Chemie boru, která je pestřejší a složitější než u kteréhokoliv jiného prvku s výjimkou uhlíku, je již dlouho středem zájmu jak preparativních a teoretických chemiků, tak i technologů. Bor je jediným nekovovým prvkem 13. skupiny (žáruvzdorný izolant s vysokou tvrdostí) a mnoha svými vlastnostmi se spíše podobá uhlíku a především diagonálně umístěnému křemíku ve 14. skupině a nikoliv ostatním prvkům 13. skupiny (nízkotající, měkké kovy s výbornou elektrickou vodivostí). Ve valenční sféře má o jeden elektron méně (3), než je počet jeho valenčních orbitalů (4; elektronová deficience boru) a tato skutečnost je příčinou rozdílů mezi chemií boru resp. uhlíku a křemíku. Vzhledem k lichému číslu skupiny má bor dva a hliník pouze jediný izotop.
