1 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah přednášky Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy a veřejnými výdaji a) krátkodobá fiskální nerovnováha: ­ přebytek, vyrovnaný rozpočet, deficit b) dlouhodobá fiskální nerovnováha ­ dluh Krátkodobá fiskální nerovnováha Obecně nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji v rámci jednoho rozpočtového období. Rozpočtový deficit = situace, kdy jsou rozpočtové příjmy nižší než rozpočtové výdaje. Rozpočtový přebytek = situace, kdy jsou rozpočtové výdaje nižší než rozpočtové příjmy, tzv. negativní vládní úspora. Primární x sekundární deficit primární deficit - převis veřejných výdajů nad veřejnými příjmy v daném rozpočtovém roce (bez započtení úroků z veřejného dluhu) sekundární deficit ­ spojený s náklady financování primárního deficitu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu (úroky jsou mandatorním výdajem vlády, v posledních letech rostou nejrychleji ze všech výdajů) Složky deficitu strukturální (aktivní) složka - vzniká na základě rozhodnutí vlády - je nástrojem fiskální politiky vlády faktory vzniku - expanzivní politika vlády (zvýšení výdajů nebo snížení daní) - vládní populismus a s ním související růst vládních výdajů k ovlivnění voličů - snaha rozložit důsledky výdajového šoku do více let - snaha rozložit daňovou zátěž (např. u nákladných veřejných projektů) 2 Složky deficitu cyklická (pasivní) složka - vzniká vlivem průběhu hospodářského cyklu či vlivem jiných exogenních faktorů (nikoliv rozhodnutím vlády) faktory vzniku - hospodářský pokles (deprese) - zvýšení cen základních surovin (např. ropné šoky) - mimořádné události (válečný konflikt, přírodní katastrofa apod.) - úrok z veřejného dluhu (pokud hrazen z rozp. výdajů) Hledisko času plánovaná nerovnováha - např. Návrh SR, který jde každoročně do PSP ČR nerovnováha v průběhu rozpočtového období - dynamický pohled (Plnění SR - MF ČR) nerovnováha na konci rozpočtového období - statický (bilanční) pohled Graf: Rozdíl mezi rozpočtovaným a skutečným výsledkem hospodaření SR (1993 ­ 2002). -80 -60 -40 -20 0 20 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Roky Mld.Kč Rozpočtovaný výsledek Skutečný výsledek Zdroj: Autor na základě dat MF ČR. Dlouhodobá fiskální nerovnováha veřejný dluh - souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu - zjednodušeně kumulace dosavadních rozpočtových deficitů - je jednou z variant řešení krátkodobé fiskální nerovnováhy Graf: Primární deficit a veřejný dluh Primární deficit (% HDP) -18 -16 -14 -12 -10 -8 -6 -4 -2 0 2 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 Dluh (% HDP) Deficit Deficit bez reformy Dluh Dluh bez reformy Zdroj: Konvergenční program ČR, 2004. Tabulka: Zdroje fiskálních rizik v ČR - dluhy a jiné závazky FNM (závazky vůči České inkasní, Pozemkovému fondu apod.) - další problémy bank (KB, ČS) - další ztráty a neplacené dluhy podniků (České dráhy) - závazky Podpůrného garančního a lesnického fondu - dluhy a jiné závazky nižších územních celků - závazky kampeliček a penzijních fondů - závazky České finanční a další náklady nestandardních operací ČNB - budoucí výdaje na údržbu a provoz veřejných investičních projektů - investiční výdaje na dopravu a životní prostředí podle požadavků pro vstup do EU - výdaje dle požadavků NATO IMPLICITNÍ (vznikají na základě tlaku politických a zájmových skupin nebo veřejnosti) - státní záruky - dluhy a jiné závazky ČKA - závazky České exportní banky, EGAP, Fondu pojištění vkladů - zahraniční a domácí státní dluh - současné rozpočtové výdaje - budoucí mandatorní výdaje EXPLICITNÍ (jsou zákonné nebo smluvní povahy) NEPŘÍMÉ (nastanou pouze v některých případech) PŘÍMÉ (nastanou v každém případě) Závazky 3 Způsoby krytí deficitu 1. monetární - emise měny inflace 2. rozpočtové - zvýšení daní (jiných veřejných příjmů)/snížení výdajů 3. dluhové - prodej vládních cenných papírů - dluhopisů - domácí či zahraniční vládní úvěry - transformace do veřejného dluhu 4. aktivy - např. výtěžkem z prodeje státního majetku či výnosy z privatizace Rozpočtové důsledky deficitu krátkodobé - umožňuje zvětšení vládního rozpočtového omezení - nemusí způsobit výrazné rozpočtové komplikace dlouhodobé - může vést k rostoucí úrokové zátěži nebo k inflaci Makroekonomické důsledky deficitu neoklasický přístup - hodnotí deficit negativně odmítá jej keynesiánský přístup - hodnotí aktivní deficit pozitivně v určitých případech ho doporučuje neoricardiánský přístup - popírá makroekonomické důsledky deficitu je vůči němu neutrální 16 Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (1) metodika Eurostatumetodika MMF ,,širší" pojetí vlády,,užší" pojetí vlády akruální princip,,cash" princip aplikuje ČSÚaplikuje MF ČR ESA 95GFS (1986) Metodiky pro stanovení velikosti deficitu (2) ESA 95GFS (1986) - vyšší náročnost na datové zdroje, výstupní údaje s časovým zpožděním - nepodává komplexní obraz hospodaření vládního sektoru + poskytuje komplexní pohled na hospodaření vládního sektoru (jednotky) + včasnost, transparentnost, nízké nároky na zdrojová data, vazba na SR Tabulka: Srovnání hodnoty vládního deficitu dle GFS a ESA 95 2004*2003200220012000ESA 95 150,5328,5154,6149,896,7v mld. Kč 5,9 %12,9 %6,4 %6,4 %4,5 %v % HDP 5,2 %4,3 %3,7 %2,6 %3,1 %v % HDP 132,9109,289,359,966,8v mld. Kč 2004*2003200220012000GFS Zdroj: MF ČR, ČSÚ Poznámka: HDP je revidovaný z března 2004, * rok 2004 ­ predikce MF ČR. 4 GFS a ESA 95 Do budoucna předpoklad výrazného snížení rozdílu mezi GFS-deficitem a ESA 95- deficitem ­ důvody: postupné ukončování činnosti TI, neočekávají se další významné imputace státních záruk, MF ČR pracuje na implementaci metodiky GFS 2001 ­ zahrnuje ,,širší" pojetí vlády. Fiskální udržitelnost v ČR Primární deficit je vysoký, vede k akumulaci dluhu bez ohledu na budoucí vývojové trendy a cyklický vývoj. Fiskální konsolidace zmírňuje fiskální nerovnováhu, ale nevede k jejímu odstranění (nezaručuje zastavení růstu podílu dluhu na HDP). Fiskální politika je stále neudržitelná! Maastrichtská kritéria uvádí Smlouva o EU pro přechod k EMU stanovena tato konvergenční kritéria týkající se fiskální politiky: 1. Kritérium deficitu vládního sektoru - poměr deficitu vládního sektoru k HDP nepřekročí 3 % 2. Kritérium hrubého vládního dluhu - poměr vládního dluhu k HDP nepřekročí 60 % Pakt stability a růstu podepsán v r. 1997 objasňuje opatření z Maastrichtské dohody související s postupy při nadměrném rozpočtovém deficitu (nad 3 % HDP) požadavek na členské země EMU, aby ve střednědobém horizontu dosáhly téměř vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu - členské státy EU musí 2x ročně překládat Radě svá rozpočtová data Pakt stability a růstu (2) V krátké historii Paktu limity nedodržely Portugalsko, Německo a Francie, se kterými Evropská komise zahájila řízení. Kritéria podmínkou vstupu do EMU, ale při neplnění kritérií neexistuje hrozba vyloučení z EMU. Placení sankcí se projevuje v dalším nárůstu deficitu a veřejného dluhu. Rada nemá kompetence, aby intervenovala přímo do národních fiskálních politik. Tabulka: Predikce deficitu zemí EU dle stabilizačních programů (v % HDP) -1,6-1,6-1,6-1,7-2,2Velká Británie n.a.n.a.n.a.1,61,5Švédsko n.a.0,20,10,00,0Španělsko n.a.0,60,2-0,4-0,9Řecko 2,42,52,52,01,4Rakousko n.a.-0,5-1,1-1,9-2,4Portugalsko n.a.n.a.n.a.-0,7-1,0Nizozemí n.a.0,0-1,0-1,5-2,8Německo n.a.n.a.-0,1-0,7-0,3Lucembursko n.a.0,1-0,2-0,6-1,5Itálie n.a.n.a.-1,2-1,2-0,7Irsko n.a.-1,0-1,6-2,1-2,6Francie n.a.2,82,62,12,7Finsko n.a.n.a.2,42,52,2Dánsko n.a.n.a.0,50,30,0Belgie 20072006200520042003 5 Tabulka: Predikce veř. dluhu zemí EU dle stabilizačních programů (v % HDP) 39,239,138,938,938,8Velká Británie n.a.n.a.n.a.49,350,9Švédsko n.a.46,949,051,053,1Španělsko n.a.87,992,196,1100,2Řecko 59,762,163,865,167,0Rakousko n.a.52,755,357,558,7Portugalsko n.a.n.a.n.a.49,051,2Nizozemí n.a.57,559,560,561,5Německo n.a.n.a.2,93,84,1Lucembursko n.a.96,498,4100,4105,0Itálie n.a.n.a.34,934,534,0Irsko n.a.57,058,358,959,1Francie n.a.40,741,441,941,9Finsko n.a.n.a.36,739,242,1Dánsko n.a.n.a.93,697,9102,3Belgie 20072006200520042003 Evropská kritéria a ČR ČR přijala v rámci příprav na vstup do EU předvstupní hospodářský program (2003) - v něm i předpokládaný vývoj hodnoty deficitu a veřejného dluhu - zpracováno metodikou ESA 95 Tabulka: Predikce vývoje deficitu ČR dle předvstupního hospodářského programu (v % HDP) 0,00,00,10,00,1Fondy soc. zabezpečení 0,0-0,1-0,2-0,4-0,6Územní samosprávy -5,5-5,6-5,9-6,0-4,6Centrální vláda -5,5-5,7-6,0-6,4-5,1Vládní sektor 20052004200320022001 Tabulka: Predikce vývoje veř. dluhu ČR dle předvstupního hospodářského programu (v % HDP) 1,92,12,22,22,3Územní samosprávy 0,00,00,00,00,0Zdravotní pojišťovny 0,50,72,85,54,8ČKA 32,328,522,817,916,9Centrální vláda (bez ČKA) 34,731,327,825,623,6Hrubý veřejný dluh 20052004200320022001 Deficit veřejných financí a Maastrichtské kriterium Veřejný dluh a Maastrichtské kritérium 6 KONEC