Geografie obyvatelstva a sídel
Přednáška č. 12
Dynamika obyvatelstva (2.)
ÚMRTNOST (mortalita)
Druhou rozhodující složkou přirozeného pohybu obyvatelstva je
úmrtnost (mortalita).
/
Studium úmrtnosti (narozdíl od porodnosti) je v demografii
starší záležitostí - už od 17. stol. (J. Graunt, ...) --
sestavení úmrtnostních tabulek -- důvod: úmrtnost byla lépe
podchycena a tudíž i lépe statisticky hodnotitelná.
Stárnutí - přirozený proces všech živých organismů.
Ukazatel hrubá míra úmrtnosti vyjadřuje počet zemřelých na 1000
obyvatel středního stavu:
M
m --- .
= -- 1000
S
kde:m -- hrubá míra úmrtnosti
M - počet zemřelých obyvatel sledované populace ve
sledovaném období
S - střední stav obyvatelstva
Význam tohoto ukazatele spočívá v schopnosti charakterizovat
všeobecnou úroveň úmrtnosti. K nevýhodám / nedostatkům patří:
§ neschopnost vyjádřit diferencovanost procesu úmrtnosti pro
jednotlivé kategorie obyvatel,
§ vzhledem ke statistické povaze ukazatele se při jeho
použití ztrácí také prostorová diferencovanost úrovně
úmrtnosti.
Jeho význam tak spočívá především v mezinárodním měřítku, kde
vzhledem k nedostatku detailnějších informací u mnoha populací
plní nenahraditelnou úlohu při porovnávání úrovní úmrtnosti
Spolehlivé údaje o úmrtnosti se totiž v současnosti vztahují
pouze asi na polovinu populace světa, protože její evidence
vyžaduje náročnou a soustavnou registraci obyvatelstva. Velké
problémy způsobuje zejména analýza úmrtnosti obyvatel Afriky a
jižní Asie, kde věrohodná registrace zahrnuje pouze část
obyvatel (desetinu až pětinu) a obvykle je nutné se opírat o
statistické odhady.
Tab. 1: Vývoj hrubé míry úmrtnosti světa v období let 1950 -
2000
Období Hrubá míra
úmrtnosti (o/oo)
1950-1955 19,6
1960-1965 15,6
1970-1975 11,6
1980-1985 10,3
1990-1995 9,5
2000-2005 9,0
Pramen: Population Division of the Department of Economic and
Social Affairs of the United Nations Secretariat (2003). World
Population Prospects: The 2002 Revision. New York: United
Nations
Charakteristickým rysem vývoje úmrtnosti ve světových
(globálních) rozměrech je její klesající tendence (viz údaje
v tab. 1). Za posledních cca 50 let se úmrtnost snížila zhruba
na polovinu výchozích hodnot:
- z 19,6o/oo v období 1950-55,
- na 9,0o/oo v období 2000-05.
Tento všeobecný pokles je výsledkem zejména:
§ rostoucí životní úrovně,
§ zlepšení v oblasti lékařských věd a hygieny, lepší péče o
matku v době těhotenství a porodu,
§ lepší dostupnosti léků včetně vývoje nových vakcín =>
snížení významu infekčních a parazitických onemocnění;
v souvislosti s tím se někdy hovoří o tzv. epidemiologickém
přechodu (zvýšení významu civilizačních a degenerativních
chorob, lze je považovat za nejčastější příčinu úmrtí na rozdíl
od dříve častěji zastoupených infekčních nemocí). Proti tomuto
trendu jde v některých zemích epidemie / pandemie HIV/AIDS,
která výrazně zvedá specifickou úmrtnost v některých věkových
skupinách.
Snižování úrovně mortality bylo zahájeno v jednotlivých zemích
v různých časových obdobích a probíhalo odlišným tempem.
Hodnoty hmú v předmoderních společnostech dosahovaly více než
30 o/oo. Pod toto hodnotu klesla hmú nejdříve ve:
- skandinávských zemích (Norsko, Dánsko, Švédsko) - ve druhé
polovině 18. století,
- Spojeném království začal pokles hmú kolem roku 1800,
- ve Francii ve 30. letech 19. století,
- např. v českých zemích v 70. letech 19. století.
Z hlediska nástupu a tempa poklesu hrubé míry úmrtnosti je
možné vymezit tři skupiny států:
§ státy, v nichž se úmrtnost snížila již dříve a stále se
udržuje na nízké úrovni -- např.:
- Velká Británie (m: 1938 - 11,8o/oo, 2003 -- 10o/oo),
- USA (m: 1938 -- 10,6o/oo, 2003 -- 8o/oo),
- Austrálie (m: 1938 -- 9,6o/oo, 2003 -- 7o/oo),
- Švédsko (m: 1938 -- 11,6o/oo, 2003 -- 11o/oo),
- ČR (m: 1938 -- 13,2o/oo (ČSR), 2003 -- 11o/oo) ad.;
§ státy, v nichž úmrtnost rychle klesá až v průběhu 20.
století - např.:
- Rusko (m: 1938 -- 20,0o/oo (SSSR), 2003 -- 15o/oo),
- Srí Lanka (m: 1938 -- 21,0o/oo, 2003 -- 7o/oo),
- Japonsko (m: 1938 -- 17,7o/oo, 2003 -- 8o/oo),
- Rumunsko (m: 1938 -- 20,0o/oo, 2003 -- 12o/oo) ad.;
§ státy, v nichž se i nadále uchovává relativně vysoká
mortalita obyvatelstva -- např.:
- Sierra Leone (m: 2003 -- 29o/oo),
- Zambie (m: 2003 -- 28o/oo),
- Zimbabwe (m: 2003 -- 27o/oo),
- Lesotho (m: 2003 -- 26o/oo),
- Svazijsko (m: 2003 -- 25o/oo),
- Angola, Malawi (m: 2003 -- 24o/oo) ad.
V celosvětovém měřítku (v hodnocení na úrovni kontinentů a
makroregionů) nedosahuje ukazatel hrubé míry úmrtnosti tak
velké variability jako ukazatel porodnosti (svět -- průměr 9o/oo,
viz tab. 2):
§ nejvyšších hodnot dosahuje Afrika (průměr 15o/oo, s výjimkou
severní Afriky) -- vliv vysoké úmrtnosti dětské složky populace,
§ mírně nadprůměrné hodnoty jsou charakteristické pro Evropu
(průměr 11o/oo) - vliv nepříznivé věkové struktury obyvatelstva,
§ nejnižší hodnoty jsou typické pro Latinskou Ameriku a
Karibik (průměr 6o/oo), kde je to dáno příznivou věkovou
strukturou tamní populace a nižšími hodnotami dětské (a zvláště
kojenecké) úmrtnosti.
Větší variabilitu hrubé míry úmrtnosti lze vysledovat na úrovni
jednotlivých států -- přehled států s nejvyššími a nejnižšími
hodnotami přináší tab. 3:
- hodnoty hmú přesahující 20o/oo jsou s výjimkou Afghánistánu
(21o/oo) charakteristické pouze pro africké státy,
- na druhé straně existuje řada států, kde jsou hodnoty hmú
nižší než 5o/oo -- jedná se zejména o státy s mladou věkovou
strukturou, druhou podmínkou je zvládnutí dětské (a zvláště
kojenecké) úmrtnosti; často jde o muslimské státy. Nejnižší
hodnoty (2o/oo) se vyskytují v Kuvajtu a ve Spojených arabských
emirátech.
Tab. 2: Svět - základní charakteristiky úmrtnosti v období 2000-
05 (odhad OSN)
Hrubá Kojeneck Dětská Střední
míra á úmrtnost délka života
úmrtnost úmrtnost (děti do 5 při narození
i [o/oo] [o/oo] let věku) [roky]
[o/oo]
Svět 9 55,6 81 65
rozvinuté 10 7,5 10 76
regiony
méně 9 60,9 89 63
rozvinuté
regiony
nejméně 15 97,2 161 50
rozvinuté státy
Afrika 15 88,5 148 49
východní 19 96,6 163 43
Afrika
střední 20 116,0 207 43
Afrika
severní 7 48,7 66 66
Afrika
jižní 18 51,9 88 46
Afrika
západní 15 90,0 151 50
Afrika
Asie 8 53,2 71 67
východní 7 34,0 40 72
Asie
jižní 9 68,2 93 63
střední Asie
7 41,1 55 67
jihovýchodní
Asie
západní 6 43,9 57 69
Asie
Evropa 11 8,9 11 74
východní 13 14,1 19 69
Evropa
severní 10 5,4 7 78
Evropa
jižní 10 7,5 9 78
Evropa
západní 10 4,7 6 79
Evropa
Latinská Amerika 6 31,9 41 70
a Karibik
Karibik 9 35,4 58 67
Střední 5 29,8 38 72
Amerika
Jižní 7 32,5 40 70
Amerika
Severní Amerika 8 6,6 8 77
Oceánie 8 25,9 35 74
Austrálie a 7 5,6 7 79
Nový Zéland
Melanésie 8 53,3 72 60
Mikronésie 5 20,6 26 72
Polynésie 6 21,1 26 71
Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population
Estimates and Projections
Hrubá míra úmrtnosti je však jen velmi hrubým a nepřesným
ukazatelem, který nezohledňuje strukturu sledované populace --
závažný vliv na výsledné hodnoty má především věková struktura,
protože různé věkové skupiny populací jsou vystaveny různě
vysokému riziku úmrtí. Vliv na strukturu obyvatelstva a
přeneseně tak i na intenzitu úmrtnosti má i migrace.
Platnost uvedené teze lze doložit pohledem do tab. 2, hrubá
míra úmrtnosti v Evropě (11o/oo) je téměř dvakrát vyšší než v
Latinské Americe (6o/oo). Rozdíl je způsoben především velmi
vysokým podílem mladého obyvatelstva v Latinské Americe a z
celosvětového hlediska vysokým podílem starého obyvatelstva v
Evropě.
Ve snaze lépe vyjádřit vnitřní rozdíly úmrtnosti v určité
populaci používáme ukazatel specifické úmrtnosti. Podle použité
struktury obyvatelstva lze vyjadřovat specifickou úmrtnost
obyvatelstva podle:
- ekonomické aktivity,
- povolání,
- rodinného stavu,
- národnosti,
- ovšem nejčastěji se tento ukazatel používá pro - věkové
skupiny,
- pohlaví.
Výpočet specifické míry úmrtnosti:
Mx
mx --- .
= --- 1000
-
Sx
kde:mx -- specifická míra úmrtnosti
Mx - počet zemřelých obyvatel sledované populace ve
sledovaném období ve věku x
Sx - střední stav obyvatelstva ve věku x
(Analogicky by bylo možné vypočítat i specifickou míru
úmrtnosti podle pohlaví.)
Specifická úmrtnost podle věku se nevyznačuje stále rostoucím
trendem, jak by bylo možné očekávat. Průběh křivky specifických
mortalit:
§ vyšší hodnoty lze pozorovat v nejmladších věkových
kategoriích (především děti do jednoho roku -- zde hovoříme o
tzv. kojenecké úmrtnosti),
§ pro následující věkové kategorie jsou charakteristické
minimální hodnoty,
§ opětovný nárůst specifických mortalit probíhá až ve
věkových kategoriích od čtyřiceti let výše.
Proto hovoříme o tom, že křivka specifické úmrtnosti podle
věkových skupin obyvatelstva má charakteristické U-rozložení
(úroveň kojenecké úmrtnosti tak je např. v české populaci
dosažena zhruba až ve věkových kategoriích 50-55 roků). Průběh
specifické úmrtnosti má všeobecnou platnost a rozdíly se týkají
pouze různých úrovní úmrtnosti v jednotlivých věkových
kategoriích (skutečnost doložit několika křivkami specifických
mortalit -- ČR: viz obr. 1, + z publikace The Population Profile
1998!!! -- Keňa, Alžírsko, Indie, Argentina, Rusko, Francie,
Afghánistán).
Z hlediska specifické úmrtnosti podle pohlaví je v české
populaci zřetelná vyšší úroveň mužské úmrtnosti, která se
projevuje ve všech věkových kategoriích -- tento jev se označuje
jako tzv. mužská nadúmrtnost. Nadúmrtnost mužů je typická pro
většinu populací světa:
- pouze v některých rozvojových zemích se tato zákonitost
neprojevuje,
- případně se neprojevuje jen v některých věkových
kategoriích (např. ženy v nejplodnějším věku -- vliv mateřství,
tj. těhotenství, porod, šestinedělí apod.).
Větší úmrtnost mužů bývá připisována většímu riziku úrazů u
mužů, ale spolehlivé a jednoznačné vysvětlení neexistuje.
Zvláštní význam je přisuzován úmrtnosti nejmladších skupin
obyvatelstva, která bývá obvykle vyšší než v následujících
věkových kategoriích. Vyvíjí se úsilí o poznání jejich příčin a
snahy o její snížení. Statisticky se vykazuje:
§ dětská úmrtnost,
§ kojenecká úmrtnost (do jednoho roku dítěte),
§ novorozenecká úmrtnost (do 28 dnů),
§ případně i úmrtnost pro menší intervaly počátečního období
života (např. úmrtnost prvního dne života, prvních sedmi dnů
atd.).
Definice ukazatelů pro hodnocení úmrtnosti v raném věku:
§ míra úmrtnosti ve věku 0
ú0 = D0 / P0 . 1000
§ kvocient kojenecké úmrtnosti = počet zemřelých ve stáří do
jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku
kú = D0 / Nv . 1000
Protože rozložení úmrtnosti kojenců podle jejich stáří je velmi
nerovnoměrné (značná část jich umírá brzo po narození, pak se
intenzita jejich úmrtnosti snižuje s každým dosaženým dnem věku
a nejméně jich umírá ke konci prvního roku), byly vytvořeny
další ukazatele, s jejichž pomocí můžeme vhodně charakterizovat
jednotlivá období v prvním roce života kojenců z hlediska
úmrtnosti. Jde o ukazatele, které mají podobně jako kú
charakter kvocientů -- jsou vztaženy k počtu živě narozených
daného roku:
§ kvocient úmrtnost prvního dne (kú0) -- charakterizuje
intenzitu úmrtnosti prvního dne,
§ kvocient poporodní úmrtnosti (kú0-2) -- charakterizuje
intenzitu úmrtnosti prvních 3 dnů,
§ kvocient časné úmrtnosti (kú0-6) -- charakterizuje
intenzitu úmrtnosti prvního týdne,
§ kvocient novorozenecké úmrtnosti (kú0-27) -- charakterizuje
intenzitu úmrtnosti prvních čtyř týdnů,
§ kvocient ponovorozenecké úmrtnosti (kú28-364) --
charakterizuje intenzitu úmrtnosti zbývající části prvního roku
života,
§ perinatální úmrtnost - počet mrtvě narozených dětí a dětí
zemřelých do 7 kalendářních dnů (0-6 dokončených dnů života) po
porodu na 1000 celkem narozených dětí.
Nejčastěji se z tradičních důvodů používá kvocient kojenecké
úmrtnosti. Ukazatel je k dispozici i v mezinárodním měřítku a
zpravidla se považuje za jeden z ukazatelů životní úrovně dané
země -- ukazatel zprostředkovaně hovoří o kvalitě životní
úrovně, zdravotnické péče, kulturní úrovni atd. (pro celkovou
úroveň populace je totiž zvlášť důležité, jak se stará o děti v
nejmladším věku, kdy mohou být značně ohroženy špatnou péčí).
Na základě výsledků studia historické demografie můžeme
usuzovat, že intenzita úmrtnosti od 1 roku do 20 let byla
v minulosti přibližně stejná jako úroveň kojenecké úmrtnosti.
Vyplývá z toho, že každá generace se do 20 let zmenšila asi na
polovinu. Proto i při vysoké intenzitě plodnosti nebyl početní
růst obyvatelstva příliš velký.
Podobně jako hrubá míra úmrtnosti vykazuje klesající tendenci
také kojenecká úmrtnost. Nejlépe to lze doložit vývojem
v evropských zemích, kde ještě před druhou světovou válkou
umíralo v prvním roce života více než 100 dětí na 1000 živě
narozených dětí. V období po druhé světové válce se kojenecká
úmrtnost výrazně snížila a v současné době (v období 2000-05,
odhad OSN) činí evropský průměr jen 8,9o/oo (průměr států západní
Evropy činí dokonce jen 4,7o/oo).
Obr. 1: Specifická úmrtnost podle pohlaví a věku v ČR v roce
2002
Vývoj kú v českých zemích:
polovina 19. stol.: nad 250 až 260, malé výkyvy
pokles až po roce 1895 - do roku 1914 na cca 190 (pod
200 až po roce 1910)
meziválečné období - další pokles - pod 100 ve druhé
polovině 30. let.
40. až 60. léta - rychlý pokles - 1960-4 -- cca 20
potom stagnace, jen pomalé snižování
1980 17
současnost (2002): 4,1
Diferenciaci hodnot kojenecké úmrtnosti na úrovni kontinentů a
makroregionů viz v tab. 2. Průměrná hodnota kojenecké úmrtnosti
na světě činí v současné době 55,6o/oo, avšak průměr rozvinutých
regionů je jen 7,5o/oo!!!:
§ nejnižší hodnoty jsou charakteristické pro:
- Severní Ameriku - 6,6o/oo,
- Evropu -- 8,9o/oo (ale západní Evropa jen 4,7o/oo, severní Evropa
jen 5,4o/oo)
- Austrálii a Nový Zéland (5,6o/oo);
§ podprůměrné a průměrné hodnoty se vyskytují v:
- Oceánii (25,9o/oo),
- Latinské Americe a Karibiku (31,9o/oo),
- Asii (53,2o/oo), s výjimkou jižní střední Asie (Afghánistán,
arabský svět -- průměr 68,2o/oo);
§ výrazně nadprůměrné hodnoty jsou charakteristické zejména
pro Afriku, průměr za celý kontinent dosahuje 88,5o/oo, ještě
vyšší kojenecké úmrtnosti se vyskytují v subsaharské střední
Africe, kde dosahuje regionální průměr až 116,0o/oo.
Přehled států s minimálními a maximálními hodnotami kojenecké
úmrtnosti přináší tab. 4.
Tab. 3: Státy s vysokými a nízkými hodnotami hrubé míry
úmrtnosti v období 2000-05 (OSN)
Státy s max. Hrubá Státy (jen Hrubá Státy (jen Hrubá
hodnotami míra větší území) míra větší území) míra
(>=20o/oo) úmrtn s min. úmrtno s min. úmrtn
osti hodnotami sti Hodnotami osti
[o/oo] (<=6o/oo) [o/oo] (<=6o/oo) [o/oo]
Sierra Leone 29 Egypt 6 Lebanon 5
Zambia 28 Morocco 6 Albania 5
Zimbabwe 27 Republic of 6 Belize 5
Korea
Lesotho 26 Tajikistan 6 Mexico 5
Swaziland 25 Turkmenista 6 Nicaragua 5
n
Malawi 24 Uzbekistan 6 Panama 5
Angola 24 Viet Nam 6 Colombia 5
Mozambique 23 Azerbaijan 6 Paraguay 5
Rwanda 22 Israel 6 Venezuela 5
Central 22 Turkey 6 Fiji 5
African Rep.
Liberia 22 Jamaica 6 Libyan Arab 4
Jamah.
Burundi 21 El Salvador 6 Jordan 4
Congo 21 Honduras 6 Palestinian 4
Territory
Botswana 21 Chile 6 Qatar 4
Afghanistan 21 Ecuador 6 Saudi 4
Arabia
Peru 6 Syrian Arab 4
Republic
Suriname 6 Costa Rica 4
Algeria 5 Brunei 3
Darussalam
Tunisia 5 Bahrain 3
Iran 5 Oman 3
Malaysia 5 Kuwait 2
Philippines 5 United Arab 2
Emirates
Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population
Estimates and Projections
Tab. 4: Státy s vysokými a nízkými hodnotami kojenecké
úmrtnosti v roce 2003
Státy s max. Kojenec Státy (větší Kojenecká
hodnotami ká území) s min. úmrtnost
(>=90o/oo) úmrtnos hodnotami
t (<=6o/oo)
Mozambique 199.0 Portugal 5,73
0
Angola 193.8 Malta 5,62
2
Sierra Leone 146.8 Czech Republic 5,37
6
Afghanistan 142.4 Ireland 5,34
8
Liberia 132.1 United Kingdom 5,28
8
Niger 123.6 Denmark 4,90
4
Somalia 120.3 Canada 4,88
4
Mali 119.2 Australia 4,83
0
Tajikistan 113.4 Luxembourg 4,65
3
Guinea-Bissau 110.2 Belgium 4,57
9
Djibouti 106.9 Spain 4,54
6
Malawi 105.1 Slovenia 4,42
5
Bhutan 104.6 France 4,37
8
Tanzania 103.6 Switzerland 4,36
8
Ethiopia 103.2 Austria 4,33
2
Rwanda 102.6 Netherlands 4,26
1
Burkina Faso 99.78 Germany 4,23
Zambia 99.29 Norway 3,87
Cote d´Ivoire 98.33 Finland 3,73
Congo, Dem. 96.56 Iceland 3,50
Republic of the
Chad 95.74 Sweden 3,42
Congo, Republic 95.34 Japan 3,30
of the
Central African 93.30
Republic
Guinea 93.30
Pramen: The World Factbook
Z pohledu na hodnoty v tab. 2 vyplývá, že vysoká kojenecká
úmrtnost bývá do značné míry určující složkou vysoké všeobecné
úmrtnosti (měřené hrubou mírou úmrtnosti) -- viz zejména hodnoty
v Africe. Populace, které jsou úspěšné v snižování kojenecké
úmrtnosti, zpravidla zaznamenávají i pokles všeobecné
úmrtnosti. Teze však neplatí zcela jednoznačně, protože v řadě
území je přes vysokou kojeneckou úmrtnost zaznamenána nízká
celková úmrtnost (Asie, Latinská Amerika) -- tuto skutečnost lze
přisoudit vlivu výhodné věkové struktury.
Schopnost charakterizovat úroveň úmrtnosti má i ukazatel
střední délky života (naděje dožití). Tato charakteristika
udává jaká je pravděpodobnost dožití, tj. kolik let života má
před sebou osoba určitého věku (např. novorozenec, osoba
v určitém věku -- 20, 40, 60 let atd.). Nejčastěji se pro
hodnocení používá ukazatel střední délky života novorozenců,
obvykle i v členění podle pohlaví (muži, ženy - střední délka
života žen většinou vyšší). Naděje dožití patří mezi jeden z
mezinárodně sledovaných ukazatelů a podobně jako kojenecká
úmrtnost je ukazatelem vyjadřujícím vyspělost státu.
Naděje dožití se určuje z úmrtnostních tabulek dané populace.
Tabulky je nutno chápat jako určitý model demografických
procesů, který v určité modelové populaci (např. 100 tis.
novorozenců) sleduje její postupné vymírání. Intenzita vymírání
se totiž liší podle jednotlivých věkových kategorií, je daná
specifickými úmrtnostmi (podle pohlaví a věku) populace, pro
niž se úmrtnostní tabulky konstruují.
Jinými slovy, úmrtnostní tabulky udávají pravděpodobnost, kolik
osob dané modelové populace se pravděpodobně dožije "postupu" /
"přesunu" do vyšší věkové kategorie a následně se složitě
vypočítává pravděpodobná délka života.
Postup konstrukce úmrtnostních tabulek:
Při konstrukci úmrtnostních tabulek je nutné počítat
s tabulkovou populací, v níž je eliminován vliv stávající
věkové struktury -- možné metody:
§ metoda přímé standardizace
Nejdříve je nutné určitou věkovou strukturu zvolit za
standard, jímž vážíme míry úmrtnosti podle věku ve
sledovaných populacích.
Obvykle se vybírá populace, která má neporušenou věkovou
strukturu (např. válkami) -- často se využívá věková
struktura Švédska nebo fiktivní věková struktura doporučená
WHO (Světovou zdravotnickou organizací).
§ metoda nepřímé standardizace
Používá se tehdy, když za některou populaci nemáme k
dispozici údaje o úmrtnosti podle věku (např. naše okresy,
některé rozvojové země). Za standard se potom zvolí míry
úmrtnosti podle věku některé z pozorovaných populací (např.
kraj, ČR).
Rozdíl mezi metodami přímé a nepřímé standardizace: přímá
standardizace nepřihlíží k věkové struktuře zkoumané populace,
nepřímá z ní naopak vychází.
Základem konstrukce úmrtnostních tabulek je stanovení řádu
vymírání. Cílem tedy je pro každý věk (stáří) zjistit
pravděpodobný počet úmrtí a pravděpodobnost dožití do vyššího
věku.
Za základ tabulky se volí okrouhlé číslo, zpravidla 100 000 -
tzv. kořen tabulky (vlastně počet narozených ve fiktivní
populaci).
Věk x qx px lx dx tx ex
0 0,0058 0,9941 100 582
2 8 000
1 0,0005 0,9994 99418 51
1 9
2
...
100
Vysvětlivky:
qx - pravděpodobnost úmrtí - zjistíme z reálných hodnot,
px - pravděpodobnost dožití věku x+1 (px = 1 -- qx),
lx - tabulkový počet dožívajících se věku x (lx+1 = lx . px),
dx - tabulkový počet zemřelých,
tx -- pomocný ukazatel udává celkový počet let, který má daná
generace (resp. její zbytek) ještě před sebou. Dostaneme jej
postupným načítáním počtu žijících od nejvyššího dosaženého
věku,
ex -- naděje dožití daného ročníku (ex = tx / lx), statistická
pravděpodobnost, udávající počet let života, které má před
sebou osoba právě x-letá.
Naděje dožití - nejsyntetičtější míra úmrtnosti, odpovídá čisté
míře fertility. Její hodnota není ovlivněna faktickou věkovou
strukturou dané populace, je vhodná pro mezinárodní i
regionální srovnání.
Ve všech zemích však nemáme dostatek údajů pro konstrukci
úmrtnostních tabulek, často bývají publikovány jen odhady.
Rekonstrukce velikosti naděje dožití v minulých obdobích je
kvůli nedostatku spolehlivých údajů velmi obtížná (jako jakýsi
náhradní ukazatel se používá např. údaj o věku kosterních
nálezů). V předhistorickém období se předpokládá naděje dožití
při narození:
- v neolitu 15 roků,
- v bronzové a železné době asi 20-30 roků.
Také v dalším období se předpokládá pouze velmi pomalý růst
naděje dožití, takže až do poloviny 19. století se střední
délka života i v nejvyspělejších evropských regionech
pohybovala mezi 30 až 40 roky. V Evropě přitom mohla
v některých menších územích a v kratších časových obdobích
dosáhnout i vyšších hodnot, ale v obdobích:
- válečných konfliktů,
- velkých epidemií,
- hladomoru apod.,
klesala pravděpodobně i pod hranici 30 let.
Prudký růst střední délky života tak byl na světě zaznamenán až
v období posledních 100-150 let, přičemž hlavní nárůsty se
týkaly především rozvinutých zemí. Podle údajů v tab. 2 lze
konstatovat, že na úrovni světa nyní činí naděje dožití
průměrně 65 let:
§ největší je v rozvinutých regionech -- 76 roků,
§ nejnižší v nejméně rozvinutých státech -- 50 roků.
Přehled o prostorovém rozložení hodnot naděje dožití na úrovni
kontinentů, makroregionů i jednotlivých států lze získat
prostřednictvím tab. 2 a 4. Základní teze:
§ nejvyšší střední délka života je v:
- Severní Americe (77 let),
- Evropě (celkový průměr 74 let, s výjimkou východní Evropy
přesahuje 78 všude let),
- Austrálii a na Novém Zélandě (79 let).
§ nejnižší naděje života platí pro Afriku (49 roků, nejméně
východní a střední Afrika s pouze 43 roky).
Tab. 5: Státy s vysokými a nízkými hodnotami nadějemi dožití
v období 2000-05 (OSN)
Státy s max. Naděje Státy (větší území) s Naděje
Hodnotami dožití min. Hodnotami (<=49 dožití
(>=77 let) let)
Japan 82 Zambia 32
Iceland 80 Zimbabwe 33
Sweden 80 Swaziland 34
Israel 79 Sierra Leone 34
Norway 79 Lesotho 35
Italy 79 Malawi 38
Spain 79 Mozambique 38
Austria 79 Rwanda 39
Belgium 79 Angola 40
France 79 Central African 40
Republic
Switzerland 79 Botswana 40
Canada 79 Côte d'Ivoire 41
Australia 79 Liberia 41
Singapore 78 Dem. Republic of the 42
Congo
Cyprus 78 United Republic of 43
Tanzania
Finland 78 Afghanistan 43
United 78 Namibia 44
Kingdom
Greece 78 Ethiopia 45
Germany 78 Kenya 45
Luxembourg 78 Chad 45
Netherlands 78 Uganda 46
New Zealand 78 Cameroon 46
Kuwait 77 Burkina Faso 46
Denmark 77 Niger 46
Ireland 77 Somalia 48
Cuba 77 Congo 48
United States 77 South Africa 48
of America
Mali 49
Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population
Estimates and Projections
K naději dožití je důležité uvést ještě jednu poznámku --
poměrně velké rozdíly v její velikosti jsou charakteristické
pro muže a ženy. Ve vyspělých zemích je to všeobecný jev,
rozdíl tvoří 5-10 roků v prospěch ženské části populace (vliv
nižších specifických úmrtností).
Souhrnné číslo se používá z důvodu lepší mezinárodní
srovnatelnosti!!! Příklady rozdílů v hodnotách naděje dožití
v různých zemích přináší tab. 7
Tab. 6: ČR - ukazatele úmrtnosti v roce 2002
Ukazatel muži ženy celkem
hrubá míra 11,0 10,3 10,6
úmrtnosti [o/oo]
kojenecká úmrtnost . . 4,1
[o/oo]
novorotzenecká . . 2,7
úmrtnost [o/oo]
perinatální . . 4,5
úmrtnost [o/oo]
naděje dožití 72,0 78,41 .
[rok] 7
Poznámky:kojenecká úmrtnost - počet dětí zemřelých do 1 roku
na 1000 živě narozených
novorozenecká úmrtnost - počet dětí zemřelých do 28
dnů na 1000 živě narozených
perinatální úmrtnost - počet mrtvě narozených dětí a
dětí zemřelých do 7 kalendářních dnů (0-6 dokončených
dnů života) po porodu na 1000 celkem narozených dětí
Pramen: www.czso.cz (Pohyb obyvatelstva v roce 2002)
Tab. 7: Naděje dožití - rozdíly mezi muži a ženami ve vybraných
zemích
Země Naděje dožití
rok muži ženy
Rusko 2000 59,0 72,2
Maďarsko 2000 67,2 75,7
Rakousko 2000 75,4 81,2
Slovensko 2000 69,2 77,4
Německo 1999 74,7 80,7
Švédsko 2000 77,4 81,7
Japonsko 1998 77,2 84,0
Kanada 1992 74,6 80,9
USA 1997 73,6 79,2
Austrálie 1996 75,2 81,0
Pramen: Statistická ročenka České republiky 2002
VýVOJ úMRTNOSTI V ČR
Ač lze konstatovat, že populační vývoj ČR byl v posledním
desetiletí 20. století určován především přirozenou reprodukcí:
- snížení intenzity plodnosti vedlo přes výrazný vzestup
počtu potenciálních matek k hlubokému poklesu úrovně porodnosti
- a působilo tak proti směru růstu početního stavu
obyvatelstva,
lze říci, že příznivý vývoj intenzity úmrtnosti populační růst
podpořil a negativní dopad nízké úrovně porodnosti tak zčásti
kompenzoval (pokud by úmrtnost zůstala v 90. letech na úrovni
odpovídající první polovině 80. let, potom by výsledná
populační bilance byla přibližně o 150 tisíc osob nižší).
Kromě změny celkového počtu obyvatel se protichůdný vývoj
složek přirozené reprodukce výrazně projevoval v ovlivňování
věkové struktury obyvatelstva. Intenzita úmrtnosti totiž kromě
výrazného poklesu úmrtnosti v prvním roce života výrazně klesá
zejména u osob ve vyšším věku (u mužů ve věku 50-85 let, u žen
ve věku 55-85 let), což přispívá k rychlejšímu demografickému
stárnutí obyvatelstva.
Poválečný vývoj úmrtnosti v ČR se vyznačuje několika
specifickými rysy - etapizace:
- poměrně rychlý vzestup naděje dožití v prvních poválečných
letech,
- přelom 50./60. let -- nástup dlouhodobé stagnace, která
trvala bezmála 30 let; u mužské části populace dokonce došlo
koncem 60. let ve srovnání s jejich počátkem k poklesu naděje
dožití o dva roky.
Pozorovaný vývoj byl v příkrém rozporu se změnami ve většině
vyspělých zemí, mezi než jsme úmrtnostními poměry koncem 50.
let bezesporu patřili. V jeho důsledku za těmito zeměmi
dodnes poměrně značně zaostáváme;
- počátek třetí etapy vývoje úrovně úmrtnosti vyznačující se
dlouhodobým růstem naděje dožití a přibližováním se skupině
vyspělých zemí je nejčastěji datován rokem 1987 (z hlediska
změn celkové intenzity úmrtnosti se právě tento rok všeobecně
považuje za rok zlomový).
Změny v úrovni úmrtnosti po roce 1987 (viz tab. 8) lze
charakterizovat jako poměrně plynulé, ne však zcela rovnoměrné.
Nástup nového trendu byl zpočátku pozvolný a jeho reálná
existence byla potvrzena až vývojem na počátku 90. let.
Rozhodující změny v úrovni a struktuře úmrtnosti bývají dávány
do souvislosti především s významnými změnami sociálně
ekonomických podmínek po roce 1990, které se mimo jiné výrazně
promítly také do zdravotního stavu obyvatelstva.
K nejdůležitějším faktorům patří:
§ demonopolizace a liberalizace zdravotní péče - možnost
svobodné volby lékaře, výrazné zvýšení objemu prostředků
směřujících do zdravotnictví projevující se větší nabídkou
odborné péče, zavádění a zlepšující se dostupnost
nejmodernějších technologií a kvalitních léků, významný vzestup
a všeobecná dosažitelnost poskytovaných zdravotnických služeb;
§ účinnější působení zdravotnické osvěty, která převzala
některé metody užívané v reklamě;
§ rostoucí vědomí o prospěšnosti individuální péče o zdraví,
zčásti motivované obavou z případného snížení či ztráty
pracovních příjmů, v souvislosti s tím zvyšující se aktivní
péče o vlastní zdraví;
§ významné změny v životním stylu -- zdravější způsob života;
§ široká nabídka a běžná dostupnost kvalitních potravin;
§ výrazné zlepšení základních parametrů kvality životního
prostředí;
§ změny v ekonomické aktivitě obyvatelstva (pokles
zaměstnanosti v průmyslu, vzestup zaměstnanosti ve službách) a
s tím související redukce vlivů zdravotně rizikového pracovního
prostředí.
Tab. 8: ČR - úmrtnost v letech 1987-2001
Ukazatel 198 19 199 199 19 199 199 199 19 19 199 200 200
7 90 1 2 93 4 5 6 97 98 9 0 1
Počet 127 12 124 120 11 117 117 112 11 10 109 109 107
zemřelých 244 9 290 337 8 373 913 782 2 9 768 001 755
16 18 74 52
6 5 4 7
hmú 12, 12 12, 11, 11 11, 11, 10, 10 10 10, 10, 10,
3 ,5 1 7 ,4 4 4 9 ,9 ,6 7 6 5
Standardizo 12, 12 11, 11, 11 10, 10, 10, 10 9, 9,5 9,2 .
vaná hmú 3 ,2 7 3 ,0 8 7 1 ,0 6
Naděje mu 67, 67 68, 68, 69 69, 69, 70, 70 71 71, 71, 72,
dožití ži 86 ,5 25 44 ,2 54 72 37 ,5 ,1 40 65 14
při 8 0 0 3
narozen
í
že 75, 75 75, 76, 76 76, 76, 77, 77 78 78, 78, 78,
ny 12 ,3 72 14 ,4 58 63 27 ,4 ,0 13 35 45
6 1 9 6
ro 7,2 7, 7,4 7,7 7, 7,0 6,9 6,9 6, 6, 6,7 6,7 6,3
zd 6 78 7 0 21 4 1 0 99 93 3 0 1
íl
Naděje mu 11, 11 11, 12, 12 12, 12, 13, 13 13 13, 13, 14,
dožití ži 66 ,6 95 09 ,4 75 71 09 ,1 ,4 60 72 00
ve věku 1 0 9 1
65 let
že 14, 15 15, 15, 15 15, 16, 16, 16 16 16, 17, 17,
ny 97 ,1 54 89 ,9 99 05 36 ,6 ,9 91 09 13
8 0 3 2
ro 3,3 3, 3,5 3,8 3, 3,2 3,3 3,2 3, 3, 3,3 3,3 3,1
zd 1 57 9 0 50 4 4 7 44 51 1 7 3
íl
Standardizovaná hmú - věková struktura obyvatelstva k 1.7.1987
Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK
Praha, 2002, s. 58
Zlepšující se úmrtnostní poměry po roce 1987 názorně
dokumentuje:
- pokles celkového počtu zemřelých z přibližně 127 tis. osob
v roce 1987 na méně než 108 tis. osob v roce 2001 (kdyby však
v populaci nedošlo ke zvýšení zastoupení osob ve vyšším věku a
zůstala zachována věková struktura obyvatelstva z roku 1987,
zemřelo by v ČR v roce 2000 při současné intenzitě úmrtnosti
necelých 95 tis. osob!!! -- současné specifické úmrtnosti
nasazené na tehdejší věkovou strukturu);
- pokles hrubé míry úmrtnosti z 12,3o/oo v roce 1987 na 10,5o/oo
v roce 2001;
- v důsledku poklesu intenzity úmrtnosti vzrostla ve
sledovaném období naděje dožití při narození u mužů ze 67,9 na
72,1 roku a u žen ze 75,1 na 78,5 roku; v 90. letech rostla
velikost tohoto ukazatele u mužů i žen v Česku poněkud rychleji
než v ostatních evropských zemích s výjimkou Rakouska (stejné
tempo růstu jako v ČR);
- intenzivnější pokles úmrtnosti mužů ve srovnání
s úmrtností žen přispěl k poměrně významnému snížení rozdílu
nadějí dožití obou pohlaví ze 7,3 roku (1987) na 6,3 roku
(2001);
- mezi postkomunistickými zeměmi nemá vývoj úrovně úmrtnosti
v Česku za posledních 10-15 let obdobu.
Představu o regionální diferenciaci úrovní intenzit úmrtnosti
lze získat díky tab. 9.
Tab. 9: Okresy ČR s nejvyšší a nejnižší úrovní naděje dožití
při narození při narození v období let 1996-2000
Nejvyšší hodnoty Nejnižší hodnoty
muži ženy Muži ženy
okres e0 okres e0 okres e0 okres e0
Hradec 72 Hradec 79 Most 68 Teplice 75
Králové ,9 Králové ,2 ,7 ,3
Plzeň-město 72 Jihlava 79 Jeseník 68 Most 75
,8 ,1 ,9 ,8
Náchod 72 Pardubice 79 Sokolov 69 Chomutov 75
,7 ,1 ,0 ,9
Praha 72 Brno- 79 Chomutov 69 Cheb 76
,7 venkov ,0 ,0 ,2
Brno-město 72 Náchod 79 Karviná 69 Rakovník 76
,4 ,0 ,1 ,4
Ústí nad 72 Vyškov 78 Děčín 69 Děčín 76
Orlicí ,3 ,9 ,1 ,5
Žďár nad 72 Šumperk 78 Teplice 69 Česká Lípa 76
Sázavou ,2 ,7 ,2 ,5
Pardubice 72 Hodonín 78 Česká Lípa 69 Litoměřice 76
,2 ,6 ,3 ,6
Tábor 72 Třebíč 78 Tachov 69 Ústí nad 76
,1 ,6 ,5 Labem ,7
Třebíč 72 Praha 78 Louny 69 Tachov 76
,1 ,6 ,6 ,8
Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK
Praha, 2002, s. 66
Změny intenzity úmrtnosti nebyly v jednotlivých věkových
skupinách stejné. Jednou z nejvýznamnějších změn, která se po
roce 1987 odehrála, byl pokles úrovně úmrtnosti v průběhu
prvního roku života (viz tab. 10). Teze:
- podíl kojenecké na celkové úmrtnosti se snížil z 1,2%
v roce 1987 na pouhých 0,3% v roce 2001;
- jestliže v roce 1987 umíralo před dosažením prvních
narozenin dvanáct z každého tisíce živě narozených dětí (1987,
kú = 12,0o/oo), potom v roce 2001 dosáhl kvocient kojenecké
úmrtnosti ještě nedávno poměrně obtížně představitelné hodnoty
4,0o/oo v průměru za obě pohlaví (chlapci -- 4,6o/oo, dívky -- 3,4o/oo) --
jedná se o pokles na třetinu výchozí hodnoty.
Tab. 10: ČR - vývoj kojenecké úmrtnosti v letech 1987-2001
Ukazatel 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20
87 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01
Podíl z úhrnu zemřelých do 1 roku (v %) - zemřelí do:
Do 1 dne (0 dnů) 16 16 17 15 16 12 12 13 11 14 15 12 13
,7 ,7 ,7 ,0 ,6 ,8 ,4 ,3 ,7 ,0 ,0 ,9 ,1
Do 3 dnů (0-2 40 39 38 35 34 29 31 28 25 27 28 27 26
dny) ,5 ,2 ,2 ,8 ,9 ,6 ,1 ,9 ,6 ,1 ,8 ,1 ,4
Do 7 dnů (0-6 54 53 52 48 49 41 41 41 35 37 41 40 36
dnů) ,3 ,4 ,4 ,6 ,1 ,1 ,8 ,0 ,0 ,1 ,6 ,2 ,7
Do 28 dnů (0-27 69 71 67 62 67 59 64 63 61 61 63 61 58
dnů) ,4 ,1 ,2 ,2 ,3 ,6 ,2 ,4 ,4 ,2 ,2 ,9 ,9
Od 28 dnů do 1 30 28 32 37 32 40 35 36 38 38 36 38 41
roku (28-364 dnů) ,6 ,9 ,8 ,8 ,7 ,4 ,8 ,6 ,6 ,8 ,8 ,1 ,1
Podíl zemřelých do 1 1, 1, 1, 1, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0,
roku z úhrnu 2 1 1 0 9 7 6 5 5 4 4 3 3
zemřelých (v %)
Kvocient (na 1000 živě narozených)
úmrtnosti 1. dne 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 0, 0, 0, 0, 0, 0,
(0 dnů) 0 8 8 5 4 0 0 8 7 7 7 5 5
poporodní ú. (0-2 4, 4, 4, 3, 3, 2, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1,
dny) 9 2 0 5 0 4 4 7 5 4 3 1 0
časné 6, 5, 5, 4, 4, 3, 3, 2, 2, 1, 1, 1, 1,
novorozenecké ú. (0- 5 8 4 8 2 3 2 5 1 9 9 6 5
6 dnů)
novorozenecké ú. 8, 7, 7, 6, 5, 4, 4, 3, 3, 3, 2, 2, 2,
(0-27 dnů) 4 7 0 2 7 7 9 8 6 2 9 5 3
ponovorozenecké 3, 3, 3, 3, 2, 3, 2, 3, 2, 2, 1, 1, 1,
ú. (28-364 dnů) 6 1 4 7 8 2 8 2 3 0 7 6 7
kojenecké ú. (0- 12 10 10 9, 8, 7, 7, 6, 5, 5, 4, 4, 4,
364 dnů) ,0 ,8 ,4 9 5 9 7 0 9 2 6 1 0
Index perinatální 10 9, 9, 8, 7, 6, 6, 6, 5, 5, 5, 4, 4,
úmrtnosti (na 1000 ,7 8 2 4 8 4 3 0 0 2 3 5 3
narozených)
Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK
Praha, 2002, s. 59
Snižování úrovně kojenecké úmrtnosti probíhalo poměrně plynule
v celém sledovaném období. Rozhodující změny se však odehrály
kolem poloviny 90. let -- mezi roky 1992-97 hodnota kú poklesla
z 9,9o/oo na 5,9o/oo (polovina poklesu kú mezi roky 1987-2001).
Výrazný a z hlediska intenzity srovnatelný pokles se odehrál
v celém rozsahu struktury kojenecké úmrtnosti:
- poněkud intenzivnější však byl u časné novorozenecké
úmrtnosti (tj. mezi jedním a šesti dokončenými dny uplynulými
od narození (pokles na 22% výchozích hodnot),
- vůbec nejvýraznější byl pokles poporodní úmrtnosti (pokles
na 18% výchozích hodnot).
Nutné je zdůraznit, že ani v jednom z uvedených případů se
nejednalo o náhodné výkyvy v rámci sledovaného roku, ale o
dlouhodobý pokles na dosažené hladiny.
V mezinárodním kontextu se tak ČR úrovní kojenecké úmrtnosti
zařadila po boku Japonska a některých západoevropských zemí
k absolutní světové špičce (viz tab. 4). Velmi nízké hodnoty
všech uvedených ukazatelů svědčí především o vysoké kvalitě
prenatální a neonatální lékařské péče v ČR.
Struktura úmrtnosti podle příčin
Přesná analýza tohoto problému může být ztížena následujícími
skutečnostmi:
- se zvyšujícím se věkem zemřelých roste frekvence případů,
kdy dochází k souběhu několika chorob, což ztěžuje identifikaci
a kódování příčin smrti,
- vliv mohou mít rozdíly v diagnostické praxi (často
s výrazným regionálním rozměrem).
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených
zdravotních problémů (v současnosti platí ve znění 10. revize)
-- základní teze: za příčinu smrti je považována základní
(prvotní) příčina, nikoli bezprostřední příčina smrti, tedy
"taková nemoc či úraz, jimž byl započat řetěz chorobných stavů
vedoucích ke smrti".
Zvládnutí infekčních chorob v ČR (tzv. epidemiologický přechod)
vedlo k tomu, že u nás mezi příčinami úmrtí převažují
civilizační a degenerativní choroby s hlavním zastoupením
nemocí oběhové soustavy a novotvarů.
Tab. 11: ČR - Struktura úmrtnosti podle hlavních skupin příčin
smrti
Příčiny smrti 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20
(v %) 87 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01
Novotvary 21 22 22 23 23 24 24 24 24 25 25 26 26
,6 ,0 ,7 ,3 ,8 ,2 ,3 ,7 ,8 ,6 ,7 ,3 ,4
Nemoci oběhové 56 56 55 55 55 55 55 56 56 55 54 53 53
soustavy ,7 ,0 ,9 ,7 ,8 ,5 ,9 ,0 ,2 ,1 ,9 ,4 ,3
Nemoci dýchací 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 3, 3, 4, 4, 4,
soustavy 6 2 1 2 1 0 3 1 8 8 2 5 3
Nemoci trávicí 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 3, 4,
soustavy 6 9 8 7 5 8 7 7 6 8 9 9 1
Vnější příčiny 6, 7, 7, 7, 7, 7, 7, 6, 7, 6, 6, 6, 6,
7 0 1 2 2 3 2 9 0 4 3 5 4
- dopravní 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, .
nehody 0 2 3 4 4 6 4 3 4 3 4 5
- ostatní 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 4, 3, 3, 3, .
úrazy 2 2 3 1 2 1 3 2 1 6 4 5
- sebevraždy 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,
5 6 5 7 6 6 5 4 5 5 5 5 5
Ostatní příčiny 6, 6, 6, 5, 5, 5, 4, 4, 4, 5, 5, 5, 5,
8 9 4 9 6 2 6 6 6 3 0 4 5
Celkem 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
zemřelých 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0,
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR 1990-2002, UK
Praha, 2002, s. 62
Závěr:
Výsledky analýzy úrovně a struktury úmrtnosti obyvatelstva ČR
představují ve většině ohledů velmi nadějný příslib dalšího
vývoje, neboť proces změn nastartovaný v polovině 80. let a
významně urychlený politickým a společenským vývojem v 90.
letech přinesl celou řadu hmatatelných pozitivních výsledků.
Udržení dosaženého tempa poklesu úrovně úmrtnosti si vyžádá
další impulsy v podobě nových finančních i ideových investic
směřujících nejen do zdravotnictví, ale také do:
- osvěty,
- péče o seniory,
- bezpečnosti silničního provozu,
- bezpečnosti práce,
- dalších forem ochrany zdraví,
- ale také do vzdělání a životního stylu.
V období posledních 15 let se ČR příznivým vývojem úmrtnosti
s odpovídajícím růstem naděje dožití ve všech věkových
skupinách stále více vzdalovala od řady postkomunistických zemí
(v některých z nich -- např. v Rusku -- došlo dokonce ke zhoršení
úmrtnostních poměrů). Současně se začala hodnotami ukazatele
naděje dožití přibližovat vyspělým zemím, ale tento proces bude
pravděpodobně velmi dlouhodobý.