V v oj hospodářství na území CRjdťTroku 1990 doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. 1.2 o-ti yj/rojt do iroku 1945 pi LSI V období vývoje ka nebylo budoucí Československo samostatným státem v České země a Slovensko měly velmi odlišnou hospodářskou historii, z jiných podmínek plynuly i větší rozdíly Československé země byly součástí podunajskěmonarchie, trpěly 3 útisku i úda soe esky stát tnim íou velmoci Období rozvoje kapitalistického hospodářství nemůžeme u nás klást před 19. stoleffl v Šlechta převažovala jen v první fázi industrializace Hlavní proud kapitalistického zprůmyslňování našich zemí iKEmlnatm y vu] CS jrokiMKJ ^15 • Rakousko-Uhersko představovalo se svými více než 50 mil. obyvatel pro československý průmysl sice rozsáhlý trh bez celních hranic, ale přitom šlo většinou o hospodářsky zaostalé země, tento trh nebyl náročný. Vyžadoval především výrobky textilní, potravinářské, jednoduché stroje a výzbroj pro velkou armádu Tento vliv zanechal stopy v čs. průmyslu až do r.1945 Rakouská polovina monarchie (Předlitavsko) byla více průmyslová, kapitál, poloha, moře, průmysl, německé země • Uherská část byla ekonomicky i společensky zaostalejší (zemědělství, ...) 1.2 o-ti yj/rojt do iroku 1945 VHv Vídně — odhšný vývoj ekonomického charakteru severní a jižní poloviny Cech, ateismus, vývoj železniční sítě, levná pracovní síla v V Českých zemích se kapitalismus vyvíjel poměrně rychk industrializace, demografická revoluce, rychlý^^mach dopravy i zemědělství 1848 - likvidace poddanství v Počátkem 20. století předstihly České země úrovní industrializace většinu zemí sousedních a srovnatelných. Pouze některé země německé, Belgie, Švýcarsko, Anglie a severní část Francie měly více obyvatelstva zaměstnaného v průmyslu. České země měly vmuiiiüuti y ývu^^mľuku iQ v Průmysl Českých zemí měl především dobrou základnu energetickou (uhlí), v prípade surovin byla však situace horší (dovoz) DÍIUĹ í 1918 -1948 Československý buržoázni stát, vzniklý roku 1918, měl z ekonomicko-geografickeho hlediska i pri značných vnitrních rozdílech charakter průmyslově zemědělský Drůmysl v Českých zemích byl velmi rozvinutý, zaji^ťo největší část národního důchodu, jeho struktur-a^iak byla nevýhodná. Převažoval průmysl lehký, XA průmyslové výroby bylo třeba vyvážet, obtížné uplatnění, konkurence v Na území tehdejšího Československa, které představovalo jen 1/5 území Rakouska-Uherska a XA jeho obyvatelstva, se ocido asi 70 % nrntmvsln twvale. m on archie Textilního a obuvnického průmyslu přešlo asi 80 %, výrob] pres ~J[) 7o, vytouj porcelánu DÍIUĹ í 1918 -1948 Avšak surového železa se zde tavilo AC 43 %, zpracování ropy jen 21 %. Spotřební zboží tak představovalo i bez potravin pokrv hodnoty vývozu, kdežto stroje pouze 5 % Hlavním zahraničním partnerem nebyla některá spojenecká brzdit rozvoj chemického a strojírenského průmyslu \ v^ Značnou úlohu v národním hospodářství tehdejšího Československa měl zahraniční kapitál — německý, francouzský, anglický, americký a švýcarský. Více než 1/5 akciového kapitálu v průmyslu náležela zahraničním monopolům ggraVmtinrti DÍIUĹ í 1918 -1948 Československo však mělo z ekonomického hlediska dvojí tvář. Závislost na vyspělém západu byla na druhé straně provázena pronikáním čs. Kapitálu do zemí jihovýchodní Evropy i do zemí vzdálenějších (Irán, Afghánistán, atd.) zoraní pam ^ dalších letech zachvátila naše hospodářství těžká krize světové kapitalistické soustavy, na stát s převážně lehkým průmyslem dolehla mimořádně těžce. V roce 1933 dosahovala průmyslová výroba jen asi 60 % fyzického objemu z roku 1929. Mnoho továren, zejména textilních a sklářských, bylo zavřeno. í 1918 -1948 Z 20 vysokých pecí pouze 5 bylo v roce 1933 v provozu. Počet nezaměstnaných dosáhl 900 000. Krize se přenesla v důsledku poklesu vývozu cukru, sladu a piva i do zemědělství se poněkud oživilo, ale i tak bylo ještě v r< ne.^ínne.sťníinvrVi. V dalších ^ r v v JVUjtW Lei e cii zp před očekávaným útokem fašistického Německa svého druhu „konjunkturu". To se však přiblížil dočasný konec samostatného DÍIUĹ í 1918 -1948 Zemědělství -1. pozemková reforma — 1929 — skončila jen kompromisem a vynesla politicky do popredí nikoli sociálni demokracii, která ji prosadila (Švehla), ale Agrární stranu, která r t v r Stát také nedokázal ani zmenšit vnitrní rozdíly^Híospodářské úrovni, jak je zdědil z dob Rakouska-Uherska. V roce 1926 pracovalo v průmyslových podnicích Slovenska o 7 % zaměstnanců méně než v roce 1913. Nerovnoměrnosti se zvětšily i uvnitř Slovenska samotného, západ — východ. Přes všechny uvedené skutečnosti znamenal vznik tehdejšího Československa, pro Slováky jako národ, záchranu ... státní DÍIUĹ í 1918 -1948 a Dubnice, ze strategických důvodů, výstavba komunikaci, znamenaly změnu ... V územním rozložení průmyslu v Československu se fakticky za 20 let skoro nie nezmenilo Zbrojní — těžký průmysl obstarával těsně před-Mmchoveni již téměř polovinu výroby všeho průmyslu Československa, v roce 1933 necelých 42 %. Německá fašistická okupace přinesla i jen z ekonomického hlediska hrozné následky. V národním hospodářství vznikly velké disproporce, služby válce, rabování zdrojů, bombardování i spojenci (Plzeň). Na konci války klesla výroba průmyslu na Vz. ř—-w V 1 V1 ; ' 1 ' r 1 r i rv; oT v r /jemeaeisivi - veimi mziie sni v y zvu t^^Yfu j, igHwElľi ^rfawMiJÉíHa^wlCTftii^tiiitRTggib Po vítězství SSSR, vliv, patřilo mezi vítěze ... hranice zajištěny ... Ekonomicko-geografická situace Československa se v roce 1945 rázem změnila Národní a demokratická revoluce Ihned po valce byl znárodněn velký a klicovýprůmysl, banky a doprava. Válečné škody — dvouletý plán rekonstrukce národního hospodářství. Byla překročena úroveň předválečné průmyslové výroby, ale plán nebyl splněn v zemědělství, které Dostihlo katastrofální sucho v roce 1947 ... Marshallův plán ... Bylo dokončeno osídlení pohraničí ... českým a slovenským živlem ... a učiněny alespoň první kroky ve zprůmysl ^«iBH^Mra^B Unor 1948 Vyústění národní a demokratické revoluce v socialistickou, začíná socialistický rozvoj ekonomiky a společnosti První pětiletý plán 1949 - 1953 Dokončeno znárodnění průmyslu a stavebnictví, provedena radikální pozemková reforma Hlavním cílem bylo značně rozšířit těžké strojírenství a ostatní průmyslová odvětví produkující výrobní prostředky Pian byl překročen, průmyslová výroba se roku 1953 proti ro v 1948 zdvojnásobila. Československo se stalo jedním z nejprůmyslovějších států ... t^^Yfu j, igHwElľi ^rfawMiJÉíHa^wlCTftii^tiiitRTggib Únor 1948 V zemědělství nebyl plán úspěšný, specifické vlastnosti, úbytí pracovních sil, nedostatečná mechanizace a chemizace a zejména obtíže přechodu od malovýroby k socialistické velkovýrobě ... Socializace zemědělství postupovala pomalu a nikoli bez obtíží... V rove 1958 však již většina zemědělské půdy náležela socialistickému sektoru ... i^roce 1955 vykazoval průmysl hodnotu o 150 % vyšší než v roce 1937. Roku 1956 začala realizace druhé pětiletí v , v r v eis ein prumv Varšavská smlouva, 1955 ..., RVHP ... 1949 ... i^^^^^^^^m^^^S^m^^^^^mt Třetí pětiletý plán byl vyhlášen na léta 1961 — 1965, Československo bylo na začátku 60. let vyhlášeno socialistickým státem ... Podle společenské struktury celého svého ^ospodářství, i zemědělství V 60. letech se projevovaly určité nedostatky^^konomř zaviněné zejména některými vzniklými disproporcemi, maiym důrazem na kvalitativní hlediska, aj. ... počasí ... V letech 1963 a 1964 byl národní důchod nižší než v roce 1962 v XIII. Sjezd KSC — stanovil úkoly pro rozvoj hospodářství, orientace na posílení proporcionality, výraznější uplatnění věd) r 1 r v r v r polovina 60. let ... ^«iBH^Mra^B Politická krize roku 1968 ... Pražské jaro ... reformisté ... socialismus s lidskou tváří ... Protisocialistické a oportunistické síly však neuspěly ... ? Státní národohospodářský plán zůstal záHademřj^ění proces v /v r 'Di'üClU. Hospodářský vývoj v období 1966 — 1970 byl značne hospodářství a ekonomické politiky tohoto období patřilo zprůmyslnění Slovenska — v roce 1970 již téměř 31 % zaměstnaných obyvatel Slovenska pracovalo v průmyslu Federalizace státu, ... období normalizace ... t^^Yfu j, igHwElľi ^rfawMiJÉíHa^wlCTftii^tiiitRTggib ace ... v XIV. sjezd KSC ... v roce 1971 schválil zásady a cíle pátého pětiletého plánu na léta 1971 — 1975 ..., definitivní konec jakýchkoli reformních snah ... RVHP ... vliv SSSR ... socialistická ekonomická^ífteo Průmyslová výroba vzrostla o 35 %, zemědělský výroba o 14 %, aie ... Podíl SSR na tvorbě národního důchodu celé federace se zvýši g^26 % na 28,4 , průmyslová výroba tam rosda dvojnásot:"~'~~ t^^Yfu WraWRl f KÍ í M WM »irefl KVátV.M |T*I3 »I*Tt Klŕa i v Šestý pětiletý plán — 1976 — 1980 ... posílena úloha strojírenského a chemického průmyslu, nutné překonávat zahraniční L. , 'l »chodu "ľiTf^r* n o?i t 7P cior kí ľ i ?; ru neřídilo své hospodářství výhradně „sobeckými" ekonomickými ohledy ... Plnilo svou internacionální povinnost i v oblasti hospodářské ... ácký a sociální rozvoj v letech 1981 — 1985, tj. v sedmé pětiletce, se také řídil generální linií výstavby rozvinuté socialistické spol~v