TVORBA TÉMATICKÝCH MAP 5. Grafické způsoby pro znázornění kvalitativních údajů do mapy Liniové (čarové) znaky Plošné znaky (areálová metoda) Schémata Metoda LINIOVÝCH znaků (čarových) * Jsou charakteristické extrémním protažením v jednom rozměru * PRAVÉ x NEPRAVÉ linie * Určení SMĚRU * Mimoměřítkovost liniových prvků -- kresba nad míru * Generalizací dochází ke zkracování linie (zjednodušování křivočarosti) Pravé x nepravé linie Liniové prostředky podle druhu objektu / jevu * Identifikační -- patří mezi "pravé" linie -- řeky, komunikace, elektrická vedení ... * Izaritmické -- vždy se jedná o reprezentaci PLOŠNÝCH prvků, často jsou vyplněné barvou -- barevná hypsometrie, zobrazují KVANTITATIVNÍ charakteristiku * Hraniční (konturové) -- reprezentace ploch -- administrativní jednotky, ale i ploty * Pohybové -- pravé linie, vyjadřující dynamiku jevu -- jeho vývoj v čase a prostoru -- fronty, stěhování národů, často se kombinují s kvantitativními charakteristikami -- intenzita změny Identifikační liniové znaky * Slouží ke znázornění objektů, které lze jednoznačně určit délkovým rozměrem (čarou), zatímco šířku znázornit v daném měřítku nelze * Linie lze nad, na nebo pod povrchem jednoznačně identifikovat * Ke kvalitativnímu rozlišení používáme následující vizuální parametry: -- Typ čáry (textura) -- Síla (tloušťka, šířka) čáry -- Barva čáry -- Doplnění o další identifikační znak, obvykle popis / signatura -- Znásobení liniového prvku -- vícečaré linie (může nahradit sílu) Změna atributů liniových znaků Identifikační linie v praxi Izaritmické liniové znaky * IZOLINIE jsou čáry spojující body o stejné hodnotě sledovaného jevu. Vyjadřují kvantitativní hodnotu a mezi kvalitativní čarové znaky nepatří. Hraniční (konturové) liniové znaky * Vymezují plochy se stejnou kvalitativní charakteristikou jevu nebo ohraničující objekt -- administrativní hranice, hranice pozemků, výskyt malárie, úpatnice * Zásady používání vizuálních atributů u hraničních linií: -- Hranice, které lze v krajině jednoznačně určit, se znázorňují PLNOU čarou (parcely) -- Hranice, které nelze ve skutečnosti přesně určit, nebo jsou tvořeny přechodovým pásmem, znázorňujeme PŘERUŠOVANĚ -- Vedle sebe nemají být zakresleny více než dvě hraniční linie -- vykreslují se pouze dvě nejdůležitější, ostatní se vykreslují přerušovaně po obou stranách linie v problematických oblastech -- Pokud není zakreslení hraniční linie dostatečným způsobem znázornění objektu, lze použít barevnou lemovku nebo hraniční linie kombinovat s areálovou metodou Hraniční linie v praxi Pohybové liniové znaky * Vyjadřují změny určitého jevu s místem a časem, jeho dynamiku a tendenci. Používáme šipky, a klíny pro určení směru. * Rozlišujeme: -- Vektorové -- změna jevu s místem a časem * Vektory trsové (relativní četnost větru) * Vektory dostupové (délka vektoru = vzdálenost, síla vektoru = intenzita) * Vektory proudové (mořské proudy) -- Stuhové -- zachovávají průběh linie podél které jev probíhá, reprezentuje-li šířka stuhy intenzitu, řadí se mezi liniově lokalizované diagramy (kvantitativní) -- Proudnicové -- vyjadřují dynamiku a intenzitu jevu, ne nutně v kvantitativním slova smyslu -- záznamy průběhu historických událostí Pohybové liniové znaky Pohybové linie v praxi Metoda PLOŠNÝCH znaků (areálová metoda) * Areálová metoda se používá pro vyjádření kvalitativního rozlišení jevu. Její pomocí se vyznačují plochy, na nichž se vyskytuje určitý jev nebo jsou nějakým způsobem charakteristické. Plochy jsou vymezeny na základe RAJONIZACE, REGIONALIZACE nebo TYPOLOGIE * Z hlediska ZPŮSOBU vymezení rozlišujeme areály: -- Ohraničené -- Přesně neohraničené -- Otevřené -- Dynamické (využití animací) * Podle prostorového uspořádání rozlišujeme areály: -- Izolované -- Dotykové -- Překrývající se Grafické vyjadřovací prostředky používané pro kvalitativní rozlišení areálů * Barva -- Tón -- Odstín -- Sytost * Textura -- Rastry bodové -- Rastry čarové -- Rastry dezénové -- Rastry alfanumerické * Popis * Podrobněji viz přednášky Z8112 -- Kartografická vizualizace) Areálová metoda v praxi Schémata * Jsou častým nadstavbovým kompozičním prvkem tématických map * Znázorňují místní, prostorové a věcné vztahy určitých pojmů, jevů, ukazatelů nebo jednotek * Řadíme je mezi grafické marginálie * Rozlišujeme: -- Schémata věcných soustav (klasifikační a organizační schémata) -- Schémata časových soustav (rozmístění jevů, jejich kvality a rozmístění v čase - harmonogramy) -- Schémata prostorových soustav (topogramy -- znázornění rozmístění jevů v prostoru, mohou být umístěny přímo na podkladové mapě - územní sítě zařízení) Schémata věcných soustav Schémata časových soustav Schémata prostorových soustav Schémata prostorových soustav