TVORBA TÉMATICKÝCH MAP 1. Vymezení a definování pojmů, Druhy a typy map Vybraná studijní literatura * B. Veverka: Topografická a tématická kartografie. ČVUT, FSA, 220s. Praha 2004. * M.V. Drápela: Vybrané kapitoly z kartografie. UJEP, PřF, SPN, 128s, Praha 1983 * V. Hojovec a kol.: Kartografie. GKP,660s. Praha 1987. * R. Čapek a kol.: Geografická kartografie. SPN, 373s, Praha 1992. * J. Kaňok: Tematická kartografie. Ostravská univerzita, PřF, 318s, Ostrava 1999. * M.J. Kraak, F.J. Ormeling: Cartography -- Visualization of Spatial Data. A.W. Longman Limited, 222s., Harlow 1996. * T.R. Slocum: Thematic Cartography and Visualization. Prentice Hall, 293s, Upper Saddle River 1999. * J. Campbell: Map Use and Analysis. McGraw-Hill, 372s, Boston 2001. * J.S. Keates: Understanding Maps. A.W. Longman Limited, 334s., London 1996. * A.M. MacEachren: How Maps Work. The Guilford Press, 513s, New York 1995. * D. Wood: The Power of Maps: The Guilford Press, 248s, New York 1992. * M. Monmonier: Proč mapy lžou, Computer Press, 221s, Praha 2000. Definice kartografie * OSN -- Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotoé produkce (United Nations, Depatment of Social Affairs, 1949) * ICA -- Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací (Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography, ICA, Wiesbaden, 1973) * Národní definice -- Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a povrchu nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využití map (ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie, 1984) * Geoinformační definice -- Kartografie je proces přenosu informací, v jehož středu je prostorová datová báze, která sama o sobě může být považována za mnohovrstevný model geografické skutečnosti. Taková datová báze je základnou pro dílčí kartografické procesy, pro něž čerpá data z rozmanitých vstupů a na výstupu vytváří různé typy informačních produktů. (J.L. Morrison, USA) Definice kartografie * Kartografie považuje za svůj hlavní úkol poznávání a výzkum skutečnosti v prostoru a čase. K tomu používá specifických matematických a grafických postupů i prostředků. * Definicí oboru je mnoho a obecně nejsou závislé na použitých prostředcích (možnosti moderních technologií). * Zjednodušeně -- Kartografie je nauka o tvorbě map Členění kartografie * Klasické -- Nauka o mapách, matematická kartografie, kartografická tvorba, kartografická polygrafie a reprografie, kartometrie a morfometrie, kartografické metody výzkumu, kartografická informatika * Podle přívlastků (např.) -- Praktická (užitá, aplikovaná) X teoretická -- Topografická X tématická -- Klasická X digitální (počítačová) -- Geodetická (technická) X geografická Tématická kartografie * Tématická kartografie řeší problematiku map s vymezeným tématickým obsahem (podle obsahu je možné další členění do skupin: ekonomická, geologická, námořní) (Hojovec 1987) * Tématická kartografie je dílčí oblast kartografie, která se zabývá studiem metod znázorňování tématického obsahu a zpracování tématických map (Čapek 1992) * Tématická kartografie využívá jako svůj podklad znalostí a produktů topografické, respektive geodetické (technické) kartografie. * Vyžaduje nejen hlubokou znalost kartografie jako takové, ale i znalost oborů zpracovávaných témat. Je doménou především na univerzitách, protože je úzce svázána s geografickou kartografií, jejíž produkty jsou převážně tématické mapy. Mapa - definice * ICA -- Mapa je zmenšené, zevšeobecněné zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy * Národní definice -- Mapa je zmenšený, generalizovaný, konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů. Mapový soubor / mapové dílo * Soubor map, vyhotovený a uspořádaný podle jednotné koncepce a vyjadřující postupně informace o celém vymezeném území nebo zájmové problematice se nazývá mapový soubor (např. soubor turistických map). Mezi soubory lze zařadit i reprinty historických map. V rámci souboru mají jednotlivé mapy jednotný značkový klíč a systém označení. Mapy mají dále zpravidla stejné zobrazení a měřítko, mohou se však lišit rozměrem listů. * U mapového díla je závazná také velikost mapových listů a jejich souvislý pokryv zájmového území. Mapové dílo vyhotovené a udržované ve státním zájmu se nazývá STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO. * Atlasem nazýváme soubor map, vyjadřujících informace o určitém území, územním jevu nebo skupině těchto jevů. Mapy musí být v rámci atlasu systematicky uspořárány. Atlas dává celkový a všestranný pohled na daný prostor nebo na určitou tématickou oblast v tomto prostoru. Tématická mapa * Označovány také jako mapy s dodatkovým obsahem nebo jako speciální mapy. * Tématické mapy tvoří převážnou většinu dnes vznikajících původních map (s výjimkou kosmické kartografie). Používají se ve všech odvětvích vědecké a praktické činnosti zkoumající prostorové rozmístění, vlastnosti a vztahy objektů a jevů v geografickém prostředí (Čapek 1992). * Znázornění jakéhokoliv tématu mapou má proti jiným formám tu přednost, že pomůže odhalit nedostatečnost nebo nestejnorodost údajů, stejně jako skryté vztahy, které by bez prostorového znázornění ušly pozornosti. * Z hlediska užití tématické mapy slouží jako -- Zdroj informací -- Prostředek prezentace výsledků výzkumu Tématická mapa * Tématické mapy lze také vymezit jako mapy, které na převzatém topografickém (případně obecně geografickém) podkladě podrobně zobrazují zájmové přírodní, socioekonomické a technické objekty a jevy a jejich základní vztahy. * Těmito vztahy se rozumí především POLOHA, ROZŠÍŘENÍ, POHYB, FUNKCE, FREKVENCE VÝSKYTU, INTENZITA, KVALITA, KVANTITA či STRUKTURA jevu. * Nad topografickou osnovou jsou prezentovány především netopografické jevy a objekty, z nichž mnohé nelze spolehlivě lokalizovat či zaměřit. Tématická mapa Tvorba tématických map je dílem týmové práce řady odborníků. Je nezbytně nutné, aby metodické pokyny pro tvorbu tématických map a návrhy obsahů znakových soustav dodržovaly všeobecné zásady tvorby tématických map, tzn. Aby respektovaly teoretické poznatky kartografické sémiologie, izomorfizmu a informatiky TÉMATICKÁ MAPA x MAPA TOPOGRAFICKÁ / OBECNĚ ZEMĚPISNÁ * Topografická / obecně zeměpisná mapa klade důraz na umístění (lokaci) jevů/prvků v prostoru * Tématická mapa zdůrazňuje prostorové rozložení jednoho nebo více geografických atributů nebo proměnných vybraného jevu/prvku Vstupní informace tématického obsahu * Šetření v terénu (sběr dat) * Interpretace družicových snímků * Zobrazování prvků z databází (v nejširším slova smyslu) * Interpretace dříve vzniklých map a jejich kombinací Metody se často kombinují a překrývají Tématické informace jsou zobrazovány prostřednictvím KARTOGRAFICKÝCH VYJADŘOVACÍCH PROSTŘEDKŮ (viz přednášky Z8112 -- Kartografická vizualizace) Topografický podklad X Tématická nadstavba * Prvky všeobecného topografického podkladu jsou na tématických mapách zpravidla REDUKOVÁNY, ZJEDNODUŠENY a POTLAČENY v zájmu snížení úrovně grafického zatížení mapy. Tyto prvky tvoří orientační strukturu topologického obsahu. * V tématickém obsahu mapy je zdůrazněna především VŮDČÍ TÉMATIKA, jíž je ostatní obsah mapy podřízen. * VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY použité pro znázornění tématické nadstavby se vyznačují vysokým stupněm ABSTRAKCE a často nemají asociativní povahu typickou pro kartografii topografickou Tématické mapy v počítačové kartografii * V prostředí počítačové kartografie je základ vzniku tématických map dán na základě dotazů kladených na databázi (pomocí SQL) * V současnosti se odhaduje, že asi 80% tématických map vzniká tímto způsobem na osobních počítačích uživatelů bez kartografického vzdělání a mimo oblast geodézie, kartografie a geografie. Klasifikace map * Mapy modelují skutečnost pro nejrůznější účely a jsou proto vytvářeny ve velmi rozmanitých podobách. Existuje mnoho hledisek, podle nichž je lze systematicky třídit. * Dvě základní hlediska jsou: -- CO mapa zobrazuje (které skutečnosti, předměty, jevy či charakteristiky) -- JAKÝM ZPŮSOBEM jsou tyto skutečnosti zobrazeny Obě tato hlediska jsou určována ÚČELEM mapy Členění map není uzavřené, neboť se stále objevují nová témata !!! Klasifikace map: podle koncepce * Analytické mapy -- obsahují prvky tak, jak byly zjištěny v terénu nebo analytickým šetřením. Mají nezevšeobecněný obsah, který nevyjadřuje vazby mezi objekty. Často znázorňují jen rozmístění objektů. Většinou používají pouze jednu znázorňovací metodu (politická mapa, mapa srážek) * Komplexní mapy -- zobrazují více jevů odlišného původu a charakteru příbuzného tématu. Vznikají zpravidla spoluprací odborníků různých oborů. Typická je hierarchizace obsahu. Používají několik znázorňovacích metod tak, aby usnadnily čtení obsahu (geologická mapy odkryté, synoptické nebo hospodářské mapy) * Syntetické mapy -- zobrazují syntézu více jevů a tím vytváří novou kvalitu. Obsah je zobecněný, důraz je kladen na souvislosti a vztahy. Jsou výsledkem abstrakce, generalizace a syntézy elementárních vstupních zdrojů. Množství jevů, které by mapu zahltily nahrazují jevem nově definovaným. Obvykle využívají areálové metody. Typickým výsledkem jsou mapy regionalizací. Klasifikace map: podle územního rozsahu * Mapy světa (planisféry) * Mapy polokoulí (hemisféry) * Mapy kontinentů / moří a oceánů * Mapy předem vymezených celků (politicko-správních = státy a jejich skupiny, fyzickogeografických = povodí, pohoří apod.) Klasifikace map: podle účelu * Pro národní hospodářství (státní mapová díla) * Pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické...) * Pro obranu (operační, taktické ...) * Pro propagaci (reklamní ...) * Pro orientaci (automapy .... * ... Klasifikace map: podle obsahu * Mapy obecně zeměpisné * Mapy topografické * Mapy přehledné * Mapy tématické -- Geologické -- Životního prostředí -- Meteorologické a klimatologické -- Půdní -- Geomorfologické -- Botanické -- Hydrologické ... -- Demografické -- Průmyslu -- Přírodních zdrojů -- Dopravy a spojů -- Cenové -- Politické -- Archeologické ... Klasifikace map: podle měřítka * Technické členění -- Velkých měřítek: 1:500 - 1:5 000 -- Středních měřítek: 1:10 000 - 1:200 000 -- Malých měřítek: menší než střední měřítka * Geografické členění -- Velkých měřítek: 1:500 - 1:200 000 -- Středních měřítek: 1:200 000 - 1:1 000 000 -- Malých měřítek: menší než střední měřítka Klasifikace map: podle formy záznamu skutečnosti * Mapy analogové (klasické papírové ...) * Mapy obrazové (fotoplány, DPZ) * Mapové transparenty (diamapy, pro promítání) * Mapy reliéfní (plastické) * Tyflomapy (pro nevidomé a slabozraké) * Mapy digitální (v paměti počítače nebo na digitálním médiu) * Mapy mentální (myšlené) * Fiktivně prostorové (holografické, stereoskopické) * ... Klasifikace map: podle způsobu vzniku * Mapy původní -- vzniklé na základě přímého a původního mapování nebo prvotním zpracováním statistických údajů * Mapy odvozené -- zpracované na základě již existujících map nebo digitálních databází Klasifikace map: podle časového aspektu * Mapy statické (k určitému datu) * Mapy dynamické (vývoj v čase) * Mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase a prostoru za určité období) * Mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu v minulosti) * Mapy prognostické (odhad vývoje do budoucnosti) Řada map má víceúčelovou povahu a proto je prioritní ÚČEL TŘÍDĚNÍ a ZÁMĚR UŽIVATELE