1. Charakteristiky neziskových organizací§ Komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku nestátních neziskových organizací, která se snaží sledovat problematiku z nejrůznějších možných úhlů, přinesli ve svých studiích profesoři Salamon a Anheier.[1] Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Za určující považují pět základních vlastností, podle nichž jsou nestátní neziskové organizace: institucionalizované (organized) - tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány; soukromé (private) - tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá. neziskové (non-profit) - ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou svou činností vytvářet zisk, ovšem ten musí být použit na cíle dané posláním organizace. samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností, tzn. že neziskové organizace nejsou ovládány zvenčí, ale jsou schopny řídit samy sebe. Nekontroluje je ani stát, ani instituce stojící mimo ně. dobrovolné (voluntary) - využívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách. Obdobné znaky subjektů jsou uváděny ve studiích týmu Johns Hopkins University v USA. Je to organizovanost, oddělenost od vlády, založení za jiným účelem než je podnikání, samosprávnost a dobrovolnost (In: Rektořík 2000, s. 139)§. Charakteristické rysy neziskových organizací je možné formulovat následovně§: 1) Účelová funkce a důvody založení neziskové instituce: Nezisková instituce není založena za účelem dosahování zisku (na rozdíl od podnikatelského subjektu). Současně však tvorba zisku (finančního výnosu) není právně zakázána. Důvody založení jsou v podstatě dva: + Nezisková organizace je založena za účelem dobročinné, nebo charitativní činnosti, tj. související se snahou poskytovat humanitární pomoc. + Druhým důvodem je snaha podporovat určité skupiny osob v podnikání, v politice nebo v jiných oblastech společenského života, např. v oblasti výchovy, zdravotní a sociální péče, péče o životní prostředí, apod. Motivem vzniku neziskových institucí tedy není snaha po docilování zisku. Zakladatelem neziskových institucí mohou být různé ekonomické subjekty. Mohou to být vládní instituce, které založením takové jednotky zajišťují provádění některé ze svých funkcí (např. v oblasti sociálního zabezpečení). Jsou to církevní a jiné náboženské společnosti zakládající zejména dobročinné, zdravotní, sociální a výchovné organizace. Zakladatelem mohou být také domácnosti, které zakládají různé zájmové a jiné organizace -- např. sdružení zahrádkářů, rybářů, sportovní kluby aj. (a které se snaží uspokojit své potřeby, např. ve využití volného času). Mezi zakladatele neziskových institucí patří i podnikatelské subjekty (průmyslové podniky, zemědělská družstva, banky, pojišťovny, apod.), které spojuje určitý zájem (potřeba) podporovat některou ze svých činností, např. výzkumnou, vzdělávací, nebo organizační, apod. Za tím účelem také společně tuto činnost financují a kontrolují. Pojem nezisková organizace pak souvisí s druhým charakteristickým rysem, kterým je 2) Rozdělování finančního výnosu (zisku): Žádný finanční výnos (zisk) vyplývající z činnosti neziskové instituce se nesmí převádět subjektům, které ji založily, řídí nebo kontrolují. Vytvořený finanční výnos má být využit ve prospěch rozvoje dané instituce, na zlepšení poskytovaných služeb a vyráběného zboží. Nemožnost převádět zisk subjektům, které ji založily, řídí nebo kontrolují stanovená zákonem (či jiným právním předpisem) znamená, že neexistuje žádný subjekt -- "akcionář" nebo "společník", který by měl právo na určitý podíl ze zisku nebo z jiného docíleného výnosu. V tom je také podstata názvu "nezisková" instituce, neboť nepřináší zakladatelům žádný zisk. Z těchto důvodů mohou být neziskové instituce osvobozeny od daní různého druhu. Jde o zcela jinou právní formu než jsou obchodní společnosti. 3) Způsob řízení neziskové instituce: Řízením neziskové instituce bývá pověřena skupina osob (nebo osoba), zpravidla zvolená většinou hlasů zakládajících členů (zakládajícího člena) nebo jimi jmenovaná nebo zvolená v souladu se stanovami takové instituce, jakými jsou např. politická strana nebo odborový svaz a podobná sdružení. Tato skupina osob a její činnost se podobá správní radě podniku nebo výkonnému výboru. To znamená, že rozhoduje o realizaci činnosti dané jednotky, o využívání technicko ekonomických zdrojů, včetně zapojení ostatních placených zaměstnanců neziskové instituce. 4) Neziskové organizace vytvářejí netržní i tržní produkci -- jsou netržním nebo tržním výrobcem: a) Neziskové organizace, které se zabývají výrobou a poskytováním služeb pro trh a jejichž provozní náklady jsou z více než 50% hrazeny tržbami z prodeje výrobků a služeb), se považují za tržní výrobce a zařazují se do sektorů nefinančních podniků (S.11) a finančních institucí (S.12). Např. v sektoru nefinančních podniků je to řada příspěvkových organizací (ústředně a místně řízených), prakticky ze všech odvětví národního hospodářství nebo některé obecně prospěšné společnosti. b) Neziskové organizace, jejichž provozní náklady (výroba a poskytování služeb) jsou z více než 50% financovány a kontrolovány vládními institucemi (mají netržní charakter), se zařazují do sektoru vládních institucí (S.13). Považují se za netržní výrobce. Jsou to např. organizační složky státu (dřívější rozpočtové organizace), část příspěvkových organizací, veřejné vysoké školy nebo zdravotní pojišťovny, financované především ze zákonem stanovených příspěvků. c) Neziskové organizace, jejichž provozní náklady (výroba a poskytování služeb) jsou z více než 50% financovány a kontrolovány domácnostmi, se zařazují do sektoru neziskových institucí poskytujících služby domácnostem (S.15). Považují se za netržní výrobce. Zdroje takové neziskové instituce pocházejí především z pravidelných členských příspěvků, z darů a z finančních výpomocí od jiných subjektů (včetně příspěvků z veřejných rozpočtů). Správné zařazení neziskových institucí do jednotlivých sektorů pak není zanedbatelnou otázkou, neboť ovlivňuje propočet tvorby přidané hodnoty v jednotlivých sektorech, resp. hrubého domácího produktu a další statistické ukazatele a tím i závěry ekonomických analýz. 1.1 Oblasti působení NNO§ - kultura, ochrana památek, umění - výzkum a vzdělávání - zdravotní péče a sociální služby - ochrana životního prostředí, ekologická výchova - ochrana lidských práv - komunitní rozvoj - práce s dětmi a mládeží - rekreace, sport, tělovýchova - ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví) 1.2 Smysl neziskových organizací§: Neziskové organizace své služby nabízí v místě, kde je služba poptávána, tudíž znají nejlépe skutečnou poptávku a jsou schopny pružně reagovat na její změny. Příjemci služeb (tj. klienti neziskových organizací, které veřejné služby poskytují) mohou také okamžitě kontrolovat jejich kvalitu, čímž nutí neziskové organizace k vysoké kvalitě poskytovaných služeb. Žádné dosavadní exaktní studie tuto skutečnost ani nepotvrdily ani jednoznačně nevyvrátily. Oporu tu skýtá pouze teorie, která předpokládá, že neziskové organizace v rámci spolupráce s veřejnou správou monitorují problémová pole společnosti, identifikují ty problémy, které považují za závažné, a vytvářejí tlak na veřejnou správu, aby se o problémy začala zajímat. Veřejná správa reaguje vstřícně, vypracuje (za přispění neziskových organizací) programy, jak problémy řešit, najde zdroje na jejich realizaci, a pak se obrátí jak na neziskové organizace, tak na komerční organizace, aby zajistily příslušné služby. Kraj samozřejmě může také sám odhalit skutečnost, že určité služby nefungují tak, jak by měly, a vyzve neziskové organizace, aby se v daném směru angažovaly. V tomto případě hovoříme o tzv. průběžné spolupráci. Pokud veřejná správa nereflektuje snahu řešit identifikované problémy, snaží se je neziskové organizace řešit samy. Časem však přece jen shledá -- ať už sama nebo pod tlakem veřejnosti -- že řešení identifikovaných problémů je ve veřejném zájmu, ocení úsilí neziskových organizací, snaží se využít jejich know-how, které nabyly při řešení problémů a začne jim do určité míry na řešení daných problémů přispívat. Zde se jedná o tzv. odloženou spolupráci.[2] 2. Typologie neziskových organizací v ČR V české odborné ekonomické literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Názory na zahrnutí těch kterých organizací do nestátního neziskového sektoru se různí podle kritérií jejich členění. Mezi nejrozšířenější kritéria patří následující tři: o kritérium právní formy, o kritérium globálního charakteru poslání, o kritérium předmětu činnosti. 2.1. Členění neziskových organizací podle právní normy Toto členění vychází z důrazu kladeného v praxi na institucionální formu neziskových organizací, která je vymezena jen danou legislativou. V právním systému je vymezení neziskové organizace nejblíže zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v § 18, odstavci 7 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: ˙ zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu, ˙ občanská sdružení včetně odborových organizací, ˙ politické strany a politická hnutí, ˙ registrované církve a náboženské společnosti, zejména jimi zakládané církevní právnické osoby, ˙ nadace, nadační fondy, ˙ obecně prospěšné společnosti, ˙ veřejné vysoké školy, ˙ obce, ˙ vyšší územní samosprávné celky, ˙ organizační složky státu a územních samosprávných celků (do roku 2001 rozpočtové organizace), ˙ příspěvkové organizace, ˙ státní fondy ˙ subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.[3] Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti občanská sdružení a jejich organizační složky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti - zejména tzv. církevní právnické osoby. 2.2. Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání Toto kritérium je zásadní pro vymezení hranice mezi vzájemně a veřejně, resp. obecně prospěšnou činností. Používá ho mj. Rektořík[4] při své typologii neziskových organizací. Podle tohoto kritéria se neziskové organizace člení na: ˙ Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organzations - PBO), které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti - společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa), ˙ Organizace vzájemně prospěšné (Mutual Benefit Organizations - MBO), které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde například o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod. 2.3. Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti Na základě uvedených charakteristik a typologií neziskových organizací i na základě členění používaného poradním orgánem vlády ČR - Radou vlády pro nestátní neziskové organizace (dále jen RNNO), rozumíme pod označením "neziskové organizace" tyto dva typy, resp. skupiny: o vládní (státní, veřejné[5]) neziskové organizace, které zabezpečují převážně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, kterým je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Jejich právními formami jsou v podmínkách ČR příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace, od roku 2001 organizační složky státu, kraje či obce. Jejich určitá část se charakteristikami svých činností blíží nestátním neziskovým organizacím. Ze strukturálně-operacionálních definic neziskových organizací se jich tedy týká pouze institucionalizovanost, samosprávnost, dobrovolnost a neziskovost, tj. nejsou založeny za účelem podnikání a s tím spojenou produkcí zisku, který by sloužil k rozdělování mezi členy organizace. o nestátní[6] (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace (dále také NNO), jejichž existence vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje schopnost určitého společenství lidí žijících a spolupracujících ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu. Jejich základní právní formy představují v České republice občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a hlavně církevní právnické osoby, protože ty se zaměřením své činnosti blíží více veřejně prospěšným aktivitám než samotné církve či náboženské společnosti. Typologie§ Kritérium zakladatele Podle kriteria zakladatele se člení neziskové organizace na: a) organizace založené veřejnou správou, b) organizace založené soukromoprávní nebo fyzickou osobu c) organizace, které vznikly jako veřejnoprávní organizace Kritérium globálního charakteru poslání: a) organizace veřejně prospěšné, b) vzájemně prospěšné organizace Kriterium právně organizační normy: a) organizace založené podle zákona č. 576/1990 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, b) organizace zřízené podle ostatních zákonů platných pro neziskové organizace, které pak konkrétně upravují právně organizační formu a obvykle i způsob financování, c) organizace zřízené podle obchodního zákoníku, které nabývají pak podoby např. akciových společností, družstev apod. Kriterium financování a) organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (tzv. rozpočtové organizace), b) organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů (příspěvkové organizace) c) organizace financované ze svých vlastních příjmů prodejem produkovaných statků d) organizace financované z jiných zdrojů (dary, sbírky, sponzoring, různé typy grantů). a další 2.4. Přehled typů neziskových organizací působících v ČR Konkrétní představu o složitosti struktury neziskových organizací poskytne následující přehled. Organizace jsou rozděleny do pěti skupin s následujícími typologickými znaky odvozenými z globálního poslání organizace: Typ I. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti, Typ II. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné , s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti Typ III. Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu, s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost Typ IV. Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšná činnost Typ V. Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností (jde o výjimečné případy neziskových organizací) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti. 3. Finanční zdroje neziskových organizací Finanční zdroje použitelné pro všechny typy neziskových organizací představují výnosy: § *z vlastní činnosti, pro kterou byla organizace založena nebo zřízena* § *z doplňkové (hospodářské) činnosti zahrnuté do statutu organizace* § *z prodeje či pronájmu majetku* § *z reklam* + z darů od fyzických či právnických osob tuzemských i zahraničních, a to včetně nadací, dědictví a sponzoringu* § *od pojišťoven a fondů* § *z úroků svých vkladů či půjček* § *ze sbírek, tombol, loterií* § *ze zdrojů vzniklých organizací zákonnými daňovými úlevami. Zvláštními finančními zdroji pro některé neziskové organizace jsou:* + členské příspěvky u organizací, které vyvíjí svoji činnost na členském principu, jako například občanská sdružení, profesní komory, politické strany a politická hnutí,* + příspěvky (pravidelné) věřících občanů u některých náboženských společností,* + výnosy z daní a poplatků stanovených zákony u obcí a okresních úřadů,* + vklady zakladatelů u nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností,* + výnosy z poplatků a pokut, např. při narušení ekologie, vynětí ze zemědělského původního fundu, z příjmu ze vstupenek na filmová představení,* + z výnosu vzešlých z obchodování s cennými papíry ve vlastnictví organizace na kapitálovém trhu (státní fondy, obce),* + za předem stanovených podmínek mohou být zdroji pro rozvoj organizace i úvěry. 4. Právní zakotvení organizací nestátního neziskového sektoru 4.1. Zákony upravující hlavní právní formy nestátních neziskových organizací Rámec§ pro občanský sektor vytváří legislativní úprava, ze které vyplývá statistické vymezení a účetní vykazování. Český právní řád nedefinuje ani pojem občanský sektor, ani nezisková organizace (Telec 1998, s. 26). Svou podstatou patří organizace občanského sektoru k soukromoprávním subjektům, tedy především do sféry působnosti občanského zákoníku. Občanský zákoník obecně upravuje postavení fyzických a právnických osob. Rozděluje právnické osoby na čtyři skupiny (sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon). Do skupiny sdružení fyzických nebo právnických osob můžeme ze subjektů občanského sektoru v širším smyslu zahrnout občanská sdružení (včetně odborů), obecně prospěšné společnosti (lze je zařadit také do čtvrté skupiny kvůli nejasnostem, zda mají základ v majetku či osobách), církve a náboženské společnosti, politické strany a hnutí, zájmová sdružení právnických osob, profesní komory, popřípadě družstva, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti založené podle § 56 odstavce 1, respektive § 260 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) za jiným účelem než pro zisk. Do skupiny účelová sdružení majetku řadíme z občanského sektoru nadace a nadační fondy (Kačírek 2002). Právní úprava jednotlivých typů organizací občanského sektoru je dosud relativně roztříštěna a promítá se do několika obecných zákonů (občanského zákoníku, obchodního zákoníku, daňových zákonů) a do celé řady samostatných zákonů pro jednotlivé typy neziskových organizací. I když existují zákony, které se subjektů občanského sektoru týkají, je jediným právním předpisem, kde se dozvíme v příkladném výčtu, jaké neziskové subjekty zákonodárce rozlišuje (v roli poplatníků), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších úprav. U daně z příjmů právnických osob (v souvislosti s určením poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání) jsou uváděny následující: zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Český statistický úřad zahrnuje od roku 1998 nestátní neziskové organizace pod institucionálním sektorem Neziskové instituce sloužící domácnostem (http://www.czso.cz). Vychází z klasifikace zpracované na bázi mezinárodního standardu a uvádí tyto instituce: nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, střední školy, základní školy, školská zařízení, předškolní zařízení, zdravotnická zařízení, sdružení (svaz, spolek, společnost), politické strany, hnutí, církevní organizace, organizační jednotky sdružení (svazu, spolku, společnosti), organizační jednotky politické strany, hnutí, stavovské organizace -- profesní komory, zájmová sdružení právnických osob. Přehledný popis jednotlivých náležitostí zákonů u základních čtyř právních forem nestátních neziskových organizací ukazuje následující tabulka (BANNO): +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | | Obecně prospěšná | Nadace |Církevní právnická| | |Občanské sdružení | společnost | | osoba | | | | | a nadační fond | | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Sdružení fyzických|Subjekt poskytující|Účelové sdružení |Orgán registrované| | |a právnických |obecně prospěšné |majetku zřízené za |církve a | | |osob, které vzniká|služby všem za |účelem dosahování |náboženské | | |za účelem |stejných podmínek. |obecně prospěšného |společnosti nebo | | |realizace |Zisk nemůže být |cíle. Nadace |řeholní a jiná | | |společného zájmu. |přerozdělován mezi |poskytuje nadační |církevní | | |Typickým znakem je|zakladatele nebo |příspěvky poskytují|instituce. | | Definic7e|členská základna. |zaměstnance, |z výnosů nadačního | | | | |používá se na |jmění a z ostatního | | | | |financování dalších|majetku nadace. | | | | |aktivit |Nadační fond | | | | |společnosti. |nezřizuje nadační | | | | | |jmění a pro dosažení| | | | | |účelu smí použít | | | | | |veškerý majetek. | | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Ministerstvo |Krajský soud (podle|Krajský soud (podle |Ministerstvo | | |vnitra ČR na |sídla společnosti) |sídla nadace) |kultury po | | |základě předložení|v rejstříku obecně |v rejstříku nadací a|předložení návrhu | | |dvou stejnopisů |prospěšných |nadačních fondů po |podaném orgánem | | |stanov a návrhu na|společností po |předložení návrhu na|registrované | | |registraci. |předložení návrhu |zápis s těmito |církve a | | | |na zápis s těmito |přílohami: *nadační |náboženské | | | |přílohami: |nebo zřizovací |společnosti, | | | | |listina (smlouva, |který musí | | | |*zakládací smlouva,|závěť), |obsahovat: *doklad| | | |*čestná prohlášení | |o jejím založení | | | |členů správní rady,|*doklad o složení |k tomu příslušným | | | |dozorčí rady, |vkladu zřizovatelů |orgánem | | | |*výpisy z trestního|do nadačního jmění, |registrované | | | |rejstříku členů |nebo prohlášení |církve a | | | |správní rady, |správce vkladu o |náboženské | | | |dozorčí rady, |složení vkladů |společnosti podle | | | |*ověřené podpisové |zřizovatelů |jejího základního | | | |vzory osob |v případě nadačního |dokumentu, | |Registrace | |oprávněných jednat |fondu | | | | |jménem společnosti,| |*vymezení předmětu| | | |*doklad o splnění |*čestná prohlášení |její činnosti a | | | |podmínek pro výkon |členů správní rady, |její stanovy, | | | |činnosti, |dozorčí rady nebo |pokud existují, | | | | |revizora, | | | | | *doklad o | |*její název, | | | |oprávnění |*výpis z rejstříku | | | | |k umístění sídla, |trestů členů správní|*její sídlo na | | | |* prohlášení |a dozorčí rady |území České | | | |správce vkladu |(popř. revizora), |republiky, | | | |zakladatelů, je-li |*ověřené podpisové | | | | |vklad vkládán. |vzory osob |*označení jejího | | | | |oprávněných jednat |statutárního | | | | |jménem nadace, |orgánu, | | | | |*doklad o oprávnění | | | | | |k umístění sídla. |*osobní údaje | | | | | |členů jejího | | | | | |statutárního | | | | | |orgánu. | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Stanovy musí |Zakládací listina |Nadační nebo |Základní dokument | | |obsahovat mj. tyto|musí uvádět tyto |zřizovací listina |církve a | | |údaje: |údaje: |(smlouva, závěť) |náboženské | | | |*zakladatele, |musí obsahovat tyto |společnosti | | |*název sdružení, | |údaje: *název a | | | | |*název a sídlo |sídlo nadace, | | | |*sídlo, |společnosti, *druh |*identifikaci | | | | |poskytovaných |zřizovatelů nadace, | | | |*cíl činnosti, |služeb, | | | | | | | *vymezení účelu, | | | |*orgány sdružení, |*podmínky |*nadační jmění nebo | | | |jejich volba a |poskytování služeb,|majetkový vklad | | | |fungování, | |*identifikace členů | | | |*podmínky vzniku |*doba, na kterou se|správní rady, | | |Zakládací |členství, *práva a|zakládá, | | | |dokument |povinnosti členů, | |*identifikace členů | | | |*zásady |*identifikace členů|dozorčí rady nebo | | | |hospodaření, a |správní a dozorčí |revizora, | | | |další. |rady (je-li | | | | | |zřízena), | *určení správce | | | | | |majetku do vzniku | | | | |*způsob jednání |nadace, pokud se | | | | |správní rady, |neupraví až | | | | | |statutem nadace pak| | | | |*majetkový vklad | | | | | |zakladatelů (je-li |* pravidlo omezení | | | | |vkládán), *způsob |nákladů na správu | | | | |zveřejnění výroční |nadace a *podmínky | | | | |zprávy. |poskytování | | | | | |nadačních příspěvků.| | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Nejvyšším orgánem |Správní rada, |Správní rada, |Neuvedeny, | | |je valná hromada |dozorčí rada nebo |dozorčí rada nebo |v zákoně jmenovány| | |(členská schůze), |revizor a ředitel. |revizor, ředitel. |jako statutární | | |mezi valnými | | |orgány. | |Organizační |hromadami řídí | | | | |dokument |chod organizace | | | | | |výbor (rada, | | | | | |předsednictvo | | | | | |apod.) obvykle | | | | | |v čele | | | | | |s předsedou. | | | | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | | | Obecně prospěšná | Nadace |Církevní právnická| | |Občanské sdružení | společnost | | osoba | | | | | a nadační fond | | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Podle stanov. |Statut |Statut |Základní dokument | |Orgány | | | |církve a | | | | | |náboženské | | | | | |společnosti | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |*dobrovolným |*uplynutím doby, na|*dosažením účelu, |*na návrh | | |rozpuštěním nebo |kterou byla |pro který byla |registrované | | |sloučením s jiným |založena, |založena, |církve a | | |sdružením |*dosažením účelu, |*rozhodnutím správní|náboženské | | | |pro který byla |rady o sloučení, |společnosti, | | |*pravomocným |založena, | | | | |rozhodnutím MV ČR |*rozhodnutím |*rozhodnutím soudu o|*z podnětu min., | | |o rozpuštění |správní rady o |zrušení, |jedná-li církevní | | | |zrušení, - | |právnická osoba | | | | |*prohlášením |v rozporu | | | |*sloučením, |konkurzu |s vymezením její | |Zánik | |splynutím nebo | |působnosti p | | | |rozdělením, | | | | | |*rozhodnutím soudu | |*z podnětu min., | | | |o zrušení, | |zanikne-li | | | | | |registrace církve | | | |*prohlášením | |a náboženské | | | |konkurzu | |společnosti | | | | | | | | | | | |*prohlášení | | | | | |konkursu na | | | | | |majetek církevní | | | | | |právnické osoby | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Není povinnost |Není povinnost |Minimální výše |Není povinnost | |Minimální |vkladu. |vkladu. |nadačního jmění je |vkladu. | |vklad | | |500 000 Kč u nadace,| | | | | |u NF není stanovena.| | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Nesmí být hlavním |Může být |Vyloučeny kromě |Předmět podnikání | | |cílem sdružení, |realizována |specifických |a jiné výdělečné | | |pouze prostředkem |doplňková činnost, |případů: *pronájem |činnosti musí být | | |k dosažení tohoto |kterou je dosaženo |nemovitostí, |vymezen | | |cíle. Pokud |účinnější využití |pořádání loterií, |v základním | | |aktivita naplňuje |majetku a není |tombol a veřejných |dokumentu | | |podmínky |ohrožena kvalita, |sbírek, *pořádání |registrované | | |živnostenského |rozsah a dostupnost|kulturních, |církve a | |Podnikatel. |zákona, je nutné |obecně prospěšných |společenských, |náboženské | |aktivity |získat |služeb. |sportovních a |společnosti. | | |živnostenské | |vzdělávacích akcí, |Podnikání a jiná | | |oprávnění. | | |výdělečná činnost | | | | |*pro nadace podíl na|církve a | | | | |podnikání akciových |náboženské | | | | |společností |společnosti mohou | | | | |v zákonem omezeném |být pouze její | | | | |rozsahu. |doplňkovou | | | | | |výdělečnou | | | | | |činností. | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Podvojné |Podvojné účetnictví|Nadace podvojné |Podvojné | | |účetnictví |povinně, pokud |účetnictví. Nadační |účetnictví | | |povinně, pokud |provozuje |fond ho vede, pokud |povinně, pokud | | |sdružení realizuje|doplňkovou činnost |příjmy za předchozí |realizuje | | |podnikatelské |nebo celkové příjmy|rok přesáhly 3 mil. |podnikatelské | | |aktivity nebo |za předchozí rok |Kč, jinak povoleno |aktivity nebo | |Účetnictví |celkové příjmy za |přesáhly 3 mil. Kč,|jednoduché |celkové příjmy za | | |předchozí rok |jinak možno účtovat|účetnictví |předchozí rok | | |přesáhly 3 mil. |v jednoduchém | |přesáhly 3 mil. | | |Kč, jinak možno |účetnictví. | |Kč, jinak možno | | |účtovat | | |účtovat | | |v jednoduchém | | |v jednoduchém | | |účetnictví. | | |účetnictví. | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | | |Audit musí být |Pro nadace je audit | | | | |proveden, pokud: |povinný. U nadačních| | | | | |fondů musí být | | | | |*nebyla zřízena |proveden, pokud | | | | |dozorčí rada nebo |majetek nebo úhrn | | | | | |celkových nákladů | | | | |*výše čistého |nebo výnosů převýší | | | | |obratu přesáhla 10 |3 mil. Kč. | | |Jiné | |mil. Kč nebo | | | |povinnosti | |*příspěvky |Výroční zpráva musí | | | | |z veřejných |být vydána do 30. | | | | |rozpočtů dosáhly |června následujícího| | | | |výše nejméně 1 mil.|roku. | | | | |Kč. | | | | | | | | | | | |Výroční zpráva musí| | | | | |být vydána do 30. | | | | | |června | | | | | |následujícího roku.| | | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| | |Zákon č. 83/1990 |Zákon č. 248/1995 |Zákon č. 227/1997 |Zákon č. 3/2002 | |Právní úprava|Sb. o sdružování |Sb. o obecně |Sb. o nadacích a |Sb. o církvích a | | |občanů |prospěšných |nadačních fondech |náboženských | | | |společnostech | |společnostech | |-------------+------------------+-------------------+--------------------+------------------| |Počet |54 066 |1 061 |362 nadací |4 116 | | | | | | | |v březnu 2005| | |912 nadačních fondů | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Pramen: Rosenmayer, T. rozšířil na základě materiálů ICN (www.neziskovky.cz) pro potřeby Centra pro výzkum neziskového sektoru ANALÝZA NADACÍ A NADAČNÍCH FONDŮ Zdroje dat: http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/dbNNO/SitanalNNO_JMK.doc http://www.e-cvns.cz http://nno.ecn.cz/ http://www.neziskovky.cz ------------------------------- § http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/dbNNO/SitanalNNO_JMK.doc [1] Salamon, L.M., Anheier, H.K. In Search of the Nonprofit Sector.In The Question of Definitions. 2/1992. § http://www.e-cvns.cz/publikace_cvns.php : Definice neziskového sektoru, článek Ludmily Vebrové § http://www.e-cvns.cz/publikace_cvns.php : Definice neziskového sektoru, článek Ludmily Vebrové §www.neziskovky.cz § http://www.kr-jihomoravsky.cz/urad/orr/dbNNO/SitanalNNO_JMK.doc [2] Frič. P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky. 1. vyd. Praha: 2000. ISNB 80-7263-166-7. [3] Mezi organizace, které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání patří podle obchodního zákoníku ještě společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva. [4] Rektořík, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress 2001.ISBN 80-86119-41-6. [5] veřejné ve smyslu zřízené i financované institucemi veřejné správy [6] toto označení je použito z toho důvodu, že je zavedeno v soustavě národních účtů, používá se pro označení tohoto typu neziskových organizací na VŠE v Praze, a také na Masarykově univerzitě, Ekonomicko-správní fakultě - na Katedře veřejné ekonomie. § Rektořík, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress 2001.ISBN 80-86119-41-6. (typologie dle PhD. Škarabelové) § http://www.e-cvns.cz/publikace_cvns.php : Definice neziskového sektoru, článek Dohnalové