US Geography Standards (USGS)
Úvod
Alois Hynek
V jarním semestru školního roku 2004/05 jsme se v předmětu Z0012 Vedení geografické
výuky zabývali řadou přístupů k vedení geografické výuky s důrazem na jeho účinnost
v procesu učení s cílem formativního i odborného uplatnění v reálném, životě. V současné
debatě o zavádění Rámcového vzdělávacího programu je vedena debata i mezi geografy-
pedagogy. Není problém přepsat současné osnovy geografie do nového hávu nyní uctívané
terminologie. Přelakování firmy se starým obsahem není řešením, hledali jsme tudíž právě
v předmětu Z0012 nové řešení pro výuku geografie na našich gymnáziích.
S radostí jsem přivítal zájem studentů o řešení, které přijali geografové-pedagogové
v USA po letech hledání, experimentování, přijímání a odmítání. Samozřejmě, že nejde o
otrocké přijetí systému, který je nastaven na odlišnou společnost, než je česká, ale zároveň to
neznamená, že je-li jiná, pak je vadná. Rovněž rozdíly ve fungování US školství nebyly
překážkou k inspiraci pojetím US geografů-pedagogů.
Co mne však nejvíce potěšilo je trvající zájem studentů geografů-pedagogů o USGS a
jejich šikovnost (toto slovo se u nás málo používá) ve vyhledávání podkladů pro výuku podle
USGS. Na Internetu jsou stovky příprav na vyučovací hodiny geografie v USA, s animacemi,
obrázky, tabulkami atd. USGS jsou podporovány řadou institucí, organizací mezi nimiž
nechybějí vydavatelé slavného National Geographic...
Rozhodli jsme se proto, že si pořídíme hutný překlad USGS jako pracovní materiál pro
obohacení výuky geografie v Česku. Podíleli se na něm tito studenti:
Brabencová, Jitka
Doleželová, Marie
Durnová, Gabriela
Hájek, Michal
Halíčková, Monika
Hanzálková, Jana
Hildebrandová, Marika
Hřebačka, Petr
Chalupová, Petra
Jandová, Veronika
Jaroušková, Iva
Kaminská, Petra
Kotulanová, Helena
Kovařík, Jiří
Malík, Karel
Mrštík, Josef
Musilová, Veronika
Pacasová, Martina
Petříková, Martina
Podhrázský, Zbyšek
Urbanová, Zuzana,
kteří absolvují letos (2004/2005) předmět Z0012. Zasahoval jsem do jejich vidění USGS spíše
jako moderátor než kritik, nechtěl jsem oslabovat jejich ,,tah na branku". Bylo to pro ně velmi
obtížné, protože souběžně absolvují pedagogickou praxi a na vlastní oči a uši se přesvědčují o
tom jak jsou nastaveny české osnovy geografie, přijímací testy na vysoké školy, jaké je
postavení geografie na školách. Obdivuji jejich optimismus a chápu jejich nadšení pro USGS,
když si je srovnají s českou geografickou vzdělávací realitou. Jak je znám, tak nepochybuji o
tom, že když půjdou vyučovat/učit geografii na gymnázia, tak USGS neopomenou.
Za tímto krokem by měly následovat v českém geografické vzdělávání další kroky,
především inteligentní debata o USGS. Jistě, každý univerzitní/výzkumný geograf je zná, ale
,,to víte, to pro nás není, naši učitelé by to neskousli". Jsem rád, že to moji studenti nejen
,,zkousli", ale dokonce se jim to zalíbilo. A když už nic, tak toto je velmi výmluvné.....
Ke dnešnímu dni ( 22.8.2005) mi poslal výtečné poznámky J. Vávra, PhD., z TUL,
jemuž za ně děkuji a stejně tak prof. A. Wahlovi za pro mne nepřekvapivou podporu neboť
jeho verze didaktiky geografie jsou stále tím nejlepším, co je v této dnes oficiálně neexistující
české vědní disciplině. Přidávám jen, že rozumné včlenění USGS do českého geografického
kurikula s jejich třeba kanadskými a jinými verzemi, rovněž i britskými přístupy, by bylo,
podle mne, daleko rozumnější než vymýšlení něčeho, co by mohlo být horší. V každém
případě je zde možnost, ba nutnost srovnání.
US Geography Standards popisují přístup k výuce zeměpisu v USA. Dobrý učitel
zeměpisu (a nejen zeměpisu) by měl být otevřený k novým poznatkům a jiným názorům.
Chceme Vám proto dát možnost nahlédnout do jiného způsobu výuky.
Popis US standardů je zaměřen na obecnou problematiku toho, čemu se konkrétní
standard věnuje a na vybrané příklady toho, co by měli žáci po výuce umět.
Každý standard pro daný stupeň vzdělávání se skládá ze dvou částí:
a) co bude student po ukončení daného stupně znát (znalost - knowledge)
b) co bude na základě a) schopen udělat (dovednost ­ skill)
Student tedy získává znalosti, které pak transformuje v dovednosti, je proto důležité rozlišovat
mezi ,,znát" a ,,umět"
Vzdělávací úrovně v USA a v ČR:
grades K-4 přibližně odpovídá 1. stupni ZŠ
grades 5-8 přibližně odpovídá 2. stupni ZŠ
grades 9-12 přibližně odpovídá SŠ
Úvod: Proč geografie?
Všichni lidé potřebují rozumět geografii, což znamená, že potřebují rozumět prostorovým
souvislostem lidí, míst a životních prostředí na Zemi. Izolovaný zeměpisný fakt nevytváří
geografické chápání. Například to, že víme, že Čomolungma/Mount Everest je nejvyšší
vrchol světa neznamená, že rozumíme geografii, dokud tento osamocený fakt není dán do
souvislostí s růzností prostorových vztahů. Geografické pochopení nevyžaduje vědět jen
polohu Mount Everestu, ale proč je nejvyšší horou světa. Musíme rozumět fyzikálním
procesům, které jsou zodpovědné za jeho vznik a vývoj. Musíme rozumět, proč jeho poloha
v Himalájích má dopad na Indický subkontinent v souvislosti s přístupem k vodě a říční
inundaci, politické bezpečnosti a teritoriálním konfliktům, a transportním cestám a bariérám.
Pro geografa je Čomolungma/Mount Everest ekologické nervové centrum Indického
subkontinentu. Geograf může chápat tuto horu jen jako propojení fyzickogeografických a
sociálních prostorových souvislostí. Toto chápání geografie potřebujeme z těch nejhlubších
důvodů i pro ty nejsobečtější. A ať rozpitváváme naše důvody pro studium Země jakkoliv,
faktem zůstává, že hlavním a nejdůležitějším motorem studia naší planety byl, je a vždycky
bude prospěch a praktické použití výsledků výzkumu pro lidstvo. Ano, můžeme cítit jakési
existenciální, etické a intelektuální důvody. Ale skutečným smyslem práce (nejen) geografa je
uplatnění výsledků v praxi, která není jen materiální, ale i duchovní. Pro nás, učitele
geografie, to znamená nejen vtlouci dětičkám do hlavy, že Himaláje jsou nejvyšší pohoří
světa. Znamená to pro něj daleko těžší úkol. Vysvětlit proč a co z toho plyne!
Standard 1: Jak používat mapy a jiné ukazatele geografické informace,
nástroje a technologie pro získání, zpracování a zápis informací v prostoru
Obsahuje podrobný popis toho, co by měli žáci zvládnou v jednotlivých stupních
vzdělávání. Klade důraz nejen na popis mapy jako takové a vysvětlení konstrukce map, ale
hlavně na pochopení obsahu mapy v širších souvislostech.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K-4:
ˇ Popsat základní prvky mapy (mapové pole, titul, legenda, měřítko, tiráž).
ˇ Interpretace letecký snímků.
ˇ Návrh vlastní mapy.
ˇ Vytvoření mapového náčrtu dle nějaké povídky či popisu situace.
ˇ Umět vytvořit mapu bezprostředního okolí.
ˇ Konstrukce diagramu nebo grafu znázorňující geografický prvek.
Grades 5-8
ˇ Popis důvodů a rozlišujících charakteristik výběrů mapové projekce.
ˇ Vysvětlení výběru měřítka, legendy.
ˇ Vysvětlení a užití dat geografických databází (sčítání lidu, land use).
ˇ Užití dat, různých symbolů a barev pro vytváření tématických map.
ˇ Užití dat, symboliky pro znázornění pohybových charakteristik jako obchod s ropou, či
mořské proudy.
ˇ Pomocí globu konstrukce osy Slunce-Země a využít to k vysvětlení s tím souvisejících
pojmů jako rotace, oběh, barycentrum atd.
ˇ Umět vybrat vhodnou mapu či jinou geografickou pomůcku pro vysvětlení odpovědí na
geografické problémy.
ˇ Zhodnocení výhod a nevýhod map a diagramů zobrazující celé datové sety jako sčítání
lidu.
ˇ Zhodnotit výhody speciálních projekcí pro různé užití (Mercartor ­ navigace).
ˇ Umět posoudit příčiny vzniku suburbanizace popř. kde by se mohla začít tvořit (atraktivita
místa).
ˇ Užívat mapu na porozumění šíření různých epidemií či rozsahů přírodních katastrof.
Grades 9-12:
ˇ Objasnění vývoje hustoty zalidnění na Zemi v závislosti na zdrojích a land use.
ˇ Skládaní dat z různých medií a transformace těchto dat na mapy, grafy a diagramy.
ˇ Umět ukázat vztahy mezi i vně prostorových vazeb.
ˇ Umět vytvořit mapu, graf atd. zobrazující geografické důsledky světových událostí.
ˇ Úprava vybraných charakteristik v regionů pro podporu dlouhodobého plánování.
ˇ Užití několika druhů map k vysvětlení důsledku interakcí člověk příroda.
Standard 2: Používání mentálních map k uspořádání informací o lidech,
místech, a prostředí v prostorových souvislostech
Proč mentální mapa? K dokonalé geografické informovanosti musí každý člověk ve své
mysli udržovat nesčetné a mnohdy nepřeberné množství informací o lidech, místech, krajině.
Současně musí tyto jednotlivé informace rozlišovat, analyzovat a uspořádávat v jednotný
prostorový kontext.
Jednou z velmi efektivních cest jako tohoto dosáhnout je vytvořit si pro daný kontext
,,mentální mapu", ve které budou veškeré vazby vyobrazeny. Mentální mapy jsou individuální
a přitom mezinárodní reprezentací pohledu, či pohledů na jevy a objekty na naší planetě.
Ukazují na vědomosti lidí o krajině v nejrůznějších měřítkách ­ od lokálního až po globální,
od nákresu studentova pokoje až po nákres rozdělení pevnin a oceánů.
Pro žáky a studenty jsou mentální mapy prostředkem, skrze který si mohou rozdělit,
pojmenovat a ,,skladovat" nejen základní poznatky o fyzických či humánních jevech ve světě.
Právě proto by měla být schopnost dokázat vytvořit a číst mentální mapu součástí geograficky
informovaného člověka.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K-4:
ˇ Žáci umí lokalizovat, identifikovat a označit různé jevy nejbližšího okolí (obchody,
restaurace, školu, poštu, aj.) a nakreslit základní mapu.
ˇ Dokáží pomocí map, globu a jiných zdrojů vyhledat základní geografické jevy v okolí
spojnice dvou velkých světových měst.
ˇ Připravit si a načrtnout mapu určitého místa na základě novinového, či televizního
příběhu.
ˇ Odpovědět na různé otázky typu: ,,Je blíže Singapur Evropě či USA?" ,,Co spojuje
Suezský průplav?" apod.
ˇ Načrtnout mapu ukazující vztah nejbližšího okolí k přírodním prvkům krajiny.
ˇ Načrtnou hlavní pohoří světa a vysvětlit co mohou zapříčinit (srážkový stín, doprava
v horách).
ˇ Napsat zpaměti krátký popis a načrtnout mapu popisující nákupní středisko, městskou
čtvrť, centrum města či jiné vhodné místo blízkého okolí žáka.
Grades 5-8
ˇ Znát a nalézt místa původních civilizací světa.
ˇ Znát největší urbánní oblasti USA (či své země) nyní a v minulosti.
ˇ Znát oceánské proudy, směry hlavních větrů, zemské desky, klimatické pásy.
ˇ Načrtnout mapu různých regionů a srovnat ji s mapou v atlase (vymezit si své nedostatky,
zlepšit se ve znalosti daného regionu).
ˇ Nakreslit mentální mapu míst, které by člověk mohl navštívit během cesty mezi dvěma
místy (př. z Paříže do Moskvy).
ˇ Připravit si vlastní načrtnuté mapy pro vysvětlení dopravní situace v blízkosti školy.
ˇ Nakreslit mapu světa a vysvětlit možné příčiny rozloh velkých států, tvarů hranic apod.
Grades 9-12
ˇ Načrtnout mapu poukazující na rozmístění odlišných politických oblastí USA, zahrnout
možné změny v důsledku migrace.
ˇ Připravit a načrtnout mentální mapu ilustrující prostorovou dynamiku současných i
historických jevů (př. rozšíření radioaktivního spadu po havárii v Černobylu).
ˇ Analyzovat rozmístění a šíření nejznámějších globálních nemocí. Nakreslit hlavní
prostorové interakce současného světa v dopravě, službách.
ˇ Rozpoznat jaké jevy, hodnoty ovlivňují a ovlivňovali lidská rozhodnutí, která se týkají
prostorových vazeb.
ˇ Načrtnou možná rozhodnutí, která mohou vést člověka k migraci do jiných lokalit
(noviny, televize, dopisy od blízkých).
ˇ Diskutovat o odlišnostech mentálních map různých osob na základě odlišností jejich
životních zkušeností.
ˇ Analyzovat faktory, které ovlivňují lidské preference při rozhodování, kde chtějí žít.
Standard 3: Jak analyzovat prostorové rozmístění lidí, míst a životního
prostředí Země
Geografický standard 3 se zabývá prostorem, prostorovými interakcemi a zákonitostmi ve
vztahu ke geografii. Jedná se, spíše než o téma, o způsob náhledu na danou problematiku.
České vzdělávací instituce však tento úhel pohledu podle současných vzdělávacích systémů
ignorují. To má za následek častá nepochopení a následné nemožnosti ve využití těchto vazeb.
Ve své podstatě má toto opomíjení důležitého tématu dopad na široké spektrum lidských
činností. Pochopení prostorových vazeb a vzorců umožňuje jednotlivci lepší pochopení
skutečnosti a závislosti jednotlivých jevů na sobě. Domnívám se, že zvýšení
informovanosti českých studentů o tomto tématu by bylo ku prospěchu.
Standard 4: Místa a regiony
Lidský život je svázaný s místem, proto je důležité, aby lidé místům rozuměli (vzniku, vývoji
a významu míst ­ procesní přístup). Každé místo lze odlišit od jiného na základě různých
charakteristik, které jsou pro dané místo specifické:
ˇ fyzické charakteristiky (podnebí, půdy,voda, ....)
ˇ humánní charakteristiky (jazyk, víra, politický, ekonomický systém, .....)
Pokud budou lidé vědět proč a jak se místa mění, budou se pak lépe rozhodovat např. pro
to, kam umístit školu, průmyslový podnik atd. Jinými slovy, jak chytře využít možností
fyzických dispozic daného místa. Pokud budou rozumět, proč jsou místa taková jaká jsou,
může to také ovlivnit jejich pocit identity, vztah k určitému místu, budou si vážit jak
podobných, tak odlišných míst ve své blízkosti, ale i na celé zemi.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K - 4
ˇ Pozorovat a popsat fyzické charakteristiky lokální komunity ­ slovy i obrázkem.
ˇ Pro popis fyzických charakteristik bude student schopen používat různé zdroje dat (fotky,
tabulky, grafy, ...).
ˇ Používat různé materiály pro výrobu modelu regionu, který bude ukazovat zmiňované
fyzické charakteristiky.
ˇ Používat různé zdroje pro popis humánních charakteristik míst (kromě dat a různých
vizuálních pomůcek) využívají žáci také ,,narratives" ­ rozhovory, dotazníky ... - získané
v dané lokalitě.
ˇ Vytváří model zachycující: land-use, vzhled sídla.
ˇ Pozorovat a popsat fyzické a humánní charakteristiky v lokální komunitě a srovnat to
s nějakou další komunitou.
ˇ Vytvářet modely, které budou zachycovat jak fyzické, tak humánní charakteristiky.
ˇ Používat mapy a jiné grafické prostředky k popisu, jaký mají efekt fyzické a humánní
procesy na tvarování povrchu (vliv zemědělství na měnící se land use, vliv zástavby na
tvorbu dopravní sítě, ...).
ˇ Nakreslit mapy za účelem znázornění rozmístění populace v regionu s ohledem na klima,
vegetaci, nerostné zdroje, historické události atd.
ˇ Vést si ,,meteorologický" deník ­ směr větru, teplotu, srážky, ..., aby byli schopni
odvodit, jaké faktory ovlivňují počasí v lokální komunitě.
Grades 5 ­ 8
ˇ Použitím pozorování, map a dalších prostředků budou vymýšlet a testovat hypotézy
zaměřené na to, jak ovlivňují přírodní živelné pohromy (zemětřesení, záplavy atd.)
rozmístění a vzhled staveb.
ˇ Používat mapy, grafy, satelitní snímky, sledovat změnu v krajině v čase (zalesnění, změny
teploty) ­ udělat z toho nějaký závěr.
ˇ Používat pozorování v terénu, mapy, ... => srovnávat humánní charakteristiky míst (víra,
jazyk, politika atd.).
ˇ Na základě obrázků, fotek, ... => sledovat rozdíly a podobnosti v kulturní krajině (ulice
v Miami vers. ulice v Latinské Americe).
ˇ Používat mapy, grafy, satelitní snímky => sledovat změnu míst v čase (kácení lesů,
doprava, ....).
ˇ Jak různá technika ovlivňuje místa (železnice v 19. stol. a satelitní komunikace ve 20.
století v sv. oblasti USA) => význam různých faktorů v různých obdobích.
ˇ Hodnotit vliv technologie na krajinu během času v různých oblastech (kácení deštných
lesů, výstavba přehrad atd.) .
Grades 9 ­ 12 ­SŠ
ˇ Popsat stejné místo v různých časových horizontech (význam míst se mění ­ Londýn ­
středověké obchodní centrum, 19. stol. sídlo of global empire).
ˇ Vysvětlit, proč se místa ve světě liší po stránce humánní i fyzické (vliv klimatických a
tektonických pochodů, charakter/ uspořádání sídel a migrace).
ˇ Popsat, jak zemské procesy (např. vulkanická aktivita, zemětřesení) ovlivňují charakter
místa.
ˇ Analyzovat roli klimatu (vliv srážek, teploty vzduchu) na ,,tvář" míst.
ˇ Popsat a interpretovat význam eroze na utváření/vzhled míst (útesy v Malibu vers. písečné
duny na Cape Cod).
ˇ Popsat, jak kultura (víra, způsob dopravy a komunikace, role mužů a žen) ovlivňuje místo.
ˇ Analyzovat, jaký vztah je mezi charakterem místa a jeho ekonomickými, politickými
charakteristikami, vliv obyvatelstva na místo (vliv VŠ v malém města, jaký vliv má
nemocnice na to, že se do daného místa ,,stahují" důchodci, ...).
ˇ Hledat výhody a nevýhody pro využívání míst na základě jejich fyzických charakteristik
(les, tundra, zóna oblasti zemětřesení, ....).
ˇ Zhodnotit efekty růstu populace a urbanizace na místa (znečištění vzduchu v Mexico City,
L.A., Milánu, ztráta zemědělské půdy ve prospěch urbanizovaných oblastí).
Standard 5: Místa a regiony (lidé vytvářejí regiony, aby vyjádřili/vysvětlili
složitost Země)
Zde je region vysvětlován jako pojem, který je používán k označení a uspořádání oblastí
zemského povrchu pro různé účely. Regiony jsou používány pro zjednodušení celku při
organizování zemského povrchu na základě přítomnosti nebo absence určitých fyzických a
humánních charakteristik. Jde o lidské výtvory, jejichž hranice a charakteristiky jsou
odvozeny z řady specifických kritérií. Jsou rozlišovány tři typy regionů: formální, funkční a
percepční. Rozumět myšlence regionu a procesu regionalizace je základem geografické
informovanosti (zasvěcenosti). Studium regionů umožní studentům syntetizovat pochopení
(porozumění) fyzických a humánních vlastností zemského povrchu v měřítku lokálním až
globálním.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K - 4
ˇ Identifikovat a vymezit oblasti, které jsou podobné a odlišné a vytvořit z těchto oblastí
regiony (např. parky, průmyslové plochy).
ˇ Identifikovat a popsat rozmanitost regionů, které jsou výsledkem lidské činnosti nebo
humánních charakteristik (politické regiony, ekonomické regiony, ...).
ˇ Identifikovat a popsat fyzické regiony (půdní, vegetační, klimatické, ...) studiem
přírodního prostředí a za použití poznámek, map a jiných zdrojů.
ˇ Porovnat, proč je jedna čtvrť (sousedství) podobná či odlišná od jiné čtvrtě (domovní
čísla, styl pouličního osvětlení, stáří rezidencí, charakteristiky obyvatelstva,...) a vysvětlit,
proč mohou být obě čtvrtě definovány jako regiony.
ˇ Připravit obraz rozdílného života v regionu v minulosti a v současné době (velikost
populace, etnika, jazyk, doprava, ekonomické aktivity) a identifikovat, jak se region
změnil.
ˇ Určit změny ve vnitřní struktuře nebo funkci regionu (např. výstavba nových nákupních
center, nových výrobních závodů).
ˇ Vytvořit anketu ­ ptát se starších obyvatel na regionální změny během jejich života (př.
změny v dopravě, životních podmínkách, zvycích,...) a napsat shrnutí z jejich odpovědí.
Grades 5 - 8
ˇ Uvést příklad regionů rozdílného měřítka (např. na úrovni zemí, měst).
ˇ Navrhnout kritéria, která by definovala ohnisko regionu (např. Amsterdam jako dopravní
centrum).
ˇ Popsat vztahy mezi fyzickými a humánními charakteristikami regionu.
ˇ Navrhnout kritéria pro příklad funkčního regionu.
ˇ Navrhnout kritéria pro příklad percepčního regionu (např. Riviéra v jižní Francii).
ˇ Pomocí map a grafických pomůcek ukázat regionální změny po desetiletích, a vysvětlit,
jak tyto změny ovlivňují vlastnosti těchto míst.
ˇ Vysvětlit faktory, které přispívají ke změně regionálních charakteristik (např. ekonomický
rozvoj, migrace).
ˇ Vysvětlit důležitost obchodních a jiných spojení mezi regiony v USA a ve světě, pomocí
map, tabulek a grafů.
ˇ Vysvětlit významnost regionu, který je známý jako rozvojový region spíše než méně
rozvinutý region.
ˇ Zhodnotit regionální ,,události" přispívající k vytvoření image regionu (př. přírodní
katastrofy v Kalifornii).
Grades 9 - 12
ˇ Určit fyzické a humánní faktory, které vytvářejí region.
ˇ Vysvětlit, jak může mít změna podmínek za následek vytvoření nové struktury regionu.
ˇ Vysvětlit, proč regiony charakterizované podle určitých znaků mohou být v dnešní době
definované jinými znaky (podle jiných kritérií).
ˇ Určit rozdíly mezi formálními, funkčními a percepčními regiony.
ˇ Určit způsoby, kterými jsou využívány pojetí regionů pro zjednodušení složitosti
zemského komplexu (např. uspořádání plochy do několika sekcí pomůže při porozumění
zvláštních témat či problémů).
ˇ Určit některé příčiny změn ve světových politických hranicích.
ˇ Vysvětlit faktory, které přispívají k dynamickému charakteru regionů (př. humánní vlivy ­
migrace, technologie).
ˇ Prozkoumat politické struktury a vlády jako regionální systém (př. hierarchie politických
jednotek jako je vesnice, město, stát a země).
ˇ Popsat rozdílné způsoby vytváření regionálních systémů podle vlády a obchodů.
ˇ Popsat vztahy existující mezi a uvnitř regionů.
ˇ Vysvětlit, jakými způsoby jsou regionální systémy vzájemně propojeny.
ˇ Rozpoznat a vysvětlit kritéria (znaky), které dávají regionům jejich identitu v rozdílných
periodách U.S. a světové historie.
ˇ Určit místa, která se účastnila v minulosti i přítomnosti regionálních aliancí a zhodnotit
výhody a nevýhody těchto aliancí z pohledu jejich členských států.
ˇ Vysvětlit historické příčiny konfliktů uvnitř specifických regionů světa (př. jihovýchodní
Asie, státy na Balkáně, ...).
Standard 6: Jak kultura a zkušenosti ovlivňují lidské vnímání míst a
regionů
Region jako lidský pohled na určité místo, jeho lokalizaci, velikost a charakteristiky, který je
ovlivněn kulturou, ve které člověk vyrůstá a zkušenostmi, které má. Při studiu regionu se
pracuje s mentálními mapami, "skupinovým vnímáním regionu", tj. jak skupina pohlíží na
určitá místa i jak vnímá sama sebe. Lidské vnímání určitého místa je také spojeno s využitím
místa. Např. divoká příroda je rájem pro cestovatele a milovníky vycházek, naopak pro
farmáře může být nepřítelem, jestliže mu stromy pomalu zarůstá pole, které ho živí. Každé
místo může být úžasné a "vzrušující" nebo nudné a "šedivé" ­ to záleží na našich
zkušenostech, a také na našem očekávání! Vnímání míst a regionů se také mění v čase
(například americké prérijní státy, o kterých se před stěhováním na západ říkalo, že jsou
součástí velké americké pouště, se na konci 19. století staly symbolem ráje na zemi). Důležité
je, aby si studenti uvědomili, že pohled na různá místa a regiony je u různých lidí různý a aby
si všimli, jaké faktory toto vnímání ovlivňují. Měli by se také naučit respektovat cizí názory,
nepovažovat svou kulturou vytvořené "stereotypy" za obecně platné a umět ocenit výhody,
které variabilita úhlů pohledu na určité místo přináší. U nás se tímto tématem zabývá mj.
J. Vávra (TUL). Velkou inspirací je rovněž nové téma humánní geografie ­ vztah ,,place" a
,,space".
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K - 4
ˇ Vytvořit plakát/mentální mapu svého okolí.
ˇ Porovnat si mapy s kamarády ve třídě a najít shodné znaky i rozdíly, které se na různých
mapách vyskytují.
ˇ Popsat, jak různý je úhel pohledu dětí/matek/běžců na městský park např. prostřednictvím
role play.
ˇ Provádět rozhovory, aby zjistili, jak lidé různého věku, pohlaví či rasy vidí určité místo a
poté seřadit odpovědi např. podle "typu" dotazovaných (Afroameričané, matky,
důchodci), podle místa, které zmiňují (např. zdravotnická zařízení, parky) či podle typu
odpovědi (líbí x nelíbí).
ˇ Analyzovat písně, básně a literaturu a zjistit, jaký měl autor vztah k popisovanému
(kladný x záporný?).
Grades 5 - 8
ˇ Získat informace o různých názorech, jak využít určitou lokalitu v místě studentova
bydliště, analyzovat tyto názory a rozhodnout, který je nejlepší pro danou komunitu.
ˇ Porovnat, jak lidé různých kultur definují, pojmenovávají místa a regiony (např. názvy
ulic, míst, které symbolizují určité historické události, "oslavují" historické osoby, ...).
ˇ Vysvětlit dopad techniky (klimatizace, zavlažování) na využití míst (např. aridních
oblastí).
ˇ Představit si, jak technika ovlivňuje a mění pohled na svět (např. jak mohl sněžný skútr
změnit vnímání okolí v oblastech, kde žijí Inuité).
ˇ Najít příklady reklamy, která ovlivňuje pohledy lidí na určité místo (např. využití
horských krajin pro reklamy na automobily, "Divokého západu" v reklamách na cigarety
atd.).
ˇ Uvést příklady, jak např. náboženství nebo určité hodnotové systémy ovlivňují tradiční
způsoby přístupu k využití země (muslimové x židé na Středním východě)
ˇ Vysvětlit snahy imigrantů, kteří přichází do USA, uchovat si zvyky a tradice, které si
přinesli.
ˇ Udělat sbírku fotografií, obrázků, reklam, které ukazují symboly země či města (Big Ben,
Socha Svobody, Golden Gate Bridge atd.).
ˇ Nakreslit mapu svého bydliště se zakreslenými významnými body/symboly, totéž pro
hlavní město nebo významná města regionu.
Grades 9 - 12
ˇ Vysvětlit, jak lidé vyjadřují svůj vztah k určitému místu (pomocí příkladů z literatury,
hudby, filmů).
ˇ Jak úhel pohledu ovlivňuje lidské vnímání (pohled zastánce životního prostředí x pohled
těžaře).
ˇ Zjistit, jaký význam mají určitá místa (např. Jeruzalém pro židy, muslimy a křesťany).
ˇ Umí udělat přehled, jak se liší vnímání mužů a žen (např. jak se liší vnímání vzdálenosti,
představy, zda je místo bezpečné, názory na organizaci prostoru atd.).
ˇ Umí si přestavit, jak socioekonomické prostředí, ze kterého lidé vyšli, ovlivňuje vnímání
místa (např. pohled na sídliště, bohaté čtvrti, obchodní pasáže atd.).
ˇ Umí vysvětlit, jaké stereotypy jsou přiřazovány určitým místům (Appalachia a chudoba).
ˇ Vysvětlit, jak změna z původně vesnického na městské obyvatelstvo ovlivnila způsob, jak
lidé vnímají svět a přírodní prostředí (venkov dnes oblastí pro rekreaci atd.).
Standard 8: FG procesy a jejich vliv na zemský povrch
Tento standard si klade základní otázky:
Jak vypadá zemský povrch?
Jak vznikly tvary na zemském povrchu? Jaká je jejich povaha a jak se vzájemně ovlivňují?
Jak a proč se mění v čase?
Které kombinace tvarů a FG jevů jsou typické pro určité oblasti?
Jak charakter zemského povrchu a FG jevů souvisí s minulostí, současností a možným
antropogenním využitím Země?
Odpovědi  jak FG prostředí na Zemi ovlivňuje rostliny, živočichy i člověka.
Studenti mají pochopit přímé vazby mezi jednotlivými procesy a jejich důsledky a vliv
těchto vztahů na prostorovou organizaci FG prostředí. Měli rozumět FG procesům, aby
pochopili, jak tyto procesy ovlivňují lidské aktivity. Rovněž by měli být schopni předpovědět
budoucí vývoj a zhodnotit krátkodobé a dlouhodobé vlivy FG procesů na krajinu. Měli by
vědět, že pochopení FG procesů umožňuje porozumět strategickým vztahům mezi
jednotlivými státy a charakteru světového trhu.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K ­ 4
ˇ Rozpoznat základní prvky atmosféry, litosféry, hydrosféry a biosféry, např. říční údolí,
roviny, pohoří, řeky, jezera, oceány, poloostrovy atd.
ˇ Na základě obrázků, map, grafů popsat typy klimatu z hlediska srážek a teploty + základní
představa o biotě.
ˇ Nakreslit hydrologický cyklus s důrazem na povrchovou a podpovrchovou vodu.
ˇ Popsat FG prostředí v místě, kde žije, a FG procesy, které se tam uplatňují.
ˇ Porovnat klimatické podmínky v různých oblastech na Zemi ­ uvažovat vliv zeměpisné
šířky, nadmořské výšky a vzdálenost od teplých a studených oceánských proudů.
ˇ Popsat, jak vzájemné postavení Země-Slunce ovlivňuje podmínky na Zemi.
ˇ Připravit model, který znázorňuje sklon zemské osy a pozici Země ke Slunci  vysvětlit
střídání ročních období.
ˇ Vysvětlit, jak délka dne ovlivňuje lidské aktivity v různých regionech (letní čas, léto a
zima za polárním kruhem).
Grades 5 - 8
ˇ Vysvětlit modelaci povrchu činností ledovců a vody (proudící i mořské).
ˇ Vysvětlit příčiny vulkanické a zemětřesné aktivity na okrajích litosférických desek (např.
,,ohnivý lem" Tichého oceánu, San Andreas Fault v Kalifornii).
ˇ Popsat oceánskou cirkulaci a její vliv na klima (např. vliv Severoatlantského proudu na
klima v Evropě).
ˇ Zkonstruovat a analyzovat klimagramy pro různá místa Země.
ˇ Srovnat podobné regiony (např. pouště v Nevadě a západní Číně, subarktické pásmo
v Rusku a Kanadě).
ˇ Zobecňovat na základě map (např. vztah mezi oceánskými proudy, převažujícím
vzdušným prouděním a atmosférickým tlakem).
ˇ S použitím diagramů a map popsat, jak vzájemné postavení Země a Slunce ovlivňuje
horizontální a vertikální rozložení sluneční energie na Zemi.
ˇ Spojit existenci určitých jevů s ročními změnami vzájemného postavení Země a Slunce
(např. výskyt hurikánů na podzim v subtropických oblastech a tornád s povodněmi na jaře
a v létě v mírných zeměpisných šířkách).
ˇ Vysvětlit princip monzunů ve vztahu k měnící se pozici Země vůči Slunci.
ˇ Popsat procesy, které vedou ke vzniku fosilních paliv, a to i ve vztahu ke konkrétním
lokalitám (např. vznik uhlí v Appalachian Mountains a UK během tropického klimatu a
jejich následný ,,transport" do vyšších zeměpisných šířek, kde panuje chladnější klima).
ˇ Odhadnout hydroenergetický potenciál zemí na základě map a klimatických dat.
ˇ Uvědomit si vztah mezi kvalitou půd a charakterem zemědělské půdy v konkrétních
oblastech (např. produkce bavlny na bohatých aluviálních půdách Mississippské delty).
ˇ Odhadnout možné následky globální tektoniky (např. kontinentální drift, zemětřesení,
vulkanická aktivita).
Grades 9 - 12
ˇ Vysvětlit, jaký dopad mají katastrofické jevy na lidstvo (např. hurikány v Karibském
zálivu a na východě USA, zemětřesení v Turecku, Japonsku apod.).
ˇ Popsat FG procesy typické pro se zápornou vláhovou bilancí oblasti (např. desertifikace a
degradace půdy, povodně zapříčiněné přívalovými srážkami, prachové bouře, pohyb
písku, eroze půdy, zasolování půd).
ˇ Vysvětlit rozložení různých typů klimatu (oceánské a kontinentální klima), které se
vyvíjejí v důsledku atmosférické cirkulace, teploty a vlhkosti.
ˇ Popsat FG procesy (např. erozi, vrásnění a kernou tektoniku, vulkanismus), jejichž
působením se utvářejí charakteristické formy povrchu (různé typy vyvýšenin a sníženin a
zarovnaných povrchů).
ˇ Vysvětlit dopad FG cyklů (např. atmosférické cirkulace, oceánické cirkulace) na FG
prostředí.
ˇ Popsat vliv sklonu zemské osy na cyklus ročních dob na severní a jižní polokouli.
ˇ Vysvětlit rozdíl mezi slunovratem a rovnodenností a důvody, proč se vyskytují.
ˇ Spekulovat s různými scénáři vývoje klimatu, pokud by došlo k dalšímu zintenzivnění
skleníkového efektu.
ˇ Vysvětlit vztah mezi změnami forem povrchů a působením konkrétního klimatu (např.
eroze na svazích zapříčiněná srážkami, přesun sedimentů za povodní, modelační účinky
větru).
Standard 9: Systémy v lidské společnosti - charakteristiky, rozdělení a
stěhování lidských populací na zemském povrchu
Pochopení toho, že růst, rozmístění a pohyby lidí na Zemi jsou určující síly nejen v pozadí
lidské společnosti ­ sociální, kulturní, politické a ekonomické oblasti ­ ale určitě i v pozadí
přírodních procesů ­ rozsáhlé povodně, vyčerpávání zdrojů a ekologické havárie.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K ­ 4
ˇ Prostorové rozmístění obyvatelstva, na příkladu toho, že dovede:
studovat rozmístění obyvatelstva pomocí mapy svého bydliště nebo státu a navrhovat
důvody pro jevy, které pozoruje (např. více lidí bydlí blíž centru města než na okraji,
pravděpodobně proto, že chtějí bydlet blízko místa, kde pracují; a víc lidí bydlí v jedné
části státu než v jiné části, pravděpodobně proto, že je tam více zdrojů a pracovních
příležitostí),
studovat mapu USA, která ukazuje hustotu zalidnění, a pak napsat úvahu, ve které
naznačí, jak se rozdíly v hustotě zalidnění vztahují k danému místu (např. vyšší
hustota zalidnění na východ od řeky Mississippi než na západ od ní a vyšší hustota
zalidnění na východním a západním pobřeží než v horách a pouštních oblastech
v západní části země),
ˇ Uvést důvody pro rozmístění lidí na Zemi (např. málo lidí žije tam, kde je velmi sucho
nebo velmi chladno) při srovnání map, které ukazují rozmístění lidí, s mapami, které
ukazují klima, srážky, délku vegetačního období, přírodních zdrojů a ostatní FG znaky.
ˇ Vytvořit grafy a mapky místa svého bydliště, na kterých ukáže charakteristiky obyvatel
(např. etnické složení, strukturu podle věku, počet rodin a počet domácností jednotlivců,
počet zaměstnaných a nezaměstnaných, mužů a žen).
ˇ Použít data, grafy a mapy, v nichž budou znázorněny charakteristiky obyvatelstva, ke
srovnání (např. naděje dožití, průměrná délka života, kojenecká úmrtnost, podíl městského
obyvatelstva, HDP na 1 obyvatele) charakteristik dvou míst (např. dvou států, dvou zemí,
dvou odlišných regionů světa jako jsou Latinská Amerika a Afrika, nebo dvou subregionů
v rámci jednoho regionu jako např. jihovýchodní a východní Asie).
ˇ Porovnat příčiny a následky migrace lidí, na příkladu toho, že je schopen:
napsat úvahu a načrtnout mapku, v níž vyjádří způsoby, jak FG aspekty ovlivňují
trasy, proudy a cíle migrací (např. řeky usměrňují pohyb lidí v údolích, hory vystupují
jako překážky pohybu, horské průsmyky fungují jako nálevky, velké vzdálenosti brání
proudu/dostupnosti informací o cíli cesty).
Grades 5 - 8
ˇ Popsat struktury různých populací pomocí hlavních pojmů užívaných v demografii, na
příkladu toho, že je schopen:
popsat rozdíly v míře populačního růstu v rozvojových a rozvinutých zemích za
použití pojmů jako přirozený přírůstek, hrubá míra porodnosti, hrubá míra úmrtnosti a
kojenecká úmrtnost
ˇ Používat věkové pyramidy k popisování struktury obyvatel v různých zemích (např.
,,mladá" populace v Keni či v Mexiku, ,,starší" populace v Německu a Švédsku).
ˇ Analyzovat populační charakteristiky a vysvětlovat tak demografické chování obyvatel,
na příkladu toho, že je schopen:
ˇ používat statistická data k tomu, aby vytvořil mapy/kartogramy různých zemí či regionů a
naznačil důvody demografických charakteristik, které jsou z mapy patrné (např. hustota
zalidnění na Madagaskaru, přírůstek obyvatel v Jižní Africe).
ˇ Vysvětlit migrační proudy v průběhu času, na příkladu toho, že je schopen:
najít příčiny a následky migračních proudů (např. pohyb Mongolů přes Asii do Evropy
ve 13. století, přesun čínských dělníků na západ Severní Ameriky ve druhé polovině
19. století),
používat mapy a obrázky z různých období k tomu, aby ilustroval změny způsobené
migrací (např. Nové Dillí před a po rozdělení Indického subkontinentu ve 40. letech
20. století a masivní přesun hinduistů a muslimů; Boston před a po mohutném přílivu
imigrantů z Irska v polovině 19. století),
vysvětlit, jak pohyb lidí může změnit charakter místa (např. vliv usazení Indů v Jižní
Africe, usazení Alžířanů ve Francii, usídlení Vietnamců ve Spojených státech).
Grades 9 - 12
ˇ Vytvářet a obhájit hypotézy o tom, jak se prostorové uspořádání obyvatelstva může měnit
v důsledku změn prostředí (např. globální oteplování, desertifikace, změny úrovně mořské
hladiny, tektonické aktivity).
ˇ Vytvářet a obhájit hypotézy o tom, jak se prostorové uspořádání obyvatelstva může měnit
v důsledku sociokulturních změn (např. technologický pokrok, politické konflikty, růst
etnických enkláv).
ˇ Vytvářet a obhájit hypotézy o tom, jak se prostorové uspořádání obyvatelstva může mít za
následek změny společenských a ekonomických podmínek (např. dostupnost vody a
prostoru k bydlení, dopravní prostředky, příležitosti ve vzdělání a pracovní příležitosti).
ˇ Hodnotit minulé i současné politické postupy, které měnily/mění charakteristiky
obyvatelstva daného území (např. pokračující strategie k omezení populačního růstu,
politika v bývalém Sovětském svazu, která podněcovala etnické Rusy k tomu, aby měli
početné rodiny).
ˇ Vysvětlit, jak je vládní populační politika spojená s ekonomickými a kulturními důvody
(např. náboženské vyznání lidí, tradice spojené s jídlem/obživou lidí, potřeba státu
zaměstnávat více či méně dělníků).
ˇ Popsat důvody, proč se do opozice proti vládní populační politice mohou postavit lidé
(např. politické rozhodnutí může být v rozporu s kulturními hodnotami lidí a s jejich
postoji k početnosti rodiny, kulturními tradicemi a náboženským přesvědčením).
ˇ Vysvětlit ekonomické, politické a společenské faktory, které přispívají k migraci lidí, na
příkladu toho, že je schopen:
vysvětlit, proč státy vytváří emigrační a imigrační programy (např. aby regulovaly
velikost a hustotu zalidnění nebo aby podnítily přistěhovalectví z důvodu potřeby
kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných pracovních sil),
popsat, jak masové migrace ovlivňují ekosystémy (dopad přistěhovalectví z Evropy do
oblasti Velkých planin v Severní Americe v 19. století).
Standard 10: Charakteristika, rozložení a složitost kultur na Zemi
Kultura je definována jako souhrn mnoha znaků - sociální struktura, jazyk, náboženství,
instituce, technologie, umění, stravovací návyky, tradice, využívání půdy, ekonomická
situace, organizace a rozložení osídlení, role žen ve společnosti, vzdělávací systém, zvyky a
jejich dodržování. Kultura není statický pojem - změna v prostoru a čase. Prostorové
rozložení kultur nelze je vymezit, překrývání kultur, existují různá měřítka pro pojetí kultury.
Geograficky informovaný člověk dobře rozumí vztahu mezi krajinou a kulturou (vzájemné
ovlivnění, změny v krajině provedené současnou kulturou ovlivní následné kultury). Dále se
zabývá tím, jak kultura ovlivňuje osobní život (jazykové rozdíly, komunikační bariéra...)
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K ­ 4
ˇ Na základě jakých znaků je kultura definována a stručně charakterizuj studentskou
kulturu.
ˇ Srovnej odlišné životní styly lidí žijících na společném území (Indiáni).
ˇ Pomocí tématických map popiš světové kulturní regiony.
ˇ Srovnej kultury žijící ve stejném životním prostředí v různých částech světa.
ˇ Použij historická data, ilustrace, ... k popisu změn kulturních charakteristik (styly
v oblékání, způsoby přepravy, ...).
Grades 5-8
ˇ Vysvětli důvody přítomnosti různých etnických skupin v různých zemích.
ˇ Najdi důkazy o existenci odlišných kultur ve svém okolí (příjmení, restaurace).
ˇ Krajinné rysy a kulturní aspekty Chinatowns v západním světě.
ˇ Jak vypadají evropské enklávy v Číně.
ˇ Jak ovlivnili italští, irští, ...migranti USA.
ˇ Příklady asimilace v posledních 4 stoletích.
ˇ Vytvoř mapy šíření jazyků v minulých stoletích.
Grades 9-12
ˇ Uveď kulturní znaky, které vyvolaly politické konflikty (subsaharská Afrika).
ˇ Uveď kulturní charakteristiky, které spojují různé regiony (Kurdové).
ˇ Popiš změny, které přináší migrace za prací do velkých měst, hlavně u státní hranice.
ˇ Uveď lidské vlastnosti. které odlišují daný region od zbytku světa (vliv kapitalismu na
Evropu).
ˇ Adaptace nevládních organizací na odlišné kulturní zvyky (Červený kříž a Červený
půlměsíc).
ˇ Do mapy zaznamenej změny v šíření mezinárodních organizací.
ˇ Jak budou kulturní a politické aliance ovlivňovat kulturní život v různých oblastech.
ˇ Popiš, jak přispívají komunikace a způsoby přepravy ke stmelování kultur.
Standard 11: Celosvětová ekonomická provázanost
V současnosti existuje celosvětový ekonomický, dopravní a komunikační systém. O těchto
systémech, jejich základních lokalizačních faktorech (včetně jejich proměny v čase) by měli
žáci získat základní informace i v rámci hodin zeměpisu. V US geografických standardech se
vychází z dnes již klasického členění světa na oblast jádra, semiperiferie a periferie, důležité
pro žáky je pak pochopit fungování rozdílných ekonomických aktivit v jednotlivých
oblastech, jejich vývojové trendy a hlavně vzájemnou závislost a provázanost vytvářející
celosvětovou síť nejen ekonomických, ale i sociálních vztahů pomocí systému příčina -
následek.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K ­ 4
ˇ Jak lidé v jednotlivých částech světa získávají své příjmy a živobytí - různé způsoby
uspokojování základních potřeb (vlastní výroba/nákup) - užití map zachycujících
propojení regionů, typy produkce v regionech.
ˇ Lokalizace a klasifikace ekonomických aktivit (land use vlastního regionu, rozdílné
ekonomické aktivity v urbánních oblastech a jejich vysvětlení, lokalizace ekonomických
aktivit využívajících přírodní zdroje na regionální, státní a národní úrovni).
ˇ Lokalizační faktory (propojené, vzájemně závislé výroby, proč jsou určité výroby
umístěny právě v daných místech, z jakých materiálů a kde se vyrábí běžné spotřební
zboží - jak spolu souvisí místo, odkud pocházejí suroviny a kde probíhá výroba či prodej,
jaké zemědělské produkty se vyrábí v daném regionu).
ˇ Typy dopravy a komunikace (srovnání významu automobilové dopravy v USA a jiných
zemích, +/- různých druhů dopravy pro různé účely, vývoj dopravy a komunikací a vliv
jejich rozvoje na ekonomické aktivity).
Grades 5 - 8
ˇ Definování a zmapování 3 primárních a 3 sekundárních ekonomických aktivit (v
celosvětovém měřítku) a terciéru, spolu s vysvětlením jeho současné zásadní role.
ˇ Dovoz a vývoz zboží (pohyb určitého produktu, se kterými zeměmi obchodují USA a
proč, čím je světový obchod narušován).
ˇ Analýza prostorového rozložení ekonomických aktivit (lokalizace ve vlastním regionu a
její důsledky, důsledky úbytku malých obchodů, ekonomické a sociální dopady přemístění
výroby).
ˇ Příčiny vzniku světového obchodu (komparativní výhody jednotlivých zemí, světový
pohyb zboží, důvody a důsledky exportu surovin, na kterém se zakládají ekonomiky
některých zemí.)
ˇ Historické a současné obchodní sítě (obchod do trojúhelníku, imperialismus, migrace
pracovníků).
ˇ Lokalizace USA průmyslu (historický vývoj a setrvačnost hlavního průmyslového pásu,
hlavní lokalizační faktory a jejich proměna).
ˇ Vývoj systémů dopravy a komunikace a jejich vliv na vývoj ekonomických aktivit
(srovnání minulosti a současnosti, kvality, efektivity a rychlosti, vliv inovací).
Grades 9 - 12
ˇ Klasifikace a popis jednotlivých ekonomických systémů (jejich fungování, produktivita,
sociální důsledky, +/- a problémy s přechodem mezi jednotlivými typy systémů).
ˇ Prostorové aspekty ekonomických systémů (např. oblast odbytu určitého obchodu v
regionu, zda oblast funguje jako funkční region, výhody seskupení výroby).
ˇ Vztah osídlení, ekonomických aktivit a ceny pozemků (zónování a různá cena pozemků v
různých zónách - ekonomické faktory lokalizace).
ˇ Vývoj prostorových vzorců (vliv raného námořního obchodu, vznik monokultur, obchodní
cesty před a po vytvoření průplavů).
ˇ Otázky mezinárodní ekonomiky z prostorového hlediska (proměna hodnoty pozemků
vlivem zahraničních investic, mezinárodní zadluženost - její příčiny a důsledky, +/-
vstupu zahraničního kapitálu do výroby, obchodu a vlastnictví pozemků).
Standard 12: Procesy, uspořádání a funkce lidského osídlení
Na začátku standardu je uvedeno to, co by americký učitel měl své žáky, respektive studenty,
naučit a co by měli znát, aby dokázali samostatně pracovat a uvažovat na základě podkladů o
genezi, funkcích a morfologii lidských sídel. V této části jsou uváděny záležitosti týkající se
sídel, které se mění velikostí, stavbou, umístěním, zařízením a funkcí. Lidská sídla jsou též
typické svými ekonomickými aktivitami, dopravními systémy, komunikačními médii,
politickými administrativními systémy, kulturou a zábavou. Studenti amerických škol by
měli rozumět osidlovacím procesům, funkcím a modelům osídlení po celé Zemi a měli by
hlavně pochopit,že Země je jako domov lidí. Veškeré typy osídlení se liší region od regionu,
sídlo od sídla. Studenti by se též měli snažit pochopit prostorové vztahy mezi sídly různých
velikostí: prostorovost, uspořádání, funkční rozdíly, ekonomické zvláštnosti a čím jsou tyto
prostorové vztahy utvářeny. V tomto ,,úvodu" je vysvětlen i vznik megalopolí ve světě, jejich
lokace a také soustředění obyvatel do měst oproti venkovu. Studenti by měli též pochopit, že
města nejsou na celém světě stejná. Zcela výrazně se totiž od sebe liší města severoamerická
s jihoamerickými, případně s asijskými a africkými. Popsány jsou zde též rozdíly mezi
umístěním obyvatelstva podle majetku na jednotlivých kontinentech. Vedle pochopení toho,
proč se Země stala domovem lidí, by studenti měli též získat pracovní znalosti o takových
tématech jako příroda a funkce měst, procesy, které vedou ve městech k růstu nebo úpadku a
vztahy měst ke svým okolním oblastem a zázemím, struktury využití země, hustota zalidnění,
typy bydlení, etnicita, socioekonomický status a věkové rozložení v urbanizovaných
oblastech. Studenti by též měli pochopit struktury změn, růstu a úpadku v urbanizovaných
oblastech, proces suburbanizace a jak se nové typy městských uzlů rozvíjejí.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K - 4
ˇ Popsat typy sídel uspořádání land usu v USA a světových oblastech.
ˇ Lokalizovat shluky sídel a rozhodnout o důvodech jejich rozdělení.
ˇ Vysvětlit strukturu osídlení v různých obdobích.
ˇ Popsat charakteristiky a umístění velkoměst: Během tohoto úkolu jsou žáci povinni užít
již mapy nebo grafické materiály k lokalizaci hlavních měst v Severní Americe a
vysvětlují procesy, které způsobily jejich růst. Popisují změny ve městech v USA za
určitou dobu užitím map, obrázků, statistik a osobních upomínek (popis pohybu průmyslu
z centra na okraj měst, růst města). Dokonce používají i telefonní seznamy z velkých a
malých měst k odhalení rozdílů mezi sídly různé velikosti (dostupnost zboží a služeb či
specializované lékařské péče).
Grades 5-8
ˇ Sepsat, vymezit a zmapovat hlavní typy zemědělských sídel, hlavní typy urbanizovaných
sídel (přístavní města, vládní města, plánovaná města). Učitel ve třídě vytvoří i plánovací
týmy, které vytvoří model svého města.
ˇ Popsat druhy sídel, které existovaly na jistém místě před vznikem nynějšího sídla (např.
odpočívadla na cestách lovců a sběračů, vesnice, izolované farmy). Vysvětluje
geografické důvody pro minulou lokaci prvních světových měst a proč se lidé rozhodli
odejít z venkova do měst (potřeba tržišť, náboženské potřeby, vojenská ochrana).
ˇ Vysvětlit spojitosti mezi průmyslovým rozvojem a venkovsko-městskou migrací, dále
popisuje kulturní aktivity a důvody přitažlivosti městských center pro ekonomickou
atraktivitu (obchodní příležitosti, přístup k informacím atd.).
ˇ Student by měl být schopen s použitím koncentrického zónového modelu města vysvětlit
projevy sousedství města v modelu (nejvyšší hodnoty v centru a od něj pokles hustoty
zalidnění). S použitím sektorového modelu města vysvětlit blízkost města vzhledem
k okolním oblastem (výrobní oblasti, profesní a finanční služby v sektoru). Student
popisuje i vlivy různých dopravních systémů na prostorovém uspořádání obchodu,
průmyslu rezidencí ve městě.
Grades 9-12
ˇ Student analyzuje polohu a stav vybraných měst v různých oblastech světa, vysvětluje
odlišnosti funkcí měst od vesnic a odlišnosti funkcí dnešních měst od funkcí měst
v minulosti.
ˇ Za použití oblastních fotografií, topografických map a dat z censu student vyvozuje
závěry o využití země ve městě, v němž student žije (nebo v jiném městě ve stejném
regionu) a spekuluje o prvotních funkcích města v regionu (např. komerční centrum,
dopravní uzel, univerzitní společnost).
ˇ Student by v tomto případě měl být schopen rozlišit charakter měst v rozvojových a
rozvinutých zemích na základě fyzického vzhledu, poloze, stavu, funkci, vnitřní struktuře
a dalších geografických faktorů. Srovnat dopravní struktury v městských sídlech
rozvojových a rozvinutých států a schopnost zásobování základními službami v těchto
typech států.
Standard 13: Jak síly spolupráce a konfliktů mezi lidmi ovlivňují členění
a ovládání zemského povrchu
Geograficky informovaný a myslící člověk má základní přehled o rozčlenění zemského
povrchu od lokální úrovně po globální. Měl by rozumět vzniku, struktuře, účelům i
důsledkům, které způsobuje rozčleněný zemský povrch a uvědomit si, jakou roli toto
rozdělení v globálním měřítku, ale i v jejich životě (lokální úroveň). Účelem je chápat jak a
proč spolupráce nebo konflikty vedou k sociálnímu, kulturnímu, politickému a
ekonomickému rozdělení, ovládnutí a kontrole prostoru na Zemi v různých úrovních. Snažit
se porozumět, co vede k ovládání a kontrole nad různými částmi zemského povrchu, ke
konfliktům nebo spolupráci při správě konkrétního území (je to kontrola nad zdroji?, nad
strategickým územím?, kontrola nad územím za administrativními, politickými,
náboženskými nebo ekonomickými účely?). Dokázat analyzovat současné události s příklady
konkrétní spolupráce a jejích výhod a naopak konfliktů a jejich důsledků ovlivňující členění
zemského povrchu v různých úrovních.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades 9-12
ˇ Proč a jak spolupráce a konflikty mezi lidmi ovlivňují sociální, politické a ekonomické
rozdělení prostoru na Zemi v různých úrovních.
ˇ Jaké jsou dopady (důsledky) mnohonásobného prostorového členění na běžný lidský
život.
ˇ Jak různá hlediska a vlastní zájmy hrají roli v konfliktech nad územími a zdroji.
ˇ Vysvětlit, jak spolupráce a konflikty mohou vést k přidělení kontroly nad zemským
povrchem (např. regionální rozdělení území, státy, zóny volného obchodu, ...).
ˇ Identifikovat příčiny konfliktů o vedení hranic a vnitřní spory ve státě mezi příslušníky
různých kultur (konflikt mezi Severní a Jižní Koreou ­ ustanovení hranice na 38.
rovnoběžce; snaha separatistických skupin o osamostatnění ­ Baskové ve Španělsku, ...).
ˇ Popsat funkci Spojených národů řešících mnohé globální problémy (snažící se o mír ve
světě, zajišťující prevenci před nemocemi a základní zdravotnické opatření).
ˇ Popsat, jak nové technologie, poptávka trhu ovlivňují změny v regionu (např. Jak
hospodaření v Argentině prošlo transformací v 19. a začátkem 20. století jako následek
poptávky z Evropy po obilí a hovězím).
Standard 14: Jak lidská činnost modifikuje životní prostředí?
Studenti by měli pochopit vztah mezi možnostmi přírodního prostředí a jeho limitami a
potřebami lidské společnosti. Měli by umět lokalizovat ve světě místa konkrétních problémů:
desertifikace, zasolení půd, kyselé deště, dále by měli znát vztahy mezi růstem populace,
rozvojem urbanizace, .... a jejich dopad na naši planetu. Srovnání v čase, umět pojmenovat
dopady na životní prostředí v jejich regionu: chemický smog, kyselé deště, chemický odpad,
komunální odpad. Měli by umět také přenášet lokální problémy do globálního měřítka a
naopak.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí:
Grades K-4
ˇ Jak si představujete atmosféru, hydrosféru, biosféru, litosféru v denním životě.
ˇ Napište seznam toho, co potřebujete k životu a co získáváte z přírodního prostředí.
ˇ Napište změny, které probíhají ve vašem regionu ­ využití půdy, stavba domů, ...,
porovnání v čase.
ˇ Porovnejte mapky a grafy: má růst populace vliv na přírodní prostředí, introdukce nových
rostlin a zvířat, ....
Grades 5-8
ˇ Popis jednotlivých složek Země a jejich ovlivnění lidskou činností.
ˇ Jak je možné, že dopady lidské činnosti se projevují i na jiných místech, kde člověk přímo
nepůsobí (pesticidy v řekách, přenos znečištění vzduchem, ...).
ˇ Vysvětli dopad stavby přehrad na okolí řeky.
ˇ Porovnej mapy a tabulky a zjisti dopady určité lidské činnosti na jiných místech ve světě
(Černobyl, kyselé deště, ...).
ˇ Vývoj lidských technologií v čase a vyvozené dopady na životní prostředí.
Grades 9-12
ˇ Limity přírodního prostředí ­ schopnost pojmout dopady (vlivy) lidských aktivit.
ˇ Analýza vlivu člověka na změnu fauny a flóry daného regionu (znečištění řek, usychání
lesů, - těžba v pralesech, stavění golfových hřišť v suchých oblastech, ...).
ˇ Jak mění místní komunita (studenti) lokální přírodní prostředí ­ v minulosti a nyní ­
srovnání (půdy, vegetace, řeky, fauna, klima, ...).
ˇ Působení člověka a jeho globální dopady na přírodní prostředí ­ globální problémy.
ˇ Pozitivní a negativní aspekty lidské činnosti v různých regionech světa (degradace
tropických půd, znečištění ovzduší, odchylky od hydrologického cyklu, ...).
ˇ Charakterizujte největší globální problémy, pokuste se o jejich prognózu a vývoj
v budoucnosti (ozónová díra, růst teplot, přenos znečištění vzdušnými hmotami, ...).
ˇ Rozdíly ve využívání půdy 19. a 20. století ­ srovnání.
ˇ Konkrétní problémy: Aralské jezero, ....
Standard 15: Jak přírodní systémy ovlivňují lidskou společnost
Prostorová diverzita zemského povrchu se projevuje různými půdními typy, klimatem,
vegetací a topografií. Tato diverzita poskytuje lidem paletu životních prostředí. Geograficky
informovaní lidé by měli porozumět tomu, jak lidé mohou žít v různých životních prostředích
­ ne jen v dobře známé oblasti mírného klimatu, ale i v místech s nízkou hustotou zalidnění
jako je např. arktická tundra nebo rovníkový deštný prales. Zároveň by si měli uvědomit,
jakou měrou ovlivňují přírodní podmínky dané oblasti lidské aktivity. Ústředním konceptem
je myšlenka "únosné kapacity prostředí" ­ představuje hranici možného únosného využívaní
krajiny, které nevede k jejímu znehodnocování. Ne vždy však byl člověk ve svém počínání
tak prozíravý a ohleduplný a jeho počínání se změnilo v pohromu. Cyklické změny, které
v prostředí probíhají, mohou představovat problém pro společnost, především v oblasti
semiaridního klimatu ohrožené desertifikací, která má za následek nedostatek potravin a
masové migrace obyvatel. Vztah mezi životním prostředím a jeho obyvateli je zprostředkován
intenzitou a způsobem využívání této krajiny. Dalším výrazným faktorem přírodního prostředí
jsou přírodní katastrofy. Jsou definovány jako procesy, které nejsou způsobené člověkem a
jejichž dopady na prostředí i společnost jsou negativní. Řadí se mezi ně hurikány,
zemětřesení, tornáda, sopečné erupce, bouře, záplavy, lesní požáry atd. Čas, místo a síla jejich
působení je většinou těžko předpověditelná. Jejich negativní důsledky však mohou být
zmírněny, pokud jim lépe porozumíme a tyto znalosti pak využijeme při stavbě budov,
využívání krajiny, zřízení varovného systému a vzdělávání obyvatel. Pro lidskou společnost je
důležité porozumět přírodním procesům, alespoň v takové míře, aby byla schopna se
přizpůsobit a únosnou měrou dokázala využívat dané podmínky.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí
Grades K-4
Student by měl být schopen:
ˇ V běžném životě (oblečení, domy, zemědělství, jídlo, ostatní aktivity)
ˇ Popsat tradiční způsob života Indiánů v různých regionech.
ˇ Srovnat obrázky různých ročních období v různých částech světa a vysvětlit, jak přírodní
podmínky ovlivňují stavbu domů a výběr materiál.
ˇ Zhodnotit vliv počasí a podnebí na zemědělství, bydlení a jiné aktivity v místě, kde žáci
žijí, možnosti využití.
ˇ Srovnat oblasti, kde se usazovali první osadníci
ˇ Popsat, jak přírodní prostředí omezuje lidské aktivity v místě, kde žijí, v jiných regionech
státu a světa během dne a ročních období.
ˇ Vyjmenovat a uvést příklady v různých částech světa.
ˇ Vytvořit mapu přírodních katastrof v jejich regionu či státě.
Grades 5-8
ˇ Shromáždit data o využívání půdy, ekonomické ukazatele, statistiku dopravy, stavebním
materiálu a stylu architektury.
ˇ Charakterizovat kulturu jejich prostředí a srovnat s jinými regiony, jak kultura reflektuje
podmínky prostředí.
ˇ Srovnat zemědělskou produkci v různých přírodních regionech
ˇ Přemýšlet o důsledcích nežádoucích změn prostředí na lidské aktivity a navrhnout řešení
některých problémů.
ˇ Shromáždit informace o adaptacích lidí na různá prostředí, a napsat, jak přírodní prostředí
ovlivňuje život v jejich regionu a v jiných oblastech světa.
ˇ Popsat vztah mezi lidmi a přírodními hazardy v různých regionech státu a světa a srovnat
­zhodnotit, jaký mají dopad na společnost (ekonomický dopad, ztráty životů, sociální
dopad, dlouhodobý dopad, ...).
Grades 9-12
ˇ Popsat a zhodnotit únosnou kapacitu různých regionů a předpovědět pravděpodobné
důsledky překročení přírodních limitů (dopad těžby na Sibiři na křehký ekosystém tajgy a
tundry).
ˇ Rozvinout současnou a historickou případovou studii, která poslouží jako příklad
schopnosti systému odolávat lidskému nátlaku nebo situaci, kdy byla schopnost prostředí
živit lidskou společnost nadhodnocena.
ˇ Popsat podmínky vzniku a rozmístění půdních typů, jejich vliv na rozšíření osídlení a
různých způsobech využívání krajiny.
ˇ Sestavit dotazník, jak lidé vnímají přírodní katastrofy, jak se chovají a reagují na ně, jak se
do toho promítá socioekonomické postavení, náboženství, atd.
ˇ Zhodnotit efektivitu lidských snah o regulaci následků přírodních katastrof, jak se lidé
přizpůsobili v různých regionech.
Standard 16: Změny, které se vyskytly ve významu, užití, distribuci a
důležitosti zdrojů
Zdroj jako přírodní materiál, který představuje část Země a který lidé potřebují a cení si.
Máme 3 základní druhy zdrojů: země, voda a vzduch ­ které jsou klíčovými pro lidské přežití.
Nicméně, jakýkoliv přírodní materiál se také stává zdrojem, jestliže se stane cenným pro
společnost. Geograficky vzdělaná osoba musí dospět k pochopení (porozumění, chápání,
dohoda) této představy (koncept, pojetí) a změn v prostorové distribuci, kvantitě a kvalitě
zdrojů na zemském povrchu. Tyto změny se objevují, protože zdroj je kulturní termín, s
přidanou hodnotou jakémukoli zdroji měnící se od kultury ke kultuře a od období k období...
Hodnota zdroje závisí na lidské potřebě a na technické možnosti jejího zisku a užití. Zdroje
jsou proto výsledkem lidského poznání potřeby a vnímání možnosti se setkat s touto potřebou.
Kvantita a kvalita zdroje je dána tím, zda-li je obnovitelný nebo neobnovitelný. Umístění
zdrojů ovlivňuje rozmístění lidí a jejich aktivity na Zemi. Lidé žijí tam, kde si mohou vydělat
na živobytí. Lidská migrace a usidlování jsou vázány na možnost zdrojů, vytyčovány úrodnou
půdou a přísunem vody k depozitům kovů nebo zemního plynu. Struktura ,,lidského
rozložení" (population distribution), které vyplývá ze vztahu mezi zdroji a množstvím
nabízené práce, se mění s potřebou a technologií. Poptávka po zdrojích se liší místo od místa.
Mnohem více jsou užívány v ekonomicky bohatších státech než v rozvojových zemích.
Globálně jde růst potřeby ruku v ruce s růstem populace - zvyšují se její nároky a potřeby.
Zdroje by proto měly být hlídány a užívány s rozumem a ohledem na ostatní. Snahy o jejich
nahrazovaní a vývoj dalších materiálů. Jde o to, aby studenti měli rozumné pochopení pro
různé druhy zdrojů, pro jejich hodnotu a užiti ve společnosti a o celosvětovém rozšíření
zdrojů.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí
Grades K-4
ˇ Ukázat na mapě místa s ložisky neobnovitelných zdrojů (např. fosilní paliva, minerály) a
vysvětlit jak jsou jednotlivé zdroje užívány.
ˇ Vytvořit schéma studentů, jejich rodin a ostatních ,,členů komunity" (učitelé, ...) a změřit
spotřebu zdrojů ve škole, v domácnostech, ve škole během každodenního provozu +
klasifikace užívaných zdrojů ­ obnovitelné (např. dřevo), neobnovitelné (např. nafta).
ˇ Popiš vztahy mezi ekonomickými aktivitami, s použitím mapy, k identifikaci hlavních
průmyslových oblastí a ložisek železné rudy, uhlí a ostatních přírodních zdrojů.
ˇ S použitím historických případových studií vysvětli, jak byla a je struktura osídlení
ovlivněna objevem a užíváním zdrojů (např.coloradská těžařská města coby centra
osídlení na konci 19.st., růst průmyslu a měst podél východního pobřeží (fall line of the
Appalachians) začínající v 18.st.).
ˇ Popište, jak a kde se získává elektřina pro (zkoumanou / místní) oblast.
ˇ Identifikuj na základní mapě oblasti ložisek zdrojů, které jsou užívány k výrobě běžně
užívaných výrobků v oblasti (automobily, léky, oblečení, potraviny, ...).
ˇ Seznam kladů a záporů recyklovatelných a znovu zužitkovatelných různých typů
materiálů.
ˇ Vyvinout plán na ochranu lokálních zdrojů jako např. voda nebo "wildlife" (např.
motorové čluny, rybáři, lovci, fotografové divoké přírody)
Grades 5-8
ˇ Celosvětová distribuce a užití zdrojů.
ˇ Proč mají lidé různé pohledy / názory na užití zdrojů.
ˇ Jak technologie ovlivňuje, přistupuje k a užívá zdroje.
ˇ Podstatná / důležitá role zdrojů ve společnosti.
ˇ Popiš a analyzuj světovou strukturu distribuce a využití zdrojů (distribution and
utilization).
ˇ Popiš důsledky užívání zdrojů v dnešním světě.
ˇ Vyhodnoť různé pohledy ohledně užití zdrojů.
Grades 9-12
ˇ Jak prostorová distribuce zdrojů ovlivňuje struktury lidského osídlení.
ˇ Geografické výsledky politiky a programů pro užití a management zdrojů.
ˇ Analyzuj vztahy mezi prostorovou distribucí osídlení a zdrojů.
ˇ Vysvětli vztahy mezi zdroji a objevováním, kolonizací a osidlováním různých oblastí na
světě.
ˇ Vyhodnoť politická rozhodnutí týkající se užití zdrojů v různých oblastech světa.
Standard 17: Jak užít geografii k výkladu minulosti
Geografové a historikové jsou zajedno v tom, že vývoj lidstva je třeba vykládat v kontextu tří
blízkých pohledů: prostoru, (životního) prostředí a chronologie. Geograficky vzdělaný
člověk rozumí důležitosti přínosu prostorového a environmentálního zaměření geografie pro
historii a naopak hodnoty učení se o geografiích minulosti. Porozumění geografii může
pomoci v pochopení historie ve dvou způsobech. Za prvé, historické události se udávají
v určitém geografickém kontextu. Za druhé, tyto události jsou motivovány lidským
vnímáním geografických souvislostí (správným nebo nesprávným). Odhalením toho, jak
svět vypadal a jak byl vnímán na daném místě v daném období, je geograficky vzdělaný
člověk schopen interpretovat hlavní historická (sporná) témata.
Zodpovězení těchto otázek vyžaduje geografický přístup k prostorové organizaci světa
tak, jak existoval a jak jej vnímali lidé v daných časech. V případě invaze do Ruska může být
neúspěch útočníků spojen s rozměry, podmínkami a omezeními fyzických a humánních
prostředí: drsnými podmínkami počasí, rozložením nepřekročitelných řek a bažin, bahnem
zpomalujícím vozidla, velkou vzdáleností, nedostatkem jídla a dalších dodávek, urputností
obránců a výhodou domácího prostředí. Jak ukázaly všechny tři invaze, místo a prostředí
formují kontext, v němž se lidé rozhodují.
Geografie minulosti přináší důležité poselství pro dnešní lidstvo. Lidská historie se
odehrála na širokém geografickém jevišti a bezpočet generací muselo předělat to nejlepší, co
Země poskytovala z klimatu, půd, vodních zdrojů, plodin a zvířat, dopravních cest; všechny
tyto věci jsou formovány neustále působící interakcí fyzického a humánního systému a
vytvořili tak kontext, v němž se vyvíjela historie. Studium historie bez těchto bohatých
kontextů je jednodimensionální. Stejně móda studovat geografii bez ocenění historie je
jednodimensionální. Porozumění geografiím minulostí, je proto důležité jako geografie
současnosti. Studenti musí ocenit, že sledování minulosti z obou pohledů, místního a
chronologického, může vést k širšímu uvědomění a hlubšímu porozumění fyzických a
humánních událostí a je důležitou složkou interpretace současného světa. Studenti musí také
pochopit, že geografický přístup pomáhá vysvětlit, proč se události staly tak jak se staly, ale
ne nezbytně proč se musely stát takto.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí
Grades K-4
ˇ Sestavit v chronologickém pořádku obrázky typů domů postavených ve studentově
regionu a vysvětlit proč se velikost a styl těchto domů měnili v čase (např. migrační
směry, demografické změny, ekonomické podmínky).
ˇ Užít grafů hlavních kategorií zaměstnanosti k určení změn, které se objevily v tom, jak
lidé vydělávali a žili v studentově státě (např. v průmyslu, zemědělství, rybolovu,
maloobchodě, správě).
ˇ Užít map, ilustrací a leteckých snímků různých časových období k identifikaci a popisu
faktorů, které ve společnosti přispěly ke změnám land usu (vývoj ulic a silnic, přesuny
obyvatelstva, správní regulace využití země).
ˇ Vyzpovídat starší členy komunity (obce) jako základ pro spisek o tom ,,jaké to bylo",
příběhu o komunitě, a doprovodit příběh mapami a obrázky.
ˇ Číst příběhy dětí žijících v minulosti, popsat jejich postoje vůči fyzickému prostředí a
porovnat tyto postoje s postoji současných dětí.
ˇ Užít map a vyprávění ke zjištění historických událostí v prostorovém kontextu (např. číst
zprávy z cesty Paula Revere a sledovat jeho cestu v odpovídajícím měřítku, nebo najít
dějiště hlavích bitev občanské války a popsat vliv na umístění během konfliktu).
ˇ Připravit vizuální materiály (mapy, tabulky, grafy) a písemné popisy fyzických a
humánních charakteristik míst, které zodpoví otázku, jaké to bylo žít na místě X v čase Y
(např. připravit mapy ukazující osídlení a dopravní cesty ve studentském státě na přelomu
20. století).
Grades 5-8
ˇ Vyhledat proces urbánního růstu v USA pomocí mapování rozmístění měst během historie
a rozpoznat rozdíly v charakteristikách urbánních sítí, rozmístění a funkcích.
ˇ Vyhledat změny ve vnitřní struktuře, formě a funkci urbánních oblastí v různých
regionech světa v různých obdobích.
ˇ Užít pasáží z literatury a dalších textů (např. dopisů a novin) o Americe 19. století
k pochopení role reklamy a propagačních letáků ve vývoji vnímání Západu USA.
ˇ Vysvětlit, jak rozdílné vnímání místních, regionálních, národních a globálních zdrojů
stimulovalo soutěž o přírodní zdroje (konflikty mezi původními Američany a kolonisty,
mezi Inuity a Aljašskými imigranty od r. 1950).
ˇ Užít map k odhalení rozdílných způsobů zaměřování půdy užívaných v USA a posoudit
roli, kterou hráli v založení současných modelů krajiny (např. srovnat historii a krajinu
nepravidelných států jako Georgia s pravoúhlým uspořádáním Iowy).
ˇ Uvést, zmapovat a prodiskutovat umístění několika horských průsmyků, které byly
důležité ve vojenských taženích v historii (např. průsmyk Khybel, Barmský, Brennerský).
Grades 9-12
ˇ Vyhledat prostorovou difúzi jevů a následků, které měly na blízké regiony (např. šíření
dýmějového moru ve světě, rozšíření kouření tabáku ze Severní Ameriky do Evropy,
Afriky a Asie).
ˇ Užít map a dalších dat k popisu vývoje národního dopravního systému, který vedl
k regionální integraci USA (např. výstavba systému kanálů na začátku 19. st.,
transkontinentální železnice v 60. letech 19. st., národní a mezistátní sítě dálnic v polovině
20. století).
ˇ Vyhledat geografické následky migračních proudů a protiproudů venkovských afrických
Američanů z jižních městských center na sever a západ během 20. století.
ˇ Porovnat postoje různých náboženství vůči prostředí a využití zdrojů a jak náboženství
ovlivnily modely světového ekonomického rozvoje a způsobily kulturní konflikty nebo
podpořily sociální integraci.
ˇ Připravit si sérii map k ilustraci ruského pocitu obklopení nepřáteli a jak toto jejich
vnímání ovlivnilo vývoj ruské (a sovětské) zahraniční politiky.
ˇ Prozkoumat historické a geografické síly odpovědné za průmyslovou revoluci v Anglii na
konci 18. a na začátku 19. století (např. dostupnost pracovní síly, kapitálu, práce, trzích,
technologií).
Standard 18: Využití geografie při volbě místa pro budoucí život, práci a
odpočinek (v ČR)
Činnost zaměřená na to, aby studenti získali určité znalosti o vybraných výše uvedených
regionech a vybudovali si tak určitou představu o rozdílech mezi městskou a venkovskou
krajinou (rozdíly v historii využívání krajiny a jejím vývoji, rozdíly v současné podobě,
funkci a potenciálu).
Učitel by měl studentům vysvětlit, že výběr místa, které by vyhovovalo jejich životu, práci a
zálibám, se možná zdá jako triviální věc, avšak studenti sami během těchto 2 hodin zeměpisu
možná zjistili, že to tak nemusí být a že právě geografické znalosti, zkušenosti získané
studiem materiálů o jednotlivých regionech a diskuze s ostatními jim při řešení tohoto
"úkolu" nejen v této hodině, ale i v budoucím životě mohou pomoci.
Příklady toho, co se žáci v jednotlivých stupních naučí
Grades K-4
ˇ Příklady: žák umí popsat vztah mezi růstem populace a využitím zdrojů ( za pomoci grafu,
který zachycuje oba tyto jevy).
ˇ Žák umí nakreslit komiks znázorňující management zdrojů, jejich recyklaci a zdůvodnit
důležitost recyklace zdrojů.
ˇ Příklady: Žák na základě vlastního výzkumu umí vytvořit tabulku, jak různé skupiny lidí
vnímají stejné místo, prostředí, událost ...
ˇ Žák umí odpovědět na otázku, zda existuje globální environmentální krize, a příp. co ji
způsobuje.
ˇ Žák je veden, aby se pokoušel navrhovat alternativní řešení environmentálních problémů,
uvědomoval si důsledky každého rozhodnutí a snažil se hledat nejlepší rozhodnutí.
ˇ Žák zkouší analyzovat prostorové aspekty společenských problémů jejich mapováním.
Grades 5-8
ˇ Příklady: Studenti porovnávají život v různých městech rozvojového světa.
ˇ Studenti tabelárně, graficky a kartograficky zpracovávají důležité charakteristiky
světového obyvatelstva (kojenecká úmrtnost, chudoba na venkově atd.).
ˇ Studenti umí zhodnotit dopady využívání ropy, uhlí, jaderné energie a sluneční energie
jako hlavního energetického zdroje ve 21.století.
ˇ Studenti rozvíjí svůj pohled na určité kontroverzní společenské, ekonomické, politické či
environmentální téma a zároveň zkoumají pohled lidí s jiným způsobem percepce daného
problému.
ˇ Studenti umí analyzovat konkrétní geografické téma (stavba přehrady, revitalizace města
atd.).
ˇ Studenti jsou schopni vytvářet inovační plány zahrnující specifická doporučení
dokumentovaná mapami (např. opatření ke zlepšení kvality ŽP ve velkých městech).
Grades 9-12
ˇ Příklady: Studenti připraví panel reprezentující různé úhly pohledu na trvale udržitelný
rozvoj.
ˇ Studenti umí vysvětlit rozsah a geografický dopad změn v globální ekonomice na životy
chudých i bohatých lidí.
ˇ Studenti používají různé zdroje (grafy, mapy ...) k popisu dopadů přírodní katastrofy na
vyspělou a na rozvojovou zemi (veřejné a osobní následky přírodní katastrofy, opatření
přijatá k úspěšnému zvládnutí znovuopakování katastrofy, např. srovnání hurikánu
Andrew v roce 1992 v USA a záplav způsobených monzunovými dešti v roce 1992 v
Bangladéši).
ˇ Studenti navrhnou systém hromadné dopravy pro přepravu lidí od nové sportovní arény
do města.
ˇ Příklady: Studenti umí vysvětlit procesy degradace půd, dezertifikace a interakci
přírodních systémů a člověka.
ˇ Student umí načrtnout scénář změn souvisejících s nárůstem průměrné teploty na Zemi.
ˇ Příklady: Studenti se pokouší vyvinout alternativy ­ trvale udržitelné aktivity ­ za
současné aktivity významně poškozující přírodní systémy.
Závěr: Geografické myšlení
Tento článek je závěrem a shrnutím Národních standardů pro výuku geografie. Shrnuje
zejména význam standardů a jejich používáním v praxi. Popisuje také důležitost geografie
v praktickém životě a její využití. Zbývá se vnímáním Země jako předmětu zkoumání
geografie jako komplexu podmínek.
Dále se zabývá rolí rodičů v geografické výuce. Rodiče hrají velkou roli při učení dětí ­ je
důležité, aby se rodiče zajímali o to, co se děti ve škole učí a mluvili o tom s nimi.
Největší část pak zabírají jakési shrnující standardy, co by měli umět studenti po 4, 8 a 12
letech studia geografie. Tyto standardy jsou využitelné pro děti i rodiče.
po 4 letech:
ˇ Popsat podrobně cestu z domu do školy, např. pro cizince, který je v místě poprvé, což
sebou nese kombinaci individuálního místopisu s obecnějšími pojmy (J. Vávra: ,,U
Tomíčků ,, a ,,křižovatka")
ˇ Najít určité místo na mapě světa nebo na globusu.
ˇ Označit kontinenty a oceány na mapě světa a najít některé země.
ˇ Popsat umístění své obce či komunity.
ˇ Změřit vzdálenost na mapě silniční sítě.
ˇ Najít významné reliéfní charakteristiky na mapě Severní Ameriky.
ˇ Najít významný antropogenní objekt na mapě Severní Ameriky.
ˇ Uvést nějaký environmentální problém.
ˇ Popsat vliv FG sféry na společnost.
ˇ Najít odpověď na geografický dotaz s použitím encyklopedie, databáze, knihovny, atlasu
atd.
ˇ Vyprávět příběh o životě či cestě do nějaké země na světě.
ˇ Vzít vás na procházku po blízkém okolí a popsat některé humánní a FG charakteristiky.
ˇ Říci svými slovy o čem geografie je.
po 8 letech
ˇ Popsat FG i SEG charakteristiku míst ze zpráv v médiích.
ˇ Namalovat mapu a detailně vyznačit okolí svého bydliště.
ˇ Zpaměti namalovat mapu světa a základní tvary na ní.
ˇ Napsat dopis popisující FG a SEG charakteristiky místa bydliště.
ˇ Pospat příčiny a posloupnost ročních období mladšímu sourozenci.
ˇ Použít autoatlas pro naplánování cesty.
ˇ Diskutovat o televizním pořadu zaměřeném na geografii.
ˇ Pospat, proč čerstvé ovoce a zelenina v lednu v supermarketu pochází z jižní polokoule.
ˇ Popsat vývoj, historii a kulturu svojí nebo blízké komunity.
ˇ Diskutovat o rozdílu dvou míst popsaných v knize.
ˇ Interpretovat graf, tabulku, mapu nebo diagram z novin.
ˇ Zodpovědět otázky mezinárodní zeměpisné olympiády.
ˇ Použít ročenku nebo jiný zdroj pro popsání geografických charakteristik území.
ˇ Napsat instrukce pro svoji rodinu v případě přírodní katastrofy.
ˇ Říci svými slovy o čem geografie je.
po 12 letech
ˇ Najít na mapě místo z médií a popsat ho.
ˇ Vyjmenovat 3 místa ve svém regionu, které jsou znečištěná a popsat zdroj a typ znečištění
a možné řešení.
ˇ Zpaměti namalovat mapu světa a pospat národy na ní žijící.
ˇ Naplánovat cestu po svém regionu pro zahraničního studenta.
ˇ S pomocí plánu sítě MHD naplánovat výlet s využitím MHD
ˇ Diskutovat o rozdílech mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi.
ˇ Použít topografickou mapu pro pospání přírodních podmínek svého okolí.
ˇ Popsat geografické aspekty pacifických přírodních hazardů.
ˇ Diskutovat o světě po Studené válce s akcentem na organizace jako OPEC, NATO, OAS
atd.
ˇ Mluvit o své budoucí vysoké škole nebo pracovišti z hlediska geografie.
ˇ Popsat ekonomickou situaci své obce či komunity a pospat souvislosti s ostatními částmi
světa.
ˇ Popsat pracovní příležitosti v jiných částech USA spojené s obchodem s dalšími částmi
světa.
ˇ Říci svými slovy o čem geografie je.