1 ARCCATALOG Aplikace ArcCatalog, která j e součástí ArcGISu, slouží k rychlému a snadnému prohlížení geografických dat (náhled, metadata, aj.) ke správě geografických dat (snadné kopírování, mazání souborů formátu Shapefile) ke správě metadat k definování pracovních adresářů tytáStobz-Miút» File Edit VjBW Go Tools Wndow Hsfp a a * o iff 4 4 • o "3 Catalog Tree Přepínací karty hlavního okna M. m Database Cannectbns] Ä Jdress Locators I ElSSavasl Obr. 1.1 Obrazovka ArcCatalogu 1.1 Prohlížení geografických dat K prohlížení geografických dat je dobré mít zobrazený Catalog Tree, viz obr. 1 {Window > Catalog Tree). V okně Catalog Tree je mj. klasická adresářová struktura, kterou můžete procházet. Při procházení adresářové struktury ArcCatalog zobrazuje soubory geografických dat. Ikony u souborů indikují, o jaký formát geografických dat se jedná: bodový Shalefile liniový Shapefile polygonový Shapefile samotná atributová tabulka bez geometrie (pouze soubor název.dbf) rastr (např. formát TIFF) vrstva (layer) projekt vytvořený v ArcMap Poznámka: Tento výčet není kompletní. Jsou v něm uvedeny formáty, se kterými se setkáte nejčastěji. Když v Catalog Tree kliknete na libovolný soubor, zobrazí se v hlavním okně ArcCatalogu informace o tomto souboru. Typ zobrazené informace závisí na tom, jaká z přepínacích karet hlavního okna (viz obr. 1.1) je aktivní. Zřejmě nejpoužívanější je karta Preview, která ukáže náhled geometrie geografických dat (v případě atributové tabulky ukáže její obsah). Karta Metadata zobrazí dostupná metadata, např. nadefinovaný souřadný systém (podkarta Spatial) nebo informace o jednotlivých sloupcích atributové tabulky (podkarta Attributes). Karta Contents se nejvíce používá k zobrazení obsahu adresáře aktivního v Catalog Tree. Úkol Projděte si geografická data v adresáři P:/_Home/Kurz GIS, především pomocí přepínací karty Preview. 1.2 Nadefinování pracovního adresáře Na začátku každého projektu je dobré si nadefinovat pracovní adresář, tj. adresář, v němž budete pracovat © (např. ukládat do něj vytvořené mapy, vrstvy, atd.). Nadefinování pracovního adresáře není nutností, nicméně urychlí práci. Upozornění: Pracovní adresář musí existovat už před jeho nadefinováním. Tzn. je nutné ho nejprve vytvořit. Je úplně jedno jak, např. pomocí Catalog Tree (klikněte pravým tlačítkem na adresář, v němž chcete vytvořit nový adresář, a New > Folder, vzniklý adresář pak přejmenujete tak, že na něj kliknete a zmáčknete F2). K nadefinování pracovního adresáře slouží ikona Connect to Folder =* {File > Connect to Folder). Po spuštění Connect to Folder se otevře nové okno s klasickou adresářovou strukturou, v níž najdete pracovní adresář a potvrdíte (pracovní adresář už musí být vytvořen - viz výše). Vybraný pracovní adresář by se měl nyní objevit v okně Catalog Tree. Pracovních adresářů lze definovat libovolné množství. Odstranění pracovního adresáře z Catalog Tree se provede označením pracovního adresáře v Catalog Tree a ikonou Disconnect Folder ^ (File > Disconnect Folder nebo kliknutím pravým tlačítkem na pracovní adresář v Catalog Tree a Disconnect Folder). Úkol Vytvořte a nadefinujte si vlastní pracovní adresář ve vašem adresáři. 1.3 Kopírování a mazání souborů geografických dat Některé formáty geografických dat jsou tvořeny více fyzickými soubory. Například Shapefile je tvořen soubory: název, shp geometrie název, shx vazba mezi geometrií a atributovou tabulkou název, dbf atributová tabulka a některými dalšími, např. nazev.prj definice souřadného systému název.sbn prostorové indexy pro rychlejší prostorové vyhledávání název.sbx prostorové indexy pro rychlejší prostorové vyhledávání Více soubory je také tvořen např. formát TIFF (název.tiff a název.tfw). Pří kopírování Shapefilů klasickou cestou tedy musíte dávat pozor na to, abyste zkopírovali všechny tyto soubory (nestačí zkopírovat jen název. shp). ArcCatalog umožňuje zkopírovat/přemístit/smazat všechny tyto soubory najednou tak, jako byste kopírovali/přesouvali/mazali pouze jediný soubor. Bohužel už neumožňuje kopírování/přemísťování/mazání více Shapefilů zaráz. Zkopírování Shapefilů se provede tak, že stisknete klávesu Ctrl a v Catalog Tree přetáhneme myší soubor do požadovaného adresáře. Obdobně se provede přemístění, s tím rozdílem, že nedržíte klávesu Ctrl. Smazání Shapefilů se provede jeho označením v Catalog Tree a stiskem klávesy Delete (nebo kliknutím pravým tlačítkem na Shapefile a Delete). Úkol Zkopírujte všechny Shapefily z adresáře P:/_Home/Kurz GIS do vašeho pracovního adresáře. 1.4 Nadefinování souřadného systému u formátu Shapefile Velmi pravděpodobně se setkáte se soubory formátu Shapefile, o kterých sice budete vědět, jaký souřadný systém je v nich použit, ale tento souřadný systém u nich není explicitně nadefinován (tzn. neexistuje soubor název.pij - viz výše). Z mnoha důvodů je lepší před započetím práce v ArcMapu tento souřadný systém pomocí ArcCatalogu explicitně nadefinovat. Upozornění: Předpokladem nadefinování souřadného systému je fakt, že víte, jaký souřadný systém je v souborech formátu Shapefile použit. Pokud to nevíte, je definování souřadného systému k ničemu a je lepší jej nedefinovat vůbec. ArcCR používá souřadný systém S-JTSK_Krovak_East_North, což je zdaleka nejčastější elektronické podoba souřadného systému S-JTSK. Pro nadefinování souřadného systému nejprve dvojitě kliknete na Shapefile, u nějž chcete explicitně nadefinovat souřadný systém. Otevře se okno Shapefile Properties. Přepnete se na kartu Fields, ve sloupci Data Type kliknete na záznam Geometry a ve spodní tabulce u řádku Spatial Reference kliknete na tlačítko se třemi tečkami (poslední sloupec). Otevře se okno Spatial Reference. Nyní máte dvě možnosti, jak souřadný systém explicitně nadefinovat: A. Vyberete souřadný systém z nabídky ArcGIS Při tomto způsobu kliknete na Select, v poli Look in vyberete Coordinate Systems a v adresářích naleznete souřadný systém. Souřadný systém S-JTSK Krovak East North se nachází v adresáři ProjectedCoordinateSystems > NationalGrids v souboru S-JTSK Krovak EastNorth.prj . Vše potvrdíte. B. Importujete již nadefinovaný systém z jiného Shapefilu Při tomto způsobu kliknete na Import a vyberete Shapefile, který už má daný souřadný systém explicitně nadefinován. Vše potvrdíte. O tom, zda jste souřadný systém nastavili, se přesvědčíte v přepínací kartě Metadata v podkartě Spatial. Možná budete muset nejdříve obnovit obsah adresáře (v Catalog Tree kliknete pravým tlačítkem na adresář a Refresh). Nadefinováním souřadného systému se vytvoří soubor název.prj . Úkol Shapefilům zkopírovaným do vašeho pracovního adresáře explicitně nadefinujte souřadný systém S-JTSK_Krovak_East_North. Vyzkoušejte si způsob A i B. 2 ZÁKLADNI OVLÁDANÍ ARCMAPU Aplikace ArcMap, která j e součástí ArcGIS Desktop, slouží k vytváření map k editaci geografických dat k prostorové analýze File Edit View Insert Selection j_coÍ5 Window Help D Ö H S * B X I o r> ;4>||1 2267343 y sei ;: i: « * * *[tpfc o ** ± f T3 ||íJ| #)|%[S| \t J Sp.lidAralyst - | L Editor ~ I * y] Ta ]»] 1 T3: "3|x 0|iB|a | příkazové řádka I Command Line B Ö Layers B D Obce B E Okresy □ - 0 obsahová tabulka / Table of Contents Display I Source I Selection | ) ArcToolbox -% 3D Analyst Tools ArcMap). Podobně lze z ArcMap spustit ArcCatalog. Obrazovka ArcMap se skládá ze čtyř základních částí (obr. 2.1): mapové okno j e zobrazeno standardně, nelze j e vypnout obsahová tabulka Window > Table of Contents ArcToolbox Show/Hide ArcToolbox Window * nebo Window > ArcToolbox příkazová řádka Show/Hide Command Line Window " nebo Window > Command Line Pro nás jsou zatím důležité dvě z nich: obsahová tabulka a mapové okno. Obsahová tabulka udržuje seznam načtených vrstev, umožňuje skrýt nedůležité vrstvy, měnit z-pořadí vrstev, aj. Mapové okno zobrazuje geometrii samotných vrstev, umožňuje je zvětšovat, zmenšovat, posouvat, ručně vybírat objekty, aj. Načtení vrstev je nutným krokem k zahájení jakéhokoliv projektu. Vrstvou v tomto případě rozumíme libovolný formát geografických dat. Načtení vrstvy se provede ikonou Add Data v (File > Add Data...). Otevře se známé okno pro otevření souboru. V poli Look in: budou kromě adresářové struktury zobrazené i pracovní adresáře dříve nadefinované v ArcCatalogu, takže se do nich lze snadno a rychle přepnout. U jednotlivých souborů jsou opět ikony indikující jejich formát. Označením jednoho či více souborů a potvrzením se vrstvy načtou. Pokud by načítané vrstvy neměly explicitně nadefinovaný souřadný systém, bylo by potřeba po načtení vrstev nadefinovat použité jednotky (kvůli měřítku). Toto by se provedlo příkazem View > Data Frame Properties, karta General, skupina Units, pole Map. V našich středoevropských podmínkách jsou těmito jednotkami většinou metry. Uložení projektu Uložení projektu se provede klasickým způsobem File > Save. V souboru projektu (název.mxd) je uložen mj. seznam načtených vrstev, jejich z-pořadí, zda jsou skryté či zobrazené, způsob klasifikace objektů jednotlivých vrstev, aj. Ukol Spusťte si ArcMap :-) Pokud není zobrazena obsahová tabulka, zobrazte si ji, pokud je zobrazen ArcToolbox nebo příkazová řádka, skryjte je. Načtěte si všechny Shapefily z vašeho pracovního adresáře. Uložte si projekt do Vašeho pracovního adresáře. 2.2 Základní ovládání obsahové tabulky a mapového okna Zobrazení/skrytí vrstvy se provede v obsahové tabulce, přičemž musí být aktivní karta Display nebo Source (ve spodní části obsahové tabulky). Vrstva se zobrazí/skryje zaškrtnutím/odškrtnutím políčka u názvu vrstvy. Změna z-pořadí se provede v obsahové tabulce, přičemž musí být aktivní karta Display. Označením vrstvy, jejíž z-pořadí chcete změnit, a táhnutím myši ji přemístíte nad/pod libovolnou jinou vrstvu. Změna názvu vrstvy se provede v obsahové tabulce, přičemž musí být aktivní karta Display nebo Source. Dvojitým kliknutím na název vrstvy (nebo pravým kliknutím a Properties) se otevře okno Layer Properties, v kartě General je pole Layer Name (název vrstvy). Bez problému lze používat českou diakritiku. Název vrstvy se později objeví např. v legendě. Ovládání mapového okna Mapové okno se ovládá nástrojovou lištou Tools {View > Toolbars > Tools), viz obr. 2.2. Ovládání je velmi intuitivní a podobá se ovládání grafických editorů. ] Q <ü Sí ří O <é + > lP[k Q *4 & í Obr. 2.2 Nástrojová lišta Tools. Ikony Zoom In ^*, Zoom Out ^, Fixed Zoom In " , Fixed Zoom Out "* slouží ke zvětšování/zmenšování obsahu mapového okna. Ikona Full Extent m zobrazí celý obsah. Ikona fa« •' slouží k posouvání obsahu mapového okna. Ikona Select features ^ slouží k ručnímu vybírání objektů (vybírání objektů lze provést mnoha způsoby, toto je jeden z nich). Vícenásobný ruční výběr se provádí se stisknutou klávesou Shift. Práce s výběrem objektů bude popsána později. Odznačení vybraných objektů se provede příkazem Selection > Clear Selected Features nebo vybráním prázdného místa. Ikona Identify ® slouží k zobrazení informací o konkrétním objektu. Těmito informacemi j sou data z atributové tabulky. Ikona Find w slouží k vyhledávání objektů podle dat z atributové tabulky, ikona Measure === k měření vzdálenosti v mapovém okně. V nástrojové liště Standard (View > Toolbars > Standard), viz obr. 2.3, je pole, které vám ukazuje aktuální měřítko obsahu mapového okna. Přepsáním měřítkového čísla v poli a stisknutím klávesy Enter lze měřítko měnit "manuálně". D ďii X %l K | «n r* | <£ ||1:2 267 943 ^J Obr. 2.3 Nástrojová lišta Standard, zcela vlevo je pole s aktuálním měřítkem obashu mapového okna. Úkol Vyzkoušejte si ovládání obsahové tabulky a mapového okna. Pojmenujte si všechny načtené vrstvy. Průběžně si ukládejte projekt:-) 2.3 Atributová tabulka Atributová tabulka je nedílnou součástí vektorových geografických dat, bez ní by se jednalo pouze o data grafická. Práce s atributovu tabulkou se vzdáleně podobá práci s Excelovskými tabulkami. Zobrazení atributové tabulky se provede v obsahové tabulce, přičemž musí být aktivní karta Display nebo Source. Pravým tlačítkem kliknete na název vrstvy, jejíž atributovou tabulku chcete zobrazit, a Open Attribute Table. Otevře se nové okno Attributes of názewrstvy. Sloupec FID je interním primárním klíčem programu ArcGIS (označení sloupce primární klíč znamená, že každý objekt má v daném sloupci svoji unikátní hodnotu, tzn. že pomocí této hodnoty jej lze vždy bezpečně identifikovat). Sloupec Shape je interním sloupcem programu ArcGIS a označuje typ geometrie daného objektu. Další sloupce jsou již závislé na atributové tabulce Shapefilu - každá atributová tabulka má libovolný počet sloupců s libovolnými názvy. Ve sloupcích můžeme mít uloženy různé typy dat, nejčastěji používanými typy jsou číselné typy a text. Na rozdíl od Excelu má každý sloupec atributové tabulky Shapefilu povinně definován právě jeden typ dat (tzn. v jednom sloupci jsou uložena buď data textová nebo data číselná, nikdy nemůže nastat situace, že část objektů má v jednom sloupci data číselná a zbylá část data textová). Následuje výčet nejpoužívanějších datových typů: Rozsah Poznámka Short integer -32 768 až 32 767 celá čísla Long integer -2 147 483 648 až 2 147 483 647 celá čísla Float -3,4*1038ažl,2*1038 reálná čísla Double -2,2*10308ažl,8*10308 reálná čísla Text do 64 000 znaků text Data v atributové tabulce lze řadit podle hodnot ve sloupcích kliknutím pravým tlačítkem na název sloupce a Sort Ascending / Sort Descending. V atributové tabulce lze provádět také ruční výběr objektů kliknutím na daný řádek v šedém sloupci zcela nalevo (ještě před sloupcem FID). Vícenásobný výběr se provádí se stisknutou klávesou Ctrl. Odznačení objektů lze provést stejně jako při ručním výběru objektů v mapovém poli nebo v atributové tabulce tlačítkem Options > Clear Selection. Ukol Vyzkoušejte si základní ovládání atributové tabulky. 3 VYBER, EDITACE ATRIBUTOVÉ TABULKY A OŘEZ____________ 3.1 Výběr Výběr objektů je jedním z nejpoužívanějších nástrojů geografických informačních systémů. Existují tři způsoby výběru dat: ruční výběr, výběr podle atributů a výběr podle lokace. Ruční výběr lze provádět buď přímo v mapovém okně pomocí ikony Select Features ^ nebo v atributové tabulce (viz výše). Výběr podle atributů {Selection > Select By Attributes) umožňuje vybrat objekty, jejichž atributy splňují zadané podmínky (tyto atributy musí být samozřejmě přítomny v atributové tabulce). Typickým příkladem je např. z vrstvy obcí vybrat obce nad 10000 obyvatel nebo z vrstvy silnic vybrat všechny silnice první třídy, rychlostní komunikace a dálnice. V okně Select By Attibutes (viz obr. 3.1) je na výběr několik voleb. V poli Layer se zvolí vrstva, zníž se budou objekty vybírat, v poli Method se případně upřesní způsob výběru. V poli Fields je seznam sloupců atributové tabulky, podle kterých můžete objekty vybírat. Hlavním polem je SELECT * FROM nazevVrstvy WHERE: (viz obr. x.l). Do něj se zapisují podmínky výběru podobně jako v jazyce SQL (Structured Query Language -nejznámější jazyk pro manipulaci s daty navržený tak, aby se podobal anglickému jazyku). Nejlepší bude ukázat si zápis podmínky na konkrétních příkladech. kelect By Attributes ^^^^^?lxl ^uery Wizard... 1 Layer: 1 silnice ~3 I Only show selectable layers in this list Method : | Create a new selection Fields: Unique Values "FID" "LENGTH" "CISL0_SIL" "E" "CISL02_SIL" "J PRUHY" = 1 "1 Like | < 1 <-l And | 0,1 Jil Is Not Go To: \ Get Unique Values SELECT "FROM silnice WHERE: hlavní okno s podmínkami výběru Clea, | Ve„l, Help Load... Apply Close Obr. 3.1 Okno Select by Attributes. Mějme vrstvu obcí, v níž je sloupec "OBYV" (celočíselného typu) s počtem obyvatel v jednotlivých obcích. Zápis podmínky pro výběr obcí nad 10000 obyvatel by vypadal následovně: "OBYV" > 10000 (název sloupce se vždy zapisuje do dvojitých uvozovek). Podmínka pro výběr obcí nad 10000 obyvatel včetně: "OBYV" >= 10000 Podmínky mohou být složitější, např. "OBYV" > 10000 AND "OBYV" <= 100000 vybere obce s počtem obyvatel od 10000 do 100000 včetně. Klíčové slovo AND odpovídá českému "a zároveň". Mějme vrstvu silnic, v níž je sloupec "TRIDASIL" typu text označující třídu sinice. Hodnota 'D' označuje dálnici, hodnota 'R' rychlostní komunikaci, hodnota 'ľ silnici první třídy, hodnota '2' silnici druhé třídy a hodnota 'o' okresku. Zápis podmínky pro výběr dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy by vypadal následovně: "TRIDASIL" = 'D' OR "TRIDASIL" = 'R OR "TRIDASIL" = 'ľ Klíčové slovo OR odpovídá českému "a nebo". Hodnoty typu text se vždy zapisují do jednoduchých uvozovek. V okně Select By Attributes však nejste odkázáni na ruční psaní, stačí klikat myší ©. Dvojitým kliknutím na název sloupce v poli Fields se vám název sloupce vepíše do hlavního pole, to samé platí pro klíčové znaky a slova uprostřed okna (=, <>, >, <, >=, <=, AND, OR, ...). Znak <> odpovídá českému "nerovná se". Zajímavým tlačítkem je tlačítko Get Uniques Values. Jeho stisknutím se do pole Unique Values nahrají všechny unikátní hodnoty ze sloupce aktivního v poli Fields. Pokud by byl např. aktivní sloupec Fields, do pole Unique Values se vloží hodnoty 'D', 'R, 'ľ, '2' a 'o'. Dvojitým linutím na nějakou hodnotu se tato hodnota vepíše do hlavního pole. Výběr podle lokace je posledním ze tří typů výběru (Selecion > Select By Location). Jedná se o poměrně silný nástroj, kterým se dají např. vybrat sídla ležící uvnitř okresu nebo sídla ležící do vzdálenosti 5 km od železnice. Jeho popis je nad rámec kurzu, přesto alespoň drobné základy: V poli the following layers se zatrhnou vrstvy, jejichž objekty chcete vybírat. V poli that zvolíte druh prostorové interakce mezi vybíranými objekty a jinou vrstvou (kterou specifikujete v poli the features in this layer). Druhem prostorové interakce je např. "má průnik s", "leží do vzdálenosti", "obsahuje", "je uvnitř", ... Export vybraných objektů do nového Shapefilu Export vybraných objektů do nového Shapefilu se provede pravým kliknutím na název vrstvy v obsahové tabulce a Data > Export Data.... V poli Export musí být vybrána volba Selected Features. V poli Output shapefile or feature class j e název a umístění výsledného Shapefilu, který lze samozřejmě změnit (buď ručním přepsáním nebo kliknutím na ikonu I—'). Stisknutím tlačítka OK se vygeneruje nový Shapefile, ArcGIS se pak ještě zeptá, zda jej chcete načíst do aktuálního projektu. Ať už objekty vyberete ručně, podle atributu nebo podle lokace, vždy je odznačíte příkazem Selection > Clear Selected Features. Úkol Zvolte si libovolný okres z okresy.shp, vyberte jej ručním výběrem a vyexportujte ho do nového Shapefilu. Výběrem podle atributů vyberte obce z obce.shp, které spadají do daného okresu (název okresu, do kterého obec spadá, je ve sloupci NAZEV_1, který je typu text). Vybrané obce vyexportujte do nového Shapefilu. Oba nové Shapefily načtěte do vašeho projektu. 3.2 Editace atributové tabulky ArcGIS implicitně pracuje v režimu, který neumožňuje editaci načtených vrstev (ať už editaci atributové tabulky nebo geometrie). Před zahájením jakékoliv editace je tedy nutné aktivovat editační režim. Ten se edituje v nástrojové liště Editor (View > Toolbars > Editor) stisknutím tlačítka Editor > Start Editing. V případě, že všechny načtené vrstvy jsou v jednom adresáři, editační režim se ihned aktivuje. V případě, že načtené vrstvy jsou v různých adresářích, otevře se okno, v němž vyberete adresář s vrstvou, kterou chcete editovat, a potvrdíte. V editačním režimu lze editovat jak geometrii (to už je nad rámec kurzu), tak atributovou tabulku. Hodnoty v atributové tabulce se editují buď ručně podobně jako v Excelu (kliknete na buňku, jejíž hodnotu chcete změnit, a přepíšete ji) nebo hromadně. Hromadná editace se spustí kliknutím pravého tlačítka na název sloupce, jehož hodnoty chcete editovat, a Calculate Values. Otevře se okno Field Calculator. Popis všech funkcí nástroje Field Calculator by zabral několik stran, proto si rovnou ukážeme dva vzorové příklady. Chcete-li nastavit hodnoty všech objektů v daném sloupci na nějakou hodnotu, tuto hodnotu prostě a jednoduše vepíšete do pole NAZEVSLOUPCE = (pozor na to, že hodnoty typu text se zapisují do jednoduchých uvozovek). Stisknutím tlačítka OK se provede hromadná editace. Zajímavou a často využívanou vlastností je, že pokud jsou nějaké objekty vybrané, Field Calculator změní pouze hodnoty těchto vybraných objektů. Mějme polygonovou vrstvu okresů a v ní sloupec "PLOCHA" (double) s plochami okresů, "POCOBYV" (long integer) s počtem obyvatel v okresech a "HUSTOTA" (double), který je zatím prázdný. Hustotu zalidnění pro všechny okresy spočítáte třeba tak, že spustíte Field Calculator na sloupci "HUSTOTA" a do pole HUSTOTA = vepíšete vzorec: [POCOBYV] / [PLOCHA] * 100 Field Calculator tedy vezme pro každý okres hodnotu ze sloupce "POCOBYV", vydělí ji hodnotou ze sloupce "PLOCHA" a vynásobí stem. Výsledek pak zapíše do sloupce "HUSTOTA". Pozor na to, že názvy sloupců se v nástroji Field Calculator musí zapisovat do [hranatých závorek]. Podobně jako u výběru podle atributů nejste odkázáni pouze na ruční psaní, např, názvy sloupců můžete naklikat myší z pole Fields. Vzorce mohou nabývat libovolné složitosti, mimo základní matematické operátory jsou k dispozici i složitější funkce (pole Functions), které jsou různé pro různé typy sloupců (pole Type). K uložení změn v atributové tabulce dojde až v okamžiku přepnutí se zpět do needitačního režimu (tlačítko Editor > Stop Editing), kdy jste dotázáni, zda chcete změny opravdu uložit. Pokud ne, ArcGIS vrátí tabulku do stavu před přepnutím do editačního režimu. Přidání nového sloupce do atributové tabulky Přidání nového sloupce do atributové tabulky lze provést pouze v needitačním režimu. V atributové tabulce kliknete na tlačítko Options > Add Field.... V okně Add Field se vyplní pole Name (název sloupce, maximálně 8 znaků, bez mezer a diakritiky) a Type (datový typ sloupce). V poli Field Properties lze upřesnit vlastnosti datových typů (Precision = počet uložených cifer bez ohledu na počet desetinných míst, Scale = počet desetinných míst, Length = maximální dálka textu). Stisknutím tlačítka OK se vytvoří nový sloupec. Ukol V Shapefilu obce.shp vytvořte nový sloupec "HUSTOTA" typu double a pomocí nástroje Field Calculator do něj vložte průměrnou hustotu zalidnění pro každou obec. 3.3 Ořez Ořez {Clip) slouží k ořezání objektů libovolné vrstvy podle objektů polygonové vrstvy, viz obr. 3.2. Ořez je jedním z nástrojů ArcToolbox, viz obr. 2.1 {Show/Hide ArcToolbox Window ** nebo Window > ArcToolbox). Pokud je v ArcToolbox aktivní karta Favorites, najdete ořez v Analysis Tools > Extract. Dvojitým kliknutím na Clip se otevře okno nástroje. INPUT CLIP FEATURE OUTPUT Obr. 3.2 Ořezání objektů libovolné vrstvy (INPUT) podle objektů polygonové vrstvy (CLIP FEATURE). Do pole Input Features přijde ořezávaná vrstva. Vrstvu lze do pole dostat dvěma způsoby: buď ji máte načtenou, pak ji naleznete po kliknutí na vysouvací šipku zl na pravém konci pole, nebo ji nemáte načtenou, pak ji musíte nalézt v adresářové struktuře kliknutím na ikonu otevření souboru <—'. Do pole Clip Features přijde polygonová vrstva, podle které se bude ořezávaná vrstva ořezávat. V poli Output Feature Class lze specifikovat název a umístění výsledné vrstvy (buď ručním přepsáním nebo kliknutím na ikonu '—'). Pole Cluster Tolerance nás nezajímá :-) Stisknutím tlačítka OK se spustí ořezávání. Otevře se okno informující o průběhu ořezávání. Pokud vše proběhne úspěšně, na předposledním řádku výpisu bude něco jako Executed (Clip 1) successfully. Pokud nastane chyba, objeví se ve výpisu červené chybové hlášení. Po skončení ořezávání zavřete okno informující o průběhu ořezávání. Ořezaná vrstva se automaticky načte do projektu. Úkol Pomocí nástroje Clip ořízněte shapefily sidlap.shp a silnice.shp podle vrstvy s vaším vybraným okresem. 4 KLASIFIKACE DAT 4.1 Změna symbolu % Copy ?\ Remove Hjjj Open Attribute Table Joins and Relates ► <^ Zoom To Layer Visible Scale Range ► Use Symbol Levels Selection y Label Features Convert Labels to Annotation... mŕ1 Convert Features to Graphics... Data y Save As Lay_er File... Make Permanent y Property ^ ----! vl —' j5J El & Layers B ELüKRESY l^lpi^RES Změna vyjádření symboliky může být provedena dvěma možnostmi. A. Kliknutím pravého tlačítka myši na název vrstvy. Zobrazí se vám následující volby. Z nich vyberete tu poslední, tj. Properties (Obr. 4.1). Objeví se vám následující dialogové okno. V něm kliknete na záložku Symbology (viz. Obr. 4.3). V horní polovině tohoto dialogového okna je (pod názvem Symbol) obdélník, který vám ukazuje, jaký symbol je právě používán. Pro jeho změnu je zapotřebí na něj kliknout - objeví se vám dialogové okno jako v Obr. 4.4. Toto okno bude odlišné v závislosti na tom, zda měníte symbol bodové, liniové nebo plošné vrstvy. V Obr. 4.4 máte také popsáno, jak změníte barvu výplně, barvu hraniční čáry a šířku hraniční čáry. Vnitřní výplň může být 100% průhledná - k tomu slouží volba Hollow v levé části dialogového okna. Obr. 4.1 Volby po kliknutí pravého tlačítka myši na název vrstvy. B. Kliknutím na symbol, který se nachází pod názvem vrstvy (Obr. 4.2). Jedná se o rychlejší možnost, jak se dostat přímo k výběru změny symbolu. Otevře se vám stejné dialogové okno, jako je ukázáno v Obr. 4.3. Způsob nastavování parametrů symbolu je tedy stejný. Obr. 4.2. Druhá (rychlejší) možnost změny symbolu. Ukol č.1 Zkuste si postupně nastavovat tyto vlastnosti symbolu u vrstvy okresy: ■ Okresy jsou průhledné a mají černou hraniční linii o šířce 1 bodu ■ Okresy mají světle žlutou barvu, hraniční linie je červená a má šířku 0,2 bodu Layer Properties Jd2 atributů, podle kterého se budou prvky rozlišovat přidá všechny hodnoty odebere všechny hodnoty AddAIIValuesS ßdd Values^ Remove Remove All Advanced přidá vámi vybrané hodnoty OK Storno Použít Obr. 4.7. Možnosti nastavení u chorochromatické mapy. Poté, co si vyberete atribut, podle kterého se bude rozlišovat, musíte si zvolit, jaké prvky budou v mapě zobrazeny. Máte dvě možnosti: A. Přidáte všechny hodnoty To provedete stisknutím tlačítka Add All Values. Např. u vrstvy kraje vloží všechny kraje. B. Sami si vyberete, jaké hodnoty chcete přidat Po stisknutí tlačítka Add Values si zvolíte, které prvky chcete vybrat a které ne. V tomto případě má svůj smysl i volba all other values (najdete ji také v Obr. 4.7 pod roztahovacím okénkem, ve kterém volíte atributy). Tato volba vám umožňuje vyznačit stejnou barvou všechny prvky, které jste nevybrali. Ještě před tím, než stisknete tlačítko OK, máte možnost dvojitým kliknutím na symbol dané kategorie tento symbol změnit. Ukol č.3 Zkuste si udělat politickou mapu České republiky. Za atributové pole zvolte NÁZEV a zvolte volbu Add All Values. 4.3 Tvorba kartogramu Kartogram je jedním z nejčastějších typů map. Ve své podstatě rozlišujeme jeho dvě varianty: pravý kartogram (hodnoty jsou přepočteny na stejnou jednotku; typickým příkladem může být mapa hustoty obyvatelstva - jednotkou jsou obyv. na km2) a pseudokartogram (jednotky nejsou přepočteny na stejnou plochu; příkladem může být mapa, kde je barvou zobrazován rok založení obce). Pro kartogramy slouží v aplikaci ArcGIS volba Quantities. K ní se dostanete stejně, jak je pospáno v podkapitolách 4.1 a 4.2 (tj. v záložce General I Source I Selectioi Symbology). V levé části dialogového okna musíte kliknout na volbu Graduated ' colors (viz. Obr. 4.8). Zobrazí se vám dialogové okno, které je také v Obr. 4.9. Zde si v prvé řadě musíte vybrat, jaký atribut bude klasifikován - roztahovací okénko Value. Teprve poté se vám zobrazí, do kolika tříd chcete mapu klasifikovat (volba Classes). Layer Properties Show: Features Categories Q uantities J Graduated colorsl Graduated symbols Proportional symbols Dot density Charts Multiple Attributes Obr. 4.8. Graduated colors - volba pro tvorbu kartogramů. F Layer Properties .IL*! Generali Source | Selection | Display Symbology | Fields | Definition Query ] Labels] Joins & Relates | Show: i— p—|----------------------------|Draw quantities using color to show values. Import.. Categories Quantities Graduated colors Graduated symbols | Normalization: | Proportional symbols Dot density Charts Multiple Attributes atribut, který bude zobrazován počet tříd klasifikace Show class ranges using feature values OK Storno Použít Obr. 4.9. Možnosti nastavení pravého kartogramu a pseudokartogramu. 4.4 Klasifikace bodů Na poměrně velké části map je zapotřebí klasifikovat body. Typickým příkladem může být klasifikace sídel podle velikosti. Pro klasifikaci bodů v ArcGISu slouží volba Graduated Symbols (záložka Symbology ve vlastnostech vrstvy - Properties) -viz. Obr. 4.10. Zde naleznete následující možnosti nastavení - Obr. 4.11. Obdobně jako u tvorby kartogramu musíme v prvé řadě specifikovat, který atribut chceme Generali Source I Selectii klasifikovat. Další charakteristiky, které můžeme oproti výchozímu nastavení g, . | změnit, jsou: počet tříd klasifikace (Classes:) a velikost symbolu. Tato velikost se Features Categories Quantities Graduated colors uvádí ve dvou hodnotách: (Graduated symbols i Symbol Size from: l4 Velikost nejmenšího symbolu "velikost největšího symbolu ■■■■ Proportional symbols Charts Multiple Attributes Obr. 4.10. Graduated symbols - volba pro klasifikaci bodových symbolů. Layer Properties jdx| General| Source | Selection | Display Symbology | Fields | Definition Query | Labels] Joins & Relates | Show: i-------------------------------------------------;-------------------------------------------------- -------------- Draw quantities using symbol size to show relative values. Import.. Features Categories Quantities Graduated colors Graduated symbol Proportional symbols Charts Multiple Attribut klasifikovaný atribut IVELKÁT ation: "3 irrí[4~ to: |18 Classification— Natural Breaks (Jenks) Symbol | Range o O O O ^ Label počet tříd klasifikace - Template- 1-2 ^ 1-2 velikost bodového symbolu 3-4 3-4 (nejmenší, největší) 5-6 5-6 7-10 7-10 11-21 11-21 Show class ranges using feature values advanced _ OK Storno Použít Obr. 4.11. Možnosti nastavení parametrů u klasifikace bodových symbolů. 4.5 Kartodiagramy Kartodiagramem rozumíme spojení mapy a grafu. V tuzemské kartografické praxi patří tyto mapy (společně s kartogramy) mezi jedny z nejčastěji publikovaných. Abyste mohli vytvářet grafy, je zapotřebí stisknout volbu Charts -viz. Obr. 4.12. Na rozdíl od předchozích druhů map zde naleznete tři volby. Rozlišujete tak, jaký typ grafu budete chtít sestrojit: Pie Bar/Column Stacked koláčový sloupcový skládaný Layer Properties General| Source | Selecti Show: Features Categories uantities Pie Bar/Column Stacked Multiple Attributes A Pro všechny tři výše uvedené je zapotřebí specifikovat, jaká data budou v grafu zobrazena. To se nastavuje v pravé části dialogového okna-viz. Obr. 4.13. Obr. 4.12. Charts - volba pro tvorbu kartodiagramů. Layer Properties JUXJ Generali Source | Selection | Display Synnbology | Fields | Definition Query ] Labels] Joins & Relates | Show: Draw pie chart for each feature. Import... Features Categories Quantities Multiple Attributes atribti Symbol | Field OB99 - přiřazuje atribut k symboiizaci ., u Background: \W Prevent chart overlap Color Scheme: zabraňuje překrývá grafů 3 Properties.. Exclusion.. umožňuje definovat aspekty velikosti grafu OK Storno Použít Obr. 4.13. Možnosti nastavení grafů. Stejně jako u předchozích specifikujeme, jaké atributy mají být v grafu zobrazeny. Ve poli Field Selection vidíme všechny atributy dané vrstvy. Pomocí tlačítek střední části dialogového okna přiřazujeme, které atributy budeme zobrazovat v grafe přiřadí atribut do seznamu atributů grafu odebere atribut ze seznamu atributů grafu « odebere všechny atributy „ ,„ o , v. . , v r- • „ W Prevent chart overlap . . v ,,,,.,.,., , Dalsi pomůckou pri tvorbe grafu je volba , ta zamezuje prekrývam jednotlivých grafů. Graf bývá standardně umístěn do středu území, ke kterému náleží. To však často vede ke kolizním situacím - překrývání a nečitelnosti jednotlivých grafů. Proto existuje volba Prevent chart overlap, která posune grafy v území tak, aby se vzájemně nepřekrývaly. Zcela samostatné je nastavení velikosti u grafů. Děje se tak stisknutím na tlačítko Size... V případě sloupcových a skládaných grafů se vám objeví jednoduché dialogové okno, kde na jeho dolní části určíte „pouze" maximální velikost grafu (Maximum Length). Ovšem v případě koláčového grafu se vám otevře následující dialogové okno - viz. Obr. 4.14; s podstatně více volbami. Výchozí hodnotou zde je volba Fixed size, která definuje, že všechny grafy budou mít stejnou velikost (tj. všechny koláče budou mít stejný průměr). Mnohdy je ale výhodnější, aby velikost grafu odpovídala další proměnné - např. znázorňujeme strukturu průmyslu sídla grafem a chceme, aby velikost odpovídala počtu obyvatel či počtu pracovních míst. K tomu slouží volba Vary size using a field a specifikace daného atributu. Mimo to můžete také specifikovat velikost grafu. Obr. 4.14. Nastavení velikosti a její závislosti na dalším atributu u koláčového grafu. Pie Chart Size -Variation Type- *l iFTTxeďlS) unifikované velikost grafu C Vary size using the sum of the field values f(* Vary size using a field: POČET OBYV 05 normalized by: R velikost (jtäfu odpovídá určitě proměnné Min Value- vetik ost grafu L i— Appearance Compensation (Flannery) Max Value- Properties.. Exclusion OK Cancel 5 POPISKY 5.1 Umísťování popisku Dvojitým kliknutím na název vrstvy v obsahové tabulce se otevře okno Layer Properties, v němž je karta Labels (popisky), viz obr 5.1. General | Source) Selection | Display) Symbology | Fields | Definition Query Labels Joins & Relates | >s [Label features in this layer; Method: | Label all the features the same way. _^J All features will be labeled using the options specified. Tent String Expression... Label Field: InAZEV 1 J AaBbYyZz | [JÍ Anal dl* d ■hi ■ |, U J Symbol.... | Other Options Placement Properties... I Scale Range... I Pre-defined Label Style-Label Styles... I OK Storno Použít Obr. 5.1 Okno Layer Properties, karta Labels. Zatržení políčka Label features in this layer indikuje, zda se popisky zobrazují či nikoliv. Pole Method určuje dva způsoby popisování objektů: buď je pro všechny objekty vrstvy použit jeden formát popisku (Label all the features the same way) nebo jsou objekty vrstvy rozděleny do skupin, přičemž každá skupina má svůj vlastní styl popisku (Define classes of features and label each class differently). V případě druhého způsobu Define classes of features and label each class differently musíte nadefinovat jednotlivé třídy (třídu přidáte/smažete/přejmenujete tlačítkem Add.../Delete/Rename...). Kliknutím na tlačítko SQL Query... se otevře okno SQL Query, které funguje podobně jako výběr podle atributů (viz 3.1). Objekty, které vyhovují nadefinovaným podmínkám, spadají do dané skupiny. U tohoto způsobu musíte také všechny následující volby definovat pro každou třídu zvlášť. V poli Label Field se určí sloupec atributové tabulky, který obsahuje texty pro popisek (typicky např. názvy obcí). Ke specifikaci složitějšího popisku, např. kombinace textů z více sloupců apod., slouží karta Expression. Ve skupině Text Symbol se nastavuje grafický styl popisku, základními volbami jsou font, velikost v tiskových bodech, barva, tučné, kurzíva a podtržené. Kliknutím na tlačítko Symbol... se otevře okno Symbol Selector, v němž jsou předdefinované styly popisků. Kliknutím na tlačítko Properties v okně Symbol Selector se lze dostat do specializovaných voleb grafického stylu popisků. Ve skupině Other Options se definují způsoby umístění a zobrazení popisků. Kliknutím na tlačítko Placement Properties... se otevře stejnojmenné okno se dvěma kartami: Placement a Conflict Detection. Volby v kartě Placement se liší v závislosti na typu geometrie: Bodová geometrie K dispozici jsou čtyři základní způsoby umístění popisků, nejdůležitější jsou první dva: Offset label horizontally around the point a Place label on top of the point. Offset label horizontally around the point definuje 8 polí v okolí bodového objektu a každému bodu dá číslo 0-3. 1 znamená, že dané pole je pro umístění popisku nejlepší, 3 naopak nejhorší. 0 znamená, že popisek se v daném poli nikdy neumístí. Hodnoty v jednotlivých polích se dají změnit kliknutím na tlačítko Change Location. Druhý způsob - Place label on top of the point -určuje, že popisky se budou umísťovat přes bodový objekt. Liniová geometrie Čtyři základní způsoby orientace popisků: horizontal = horizontální umístění, paralell = rovnoběžné s průměrným směrem objektu, curved = kopíruje linii (ideální pro popis vodních toků), perpendicular = kolmý na směr linie. Position (pozice) určuje, zda jsou popisky umístěny nad, pod nebo přes linii {priantation system = page) nebo vpravo, vlevo nebo přes linii (priantation system = line). Plošná geometrie K dispozici jsou volby umístění popisku Always horizontal (vždy vodorovně), Always stright (vždy ve směru protažení plošného objektu) a jejich kombinace. Volby v kartě Conflict Detection už jsou stejné pro všechny typy geometrie. Volby umožňují nastavit popiskům váhu/důležitost při jejich vykreslování (pole Label Weight), nastavit objektům jejich důležitost proto, aby nemohly být překryty méě důležitými popisky jiných vrstev, aj. Zatržením políčka Place overlapping labels se do mapy umístí i překrývající se popisky. Pokud je toto políčko nezaškrtnuté, překrývající se popisky se do mapy nevykreslí vůbec! Tlačítkem Scale Range (skupina Other Options v kartě Labels) umožňuje nadefinovat rozsah měřítek, ve kterých se popisky budou zobrazovat. Mimo rozsah se popisky nezobrazí. Úkol Zkuste si umístit názvy k bodovým sídlům s různými způsoby umístění. Pak je vypněte a umístěte názvy k jednotlivým obcím tak, aby se zobrazily i překrývající se popisky. 5.2 Ruční úprava popisků Umístění popisků na mapách samozřejmě není dokonalé, vždy je potřeba je doladit ručně. Na to, aby bylo možné s popisky manipulovat, je potřeba je převést na grafické objekty. To se provede kliknutím pravým tlačítkem na název vrstvy v obsahové tabulce a Convert Labels to Annotation. Otevře se stejnojmenné okno. Ve skupině Store Annotation je třeba zvolit In the map, ve skupině Create Annotation For většinou All features. Stisknutím tlačítka Convert se popisky převedou na grafické objekty. Vizuálně sice vypadá vše stejně, ale není tomu tak. S popisky lze nyní totiž posouvat, přepisovat je, mazat je, kopírovat, aj. bez toho, aniž by se nějak změnila data v atributové tabulce vrstvy, jíž popisky náleží. K úpravám grafických objektů slouží nástrojová lišta Draw {View > Tools > Draw), viz obr. 5.2. J Drawing - \ Q | D ' A ' Í Z ||@ Arial "TJ |10 jj B / U | A ' & ~ J. ' _1 " Obr. 5.2 Nástrojová lišta Draw. K vybírání a přesouvání objektů slouží ikona Select elements * . Dvojitým kliknutím na konkrétní popisek se otevře okno Properties, v němž můžete změnit text popisku, aj. Úkol Převeďte popisky na grafické objekty a upravte je podle svých představ :-) 6 LAYOUT 6.1 Základní ovládání Layoutu Layout představuje prostor pro vytvoření finální mapy. Dosud jsme pracovali v tzv. View - to umožňuje připravit mapové pole. V Layoutu naopak přidáváme další prvky mapy, přinejmenším ty základní: název, měřítko, legenda, tiráž a (naše již připravené) mapové pole. Layout nám také umožňuje exportovat výslednou mapu do běžného formátu, který si můžeme prohlížet prakticky kdekoli (např. GIF, JPEG, TIFF,...). Přepínání mezi View a Layoutern ukazuje Obr. 6.1. "'">........ll"1-J" ■ "llJIL.....■■■■■■■ d^ŕ»3K h^^^^^^^^^^^^^ü^K ^ h *a u^^^^^^^^^^S^^^ f - ., — < : — View j aycmt VESTAVBA OÁLNiC A RYC HLO&TNÍCH KOWUHiKACÍ V ČE&KĚ R EP*J6UCE ĺ -- tTAtf řlW Htm raJs ^ i, ,r «to >«■ k .-L Š1PT3 - ' » A' *■ *■- ^ Obr. 6.1. Přepínání mezi View a Layoutern. V Layoutu je jiné ovládání, než znáte dosud z View. Používají se ikony s podobným vzhledem, jejich funkcionalita je však odlišná. Na první pohled je poznáte tak, že jsou v samostatném okně, které má nadpis Layout-viz. Obr. 10.2. zvětši layout fixovane zmenšuje posune layout / zobrazí skutečnou veiikost I j t následující veiikost [Layout X®[3©|B M Q lni | a 9 Y2% z\ \ předchozí vetikosť fixované zvětšuje \ měřítko zmenšení zmenší layout zobrazí celý layout Obr. 6.2. Ovládání mapy v módu Layout. 6.2 Základní nastavení Layoutu Jako první krok je nejvhodnější abyste si nastavili velikost pracovního prostoru - formát (papíru), na kterém budete pracovat a také některé další věci -jako např. orientace papíru. K tomu stačí kliknout kdekoli mimo ohraničený výkres pravým tlačítkem myši - zobrazí se vám nabídkajako na Obr. 6.3. Zde vás budou zajímat zejména tyto dvě možnosti: i^r1 Zoom ho Selected Elements , 0J J J ■ Page and Print Setup ^ Copy Map To Clipboard (nastavují se zde rozměry papíru, tiskárny, orientace, papíru...) ■ Guides (můžete si vytvořit záložky - viz. dále) Page and Print Setup,,7""^ Change Layout,,, Toggle Draft Mode Zoom to Selected Elements Copy Map To Clipboard Paste Ctrl+V Select All Elements Unselect All Elements <— Obr. 6.3. Nastavení vlastností pro layout. Page and Print Setup Po kliknutí na tuto volbu se vám objeví dialogové okno jako v Obr. 6.4. Zde si volíte následující parametry (viz. Obr.). Page and Print Setup Printer Setup" Name: Status: Type: Where: Comments: -Paper — Size: Source: Orientation: »HP LaserJet 1020 Offline HP LaserJet 1020 USB001 f~Ťj Properties... výběr tiskárny [A4 velikost papíru / J Automatickí) výběr ~3 J* Portrait na výšku - C" Landscape ^na šiŕkír Printer Paper Printer Margins Map Page (Page Layout) Sample Map Elements Map Page Size- (Ľ r u se Printer Paper Settings!1 použit nastaveni I platné pro tiskárnu -Page— Standard Sizes: Width: Height: Orientation: |A2 d Centimeters ^j Centimeters _^J (* Landscape |59,4 |42 T Portrait Scale Map Elements proportionally to changes in Page Size Obr. 6.4. Nastavení papíru a tisku Guides Jejich nastavení není povinné, ulehčuje však práci. Pro práci se záložkami nastavujeme dva parametry viz. Obr. 6.5: Guides (zda vůbec chcete záložky zobrazovat) Snap to Guides (jestliže umisťujete nějaký objekt poblíž záložky, automaticky si tento objekt „přitáhne" a umístí přesně na záložku. Ukázku „snapování" přináší Obr. 6.6) Grid | tf- Guides ^ | ^ Snap to Guides Obr. 6.5. Nastavení záložek. Mni2. I3.^. I5. I6. 8 19 110 111 112 silniční sít — dálnice — rychlostní komunikace —— silnice I. třídy silnice II. třídy PLÁNOVANE KOMUNIKACE h.....' do roku 2008 |]o roce 2008 <— Obr. 6.6. Ukázka nastavení záložek při tvorbě legendy mapy. ]■ mi ni OSTATNÍ ^ hiěsto nad 10 000 obyv. Q významné mezinárodní letiště 6.3 Přidání základních kompozičních prvků mapy Naše mapa dosud postrádala základní kompoziční prvky (mimo mapové pole). Přidání základních kompozičních prvků mapy (názvu, měřítka, legendy a tiráže) se provádí pomocí příslušných voleb v hlavním menu aplikace ArcMap - kliknutím na položku Insert - viz. Obr. 6.7. Název mapy Pro přidání názvu mapy slouží volba Title. Při kliknutí se v horní části layoutu zobrazí místo, kam můžete vepsat název mapy. Při dvojitém kliknutí na tento název jej můžete změnit. Tlačítko Properties zde slouží ke změně fontu písma, velikosti a zarovnání. Obr. 6.7. Položka Insert hlavního menu. Legenda Přidává se kliknutím na volbu Legend (pod položkou Insert v hlavním menu). Legenda se vytváří v několika krocích. Prvním krokem je Obr. 6.8. Insert Selection lools ^ Data Frame [ťťu] Title Á Text [g Neatline... j2] Legend... jí] North Arrow. ™ Scale Bar,,, [™] Scale Text... £°] Picture... Object... Legend Wizard ■ Choose which layers you want to include in your legend-Map Layers: _^^_ Legend Items změní pořadí položek v legendě počet sloupců v legendě f^f^^k-ná/í/ed Storno Obr. 6.8. Nastavení položek legendy, jejich pořadí a počtu sloupců. Jakmile jsme specifikovali tyto parametry, stiskněte tlačítko Další. Další dialogové okno se vás ptá na nastavení názvu legendy. Česká kartografie striktně zakazuje označovat legendu nápisem „legenda". Proto v tomto dialogovém okně vymažte původní nastavení Legend - jaké je v Obr. 6.9. Legend Wizard -*l V-Legend Title ^V — I Legend ■ Legend Title font properties-Color: i| Size: [24" -3 Font: |g] Arial fl-^^J Title Justification- You can use this to control the justification of the title with the rest of the legend. Preview í Zpět |~ Další > ] Storno Obr. 6.9. Zrušení názvu Legend. Po kliknutí na tlačítko Další můžete nastavit ohraničení, barvu pozadí a stínování legendy (Obr. 6.10). Legend Wizard x] ■ Legend Frame Border ohraničení legendy barva pozadí legendy — stínování legendy Storno Obr. 6.10. Nastavení ohraničení, barvu pozadí a stínování legendy. Po kliknutí na tlačítko Další v následujícím dialogovém okně charakterizujete, jak budou prvky vaší legendy vypadat. Automaticky se generuje stejný vzhled prvků legendy podle jejich vzhledu v mapovém poli. Pokud by bylo třeba, můžete tyto parametry změnit. Legend Wizard x] You can change the size and shape of the symbol patch used to represent line and polygon features in your legend. Select one or more legend items whose patches you want to change. Legend Items: r Patch— Width: 148,00 (pts.) Height: 124,00 (pts.) Line: Area: =3 Storno Obr. 6.11. Nastavení barvy a síly čáry jednotlivých prvků. Poslední dialogové okno (Obr. 6.12) umožňuje nastavení mezer mezi jednotlivými částmi legendy. Vhodnější však většinou bývá nechat toto výchozí nastavení, legendu tzv. „rozbít" (viz. dále) a uspořádat si ji podle svých představ a volného místa v layoutu. Legend Wizard Set the spacing between the parts of your legend. Spacing between: — Title and Legend Items: Legend Items: Columns: Headings and Classes: Labels and Descriptions: Patches (vertically): Patches and Labels: ipts.: 8,57 (pts.; 8,57 (pts.; 8,57 (pts.; 8,57 (pts.; 8,57 (pts.; 8,57 (pts.) Jité spacing—pj Legend Item 1 " Legend Item 3 Headng Headng | Label description ^^™ Label description | Label *smfS»i ------- Label descriptio n | Label description ------- Label description Legend Item 2 label description Legend Item 4 ^J label description Preview Scale Bar se dostanete do dialogového okna pro měřítko. Toto dialogové okno naleznete také v Obr. 6.13. Hlavní nevýhoda přednastavených stylů spočívá v tom, že jsou uzpůsobeny anglosaské kartografii. Jinými slovy měřítko mapy je v mílích a číslice nejsou na správných pozicích. Proto vždy při tvorbě měřítka budete muset nastavovat další vlastnosti - tlačítko Properties. Teprve zde můžete zadat parametry, které budou korektní z hlediska české kartografie - viz. Obr. 6.14. V tomto nastavení byste měli měnit pouze počet hlavních a vedlejších dílků měřítka. 0 20 40 80 120 160 200 km 7 vedlejší dílky hlavní dílky Scale Bar Selector D ÍD 1DÜ 200 Mies • ......... Scale Line 1 D ÍO 100 200 Mies h-1—i—i—I—i—i—i—I Scale Line 2 I l l l I l l l I 0 50 100 200 Mies Scale Line 3 d sa im Stepped Scale Line an mx Alternating Scale Bar 1 Alternating Scale Bar 2 100 __________iMIes Sinnle Division Scale Rar 1*1 r Preview- Jd- it d- Jť-Ma předdefín wane styly měřítek další vlastnosti Properties... More Styles Reset Cancel Obr. 6.13. Výběr měřítka z přednastavených stylů. Ukol č.1 Zkuste si vytvořit měřítko, které bude vypadat následovně: 0 5 10 15 20 25 50 75 100 km Tip: menší písmo u vedlejších dílků vytvoříte za pomoci „rozbíjení" - viz. podkapitola 6.4. Scale Bar -Z]*l Scale and Units | Numbers and Marks | Format | Scale- počet htyvních dífků \ Auto Division value: Number of divisions: I Number of subdivisions: 4~r| I Show one division before zero \ When resizing POČOt VedtfyŠÍCt) dílků I .U Adjust division value -Units-Division Units: JľOĎfaZOVafíé J |Kilometers ^sténi QznsAénijednote* Label Position: fafter fobul =2 3 ČÍSfem) J after labels 3 Label: km ^ Symbol.. 5 pt-^ označení jednotek Gap: OK Storno Použít J Obr. 6.14. Nastavení parametrů měřítka korektně vůči české kartografii. Tiráž Obsahuje údaje o autorovi, případně další informace, které chce autor mapy předat uživateli. Tiráž vložíme pomocí Insert > Text. Hlavní nevýhodou je, že se tiráž automaticky umístí do poměrně malého prostoru uprostřed právě zobrazené části layoutu. Do tiráže je možné ihned psát. Properties Text | Size and Position | Text: Jřj2 Export Map. Jestliže budete vkládat výslednou mapu jako obrázek do Wordu je nejvhodnějším formátem GIF. Pokud chcete mapu jako samostatný obrázek je vhodnější PDF nebo TIFF. Zkuste se vyvarovat formátu JPEG - ořezává hrany, které jsou u map velmi důležité.