e .-/"Vj ■w^JL. ROZVOJ MĚSTA BRNA G. Petříková, 2005 Zeměpisná poloha • 49° 12' severní šířky • 16° 34' východní délky Nadmořská výška • 190 - 425 m n. m. Přibližná plocha • 230 km2 • 2. největší město ČR • průmyslové, obchodní, kulturní a vzdělávací centrum jižní Moravy • správní centrum Jihomoravského kraje Základní údaje http://www.brno.cz Počet obyvatel (r. 2004) • 369 299 (trvale bydlících) • během dne mnohem vyšší e Upraveno podle: Geologie Brna a okolí • brněnský masív - nejst. jednotka (600 mil. let), metamorfity a vyvřeliny 3 části - záp. a vých. granodioritová, uprostřed metabazitová - starší, relikt oceánské kůry • zbytky devonských sedimentů na Červeném a Žlutém kopci • prvohorní devonské vápence Mor. krasu (Hády) • drahanský kulm (slepence, droby, břidlice) na vých. okraji města • druhohorní jurské vápence v jv. části města • karpatská předhlubeň - třetihorní vápnité jíly a písky, klastika (brněn, písky) • čtvrtohory - ukládání spraší, vznik štěrkopískových teras při zahlubování vodních toků Český masiv I^Bi brnenský masiv I I Morav sty kras i i kulm ZAPADNI KARPATY i i karpatská předhlubefí 0 1 2 3 km UJ. I {sp. baden) n bazálni a okraj, klastika J (bmán&ké písky} (sp- baden) ~~I jemnoimnč i hrubozmnč -I písky a jíly (ottnang) křtins-ké vápence | 9 | vllémovická vápence ORUHOHORY - JURA | 10 | slepence a pískovce STAROHORY I 4 I vápence PRVOHORY - SPOD. KAR BOM (KULM) I 11a J granity a granodioríty I 11b I granodlority I š I slepen c« I 6 I droby 7 břidlice a pískovce | 12 | bazalty j 13 | trofldlMjmtty 14 | diority a gabra e .-/"Vj ■w^JL. Zdroj: Zeměpisný lexikon Vyšší geomorfologické jednotky provincie subprovincie oblast celek Česká vysočina Českomora vská subprovincie Brněnská vrchovina Bobravská vrchovina Drahanská vrchovina Západní Karpaty Vněkarpa tské sníženiny Západní vněkarpatské sníženiny Dyjsko-svratecký úval e .-/"Vj ■w^JL. H^M hranic* ■geomorfologické podsoustavy ^_^_ hranice-geomorfologického celku - v h hranice geomorfůlc-g ického podulhu —^— hM ni(* g«4mgrf^l«kthi» Qhttku Celek Podcelek Bobravská vrchovina Lipovská vrchovina • sz., z. a jz. části města, Petrov • hřbety a prolomy ve vyvřelých horninách (granodiority a diority) • prolomy protékané vodními toky (Svratka, Vrbovec, Leskava), výplň - čtvrtohorní fluviální sedimenty • na hřbetech četné mladší sedimenty • na východním okraji úzké hřbety tvořené metamorfovanými horninami metabazity - Špilberk, Palackého hřbet, Babí hřbet Řečkovicko-kuřimský prolom • úzká protáhlá sníženina na S Brna vzniklá ve vyvřelých horninách, vyplněna třetihorními sedimenty a spraší e .-/"Vj ■w^JL. Celek Podcelek Drahanská vrchovina Ad a m o vs ká vrchovina Moravský kras Konická vrchovina • sv. část města po Cerná Pole • členitý povrch tvořený granodiority a rozřezaný Svitavou a jejími přítoky • sníženina protékaná Svitavou (Obrany), vyplněná fluviálními sedimenty • krasová plošina na prvohorních vápencích (Hády, sever Líšně • členitý reliéf s údolím Říčky s horninami devonského kulmu Celek Podcelek Dyjsko-svratecký úval Dyjsko-svratecká niva • j. a jv. části Brna • plochý, místy pahorkatinně zvlněný reliéf • akumulační roviny podél řeky Svratky a Svitavy se čtvrtohorními fluviálními sedimenty táhnoucí se od středu města k jihu • na východě sousedí s plošinou tvořenou terasami řeky Svitavy • po obou stranách vyšší reliéf s mocnými sprašovými pokryvy (Židenice - Slatina, Bohunice -Modříce) • ostrovy jurských vápenců (Bílá hora, Stránská skála) Raj hradská pahorkatina Pracka pahorkatina e ■w^JL. Klimaticke údaje Brno ■v CR Prüm, roční teplota vzduchu (1961-90) 8,7 °C 7,5 °C Prům. srážkový úhrn (1961-90) 490 mm 676 mm Zdroj: CHMU Průměrné měsíční teploty a srážkové úhrny Brno-Tuřany (1961-90) o 1 Úhrn srážek -Prům. teplota III IV V VI VII VIII IX X XI XII .-/"Vj 1 PP AugSpcrskv potok 1 I PR kamenný vrtil 2PR»«bídoly 12PFKnvky 3 PP BDÍ hora 13 PR Kmovec 4 PR Bosonožský hájek MPPKůJny 5 PR Hfen{*k 15 PP Medifcireltá sialic» 25 VPP Sninskí skila 6 PR ČenxjYKfcý hájek Í6 PP Maíttiecki kupce 26 PP LI sttfŕ vápenice 7 NPP Červeny kupce 17 pp Moiíí bon 27 PP IJdoli Koboutovického potok»- 8 PP Hiiltoecká jeaera t S PP N« skalách 2Ä PP VeLka Klijdovka 9 PR Jeleni Híbek 19 PP Netopýrky 29 PP 7*hřlinský lybnik lOPPJimáckálouk» 20 PP Obfansk* stoán 30 CHXO Moravský km Chráněná území Zdroj: AOPKČR Velkoplošná CHÚ • CHKO Moravský kras Maloplošná CHÚ • NPR - Hádecká planinka (1950) • 2 NPP - Stránská skála (1978) a Červený kopec (1970) • 7 PR • 20 PP Přírodní parky 41 • Podkomorske lesy, , '* ,*L Baba, Údolí Říčky e .-/"Vj ■w^JL. Intravilán města Velké zastoupení městské zeleně Enklávy lesních porostů Početné zahrádkářské kolonie Nevyužívané průmyslové plochy - brownfields Hustá síť železnic izolující rozsáhlé plochy Nerovnoměrně rozvinutý příměstský - suburbánní prostor Stuhový rozvoj města (S-J) e .-/"Vj ■w^JL. Obyvatelstvo • Pokles počtu obyvatel • Negativní přirozený přírůstek • Migrace z města, suburbanizace • Stárnutí populace Počet obyvatel (2004): 369 299 Muži: 175 151 Ženy: 194 148 Vývoj počtu obyvatel v Brně 500 000 1869 1900 1930 1950 1970 1991 1998 2003 Obyvatelstvo Jřřwncwavííiý £«j ■— — 1100 000 —,750000 Srnu-ífvsíe bytWct » -. 370 000 Věková struktura Brno •v CR 0-14 14,6% 16,5% 15-59 65,0% 65,3% 60+ 20,3% 18,2% v w Zdroj: http://www.brno.cz a CSU e .-/"Vj ■w^JL. _. v.s Průmysl za jistu je asi 29% zamestnanosti • velký význam strojírenství a elektrotechnického průmyslu, restrukturalizace starších výrobních společností, ztráty pracovních míst • zastoupení chemického, potravinářského a textilního průmyslu • rozvoj nových odvětví - informatika, telekomunikace, lékařská technologie a výroba výzkumných nástrojů Rychlý růst sektoru služeb - 2/3 zaměstnanosti • nejvíce podnikatelské služby, maloobchod a zdravotnictví • středisko výstav, konferencí a veletrhů • vysoká koncentrace vyššího vzdělání (6 státních vysokých škol), vědecko-výzkumných pracovišť, výstavba univerzitního kampusu • tvorba nových pracovních míst, snaha přitáhnout zahraniční firmy, hlavně v sektoru high-tech •výhodná poloha ve střední Evropě, dopravní dostupnost - dopravní uzel páteřní sítě evropských dopravních koridorů, kvalifikovaná pracovní síla, možnosti využití lokalit typu greenfieid a brownfield • IBM, Honeywell Controls, Siemens, FEI (Philips Electron Optics), Silicon Graphics, Invensys Control Zdroj: http://www.brno.cz e .-/"Vj ■w^JL. Rozvojové zóny Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa (typ greenfield, 179 ha) Český technologický park (60 ha) Městská rozvojová zóna - Jižní centrum ^«g (brownfield) Průmyslová zóna -Central Trade Park -Modříce u Brna ŕESKY TFCHfTOLOCIC'Kk' PARK BJtNFNSKA RUMY SLOVÁ ZÓNA i; e m mi m IHOUUC. MIKULOV ES M ISiTISUVi IJDXPE^r Zdroj: http://www.brno.cz e .-/"Vj ■w^JL. Jihomoravsky kra/ *- Okuli Brna (50 km okruh) Brno # 570 000 U 70 GO 50 £S 40 30 20 10 Zaměstnanost Zdroj: http://www.brno.cz Počet pracovních příležitostí cca 240 000 Vývoj zaměstnanosti 48,6 52,4 52,8 58,1 59,2 67.8 68 68,3 69,6 70,2 61,9 62,8 65,2 66,1 ■ 40,8 39,7 36,3 35,4 33,2 49,3 45,6 45,4 32,6 31,1 31 31,1 29,9 29,3 ?,1 ? 4,8 1,1 i 1,1 1,8 1,8 i 1,6 1,3 1,1 1 0,6 0,5 0,5 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 l>i in »kíl ii '^^"sefcuidimi ■^^^teicľmi W-JL-- Podíl na zaměstnanosti (v %) podle odvětví v roce 2004: (podniky nad 20 zaměstnanců, zdroj: vlastní šetření, ČSÚ) Odvetví % zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybolovu 0,6 průmyslu 18,8 stavebnictví 8,5 obchodu, oprav motorových vozidel 17,3 pohostinství a ubytování 3,9 dopravy a spojů 6,6 peněžnictví a pojišťovnictví 2,2 nemovitostí, služeb, vědy 16,0 veřejné správy a obrany 5,3 školství 87 zdravotnictví 7,2 ostatních veřejných a osobních služeb 4,9 CELKEM město Brno 231 932 = 100,0 e .-/"Vj ■w^JL. Průměrná mira nezamestnanosti (v %) Ö 10 9 s 7 <> 5 4 í 2 I n tt M 1995 1996 1997 199Ů 1999 2000 2001 2002 2003 rohy D Brno l CR Í5000 2HH 15# 10000 50 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti (2004) ČR 8,9 % Brno 9,8 % Jm. kraj 10,1 % m n n n Ol .íl U fii m iti fíi U U i l L n uchazeči o zaměstnán ■ volná pracovni rrÍKta v r Zdroj: http://www.brno.cz a CSU 1930 1S91 19S2 1993 1994 1**5 1990 1997 1998 1999 2000 20*1 2002 2003 e .-/"Vj ■w^JL. Silniem nápojem Zdroj: http://www.brno.cz • křižovatka dálnic Dl, D2 - součástí transevropských magistrál západ - východ (Francie-Ukrajina: E 50), a transevropských magistrál sever - jih (Skandinávie-Balkán: E 55, E 65) iŕfl *0^ COPf VHMlfM říll wuff fí»JtJ Pu*CLKf7: r» fcn e Zeleznicni napojení • železniční trať z Balkánu do západní Evropy a Skandinávie • zastávka vlaků kategorie Euro - City (Praha - Vídeň) • železniční koridory navazující na transevropskou síť TEN zemí Evropské Unie - IV.koridor: Berlín - Praha Brno - Břeclav - Vídeň / Bratislava a Větev VI.b koridoru Gdaňsk - Katovice - Ostrava - Žilina Germany Poland Slovakia A, Letecké napojení • mezinárodní letiště I. kategorie ICAO (dráha dlouhá 2650 m, široká 60 m) • provoz za všech povětrnostních podmínek • první záložní letiště pro Prahu • v blízkosti mezinárodní letiště v Praze a ve Vídni e .-/"Vj ■^^JL. Integrovaný dopravní systém Sŕo _*-— JMK PLÁN REGIONÁLNÍCH LINEK IDS JMK iliv k I í ľOIi irniihrruf« iŕyhihyl muhhiLu. * !■ +11 ľ «IT H.mictnilĽT IMJ JHhl: CĽKOU JMK. ipal ■ • «L DOPUŕVCI 'ä ■n—I*«—- B3ŕ Zdroj: http://www.idsimk.cz e .-/"Vj ■w^JL. Doprava Stupne ochrany zastaveného uzemi mesta pred automobilovou dopravou I. stupeň ochrany - na vjezdu do města vede tranzitní vnější dopravu. Tvoří ho dálnice Dl, D2 a rychlostní komunikace R52 na Vídeň a R43 na Svitavy. II. stupeň ochrany,- tvoří okruh komunikací (velký městský okruh - VMO), který lemuje vnitřní část města. VMO rozvádí vnější dopravu při vyloučení tranzitní dopravy. III. stupeň ochrany - tvoří okruh komunikací, které lemují centrální historickou zónu města (MMO). Slouží k rozvádění vnitroměstské dopravy a obsluze centra města. Je přípustný pro omezenou tonáž vozidel. Zdroj: http://www.brno.cz e .-/"Vj ■w^JL. DOPRAVNÍ TRASY PRO OCHRANU ZASTAVENÉHO ÜZEMI MESTA PŘED NADBYTEČNOU DOPRAVOU I-------f HHAMICE MESTA I \ VODNÍ CJ.OCHV | TRANZITNÍ ĽOFRAVA - VOZIDLA ÚZEMÍM MESTA VOKÍZE ťKOJEDOU J* '' I | ZnRQIÍ^AAC^Wr)pPIVs.VA-VOZ3DlA\'YrfŽDÍZMÉ5TA, ( A I-------1 NVHüVniiM«.|i^-U[Cfr I VN1TROUE5TSKA DOPRAVA - VOZäUiA NASVĚ CÍKTÍ NTĽOPĽSTÍ MESTO CEOMOREOLOG1CKÉ PREDPOKLADY ÚZEMÍ PRO ŘEMENÍ DOPRAVNÍHO SPOJENÍ SEVER -JlEI ~~— ^L j^- OHHCVAČTÍKYlWWriOP —í. SVHATECKlŕ KOM DOK svnvMrWKOnirjT* BTiTRťKVKťHlIClOB e .-/"Vj ■w^JL. Projekty dopravních staveb Rychlostní komunikac R43 Velký městský okruh Severojižní tramvajov diametr Přestavba železničního uzlu Zdroj: http://www.brno.cz 0 e .-/"Vj ■^^JL. Rozvojové cíle města Zdroj: http://www.brno.cz využití ladem ležících ploch, regenerace brownfields revitalizace uvolňovaných armádních areálů a drážních objektů dopravní dostupnost Brna rekonstrukce železničního uzlu rozšíření sítě MHD a IDSJMK dostavba VMO a výstavba R43 získání investorů z CR i ze zahraničí (malé a střední podniky) vytvoření atraktivních kvalitních lokalit zlepšení životního prostředí e .-/"Vj ■w^JL. Mapové zdroje http://www.brno.cz • Mapa města - ke snadné orientaci • Územní plán - z roku 1994, dokument pro regulaci rozvoje města • Cenová mapa stavebních pozemků • Ekomapa - lokalizace ekologických institucí, sběren odpadu s vyhledávačem ulic