změnilo věkové složení migrantů. Pokles migrační mobility především v důsledku celkově nižší úrovně sňatečnosti a odkladu sňatku do vyššího věku (vstup do manželství je často provázen stěhováním ženy za manželem -- v roce 2000 uvádělo necelých 8% migrantů sňatek jako důvod stěhování) byl nejvíce patrný ve snížení intenzity migrace mladých lidí. Intenzita stěhování se snížila (viz obr. 1): - v širokém věkovém rozpětí 15-29 let, - nejvíce však ve věku 20-24 let - intenzita stěhování se v roce 2000 ve věkových skupinách 20-24 a 25-29 let téměř vyrovnala, u 20-24 letých však byla ve srovnání s rokem 1993 více než o třetinu nižší. - méně často se stěhují také rodiny s malými dětmi, - rovněž se snížila i intenzita stěhování starších osob ve věku 60 a více let. Obr. 1: Objem a intenzita vnitřního stěhování podle věku v ČR v letech 1993 a 2000 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 80 Tab. 5: Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle věkové struktury Věk Objem Z toho vnitřního stěhování z kraje do z okresu do z obce do kraje okresu v obce v kraji okrese abs. % abs. % abs. % abs. % Celke 223 100, 70 100, 37 100, 114 100, m 103 0 921 0 227 0 955 0 0-4 17 7,9 4 867 6,9 3 111 8,4 9 561 8,3 539 5-9 13 6,0 3 776 5,3 2 273 6,1 7 261 6,3 310 10-14 11 5,2 3 358 4,7 1 866 5,0 6 284 5,5 508 15-19 12 5,4 3 578 5,0 2 259 6,1 6 207 5,4 044 20-24 31 14,2 10 14,6 5 595 15,0 15 13,8 762 326 841 25-29 41 18,4 13 19,5 6 811 18,3 20 17,9 140 804 525 30-34 23 10,4 7 890 11,1 3 644 9,8 11 10,1 113 579 35-39 15 6,9 5 150 7,3 2 479 6,7 7 799 6,8 428 40-44 10 4,9 3 873 5,5 1 815 4,9 5 302 4,6 990 45-49 10 4,7 3 414 4,8 1 638 4,4 5 462 4,8 514 50-54 9 027 4,0 2 758 3,9 1 528 4,1 4 741 4,1 55-59 7 003 3,1 2 209 3,1 1 197 3,2 3 597 3,1 60-64 4 297 1,9 1 478 2,1 801 2,2 2 018 1,8 65-69 3 155 1,4 1 104 1,6 507 1,4 1 544 1,3 70-74 3 312 1,5 998 1,4 516 1,4 1 798 1,6 75-79 3 597 1,6 1 015 1,4 492 1,3 2 090 1,8 80-84 2 795 1,3 705 1,0 368 1,0 1 722 1,5 85+ 2 569 1,2 618 0,9 327 0,9 1 624 1,4 0-14 42 19,0 12 16,9 7 250 19,5 23 20,1 357 001 106 15-59 161 72,2 53 74,7 26 72,4 81 70,5 021 002 966 053 60+ 19 8,8 5 918 8,3 3 011 8,1 10 9,4 725 796 Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz Obr. 2: Index mobilnosti (intenzita migračního obratu, v o/oo) vnitřní migrace v ČR v roce 2002 Pramen: Pohyb obyvatelstva v v České republice za rok 2002, www.czso.cz V daném období v ČR klesly také rozdíly v podílech migrantů podle pohlaví: - ve věku 15-24 patrně hlavně vlivem nižší úrovně sňatečnosti dynamičtěji klesl podíl migrujících žen než mužů, - vyšší mobilita žen se posunula do věku 25-29 let a 30-34 let (v této kategorii však již měli převahu stěhující se muži). - u migrantů starších 60 let téměř dvojnásobně převažují ženy (pětina migrujících žen byla v roce 2000 starší 60 let). Struktura vnitřního stěhování v ČR podle pohlaví a věku v roce 2001 Pramen: Pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2001, www.czso.cz Struktura vnitřního stěhování - důvody stěhování, rodinný stav, vzdělání Podle údajů za Českou republiku se v roce 2000: - nejvíce lidí (30%) stěhovalo z bytových důvodů, - stěhování za prací, vyznačující se klesajícím trendem, uvádělo jako hlavní důvod 6% migrantů. Důvody migrací -- komplikovanost, uvádí se jen jeden, nemusí být příliš reprezentativní, řada lidí udává jiný důvod Tab. 6: Vnitřní stěhování v ČR v roce 2002 podle rodinného stavu, důvodu stěhování a vzdělání Rodinný Objem Z toho stav, důvod vnitřního stěhování, stěhování vzdělání z kraje do z okresu do z obce do kraje okresu v obce v kraji okrese abs. % abs. % abs. % abs. % Celkem 223 x 70 x 37 x 114 x 103 921 227 955 Rodinný stav: svobodný, 100 45,0 33 47,1 17 45,7 50 43,5 svobodná 429 402 004 023 ženatý, 86 38,7 26 37,9 14 38,3 45 39,2 vdaná 255 890 263 102 rozvedený, 25 11,2 7 595 10,7 4 286 11,5 13 11,5 rozvedená 087 206 ovdovělý, 11 5,1 3 034 4,3 1 674 4,5 6 624 5,8 ovdovělá 332 Celkem 223 100, 70 100,0 37 100,0 114 100, 103 0 921 227 955 0 Důvod stěhování: změna 5 423 2,4 3 565 5,0 947 2,5 911 0,8 pracoviště přiblížení k 7 260 3,3 3 546 5,0 1 488 4,0 2 226 1,9 pracovišti učení 1 717 0,8 883 1,2 311 0,8 523 0,5 studium zdravotní 8 324 3,7 2 102 3,0 1 222 3,3 5 000 4,3 důvody Sňatek 14 6,7 4 202 5,9 2 764 7,4 8 005 7,0 971 Rozvod 6 257 2,8 1 521 2,1 1 128 3,0 3 608 3,1 bytové 65 29,3 15 21,3 10 28,7 39 34,4 důvody 357 094 699 564 následování 54 24,5 16 23,0 9 524 25,6 28 25,0 rod. přísl. 593 343 726 jiné důvody 59 26,5 23 33,4 9 144 24,6 26 23,0 201 665 392 Celkem 223 100, 70 100,0 37 100,0 114 100, 103 0 921 227 955 0 Vzdělání (věk 15+) základní 35 19,4 11 18,7 5 945 19,8 18 19,8 119 010 164 střední bez 65 36,0 20 34,3 10 35,7 34 37,3 maturity 150 198 709 243 střední s 58 32,1 17 30,5 9 933 33,1 30 32,8 maturitou 032 998 101 vysokoškolsk 22 12,4 9 714 16,5 3 390 11,3 9 341 10,2 é 445 Celkem 180 100, 58 100,0 29 100,0 91 100, 746 0 920 977 849 0 Pramen: Pohyb obyvatelstva v České republice za rok 2002, www.czso.cz Vývoj vnější migrace v ČR Hlavní tendence vývoje vnější migrace v ČR v průběhu 90. let 20. století V migraci přes hranice ČR lze v 90. letech odlišit tři etapy (údaje viz v tab. 7): 1. první etapa (1989-1992) bezprostředně souvisela s politickými změnami koncem roku 1989. Charakteristika etapy: - došlo k rychlému nárůstu počtu přistěhovalých i vystěhovalých, - v roce 1991 poprvé od roku 1954 převýšily počty imigrantů počet vystěhovalých (pomineme-li skutečnost, že až do roku 1992 bylo stěhování se Slovenskem vnitřní migrací v rámci ČSR a kladným migračním saldem vždy ve prospěch ČR), - období skončilo v roce 1992 zvýšenou česko-slovenskou migrační výměnou, jež souvisela s rozdělením státu (migrační obrat mezi ČR a SR tehdy činil 18,6 tis. osob), - současně i imigrace z ostatních zemí dosáhla v roce 1992 svého prvního vrcholu (7,3 tis. osob), avšak nepřiměřeně nízké počty naznačovaly její neúplnost. 2. druhá etapa (1993-97) nastoupila roku 1993, od tohoto roku se do vnější migrace řadí i stěhování se Slovenskem, jehož charakter se však nadále odlišuje od ostatních zemí. Charakteristika etapy: - doznívání vzedmuté vlny stěhování spojené s rozdělením republiky ještě v roce 1993, v období do roku 1997 se pohyb osob mezi ČR a SR pomalu stabilizuje (1997 -- cca 3 tis. osob), - počty přistěhovalých z ostatních států naopak po poklesu v roce 1993 stoupaly, v roce 1997 dosáhly vrcholu (téměř 9,8 tis. osob), - došlo k obrácení významu migrace se Slovenskem a s ostatní cizinou -- zatímco v první etapě převládala, v roce 1997 už tvořila jen cca Ľ, - ze statistického hlediska došlo k dalšímu výraznému zhoršení evidence emigrace: - od roku 1994 byly zrušeny vystěhovalecké pasy -- za vystěhovalé jsou považovány pouze osoby, které při odchodu z ČR odevzdají občanský průkaz, - nespolehlivou se od roku 1993 stala i evidence vystěhování na Slovensko. Obr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let 1990-2000 Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 71 3. třetí etapa (1998-2000) je charakteristická snižováním intenzity zahraničního stěhování na základě evidence změn trvalého pobytu osob: - úbytek (stagnace) počtu přistěhovalých ze Slovenska, - pokles intenzity imigrace z ostatních zemí (v roce 2000 se přistěhovala cca polovina osob ve srovnání s rokem 1997), - rychlejší pokles intenzity imigrace v roce 2000 je spojen se zavedením zpřísněných imigračních předpisů pro řadu zemí východní Evropy. Tab. 7: Evidovaná migrace přes hranice ČR v období 1990-2000 Ukazatel 199 199 199 199 199 199 199 199 199 199 200 02) 12) 22) 3 4 5 6 7 8 9 03) počet 12 14 19 12 10 10 10 12 10 9 7 přistěhovalý 411 096 072 900 207 540 857 880 729 910 802 ch počet 11 11 7 7 265 541 728 805 1 1 1 vystěhovalýc 787 220 291 424 241 136 263 h 1) saldo 624 2 11 5 9 9 10 12 9 8 6 stěhování 1) 876 781 476 942 999 129 075 488 774 539 objem 24 25 26 20 10 11 11 13 11 11 9 stěhování 1) 198 316 363 324 472 081 585 685 970 046 065 saldo na 0,0 0,2 1,1 0,5 0,9 0,9 0,9 1,1 0,9 0,8 0,6 1000 obyv. 6 8 4 3 6 7 8 7 2 5 4 1) Stěhování se Slovenskem počet 10 8 11 7 4 3 3 3 2 3 2 přistěhovalý 073 334 740 276 076 845 450 088 887 235 826 ch počet 7 7 6 7 56 140 213 260 356 336 413 vystěhovalýc 674 324 823 232 h 1) saldo 2 1 4 44 4 3 3 2 2 2 2 stěhování 1) 399 010 917 020 705 237 828 531 899 413 Stěhování s ostatními zeměmi počet 2 5 7 5 6 6 7 9 7 6 4 přistěhovalý 338 762 332 624 131 695 407 792 842 675 976 ch počet 4 3 468 192 209 401 515 545 885 800 850 vystěhovalýc 113 896 h 1) saldo -1 1 6 5 5 6 6 9 6 5 4 stěhování 1) 775 866 864 432 922 294 892 247 957 875 126 Poznámka: 1) neúplná evidence vystěhovalých do ciziny 2) v letech 1990-92 je v zahraniční migraci zahrnuto i vnitřní stěhování se Slovenskem 3) metodicky nesrovnatelné údaje za rok 2001 nejsou uvedeny Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 70 V období let 1990-2000 se do ČR podle oficiální statistické evidence migrace: - přistěhovalo 131,4 tis. osob, - vystěhovalo 43,7 tis. osob. Přírůstek obyvatelstva stěhováním tak činil 87,7 tis. osob. Uvedená čísla jsou však významným způsobem zkreslena zcela nevyhovující evidencí vystěhovalých. Porovnáním s údaji o přistěhovalých z Česka do některých sousedních zemí (Slovensko, Německo), které jsou však srovnatelné pouze částečně, lze odhadovat každoroční skutečné počty vystěhovalých na 4-6 tis. osob!!! Neúplnost registrace emigrantů vedla již na konci 90. let k pochybnostem o kladném migračním saldu. Částečně je potvrdily počty migrantů registrované podle změněné metodiky zahraniční migrace od roku 2001 -- viz tab. 8. Tab. 8: Evidovaná migrace přes hranice ČR v období let 2001-02 Ukazatel 2001 2002 počet 12 44 679 přistěhovalých 918 počet 21 32 389 vystěhovalých 469 saldo stěhování -8 12 290 551 objem stěhování 34 77 068 387 saldo na 1000 -0,84 1,20 obyv. Pramen: www.czso.cz Ve struktuře přistěhovalých do ČR se po celou dobu její samostatné existence od roku 1993 odrážejí rozdíly mezi imigrací ze Slovenska a přistěhovalými z ostatních zemí. Mezi obyvatelstvem Česka a Slovenska díky dlouhodobému soužití v jednom společném státě: - existují četné příbuzenské vztahy, - vytvořily se úzké kulturní, sociální a ekonomické vazby. V důsledku toho i po rozdělení ČSR byla a jsou pro tuto migraci uplatňována poněkud volnější legislativní pravidla než pro migraci s ostatními státy -- zejména jde o dočasnou a pracovní migraci a o povolení k trvalému pobytu za účelem sloučení rodiny. Složení imigračních proudů do ČR Během let 1993-2000 se zastoupení přistěhovalých podle zemí původu výrazně změnilo (viz též údaje v tab. 9): - nejpočetnější složku mezi imigranty vždy tvořili Slováci, jejich podíl na celkové imigraci však postupně klesal -- v roce 1993 představovali 56% migrantů, nejméně tvořili v roce 1997 -- pouze 24%, v roce 2002 tvořili 30%; - zpočátku strukturu imigrantů ovlivňovala vlna tzv. reemigrace, tedy zpětná vlna dlouhodobé poválečné emigrace z totalitního ČSR, díky tomu byly významně zastoupeny proudy imigrantů z Německa, Kanady, Švýcarska; - jako imigrační faktor působily také ozbrojené konflikty na Balkáně; - v dalších letech sílil také proud ekonomických imigrantů ze zemí bývalého SSSR, Vietnamu, Rumunska a Bulharska (příčinou byly nepříznivé ekonomické důsledky rozpadu východního bloku); v roce 1996 vystřídala Německo na 2. pozici nejvýznamnějších zdrojových zemí Ukrajina. Tab. 9: Nejvýznamnější imigrační proudy do ČR v období let 1993- 2002 Země 1993 1995 1997 1999 2002 vystěho vání počet poř Počet poř počet poř počet poř počet poř osob adí osob adí osob adí osob adí osob adí Sloven 7 1. 3 845 1. 3 088 1. 3 235 1. 13 326 1. sko 276 Ukraji 279 8. 846 3. 1 524 3. 1 676 2. 10 742 2. na Vietna 205 10. 372 5. 1 707 2. 808 3. 5 691 3. m Rusko 310 6. 364 7. 759 5. 701 4. 2 456 4. Polsko . . . . . . . . 1 679 5. Německ 1 2. 1 198 2. 859 4. 560 5. 987 6. o 391 Moldav . . . . . . . . 848 7. sko USA 314 5. 372 5. 388 7. 265 6. 836 8. Bulhar 63 20. 203 11. 236 10. 171 9. 729 9. sko Běloru . . . . . . . . 590 10. sko Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 71 www.czso.cz Cizinci s povolením pobytu na území ČR Obraz o zahraničním stěhování v 90. letech by nebyl úplný, kdybychom opomenuli početně významnou skupinu cizinců, pobývajících u nás přechodně na základě udělení víza k pobytu na více než 90 dnů (dříve dlouhodobý pobyt). Toto vízum lze po vypršení jednoho roku pobytu obnovit, pokud trvá účel pobytu cizince. Od roku 2001 jsou ti z nich, kteří u nás žili nejméně rok, započteni do statistiky migrace a zahrnuti i do bilancí počtu obyvatelstva. Získání víza k pobytu na více než 90 dnů je mnohem snazší než získání povolení k trvalému pobytu, proto jsou počty cizinců s tímto povolením mnohem větší. Údaje viz v tab. 10 a srovnání s počtem cizinců s trvalým pobytem viz v obr. 4. Tab. 10: Počty cizinců s povolením pobytu na území ČR (v tis., k 31.12.) Druh pobytu 19 19 19 199 199 199 199 19 199 200 Index 90 92 93 4 5 6 7 98 9 0 00/93 4) pobyt na vízum 7, 20 46 71, 120 152 153 15 162 134 291 nad 90 dnů 1) 7 ,4 ,1 2 ,1 ,8 ,5 5, ,1 ,1 8 trvalý pobyt 27 29 31 32, 38, 45, 56, 63 66, 66, 215 ,2 ,5 ,1 5 5 8 3 ,9 8 9 bez specifikace x x 0, 0,7 0,6 0,5 0,5 0, x x x pobytu 3) 5 5 celkem 34 49 77 104 159 199 210 22 228 201 259 ,9 ,9 ,7 ,4 ,2 ,2 ,3 0, ,9 ,0 2 celkem na 1000 3, 4, 7, 10, 15, 19, 20, 21 22, 19, . obyv. ČR 2) 4 8 5 1 4 3 4 ,4 3 6 cizinci s 0, 2, 4, 6,9 11, 14, 14, 15 15, 13, . pobytem nad 90 7 0 5 6 8 9 ,1 8 1 dnů na 1000 obyv. ČR 2) Poznámky: 1) do roku 1999 dlouhodobý pobyt 2) cizinci s trvalým pobytem jsou zahrnuti do celkového počtu obyvatel ČR 3) do r. 1998 nespecifikován druh pobytu u cizinců bez údaje o státní příslušnosti, od r. 1999 zahrnuti ve skupinách podle druhu pobytu 4) v počtu osob s uděleným vízem jsou zahrnuti i občané Slovenska, pobývající u nás podle nařízení vlády č. 77 z 3. Března 2000 na základě potvrzení o přechodném pobytu Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 73 Obr. 4: Vývoj počtu cizinců v ČR v období let 1990-2000 podle druhu pobytu Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 74 Cizinci žádající v ČR o politický azyl Součástí legální zahraniční migrace jsou i cizinci žádající o politický azyl. Údaje viz v tab. 11. Nejvíce osob, které azyl skutečně obdrželo -- do konce roku 2001 pouze 2114 osob pocházelo: - z Rumunska (22%), - z Afghánistánu (10%), - ze zemí bývalého SSSR, - z Vietnamu. Navýšení počtu žádostí o udělení azylu v roce 2001 souvisí se zavedením víz pro některé země bývalého SSSR, v důsledku čehož se část žadatelů o víza "přelila" do skupiny žadatelů o azyl. Tab. 11: Žadatelé o politický azyl v ČR v období let 1990-2001 Ukazatel 1990- 199 199 199 199 199 199 199 200 2001 Celk 92 3 4 5 6 7 8 9 0 em počet 4 669 2 1 1 2 2 4 7 8 18 51 žadatelů 207 187 417 211 109 085 220 788 093 986 počet 1 057 251 116 59 162 96 78 79 133 83 2 udělených 114 azylů - v % 22,6 11, 9,8 4,2 7,3 4,6 1,9 1,1 1,5 0,5 4,1 počtu 4 žadatelů Đňáíĺîş Ú(r) ĐÁÖĚÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK Praha, 2002, s. 75 Cizinci s nelegálním pobytem Skutečný obraz o celkovém rozsahu zahraniční migrace je třeba doplnit o nemalý počet cizinců zdržujících se na našem území nelegálně. Z velké části jde o osoby ze zemí: - bývalého východního bloku, - jižní a jihovýchodní Asie. Kvantitativní hodnocení nelegální migrace je značně problematické, odhaduje se, že může jít až o 100 tis. pracovníků převážně ve stavebnictví a ve službách. Mimo těchto nelegálních imigrantů ČR slouží také jako tranzitní země pro cizince, kteří se snaží přejít nelegálně přes hranice ČR do zemí Evropské unie. V roce 2000 bylo na hranicích ČR evidováno cca 28 tis. nelegálních přechodů cizinců. Zahraniční migrace - shrnutí Proces zahraniční migrace dostal během 90. let nový charakter: § přestože cílem řady přistěhovalců je stále trvalé přesídlení, stále více převládají v charakteru migrace dočasné, především pracovní pobyty cizinců, § přistěhovalectví ve smyslu trvalého přesídlení přestává odrážet celkovou migrační situaci. Mezi migranti s vízy k pobytu nad 90 dnů lze rozlišit tři skupiny: § pracovníci převážně v dělnických a málo kvalifikovaných profesích -- imigrace většinou ze zemí bývalého SSSR, Polska a z Balkánu, mezi imigranty jsou často lidé se středoškolským i vysokoškolským vzděláním; § obchodníci a podnikatelé -- pocházejí většinou z asijských zemí, a to z Vietnamu, Thajska, Pákistánu a Číny; § imigranti z vyspělých zemí -- jde většinou o vysoce kvalifikované osoby s vyšším vzděláním, nejčastěji jsou zaměstnáni ve vedení různých firem, jako poradci, podnikatelé nebo pracují ve vzdělávací sféře. SYNTETICKé HODNOCENí CELKOVé DYNAMIKY OBYVATELSTVA Velká pozornost je v populačních analýzách věnována kvantitativnímu efektu celkové dynamiky obyvatelstva -- tím je celkový pohyb obyvatelstva jako výsledek přirozeného a mechanického pohybu. Projevuje se jako: § globální přírůstek obyvatelstva nebo § globální úbytek obyvatelstva. Význam tohoto ukazatele: § souvisí s jeho schopností charakterizovat krátkodobý i dlouhodobý vývoj populace, § nevyhnutelné je jeho použití v prognózách vývoje obyvatelstva. Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z: § přirozeného přírůstku, § migračního salda dané územní jednotky v určitém časovém období. Vzhledem k tomu, že přirozený přírůstek i migrační saldo jsou výsledkem dvou složek (porodnosti, úmrtnosti a imigrace, emigrace), můžeme celkový přírůstek vypočítat pro dané období následujícím způsobem: N - M + I -- E CP ----------- . = ---------- c P kde: CP = celkový přírůstek, N = počet narozených v daném období, M = počet zemřelých v daném období, I = počet přistěhovalých v daném období, E = počet vystěhovalých v daném období, P = střední stav obyvatelstva Pohyb obyvatelstva tedy vždy charakterizují dvě z následujících čtyřech teoreticky možných složek: - přirozený přírůstek (PP), - přirozený úbytek (PU), - migrační přírůstek (MP), - migrační úbytek (MU). Typologie územních jednotek na základě dynamiky obyvatelstva Z jejich vzájemně možných kombinací (viz graf na obr. 5) lze odvodit čtyři typy populací s celkovým přírůstkem obyvatelstva: - typ A, kde PP > MU, - typ B, kde PP > MP, - typ C, kde MP > PP, - typ D, kde MP > PU, a čtyři typy populací s celkovým úbytkem obyvatelstva: - typ E, kde PU > MP, - typ F, kde PU > MU, - typ G, kde MU > PU, - typ H, kde MU > PP. Výše uvedená typologie územních jednotek může být poměrně jednoduše graficky znázorněna. Grafický způsob jako první použil J. Webb, proto bývá označován jako tzv. Webbův diagram (viz obr. 5). Soubor regionálních jednotek se zobrazuje v grafu pomocí kartézského systému souřadnic se dvěma osami: - vertikální osa zobrazuje bilanci přirozeného pohybu (kladné i záporné hodnoty), - horizontální osa zobrazuje bilanci migračního pohybu (opět kladné i záporné hodnoty). Každá regionální jednotka je v grafu znázorněná bodem, jehož souřadnice tvoří bilance přirozeného a migračního pohybu. Obr. 5: Webbův diagram Pramen: Mládek, J. (1992): Základy geografie obyvatelstva, s. 156 Význam mají v grafu i úhlopříčky, které spolu se souřadnicovými osami rozdělují pole grafu na osm částí (sektorů) označených písmeny A, B, C až H, v každém sektoru je přitom umístěný jeden typ regionálních jednotek se specifickým vztahem přirozeného přírůstku a migračního salda: - sektory A, B, C, D -- území s celkovým přírůstkem obyvatelstva: - sektor A -- MUMP, - sektor C -- PPPU; - sektory E, F, G, H -- území s celkovým úbytkem obyvatelstva: - sektor E -- MPMU, - sektor G -- MUPP. Pomocí Webbova diagramu lze hodnotit také vývoj celkového přírůstku obyvatelstva a vývoj vzájemného vztahu obou rozhodujících složek (námět pro cvičení).