Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
,,Cheliceriformes"
Myriapoda - stonožkovci
hlava a homonomně segmentovaný trup (10 ­ 191 článků)
1 pár končetin na každém článku
vzdušnice ektodermálního původu, na povrch stigmata,
uvnitř chitinová výstelka intima
vlhkomilné druhy
Chilopoda - stonožky
půdní, endogeičtí, predátoři - kroužkovci, hmyz,
pavouci
trup homonomně segmentovaný (velikost 1 - 25 cm)
na hlavě 1 pár tykadel, kusadla a 2 páry čelistí,
2 skupiny jednoduchých oček
první končetiny trupu tvoří mohutné čelistní nožky
(maxillipedy) s jedovou žlázou
předposlední pár - vlečné nožky se smysl. receptory,
poslední gonopody
Geophilus (zemnivka)
bez očí, tělo nitkovité
Scolopendra cingulata (stonoha pásovaná)
Jižní Evropa, až 14 cm, bolestivě
kouše (jedovatá)
Clinopodes flavidus (zemnivka žlutavá)
slepá, půdní
Lithobius sp. (stonožka)
náš nejběžnější druh, střídání krátkých
a dlouhých článků
drobní, půdní, bez pigmentu a bez očí
živí se odumřelou i živou fytomasou
2. pár čelistí splývá jako u hmyzu ve spodní pysk
trup s 12 články s končetinami, poslední pár končetin
je změněn v nečleněné přívěsky se snovacími žlázami
Scutigerella immaculata (stonoženka bílá)
běžná pod kameny a v humusu
Symphyla - stonoženky
drobní, půdní, vysávají mycelia nižších hub
trojvětevná tykadla, bez očí
pouze 1 pár kusadel a nepárové gnatochilarium
(= zadní okraj ústní dutiny), čelisti chybí
hřbetní štítky splývají po 2, tělo s 9 - 11 články s
končetinami
bez dýchací a cévní soustavy
Pauropus huxleyi (drobnuška bledá)
Pauropoda - drobnušky
ppůůdndníí epigeickepigeickéé druhy,druhy, ččasto podkornasto podkorníí
válcovité tělo nebo dorzoventrálně zploštělé
pouze ppouze páár kusadel, opr kusadel, opěět vytvot vytvořřenoeno gnatochilariumgnatochilarium
tykadla jednoduchtykadla jednoducháá, nev, nevěětventvenáá
krkrččnníí ččlláánek bez konnek bez konččetinetin
nnáásledujsledujííccíí 33 ččl. nesou po jednom pl. nesou po jednom pááruru
zbývajzbývajííccíích 6ch 6--150150 ččl. (tzv. zadel. (tzv. zadeččkovkováá ččáást trupu) splývst trupu) splýváá
po dvou vpo dvou v diplosegmentydiplosegmenty ­­ potom nesou 2 ppotom nesou 2 pááry konry konččetinetin
Diplopoda - mnohonožky
Polyxenus lagurus (chlupule podkorní)
2 mm, nesklerotizované měkké tělo
Glomeris pustulata (svinule lesní)
schopnost volvace, spíše na otevřených
stanovištích
Polydesmus complanatus (plochule křehká)
v opadance vlhkých listnatých lesů,
dorzoventrálně zploštělé tělo, trupové
články mají postranní křidélka
čeleď Julidae - protáhlé dlouhé tělo kruhového
průřezu, telson většinou s ocáskem
Pycnogonida
Tardigrada
Chilopoda
Symphyla
Xiphosura
Arachnida
- Euchelicerata
- Mandibulata
- Myriapoda
Diplopoda
Pauropoda
Pancrustacea
,,Cheliceriformes"
,,Crustacea"
Pentastomida
Branchiura
Myriapoda
Copepoda
Mystacocarida
Branchiopoda
Malacostraca
Remipedia
Cephalocarida
Ostracoda
Tantulocarida
Cirripedia
Hexapoda
Pancrustacea
ˇ červovité tělo; paraziti dýchacích orgánů masožravců
Linguatula serrata (jazyčnatka tasemnicová)
10 cm, v nosní a lebeční dutině psovitých
šelem, larvální stádia zajíci a králíci
ˇ ploché terčovité tělo s tykadly přeměněnými v
příchytné háčky, mandibuly přeměněny v bodavé
ústrojí a oba páry maxil v přísavky
ˇ ektoparaziti ryb
Argulus foliaceus (kapřivec plochý)
PENTASTOMIDA - jazyčnatky
BRANCHIURA - kapřivci
T
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
Pentastomida
Brachiura
Myriapoda
Copepoda
Mystacocarida
Branchiopoda
Malacostraca
Remipedia
Cephalocarida
Ostracoda
Tantulocarida
Cirripedia
Hexapoda
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
vodní (moře, sladkovodní), suchozemští
jen někteří (např. Isopoda); volně žijící i
parazitičtí
tělo je kryto kutikulou někdy
inkrustovanou CaCO3 ­ krunýř
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
hlava: 1. článek-akron a 5 článků
nesoucích antenuly a antény (tykadla),
mandibuly (kusadla) a 2 páry maxil
(čelisti); může být kryta carapaxem
hruď (thorax): 3 čl., nesou maxilipedy
(čelistní nožky), dál končetiny kráčivé
nebo dýchací
zadeček (abdomen) nese končetiny
jen u rakovců (Malacostraca) ­ pleon,
srůstem článků zadečku s posledním
článkem může vzniknout pleotelson
coxopodit
basipodit
endopodit
exopodit
někdy s
epipodity
protopodit {
končetiny: a) jednovětevné k lezení
b) dvouvětevné
TS: trubicovitá, do střeva ústí hepatopankreas
VS: metanefridia 2 páry: u báze tykadel na 2. článku antén a
na 2. článku maxil
DS: žábry - epipoditové přívěsky na končetinách, nebo
tenkostěnnou vnitřní vrstvou karapaxu, dýchají celým
povrchem těla
CS: otevřená, u Decapoda srdce
NS: původně žebříčková s nadhltanovým gangliem a
segmentálně uspořádanými páry ganglií na břišních
provazcích, u rakovců mozkový ganglion
smyslové orgány: složené oči a střední nepárové oko
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
rozmnožování: gonochoristé, někdy partenogenetické larvy.
Vývoj přímý nebo přes larvu.
Nauplius s naupliovým očkem a 3 páry končetin:
antenuly, anteny a mandibuly.
Zoea (u rakovců) s dlouhým, článkovaným pleonem a
krátkým, neúplně článkovaným thoraxem
T
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
Pentastomida
Branchiura
Myriapoda
Copepoda
Mystacocarida
Branchiopoda
Malacostraca
Remipedia
Cephalocarida
Ostracoda
Tantulocarida
Cirripedia
Hexapoda
ˇ drobní sladkovodní - periodické tůně, slané vody ve
vnitrozemí
ˇ hrudní nožky lupenité - nesou žábry a filtrují potravu
ˇ zadeček bez končetin s furkou
ˇ larva nauplius
T
BRANCHIOPODA - lupenonožci
ANOSTRACA - žábronožky
NOTOSTRACA - listonožky
CONCHOSTRACA - škeblovky
CLADOCERA - perloočky
ANOSTRACA - žábronožky
ˇ periodické tůně
ˇ laterálně zploštělé tělo (plavou hřbetem dolů), na hlavě
oči na stopkách, mezi nimi naupliové očko, na zadečku
furka
ˇ hrudní nožky slouží k plavání, dýchání, filtraci potravy
ˇ antény samců jsou zvětšené a slouží k uchopení
samičky při kopulaci
ˇ larva nauplius; vajíčka snesou i víceleté vyschnutí
Zástupci:
Eubranchipus grubii (žábronožka sněžní)
Branchipus schaefferi (žábronožka letní)
Branchinecta paludosa (žábronožka severská)
Artemia salina (žábronožka solná)
Streprocephalus torvicornis
(žábronožka divorohá)
ˇ periodické tůně
ˇ tělo je dorzoventrálně zploštělé, na hřbetní straně kryté
kožním záhybem tvořícím hlavohrudní štít
ˇ mají 11 párů hrudních lupenitých končetin, na zadečku
furka
ˇ potrava - dravci, mrchožrouti, detritofágové
NOTOSTRACA - listonožky
Lepidurus apus
(listonoh jarní)
Triops cancriformis
(listonoh letní)
ˇ periodické tůně
ˇ tělo je zploštělé, uložené v dvouchlopňové skořápce, na břiše je otevřená
ˇ na hlavě složené oči a naupliové očko
ˇ pohyb pomocí mohutných antén těsně nad dnem, trhaný
ˇ potrava drobné organismy, zbytky rostlin, detrit
ˇ larva nauplius
Limnadia lenticularis (škeblovka velká)
Cyzicus tetracerus (škeblovka oválná)
CONCHOSTRACA - škeblovky
ˇ tělo je laterálně zploštělé, dvouchlopňová skořápka nekryje
hlavu, 1 složené oko + 1 naupliové očko
ˇ pohyb veslovitý - dlouhé antény, antenuly zakrnělé s
chemoreceptory
ˇ potrava filtrací sestonu z vody (hrudní končetiny)
ˇ dýchání epipodity
ˇ zadeček s furkou
CLADOCERA - perloočky
ˇ heterogonie: partenogenetické samičky -
haploidní vajíčka - samci - kopulace - vajíčka v
ochranném obalu - ephippium - partenogenetické
samičky
ˇ vývoj většinou přímý bez larvy
Daphnia pulex hrotnatka obecná ­ menší stojaté vody
Daphnia magna hrotnatka veká ­ u dna
Bosmina longirostris nosatička obecná ­ dlouhé chobotky z
antenul
Leptodora kindtii ramenatka velká ­ v letním planktonu
rybníků a jezer, hrudní končetiny směřují dopředu k
uchopení kořisti
HN AN
AL
inkrustovaný krunýř
hlava (6 čl.), hruď (8 čl.) a zadeček (7 čl.)
VS: maxilární nebo antenální žlázy
larva zoea
BATHYNELLACEA ­ bezkrunýřky
slepí korýši v intersticiálních prostorách
Bathynella natans bezkrunýřka slepá
délka 1 mm, ve zvodněných štěrkopíscích
první zástupce skupiny objevený v roce 1882 prof.
Vejdovským ve studni v Praze, dnes z mnoha
míst Evropy
pleon thorax
antena
trn
maxilipedy
MALACOSTRACA - rakovci
ISOPODA ­ stejnonožci
ˇ tělo klenuté, dorzoventrálně zploštělé
hlava srůstá s hrudními články
ˇ hrudní nožky kráčivé, nerozeklané;
zadečkové dvouvětevné, lupínkovité k
dýchání
ˇ maxilární žlázy
ˇ bez larvy
ˇ mořští, sladkovodní a suchozemští
Asellus aquaticus (beruška vodní)
Oniscus asellus (stínka zední)
Porcellio scaber (stínka obecná)
zadečkové nožky přeměněny ve vzdušnicové plíce
Armadillidium vulgare (svinka obecná)
suchomilná, schopnost volvace
AMPHIPODA ­ různonožci
ˇ tělo laterálně zploštělé
ˇ hrudní nožky 2. a 3. páru na konci
rozšířené s drápkem; další hrudní kráčivé,
ˇ na zadečku 3 páry dvouvětevných
obrvených plovacích nožek, 3 páry
skákacích
ˇ antenální žlázy
ˇ bez larvy
Gammarus fossarum (blešivec potoční)
Gammarus roeselii (blešivec hřebenatý)
Stygobromus ambulans (srostlorep kráčivý)
tůně na J. Moravě
Niphargus aquilex (blešivec studniční)
bílý, slepý, podzemní vody
DECAPODA ­ desetinožci
cephalothorax krytý karapaxem
3 páry hr. nožek maxilipedy
5 párů jednovětevných kráčivých pereiopody
3 páry mohou být klepítkovité
larva zoea
pohyb pomocí posledních 4 párů pereiopod, u krabů do
strany
ASTACIDEA - raci
tělo sklerotizované, 3 páry hrud. končetin za čel. nožkami s klepety, oči na stopkách
Astacus astacus ­ rak říční, klepeta krátká a na ostří se
zuby, koncem 19. st. v Evropě téměř vymřel na račí mor
(parazitická plíseň Aphanomyces astaci), čisté a chladné toky
Pontastacus leptodactylus ­ rak
bahenní, klepeta dlouhá, štíhlá a
hladká; z tehdejší Haliče přivezen
jako náhrada za raka říčního,
snáší vyšší znečištění
Austropotamobius torrentium ­ rak
kamenáč, jihoevropský druh, u nás na
severní hranici, velmi vzácný,
podobný raku říčnímu, ale je menší a
má tupější rostrum
Orconectes limosus ­ rak pruhovaný, původem
severoamerický druh zavlečený do Evropy, odolný vůči
račímu moru (choroba původem také z Ameriky) a
přenáší je na populace našich raků
tělo válcovité nebo kyjovité
pohyb pomocí rozeklaných hrudních nožek
velké antenuly, na hlavohrudi naupliové očko
larva nauplius; plankton, detrit, paraziticky
Cyclopoida ­ buchanky (A):
pohyb 4 páry hrudních nožek, pohyb skoky, v přestávkách
klesají s roztaženými antenulami.
Calanoida ­ vznášivky (B) :
rotačním pohybem všech hlavových přívěsků
jeden vaječný váček
Harpacticoida ­ plazivky (C) :
4 páry krátkých hrudních nožek, v intersticiálu
Parazité:
Ergasilus sieboldi (chlopek obecný) - přichycuje se
anténami na žábra ryb.
Lernaea cyprinacea (červok kapří) na pokožce kaprovitých
COPEPODA - klanonožci
OSTRACODA - lasturnatky
ˇ u nás cca 100 druhů
ˇ dvouchlopňová skořápka ledvinovitého
tvaru s pružným vazem
ˇ pohyb 2 páry tykadel + hrudní nožky, lezou
ˇ všežraví - zbytky rostlin, živočichů. detrit, živé
organismy
ˇ nauplius
Candona candida (lasturnatka)
Notodromas monacha lasturnatka hladinová
T
,,,,CrustaceaCrustacea -- korýkorýššii""
Pentastomida
Branchiura
Myriapoda
Copepoda
Mystacocarida
Branchiopoda
Malacostraca
Remipedia
Cephalocarida
Ostracoda
Tantulocarida
Cirripedia
Hexapoda
HexapodaHexapoda
Archaeognatha
Campodeina
Japygina
Zygentoma
Pterygota
?
Collembola
Protura
,,Thysanura"
- Ectognatha
- Diplura
,,Entognatha"
tělo je členěno na hlavu, 3 článková hruď (thorax) se 3 páry
končetin, zadeček (abdomen) bez končetin (6 -11 článků)
monofyletická Hexapoda se dělí na 2 sesterské skupiny:
Entognatha (skrytočelistní) a Ectognatha (jevnočelistní)
mandibuly a maxily vnořené do hlavové schránky
složené oči jsou redukovány na dvě skupiny omatidií
téměř všechny články tykadel jsou opatřeny svalovinou
většinou půdní
Hexapoda - šestinozí
Entognatha - skrytočelistní
drobní, půda a mech, bez tykadel, bez očí a
pigmentu
ústní orgány bodavě savé (mycelium hub),
první pár končetin nahrazuje tykadla
Acerontomon doderoi (hmyzenka půdní)
ve smíšených lesích
Protura - hmyzenky
epigeické druhy: pestře zbarveny, dlouhá
tykadla, oči, furka
endogeické druhy: nepigmentované, bez očí,
furka redukována
zadeček ze 6 čl.: na 1. čl. je ventrální tubus
na 3. čl. retinaculum
na 4. čl. furka
Podura aquatica (mákovka vodní)
černé zbarvení, na hladině a u břehů stojatých vod
Sminthurus (podrepka) kulovité tělo, louky
Tetrodontophora bielanensis (larvěnka obrovská)
robustní, žije v humusu či mechu vlhkých lesů
Collembola - chvostoskoci
saprofágové a fytofágové v půdě
na hlavě mnohočlánková tykadla
tělo bez pigmentu, na zadečku 2 vícečlánkové štěty - cerci
Campodea (štětinatka)
draví, zoofágové, loví chvostoskoky
bez očí, dlouhá mnohočlánková tykadla
štěty na konci těla klíšťkovité
Catajapyx confusus
(škvorovka jižní)
Campodeina - štětinatky
Japygina - škvorovky