INVAZIVITA - VZNIK METASTÁZ Metastázy - tvorba progresivně rostoucích sekundárních nádorových fokusů v místech nespojených s primárním nádorem. Série definovaných kroků - metastatická kaskáda: ► uvolnění buňky (od okolních buněk, ECM) ► překonání bazálni membrány v epitelech (metalloproteinázy) ► překonání bazálni membrány a endotelu cév ► přenos krevním (lymfatickým) řečištěm ► překonání endotelu, bazálníc * , tkáni (hyaluronan a jeho receptory - CD44, integrirr ► přežívání, proliferace ► vznik mikro- a makrometastáz - letalita onemocnění ran v iľ333!I5iH Existuje řada genů a proteinů, které regulují metastatickou schopnost buněk a které musí být koordinovaně < Ztráta funkce tzv. supresorových genů pro metastázy, které zabraňují tvorbě spontánních, makroskopických metastáz, aniž by ovlivňovaly růst primárního nádoru (prvním z objevených genů je nm23). Význam dostupnosti cév, angiogeneze - tvorba cév v nádoru Struktura metastáz MELANOMA OFTEN SPREADS TO LUNGS PATTERNS OF METASTASIS can be explained in part by the architecture of the circulatory system. Tumors in the skin and many other tissues often colonize the lungs first because the lungs contain the first capillary bed "downstream" of most organs. In contrast, because the intestines send their blood to the liver first, the Uver is often the primary site of metastasis for colorectal cancers. Yet circulation is not the only factor: prostate cancer, for example, usually metastasizes to the bones. This tendency may result from an affinity between receptors on prostate tumor cells and molecules in bone tissues (inset). / COLORECTAL CANCER OFTEN SPREADS TO LIVER PROSTATE CANCER OFTEN SPREADS TO BONES neoplastic gland tubules normal gland tubules {cross-section) 4> 0 o Q PC? 0 fibrous connective-tissue capsule of benign tumor CD o o ADENOMA (BENIGN) normal gland tubules invasive, cancerous gland tubules ADENOCARCINOMA (MALIGNANT) Proces vzniku metastáz cells grow as a benign tumor in epithelium break through basal lamina invade capillary connective tissue basa T lamina travel through bloodstream| (less than 1 in 1000 cells will survive to form metastases) |adhere to blood vessel escape from blood vessel wall in liver (extravasation) proliferate to form metastasis in liver |Ftgure 23-15. Molecular Biology of the Cell 4th Edition. Metody výzkumu Metodickým základem současného výzkumu je úspěšné klonování předpokládaných metastatických genů a manipulace s jejich expresí nebo funkcí genových produktů. vmiVAVÉsm m yit\UMUuwtmtWji*BM*w oděn liWAiäwm est napodobuj' BbEiDEHI iiiiraiitsiiiiBiiraBiaiii^m- iírtiímomísm ifiiiSMíftiirimii iKiVlTHÍ! ■^^»n iduje sch( ■*niiraSä!il£Í!lla£ull 3) test invazivitv - nádorové buňky jsou umístěny na povrch matrix (tvořené např z kuřecí srdeční nebo chorioalantoidní membrány či umělé membrány) a sleduje se migrace tímto materiálem. Poznatky o povrchových a intracelulárních regulačních molekular1 metastatického procesu jsou vodítkem pro nové terapeutické přístupy specifických monoklonálních protilátek nebo antisense techniky. [■■■■WW1MIWWI»!' «MUMM] Význam bunečné adheze Pro vznik metastáz jsou důležité zejména změny v buněčné adhez 10 lyoij gnálu musí dotýkat - "jux sel Kontakt buňka-buňka - kadheri přes katenin, vinkulin, plakoglobi Bffl F^gm^^^^TOT u jsou propojeny kódující tyto mmumMjEjjjl lig Kontakt buňka - extracelulární matrix - integriny Anchorage dependence - závislost na podkladu Area code - specifická oblast bazálni membrány „Junctional" a „nonfunctional" adhezivni mechanizmy živočišných buněk pro vzájemnou vazbu a pro vazbu k extracelulární matrix Síť proteinových spojů u normálních epiteliálních buněk ^Itirniert E-čadherin cateníns actin Wk 111 •■■*;. '.'■■'■ v'- ''■■'■ ':'■■ ■■ ■.'.': ' ■ ■-.'■ - ■ '.'■'■""'-. ■■ " '■ . ■ ' "- •?.*■:■■:■■*:. ■■■.:■ . ■>kwäí ,;v-W '-■ ..■". ' :-'■■.:'■■ :■: "i"-': i :.:. :\'. : : '.' : :'-:::--'-:VŇ ,.■-■-.■■"-J-v . i"" : : ■.-.■■'-:- ■ - "::- '■ v. :. .";■ ľy.yyy::f:yr:\y "■ ":■:'■■■'. ■■ ■ '..■- : :'i,.'.':Vr-:v#'HC4; teonecíin .."-.■■■ . '. r . :':'-.■. ■ \' - " ' , "-,. ■'■■■■ '.-'■"' ".V-.:" '::'-" : ': l*. ' :-"'' : ''.'■' ' ' ■ . ■'' ■ ' " " . ,' CELLULAR ADHESION EXTRACELLULAR MATRIX CELL-CELL ADHESION MOLECULES RECEPTOR FOR EXTRACELLULAR MATRIX IMPORTANCE OF CELL-CELL ADHESION INVASIVE CELL IMPORTANCE OF ADHESION TO EXTRACELLULAR MATRIX DETACHED CELL DEAD CELL CELL ATTACHED TO INAPPROPRIATE EXTRACELLULAR MATRIX Carcinoma in situ lumen WS ■ .1-=;.;.;^.^.;;.;..;. v : ,-t...;Ua :■■■'■'.'. ■ '-\-'. :■■■■■■ ■.■'■■■■.'■■'. .í- ■ ■. ■ . ■■ :■..:■': i"'.:---': ■'-'■;■.'. ■■■■■>■':.. ':■'■■'.■'- ■ : .'. '. " .. '.'■■.. ■■■'■■■' '/::■■:.:■'■;:. ■■■■■■■- W&M ^ -mucu.s :■■' ■■■■■■ . r '\. ■'■'■:■ .■'■:■;'■; i ■ . ■ ; ■ . ■ .-,■. ■. ■■■■= ■! ■■-!.■' ■.■"".-: '.■:^'.-:1 '■■: ■ ■' ■'. ■ . ■■*'■". ■l-. ■■ ,■■■ ' ■ *■■' ■' ■■''■■ ■ ' : '■: ■:■:■.■::. ■■ i '■■:'. '.-.■' ■'. ■' '. v ■'■.■■■■.-■' ; ' ....... ,,,.;,,.,,,.,. ^.,. , . _: ., H---Í*: ids» c; ::; n na ': "v.'V. :■■-.■"."■ -■ £ff: ■ :'7.::.:'.t*-.t:l.:Tfc/ S:-.l .1 X$,: " .'.'■..;.'.. ■-=■■ Malignita - buňky pronikají přes bazálni laminu -lumen nqn-dividing cancer i dividing cancer cell iicsai . ;. V.'.?'-' Invaze do krevních a lymfatických cév - oočátek metastáz »!■■■? Äsll t«Mítiiä diVJding. icadéércělll mm »■p ■ ;"ŕ: 3» mm ||t| Tj!f ■■... i kWmhé .■.-■ •■ :v-.y-. ífiSí Vv .■// .''-:'■■■. : ■■■'.■""■"■■■. ■■■■'■':. ■ ■' "■ '■ ■' '■■■.■ ■"■■ ":";'■ -^ '■■-■: '■■ ■'■ Adheze nádorových buněk na cévní stěny ve vzdálených orgánech . ■ •'■.••• ..,.: • ., '■■' -V" 1111 mm .... [äce Metastatická nádorová buňka se dělí a tvoří sekundární nádor ■ ■■■."■ ■' ■'■■■ '.'■'•^'■■^■■'i^'^ ■ : í Ij-Jr;-ľ!:-.'-?--- V,' I^^^S ;■ ■ ■.."■■ 1\ '■'■'.:■ vi" ; .-./vSí '■".■■■'■"'■:-,.-: 'V-;""..:;."■■; . :."••' '■'.'• •■• ' • -: "■■'■''■■■■±'::':'■''.'"'•■■■ "'■■■-. '■■■'■ '■■.". ■ ■ HB >??? ■ ^':)lls • :-.- :'.-■■.:■■■■:: ■::•■• ■ : ■ "S-l-.::-:-': ■.."■.'.■.■ ■Vfií ■>' ■■*;■■'• -■.'■.;.. -: ■ «ft Wmmm :m,: ^rw&m *\ůittiZ '■-'■::■■'■■'■: ■"" 13 SI .WJWB**V ■."■"■ :'-,;,..-1v-.r..::,.:,:-,;-.-.V!-,,:-... : ,. .-.«- ;.-.. •:■=■• j -.="■ ' ■'.■■•■,■■ .-; \V ":-.•' ..:'':-%3*! ^"-\Vj:^"\?r;- ;//>;; V '.•;■■■■: ■■'■'■"■'■.'.■,■=■■.•■-.•■■•.; ■■■V--^ V.-"-"'-.::'.;'"'"/::. •:■.=■"''■•. ■■■■ . '■■■:---:'::" ■'.•■••■ .- ';:'":-" .'" '" ■'/ ;':-vř MUCINY Velké glykosylované proteiny syntetizované buňkami gastrointestinálního, dýchacího a močopohlavního ústrojí. Chrání epiel proti mechanickému, chemickému, enzymatickému a mikrobiálnímu poškození. Kódovány řadou genů, tkáňově specifické Hlavní mucin sekretovaný gobletovými buňkami ve střevě - MUC2. Poruchy povrchových mucinů jsou obecnou charakteristikou maligní transformace. Jsou odpovědné za abnormální chování buněk: změny adheze nebo metastázování a uniknutí z imunologického dozoru. Red blood cell Figure 4 | Tumours use mucins for invasion, metastasis and protection, a | Tumours use the anti-adhesive effect of mucins to detach from the tumour mass and surrounding stroma and invade (see FIG. 5). b | Tumours use the adhesive effect of mucins to attach to endothelia and invade (see FIG. 6). c | Tumours also use mucins to escape immune surveillance (see FIG. 7). Cis interactions Tumorigenesis y^ S^-Q, ^XL Receptor for cell-ECM adhesion Steric hindrance E n Figure 51 Anti-adhesion by membrane-associated mucins in cancer. Normal epithelial cells express membrane-asd mucins on the apical surtace, thereby allowing cell-cell and cell-substratum adhesion. Tumour cells aberrantly express rn associated mucins that are not apically restricted, which block cell-cell and cell-substratum adhesion in two ways. Cis int] between membrane-associated mucins and receptors on the same cell could prevent the receptors from interacting with to mediate adhesion. Through steric hindrance, membrane-associated mucins can non-specifically block adhesion via thj Úloha mezibuněčné adheze a komunikace v karcinogenezi PROMOTION-PROGRESSION V VoV Evidences for Intercellular communication Involvement Proposed biological events associated with altered intercellular communication V VoV s XpapX , Y Inhibition of GJC by tumor-promoting stimuli Stimulation of GJC by antitumor promoting agents Cell growth Genetic instability * Tumor growth suppression by con-nexin transfection • Deletion of CAM genes ♦ Decreased connexin expression/ function * Clonal expansion • Genetic instability • Aberrant gene expression -&Á '"w^ rx& Suppression by CAM gene transfection • Invasion behavior Metastasis Figure 1. Hypothetical view of the role of intercellular adhesion and communication in multistage carcinogenesis. GJC, gap-junctional communication; CAM, cell-adhesion molecule. „Docking" Transition „Locking" slabé a přechodné vazby zprostředkované zejmén rozpoznáním uhlovodík -uhlovodík Aktivace nadorovach a hostitelských buněk (platelety, leukocyty endoteliální buňky atd.) tvorba zánětlivých cytokinů, chemokinů a bioaktivních lipidů Exprese inducibilních adhezívních molekul (selektiny, ICAM, VCAM) pevnejší adheze nádorových buněk k endoteliálním b. zprostředkované v zakl integrinovými receptory Integriny jsou hlavními přena signálu pro následné molekulární děje (uvolnění od endoteliálních b., interakce s ECM, proteolýza. pohyb buněk a invaze) Hypotéza „docking a locking". Interakce nádorových buněk s cévními endoteliálními buňkami může být rozdělena do počáteční fáze slabé adheze („docking") a pozdější fáze pevné adheze („locking"). Je znázorněna účast specifických skupin adhezívních molekul v těchto dvou fázích. Přechod je zprostředkován širokou škálou bioaktivmích mediátorů jako jsou 12(S)-HETE. TC = Tumor cell; EC = endothelial cells; ECM = extracellular matrix. Stem or Progenitor ceil oo PoolofCSCs Primary ?&<> 0 Healthy bone Figure 1A model for tissue-specific metastasis mediated by mCSCs. Irrespective of the cell of origin, the first step of tin * model 1* a transformation event (a) after which the self-renewal capacity leads to an expansion of the CSC pool. Tbis pool of tumor-initiating celU has the capacity to expand into a fully heterogenous primary tumor mas^ (b}_ Secrenon of pre-metastasis ill che forming factors (c) plays a critical role in determining the tissue trop ism of the future metastatic lesion. Once the mCSCs begin to migrate through the blood (d), they are guided by homing and anchorage factors produced by the niche (e). After seeding, the local microenviroment in the niche helps determine if the mCSC^ will either proliferate into a metastanc lesion directly (f)? or will enter a quiescent period (g), which can be cut short by reactivation signals (h) that promote expansion into a foil blown metastatic lesion. These key steps of metastasis present several potential targets for therapeutic interventions. 0 =Potential therapeutic intervention REVIEW Cell Research (2007) 17: 3-14 ■O2Q07 IBCB, SIBS, CAS All rights reserved 1001-0602:1 www.nature.com/cr Beyond tumorigenesis: cancer stem cells in metastasis Feng Li1 \ Benjamin Tiede1 \ Joan Massagué^, Yibin Kang1 Angiogeneze SITU TUMOR Capillaries proliferate tumor begins to grow ■:>-:, I, m ■■■■■:m. Tumor continues to expand, eventually spreading to other organs After treatment with antiangiogenic drugs, tumor diminishes in size Endothelial cells in the capillary release protein growth factors Tumor cells release angiogenic proteins and suppress levels of angiogenesis inhibitors ANGIOGENESIS, or neovascularization, involves the proliferation of new blood vessels. The process transforms a small, usually harmless cluster of abnormal cells (known as an in situ tumor) into a large mass that can spread to other organs. Drugs that aim to interfere with angiogenesis—for example, by halting the action of angiogenic proteins—can reduce the size of tumors and potentially maintain them in a dormant state. ANGIOGENEZE Angiogeneze je proces tvorby nových krevních kapilár. ° endoteliálních buněk vel1 maním stši w. i n i jďSHciTfKSSiiTiiSni! lil P3sir angiogeneze prísne regu IR gffflp reproduktivní systém a hojení ran. Neregulovaná angiogeneze je spojena s řadou patologických stavů jako je revmatická artritída, psoriasis, diabetická retinopatie a nádorová onemocnění Nádorový růst a tvorba metastáz jsou závislé právě na angiogenezi. Úloha: Msrammraiiii i kyslíke ládorové buňky dostávají do oběhu a mohou tak metastázovat omanec Angiogenezeje komplexní proces zahrnující širokou souhru mezi buňkami, rozpustnými faktory a složkami extracelulámí (mimobuněčné) matrix (ECM). Kooperativní aktivita tzv. systému plasminogenový řfl a rren m i i ■■ \w^w.\ iiyaRi n ppit BS Plasminogenové aktivátory - sennové proteázy, které přeměňují plasminogen na plasmin. Plasmin degraduje různé složky F™ " Rodina metaloproteináz (MMP) - asi 16 členů, většina jsou roz MjgMü^gagwr ar i dlBBIBBH e e !Siru i olu se svými inhibitory, což zajišťuje přísnou kontrolu likální proteolytické aktivity a je tak zachována normální struktura tkání Aktivita PA i MMP i e kontrolována na několika úrovních: ► exprese se zvyšuje působením angiogenních růstových faktoru a cytokin1 cky aktivoví ► MMP, plasmin a PA jsou regulovány tkáňovými inhibitory MMP (TIMP). Během nádorového růstu a tvorby metastáz je kontrola proteolytické aktivi narušena. U mnoha typů nádorů (kolorekta, prsu, žaludku, moč. měchýře, prostaty) byla detekována vysoká aktivita MMPs. Byla také nalezena dobrá korelace mezi množstvím MMPs a a agresivitou a IliMBI^IMIHHBiBUÍMMU Fo proteolytické degradaci zahajují "vedoucí" endoteliální buňky migraci přes degradovar - Jsou následovány proliferujícími endoteliálními buňkami, které jsou stimulovány [t Lil IB Kl w^Mj mM HMII Wl II^W ll*j w^tH w EJ asm '»lAÉÉIÉÍAHÉáÉ {uig Hlavni endogenní induktory angiogeneze: Peptidové růstové faktory a prozánětlivé mediatory ► vascular endothelial growth factor family (VEGF) a angiopoetiny působí IS! Si IE] glMiiiii Si jrflglllil] fill aiaB 'plOJgl á I Li ÍRI L aa&BE Ům JaUzziMflB BM rimo iiiEroľi' i - -,l RtinWBL^i IiljiJiiiBWRikkB ffffiaifť^ IL-8, IL-3 ► nepřímo působící faktory (TNF alpha a TGF beta), které působí uvolňov dalších faktorů z makrofágu, endoteliálních nebo nádorových buněk. Např. TNF alpha stimuluje uvolňování VEGF, IL-8 a FGF-2 z endotel. buněk. ► Enzymy_(COX-2, angiogenin), hormony (estrogeny), oligosacharidy (hyaluronan), hemopoetické faktory (EPO, G-CSF, GM-CSF), adhezíT molekuly (VCAM-1, E-selektin), oxid di «ill 'TküSEEüB Endogenní inhibitory angiogeneze: trombospodin-1, interferon a/ß, prolactin, mjxa^m^^jjjxfímm^í^xfímxujmwm [VWmu \(\\YfL\VLW ngio e v řjSffil^^M^^^^B v rovnováze stimul bFGF PDGF iTiAbs i— Pericyte "Thrombaspondiri Endostatin Tumstatin The development of tumour vasculature — angiogenesis — is important for progression of many tumour types, although tumours frequently form abnormal leaky vessels. Angiogenesis is induced by factors such as vascular endothelial growth factor (VEGF), basic fibroblast growth factor (bFGF) and platelet-derived growth factor (PDGF). VEGF receptors (VEGFRs) are expressed on the endothelial cells of the tumour vessels, whereas PDGF receptors (PDGFRs) are expressed by the pericytes that support bloodvessel growth. VEGF is produced by both pericytes and endothelial cells, and PDGF is produced by endothelial cells, so each cell type produces the growth factor that promotes proliferation and survival of the other cell type. A number of mAbs and receptor tyrosine kinase (FITK) inhibitors have been developed to block these signalling pathways, and have been shown to slow tumour growth in preclinical and clinical studies. Endothelial cells also produce endogenous inhibitors of angiogenesis, such as thrombospondin, endostatin and tumstatin. These are also being developed as anticancer agents. Úloha buněčné adheze Proces buněčné invaze, migrace a proliferace je zprostředkován také adhezívními molekulami. Interakce buňka-buňka a buňka-ECM i jsou děleny do 4 základních skupin v závislosti na jejich /ch a s x)dina, kadhermy a itegríny. Členové každé z nich se uplatňuji v angiogene uvolnit O' lEia Lmjijíiwmwa 'MSBS3I u uno ffl tam m pHHfpKi n Během invaze a migrace je interakce endotel. buněk s ECM zprosředkována integriny. Také konečná fáze angiogenního procesu, včetně konstrukce kapilárních smyček a určení polarity endotehálních buněk vyžaduje buněčné kontakty a Inte« ni na s .ovát al spojei otel. buňky tak expnmují několik ruz ^teinů ECM. V aktivovaném <**■ a zvyšovat poměr Bcl2:Bax, ícké účinky 'oleku erakce mezi endotel. buňkami. členové IC"------■■■ IL-1 nebo INF-; P- nebo E-selektin - podpr endoteliu Z oiJLJjSlllaliaüSBl ma. vá na Ca2+ závislé homofilní Leterofilní adheze. Jsou zvyšovány TNF alfa, )kiny akti Neoplastická buňka / Fibroblast t COX-2 PG's bFGF ?GF Endotelialni buňka t COX-2 VEGF h prostaglandiny (PGs) tvorene pres cyklooxygenazu-2 (COX-2) zvyšují produkci růstových faktorů jako je VEGF, které působí přímo na endoteliální buňky a bFGF, který stimuluje produkci COX-2 u fibroblastů. PGs tvořené ve fibroblastech stimulují produkci VEGF, který působí parakrinním způsobem na endoteliální b. a opět zvyšuje aktivitu COX-2 a usnadňuje permeabilitu cév a angiogenezi. Inhibitory COX-2 blokují produkci PGs a tak zabraňují angiogenezi indukované růstovými faktory. Stupeň angiogeneze jako prognostický faktor Úzký vztah mezi angiogenezí a tvorbou metastáz. iko metastáz a horší immusiiraara IUI limiMittraWiTremmraiitmwiraii ocnen Histologické řezy a detekce fokálních oblastí tzv. „hot spots' pomocí adhezív iiitmtiamiBimrailíilgi] lllilH Lolekulám C \mwmmnt Sfij Kvantitativní hodnocení je prognostickým faktorem např. L rakoviny prsu, děložního čípku, močového měchýře a melanomu. kostní dřen Inhibice angiogeneze - léčebná metoda Antiangiogenní terapie - výhody proti terapii mířené přímo proti nádorovým buňkám. Endotehální buňky jsou geneticky stabilní, diploidní a homogenní cíl a zřídka zde dochází k mutacím. Také jejich obnova je 50 krát vyšší než v normální klidové tkáni a aktivované krevní cévy vykazují specifické markery jako jsou Integra prognostickou hodno Byla nalezena pozitivní korelace mezi nádorovou angiogenezí a rizikem vzniku metastáz, znovuobnovení nádoru a smrtí. ♦ inhibitory buněčné invaze, motility a adheze (inhibitory MMP aktivity, inhibice buněčných adhezívních molekul) ♦ inhibitory aktivovaných endotehálních buněk (trombospodin-l - fyziologie inhibitor angiogeneze, který je snížen během aktivace angiogeneze a jeho I, angiostatin a endostatin - zdrojem jsou samotné nádorové buňky, uměle syntetizované látky (talidomid) ♦ látky, které interferují s angiogenními růstov (specifické protilátk ♦ inhibitory enzymů j ako j e COX-2 (NS AIDs) T tzv. "vascular targeting" - inhibice růstu nádoru destrukcí nádorových cév. Table I. Some endogenous inhibitors of angiogenesis_____________________________________„_^_ j| Name Description 1, Thrombospondin-1 and internal fragments of thrombospondin-1 Thrombospondin is a 180 kDa, large, modular extracellular matrix protein (53) ^ :| 1 Angiostatin A 38 kDa fragment of plasminogen involving either kringle domains 1-3, or smaller kringle 5 fragments (58,163,164) | 1; Endostatin A 20 kDa zinc-binding fragment of type XVIII collagen (59) Vasostatin An N-terminal fragment (amino acids 1-80) of calreticulin (61) ; Vascular endothelial growth factor inhibitor (VEGI) A 174 amino acid protein with 20-30% homology to tumor necrosis factor I superfamily (60) | |l Fragment of platelet factor 4 (PP4) An N-terminal fragment of PP4 (63) ; Derivative of prolactin 16 kDa fragment of the hormone (57) 1 Restin NC 10 domain of human collagen XV (165) ! Proliferin-related protein (PRP) A protein related to the pro-angiogenic proliferin molecule (166) \ SPARC cleavage product Fragments of secreted protein, acid and rich in cysteine (62) j Osteopontin cleavage product Thrombin-generated fragment containing an RGD sequence (65) Interferon o/ß Well known anti-viral proteins (56) j Meth 1 and Meth 1 Proteins containing wetalloprotease and thrombospondin domains, and i disintegrin domains in NH2 termini (65) 1 j Angiopoietin-2 Antagonist of angiopoietin-1 which binds to tie-2 receptors (39,44) ; Anti-thrombin III fragment A fragment missing C-terminal loop of anti-thrombin III (a member of the serpin family) (64) j j Inhibitory angiogeneze v klinických zkouškách Phssoi Phase ii □nip E&ÚP1ŮI Mnchnnlim COLJ SnuiJimiri» Ct-ibr^lE.lnlin CoJIaattwi, NCI Migilnlrt ■"■■■ ■ ■■■■ PT*7H7/ZK22M NWJriH ErdD&lJbn CAJ PTK7ŮTfiKřMŮ4 NCl/Epb-cMrd NCI NAw*rli* Svnihnit UUP Iphůll«. iplrxcyrllnn rinrivrtlin InlilbJb. NliH iXúhingjkr AfH^.I- m próllfl*rftling tfHlDttMllUm Btock* VEGF rnwflb&r ugnillňQ ■nduetton iPdalhtllJl cull jfogWp m vim Inhlbtfor -aľ cnlclum Inllui 3mJI rttüteuta irthlblUr al TNP-fTO ThJlldomldj EUU1E IpQtrktihln-ll Nniirlli TAP Pharm. SüQCil béyé