Rozptyl světla Dipolmoment p= a E (koef. polarisovatelnosti x int. el. pole -- foton) Nehomogenita prostředí -- rozptyl Čisté prostředí -- rozpouštědlo: fluktuace hustoty <(Dr)^2> = kTb[0]r[0]^2/DV r - hustota = r[0] + Dr pro elementární objem DV k -- Boltzmanova k., b[0] - stlačitelnost r^2F[J] /F[0] = R[J] = k (1+cos^2 J)V / l^4 Einstein, Smoluchowski vzdálenost, světelný tok rozptýlený (objemem V ve vzdálenosti r) a primární, Rayleighův poměr, k - optická konstanta látky -- f(hustoty, indexu lomu, T aj.) Roztoky -- navíc (a zejména) koncentrační fluktuace -- řádově větší <(Dc)^2> = kTc[0] / DV (dP/dc) P - osmotický tlak Projeví se změnou indexu lomu n (pokud se neliší - dn / dc = 0 - bez vlivu) Malé částice - d < l/20 - kulová symetrie rozptylu - intensita stejná ve všech směrech redukovaná intensita R = (1+cos^2 J) / R[J] nezávisí na J, měření jen pro J = 90^o Kc[m]/R = 1/M[r] + 2Bc[m] + .... (viriální koeficient B závisí na tvaru) optická konstanta K - zjištění z dn/dc[m] K = (2p^2n^2/N[A]l^4).( dn/dc[m]) R[J] = r^2(F[J] - F[J]^0)/F[0] roztok - rozpouštědlo / primární měření pro řadu koncentrací pro J = 90^o - vynesení Kc[m]/R proti c[m ] Větší částice - interference pro různé J TH nutno měřit pro řadu úhlů (45^o - 135^o) rozptylová funkce P[J] a tvarová konstanta S Kc[m]/R = 1/M[r].P[J] + 2Bc[m] + .... 1/ P[J] = S.sin^2 J/2 = 1 + (16p^2n[0]^2/3l^2) sin^2 J/2 Kc[m]/R = 1/M[r].S.sin^2 J/2 + 2Bc[m] + .... násobky se zvolí pro přiměřené rozložení bodů, experimentální body o pro J = 0 a c[m] = 0 se extrapoluje - plné ˙ stanovení M[r] z průsečíku, B = sm[J=0]/2, R[G] ze sm[cm=0] R[G] = sm[cm=0].M[r].3l^2/16p^2 po výpočtu M[r] - M[w] (průměr) = 58000, R[G] = 54 nm, B = 2,2.10^-4 cm^3 mol g^-2 Rozptyl Rentgenova záření v malých úhlech Detektor -- fotografická deska, GM Q Î 1-2^o Záznam rozptylu X v malých úhlech a densitogramy pro kulovité (vlevo) Vztah platí pro kulovité částice, protáhlé -- srovnání s křivkami vypočtenými. Široký obor velikostí 2 -- 2000 nm Přístrojově náročné a nákladné.