PROTINADOROVE OBRANNE MECHANISMY ► vnitrobuněčná molekulární reparace na úrovni DNA a detoxifikace \ bu: ,iiii^miiraiiiwiraniBmK»i UMnnmmtmtmnití XOIU. NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE ladní princii BEffmflf! \iMtM€%V£Vtftl .•^*_^AWA ▼ AAA «,W*A». AaCc^CILa ▼ vývoji nádorů ► nádory j sou antigenní ► nádorové buňky unikají imunitnímu dohledu různými mechanismy (z MHC I antigénu, sekrece imunosupresivních cytokinů - IL-10, navození imunotolerance) vymizeni na The tumour A tumour is composed of more than just cancer cells — it consists of sn intricate network of cell types, including endothelial cells that comprise blood vessels and the stromal pericytes that stabiJize the developing tumour vasculature. Many other cell types, including stroma] ceils and immune ce11sh also auround the cancer cells and influence their devefopment^ Anticancer agents are being developed against many of these ceil types. Combination therapies that target more than one cell type might be particularly effective, /it o o o o1 o, í o. o o o o. o Oj O C^> c^ o EncUthelBJ EMI RKluíKdoel BtoGveí;^ HTimLnBCBíl TLimcxj oell Výzkum role buněk imunitního systému a jejich sekreto váných produktů při vytváření prostředí buď příznivého nebo nepříznivého pro maligní transformaci, nádorový růst a angiogenezi Buňky imunitního systému jsou zdrojem růstových faktorů, biologických mediátorů, oxidačních produktů a regulátorů angiogeneze a často mohou usnadňovat rust nádoru (např. granulocyty, žírné buňky). ► Oxidatívni produkty jako např. oxid dusíku mohou působit mutagenně a kromě zabíjení nádorových buněk mohou usnadňovat růst nádoru a vznik metastáz. ► Makrofágy hrají zásadní úlohu při angiogenezi ► Podpora nádorového růstu buňkami imunitního systému je častá zejména u hemopoetických nádorů. ► Genomová nestabilita lymfocytu ovlivňující produkci antigénu a povrchové receptory T buněk se vyskytuje u většiny lymfoidních malignit. Cell A Cell B Adhesion molecule { pair . Cytokine j Other mediators Response Různé způsoby komunikace buněk imunitního systém odpovědi na různé podněty Imunitní systém ale také účinně zabraňuje nebo omezuje nádorový růst. Imunologický dohled funguje zejména u nádoru s virovým základem a u nemelanomových nádorů kůže. Důležitá úloha některých cytokinů - např. IFN gamma Vvznam zánětu - podporuje imunitní reakce - produkce specifických cytokinů ilux granulocytů, indukce specific, protinádorové odpovědi T buněk, pěšná imunoterapie - vytvoření správné zánětlivé reakce -je těžké definovat ±i málo spontánních nádoru je imunogenních, ale většina je antigenních. Většina nádorů neobsahuje tzv. antigen prezentující buňky (APC) a nádorové antigény musí být normálně směrovány k profesionálním APC, jestliže mají stimulovat imunitní odpověď. ► Genomová nestabilita - ztráta exprese specifických genů - ztráta exprese antisenů. ► Fas-Fas ► Účinky cytokinů - např. produkce TGFbeta, IL-10 - imunosupresivi l: exprese FasL nádorovými buňkami a zabíjení Fas pozitivních i buněk - u nádorových pacientu vysoká apoptóza a abnormality T buněk - špatně odpovídají na aktivační podněty - molekulární změny ► Změny vaskularizace nádorů a interakce nádorů a stromatu - změny adhezívních molekul u endoteliálních buněk v nádorech Apoptické dráhy indukované vazbou TNF na TNFRl a Fas ligandu (FAsL, CD95L) na FasR (CD95) TNF TNFR1 c-JUN NF-kB FADD Active caspase-8 CD95L c-Flip DISC COMPLEX -► Procaspases-3 &-7 Active caspases-3 &-7 Apoptosis / Procaspase-8- J.Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, 2004 Subpopulace T lymfocytů (CD4+) specifická pro nádor Liší se povrchovými markery, inhibují aktivitu normálních CD4+ a CD8+ lymfocyi Důležité u autoimunitních vzestup je uváděn do souvislosti s poklesem protinádorové imunity specifická imunita přirozená imunita v lymfocyty lymfocyty B lymfocyty dendritické buňky makrofágy (TAM) kom p lernen t trombocyty obran ^% podpora nádorové buňky nádoru podpora nádoru Obr. 26.10: Protikladné působení imunitního systému na nádorové bujení Imunitní systém je významnou složkou komplexní zánětové reakce na přítomnost nádorových buněk. Úloha imunitního systému v tomto komplikovaném procesu není jednoznačná. Je nepochybné, ze některé složky imunitního systému, zvláště interfe-ronový systém, přirozeně cytotoxické buňky a reaktivita zprostředkovaná TH1 T lymfocyty je klíčová v obraně vůči nádorovému bujení. Některé složky přirozené imunity však mohou za určitých okolností daných genetickou dispozicí, působením vnějších faktorů (infekce) a výslednou individuální imunologickou reaktivitou, poskytnout nádorovému bujení spíše podporu. akumulace buněk i Z; proliferace nádor, růstové faktory IL-6 AKTIVACE IMUNITNÍHO SYSTÉMU pluripotentní prozánetové cytokiny (TNFot, II>»1) latrixové metal op rot ein ázy etastatický potenciál Obr. 26.11: Vzájemný vztah mezi imunitním systémem a nádorovým bujením Složky imunitního systému reagují na přítomnost nádorových buněk aktivací. Výsledkem je rozvoj protinádorové imunity spolu s aktivací složek které podporují progresi nádorového bujení. Každá složka imunitního systému v sobě zahrnuje obě tyto aktivity. Buňky imunitního systému, které infiltrují nádor nebo nádor obklopuji podporují rozvoj nádoru tvorbou kyslíkových a dusíkových radikálů prohlubujících genetické poškození nádorových buněk. Imunitní systém podporuje nádorové bujení tvorbou cytokinů, regulujících angiogenetické procesy. Migrace nádorových buněk je umožněna účinky proteolytickych enzymů (matrixové metaloproteinázy\ MMP) a chemoatraktivních látek produkovaných buňkami imunitního systému. Specifické protilátky mohou maskovat nádorové buňky před dosahem buněčné cytotoxicity. J.Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, 2004 J.Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, 2004 nádorová buňka apoptóza nekróza antigény asociované s nádory zpracování prezentace přirozená imunita typ prezentující buňky cytokinové m i krop rošt ředí t ran skřípení faktory cytotoxická reaktivita (HLA restrikce) tvorba protilátek protektiv«! imunita TH2 _IL-4 ^m 1 \ ..............TGFß Tr ii^io prot omezené protektivní imunita Obr. 26.12: Protinádorová imunita - vztah mezi přirozenou a specifickou obrannou reakcí trombocytyi endotel**« fibroblasts* m , "Ig* \ ^JLangiogenetické cytokiny PDGFß VEGF A(V bFGF /"\^ chemokiny I angiogeneze i i i i ii POHYBLIVOST remodelace cytoskeletu tvorba invadopodií adheze, uvolnění nádorových buněk PROLIFERACE genová transkripce únik kontrole buněčného cyklu PREŽÍVANÍ - blokování apoptózy - telomerázová aktivita Obr. 26.13: Důsledky interakcí mezi složkami imunity a nádorem Přítomnost nádorových buněk v tkáni vede k rozvoji komplexní zánětové reakce spojené s diapedézou buněk imunitního systému z cévního řečiště, regulované prostřednictvím chemoatraktivních látek a adhezních interakcí. Cytokiny tvořené buňkami imunitního systému a dalšími buněčnými typy neimunitní povahy poskytují nádoru podporu ve formě rozvoje cévního zásobení, které podmiňuje růst nádoru. Invazivita nádoru je určena aktivitou proteolytických enzymů tvořených jak buňkami nádoru, tak buňkami imunitního systému a fibroblasty. Jedná se zejména o matrixové metaloproteinázy a urokinázový aktivátor plazminogenu. Proces migrace nádorových buněk je podmíněn schopností nádorových buněk adherovat k jiným buněčným typům a k molekulám mezibu-něčné hmoty a opakovaně se od těchto složek odpoutávat. Uvedená schopnost je mimo jiné regulována pro-střednictvím adhezních integrinových heterodimerů nitrobuněčně spojených s fokálními adhezními kinázami, reagujících s fragmenty mezibuněčné hmoty nesoucími aminokyseliny Arg-Gly-Asp. Směr migrace nádorových buněk je určen prostřednictvím chemokinů. J.Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, 2004 AKTIVACE TOLERIZACE ^ identifikace nebezpečn invaze nádorových buněk nebezpečných vzorů kontext rozpoznávání prozánětové signály aktivované dendritické i i buňky lymfatické uzliny metastázy nádoru eliminace nádorově specifickými T lymfocyty prezentace nádorových antigénu I aktivace nádorově specifických T lymfocytů metastázy nádoru absence nádorově specifické buněčné imunity _—___---_J_,— růst» in vaz řvi ta nádoru prezentace nádorových antigénu absence kontextu rozpoznávání anergie, delece nádorově specif. T lymfocytů Tr TH2 Obr. 26.17: Aktivace nebo tolerizace imunitního systému: dva protichůdné důsledky interakce nádor - imunitní systém Nádorové buňky se od sebe odlišují v genetické podstatě, která je příčinou jejich vzniku. Důsledkem jsou odlišnosti v mozaice secernovaných, membránových a nitrobuněcných molekul nádorových buněk, které souhrnně označujeme jako nebezpečné vzory. Ty nádory, které nesou v dostatečné kvalitě i kvantitě nebezpečné vzory, jsou identifikovány dendritickými buňkami. Dendritické buňky se v průběhu migrace do lokálních lymfatických uzlin aktivují, zpracovávají nádorové antigény a předkládají fragmenty nádorových antigénu nádorově specifickým T lymfocytům v odpovídajícím „kontextu rozpoznávání". Výsledkem je aktivace obranných složek imunity. Nádorové buňky tohoto typu nádoru jsou při metastazování účinně likvidovány složkami imunitního systému. Ty nádory, které nemají vyjádřeny nebezpečné vzory, nejsou schopny patřičným způsobem aktivovat dendritické buňky. Nedostatečně aktivované dendritické buňky poskytují T lymfocytům v regionálních lymfatických uzlinách tolerogenní signály, vedoucí k utlumení protinádorové imunity. Nádory tohoto typu mohou proliferovat a rozrůstat se, aniž by indukovaly protektivní úroveň imunity. J.Krejsek, O. Kopecký: Klinická imunologie, 2004 INFLAM. Cytokines! AND CELLS! Figure 1. Simplified Scheme Depicting Some of the Critical Points at which an Effective Antitumor immune Response Can Be Lost (1) Tumor-stromal and tumor-endotheiial interactions can influence the visibility of the tumor to the immune system. (2) Tumor antigens may be inefficiently presented to the immune system. (3) The tumor site may lack the prerequisites to generate active professional APCs, {A) Tumor antigens may not reach activated APCs in a form that can be processed and presented, {5] Tumor-reactive T cells may not reach the site of APCs presenting tumor antigens or may be defective in their response to APCs. (6) Tumor cells or cytokines derived from tumor or stroma F cells may prevent activation of T cells via anergy induction or other mechanisms, (7) Activated T cells may not recognize tumor cells because of poor expression of M HC, TAP, or other necessary molecules, (8) Some tumors might kill activated T ceľs through a Fas-Fas L interaction. (9) Granulocytes and macrophages may not be activated to participate in tumor de-bulking. ÚLOHA MONOCYTU A MAKROFÁGU Protinádorové funkce makrofágu mohou zahrnovat dva mechanismy buď odděleně nebo současně : 1) kontakt buňka-buňka mezi makrofágy a nádorovými buňkami oky (IL-1 a TNFoc, eikosanoi-Cytokiny a eikosanoidy regulují svoje vlastní i vzájemné uvolňování. £ produkty mají opoziční funkce a regulační úloha PC cytokinů má zásadní důležitost v protinádorového působení makrofágu in vitr Obecně LT a inhibitory PG (indomethacin) aktivují cytostatické funkce 111 akrofágů ňtory LT (NDGA) potlačují aktivaci (uvolňování COXa opačné matabolity mai :y a ty jsou moc kých funkcí makrofágu těmito metabolity. Faktory zprostředkující komunikaci mezi b. imunitního systému a nádorovými buňkami LPS PGE IFN^y INFLAMMATION LTB tumor cell PGE (a) Nordihydro-guaiaretic acid (NDGA) Indomet haan l_TD< LTB, MOPC-315 tumor cell PGE, (b) AA861 lonophore A23187 P815 tumor cell db-cAMP Indometacin stimuluje cytostatické funkce makrofágů 100 % | 50 i 0 -L (A) I ' ......i_ * 1 * , I i 1 I I 1 1 1 Indo Indo Indo 10~5 + PGE2 10-7 + PGE2 10"6 (B) 100 % 50 + -MOPC-315- -----------+ M<0.005 vs indomethacin. poškození (např. infekce, trauma, popáleniny,chirurgický zákrok) v prezentace antigénu, makrofágy\ cytokiny Ĺt , / endoteliálníJ -------í-------:_► ÍTlymfocyty V buňky / *------------------- V makrofágy neutrofily B lymfocyty Mediatory zánětu (TNF, IL-1JL-6, IL-8, PGE2, ROS, NO) komplement protilátky systémové efekty - mozek (horečka, snížená chuť k jídlu); kosterní svalstvo (proteolyza); tuková tkáň (lipolýza); játra (syntéza proteinů akutní fáze) destrukce patogenu eliminace patogenu reparace tkání imunitní paměť NAIVE TUMOR-SPECIFIC T CELL ACTIVATED TUMOR-SPECIFIC T CELL IMMATURE/ INACTIVE APC TuAg TUMOR CELL TUMOR LOCAL ENVIRONMENT Simplified scheme depicting some of the critical points at which an effective antitumor immune response can be lost (1) Tumor-stromal and tumor-endothelial interactions can influence the visibility of the tumor to the immune system. (2) Tumor antigens may be inefficiently presented to the immune system. (3) The tumor site may lack the prerequisites to generate active Í>rofessional APCs. 4) Tumor antigens may not reach activated APCs in a form taht can be processed and presented. (5) Tumor-reactive T cells may not reach the site of APCs presenting tumor antigens or may be defective in their response to APCs. (6) Tumor cells or cytokines derived from tumor or stromal cells may prevent activation of T cells via anergy induction or other mechanisms. (7) Activated T cells may not recognize tumor cells because of poor expression of MHC, TAP, or other necessary molecules. (8) Some tumors might kill activated T cells through a Fas-FasL interaction. (9) Granulocytes and macrophages may not be activated to participate in tumor debulking. INFLAM. CYTOKINES AND CELLS