Lophotrochozoa
fylogeneze
Ectoprocta
- Platyzoa
Ecdysozoa
Platyhelminthes
Kamptozoa
Gnathifera
Nemertea, Sipunculida,
Annelida
Mollusca, Brachiozoa
Gastrotricha
ˇ tělo je děleno na hlavu (a), nohu (b) a
útrobní vak (c)
Mollusca - měkkýši
a
b
c ˇ tělní epitel tvoří jednobičíkaté
buňky (řasinkový epitel),
žláznaté buňky a minoritně i
smyslové buňky
ˇ žláznaté buňky vylučují sliz
(mukopolysacharidy+voda+soli),
který usnadňuje lezení, odstraňuje nečistoty těla a zabraňuje
nadměrnému odparu, u vodních mikrofágů slouží také ke
stmelování částeček potravy; sliz ve vodě pouze nabobtná,
ale nerozpustí se
ˇ útrobní vak vytváří kožní záhyb - plášť
ˇ buňky na okraji a vnější ploše pláště
vylučují nejčastěji třívrstevnou schránku
1) periostrakum - konchin (bílkoviny+chinon)
a pigmenty - barva schránky
měkkýši - tělní organizace
hraniční vrstva
mezi kalcitovou
a perleťovou
vrstvou
2) ostrakum (kalcitová vrstva) - z
CaCO3 krystalizujícího v podobě
sloupečků kalcitu
3) hypostakum (perleťová vrstva) -
z CaCO3 krystalizujícího v
podobě plátků cihliček aragonitu
ˇ druhotná tělní dutina ohraničená mezodermálním epitelem
je představována gonoperikardiálním komplexem
měkkýši - tělní organizace
ˇ klasický célom chybí, není ani embryonálně!
ˇ tělo je vyplněno - mezodermální tkání s otevřenou cévní
soustavou - hemocel
ˇ jedná se o párové gonocely kolem
pohlavních žláz a jejich vývodů a o nepárový
osrdečník (perikard) kolem srdce a
perikardioduktů
ˇ perikardiodukty slouží jako vylučovací
orgány a jsou běžně nazývány jako
metanefridia (homologie se skutečnými
metanefridiemi je nejistá)
měkkýši - tělní organizace
Dýchací soustava
ˇ mezi pláštěm a útrobním vakem vzniká plášťová dutina,
kde jsou umístěny dýchací orgány - žábry nebo plíce, do
plášťové dutiny většinou ústí vývod TS, VS, PS
situace u zadožábrých plžů
radula
Trávicí soustava (popis odpovídá stavu u plžů)
ˇ úplná, začíná ozubenou chitinovou páskou - radula (na
rozhraní ústní dutiny a hltanu), proti ní stojí rohovitá čelist;
do úst ústí slinné žlázy a do žaludku hepatopankreas
(hepar = játra, pankreas = slinivka břišní)
plášťová dutina ctenidium
(žábry)
anus
žaludek
hepatopankreas
čelist
chrupavka
svaly střevo
Cévní soustava
ˇ diferencované srdce na komoru a předsíni (plži), počet
srdečních předsíní je shodný s počtem žáber a ,,metanefridií"
ˇ je otevřená, krev se rozlévá do kanálků a dutin obklopených
mimobuněčnou hmotou, omývá tělní orgány a mísí se s
lymfou = hemolymfa; systém vlásečnic je zachován pouze u
dýchacích orgánů, tendence k uzavřené soustavě jsou u
hlavonožců
ˇ krevním barvivem je hemocyanin
(obsahuje měd), vzácně
hemoglobin předsíň
,,metanefridium"
perikardium
nálevka
vývod
VS
u mlžů prochází zadní část střeva srdcem
(peristaltika - pohyb tráveniny)
srdce
komora
měkkýši - tělní organizace
Nervová soustava
ˇ gangliová, často s dominující cerebrální
uzlinou; u plžů 5 párů (cerebrální, pedální,
pleurální, parietální, viscerální), u mlžů 3 páry, u
hlavonožců výrazná cerebralizace - nahloučení
nervových uzlin (mozek) je kryto chrupavkou
Rozmnožování
ˇ gonochoristi (i sekundární), hermafroditi, vzácně partenogeneze
ˇ vývoj je přímý nebo přes volně plovoucí larvální stádium
trochoforového typu - veliger, u některých sladkovodních mlžů je
glochidium, které parazituje na žábrách či pokožce ryb
boční pohled frontální pohled
veliger
embryonální
lasturka
byssové vlákno
příchytný
háček
měkkýši - tělní organizace
měkkýši - fylogeneze
měkkýši jsou druhým
druhově nejpočetnějším
živočišným kmenem (po
členovcích)
v současnosti je známo více
než 100 000 recentních (80
% tvoří plži) a 35 000
fosilních druhů
fosilní jsou známí už od
kambria, jsou stratigraficky
velmi významní
ˇ červovité tělo bez schránky, kryté kutikulou s vápnitými
osténky nebo šupinkami, nemají oči ani tykadla, jen mořští
dvě podtřídy
Solenogastres - 250 spp. Caudofoveata - 70 spp.
Aplacophora - červovci
do 3 cm, zabořeni
hlavovou částí v
mořském sedimentu
obústní kutikulární
senzorický štít
gonochoristi, pečují o
vajíčka
pár žaber (ctenidií) je
v plášťové dutině (na
konci těla)
v hlubokých mořích,
známi od siluru
do 5 cm, živí se
žahavci nebo s nimi
žijí v symbióze
břišní rýha na místě
nohy, nemají žábry
hermafroditi, v
mořských hlubinách
pod 200 m
měkkýši - systém
ˇ maximálně několik decimetrů dlouhé tělo je kryto 8 taškovitě
uloženými příčnými vápnitými destičkami, jsou pohyblivě spojeny
ˇ destičky jsou tvořeny ze 4 vrstev,
Polyplacophora -
chroustnatky
tegmentum obsahuje
fotoreceptory - aesthety
ˇ plášť vytváří lem kolem těla,
plášťová dutina je v podobě
rýhy okolo spodní strany a je
v ní umístěno mnoho žaber
ˇ mořští, žijí na skalách v
příbojové zóně, celkem 800
druhů (40 evropských)
ˇ NS: typ tetraneurie -
nervový prstenec + 4
provazce, totéž u předešlé i
následující třídy
Chiton olivaceus
- chroustnatka
středomořská,
běžný středomořský
druh, max. 35 mm
měkkýši - systém
ˇ hlubokomořští, tělo (max. 4 cm) je kryté miskovitou schránkou,
která je k němu přirostlá až 10! páry svalů
ˇ plášťová dutina je opět ve tvaru rýhy, obvykle s 5 páry žaber
ˇ objeveni až v roce 1952 ve velkých hloubkách Tichého oceánu,
živoucí fosílie známe od Kambria, 20 recentních druhů
Tryblidia - přílipkovci
(,,Monoplacophora")
ústa
schránka
žábryanus
noha
svaly
Neopilina galatheae ­
přílipkovec čapkový,
nalezena 1952 na západním
pobřeží Kostariky v hloubce
3600 m
měkkýši - systém
Gastropoda - plži
ˇ většinou je vytvořena vápnitá
schránka - ulita, která vznikla
stáčením trubice kolem
středové osy; tím došlo k
výrazné tělní asymetrii
NS
srdce
anus
obojetná žláza
penis
vagina
ústa
ˇ pohyb se děje pomocí různých typů kontrakce svalů chodidla: a)
svalovina se v příčných řadách odtrhává a posouvá, b) tyto kontrakce
probíhají jen ve středním pruhu chodidla, c) střídavě se posouvá levá a
pravá polovina chodidla; vzácně píďalkovitý pohyb - kontakt ústy a
chodidlem (neplazí se)
ˇ z měkkýšů obsadili nejširší spektrum možných stanovišť (moře,
sladké vody i souš), druhově nejpočetnější - 80 000 spp.
ˇ tělní organizace viz úvod; u homolic (Conidae) je radula změněna na
vystřelovatelný trn napojený na jedovou žlázu (některé druhy usmrtí i člověka);
druhy živící se jinými měkkýši mohou mít slinné žlázy, které vylučují H2SO4 a
naleptávají schránku kořisti; jinak většina plžů seškrabává nárosty a detrit
ˇ pohlavní soustava je zvláště u hermafroditů poměrně složitá a
nese řady druhově specifických znaků
měkkýši - systém
plži - systém
ˇ mořští jsou druhově nejbohatší, také sladkovodní a méně
suchozemských (v mediteránu)
ˇ žábry jsou v přední části plášťové dutiny (před srdcem), při
stáčení se překřížily nervové konektivy - nervové chiasma, u
pokročilejších ztráta pravé ctenidie
Prosobranchia - předožábří
ˇ charakteristická je přítomnost víčka
z rohoviny - operculum, které je
přirostlé k horní straně zadní
poloviny chodidla a při zatažení plže
uzavírá ústí ulity (ochrana před
predátory a vyschnutím)
ˇ většinou se jedná o gonochoristy
někdy s patrným pohlavním dimorfismem
ˇ dýchacím orgánem jsou pravé ctenidie,
umístěné v předu
ˇ u nás je 14 vodních a 2 suchozem. druhy
operculum
předožábří - zástupci
Patella caerulea -
přílipka modravá, 5 cm,
hojná na skalách
středomořského pobřeží
Murex brandaris - ostranka jaderská, 7 cm, r. Murex se
ve starověku používal k získávání purpurového barviva
Haliotis
tuberculata - ušeň
mořská, 9 cm,
hojná na skalách
středomořského
pobřeží
Conus marmoreus -
homolice mramorovaná
10 cm, Pacifik, dravec
Gibbula spp. - kotouček, 2 cm,
běžný rod na příbřežních skalách
Cypraea tigris -
zavinutec tygrovaný,
často prodávaný
indopacifický druh,
9 cm, max. 15 cm
Viviparus contectus -
bahenka živorodá, 5
cm, stojaté vody nížin,
u nás poměrně hojná
ˇ pouze mořští, vzácně i s víčkem, okolo 2 000 druhů
ˇ žábry jsou v důsledku zpětného otočení
uloženy za srdcem
ˇ ulita často redukovaná - ukrytá v těle (řád krytožábří), nebo je
zcela redukovaná (řád nahožábří) - zde ztráta i levé ctenidie,
dýchají pokožkovými výrůstky na hřbetě útrobního vaku
Opistobranchia - zadožábří
Tectibranchia ­ krytožábří
(mořští zajíci)
ulita
Aplysia parvula - zej,
Středomoří a Atlantik
Chromodoris woodwardae
Austrálie
okusuje houbovce a
v bíle zbarvených
lalocích okraje těla
hromadí jejich toxiny
- účinná ochrana
proti rybím
predátorům
Nudibranchia - nahožábří
(mořští slimáci)
plži - systém
ˇ převážně suchozemští, sekundárně sladkovodní, i mořští, dýchají
plícemi - silně prokrvená stěna plášťové dutiny
ˇ operculum vždy chybí, vytváří diafragmy - blanitá víčky k přečkání
suchého období, přes zimu u suchozemských + vápnité víčko v ústí
ˇ převážně saprofágové, fytofágové a všežravci, predátorů je málo
Pulmonata - plicnatí
ˇ jeden pár nezatažitelných tykadel, oči na bázi
ˇ sladkovodní, u nás 35 druhů
Lymnaea stagnalis - plovatka bahenní, 6 cm,
největší a jeden z nejhojnějších zástupců čeledi
Lymnaeidae, u nás hojná, ve stojatých vodách
Gyraulus albus - kružník bílý, 6
mm, u nás nejhojnější zástupců
čeledi Planorbidae (okružákovití)
- mají hemoglobin!
plži - systém
1. Basommatophora - spodnoocí
Limacidae - slimákovití,
dýchací otvor v zadní
polovině štítu, svalovina
chodidla je dělena do tří
pruhů, vzadu je kýl
ˇ dva páry zatažitelných tykadel, oči jsou na konci druhého,
horního páru; všechny druhy jsou suchozemské, u nás 163 spp.
Vertigo sp. - vrkoč, celá
řada druhů z naší fauny
je velmi malých, jako
tento 1,8 mm
velký plž
Arion sp. - plzák, dýchací otvor
je v přední polovině štítu,
svalovina chodidla je jednolitá
Clausiliidae - závornatkovití,
štíhlé většinou levotočivé ulity,
druhy převážně lesní a skalní,
do 2 cm
Daudebardia sp. - sklovatka,
jeden z mála našich striktních
predátorů mezi měkkýši, 15 mm
plicnatí - systém
2. Stylommatophora - stopkoocí
Předožábří - naši zástupci
Čeleď: Neritidae - zubovcovití
Theodoxus danubialis - zubovec
dunajský, 1 cm , Kyjovka nad
zaústěním do Dyje
Čeleď: Viviparidae - bahenkovití
Viviparus contectus -
bahenka živorodá, 4 cm,
stojaté vody nížin, nafouklé
závity
Viviparus acerosus - bahenka
uherská, 5 cm, pomalu tekoucí vody,
povodí Dunaje, závity ploché;
podobný ale menší (4 cm) V. viviparus
- tekoucí vody povodí Labe
Čeleď: Hydrobiidae - praménkovití
Bythinella austriaca s.lat.-
praménka rakouská, 3 mm,
hojná v pramenech Karpat a v
Moravské krasu
Bithynia tentaculata - bahnivka
rmutná, 1 cm, hojná ve vodách
nížin, dobře snáší eutrofizaci; B.
leachii proniká z Podunají vzácně
na jižní Moravu, klenutá závity,
jen v tůních přirozeně
hypertrofních
Čeleď: Bithyniidae - bahnivkovití
Předožábří - naši zástupci
Spodnoocí - naši zástupci
Lymnaea stagnalis - plovatka
bahenní, 6 cm, hojná ve
stojatých vodách
Čeleď: Lymnaeidae - plovatkovití
Radix auricularia - uchatka
nadmutá, 3 cm, hojná
hlavně nížinách, dobře
snáší eutrofizaci
Čeleď: Physidae - levatkovití
Physella acuta - levatka ostrá, 10 mm,
ve stojatých a pomalu tekoucích vodách
nížin, druh zavlečený z Ameriky
Čeleď: Planorbidae - okružákovití
Planorbarius corneus -
okružák ploský, 3 cm, stojaté
spíše mělké vody nížin
Ancylus fluviatilis -
kamomil říční, 8 mm, typický
obyvatel tekoucích vod
Planorbis planorbis - terčovník
vroubený, 17 mm, nížinné tůně a
rybníky s makrovegetací
Planorbis carinatus - terčovník
kýlnatý, 15 mm, pomalu tekoucí a
stojaté vody nížin, vzácný - již.
Morava a Polabí
Spodnoocí - naši zástupci
Limacidae - slimákovití,
dýchací otvor v zadní
polovině štítu, svalovina
chodidla je dělena
do tří pruhů, vzadu
je kýl, pod štítem
vápnitá destička
= rudiment schránky
Arionidae - plzákovití, u nás
jen r. Arion - plzák, dýchací otvor je
v přední polovině štítu, svalovina
chodidla je jednolitá
Clausiliidae - závornatkovití,
štíhlé většinou levotočivé ulity,
druhy převážně lesní a skalní,
do 2 cm
Stopkoocí - naši zástupci
Zonitidae - zemounovití,
Aegopis verticillus ­ zemoun
sklaní, zemní druh vázaný na
tlející dřevo a sutiny, hojný v
Moravském krasu, ulity do 3 cm
Succineidae - jantarkovití,
Succinea putris ­ jantarka
obecná, běžný druh příbřežních
stanovišť, ulita do 2 cm
Stopkoocí - naši zástupci
Xerolenta obvia ­ suchomilka obecná,
v teplých nížinných oblastech hojný druh
na stepních (suchých a otevřených)
biotopech, upřednostňuje na vápník
bohatý podkal, druh se do střední
Evropy dostal až v době Slovanské (cca
před 800 lety), ulita do 16 mm
Monachoides incarnatus ­ vlahovka
narudlá, velmi hojný druh křovinných a
lesních stanovišť, nevyhýbá se ani
synantropním stanovištím, ulita do 15 mm
Čeleď: Hygromiidae - vlahovkovití
Stopkoocí - naši zástupci
Arianta arbustorum ­ plamatka lesní,
velmi hojný druh v nejrůznějších
lesních stanovištích, ulity do 2,5 cm
Čeleď: Helicidae - hlemýžďovití
Helicigona lapicida ­ skalnice
kýlnatá, hojný druh na
nejrůznějších skalách a také
hradních zříceninách, ale
nezasahuje na východní
Moravu, ulita do 2 cm
Stopkoocí - naši zástupci
Cepaea hortensis ­
páskovka keřová, běžný
druh ve vlhkých
křovinných stanovištích a
nivách toků, také na
synantropních biotopech,
ulity do 2 cm
Čeleď: Helicidae - hlemýžďovití
Helix pomatia ­ hlemýžď
zahradní, teplomilný a
křovinný druh, hojný v
nížinných, rozmnožuje se
v květnu, ulita do 4 cm
Stopkoocí - naši zástupci
odebírán kyslík a drobné částečky potravy (mikrofágové); pohyb
vody, vychytávání a transport potravy zajišťuje řasinkový epitel
ˇ mořští (převažující) a sladkovodní, celkově 15 000, u nás 29 spp.
ˇ tělo je bilaterálně symetrické, laterálně zploštělé, s redukovanou
hlavou a kýlovitou nohou; kryté dvěma lasturami
ˇ lastury symetrické až na zámek, tvořený do sebe zapadajícími
zuby; spojeny jsou vazem z periostraca, který lastury trvale
rozevírá; zavírány jsou pomocí svalových svěračů (adduktorů)
Bivalvia - mlži
ˇ okraje pláště jsou k sobě
přimknuté, často srostlé,
pouze s výjimkou tří otvorů:
pro nohu, inhalačního
(vstupního) a exhalačního
(vyvrhovacího)
NS
zámek
žaludek
vaz
střevo žábra
inhalační
otvor
ˇ voda vtéká inhalačním
otvorem na zádi těla;
omývá žábra, kde je
srdce
exhalační
otvor
řiť
přední
svěrač
noha
zadní
svěrač
gonáda
ústa
VS
hepatopankreas
plachetka
měkkýši - systém
ˇ kolem inhalačního otvoru jsou osfrádia (chemoreceptory)
ˇ převážně jsou gonochoristi (primární), schopni měnit pohlaví v
průběhu života; vývoj přímý (živorodí) nebo přes larvální stádium
(volně žijící veliger nebo parazitické glochidium)
ˇ klasický systém je založen na
morfologii žaber
ˇ pouze jeden pár žaber tvořený ze dvou
řad trojúhlých lupínků na společné stopce
v letech 2001-3 zde byli na základě sekvencí DNA zařazeni zástupci rodu Xenoturbella (dnes
samostatný kmen druhoústých), sekvenována však byla potrava (embrya r. Nucula) 
Nucula nucleus - oříškovka obecná
14 mm, sublitorál až do hloubek
okolo 150 m, hojný druh evropských
moří
mlži - systém
1. Protobranchia - perožábří
ˇ dva páry žaber jsou tvořeny dlouhými vlákny,
zahnutými do tvaru písmene W, bez sifonů in- a
exhalačního otvoru, pouze mořští
Mytilus edulis - slávka jedlá, 9 cm,
často masově na skalách příbojové
zóny, kde se přilepuje byssovými
vlákny, hojně konzumovaný druh
Ostrea edulis - ústřice jedlá, 20 cm, levou miskou přirůstá k
podkladu, noha není vytvořena, hojně konzumovaná - chovy
Pinctada margaritifera -
perlotvorka mořská, 30 cm, Tichý a
Indický oceán
Pinna nobilis - kyjovka ušlechtilá, 80
cm, přídí ukotvena pomocí byssových
vláken v substrátu, středomoří -
ohrožená a chráněná
Pecten jacobaeus - hřebenatka svatojakubská,
13 cm, asymetrické lastury - spodní je plochá,
druh je spojen s legendou o apoštolu Jakubovi
mlži - systém
2. Filibranchia - nitkožábří
ˇ žábry jsou z dvoulupenitých vláken, navzájem
spojených příčnými spojkami - vzniká mřížovitá
struktury s velkým povrchem; mořští a všichni
sladkovodní
Pholas dactylus - skulař vrtavý, 12
cm, zavrtává se do jílovitých a
pískovcových substrátů, ve tmě
namodrale září
Anodonta anatina - škeble říční, 12
cm, náš nejhojnější velký mlž, žije
jak v tekoucích tak stojatých vodách
Solen marginatus - střenka jedlá, 14 cm,
hojná v písčitém dně evropských moří
Margaritifera margaritifera -
perlorodka říční, 13 cm, dožívá
se přes 100 let, nejohroženější
mlž Evropy
Cerastoderma edule - srdcovka
jedlá, 6 cm, běžný druh evropských
moří, běžně se konzumuje
mlži - systém
3. Eulamellibranchia - listožábří
Anodonta anatina -
škeble říční, 12 cm,
náš nejhojnější velký
mlž, žije jak v
tekoucích tak stojatých
vodách
Margaritifera margaritifera
- perlorodka říční, 13 cm,
dožívá se přes 100 let,
nejohroženější mlž Evropy
Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití
Anodonta cygnea -
škeble rybničná, 25
cm, hojná ve větších
stojatých nížinných
vodách
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Unio crassus - velevrub
tupý, 7 cm, pouze tekoucí
vody od chladných potoků
po nížinné řeky, silně
ohrožený
Unio tumidus - velevrub
nadmutý, 9 cm, nížinné
spíše tekoucí vody
Unio pictorum - velevrub
malířský, 10 cm, nížinné
tekoucí i stojaté vody
Sphaerium sp. ­ okružanka, u
nás tři druhy, velikost v
dospělosti od 12 do 22 mm,
vrcholy téměř symetricky nad
středem, druhy nížinných
stojatých i tekoucích vod
Čeleď: Sphaeriidae - okružankovití
Pisidium sp. ­ hrachovka, u
nás 14 nesnadno odlišitelných
druhů, velikost v dospělosti od
2 do 10 mm, většina druhů
okolo 4 mm, pro většinu druhů
je charakteristické asymetrické
posazení vrcholů, nejrůznější
typy vodních stanovišť,
převážně v nížinách
Čeleď: Dreissenidae - slávičkovití
Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná,
3 cm, původně pontický druh, u nás s největší
pravděpodobností nepůvodní (jistě v povodí
Labe), tekoucí i stojaté vody, preferuje pískovny
ˇ výhradně mořští měkkýši, volně pohybliví a draví; nápadný je pokročilý
stupeň vývoje některých soustav a orgánů
ˇ noha je přeměněna na chapadla s přísavkami a trysku (nálevkovitý
pohybový orgán - reaktivní pohyb pomocí vypuzování vody z plášťové
dutiny); hlava s velkýma komorovýma očima
ˇ v pokožce jsou četné chromatofory umožňující barvoměnu
Cephalopoda - hlavonožci
ˇ v ústech jsou kromě raduly také dvě zobákovité
čelisti, do zubů raduly ústí jedové žlázy
(modifikované slinné)
ˇ útrobní vak je bilaterálně souměrný, do plášťové
dutiny ústí inkoustová žláza (obrané reakce)
ˇ CS: srdce s komorou a 2 nebo 4 předsíněmi
(stejný počet je i žaber a metanefridií), tendence k
uzavřené
ˇ gonochoristi s přímým vývojem, oplození vnitřní,
(spermatofóry přenášeny hektokotylovým)
ramenem
ˇ celkem asi 6 000 spp., (7 500 fosilních)
tryska NS
sépiová
kost
mozková
chrupavka
žábra
ústa
gonáda
srdce
řiť
ledvina
žaludek
měkkýši - systém
ˇ dva páry žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 80-90 chapadel
bez přísavek; pouze 6 příbuzných druhů rodu Nautilus
ˇ schránka je spirálovitá s přepážkami, živočich žije v posledním
oddíle, ostatní jsou naplněné dusíkatým plynem; v přepážkách je
otvor kterým prochází trubicovitý výběžek útrobního vaku - sipho
ˇ je to starobylá skupina, nemají některé pokročilé struktury (oční
čočka, inkoustová žláza, chromatofory)
Nautilus pompilius - loděnka hlubinná, 25 cm, obývá
hloubky do 700 m v Tichém a Indickém oceánu
Nautiloidea - čtyřžábří
sipho
přepážka
tryska
chapadla
hlavonožci - systém
ˇ jeden pár žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 8 nebo 10
chapadel s přísavkami; schránka redukovaná nebo chybí
Coleoidea - dvoužábří
ˇ vakovité tělo bez vápnité schránky a s 8 chapadly
ˇ cévní soustava je částečně otevřená
hektokotylové rameno
Octopus vulgaris - chobotnice
pobřežní, max. 1 m, běžný
středomořský druh
Argonauta argo - argonaut
pelagický, samice vytváří kolem
těla hlenovitou schránku pro vajíčka
hlavonožci - systém
1. Octobrachia - chobotnice
ˇ na hlavě je 10 ramen, jeden pár je delší (lapání kořisti)
ˇ okraje pláště vytváří plovací lem, cévní soustava zcela uzavřená
ˇ schránka redukovaná na tzv. sepiovou kost
Architeuthis dux - krakatice
obrovská, max. 20 m -
největší žijící bezobratlý,
hlubokomořská
Loligo vulgaris - oliheň obecná
(kalamáry), lem jen v zadní části
coby trojúhelníkové ploutvičky
Sepia officinalis - sepie obecná, 30 cm,
běžný druh na mělčinách evropského
pobřeží; sepie jsou velmi inteligentní
živočichové, schopní učení, komunikují
mezi sebou pomocí postavení chapadel a
změn zbarvení těla
dvoužábří - systém
2. Decabrachia - desetiramenatci
ˇ pouze mořští měkkýši s trubicovitou, mírně prohnutou a
kónickou schránkou, která je na obou koncích otevřená
ˇ širším otvorem jsou zahrabáni v substrátu a vystrkují jím
kónickou nohu, kterou ryjí; víří tak detrit, který zachycují dvěma
trsy hlavových chapadélek
ˇ celkem je známo okolo 350 druhů
Scaphopoda - kelnatky
noha
trávicí
trakt
chapadélka
plášťová
dutina
odtékající voda
Dentalium spp. -
kelnatka, některé druhy
obývají litorál, ale
většina je vázána na
hlubší až velmi hluboké
vody, v dospělosti se
délka schránky pohybuje
od 1,5 do 12 cm
měkkýši - systém