Prvky 7. skupiny se vzájemně markantně liší jak svým obsahem v zemské kůře, tak i dobou objevu. Mangan byl ve formě burele (MnO2) používán při výrobě skla již v době faraónů, prvek byl objeven a v nečisté formě připraven koncem 18. století (1774; C. W. Scheele a J. C. Gahn). Rhenium bylo posledním objeveným, v přírodě se nacházejícím prvkem (1925; W. Noddack a I. Tackeová, izolováno bylo z gadolinitu a pojmenováno podle řeky Rýn). Technecium (technikos = umělý) bylo prvním uměle připraveným prvkem (1937; C. Perrier a E. Segré; ostřelováním molybdenu deuterony).