Nové kraje ČR - profily
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Soubor studentských textů
V příspěvku se na příkladech studentských prací poukazuje na možnost, ne-li nutnost využití
Programů rozvoje krajů, jejich profilů v geografickém vzdělávání ­ v regionální geografii
České republiky, či v geografickém semináři pro tematizaci geografie.
Pro dokumentaci jsou předkládány práce následujících studentů:
Zuzana Urbanová, Jitka Brabencová
Gabriela Durnová, Jana Hanzálková
Monika Halíčková
Iva Jaroušková, Martina Pacasová
Josef Mrštík
Helena Kotulánová, Veronika Jandová
Karel Malík, Zbyšek Podhrázský
Jan Zvara, Michal Hájek
Marie Doleželová, Veronika Musilová
Martina Petříková
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Z. Urbanová, J. Brabencová
Jihočeský kraj ­ problémové okruhy a strategické cíle
1. Infrastruktura (doprava, vodohospodářství, energetika, komunikační a informační )
zapojení do globálního světa, podmínky pro vstup strategických investorů
2. Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy
učinit region přitažlivý pro světovou turistiku ­ jedinečnost přírodní i urbanistická
3. Podpora a rozvoj podnikání
předpoklady pro malé a střední podnikání, hlavně v pohraničních oblastech, odstranění
zaostávání a vysidlování
4. Lesnictví, zemědělství, rybářství
usměrňovat zem., lesnictví, rybolov v orientaci podpory státních cílů při zohledňování
politiky EU s akcentem na krajinotvorbu a ekologické aspekty
5. Sociální oblast a zdravotnictví
vytvořit soc., zdrav., vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, soc., a
profesním potřebám regionu
6. Životní prostředí a využívání nerostného bohatství
využívání přírodních, surovinových a vodních zdrojů k ekonomickým aktivitám se
zásadami trvale udržitelného rozvoje
7. Vzdělávání, školství a věda
- územní plánování ­ komplexně řešit funkční využití území, organizace, koordinace
- dopravní a technická infrastruktura, (navržení koridorů)
- rozvojové plochy ­ nadmístního významu pro rozvoj kraje
- vyhodnocení územně technických podmínek
- únosné zatížení, limity
Základní údaje o jihočeském kraji:
- rozloha- 10 057 km ­ 12% ČR
- počet obyvatel ­ 625,1 tis. obyv, nejnižší hustota zalidnění v ČR ­ 62,2 obyv. na km
 obyv. žije v okrese ČB,
- 7 okresů ­ ČB, Písek, Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Český Krumlov,
Prachatice, - poslední 2 okresy odlišné (nejméně průmyslu, obyvatel, plynulý vývoj
přerušen, ...)
- 1/3 kraje ­ lesy, 4% vodní plochy = 8 % obyv. pracuje v lesnictví, zem., rybářství,
- velký počet ubytovacích a pohostinských zařízení ­ turistická a rekreační oblast
- nezaměstnanost ­ 6%
Charakteristika:
Geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina
s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Z a JZ ohraničuje Šumava, ze S výběžek Brd, Dále
na SV Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina a JV Novohradské hory.
Díky geografické poloze a přírodním podmínkám byl JČ kraj až do poč. 20. st. oblastí
s tradičním rybníkářstvím a lesnictvím. Až poté přichází první průmysl. Atraktivita
přírodního a kulturně- historického bohatství kraje podmiňuje rozvoj cestovního ruchu.
Příhraniční charakter regionu se v posledních letech stal jeho předností ­ možnost spolupráce
se sousedními zeměmi.
Kraj nepříliš bohatý na suroviny (štěrkopísky, staveb. kámen, grafitický vápenec,...)
Významné přírodní bohatství ­ lesy
Mezinárodní doprava ­ strategická poloha na ose S-J, !ale problém napojení na evropskou síť
Školství ­ JČ Univerzita v Českých Budějovicích
Pracoviště Akademie věd ČR ­ biologie, ekologie = rozvoj vědy
Témata:
-Historie a současnost rybníkářství
-Kulturní a historické památky (UNESCO ­ Český Krumlov, Rožmberk, Hluboká, České
Budějovice, ...) = turistický ruch
- Povodí Vltavy ­ od pramene po vltavské kaskády (vodohospodářství, energetika, povodně,
znečištění, rekreace, Lipno, ...)
-NP a CHKO Šumava ­ ochrana přírody, ekologie, turistika, rozvoj pohraničí, jedinečnost
Šumavy, bývalý vojenský prostor Boletice,... konflikt ochrany přírody a správy kraje,
-Trvale udržitelný rozvoj kraje
Gabriela Durnová,
Jana Hanzálková
4. ročník Ze-Aj
Profil Jihomoravského kraje
1) unikátní/jedinečné znaky
- značné zastoupení chráněných krajinných oblastí
ˇ CHKO Moravský kras ­ v ČR není mnoho krasových území, specifická
fauna+flora
ˇ NP Podyjí
ˇ CHKO + biosferická rezervace Pálava
ˇ CHKO + biosferická rezervace Bílé Karpaty (jižní část)
- Nové Mlýny ­ nejrozsáhlejší nádrž pro závlahové účely v ČR
- rozsáhlé plochy s černozemní půdou
- přes 60% výměry území činí zemědělská půda (50% orná)
- nejteplejší oblast v ČR
- nejníže položená sjezdovka v ČR (nález ropy ­ měli finance na výstavbu sjezdovky)
- nejvíc studentů na počet obyvatel (civilní VŠ v Brně a Lednici ­ studuje tu zhruba
20% všech studentů ČR, 2 soukromé VŠ v Brně, vojenská VŠ v Brně)
- nejstarší osídlení v ČR ­ výhodná poloha mezi Severní a Jižní Evropy
- jediné místo, kam sahala Římská říše
- unikátně znečištěná přehrada "ignorace" nápravy
- největší těžba ropy
- největší populace bobrů ­ Lednice, Břeclav, Hodonín
- ZETOR ­ největší výrobna traktorů v republice
- záměry:
ˇ utvořit z Brna centrum biotechnologického podnikání
ˇ zřídit Jihomoravské lázně (Pasohlávky-Lednice)
ˇ vytvořit v Brně uzlové letiště nadnárodního významu
2) specifické/charakteristické znaky
- hranice se dvěma státy
- jediný kraj, kde jsou lidovci ve vedení krajské samosprávy (hodně nábožensky
založené obyvatelstvo)
- vinařství
- podíl obyvatelstva žijících ve městech (63,5%) je pod republikovým průměrem
(70,9%)
- Brno ­ druhý nejvýznamnější dopravní uzel v ČR, krajem prochází multimodální
koridory:
ˇ IV. koridor (Berlín, Praha, Brno, Břeclav, Vídeň, Bratislava)
ˇ větev B VI. koridoru (Gdaňsk, Katovice, Ostrava, Břeclav, Bratislava)
- 34% zaměstnaných je v průmyslu, 54% ve službách (Brno-město 68% X Brno-venkov
34,5%)
- na jihu území cykloturistika, nadregionální cyklotrasy: Moravskoslezská dálková
cyklotrasa, Greenways, Jantarová stezka
- BVV ­ možnost posílení jejich pozice jako lídra veletržní činnosti ve Střední a
Východní Evropě
3) Běžné znaky
- stejně jako většina ČR vykazují všechny okresy v rámci Jihomoravského kraje
přirozený úbytek (nejvíc Brno-město), naproti tomu je všude přírůstek stěhováním
(kromě okresu Brno-město)
- značné zastoupení průmyslových oblastí/parků
- dva UNESCO objekty: Lednicko-Valtický areál, vila Tugendhat
- nedostatečná síť pečovatelské služby a sociální péče pro občany se zdravotním
postižením a pro seniory obecně
- problém stárnutí obyvatelstva, vylidňování venkova
Témata:
1) spolupráce s Rakouskem a Slovenskem ­ význam Euroregionu Jižní Morava ­
Weinviertel ­ Zahorie
2) CHKO ­ jejich postavení, význam pro kraj, jak je využívat, chránit
3) najít charakteristické prvky, kterými se Jihomoravský kraj liší od toho jek to je v rámci
celé ČR
4) rekreace ­ rostou požadavky na ni, čeho a jak využívat; návrh sítě dálkových
cyklostezek ­ kudy by měly vést a co vše spojit ­ žáci si uvědomí kde co leží a co je
důležité či vhodné propojit
5) přesun hlavního nádraží
6) historická a současná podoba Jihomoravského kraje (reforma veřejné správy) ­ je to
lepší/funkčnější v současnosti nebo bylo dřívější členění praktičtější
Zdroje:
Školní atlas ČR, Geodézie ČS, 1999
Program rozvoje Jihomoravského kraje, stručná verze, Krajský úřad Jihomoravského kraje,
2003
Monika Halíčková
1. roč., N-FG
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Karlovarský kraj ­ profil regionu
Specifika:
ˇ Území Karlovarského kraje je nejzápadnějším územím České republiky. Rozloha
kraje činí 3 314 km2
, což jsou 4,2 % z rozlohy České republiky. Z hlediska počtu
obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem České republiky (ke 31.12.2001 byl
počet obyvatel 303 714, což jsou necelá 3% z celé ČR).
ˇ Na území kraje se nachází nejvýznamnější seskupení lázeňských míst v ČR. Toto
území je označováno jako ,,lázeňský trojúhelník", jehož pomyslnými vrcholy tvoří
Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Co do četnosti a chemické
různorodosti minerálních pramenů není na světě podobná oblast, která by se mohla
úspěšně srovnávat s ,,lázeňským trojúhelníkem". (Lázeňství - 6,3 % celkového počtu
zaměstnaných a HDP 1%, významné i další lázně ­ Jáchymov, Kynžvart).
ˇ Specifickou oblastí je i vojenský újezd Hradiště, který svojí rozlohou 331,6 km2
tvoří
10% území kraje. V současnosti je z hlediska rozlohy největším výcvikovým
prostorem naší republiky. Je určen pro výcvik pozemního vojska, letectva a
protivzdušné obrany. Do budoucna se může jednat o jeden z důležitých bodů rozvoje
kraje.
ˇ Významný je výskyt několika druhů památek, které jsou svým typem nebo četností
v rámci republiky ojedinělé a pro Karlovarský kraj specifické. Jedná se o:
o pozůstatky hornické činnosti (stará důlní díla nebo jejich pozůstatky, sejpy,
pinky, vodní příkopy)
o hrázděná architektura lidová i městská na Chebsku
o historizující lázeňská architektura (Karlovy Vary, Františkovy Lázně,
Mariánské Lázně, Kynžvart, Jáchymov)
o architektura socialistického realismu (Ostrov, Horní Slavkov)
Zvláštnosti:
ˇ Největším zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les,
která je unikátním krajinným celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně
hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a
plynů a pod). Mezi nejcennější lokality patří soubor rašelinišť u Kladské a hadcový
hřbet u Pramenů.
ˇ K dalším významným chráněným lokalitám patří rašeliniště a slatiniště s vývěry
minerálních vod a plynů Soos na Chebsku, dále horská rašeliniště v Krušných horách,
naleziště perlorodky říční na Ašsku a geologické lokality po obvodu Doupovských
hor.
ˇ V Karlovarském kraji se nachází tři letiště ­ v Karlových Varech, v Chebu a
v Mariánských Lázních. Karlovarské letiště má status letiště mezinárodního a jako na
jediném se provozují pravidelné linky do Moskvy. V poslední době byly zahájeny i
lety do Tel Avivu. Pravidelná vnitrostátní doprava zde byla zrušena v r. 1982 a v roce
2002 opět zahájena (Praha-Karlovy Vary a zpět).
ˇ Zalesněná plocha ­ představuje druhou nejvyšší hodnotu mezi kraji ČR (43,1%
z celkové plochy).
ˇ Současná sídelní struktura - vysoký stupeň urbanizace. Ve městech žije 82,2 %
obyvatel. Karlovarský kraj vykazuje po Praze nejvyšší podíl městského obyvatelstva
s velkým kontrastem mezi několika málo většími sídly střediskového typu.
ˇ Golf - má v Karlovarském kraji již svou tradici a stává se stále populárnějším sportem.
V současnosti je na sledovaném území 7 golfových hřišť (v lokalitách Karlovy Vary,
Mariánské Lázně, Teplá, Luby u Chebu).
Běžné prvky:
ˇ Tradiční odvětví - vázána na místní suroviny a mají k dispozici i kvalifikovanou
pracovní sílu. Jedná se především o povrchovou těžbu hnědého uhlí a těžbu dalších
nerostných surovin (kaolín, keramické jíly, štěrkopísky), o výrobu elektrické energie,
porcelánu, skla, hudebních nástrojů, strojírenství a oblast textilní a konfekční výroby,
která je však postižena útlumem.
ˇ Území kraje -především Sokolovská a Chebská pánev jsou nejvýrazněji poznamenány
zásahy člověka do přírody - zejména těžební činností => velká devastace ploch, staré
zátěže.
ˇ Výrazným projevem - zaostávání a vylidňování venkovského prostoru. Je zřejmá i
nevhodná struktura osídlení oproti ostatním krajům, což znamená zejména absenci
velkého centra s charakterem rozvojového pólu.
ˇ Velký podíl cizinců ­ hlavně okres Cheb, který je v rámci ČR okresem s nejvyšším
podílem cizinců. Karlovarský kraj patří stále mezi kraje, o které je z hlediska
pracovních příležitostí zájem ze strany cizinců (především z Ruska, Ukrajiny, Polska a
Bulharska, také Vietnamci).
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Liberecký kraj
Iva Jaroušková
Martina Pacasová
Obecné
ˇ na severu České republiky (4 okresy - Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Česká
Lípa) - 4% z celkové rozlohy ČR (nejmenší rozloha v republice)
ˇ cca 429 tisíc obyvatel, hustota zalidnění (136 obyvatel na km2
) mírně převyšuje
republikový průměr.
Unikátní
ˇ hlavním město Liberec (cca 100 tis. obyvatel) se sousedním městem Jabloncem nad
Nisou vytváří jednu aglomeraci
ˇ hranice kraje jsou na severu zároveň státní hranicí s Polskem a částečně se Spolkovou
republikou Německo
ˇ rozšíření přeshraniční spolupráce - 1991 Euroregion Nisa (města Libereckého kraje,
obce Šluknovského výběžku a přilehlých okresů obou sousedních států)
ˇ doprava Liberce s Prahou (čtyřproudá rychlostní komunikace), prodloužení na státní
hranici umožní napojení na dálniční Německa
ˇ Technická universita Liberec s fakultou strojní, textilní, hospodářskou, pedagogickou,
architektury, mechatroniky a mezioborových inženýrských studií
ˇ Státní vědecká knihovna v Liberci
ˇ kraj s nejmenším podílem orné a zemědělské půdy, a s nejvyšším podílem lesní půdy
(lesy více než 43 % území)
ˇ zvláště chráněná území Krkonošský národní park + chráněné krajinné oblasti -
CHKO: Jizerské hory (JH), Lužické hory (LH), Český Ráj (ČR), Kokořínsko (KO),
České středohoří (ČS)
Specifické
ˇ ve srovnání s ostatními kraji vysoký podíl pracujících v průmyslu - především průmysl
skla, keramiky, strojírenství, textilní, plastikářský
ˇ dalšími hlavními sektory jsou obchod, doprava, zdravotnictví, stavebnictví a až poté
zemědělství a administrativa
ˇ několik významných hraničních přechodů + řada hraničních přechodů otevřených v
rámci malého pohraničního styku ­ významné pro cestovní ruch
ˇ rozmanitost území - pohoří Jizerské hory a Krkonoše - pěší turistika, cykloturistika a
zimní sporty. Ojedinělé podmínky k pěstování zimních druhů sportů lze nalézt v
Ještědský areál nad Libercem ­ sjezdovky, skokanské můstky (každoroční závody ve
skocích na lyžích)
ˇ důležitá i lázeňská místa - vyhledávaná návštěvníky ze sousedních zemí Euroregionu
Nisa
ˇ perspektivní zásobárna pitné a užitkové vody, minerální prameny a naleziště rašeliny
ˇ bývalý vojenský výcvikový prostor (VVP) Ralsko 250 km2
ˇ odsun většiny německého obyvatelstva (cca 455 tisíc osob) po II. světové válce a
příchod nových převážně českých obyvatel - zásadní a prudká změna osídlení území
většiny kraje, počtu, rozmístění a národnostního složení jeho obyvatel
ˇ v krajině a péči o krajinu se mnohde nepříznivě projevuje nárůst neobdělávaných
ploch a nedokončená nebo neúspěšná privatizace zemědělského sektoru
Možnosti rozvoje
ˇ rostoucí ekonomické vazby k Mladé Boleslavi, Praze a Žitavě (SRN)
ˇ velký potenciál v oblasti rozvoje turistického ruchu - přírodní atraktivita území, velký
podíl lesů
ˇ zlepšení dopravní dostupnosti okrajových částí kraje
ˇ rozšíření stávající spolupráce v rámci euroregionu Nisa
ˇ využití bývalého VVP Ralsko
ˇ rozvoj malého a středního podnikání (75% podnikatelských subjektů tvoří v LK malé
firmy), na základě požadavků trhu, zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový
průmysl, stavebnictví a služby
ˇ zahraniční investice ­ tradiční výroba skla a bižuterie, výroby a zpracování plastů a
strojírenství, automobilovém průmyslu
ˇ posílení mimoprodukční funkce zemědělství (údržba a obnova krajiny jako důležitého
ekologického, estetického a hospodářského prvku v území)
ˇ rozvoj cestovního ruchu (rostoucí zájem o cykloturistiku, venkovskou turistiku a
agroturistiku)
Témata
ˇ Jaký vliv měla těžba a zpracování uranu v Podještědí (Hamr-Stráž pod Ralskem) na
tamější přírodu? (Př. kontaminace zdrojů podzemní vody v oblasti chemické těžby
uranu). K jakým ekologickým a ekonomickým změnám došlo po ukončení těžby?
(1996 rozhodnuto ukončit chemickou těžbu uranu ve Stráži p.R. - hlubinná těžba
zastavena 1993 a zahájen tzv. útlumový a likvidační program)
ˇ Co víte o odsunu německého obyvatelstva z těchto oblastí po ukončení II. světové
války?
ˇ S jakými největšími ekologickými problémy se potýká Liberecký kraj? (imisemi
postižené lesy) Jaká navrhujete řešení těchto problémů? (Př. zalesňování a obnova
zničených lesních porostů Jizerských hor a západních Krkonoš, protiradonová a
protipovodňová opatření.)
ˇ Jakou pozici má v Libereckém kraji průmyslová výroba? Které odvětví jsou pro kraj
typické, tradiční atd.?
ˇ Jaký potenciál má Liberecký kraj v oblasti cestovního ruchu? Jaké atraktivní oblasti
znáte? Co by mohlo pomoci v rozvoji turistického ruchu?
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Helena Kotulánová
Veronika Jandová
Olomoucký kraj
- Olomoucký kraj se rozkládá ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Z
hlediska územně-správního tvoří spolu se Zlínským krajem oblast Střední Moravy
(NUTS )
- Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky s nejvyšší horou
Praděd. Jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou.V okresech Jeseník a Šumperk
převažuje nezemědělská půda s vysokým zastoupením lesních pozemků (52,1 %), naproti
tomu půda okresů Prostějov, Přerov a Olomouc je využívána hlavně zemědělsky a
převažuje zde orná půda (62,8 %).
- V Olomouckém kraji dochází od roku 1994 k poklesu počtu obyvatel. V rámci kraje jsou
samozřejmě rozdíly, nejmenší hustotu obyvatel má okres Jeseník a Šumperk
- Centrem vzdělání je druhá nejstarší universita v České republice ­ Universita Palackého
v Olomouci. Ale kraj řeší problém s odlivem ,,mozků." Jejichž příčinou je méně
pracovních příležitostí a nízká mzda.
- Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými
službami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres
Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohužel díky své poloze, dopravní
dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského života po druhé světové válce
(vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům.
- Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou. Průměrné výnosy
pěstovaných plodin dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot. Nepřízeň počasí v posledních
letech i nepříznivé ekonomické podmínky pro subjekty zabývající se zemědělstvím snižují
každým rokem počet zaměstnanců v zemědělství a také jejich průměrné mzdy patří mezi
nejnižší mezi jednotlivými odvětvími.
- V Olomouckém kraji působí řada tradičních průmyslových podniků. Na zemědělskou
výrobu navazuje množství potravinářských podniků, z dalších odvětví průmyslu je
rozvinutý textilní a oděvní průmysl, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických
zařízení a mnoho dalších.
- Dopravní dostupnost kraje zajišťuje 744 km železničních tratí a 3 461 km silnic, z nichž je
pouze 11,6 % silnic I. třídy. Olomouc a nedaleký Přerov jsou významným železničním
uzlem, hustá železniční síť je vedena rovnoměrně celým územím kraje. V blízkosti
Olomouce se nachází letiště pro malá dopravní letadla, které získalo statut mezinárodního
letiště.
- Nedořešeným problémem je doposud ochrana proti povodním, aby nedocházelo k
opakování situace z roku 1997, kdy Moravu zasáhly ničivé záplavy. Hodnoty měrných
emisí nedosahují průměrných hodnot za ČR, životní prostředí můžeme tedy hodnotit jako
méně poškozené. Horské a podhorské oblasti mají vynikající kvalitu ovzduší a jsou
významným zdrojem pitné vody.
- Region nabízí řadu zařízení pro turistické vyžití. Severní část okresu láká turisty
především na přírodní krásy, zatímco jižní část spíše na kulturní památky .
(Turisty je hojně navštěvovaná Chráněná krajinná oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm
Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně. Zajímavé jsou
i lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví .V Olomouckém kraji leží i řada jeskyní -
Javořičské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Kromě přírodních krás je zde řada historických památek ­ hradů Bouzov, Helfštýn, Šternberk, zámků ­ Úsov,
Tovačov, Velké Losiny, Jánský vrch, Náměšť na Hané, desítky muzeí a galérií. Nejvýznamnější památkou v
Olomouci je barokní Sloup Nejsvětější Trojice na centrálním náměstí, který byl v roce 2000 zapsán do seznamu
světového kulturního dědictví UNESCO. Známe jsou výstavy květin a rostlin s názvem Flora Olomouc. V
blízkosti Olomouce leží známé poutní místo s bazilikou Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a nedaleko
odtud zoologická zahrada, která se v rámci Evropského záchranného programu podílí na záchraně řady
ohrožených druhů zvířat. K nejvýraznějším národopisným oblastem v ČR patří Haná s charakteristickými
bohatými kroji, nářečím, tanci a písněmi. O zachování lidových zvyků na Hané se starají desítky národopisných
a tanečních souborů, pořádají se folklorní přehlídky a festivaly v Náměšti na Hané, v Prostějově, v Kojetíně a
dalších místech regionu. V Olomouckém kraji je i řada příležitostí ke sportování ­ cyklotrasy. K vodním
sportům je možno využít řadu moderních bazénů, přírodních koupališť i přehradu v Plumlově. V Prostějově a v
Přerově jsou známá tenisová střediska. Mnohé návštěvníky přilákají i závodní speciály na trati Ecce Homo u
Šternberka. Pro zimní sporty je upravena řada sjezdovek a lyžařských stop v Jeseníkách v nejznámějších
areálech Červenohorské sedlo, Petříkov, Ostružná, Ramzová a mnoha dalších.)
- Olomoucký kraj je regionem s bohatou historií, s pestrou a malebnou přírodou, s
množstvím kulturních, sportovních i rekreačních příležitostí.
- Ekonomika regionu je zaměřena na tradiční zemědělství, zpracovatelský průmysl a
služby.
- Předpokladem pro další rozvoj regionu je strategicky výhodná poloha, dopravní
dostupnost, rozvinutá infrastruktura, dostatek kvalifikovaných pracovních sil i vstup
zahraničních investorů.
- Díky realizacím dlouhodobých strategických plánů se ekonomická situace v
Olomouckém kraji postupně zlepšuje a vzestupná tendence má pokračovat i v
následujících letech.
STRATEGIE ROZVOJE KRAJE
- Podpora rozvoje dynamické podnikatelské základny průmyslových, zemědělských
obchodních podniků, podniků služeb a aktivit cestovního ruchu při řešení problémů na
trhu a vytváření příhodných podmínek trvale udržitelného konkurenceschopného
prostředí.
- Rozvoj technické a dopravní infrastruktury za účelem zlepšení podmínek ekonomického
rozvoje kraje a za účelem celkového zkvalitnění života obyvatel kraje.
- Posílit prostředí pro trvale udržitelný rozvoj životních podmínek obyvatel a
konkurenceschopných hospodářských činností.
- Posílit ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Posílení této stability lze
považovat ve dvou specifických cílových oblastech kterými jsou:
a) Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu
b) Zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu s cílem zvýšit příjmy
venkovského obyvatelstva.
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Josef Mrštík
ZE-DE
4.ročník
CVIČENÍ č. 3 : Profil Pardubického kraje
Geografická charakteristika kraje
Pardubický kraj se nachází v jižní části bývalého regionu Východní Čechy. Zahrnuje okresy
Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Jeho rozloha je 4 519 km2
a žije v něm
505 000 obyvatel, kteří jsou rozmístěni v 452 obcích, z nichž je 32 měst. Pardubický kraj
sousedí na severu s Královéhradeckým krajem, na západě se Středočeským krajem, na jihu
s krajem Vysočina a s Jihomoravským krajem a na východě s Olomouckým krajem.
Z hlediska reliéfu se v kraji nachází několik významných horopisných celků. Na jihu se
nachází Železné hory a Žďárské vrchy, které jsou zároveň chráněnými krajinnými oblastmi.
Zvláštností je, že Žďárské vrchy zasahují do Pardubického kraje jen velmi malou částí. Do
východní části Pardubického kraje zasahují ze severozápadu Orlické hory. Takřka unikátem je
v Pardubickém kraji masiv Králického Sněžníku (1 423 m.n.m.), který je nejen třetím
nejvyšším pohořím ČR, ale je také zároveň významným evropským rozvodím. Zvláštností je
také jeho poloha v severovýchodním cípu kraje. Nížinatou oblastí kraje je hlavně oblast Polabí,
kde lze také na západní hranici kraje nalézt nejnižší bod (200 m.n.m.).
Pardubickým krajem protéká a pramení několik významných vodních toků. Zvláštností je, že
řeka Labe, i když je nejvodnatější, není v kraji nejdelší. Nejdelším vodním tokem je
v pardubickém kraji řeka Chrudimka (104,4 km), která pramení ve Žďárských vrchách poblíž
Hlinska a v Pardubicích se vlévá společně s řekou Loučnou do Labe. Na Chrudimce se navíc
nachází největší vodní plocha v kraji, kterou je Sečská přehrada (220 ha) Severovýchodní částí
kraje protéká Divoká Orlice. Nedaleko od obce Králíky pramení Tichá Orlice, která protéká
přes Letohrad, Ústí nad Orlicí a Choceň a poté odtéká do sousedního Královéhradeckého kraje.
V jihovýchodní části kraje pramení řeka Svitava, která odtéká do Jihomoravského kraje.
V kraji se koncentruje průmysl, komerční a veřejné služby. Poměrně běžnou záležitostí je
pestrá průmyslová výroba v kraji. Mezi nejsilnější patří všeobecné strojírenství, průmysl
textilní, oděvní a kožedělný. Velice významný je i chemický průmysl, který se soustřeďuje
hlavně do podniků PARAMO a bývalá Synthesia (dnes vlastníkem Aliachem s.r.o. )
v Pardubicích. Světoznámou až unikátní se stala výroba semtexu v areálu dnešního podniku
Explosia, který přešel do rukou státu. Velký význam má v Pardubickém kraji zemědělský
sektor (61 % tvoří zemědělská půda, 29% lesy a 1,5% vodní plochy). Ekonomickou prosperitu
kraje výrazně ovlivňuje to, že krajem prochází I.a III. železniční koridor. O kraj se tedy zajímá
řada zahraničních investorů
Velkou zvláštností Pardubického kraje je poloha střediska a zároveň největšího města kraje.
Pardubice ( 89 725 obyvatel ­ pro lepší zapamatování pro studenty 90 000 obyv.) se sice
nachází téměř uprostřed pardubického okresu, ale vůči východním částem okresů Svitavy a
Ústí nad Orlici je jako středisko kraje poměrně vzdálené. Samotné město Pardubice je
významným kulturním centrem, které dodnes žije z historického odkazu Pánů z Pernštejna.
Pernštýnské náměstí a pardubický zámek patří v kraji mezi nejzajímavější kulturní památky.
Pardubice se staly významným místem konání celosvětově známých sportovních akcí, což je
dnes téměř unikátem. Nejvýznamnějšími sportovními akcemi jsou Velká pardubická
steeplechase-nejstarší a nejtěžší dostih a Zlatá přilba-závod plochodrážních motocyklů.
Unikátem je též proslavení města výrobou pardubického perníku.
V kraji lze navštívit řadu významných architektonických památek, kterými jsou hlavně
středověké hrady (většinou jejich zříceniny) tvrze a zámky. Dominantou Železných hor se stala
zřícenina hradu Lichnice. Vůbec nejvýznamnějším hradem se stala Kunětická hora, jejíž motiv
je vyobrazen na logu Pardubického kraje. V kraji lze navštívit také řadu chráněných území
(největší je Přírodní rezervace Maštale asi 1 100 ha).
Rozvojová politika kraje
Pardubický kraj poskytuje ze svého rozpočtu granty pro podporu různých důležitých
programů. V poslední době pro rok 2005 vedení Pardubického kraje poskytne granty pro
podporu památkové péče, sportovních aktivit, školství, zdravotní a sociální politiky, vodního
hospodářství obcí do 2 000 obyvatel a samozřejmě granty pro oblast životního prostředí.
Vedle těchto grantů byl již v roce 2001 schválen program rozvoje Pardubického kraje,
v němž jsou uvedeny sociálně-ekonomická analýza kraje, popis rozvojového programu, územní
a odvětvové aspekty rozvoje kraje, problematika financí a zabezpečení realizace a časový
harmonogram rozvoje. Kraj přitom počítá s finanční pomocí z fondů EU. Navíc prvořadým
cílem pardubického kraje je zapojení se do vnějších vztahů v oblasti zahraničního obchodu,
tudíž i zlepšení přeshraničního styku hlavně s Polskem. Závažnou se stala pro kraj otázka
cestovního ruchu hlavně v oblasti silniční dopravy (řešení silnic R 35, R 43 a I/37). Hlavním
tématem i v této oblasti je snaha o vybudování Hradecko-pardubické sídelní aglomerace. Z
hlediska vodního hospodářství má Pardubický kraj zájem o ochranu území vodních toků a
ploch a také o čištění odpadních vod a revitalizaci říčních systémů. Dotýká se to i otázek
životního prostředí, kdy hlavním tématem je snížení znečištění Labe a dolních částí některých
toků v Pardubickém kraji. Lidé navíc působili na krajinu Pardubického kraje v minulosti
intenzivní zemědělskou a lesnickou velkovýrobou, a proto je část půdy v kraji náchylná k erozi.
Kvalita ovzduší se sice zlepšila, ale kraj má nadále problémy v nakládání s odpady. Problémem
jsou staré ekologické zátěže charakteru starých skládek. Navíc ekologické vědomí i
pardubickém kraji je velmi nízké. O ochraně životního prostředí chybí ucelené informační
systémy dostupné široké veřejnosti. Snahou kraje samozřejmě je zlepšení problémů
ohrožujících životní prostředí v kraji. Problém životního prostředí prochází napříč celým
rozvojovým programem kraje. Kraj se bude snažit uplatňovat principy TUR. Další rozvoj
hlavně okolí Pardubic je závislý hlavně na dalším tématu pardubického kraje, kterým je
připravované splavnění Labe (úsek Přelouč-Řečany nad Labem je nesplavný). Snahou je
vybudování kanálu, což ovšem narazilo na odpor ochránců přírody v souvislosti s možným
ohrožením lokality Slavíkovy ostrovy. Ve svém rozvojovém programu kraj rozebírá i otázky ze
SWOT analýzy v jednotlivých problémových okruzích. Zástupci kraje vidí sílu dalšího rozvoje
hlavně ve spolupráci s různými fondy EU, které by měly být hlavní hybnou silou rozvoje kraje.
Souvisí s tím i co nejrychlejší přiblížení se směrnicím EU. Ovšem jakousi hlavní vizí je
uspokojování potřeb občanů v kraji a samozřejmě zajistit a podporovat vyrovnaný rozvoj kraje.
Zvláštností kraje je také život lidí v kraji, který spíše odpovídá slovům ,,chudý východ-bohatý
západ". Tento stav je spojen i s rozmanitostí přírodních podmínek ve východní části kraje.
Snahou kraje tedy je více rozvinout východní část kraje, čehož by kraj chtěl dosáhnout
zlepšením dopravní infrastruktury v této oblasti.
Pardubický kraj pro podmínky realizace tohoto rozvojového programu bude potřebovat
finanční podporu hlavně z úrovně státu, kraje a bude se snažit využít hlavně finančních
prostředků ze strukturálních fondů EU.
Použitý materiál :
Webové stránky www.pardubickykraj.cz, www.uzemniplany.cz/vuc_pk_koncept/ ,
www.atlas.cz.
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Kurikulum 5. Karel Malík, Zbyšek Podhrázský
Profil kraje
Hlavní město Praha
Základní a nezbytné info:
ˇ Praha je hlavním městem České republiky. Do dnešní podoby se vyvíjela po jedenáct
století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů, kde žije celkem
1 187 000 obyvatel. Ročně Prahu navštíví téměř tři miliony turistů. Historické centrum
města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je památkovou rezervací UNESCO
ˇ Praha je obcí a vyšším územním samosprávným celkem. Je členěna na 57 městských
částí a 112 katastrálních území. Je spravována orgány samosprávy a státní správy.
Orgány hlavního města Prahy jsou Zastupitelstvo hlavního města Prahy
(70 zastupitelů volených na čtyřleté funkční období), Rada hlavního města Prahy
(11 členů volených z řad zastupitelů), primátor hl.m.Prahy, který stojí v čele Rady,
Magistrát hlavního města Prahy, Městská policie hl.m.Prahy a zvláštní orgány.
ˇ Poloha Prahy ve vltavské kotlině, pestrá morfologie terénu a geologická stavba.
Přírodní prvky v samém centru města. Fenomén řeky Vltavy.
Zvláštnosti a unikáty
ˇ Nejcennější památkový komplex v ČR
ˇ Poloha Prahy- srdce Evropy ­ nalezení pozice v geopolitických vazbách Evropy i na
trhu evropských měst.
ˇ Praha jako hlavní město ČR
ˇ Obrovská hodnota lidského potenciálu ­ universitní město, množství odborných
ústavů + mimořádné kvality prostředí města.
ˇ Velká prestiž Prahy v okolním světě.
ˇ Odlišná pozice Prahy v rámci reformy veřejné správy ­ je zároveň obcí, krajem i
územím NUTS 3 i NUTS 2.
ˇ Životní úroveň výrazně nad průměrem ČR.
ˇ Rozsáhlá siť služeb, stejně tak i podniků sekundéru.
ˇ Praha je politickým i kulturním a obchodním centrem ČR.
Témata
ˇ Opětovné postavení Prahy jako evropského centra kultury, vědy, vzdělání a
duchovního života.
ˇ Využití kulturního a duchovního bohatství pro turistický ruch, ovšem bez ztráty
vlastní identity a zhoršení důležitých složek organismu města.
ˇ Využití stávající polohy Prahy ­Praha jako uzel střední Evropy.
ˇ Přetížení centra města lidmi i dopravou ­ zlepšení MHD, omezení turismu?.
ˇ Životní prostředí Prahy ­ současný žalostný stav a jeho náprava.
ˇ Praha město vzdělanosti.
ˇ Vltava jako krajinný i socioekonomický prvek.
ˇ Přírodní celky Prahy ­ nové parky a maloplošná chráněná území
ˇ Doprava v Praze ­ nové silniční tahy, modernizace železnice, letiště.
ˇ Praha jako město EU..
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Krátké představení Ústeckého kraje
Jan Zvara a Michal Hájek
Ústecký kraj je tvořen sedmi okresy ­ Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín,
Litoměřice a Louny. Zaujímá prostor při severozápadní hranici ČR a hraničí se SRN -
spolkovou zemí Sasko. Představuje asi 7% území ČR. Poloha kraje je z hlediska postupné
integrace do evropských struktur, blízkosti i dostupnosti Prahy a sousedních krajských center
významným potenciálním rozvojovým faktorem.
V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se dosti významně od sebe liší svojí hospodářskou
specializací, sídelní a sociální strukturou a mírou poškození životního prostředí:
ˇ Pánevní oblast - typická koncentrací průmyslu a vysokou hustotou osídlení a většími
městy, se specializací hospodářství na energetiku, těžbu uhlí a chemické výroby, patří
sem okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem.
ˇ Zemědělská oblast - zejména okresy Litoměřice a Louny s nižším zastoupením
průmyslu. Jejich střediska jsou relativně malá a je zde nadprůměrné zastoupení
menších venkovských sídel v porovnání s průmyslovými oblastmi.
ˇ Krušné hory ­ převážná část česko-sasského pohraničí, dnes velmi řídce osídlený
horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Toto území se stalo díky
zanedbání v minulosti bariérou jak hospodářských tak sociálních a kulturních
kontaktů, což je v silném rozporu s posláním hraničního území.
ˇ Děčínsko - není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu, ani venkovským. Jeho
jižní část je do jisté míry spjatá s okresem Ústí nad Labem a jeho severní část -
Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky
periferním územím, hospodářsky slabším. Je významnou hraniční oblastí se Saskem.
V kraji žije přes 825 tisíc obyvatel, což představuje asi 8% obyvatel v ČR.
Mimořádně významné bylo lázeňství na Teplicku.. Koncem 80. let pracovalo v primárním
sektoru necelých 10 %, v sekundárním asi 60 % a v terciéru přes 30%.
Vývoj hospodářství byl v kraji po více než 40 let ovlivněn :
ˇ rozvojem těžby hnědého uhlí povrchovým způsobem
ˇ vytvořením energetické a chemické základny pro celou ČSR v kraji a tím jeho
vystavení vážným ekologickým zátěžím
ˇ imigrací obyvatelstva s nižším vzděláním
Pozice a image kraje v ČR
Vnímání kraje převážnou částí vlastních obyvatel :
ˇ většina obyvatel se ani po generacích nesžila s krajem
ˇ panuje obecná nedůvěra ve vlastní sílu a možnosti nepříznivou situaci ovlivnit
ˇ problémy posledních let jsou pasivně přijímány (prostituce na silnicích, způsob života
a jednání Romů, požívání drog, stánkový prodej Vietnamců, divoké skládky atd.)
ˇ neznalost svého okolí, přírody, kulturních a historických hodnot
ˇ absence lidových tradic
Vnímání kraje obyvateli ČR nebo ze zahraničí :
ˇ postižený průmyslovými emisemi, zejména uhelná pánev a Krušné hory
ˇ rozvrácená krajina povrchovou těžbou nerostných surovin
ˇ palivo-energetická a průmyslová základna ČR, silná koncentrace velkých
průmyslových podniků
ˇ silná romská komunita ve městech
ˇ prostituce kolem mezinárodních silnic
ˇ nekontrolovaný stánkový prodej v hraničním pásmu
ˇ vysoká nezaměstnanost ­ více než dvojnásobně vyšší než je průměr v ČR
ˇ neosobní a neestetická sídliště, zanedbané obce a krajina
ˇ nejvyšší kriminalita v ČR po Praze
ˇ nízká průměrná vzdělanost
ˇ vyšší úmrtnost a nižší dosažený věk než je republikový průměr
ˇ významné kulturně-historické ale většinou zanedbané památky
ˇ atraktivní příroda mimo uhelnou pánev
ˇ relativně mnoho podniků s cizím spoluvlastníkem
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
Kraj Vysočina
-charakteristika, zajímavosti, strategie rozvoje
Základní informace
-rozloha: 6 925 km2
- 5. místo v ČR, 9 % z celkové rozlohy ČR
-počet obyvatel: 517 845 (k 30. 9. 2003)
-hustota zalidnění: 75 obyvatel na km2
-administrativní uspořádání:
-krajské město: Jihlava
-5 býv. okresů: Havlíčkův Brod, Ždár nad Sázavou, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč
-15 tzv. malých okresů - správních území obcí s rozšířenou působností,
-26 obcí pověřených výkonem státní správy
-celkem 729 obcí - druhý největší počet obcí v České republice
-kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem územní jednotku NUTS I (Jihovýchod), která
bude partnerem EU při financování ze strukturálních fondů
-sousední kraje: Jihočeský, Středočeský, Pardubický, Jihomoravský
- jižní část kraje zasahuje do pásma podél hranice s Rakouskem,  okresy Jihlava a Třebíč byly
zařazeny do programu přeshraniční spolupráce Phare.
Obr.1 Poloha kraje Vysočina v rámci ČR
Obr.2 Správní obvody obcí s rozšířenou působností kraje Vysočina
Profil kraje Vysočina:
Geologické a geomorfologické poměry:
Název kraje Vysočina je odvozen od názvu Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné
krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky.
-geomorfologické členění:
-provincie: Česká vysočina
-subprovincie: Českomoravská (celé území kraje Vysočina spadá do této subprovincie)
-geomorfologické celky: Křižanosvká vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Javořická vrchovina,
Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Hornosvratecká vrchovina, Železné hory
-typické tvary: zarovnané povrchy, tvary mrazovéhop zvětrávání (mrazové sruby) ­ např.
v CHKO Žďárské vrchy
-nejvyššíoblasti: největších výšek (přes 800 m)je dosahováno ve dvou výrazných masivech,
Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě.
-nejvyšší bod: Javořice (Javořická vrchovina) - 837 m.n.m.
-Devět skal (Žďárské vrchy ­ 836 m.nm.)
-geologická stavba: krystalické horniny
-vulkanické a metamorfované horniny prvohorního a staršího stáří, zejména žuly, krystalické
břidlice, ruly, migmatity
Klima:
-spíše chladnější klima, průměrná roční teplota 5-7°C
-vymezení klimatických oblastí:
-většina kraje náleží dle členění E.Quitta ke klimatické oblasti mírně teplých vrchovin
s kratším mírným až mírně chladným létem a normálně dlouhou mírnou až mírně chladnou
zimou, průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60-100, průměrný srážkový úhrn činí
600-700 mm/rok
-vrcholové partie Česmoravské vrchoviny (oblast Žďárských vrchů a Jihlavských vrchů) již
náleží k chladné klimatické oblasti- přesněji k mírně chladnému až vlhkému podnebí
hornatin, průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je zde 100-140, průměrný roční
srážkový úhrn 700-800 mm
-v zimě ­ velká tvorba námrazy
Vodstvo:
-poloha na hlavním evropské rozvodí (táhne se přibližně v oblasti cývalé zemské hranice mezi
Čechami a Moravou) rozdělení kraje na 2 téměř shodné části
-úmoří Severního moře (Z-část kraje) a úmoří Černého moře (V ­část kraje)
-nejdůležitější vodní toky:úmoří Severního moře ­ Sázava a její přítoky (Šlapanka, Želivka)
-úmoří Černého moř-Svratka + přítoky (Fryšávka, Loučka, Nedvědička), Jihlava+přítoky
(Oslava, Rokytná)
-umělé vodní plochy:
-vodní nádrže: Dalešice, Mohelno (Jihlava) ­ hydroenergetický účel, Vír (Svratka), Švihov
(Želivka), Mostiště (Oslava) ­ vodárenský účel, Pilská (Sázava) ­ ochranný účel
-rybníky: velké množství rybníků s různými funkcemi (hospodářská, rekreační, krajinotvorná)
Půdy:
-hnědé lesní půdy pahorkatin a vrchovin (hlvní pedogenetický proces: vnitropůdní
zvětrávání tvorba horizontu vnitropůdního zvětrávání)
-zejména hlinitopísčité až písčitohlinité půdy, v nejvyšších polohách ­ zvýšený obsah skeletu
štěrkovité až kamenité půdy
Biota, krajina a životní prostředí:
-unikátní krajinný ráz ­ojedinělá krajinná matice - harmonická kulturní krajina
-pestrá mozaika lesů, luk a polí vysoký stupeň biodiverzity
-specifický vývoj krajiny ovlivněný přírodními
podmínkami (pozdější nástup středověké
kolonizace a industrializace než v českých a
moravských nížinách) Vysočina se řadí mezi
chudší kraje, ale je uchráněna před znečištěním
životního prostředí a vznikem velkých území
devastovaných průmyslovým rozvojem.
Obr.3 Typická krajinaVysočiny
-dobrá kvalita životního prostředí
-Vysočina ­titul ,,zdravý kraj",obyvatelstvo Vysočiny patří k nejzdravějšímu v ČR, člen
organizace zdravých měst a regionů
-podniky, které neznečišťují životní prostředí
-největší znečišťovatel ovzduší ­dálnice
-zanedbatelná kontaminace půdy v porovnání s ostatními kraji
-vysoká lesnatost (cca 30%, zdravé lesy nezasažené imisemi)
-ochrana životního prostředí:
-124 chráněných území , z toho 9 přírodních parků
-nejvýznamnější chráněná území:
ˇ Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy
ˇ Chráněná krajinná oblast Železné hory
ˇ Mohelenská hadcová step
ˇ Chráněná krajinná oblast Stvořidla
ˇ Vodní nádrž Dářko
ˇ Údolí řeky Doubravy
ˇ Velký Špičák
Obyvatelstvo a osídlení:
-celkem 517 845 obyvatel, 75 obyvatel/km2
-nejlepší věková struktura ze všech krajů ČR ( podíl starého a mladého obyvatelstva)mladá
populace
-nízká míra kojenecké úmrtnosti
-podprůměrná potratovost ve srovnání s ostatními kraji ČR
-největší střední délka života mužů i žen ze všech krajů
-nejnižší kriminalita
osídlení:
-rozdrobená sídeklní struktura
- díky přírodním podmínkám ­ obyvatelstvo rozptýleno do více než 1000 sídel ­ propojena
hustou sítí silnic.
- charakteristické jsou malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, kterým bývá klidné
malé město mezi třemi a deseti tisíci obyvatel
- jen 4 města nad 20 000 obyvatel
-Jihlava dosahuje počtu 50 000 obyvatel
-tato sídelní struktura bude v budoucnu pravděpodobně výg¨hodná , protože umožňuje využívat
pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra
- více než polovina obyvatel kraje dosáhne výhod krajského města v čase kratším, než půl
hodiny, cesta do sousední aglomerace trvá hodinu
Nerostné suroviny:
-paliva: uran ­ dolní Rožínka , strategický význam pro českou jadernou energetiky, odštěpný
podnik společnosti Diamo, Stráž pod Ralskem, dnes- problémy s útleumem těžby zvýšení
nezaměstnanosti, nutnost sanace a rekultivace
-rudy: nedostatek velkých ložisek rud  kraj nebyl poznamenán devastací krajiny vlivem před
důlní činnosti
-nerudní suroviny: těžba stavebního a dekoračního kamene (monog´ho lokalit) ­ spouvisí
s geologickou stavbou území
Průmysl:
-silná tradice průmyslové výroby: dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní,
nábytkářský, potravinářský, průmysl
- průmyslové pozemky, obchodní příležitosti (25 průmyslových zón)
- velmi dynamický vývoj
Zemědělství:
-velká tradice zemědělství
- výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor, řepky
- vysoká produkční schopnost lesních porostů
Doprava:
- výhodná poloha v rámci České republiky i Evropy, kraj protíná dálnice D1
- významná poloha mezi Prahou a Brnem
- snadná dostupnost
Rekreace a cestovní ruch:
- velká různorodost možností rekreace
-krajina Vysočiny předurčena k aktivnímu odpočinku - - velké množství značených turistických
cest a cykloturistických tras
 vhodné podmínky pro aktivní rodinnou dovolenou
-hist orie zanechala v kraji velké množství architektonický a kulturních památek
-3 památky UNESCO - centrum Telče, klášterní kostel na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou a
Židovská čtvrť v Třebíč
- velká pestrost nabídky turistických atrakcí
-nejzajímavější turistickíé cíle
ˇ ZOO Jihlava
ˇ Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově
ˇ Westernové městečko Šiklův Mlýn u Zvole nad Pernštejnem
ˇ Památky UNESCO (Telč, Zelená hora a Třebíč)
ˇ Hrad Pernštejn
- významné sportovní akce
ˇ Zlatá Lyže Nové Město na Moravě
ˇ Zlatá podkova Humpolec
ˇ plavecké závody Aris Jihlava
ˇ automobilové závody Horácká rallye Třebíč
Obr.4 Náměstí v Telči (součást dědictví UNESCO)
Strategické plánování a kraj Vysočina:
Program rozvoje kraje je strategický dokument, který schvaluje a průběžně aktualizuje
zastupitelstvo kraje. Tento dokument obsahuje priority pro další rozvoj kraje a vytváří
základní rámec pro rozhodování samosprávných orgánů kraje.
CÍL 1: EKONOMICKÝ ROZVOJ
ˇ Vytváření lepších podmínek pro investice
ˇ Podpora malých a středních podniků
ˇ Péče o venkov
ˇ Podpora cestovního ruchu
CÍL 2: LIDÉ JSOU NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ
ˇ Rozvoj systému vzdělávání v kraji
ˇ Podpora bytové výstavby
ˇ Zlepšování zdravotních a sociálních služeb
ˇ Podpora aktivit volného času a mezinárodních kulturních podniků
CÍL 3: CESTOVAT A KOMUNIKOVAT NA ÚROVNI
ˇ Péče o dopravní síť v kraji, podpora hromadné dopravy
ˇ Rozvoj telekomunikačních sítí a informatiky
ˇ Rozvoj energetických a vodohospodářských sítí
CÍL 4: MYSLÍME NA BUDOUCNOST
ˇ Ochrana přírodního bohatství Vysočiny
ˇ Promyšlené nakládání s odpady
ˇ Podpora čistých zdrojů energie
ˇ Ekologická výchova a podpora zdravého životního stylu
Běžné rysy, zvláštnosti a unika kraje Vysočina
Běžné rysy:
ˇ administrativní uspořádání kraje
ˇ existence center a periferií v rámci kraje
ˇ oblasti s problémem nezaměstnanosti
Specifické (zvláštní ) rysy:
ˇ charakteristické tvary reliéfu ­ tvary mrazového zvětrávání v periglacuálním klimatu
(mrazové sruby)
ˇ poloha na hlavním evropském rozvodí
ˇ existence marginálních oblastí s problémovou dostupností a slabou ekonomikou
ˇ vysoká lesnatost
ˇ málo znečištěné životní prostředí
ˇ malá pestrost nerostných surovin (chybí rudy a paliva (kormě uranu), jen nerudní
suroviny- hlavně stavební kámen)
ˇ jaderná energetika ­ těžba uranu (Dolní Rožínka), jaderná elektrárna ­ Dukovany
ˇ dobré podmínky pro specifický typ zemědělské výroby ­ pěstování brambor,
produkce mléka
ˇ lidová architektura ­ roubené stavby
Unikátní rysy:
ˇ poloha na historické hranici mezi Českými zeměmi a Moravou
ˇ populační i dopravní střed ČR
ˇ velká polemika o zřízení kraje (Jihlava není přirozeným centrem této oblasti,
jednotlivé okresy patřily dříve do 3 různých krajů ­ jihomoravský, Východočeský a
Jihočeský vazby na různá města)
ˇ krajinný ráz ­ harmonická kulturní krajina Českomoravské vrchoviny- pestrá
krajinná matice (střídání lesů, luk a polí)
ˇ produkce brambor
ˇ silná tvorba námrazy v zimním období
ˇ tradice běžeckého lyžování (běžkařské trasy, známé lokality a hotely ­ Nové Město
na Moravě,Tři Studně )
ˇ výroba lyží v Novém Městě, běžkařský závod Zlatá lyže
ˇ jihlavské podzemí (největší v ČR)
ˇ Pelhřimov (město rekordů)
ˇ Mohelenská hadcová step
Hlavní témata k výuce
1.) Specifický krajinný ráz
2.) Ekonomická situace kraje (podprůměrný ekonom. růst ve srovnání s jinými kraji ČR,
nízká podnikatelská aktivita, tradiční orientace na zemědělskou výrobu)
3.) Životní prostředí ­ vysoká kvalita ŽP, malé znečištění
4.)Ochrana přírody (chráněná území) a specifické podmínky pro rekreaci a cestovní
ruch
5.)Těžba uranu (dopady na ŽP a dopady současného útlumu těžby, rekultivace,
nezaměstnanost v regionu), jaderná energetika
Zdroje:
www.vysocina-kr.cz
www.czso.cz
Školní atlas České republiky, Geodézie čs a.s., 1 .vydání.. Praha, 1999.
Geografické kurikulum
Z7011 A.Hynek
ZLÍNSKÝ KRAJ
Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o
vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště,
které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje.
Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s
krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou
rozlohou 3_964 km
2
je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých
ke konci roku 2002 žilo 593_130 obyvatel. Hustota zalidnění 150 obyvatel/km2
výrazně převyšuje republikový
průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (189 obyvatel/km2
) a nejnižší v okrese Vsetín (128 obyvatel/km
2
).
a) typické
-sídlí tu řada významných úřadů, kulturních a společenských institucích... významné kongresy... hlavně lékařské
(medicínské)
-území ve střední části východní Moravy
-kraj má různorodé přírodní podmínky
-Z ­ úrodné území Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu
-V ­ hornaté území Beskyd, Javorníků, Bílých Karpat
-hl.prům.odvětví ­ kožedělný, obuvnický, gumárenský, strojírenský, potravinářský
-zemědělství ­ v mor.úvalech je významné pěstování pšenice, ječmene, cukrové řepy, ve vyšších polohách
hlavně brambory a pícniny
-hl.město Zlín, další důl.střediska Uherské Hradiště a Kroměříž
-Kunovice ­ letadla
-zlínská ZOO
-Hamé Zlín
-slivovice
b) specifické
-1894 Tomáš Baťa založil svůj podnik, který funguje dodnes
-funkcionalistická architektura, moderní + industriálni dojem města... věhlasní architekti Karfík, Gahura,
Kotěra, Lorenc a ovlivnil je i Le Corbusier... městská památková zóna
-lázně Luhačovice ­ arch.Dušana Jurkoviče... léčba zažívacího ústrojí a dýchacích cest ­ spojitost s Brnem ­
Jurkovičova vila v Žabovřeskách
-2001 založena Univerzita Tomáše Bati, významné je hodně odvětví animace, reklamy a designu... tyhle
talentové odvětví jsou velice žádané a je velmi těžké se na ně dostat... obtížnost podobná jak FAVU, AVU...
-místní folklór ­ Valašsko // Bolek Polívka a jeho "království"
-Rodolf Jelínek ­ Vizovice
-kulturní vyžití: Zlín ­ klub Golem (mezinárodní koncerty)
-filharmonie Bohuslava Martinů
c) témata k debatě
-vztah kraje a sousedního SR, otázky vyjížďky a dojížďky... zaměstnání, školství, dotace, cestovní ruch...
-postavení v rámci střední Moravy... vztahy mezi kraji
-ekonomická situace v jednotlivých částech kraje ­ rozdíly mezi hranicemi se SR a olomouckým a
jihomoravským krajem
-vliv pohoří na východě území na zemědělství, průmysl... a celkový chod kraje...
-centra kraje a celková kvalita dopravy (dnes hodně probíráno v souvislosti se zdravotnictvím a dostupností
k zdravotnickým zařízením)