ANALÝZA ZMĚN SRÁŽKO-ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V POVODÍ OTAVY Zdeněk Kliment*, Milada Matoušková* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: kliment@natur. cuni. cz. matouskova(g),natur. cuni.cz 1. CÍL ŘEŠENÍ Cílem úkolu bylo sledovat trendy ve vývoji odtoku a srážko-odtokových vztahů v povodí Otavy, zejména s ohledem na možné změny způsobené antropogenními zásahy do říčního systému a celkové struktury povodí (změny krajinného pokryvu apod.). 2. MATERIÁL A METODY 2.1. METODY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ ZMĚN V ODTOKOVÉM REŽIMU Změnami odtokového režimu se zabývala řada českých autorů např. Kříž, Kaňok, Bakytová, Brázdil (in Kaňok, 1999). Podle Kaňoka (1999) je možno tyto metody členit do třech základních skupin: I. Metody odhalování antropogenního ovlivňování průtoků • metody porovnávání dvou a více období • metody porovnávající vývojové tendence srážek a odtoku • metody založené na korelačním počtu • metody určení počátku antropogenního ovlivňování velikosti průtoků II. Metody zjišťování velikosti změn v odtoku vlivem antropogenního faktoru: • metody absolutní • metody relativní III. Metody zabývající se změnami průběhu vodního režimu v určitém časovém období • metody statistické • metody analogie • metody kombinované Při řešení této části výzkumného úkolu byla aplikována první skupina metod, tj. metody sloužící k identifikaci antropogenního ovlivnění průtoků, konkrétně metody porovnávající tendence vývoje srážek a odtoku. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 71 2.2. METODIKA A POSTUP ŘEŠENÍ Za základní metodiku byly vzaty analýzy odtoku pomoci jednoduchých a podvojných součtových čar, doplněné o analýzy trendu vybraných odtokových charakteristik. Postupným načítáním hodnot průtoků v chronologickém pořadí je zaznamenán vývojový trend odtoku. V případě postupného rovnoměrného (lineárního) nárůstu křivky je možno vyloučit antropogenní ovlivnění odtoku. V případě identifikace významných odchylek od lineárního průběhu a zároveň nalezení zlomuje možno uvažovat o změnách v odtokovém režimu, jejichž příčinou mohou být antropogenní úpravy hydrografické sítě, strukturní a kvalitativní změny v povodí, např. změna využití krajiny, změna zdravotního stavu vegetačního pokryvu. Příčinnou změn v průběhu jednoduché součtové čáry mohou být rovněž změny srážkových úhrnů. Proto byly rovněž zkonstruovány jednoduché součtové čáry srážkových úhrnů. Pro přesnější identifikaci zlomů ve vývojovém trendu srážko-odtokového režimu byly dále vyneseny podvojné součtové čáry, tj. vynesení závislosti kumulativních ročních srážkových úhrnů a kumulativních průměrných ročních průtoků. Předpokladem pro samotné zpracování bylo vytvoření jednotné databáze odtokových a srážkových údajů pro povodí Otavy, včetně nezbytné homogenizace srážkových dat a odvození srážkových úhrnů pro dílčí povodí polygonovou metodou. Analýzy součtových řad byly provedeny pro 16 limnigrafických stanic v povodí Otavy (viz tabulka 1, obr. 1), k vyhodnocení srážkových poměrů bylo použito údajů ze 42 srážkoměmých a klimatologických stanic (viz obr. 2). Postup řešení: 1. Shromáždění časových řad denních hodnot průtoků vody a srážkových úhrnů. 2. Homogenizace časových řad měsíčních srážkových úhrnů, doplnění chybějících hodnot na základě regresní analýzy. 3. Výpočet řad měsíčních a ročních srážkových úhrnů pro dílčí povodí polygonovou metodou. 4. Výpočet řad měsíčních a ročních hodnot průtoků vody pro dané limnigrafické stanice. 5. Odvození jednoduchých součtových čar denních hodnot průtoků vody pro dané limnigrafické stanice od zahájení pozorování do r. 2002. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 72 6. Odvození společných jednoduchých součtových čar měsíčních a ročních hodnot průtoků vody a úhrnů srážek pro dané limnigrafické stanice (hydrologické období 1962-2002). 7. Odvození podvojných součtových čar ročních hodnot průtoku vody a úhrnů srážek pro dané limni grafické stanice (hydrologické období 1962-2002). 8. Odvození jednoduchých součtových řad ročních minimálních průtoků vody pro dané limnigrafické stanice od zahájení měření do r. 2002. Tabulka 1 Přehled limnigrafických stanic v povodí Otavy DBČ název řeka ČHP měří P Hs* Qa qa Hs-62,x* Ho-62,x <p-62,x* od-do (km2) (mm) (m3/s) (l/s/km2) (mm) (mm) (%) 1350 Modravá Vydra 10801013 1931- 93,410 1192,0 3,39 36,29 1192,0 1141,1 95,7 1360 Antýgl Hamerský p. 10801015 1963- 20,727 1136,4 0,47 22,68 1150,6 715,1 62,2 1370 Rejštejn Otava 10801040 1911- 336,500 1186,4 8,13 24,16 1186,4 782,5 66,0 1380 Sušice Otava 10801064 1931- 543,762 1059,0 10,55 19,40 1059,0 611,3 57,7 1390 Kolinec Ostružná 10801073 1949- 91,887 792,9 1,20 13,06 792,9 432,4 54,5 1410 Katovice Otava 10801125 1912- 1136,280 862,1 13,95 12,28 862,1 393,8 45,7 1413 Sudslavice Volyňka 10802009 1984- 81,603 785,8 0,83 10,17 800,5 320,8 40,1 1417 Bohumilice Spůtka 10802020 1965- 104,583 848,9 1,00 9,56 852,7 301,5 35,4 1430 Němětice Volyňka 10802041 1931- 383,491 731,7 2,89 7,54 731,7 233,5 31,9 1440 Strakonice Otava 10802046 1959-93 1719,990 802,8 17,29 10,05 781,8 323,6 41,4 1450 Blanický Mlýn Blaníce 10803011 1953- 85,213 734,0 0,92 10,80 734,0 333,1 45,4 1470 Podedvorský Ml. Blaníce 10803025 1949- 202,009 749,2 1,96 9,70 749,2 310,7 41,5 1485 Hracholusky Zlatý p. 10803058 1977- 74,886 688,4 0,56 7,48 694,1 235,8 34,0 1490 Protivín Blaníce 10803084 1941-96 708,150 650,7 3,94 5,56 643,2 179,0 27,8 1500 Heřman Blaníce 10803096 1961- 841,844 637,2 4,53 5,38 637,2 170,4 26,7 1510 Písek Otava 10803101 1912- 2941,316 726,4 23,61 8,03 726,4 258,8 35,6 Pozn. Hs - průměrná roční srážka na povodí (1962-2002) Qa - průměrný roční průtok pro celé období pozorování qa - průměrný roční specifický odtok pro celé období pozorování Hs-62,x - průměrná roční srážka na povodí (1962-2002, s výjimkou profilů s kratší dobou pozorování) Ho-62,x - průměrná roční výška odtoku (1962-2002, s výjimkou profilů s kratší dobou pozorování) (p-62,x - průměrný součinitel odtoku (1962-2002 s výjimkou profilů s kratší dobou pozorování) * - hodnoty byly odvozeny polygonovou metodou Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 73 18 Obr. 1 Limnigrafické stanice v povodí Otavy Limnigrafické stanice v povodí Otavy /\q..( ŕ, —-—-\ ^ /sy s L/ -—^ s~ \^ vC KattWicfe _^SušicerN \. X^^J^^s/ \\ _ ( y ~^~^,1m, Strakonice Písek 33i S /n r* f /""^x^v X i ? ľ) J ^ V Vo V~ VV)Henjraň /^ľRejštejn \ (^ T-^x^C J^^Jýa/6' y-1 Sydslavice Praíivirr / ^ (C Mbdra* Hracholusky 1 Podedvorský mlýn \f f^ V^BIaniskýAuýn-^v^y) 0 10 20 kilometers Obr. 2 Srážkoměrné stanice v povodí Otavy Srážkoměrné stanice v povodí Otavy AKocelovi A Klatovy a piánice 10 20 kilometers Stážný Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 74 2.3. POUŽITÁ DATA Jako zdrojová data pro jednotlivé analýzy byly použity průměrné denní hodnoty průtoků vody pro dané limnigrafické stanice od zahájení měření do hydrologického roku 2002, denní hodnoty srážkových úhrnů pro srážkové a klimatologické stanice v povodí Otavy a jeho blízkém okolí pro období 1961-2002 (viz tabulka 2). Data poskytl ČHMÚ Praha. Tabulka 2 Přehled srážkoměrných stanic v povodí Otavy stanice nadm.v.(m) I II III IV V VI VII Vlil IX X X XII roční úhrn 1 Filip.Huť 1102 93,7 86,9 95,0 81,6 95,1 129,4 126,8 113,3 90,1 81,4 95,8 114,7 1203,8 2 Churáňov 1118 75,1 69,8 88,8 80,0 98,2 122,9 118,1 115,3 80,4 70,2 81,8 97,1 1097,7 3 Hartmanice 684 53,1 53,2 59,4 59,2 74,2 96,5 95,4 94,1 63,9 53,9 61,4 68,3 832,7 4 Kašp.Hory 737 43,9 42,1 57,3 64,7 79,6 111,1 102,2 101,2 65,3 51,4 56,0 55,1 830,0 5 Chancvice 533 34,7 33,5 44,2 43,2 61,4 77,5 79,6 81,7 48,2 41,3 43,9 40,7 630,0 6 Horaž. Lhota 448 32,0 30,3 43,2 45,1 67,5 78,6 78,2 83,1 49,2 41,2 43,6 38,0 630,1 7 Katovice 401 24,3 25,0 36,9 38,3 56,3 79,5 69,3 72,8 45,1 34,4 36,3 33,3 551,4 8 Kolinec 543 39,0 35,1 52,0 53,5 73,4 88,4 87,3 89,0 56,2 44,8 45,7 44,0 708,5 9 Strašln 662 31,3 33,3 47,7 53,7 76,7 98,8 92,1 90,4 57,6 43,7 47,1 39,6 712,0 10 Vimperk 657 40,8 38,8 52,4 50,9 74,4 97,0 93,2 93,9 56,9 45,9 50,2 52,0 745,3 11 Kestřany 372 25,3 25,9 36,8 37,0 59,5 81,3 77,3 71,2 44,9 36,4 36,8 29,7 562,2 12 Paračov 498 23,2 26,3 38,1 43,1 64,0 88,5 79,4 81,0 43,4 39,0 39,9 28,9 599,8 13 Sedlice 500 28,3 29,7 40,6 40,9 63,8 81,0 76,4 77,9 45,7 39,9 39,6 35,1 599,0 14 Husinec 536 26,2 27,9 43,4 43,3 69,2 94,5 86,1 87,2 52,7 38,4 42,4 32,8 649,1 15 Mlynářovice 743 54,9 50,1 63,8 57,1 73,1 103,0 97,4 87,8 63,7 54,8 60,0 72,6 838,2 16 Bavorov 436 20,1 21,8 36,4 41,1 57,7 88,3 75,5 78,2 43,4 37,3 34,6 25,8 565,1 17 Frantoly 692 27,4 28,3 38,8 47,8 66,6 101,0 92,2 90,6 57,3 43,0 44,1 34,9 671,9 18 Zálezly 569 21,0 21,6 32,7 43,1 66,5 91,3 84,1 85,3 52,7 35,9 36,8 27,9 598,9 19 Želez. Ruda 789 101,2 85,0 100,2 80,7 99,5 121,9 124,9 115,8 92,6 90,1 103,2 119,1 1234,2 20 Čachrov 708 44,7 44,9 58,7 61,9 83,2 100,7 93,7 102,6 69,8 57,9 56,9 57,4 832,3 21 Klatovy 430 27,4 28,1 39,1 43,9 61,7 76,6 80,0 83,9 53,5 40,5 37,7 34,8 607,1 22 P.-Lovčice 515 37,4 36,5 49,8 53,9 72,8 92,3 79,8 91,0 59,3 50,0 50,1 43,2 721,2 23 Kccel cviče 519 27,7 27,5 37,4 40,6 59,4 72,2 73,7 75,5 47,3 38,8 38,1 35,6 573,7 24 Vraž 453 26,2 28,0 36,9 37,8 64,2 82,7 71,1 72,5 44,1 37,3 36,9 30,6 568,3 25 Temešvár 421 19,6 20,7 31,3 33,8 61,0 76,3 72,5 63,3 44,7 37,4 36,2 25,0 521,8 26 Lhenice 558 22,8 30,0 40,5 51,2 67,4 97,9 91,7 77,3 54,6 42,5 45,1 30,3 651,3 27 Brloh 582 19,9 23,4 35,6 43,1 69,2 95,8 83,1 86,5 50,3 39,0 38,2 27,3 611,3 28 Lenora 764 62,9 54,5 60,5 50,1 70,2 101,3 96,4 94,2 64,0 54,4 62,7 84,8 856,0 29 Kvilda 1062 94,8 81,4 94,0 64,2 84,6 118,2 112,0 102,5 78,2 74,5 83,1 114,1 1101,5 30 Javorník 988 45,2 45,5 64,0 67,6 88,1 110,4 100,2 101,1 71,2 53,8 59,4 57,1 863,4 31 Nalž.Hory 526 33,3 31,9 47,0 45,6 66,4 81,6 76,5 85,5 50,5 42,7 44,6 41,4 643,1 32 Prášily 880 113,9 101,2 116,6 90,4 102,7 128,4 124,7 123,6 102,3 100,0 110,2 155,2 1369,3 33 V.-Peckov 738 32,0 33,8 49,3 49,0 73,6 94,4 83,8 90,6 59,0 44,7 45,6 42,5 699,5 34 Stožec 787 67,6 57,7 72,1 57,7 74,8 107,3 95,6 95,0 66,9 61,7 72,3 91,2 919,8 35 H.VItavice 807 54,0 52,2 62,5 50,9 72,7 102,8 103,7 99,1 64,9 55,9 60,9 74,6 854,2 36 Horní Planá 772 38,3 40,7 47,1 41,0 68,9 93,6 93,6 92,2 52,5 47,0 45,6 55,6 716,9 37 Chelčice 456 22,4 21,6 36,1 38,8 62,5 93,1 77,5 74,2 50,3 37,9 36,0 28,5 579,0 38 Srní 857 80,1 69,9 81,9 70,5 77,2 118,4 104,5 101,6 74,0 69,7 85,8 103,4 1037,0 39 Strážný 823 81,2 71,1 75,5 54,3 71,8 108,3 97,0 92,8 71,1 65,9 79,0 105,7 973,7 40 Paseky 433 22,1 22,4 36,1 38,4 56,3 85,2 73,2 77,5 43,8 38,7 37,2 31,8 562,6 41 Volyně 459 25,4 24,9 43,0 42,8 65,9 90,0 80,5 85,3 43,5 38,8 39,3 32,4 616,7 42 Zbyti ny 887 38,8 39,9 47,9 45,8 78,7 88,1 89,1 89,4 58,2 45,5 47,8 56,1 726,4 Pozn. Srážkové údaje jsou uvedeny v mm za období 1962-2002. Základní data pro zpracování poskytl ČHMÚ Praha. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 75 3. VÝSLEDKY 3.1. ANALÝZA ZMĚN ODTOKU POMOCÍ JEDNODUCHÝCH SOUČTOVÝCH ČAR PRŮMĚRNÝCH DENNÍCH PRŮTOKŮ Pro identifikaci významných změn v odtokovém režimu bylo použito metody jednoduchých součtových čar, které byly nejprve konstruovány pro kumulované průměrné denní průtoky. Pro možné vzájemné srovnání jednotlivých profilů jsou vynášeny hodnoty průměrných Qd v relativní podobě. Jednoduché součtové čáry Qd byly sestrojeny pro všechny limnigrafické stanice, ve zprávě jsou prezentovány pouze vybrané profily (viz obr. 3). Časové rozpětí datových řad je rozdílné, což souvisí s odlišným počátkem monitoringu ČHMÚ. Z uvedených grafů vyplývá, že v profilech Vydra-Modrava a Otava-Písek nebyly rozpoznány výrazné změny v odtokovém režimu. Součtové čáry Qd vykazují pozvolný lineární nárůst bez výrazných zlomů. Takový to trend byl zaznamenán rovněž v profilech Otava-Rejštejn, Otava-Sušice a Otava-Katovice. Naopak v profilech Ostružná-Kolinec, Blanice-Blanický Mlýn, Blaníce -Podedvorský Mlýn, Blanice-Heřmaň, Volyňka-Nemětice a Spůlka-Bohumilice. Byly identifikovány změny ve vývojovém trendu odtokového režimu. V profilu Ostražná -Kolinec byl zaznamenán zvýšený nárůst odtoku rovněž v období 1975-80. Změna vývojového trendu v období 1975-82 byla rovněž potvrzena na Blanici v profilu Blanický Mlýn a v období 1977-82 v profilu Heřman. Podobný vývojový trend byl prokázán i u v profilu Podedvorský Mlýn. V profilu Heřman je možno vypozorovat změny v průběhu odtokového režimu rovněž v obdobích 1964-67, 1986-89 a 1993-1997, které mají však výrazně kratší trvání než období 1975-82. V profilu Nemětice je možno vypozorovat určité zvýšení odtoku v období 1938-42, obdobný nárůst byl zaznamenám rovněž v období 1977-1982 a na profilu Spůlka-Bohumilice v období 1977-80. Z uvedených skutečností na základě analýzy jednoduchých součtových čar Qd vyplývá, že profily na horním toku Otavy nevykazují výrazné změny v odtokovém režimu, rovněž tak profily na dolním toku Otavy. Výraznější změny v odtokovém režimu na základě analýzy Qd byly prokázány na přítocích Otavy: Ostražné, Blanici a Volyňce. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 76 Obr. 3 Jednoduché součtové čáry Qd pro profily: a) Modravá, b) Kolinec, c) Nemetice (data: ČHMÚ) Jednoduchá součtová čára Qd - profil Modravá CM^rcDcooorM^rcDcoorM^rcDcoorM^rcDcoorM^rcDcoorM^rcDco cocococo^i-Lí)Lí)Lí)Lí)Lí)<D<D<D<D<Dr^r^r^r^r^cococococoa>a>a>a>a> Jednoduchá součtová čára Qd - profil Kolinec Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 77 Jednoduchá součtová čára Qd - profil Nemětice Cn1"^CDCOOCN"=ŤCDCOOCN"=ŤCDCOOCN"=ŤCDCOOCN"=ŤCDCOOCN"=ŤCDCOOCN"=ŤCDCO COCOCOCO^^^^^U^U^U^U^U^CDCDCDCDCDI^I^I^I^I^0D0D0D0D0Da)a)a)a)a) 0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0)0) 3.2. ANALÝZA ZMĚN ODTOKU POMOCI JEDNODUCHÝCH SOUČTOVÝCH CAR PRŮMĚRNÝCH MĚSÍČNÍCH A ROČNÍCH PRŮTOKŮ VODY A SRÁŽKOVÝCH ÚHRNŮ Pro detailnější sledování trendů v odtokovém režimu bylo použito dále společných jednoduchých čar průtoků vody a srážkových úhrnů pro povodí nad daným profilem. Ke konstrukci bylo použito nejprve kumulovaných měsíčních hodnot, posléze pro lepší přehlednost bez ztráty informace kumulovaných ročních hodnot. Délka hodnoceného hydrologické období 1962-2002 byla ovlivněna dostupností srážkových dat potřebných pro odvození úhrnu srážky na plochu povodí. Srážková data byla před použitím homogenizovaná. Chybějící data byla doplněna na základě výsledků regresní analýzy (viz tabulka 3) časových řad měsíčních srážkových úhrnů sousedních stanic. Hodnoty srážkových úhrnů byly pro dané povodí vypočteny polygonovou metodou. Průběhy součtových čar průtoků vody a srážkových úhrnů (viz obr. 4) potvrzují pro některé profily určité změny ve velikosti odtoku. Změny se projevují směrovým odklonem součtové čáry odtoku od součtové čáry srážek, která má bez výjimky lineární charakter. V profilech na horním toku Otavy (Vydra-Modrava, Otava-Rejštejn, Otava -Sušice) nelze vysledovat změny v odtoku. Nejvýraznější změny je možné pozorovat v profilu Ostružná-Kolinec (nárůst průtoku v období 1975-1980), podobně na Blanici (Blanický Mlýn: nárůst Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 78 průtoku 1975-1982, podobně Podedvorský Mlýn, Hracholusky i Heřman) a na Volyňce (Volyňka-Nemětice: 1977-1982, Spůlka-Bohumilice: 1977-1980). Na středním a dolním toku Otavy je tento trend už méně patrný. Zároveň můžeme sledovat v návaznosti na období nárůstu odtoku trend snižování odtoku, který má mírnější charakter a je rozložen do delšího časového období a trvá přibližně do poloviny 90. let. Tabulka 3 Příklad regresních rovnic pro stanici Filipova Huť Měsíc Stanice Rovnice Hodnota spolehlivosti R I Churáňov y =l,2024x+3,4794 0,9037 II Churáňov y=l,251x-4,1106 0,897 III Churáňov y = 0,9922x-2,1656 0,876 IV Churáňov y =l,0094x +0,8252 0,8187 V Churáňov y = 0,8234x+12,712 0,8648 VI Kvilda y = 0,9534x+17,86 0,8098 VII Churáňov y = 0,921 lx+17,802 0,8415 VIII Churáňov y = 0,8579x+12,534 0,8986 IX Churáňov y =l,1334x-1,4397 0,8438 X Churáňov y=l,2336x-4,1578 0,9276 XI Churáňov y =l,2096x-3,3967 0,8339 XII Churáňov y =l,097x+8,4046 0,8789 Při porovnání s čarou ročních úhrnů srážek vyplývá, že pozorovaný trend období zvýšeného nárůstu odtoku koresponduje se srážkově bohatšími obdobími a je typický právě pro 70. a 80. léta. Před tímto obdobím, podobně blíže do současnosti, nebyly odchylky pozorovány, součtové řady průtoku vody a srážkových úhrnů řady mají podobný průběh i ve vodných obdobích. Odchylky se rovněž neprojevily v pramenné, zalesněné části horního povodí Otavy. 3.3. ANALÝZA ZMĚN ODTOKU POMOCÍ PODVOJNÝCH SOUČTOVÝCH ČAR ROČNÍCH PRŮTOKŮ A ROČNÍCH SRÁŽKOVÝCH ÚHRNŮ Pro zpřehlednění situace byly pro všechny sledované profily sestrojeny podvojné součtové čáry ročních průtoků vody a ročních úhrnů srážek, které nejlépe vystihují zjištěné změny ve vývoji odtoku. Pro názornost byly odlišeny úseky s rozdílným vývojem různou barvou a proloženy spojnicí trendu. K lomovým bodům podvojné součtové čáry byly doplněny roky. Výsledky potvrdily poznatky z předchozích analýz. V profilech na horním toku Otavy (Vydra-Modrava, Otava-Rejštejn, Otava-Sušice) nelze vysledovat změny v odtoku. Nejvýraznější změny je možné pozorovat v profilu Ostružná-Kolinec (nárůst průtoku v období 1975-1980), podobně na Blanici (Blanický Mlýn: nárůst průtoku 1975-1982, podobně Podedvorský Mlýn, Hracholusky i Heřman) a na Volyňce (Volyňka-Nemětice: 1977-1982, Spůlka-Bohumilice: 1977-1980). Grant GACR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 79 Obr. 4 Jednoduché součtové čáry Qr, Hr pro profily: a) Modravá, b) Kolinec, c) Nemetice (data: ČHMŮ) Jednoduché součtové čáry Qr, Hr, profil Modravá -Qr-souč.(%) -Hr-souč.(%) Hr(mm) -> I- - l~ ' . I-......-I " 'Hl......... Jednoduché součtové čáry Qr, Hr, profil Kolinec -Qr-souč.(%) -Hr-souč.(%) Hr (mm) -. l--i: . . i-ini.i-i ' .Hi......... Jednoduché součtové čáry Qr, Hr, profil Nemetice 100 -, \-m- Qr-souč.(%) g0 I —♦— Hr-souč.(%) 1500 Hr (mm) -------Klouzavý průměr/5 (Hr (mm)) 80 70 1300 p- 60 i 1100 "g- é 50 | * 40 I 900 30 20 —— */C5r-*^ / 700 \A 10 \y^ sšllssšsslšlllls % $ ! 2 1 1 datum Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 80 Na středním a dolním toku Otavy je tento trend už méně patrný. Zároveň můžeme sledovat v návaznosti na období nárůstu odtoku trend snižování odtoku, který má mírnější charakter a je rozložen do delšího časového období a trvá přibližně do poloviny 90. let. 3.4. ANALÝZA ZMĚN ODTOKU POMOCÍ JEDNODUCHÝCH SOUČTOVÝCH ČAR ROČNÍCH HODNOT SOUČINITELE ODTOKU Podobné trendy ve vývoji odtoku zjištěné analýzou podvojných součtových čar ročních průtoků a srážkových úhrnů pro sledované profily dokumentují jednoduché součtové čáry hodnot součinitelů odtoku z období 1962-2002 (obr. 5 a 6). K nejvýraznějším změnám dochází na profilu Ostružná-Kolinec, změny se neprojevují na Vydře, méně zřetelně se projevují na dolním toku Otavy v Písku. 3.5. ANALÝZA ZMĚN ODTOKU POMOCÍ JEDNODUCHÝCH SOUČTOVÝCH ČAR MINIMÁLNÍCH ROČNÍCH PRŮTOKŮ A PRŮMĚRNÝCH ROČNÍCH PRŮTOKŮ Změny odtokového režimu byly dále studovány na základě analýzy minimálních ročních průtoků. Minimální průtoky byly zvoleny záměrně, neboť při výpočtu aritmetického průměrů ročního průtoku může docházet k určitému zkreslení velikosti odtoku výskytem extrémních situací, tj. minimy a maximy. Při analýze minimálních ročních průtoků byly opět použity jednoduché součtové čáry. Do grafů byly rovněž vynášeny kumulativní hodnoty průměrných ročních průtoků pro znázornění odlišných vývojových trendů obou veličin (obr. 7). Obr. 5 Jednoduchá součtová čára hodnot součinitelů odtoku, 1962-2002 Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 81 Obr. 6 Podvojné součtové čáry Hr, Qr, profily: a) Modravá, b) Kolinec, c) Nemetice (data: ČHMŮ) Podvojná součtová čára Qr, Hr, profil Kolinec Podvojná sou čtová čára Qr, Hr, profil Nem etice Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní' 82 Obr. 7 Jednoduché součtové čáry Qr pro profily: a) Modravá, b) Kolinec, c) Nemetice (data: ČHMÚ) -min Qr -prúm.Qr Jednoduché součtové čáry min Qr a prům. Qr - profil Modravá A Jednoduché součtové čáry min Qr a prům. Qr - profil Kolinec -min Q r -prům. Qr Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní' 83 Při vyhodnocení minimálních ročních průtoků došlo k významnějšímu odchýlení vývojové trendu od směrnice průměrných ročních průtoků u profilů: Otava-Modrava, Otava-Antýgl, Blanice-Blanický Mlýn a Blanice-Heřmaň. V případě profilu Otava-Modrava byl zaznamenán mírný nárůst odtoku min Qr v období 1977-82, rovněž tak na profilu Otava-Antýgl v období 1974-82. V profilu Blanice-Heřmaň byl zaznamenán pouze mírný nárůst odtoku min Qr v období 1975-1982. V profilu Blanice-Blanický Mlýn vykazují min Qr zvýšený nárůst od roku 1974. Zajímávaje rovněž skutečnost, že většina profilů vykazuje v případě směrnic součtových čar min Qr významnější nárůst od roku 1983, než je tomu v případě součtové čáry průměrných Qr. Při analýze vývojových trendů odtokového režimu pomocí jednoduchý součtových čar minimálních ročních průtoků byly rovněž identifikovány změny v odtokovém režimu. Na rozdíl od součtových čar průměrných ročních průtoků byly nalezeny i odlišnosti ve vývojovém trendu na horním toku Otavy, tj. v profilech Vydra-Modrava a Hamerský potok-Antýgl. 4. DISKUSE Aplikované metody potvrdily určité trendy ve vývoji odtoku v různých částech povodí Otavy. Za základní lze považovat použitou metodu jednoduchých součtových čar odtoku, sestavenou na základě denních hodnot průtoků vody pro jednotlivé stanice od začátku měření do současnosti (až 90-ti letá řada). Změny trendu ve vývoji odtoku bylo možné sledovat podrobněji ve spojení se srážkovými úhrny od hydrologického roku 1962. Omezení na posledních 40 let bylo dáno zejména dostupností digitalizovaných srážkových dat. K objektivitě dosažených výsledků by prospělo prodloužení časových řad srážkových úhrnů směrem do historie (využití archivu dat v Brozanech), které by zcela jistě bylo komplikováno absencemi měření na některých současných srážkoměmých stanicích v minulosti. Stanovení průměrné výšky srážky na povodí byla vzhledem k velkému množství zpracovávaných dat na úrovni měsíčních hodnot použita polygonová metoda. Ta se ukázala zejména v horských oblastech v místech s malou hustotou srážkoměmých stanic jako nedostatečná, vedoucí k podhodnocení srážkového úhrnu a k vyšším hodnotám součinitele odtoku (např. profil Vydra-Modrava). Dosažené výsledky by zpřesnily, ne však zásadním způsobem, aplikace dalších interpolačních metod. Hlavní otázkou zůstává, co vlastně vyjadřují zjištěné odchylky v použitých součtových čarách u jednotlivých povodí, zda-li se jedná o přirozený jev nebo jev Grant GACR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 84 ovlivněný lidskou činností, včetně chybného měření veličin, zejména průtoku vody. K evidentnímu nárůstu odtoku dochází na celé řadě sledovaných profilů ve 2. polovině 70. a v 1. polovině 80. let, nárůst je evidentně vázán najedno z vodných období (ta byla ale i dříve, i po r.1995 a podobný efekt se neprojevil). Zajímavé je, že se celý systém pozvolna vrátil do zač. 90 let do svého původního stavu. Největší odchylky vykázaly přitom plošně menší povodí v podhorské části Šumavy, nebyly naopak pozorovány na horských povodích na horním toku Otavy, stejně tak se nezřetelně projevily na dolním toku Otavy. Je možné předpokládat, že vedle velikosti plochy povodí (postupné setření projevů směrem po toku) vzniklou situaci ovlivnily rozdílná struktura krajinného pokryvu a land use a také rozsah úprav odtokových poměrů v povodí (plošné odvodnění zemědělsky využívaných ploch v 60.-80. letech). Pozvolný návrat by bylo možné vysvětlit zvyšováním retenční schopnosti povodí a postupnou nefunkčností provedených meliorační ch úprav. 5. ZÁVĚR Aplikace metody jednoduchých a podvojných součtových čar pro identifikaci změn ve srážko-odtokovém režimu se ukázala jako vhodná. Pomocí kumulativních řad průtoků a srážkových úhrnů byly nalezeny profily a stanoveny období, ve kterých došlo ke změnám v odtokovém režimu. Výrazné změny v odtokovém režimu byly identifikovány na přítocích Otavy: Ostražné, Blanici a Volyňce. Významné změny je možné pozorovat v profilu Ostružná-Kolinec (nárůst průtoku v období 1975-1980), podobně na Blanici (Blanický Mlýn: nárůst průtoku 1975-1982, podobně Podedvorský Mlýn, Hracholusky i Heřman) a na Volyňce (Volyňka-Nemětice: 1977-1982, Spůlka-Bohumilice: 1977-1980). Na středním a dolním toku Otavy jsou již změny v odtokovém režimu méně patrné. Výrazné změny v odtokovém režimu nebyly nalezeny na horním toku Otavy v profilech Vydra-Modrava a Hamerský potok-Antýgl. Podobné trendy vykázaly i hodnoty součinitele odtoku. Při vyhodnocení vývojového trendu minimálních průměrných ročních průtoků byly určité drobné změny v odtoku identifikovány i na horním toku Otavy. 6. LITERATURA Kaňok, J. Antropogenní ovlivnění velikosti průtoků řek povodí Odry po profil Kozle. Spisy práci Přírodovědecké Fakulty Ostravské Univerzity. Ostrava: 1999, č. 10. Kříž, V. Změny a zvláštnosti vodního režimu řeky Ostravice. Geografie, 2003, r. 108, č. 1, s. 36-48. Grant GACR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 85