METODIKA MAPOVANÍ A GEOINFORMATICKEHO HODNOCENI NÁSLEDKU POVODNÍ Jakub Langhammer* • Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: langhamr@natur.cuni.cz l.ÚVOD Významnou součástí projektu hodnocení vlivu změn v krajině na průběh a následky povodní je vyhodnocení následků povodně a upravenosti toků pomocí metod geoinformatické analýzy. Geostatistická analýza v prostředí GIS umožňuje kombinovat data různého původu a různé geografické a geometrické povahy tak, aby je bylo možno využít pro interpretaci procesů, probíhajících v krajině. V rámci realizovaného projektu se konkrétně jednalo o analýzu výsledků mapování upravenosti říční sítě a příbřežní zóny, následků povodně, historického zkrácení říční sítě, analýzu využití území údolní nivy a analýzu fyzickogeografických parametrů regionu. Tyto prvky tvonly základní kameny hodnotícího procesu, jehož cílem bylo ověnt přítomnost vzájemných vazeb a zjistit, do jaké míry lze nalézt statistické a prostorové souvislosti mezi konstatovanými následky povodně a stavem krajiny, zachyceným pomocí vybraných indikátorů antropogenní transformace. 2. MATERIÁL A METODY Pro řešení byla použita množina vstupních podkladů, vycházejících z odlišných zdrojů - terénního mapování, analýzy historických map, dat DPZ či digitálních vektorových vrstev GIS. Základním předpokladem bylo definovat takovou strukturu použitých datových zdrojů, která by umožnila propojit informace s rozdílným geometrickým charakterem a odlišnou prostorovou reprezentací. Řešení sestávalo z následujících kroků: • Výběr datových podkladů a definice společné datové struktury • Definice metodiky terénního sběru dat • Digitalizace dat a integrace do GIS • Geostatistické vyhodnocení o vztah mezi zkrácením říční sítě a následky povodně Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 125 o vztah mezi intenzitou upravenosti říční sítě a příbřežní zóny a následky povodně o vztah mezi překážkami v korytě a údolní nivě a následky povodně o kopmlexní klasifikace toků na základě FG poměrů, upravenosti a projevů povodně 2.1. DATOVÉ PODKLADY Použité datové podklady lze rozdělit do tří hlavních okruhů - data, zjišťovaná pomocí terénního mapování, data získaná analýzou historických podkladů a data, odvozená z digitálních distančních podkladů. Terénní mapování o upravenost toků a příbřežní zóny o geomorfologické projevy povodně Historické podklady o analýza zkrácení říční sítě o analýza historických změn landuse Distanční podklady o morfometrie - digitální model terénu o landcover - CORINE o topografie - ZABAGED 2.2. TERÉNNÍ MAPOVÁNÍ Terénní mapování mělo za cíl zajistit data ze dvou hlavních tematických oblastí, které byly datové nepokryty - upravenosti říční sítě a příbřežní zóny a geomorfologických projevy povodně. Základní východiska, ze kterých mapování vycházelo byla následující: • výsledky odpovídají potřebám hodnocení a cíli projektu • zachování objektivity hodnocení při větším počtu terénních pracovníků • možnost mapování velkých území • přenositelnost metodiky i do jiných prostředí • efektivita z pohledu poměru mezi náklady a přínosy • možnost integrace výsledků do GIS a jejich dalšího geostatistického zpracování Výsledkem bylo vytvoření nové metodiky pro hodnocení upravenosti toků a příbřežní zóny a metodiky pro mapování geomorfologických projevů povodně. Obě metodiky byly sestaveny tak, aby při zapojení většího počtu mapovatelů zůstala zachována Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 126 objektivita hodnocení, tzn. aby jednotlivé kategorie, do kterých mapovaní probíhá, byly transparentní a dostatečně j asně vymezené. Pro mapování bylo zvoleno využití klasických metod terénního mapování. Byla zvažována varianta sběru dat pomocí digitálního záznamu prostřednictvím PDA (kapesní počítač s jednoduchým software pro sběr dat GIS). Přestože tato varianta nabízela úsporu času díky přímému přenosu dat do základního GIS bez nutnosti jejich digitalizace, po vyhodnocení se ukázala jako méně efektivní, zejména s ohledem na náklady spojené s nákupem velkého počtu mapovacích zařízení, času potřebného pro zaškolení, pomalejší práce v terénu, citlivost na atmosférické vlivy a především horší zpětnou ověřitelnost výsledků mapování. Pro hodnocení proto byl použit klasický postup terénního mapování s následnou digitalizací výsledků. Pro terénní mapování byla vytvořena nová metodika hodnocení antropogenní upravenosti toků a údolní nivy. Pro hodnocení nebylo možno využít stávající metody ekomorfologického hodnocení toků, neboť byly jednak příliš komplexní a především zaměřené na zjištění jiných vlastností toků, než odpovídalo potřebám projektu. Základním principem metodiky bylo rozdělení toků na segmenty, které se vyznačují homogenitou v jednom či více sledovaných parametrech, přičemž tyto úseky mohou být délkově proměnné. Tyto úseky se při terénním mapování vyznačí v mapě, jsou označeny kódem a zjištěné hodnoty jsou zaznamenány do předpřipraveného formuláře. Upravenost toků se zjišťovala v celkem pěti základních parametrech - upravenost trasy toku, upravenost podélného profilu toku, upravenost koryta toku, upravenost příbřežní zóny a charakter opatření protipovodňové ochrany (tabulka 1). Podrobněji se systémem tvorby legendy a jednotlivými parametry zabývá Langhammer v příspěvku „Antropogenní upravenost říční sítě v povodí Otavy" tohoto sborníku. Tabulka 1 Hlavní hodnocené parametry upravenosti toků a příbřežní zóny Parametr Stav Průběh koryta toku Přímý / Zákrutový / Meandrující / Divočící / Větvený Úpravy podélného profilu toku Bez úprav / Nízké stupně (rozdíl hladin <50 cm) / Středně vysoké stupně (50 -100 cm) / Vysoké stupně (> 100 cm) Upravenost koryta toku Neupravené / Částečně upravené / Upravené / Zatrubněné Příbřežní zóna Přírodní vegetace (louky, mokřady, les aj.) / Zemědělsky obhospodařované plochy / Umělé povrchy - nesouvislá zástavba, komunikace /Umělé povrchy - souvislá zástavba Protipovodňová ochrana Žádná / Protipovodňové hráze / Poldry, opuštěná ramena (meandry) vodního toku / Rybníky a vodní nádrže Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 127 Hodnocení základních stavových hodnot parametrů upravenosti pro vodní toky probíhalo vždy pro vodní tok jako celek, přičemž pro charakter jednotlivých úprav byl hodnocen odděleně pravý a levý břeh toku. U parametrů upravenosti, týkajících se příbřežní zóny byl potom princip odděleného hodnocení pro oba břehy aplikován implicitně. Kjednotlivým úsekům jsou zároveň připojeny vysvětlující poznámky, které doplňují vymapované informace, zazamenané pomocí jednotných kódů tak, aby je bylo možno jednoduše databázově zpracovat. Vymapované výsledky byly po kontrole a sjednocení převedeny do digitální podoby. Vymezení úseků a jejich identifikace byly zdigitalizovány do prostředí GIS na základě vektorového podkladu ZABAGED. Jednotlivé úseky byly jednotně okódovány tak, aby i když na jednom toku pracovalo více terénních pracovníků, byla zachována kontinuita hodnocení. Databázové záznamy z mapovacích formulářů byly zpracovány a sjednoceny odděleně a následně pomocí jednotného identifikátoru úseku propojeny s kartografickým digitálním podkladem. Vlastní analýza výsledků byla provedena v prostředí GIS. Základní princip vazby úseků s formulářovými hodnotami a metody vyhodnocení jsou naznačeny na obr. 1. Obr. 1 Princip integrace dat v prostředí GIS Mapování geomorfologických projevů povodně bylo založeno na vytvoření tematicky omezené legendy geomorfologické mapy, do které se zanášely jevy, spojené s následky povodně a prvky krajiny, které mohly mít na průběh povodně vliv. Jako základní měřítko pro mapování byly použity mapy 1:25 000, které zajišťovaly optimální míru podrobnosti pro pokrytí rozsáhlého území. Detailně se metodikou a výsledky terénního mapování morfologických následků povodně věnují Křížek a Engel v příspěvku „Geomorfologické projevy povodně 2002 v povodí Otavy". Cílem geomorfologického mapování nebylo vytvořit geomorfologickou mapu, ale shromáždit údaje o následcích a průběhu povodně, které bude možné dále využít při geoinformatickém zpracování. Předmětem účelového geomorfologického mapování byly tvary, uvedené v tabulce 2. Tabulka 2 Hlavní prvky legendy účelové geomorfologické mapy Gravitační tvary: Antropogenní tvary: Sesuv, sesuvné území Jez Fluviální tvary: Protipovodňový val, zeď Akumulační: Antropogenně zpevněné svahy Náplavový /dejekční/ kužel Antropogenní val, halda Terasa Most poškozený nebo zničený Údolní niva Most, lávka Starší /holocenní/ povodňová akum. Nevhodně umístěný objekt Čerstvá fluviální akumulace Erozní: Ostatní: Erozní rýha Maximální výška hladiny rozlivu Zdrojová oblast plošného splachu Úpad /údolní, svahový/ Přeložené koryto, Opuštěné koryto Bezodtoká deprese Výrazné poškození břehu, břehová natrž Izolovaný balvan Protržený val Čerstvé zaříznutí toku do sedimentů nivy Skalní stupeň v korytě 2.3. ANALÝZA HISTORICKÝCH DAT Pro analýzu historických změn v krajině byly využity podklady o zkrácení hydrografické sítě v povodí Otavy v průběhu posledních 150 let - viz příspěvek Langhammer, Vajskebr: „Analýza historických změn říční sítě v povodí Otavy". Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 129 Data vycházejí z digitalizace a následné analýzy historických map druhého a třetího vojenského mapování (1844, resp. 1872-6), map generálního štábu ČSA z let 1952-7 a vektorové digitální vrstvy projektu ZABAGED. Z těchto map byl po kartografických úpravách jednotlivých podkladů digitalizován průběh linií vodních toků ve stanovených segmentech říční sítě, změřen a přenesen do jednotné struktury základního GIS. Druhým využitým podkladem a historickém vývoji území jsou mapy změn využití území, které pro shodné období analyzovali Bičík, Kupková a Štych v příspěvku „Vývoj struktury ploch v povodí Otavy v letech 1845-2000". Jedná se o percentuální změny ve využití území po katastrech za jednotlivé časové horizonty. 2.4. ANALÝZA DISTANČNÍCH DAT Pro zpřesnění údajů o využití území byly využity snímky senzoru Landsat TM a ETM+, přičemž uvedená data byla rovněž integrována do jednotné geodatabáze projektu. Jako základní vektorový podklad byla použita data z projektu ZABAGED, doplněná o tematické vrstvy digitální Základní vodohospodářské mapy, digitální vrstvou krajinného krytu z projektu CORINE landcover a dalšími. 2.5. INTEGRACE DAT Základním elementem pro vyhodnocení byly úseky toků, pro které probíhalo mapování upravenosti říční sítě a příbřežní zóny. Jedná se o úseky, které jsou homogenní z hlediska alespoň jednoho hodnoceného parametru, přičemž délka úseků je proměnná. Tyto úseky je možno pro potřeby jednotlivých analýz aglomerovat do větších celků, např. po dílčích povodích, ucelených tocích, administrativních hranicích apod., nicméně jednotlivé segmenty toků zůstávaly nejnižší základní jednotkou, pro kterou probíhalo hodnocení v jednotlivých parametrech. Pro možnost integrace dat různé geometrické povahy byla pro jednotlivé úseky vytvořena obalová zóna, do které byly postupně začleňovány výsledky jednotlivých dílčích analýz - geomorfologického mapování, hodnocení zkrácení říční sítě, analýzy změn a současného stavu využití území, analýzy digitálního modelu reliéfu aj.. Základní princip integrace dat do jednotlivých úseků ukazuje obr. 1. Hodnocení je díky vazbě mezi záznamy a úseky možno provádět pro jednotlivé parametry upravenosti odděleně, stejně jako je možné počítat souhrnné ukazatele. Použitý princip umožňuje vykreslení výsledků do podoby tematických map a především pomocí nástrojů prostorové analýzy v prostředí GIS kombinaci údajů o upravenosti s dalšími údaji, Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 130 zjištěnými buď z analýzy digitálních podkladů, nebo z terénního šetření. Velmi dobře tak bylo možno např. zkombinovat data o upravenosti toků s jejich fyzickogeografickými charakteristikami, stejně jako s údaji o historických změnách říční sítě, údaji o charakteru landuse a landcover či údaji o vymapovaných následcích povodně v údolní nivě. 3. VÝSLEDKY 3.1. VYBRANÉ PARAMETRY ANTROPOGENNÍ UPRAVENOSTI TOKŮ Pro vyhodnocení souvislostí mezi následky povodně a antropogenní upravenosti koryt toků byla provedena selekce potenciálních ovlivňujících faktorů. Uvažovány byly hlavní ukazatele, mapované v rámci terénního průzkumu upravenosti toků a příbřežní zóny a geomorfologických projevů povodně, které byly doplněny o výsledky hodnocení historického zkrácení říční sítě v povodí Otavy. Vzhledem k tomu, že všechny uvedené analýzy byly realizovány na stejném rozsahu hydrografické sítě, bylo možné provést integraci výsledků pomocí GIS analýzy do jednotných segmentů. Jako základní element byly vybrány úseky, ve kterých probíhalo mapování upravenosti toků a příbřežní zóny. Pro komplexní analýzu byla vytvořena obalová zóna, do které byly integrovány výsledky dalších hodnocení, které nebyly svázány bezprostředně s daným úsekem toku a které měly nelineární charakter. Vybrány byly následující faktory - upravenost vedení trasy koryta, upravenost úseku v podélném profilu, upravenost koryta toku a příbřežní zóny, počet jezů, počet mostů, počet nevhodně umístěných objektů, zkrácení říční sítě mezi časovými horizonty 1844 - 1876 -1952 - 2000. Jako projevy povodně byly uvažnovány počty zjištěných čerstvých fluviálních akumulací po povodni 2002, počty břehových natrží, zničených mostů a počet sesuvů (viz tabulka 3). Mezi jednotlivými parametry byla provedena základní korelační analýza, která měla za cíl ukázat na přítomnost základních vazeb mezi jednotlivými elementy hodnocení. Výsledky analýzy však ukázaly, že síla korelace mezi četností výskytu následků a intenzitou antropogenní upravenosti je ve většině případů nezřetelná a pro potřeby identifikace příčinných vztahů jen obtížně využitelná. Ukázalo se, že vzájemné souvislosti jednotlivých parametrů jsou složitější a že je nelze popsat jednoduchými lineárními vazbami. Jednotlivé veličiny jsou uváděny v odlišných jednotkách, vzájemně jsou srovnávány bezrozměrná čísla, představující výsledky klasifikace do intenzitní škály s vypočtenými hodnotami nebo četnostmi. Pro Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 131 analýzu příčinných souvislostí proto bylo nutno zvolit metodu, která by nebrala v úvahu stavové hodnoty jednotlivých parametrů mechanicky, ale na základě určitých pravidel, která vycházejí z reálné situace interakce přírodních systémů s antropogenními vlivy. Jako optimální varianta byla zvolena klasifikace vztahu mezi konstatovanými následky povodně a zvolenými příčinnými faktory podle uživatelem definovaných rozhodovacích pravidel. Toto hodnocení bylo provedeno pro vyhodnocení antropogenní upravenosti toků a příbřežní zóny, historického zkrácení říční sítě a vyhodnocení vlivu překážek v korytě toku a údolní nivě. Klasifikace podle rozhodovacích pravidel byla provedena pomocí databázového dotazování na stavové hodnoty objektů v prostředí GIS, kam byly výsledky integrovány, aby byla zajištěna možnost jejich další prostorové analýzy. Tabulka 3 Korelace parametrů upravenosti toků a údolní nivy s následky povodně 2002 H_mean sklon upravenost trasa podelnyprof niva po c etaku mul ac iO 2 po c etb rehnatrz i pocetjezu po c et_n evho d_o bj po c et_z ni c_mo stu pocetmostu pocet_sesuvu po c et_s kalstup nu podilurban podilorne podilzemed podiljouky podiljesa podilvoda zkraceni_2VM_3VM zkraceni_2VM_2000 zkraceni_3VM_50s zkraceni_3VM_2000 zkráceni 50s 2000 podeln y_prof pocet_ akumu Iaci02 pocet_ breh_ natrzi pocet_ jezu 0.084 1.000 0.005 0.317 0.018 1.000 0.091 0.067 1.000 pocet_ n evho d_obj pocet_ znic_ mostu pocet_ mostu pocet_ sesuv pocet_ skal_s tupnu podil_ urban podil_ ome podil. zemed podilj ouky podilj esa podil_ voda M_3V M M_200 0 zkrace ni_3V M_50s M_200 0 zkrace ni_50s _2000 0.013 0.043 0.011 0.151 0.037 -0.026J 0.222 0.008 0.150 0.289 ■0.023 -0.026 0.045 0.028 0.018 0.194 0.024 0.054 0.085 0.058 0.071 0.010 ■ 1.000 O032J -0.014 0.082 0.019 -0.052 0.020 0.054 -0.025 -0.035 0.058 0.019 -0.044 -0.010 0.087 1.000 -0.030 0.007 0.218 0.027 0.014 ■0.017 -0.133 0.001 0.069 0.099 0.058 0.075 0.135 1.000 -0.00^ 1.000 -0.026 -0.031 1.000 -0.033 -0.026 -0.049 0.015 0.064 -0.106 1.000 -0.051 -0.270 0.731 1.000 -0.029 -0.132 -0.360 0.062 0.051 -0.271 -0.676 -0.844 0.105 -0.037 -0.015 0.008 0.002 -0.017 0.014 0.010 -0.024 -0.025 -0.010 -0.071 0.106 0.132 0.137 0.042 -0.040 ■0.102 0.334 0.253 0.341 0.304 -0.141 ■0.090 0.299 0.367 1.000 0.021 -0.082 0.033 -0.105 -0.074 -0.115 -0.116 0.132 -0.362 -0.267 -0.383 -0.396 1.000 -0.016 0.040 0.056 0.047 0.018 1.000 -0.415 0.122 1.000 0.821 0.905 0.468 1.000 0.949 1.000 0.099 Ö39H 3.2. KLASIFIKACE USEKU PODLE VZTAHU MEZI ZKRÁCENÍM TOKU A NÁSLEDKY POVODNĚ Pro vyhodnocení vztahu mezi zkrácením říční sítě a intenzitou následků povodně bylo provedena analýza v prostředí GIS. Do obalové zóny vodních toků byly integrovány výsledky analýzy historického zkrácení říční sítě v jednotlivých hodnocených etapách a následky povodně jako výsledek mapování geomorfologických projevů povodně - čerstvé fluviální akumulace, břehové nátrže, sesuvy, poškozené objekty na toku aj. Základní statistické vyhodnocení pro povodí jako celek neprokazuje významné korelace mezi intenzitou zkrácení toků a četností výskytů následků povodně v srpnu 2002 (viz obr. 2). Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 132 Obr. 2 Četnost násleků povoně v souvislosti se zkrácením toku • • akumulace ♦ břehová natrž A znič. mosty sesuvy • ■ ■ • • • • • • • ■ m • • • • •• • ■•• •• í) O í» 3 •♦• • «■ • ••> ft»« M« •> • • • • ♦ «MÍ • *•» ♦ 1 • I ■ 1 1 . .. t • • • Á • •ft ft • • • • zkrácení toku % Zákony hydrauliky a empirické zkušenosti z vyhodnocení vlivu úprav toků na odtokový proces však dokazují, že napřímení toků je doprovázeno akcelerací erozní a akumulační činnosti toku, zejména při extrémních událostech. Pro klasifikaci proto bylo upuštěno od hledání vztahu mezi četností výskytu povodňových následků a intenzitou napřímení toku. Je zřejmé, že četnost výskytu fluviálních akumulací či břehových natrží je zapříčiněna i jinými vlivy, zejména morfologií území, charakterem koryta toku a geografickou polohou, důležitou roli hrají i rozdíly mezi výsledky mapování v jednotlivých částech povodí. Pro klasifikaci proto je podstatná přítomnost alespoň jednoho z uvažovaných projevů následků povodně - akumulace, břehová natrž, sesuv či destrukce objektu na toku, nikoliv počet výskytů těchto objektů (viz obr. 3). Hodnocení bylo provedeno pro různé hladiny zkrácení říční sítě, aby bylo možno postihnout souvislosti mezi intenzitou napřímení toku a projevy činnosti povodně (viz obr. 4). Obr. 3 Rozhodovací pravidla pro klasifikaci zkrácení toků a následků pvodně n ... prahová hodnota Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 133 Obr. 4 Historické zkrácení toků v povodí Otavy a následky povodně 2002 Klasifikace ukázala, že výsledky míra závislosti zkrácení toku a četnosti výskytu následků povodně je závislá na prahové hodnotě zkrácení říční sítě, kterou bereme jako vstupní kritérium (viz tabulku 4). Nejčetnější výskyt projevů povodně v upravených úsecích je při minimální míře zkrácení. Omezíme-li výběr napřímených úseků 2% zkrácením v průběhu celého hodnoceného období posledních 150 let, konstatujeme, že v těchto úsecích se v 94% případů nacházejí projevy erozní či akumulační činnosti povodně. Dvouprocentní zkrácení však pozorujeme na převážné většině říční sítě povodí Otavy, včetně horských úseků v přírodě blízkých či chráněných oblastech. Posuneme-li práh zkrácení toku na 5% původní délky, podíl úseků, kde souběžně dochází k projevům činnosti povodně, klesá na 66%. Pokud práh zkrácení posuneme na hodnotu 10%, čímž vybereme úseky, zkrácené nad celkový průměr povodí Otavy (9,1%), podíl úseků s následky ve zkrácených segmentech toků klesá až na 20% těchto úseků. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 134 Tabulka 4 Úseky toků podle míry zkrácení a následků povodně zkráceni zkráceni zkráceni ^^^^^^^^^^1 >2% >5% > 10% počet úseků celkem 725 725 725 zkrácení s následky 311 218 68 zkrácení + žádné následky 382 238 107 bez zkrácení s následky 20 113 263 bez zkrácení+ bez následků 12 156 287 podíl upravených 95.6% 62.9% 24.1% podíl úseků s následky 45.7% 45.7% 45.7% podíl upravených úseků na následcích 94.0% 65.9% 20.5% podíl následků v upravených úsecích 44.9% 47.8% 38.9% 3.3. KLASIFIKACE USEKU PODLE VZTAHU MEZI UPRAVENOSTI TOKU A NÁSLEDKY POVODNĚ Souvislost mezi upraveností a četností výskytu následků se odlišuje podle jednotlivých hodnocených parametrů upravenosti a podle geografických podmínek. Zároveň je významná intenzita upravenosti. U částečně upravených toků v jednotlivých parametrech je závislost nejtěsnější, u intenzivní upravenosti vliv klesá. Klasifikace byla prováděna opět pomocí metody rozhodovacích pravidel. Pro parametry upravenosti byly použity jako vstupní kritéria míra upravenosti toků v jednotlivých parametrech a alternativní výskyt minimálně j ednoho z mapovaných projevů povodně v srpnu 2002 (viz obr. 5). Obr. 5 Rozhodovací pravidla pro klasifikaci upravenosti toků a následků pvodně n... prahová hodnota Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 135 Pro kvantifikaci výsledků bylo třeba výsledky mapování převést do jednotné číselné škály. Zde je však třeba brát v úvahu obtížnou souměřitelnost jednotlivých parametrů, přičemž přiřazené hodnoty nelze mechanicky uvažovat jako identické projevy antropogenní upravenosti na daný aspekt stavu vodního toku. Z hodnocených parametrů lze nejlépe kvantifikovat intenzitu upravenosti podélného profilu toku a upravenost koryta. Pro přítomnosti stupňů byla zachována škála, použitá při mapování, členící stupně v toku podle jejich výšky. Upravenost koryta byla uvažována ve stupnici 1 - přírodní, 2-částečně upravené, 3-zcela upravené 4-zatrubněné. Stejně jako u ostatních parametrů byl pro úseky, které procházely vodní nádrží nebo přírodní vodní plochou přiřazen kód 0. Obtížnější byl již převod údajů o využití příbřežní zóny a především trasy koryta. U příbřežní zóny byly stupněm 1 hodnoceny plochy přírodní, 2 zemědělské, 3 řídká zástavba a 4 intenzivní zástavba. Při hodnocení úprav ve vedení trasy koryta toku potom stupeň 1 byl přiřazen úsekům divočícím a větveným, stupeň 2 označoval trasu meandrující, 3 trasu zákrutovitou a stupeň 4 trasu přímou. V tomto parametru je nutno klasifikaci brát pouze jako orientační, neboť nelze jednoznačně odlišit podíl antropogenních zásahů na konkrétním charakteru průběhu koryta. Řad úprav nemusí být při terénním průzkumu zřejmá - zákruto vitá trasa tak může být stejně produktem antropogenní úpravy, stejně jako přirozeného vývoje toku. Uvedená stupnice proto spíš než intenzitu antropogenní ch zásahů vyjadřuje charakter trasy toku s ohledem na podmínky pro proudění vody v korytě. Mezi hodnocenými parametry existují značné rozdíly v rozsahu upravenosti v rámci povodí, které se promítají i do celkového statistického vyhodnocení. Zatímco u upravenosti trasy koryta toku a údolní nivy vykazuje drtivá většina toků odchylky od přírodního stavu, u upravenosti koryta toku je částečně upravena pouze polovina úseků, u upravenosti v podélném profiluje to pouze necelá čtvrtina. Pokud bychom uvažovali intenzivnější upravenost v těchto parametrech, podíl upravených úseků na celku povodí se rapidně snižuje. Souhrnná klasifikace upravenosti (tabulka 5) vyjadřuje upravenost koryta toku alespoň v jednom z hodnocených parametrů, omezených stanoveným prahem. Ukazuje se, že odchylku stavu koryta od přírodního stavu alespoň v jednom z hodnocených kritérií nacházíme na celkem 88% úseků toků v povodí. Na necelé polovině těchto úseků potom nacházíme následky povodně - fluviální akumulace, břehové nátrže, poškozené konstrukce mostů apod. Podíl úseků, ve kterých nacházíme projevy povodně se výrazně nemění ani při Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 136 vyšší intenzitě upravenosti (45% při intenzitě upravenosti 3 a vyšší v libovolném z parametrů). Pro hodnocení souvislosti mezi upravenosti toků a následky povodně je klíčové zjištění, že přes 92% nalezených následků povodně se nachází v úsecích, které byly alespoň v jednom z hodnocených parametrů částečně upraveny činností člověka. Tabulka 5 Klasifikace upravenosti toků a následků povodně Trasa toku Podélný Koryto Příbřežní Upravenos Upravenos profil toku zóna t t >2 upravenost s následky 311 83 180 217 336 306 upravenost bez 347 89 199 244 399 368 následků bez úprav s následky 54 282 185 148 29 59 bez úprav a bez 117 375 265 220 65 96 následků počet úseků celkem 829 829 829 829 829 829 počet upravených 658 172 379 461 735 674 podíl upravených 79.4% 20.7% 45.7% 55.6% 88.7% 81.3% počet s následky 365 365 365 365 365 365 podíl úseků s následky 44.0% 44.0% 44.0% 44.0% 44.0% 44.0% podíl upravených 85.2% 22.7% 49.3% 59.5% 92.1% 83.8% úseků na následcích podíl následků v 47.3% 48.3% 47.5% 47.1% 45.7% 45.4% upravených úsecích Při podrobné analýze jednotlivých parametrů zjistíme, že nejsilnější je tato vazba u upravenosti příbřežní zóny a upravenosti průběhu trasy koryta. U parametru trasa koryta se přes 85% nalezených následků povodně nachází v úsecích přímých nebo zákrutovitých. U upravenosti příbřežní zóny se v úsecích s antropogenním ovlivněním zemědělstvím či zástavbou nachází na 60% konstatovaných následků. Vazba mezi intenzitou upravenosti koryta toku a četností výskytu úseků s následky povodní pntom klesá s intenzitou zaznamenaných úprav. Zatímco na částečně a intenzivněji upravených úsecích koryt Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 137 (stupeň 2 a více) nacházíme 49% úseků s následky povodně, u zcela upravených a zatrubněných úsecích (stupeň 3 a více) je to již jen 11%. Obdobný průběh závislosti vidíme u upravenosti podélného profilu. Mezi úseky s výskytem stupňů s rozdílem hladin 50 cm a vyšším pozorujeme 22% úseků s následky povodně, u úseků se stupni 100 cm a vyššími j e to již opět jen 11%. U všech hodnocených parametrů stejně jako u souhrnného vyhodnocení dosahuje podíl úseků s následky na veškerých upravených úsecích necelých 50%. Více než polovina všech upravených úseků tak zůstává bez následků povodně. Klasifikace ukázala, že výskyt projevů činnosti povodně je velice těsně svázán s upravenosti vodních toků a příbřežní zóny (obr. 6). Téměř 90% následků nacházíme v úsecích se středně a vysoce intenzivní upravenosti v alespoň jednom z hodnocených parametrů. Přestože v charakteru následků hraje zásadní roli i prostorový aspekt, toto zjištění představuje významný argument pro posílení protipovodňové ochrany cestou revitalizačních úprav vodních toků. Obr. 6 Upravenost koryt toků a následky povodně Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 138 3.4. HODNOCENÍ VLIVU PŘEKÁŽEK V ÚDOLNÍ NIVĚ NA NÁSLEDKY POVODNĚ Na výši škod pn povodni a pro charakter následků měly rozhodující vliv překážky proudění v údolní nivě. Objekty v údolní nivě, které při normálním vodním stavu i při povodních s nízkou dobou opakování stojí mimo inundační zónu se při extrémních povodních stávají překážkami pro proudění. Nevhodně dimenzované mosty, jezy, ale i zástavba v údolní nivě působí v kombinaci s materiálem, unášeným povodní, na dočasné zadržení vody a při uvolnění překážky na vytvoření bleskové odtokové vlny. To akceleruje akumulační i erozní procesy, zároveň jednotlivé objekty se při destrukci stávají zdrojem materiálu, unášeného dále povodňovou vlnou a působícího problémy dále na toku. Při geoinformatickém vyhodnocení jsme vycházeli z výsledků geomorfologického mapování, kde jako potenciální překážky proudění v korytě toku a údolní nivě byly zaznamenávány následující objekty: stupeň v korytě nebo j ez most nevhodně umístěný objekt Pro vyhodnocení byla použita klasifikace podle rozhodovacích pravidel (viz obr. 7), kdy podle přítomnosti překážky a charakteru následků byly úseky rozčleněny do následujících 8 tříd: I. překážka ŕ akumulace II. překážka ŕ natrž III. překážka ŕ akumulace + natrž IV. překážka ŕ bez následků V. bez překážky ŕ akumulace VI. bez překážky ŕ natrž VII. bez překážky ŕ akumulace + natrž VIII. bez překážky ŕ bez následků Zpracování proběhlo nejprve pro jednotlivé faktory odděleně, tj. klasifikován byl charakter následků zvlášť pro stupně a jezy, pro mosty a pro nevhodně umístěné objekty. Následně byla provedena klasifikace souvislosti výskytu libovolné z uvedených potenciálních překážek pro proudění s následky povodně. Při hodnocení byly uvažovány dvě varianty souvislosti výskytu daného typu následku povodně s překážkami. Primárně byl hodnocen výskyt následků ve stejném úseku s překážkou, navíc s ohledem na charakter vlivu překážek na postup povodně a její Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 139 následky i souvislost výskytu překážek ve stejném a jednom následném úseku toku. S ohledem na průměrnou délku úseků, která představuje 610 metrů přitom lze považovat souslednost dvou úseků pro jejich vliv na výskyt následků za dostatečnou. Obr. 7 Rozhodovací pravidla pro klasifikaci překážek proudění a následků pvodně 3.4.1. JEZY A STUPNE V KORYTE Výsledky vyhodnocení prokázaly předpoklad vlivu souslednosti úseků na četnost výskytu následků. Například vyhodnocení vlivu přítomnosti jezu na výskyt fluviálních akumulací a břehových natrží v důsledku povodně ukázalo, že při vyhodnocení pouze ve stejném úseku činí podíl počtu segmentů s konstatovanou souvislostí mezi výskytem stupně v korytě a následky 8% z celkového počtu úseků v povodí, zatímco při zahrnutí následků i na následném úseku se podíl těchto segmentů zvýší na 13%. Z hlediska charakteru následků v souvislosti s přítomností jezů převažuje výskyt akumulací -představují 58%, břehové nátrže 23,5% a současný výskyt akumulací i břehových natrží pozorujeme na 18% úseků s následky (obr. 8). Obr. 8 Struktura následků 0% 20% 40% 60% 80% 100% Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 140 Prostorovou strukturu rozložení segmentů toků do jednotlivých tříd ukazuje mapa na obr. 9. Podíl úseků s jezem či stupněm v korytě, ve kterém byly nalezeny projevy erozní či akumulační činnosti povodně představuje cca 54% z celkového úhrnu. Tento poměr se pntom výrazně neliší u vyhodnocení v individuálních úsecích (53%) od výsledků hodnocení ve dvou sousledných segmentech (54%). Obr. 9 Klasifikace stupňů v korytě a následků povodně 2002 3.4.2. PŘEKÁŽKY PROUDĚNÍ VODY PŘI POVODNI A NÁSLEDKY Pokud do hodnocení zahrneme všechny mapované potenciální překážky a provedeme shocnou klasifikaci jako v předchozím případě, zjistíme, že podíl úseků, kde došlo k projevu povodně v souvislosti s výskytem překážky na toku či v údolní nivě vzroste pouze nepatrně - na celkových 17%. Poměr úseků kde došlo k projevům erozní či akumulační činnosti povodně v rámci segmentů, kde se vyskytují potenciální překážky proudění a se přitom výrazně nemění - představuje 51,5% (obr. 10 a 11). Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 141 Obr. 10 Struktura výsledků klasifikace vlivu překážek na následky povodně bez překážek -> bez následků 40% bez překážek -> břehové nátrže 3% bez překážek -> akumulace + břehové nátrže 6% překážky -> akumulace 11% překážky -> akumulace + břehové nátrže 3% překážky -> břehové nátrže 3% překážky -> bez následků 16% bez překážek -> akumulace 18% Obr. 11 Klasifikace překážek v nivě a následků povodně 2002 Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 142 Všechny uvažované potenciální typy překážek v korytě toku a údolní nivě - stupně v korytě a jeze, mosty a nevhodně situované objekty mají přibližně stejný poměr počtu úseků s nalezenými následky oproti celkovému počtu úseků s překážkami, přestože absolutní četnost jednotlivých typů překážek je velice odlišná (tabulka 6). Značná část potenciálních překážek proudění tedy na četnost následků povodně nemá přímý vliv, naopak velká část projevů činnosti povodně je evidentně zapříčiněna j inými okolnostmi. Tabulka 6 Přehled výsledků klasifikace vlivu překážek proudění na následky povodně jez most nevh. objekt překážka počet úseků celkem 829 829 829 829 překážka - akumulace 67 59 9 88 překážka - natrž 27 13 2 21 překážka - natrž i akumulace 21 18 3 28 překžka bez následků 98 87 11 130 bez překážky - akumulace 171 179 229 150 bez překážky - natrž 47 30 41 22 bez překážky - natrž i 22 56 71 46 akumulace bez překážky a bez následků 376 387 463 344 podíl úseků s překážkou 25.7% 21.4% 3.0% 32.2% podíl úseků s následky 42.8% 42.8% 42.8% 42.8% podíl upravených úseků na 32.4% 25.4% 3.9% 38.6% následcích podíl následků v 54.0% 50.8% 56.0% 51.3% upravených úsecích 3.5. KOMPLEXNÍ klasifikace toku Pro postižení komplexity vzájemných souvislostí mezi projevy činnosti povodně a potenciálními ovlivňujícími faktory je nutno brát v úvahu nejen vliv antropogenních úprav toků, ale i další faktory, zejména celkové změny ve využití krajiny, vliv fyzickogeografických činitelů i geografické polohy. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 143 Pro komplexní vyhodnocení vazeb mezi těmito prvky byla provedena shluková analýza, která umožnila rozklasifikovat vodní toky v povodí do oblastí s charakteristickými znaky geografického prostředí, intenzitou antropogenních úprav i projevů následků povodně. Řešení je založeno na integraci datových vstupů v prostředí GIS a jej ich zhodnocení pomocí clusterové analýzy podle principu, popsaného v kapitole 2.5. Z GIS analýzy následků povodní, příčinných faktorů a fyzickogeografických poměrů úseků vodních toků byla vytvořena vstupní datová matice pro clusterovou analýzu, přičemž její výsledky byly zpětně propojeny z GISovými podklady. Pro generování vstupní matice dat byla využita prostorová analýza v GIS. Pro jednotlivé elementární úseky toků, vycházející ze struktury mapování upravenosti říční sítě, byly z jednotlivých analytických vrstev pomocí bufferu extrahovány parametry, uvedené v tabulce 7. Tabulka 7 Parametry komplexní klasifikace toků Parametr střední výška úseku sklon upravenost koryta vedení trasy koryta upravenost úseku v podélném profilu upravenost údolní nivy počet jezů počet mostů počet nevhodně umístěných objektů počet skalních stupňů v korytě podíl urbanizovanch ploch podíl orné půdy podíl veškeré zemědělské půdy podíl plochy luk lesů a vodních ploch zkrácení říční sítě mezi časovými horizonty 1844 - 1876 -1952 - 2002 dále počet zjištěných akumulací po povodni 2002 počet břehových natrží počet zničených mostů a počet sesuvů. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 144 Klasifikace toků do jednotlivých kategorií byla provedena pomocí clusterové analýzy metodou K-means vně prostředí GIS, přičemž pro vizualizaci výsledků byla vyklasifikovaná data zpětně integrována se zdrojovou vrstvou v GIS. Klasifikace toků do pěti výsledných tříd prokázala těsnou souvislost fyzickogeografických charakteristik hodnocených úseků vodních toků s mírou jejich antropogenní transformace a s odpovídajícím charakterem následků při extrémní povodni v srpnu 2002. Výsledkem klasifikace pomocí clusterové analýzy je 5 tříd toků (viz tabulka 8, obr. 12). Výraznou roli v klasifikaci hrál sklon úseku toku a jeho průměrná nadmořská výška, stejně jako parametry antropogenních změn determinující charakter následků povodně. Nejčetněji je zastoupena nížinná oblast (třída 2), která se vyznačuje nejvyšší průměrnou upraveností koryt toků, transformací v podélném profilu i nejvyšší upraveností údolní nivy. Z hlediska proudění vody je zde nepříznivým faktorem vysoký výskyt nevhodně umístěných objektů, absolutně nejvyšší četnost výskytu jezů i mostů. Z dokumentovaných následků povodně v roce 2002 zde nacházíme nejvyšší průměrný počet břehových natrží, druhý nejvyšší průměrný výskyt povodňových akumulací, stejně tak do této zóny spadá vysoký podíl poškozených mostních konstrukcí. Absolutně nejvyšší průměrný podíl čerstvých fluviálních akumulací vykazuje cluster 5 (odpovídá „středním tokům"), zahrnující pahorkatinné toky s nízkým průměrným sklonem, předcházející zóně clusteru 2 (odpovídá „dolním tokům"). Zde jsme zaznamenali i nejvyšší četnost nevhodně umístěných objektů v toku či údolní nivě, představující překážku pro proudění. Tabulka 8 Komplexní klasifikace toků Třída Cluster Délka úseků Nížinné toky 2 36,4 % Pahorkatinné toky 5 28.3 % Podhorské toky 3 14,4 % Horské toky 1 13,6 Pramenné úseky 4 7,3 % Horské úseky toků jsou rozčleněny na celkem 3 třídy. S ohledem na charakter reliéfu Šumavy je logicky samostatnou kategorií třída 3, představující toky na strmě ukloněných svazích na úpatí Šumavy. Registrovali jsme zde značnou aktuální upravenost koryt toků, zároveň ale nejvyšší podíl luk na využití údolní nivy ze všech tříd. Z hlediska následků je na tocích na úpatí Šumavy druhý nejvyšší počet břehových natrží a nejvyšší Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 145 podíl stržených či deštruovaných mostů v hodnocených úsecích. Dlouhodobá změna říční sítě je v těchto úsecích průměrná, přičemž zkrácení toků proběhlo v naprosté většině případů na počátku 20. století. Obr. 12 Typologie toků v povodí Otavy na základě clusterové analýzy 0 10 20 km Pramenné úseky toků s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou a i nejvyšším spádem toku (třída 4) mají díky nepatrné intenzitě osídlení a infrastruktury zanedbatelný podíl na povodňových škodách. Upravenost toků je zde nejnižší, průměrný podíl lesnatosti těchto úseků se blíží 90%. Naproti tomu míra zkrácení říční sítě je zde vzhledem k přírodnímu charakteru povodí značná, zejména v období konce 19. století. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast formování odtokové vlny povodně, setkáváme se v této třídě výhradně s erozními projevy proudění. Zbývající třída horských toků vrcholové části Šumavy (třída 1) zahrnuje toky s vysokým průměrným spádem toku, kde díky zvýšené intenzitě využití údolní nivy je pozorovatelný nárůst povodňových škod. Stále nízký je zde podíl antropogenně pozměněných ploch na rozloze údolní nivy. Celková míra průměrné upravenosti koryt toků Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 146 jev této třídě nejnižší, stejně jako je nejnižší upravenost v podélném profilu i vedení trasy toku. Díky poloze v jádrové zóně povodně jsou zde vysoké hodnoty průměrného výskytu následků povodně, a to jak erozního charakteru, tak akumulačního. 4. DISKUSE Při hodnocení výsledků klasifikace vlivu zkrácení toků, upravenosti koryt toků a údolní nivy a přítomnosti překážek na výskyt následků povodně v oblastech, kde konstatujeme vysokou míru antropogenních zásahů do koryta a údolní nivy často zaznamenáváme slabší vazby mezi výskytem překážek a četností následků. Jedná se zejména o dolní úseky hlavních toků v povodí, Blaníce a Otavy. V těchto oblastech je celková intenzita upravenosti toků, příbřežní zóny i údolní nivy nejvyšší, přesto závislosti mezi stavem antropogenní transformace a následky nejsou zcela průkazné. Příčinou může být extremita povodně v srpnu 2002. Na dolních tocích se povodňová vlna pohybovala již celým prostorem údolní nivy, kde vystupovala nad její dno až o několik metrů (viz obr. 13). Vliv úprav toků i četných regulačních objektů, jako jsou jezy, proto byl logicky oslaben. Naproti tomu na horních a středních úsecích, kdy většina odtoku byla soustředěna do vlastního koryta či do úzkého pásu příbřežní zóny, vliv umělých zásahů do této oblasti na následky roste. Obr. 13 Profil údolní nivou Blaníce nad Protivínem s vyznačenou výškou hladin při povodni 2002 -240 -220 -200 -100 -100 -140 -120 -100 -00 -00 -40 -20 0 20 40 00 00 100 120 140 K Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 147 5. ZÁVĚRY Navržená a aplikovaná metodika terénního mapování upravenosti toků a následků povodní ukázala velmi dobrou využitelnost pro komplexní analýzu projevů extrémních srážkoodtokových procesů v krajině. Zvolený přístup umožňuje aplikaci této metodiky i v obecné rovině, tzn. i v jiných oblastech, než představovalo modelové povodí Otavy. Možnost integrace výsledků mapování s analýzami historických a distančních podkladů do prostředí GIS umožňuje takto vytvořené podklady využít pro vyhodnocení a objektivní geostatistickou klasifikaci zranitelnosti území povodněmi, pro vyhodnocení následků povodní a pro analýzu souvislostí mezi jednotlivými projevy povodní a možnými příčinnými faktory. Geoinformatická analýza vztahu mezi upravenosti toků a následky povodně v srpnu 2002, založená na nově vytvořené metodice terénního mapování v kombinaci s historickými a distatnčními podklaedy ukázala na souvislost mezi fyzickogeografickými charakteristikami toků, mírou jejich antropogenní upravenosti a charakterem následků při povodni. Provedená klasifikace na základě shlukové analýzy prokázala, že v různých částech povodí zaznamenáváme odlišné projevy povodně, že tyto odlišné následky mají vazbu na geografickou polohu, nadmořskou výšku, intenzitu a charakter antropogenní upravenosti koryt toků a údolní nivy. Provedená typologie může být využita jako podklad pro plánování vhodných preventivních opatření protipovodňové ochrany, neboť tato opatření musí respektovat přirozenou diverzitu toků. Jednotlivé typové kategorie toků vyžadují odlišný přístup k protipovodňové ochraně, umožňují její lepší diverzifikaci, což přispívá k její vyšší efektivitě, stejně jako k ekonomické účelnosti. Typologie toků, provedená na základě geostatistické analýzy v prostředí GIS ukázala na základní rozčlenění toků do kategorií podle jejich odlišných vlastností a s nimi souvisejícími rozdílnými projevy při extrémních povodních. Je možno ji využít jako podklad pro diferencovaný přístup k protipovodňové ochraně, která je z hlediska variability přírodního prostředí a charakteru j eho využití nejúčinnější. 6. LITERATURA Bičík, I.; Kupková, L. Vývoj struktury ploch v povodí Otavy v letech 1845-1948-1990-2000. In: Langhammer, J. (ed.) Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vzniká vývoj povodní. Praha: PřF UK, 2003. s. 113-121. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 148 ČHMÚ Hydrologické vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Praha: ČHMÚ, 2003. http://www.chrni.cz/hydro/pov02/. Havlík, A., Just, T., Slavík, O. Ekologická studie povodí Bíliny 2.díl - Kvalita vody a produkce znečištění v povodí Bíliny. Praha: VÚV TGM, 1997. Just, T. et al. Revitalizace vodního prostředí. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2003. 144 s. ISBN 80-86064-72-7 Kakos, V. Hydrometeorologický rozbor povodní na Vltavě v Praze za období 1873 až 1982. Meteorologické zprávy, 1983, roč. 36, s. 171 - 181. Kender, J. et al. Voda v krajině. Praha: MŽP ČR a AOPK, 2004. Konvička, M. et al. Město a povodneň. Brno: ERA group, 2002. 219 s. ISBN: 80-86517- 38-1 Křížek, M., Engel, Z. Geomorfologické projevy povodně 2002. In: Langhammer, J. (ed.) Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vzniká vývoj povodní. Praha: PřF UK, 2003. s. 83-101. Langhammer, J. Analýza upravenosti říční sítě v povodí Otavy. In: Langhammer, J. (ed.) Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vzniká vývoj povodní. Praha: PřF UK, 2003. s. 156-177. Langhammer, J., Vajskebr, V. Vývoj říční sítě v povodí Otavy, Zpráva z dílčí etapy řešení projektu Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní. Praha: PřF UK, 2003. Maidment, D. R. (ed.) Handbook of Hydrology. New York: McGraw-Hill, 1993. ISBN: 0- 07-039732-5 Šobr, M. Přehled protipovodňových opatření v povodí Otavy a zhodnocení jejich funkčnosti. In: Langhammer, J. (ed.) Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vzniká vývoj povodní. Praha: PřF UK, 2003, 200 s. Vilímek, V., Langhammer, J., Křížek, M., Lipský, Z., Stehlík, J. Posouzení efektivnosti změn ve využívání krajiny pro retenci a retardaci vody jako preventivní opatření před povodněmi - závěrečná zpráva. Praha: PřF UK, 2003. 55 s. Grant GAČR 205/03/Z046 „Hodnocení vlivu změn přírodního prostředí na vznik a vývoj povodní" 149