TOXIKOLOGIE
(2007)
ZÁKLADNÍ POJMY
Toxikologie 2007 3
Toxikologie - vědní obor, který se zabývá studiem
nepříznivých účinků chemických látek a přípravků (dále jen
,,CHLP") na živé organizmy a ekosystémy, prevencí,
diagnostikou a terapií poškození zdraví způsobených
chemickými škodlivinami.
ˇ Obecná toxikologie
ˇ Experimentální toxikologie
ˇ Ekotoxikologie
ˇ Speciální toxikologie
ˇ Průmyslová toxikologie
ˇ Genetická, klinická, veterinární, vojenská, ... toxikologie
Toxikologie 2007 4
Chemická škodlivina (noxa) - látka schopná způsobit poškození
zdraví, tj. vyvolat onemocnění nebo odchylku od normálního
stavu organizmu, které se mohou projevit v průběhu styku se
škodlivinou, nebo následně, v pozdějších obdobích života,
popřípadě až u potomstva.
Chemické látky - chemické prvky a jejich sloučeniny
v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem, včetně
případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability
a jakýchkoli nečistot vznikajících ve výrobním procesu,
s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek odstraněna
bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability.
Chemické přípravky ­ směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo
více chemických látek.
Toxikologie 2007 5
Účinek - projev interakce látky s organizmem, biologická
změna vyvolaná nebo související s působením škodliviny.
Rozlišují se účinky místní, celkové a pozdní.
Odpověď ­ podíl populace organizmů, u kterého se projeví
sledovaný účinek (udává se např. v %).
Expozice - vystavení organizmu působení látky, kontakt
a vstup škodliviny do organizmu.
Doba latence - časový interval mezi expozicí a projevy
působení.
Dávka - množství škodliviny, které je podáno nebo pronikne
do organizmu; udává se většinou v jednotkách hmotnosti látky
na kilogram tělesné hmotnosti (např. v mg.kg-1), v případě
opakované expozice se uvádí denní dávka (v mg.kg-1.den-1).
Toxikologie 2007 6
Nebezpečnost škodliviny - potenciální schopnost vyvolat
poškození zdraví v závislosti na jejích vlastnostech.
Nebezpečnost CHLP je tím větší, čím je
­ účinná dávka menší
­ menší rozdíl mezi neúčinnou a účinnou dávkou (větší
strmost závislosti účinku na dávce)
­ delší doba latence
­ účinek závažnější a obtížněji léčitelný
­ méně zřetelné varované působení (zápach, dráždění)
­ ...
Žádná látka není zdraví zcela neškodná, ale mezi jejich
nebezpečností jsou velmi významné rozdíly.
Není žádný zásadní rozdíl mezi xenobiotiky a ,,přírodními"
látkami, obojí mohou být málo i velmi nebezpečné.
Toxikologie 2007 7
Nebezpečné chemické látky a přípravky ve smyslu právních
předpisů - CHLP, které mají jednu nebo více z 15 nebezpeč-
ných vlastností definovaných jednotnými předpisy ES
(směrnice Rady 67/548/EHS, u nás zákonem č. 356/2003 Sb.).
Klasifikace - postup zjišťování nebezpečných vlastností CHLP,
hodnocení zjištěných vlastností a následné zařazení CHLP do
jednotlivých skupin nebezpečnosti.
Toxikologie 2007 8
Označování nebezpečných CHLP - v ES jsou povinně
a jednotně používány:
ˇ obrazové výstražné symboly (piktogramy)
ˇ R-věty (risk phrases) - standardní věty charakterizující
specifickou rizikovost CHLP
ˇ S-věty (safety phrases) - standardní stručné pokyny pro
nejvýznamnější opatření k ochraně před nebezpečnými
vlastnostmi CHLP při zacházení
Toxikologie 2007 9
Riziko - pravděpodobnost, že se v důsledku expozice látce
projeví poškození zdraví.
Je tím vyšší, čím je nebezpečnost látky větší a čím méně
bezpečný je způsob zacházení s ní (tj. čím je možná expozice
vyšší).
Hodnocení rizika pro zdraví - postup sestávající ze 4 základních
kroků:
­ identifikace nebezpečnosti škodliviny,
­ určení vztahu mezi dávkou a účinky,
­ stanovení nebo odhad expozice,
­ charakterizace rizika (tj. určení pravděpodobnosti,
s jakou může expozice vést k poškození zdraví).
NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI
CHEMICKÝCH LÁTEK
A PŘÍPRAVKŮ
Toxikologie 2007 11
ÚČINKY LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ
ˇ místní
­ žíravé
­ dráždivé
ˇ celkové
­ vysoce toxické
­ toxické
­ zdraví škodlivé
ˇ senzibilizující
ˇ specifické pozdními
­ karcinogenní
­ mutagenní
­ toxické pro reprodukci
Toxikologie 2007 12
LÁTKY A PŘÍPRAVKY S MÍSTNÍMI
ÚČINKY
Místní (lokální) účinky - pozorovatelné změny až poškození
v místě přímého kontaktu škodliviny s organizmem (kůže,
sliznice trávicího nebo dýchacího ústrojí, spojivek, rohovky
apod.).
Účinek může být různě závažný, od reverzibilního (překrvení,
otok, zánět), po ireverzibilní nekrózu z poleptání (koroze).
Místní účinky CHLP se zkouší kožními a očními testy na
králících; hodnotí se závažnost poškození na místě aplikace
podle definované stupnice.
Toxikologie 2007 13
CHLP ŽÍRAVÉ
Žíravé jsou CHLP, které mohou zničit živé tkáně při styku
s nimi.
Jedná se o CHLP, které v kožním testu na králících způsobí
rozrušení kůže v celé vrstvě.
Bez testování se jako žíravé klasifikují CHLP s hodnotou
pH 2 a nižší, nebo 11,5 a vyšší a organické hydroperoxidy.
Toxikologie 2007 14
Označení žíravých CHLP
R 34 Způsobuje poleptání
R 35 Způsobuje těžké poleptání
žíravý
Toxikologie 2007 15
Jako žíravé jsou klasifikovány např.
­ kyseliny (sírová, dusičná, halogenovodíkové, mravenčí,
octová, máselná, valerová, heptanová)
­ anhydridy kyselin (oxid sírový, siřičitý, dusičitý, chromový,
acetanhydrid)
­ halogenidy kyselin (chlorid fosforitý a fosforečný, bromid
fosforitý, fosgen, acetylchlorid)
­ zásady (hydroxid sodný, draselný, alkoholáty, amoniak,
butylamin, diethylamin, triethylamin, cyklohexylamin,
benzylamin, piperazin, morfolin)
­ některé silně kysele nebo zásaditě reagující soli (chlorid
hlinitý, zinečnatý, cíničitý, titaničitý, sulfid sodný a
draselný)
­ silná oxidační činidla (fluor, brom, chlornany, dichromany,
dusičnan stříbrný, organické hydroperoxidy, kyselina
peroctová)
­ fenoly (fenol, kresoly, xylenoly)
­ aldehydy (formaldehyd, akrylaldehyd, glutaraldehyd)
­ některé další látky (bílý fosfor, lithium, sodík, draslík,
allyljodid, reaktivní organokovové sloučeniny aj.)
Toxikologie 2007 16
CHLP DRÁŽDIVÉ
Dráždivé jsou CHLP, které mohou při okamžitém,
dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí
vyvolat zánět a nemají žíravé účinky.
Takto se klasifikují CHLP,
­ které při kožním testu vyvolávají na kůži zánětlivé změny,
­ které při očním testu působí závažné poškození oka (hodnotí
se stupeň a přetrvávání zakalení rohovky, poškození
duhovky, zarudnutí a otok spojivek),
­ u kterých jsou z praxe známé výše uvedené účinky na
člověka.
Toxikologie 2007 17
Označení dráždivých CHLP
R 36 Dráždí oči
R 37 Dráždí dýchací cesty
R 38 Dráždí kůži
R 41 Nebezpečí vážného poškození očí
dráždivý
Toxikologie 2007 18
LÁTKY A PŘÍPRAVKY S CELKOVÝMI
ÚČINKY
Jedná se o CHLP, které po vstřebání do krve vyvolávají otravy
(intoxikace).
ˇ Akutní otrava - důsledek jednorázové nebo krátkodobé (např.
jednodenní) expozice, zpravidla se zřetelnými projevy.
ˇ Chronická otrava - vzniká následkem dlouhodobé expozice
(měsíce, roky) malým dávkám škodliviny, které by
jednorázově nebo krátkodobě žádné poškození nezpůsobily;
projevy takové otravy nemusí být zpočátku zřetelné.
ˇ Subchronická otrava - následek několikrát opakované
expozice nebo expozice trvající omezenou dobu (např.
několik dnů, tj. expozice ani akutní ani chronická).
Toxikologie 2007 19
Pokud se látky vyznačují specifickým působením, nazývají se
často škodliviny se systémovou toxicitou; podle cílových orgánů
nebo systémů se pak označují např. jako:
­ neurotoxické
­ hepatotoxické
­ nefrotoxické
­ hematotoxické
Toxikologie 2007 20
Toxicita CHLP se zkouší na laboratorních zvířatech.
Testy akutní toxicity ­ cílem je zejména určit střední smrtné
(letální) dávky, LD50, nebo koncentrace, LC50.
ˇ LD50 - dávka, která při jednorázové aplikaci ústy nebo
na kůži způsobí úhyn 50% pokusných zvířat během
definovaného období následného pozorování; udává se
v miligramech na kilogram tělesné hmotnosti.
ˇ LC50 - koncentrace škodliviny, která po 4hodinové inhalaci
způsobí úhyn 50% pokusných zvířat během stanovené doby
následného pozorování; udává se nejčastěji v miligramech
škodliviny na litr nebo metr krychlový vzduchu, případně
v ppm.
Toxikologie 2007 21
Akutní toxicita orální
­ ,,klasická" metoda stanovení LD50
­ metoda fixní dávky (5, 50, 300 a 2000 mg.kg-1) (metoda
nevyžaduje uhynutí zvířat)
­ metoda stanovení třídy akutní toxicity (5, 50, 300 a
2000 mg.kg-1) (ve srovnání s metodou stanovení LD50
vyžaduje o cca 70 % méně zvířat)
Akutní toxicita dermální - stanovení LD50
Akutní toxicita inhalační - stanovení LC50 (expozice 4 hodiny)
Toxikologie 2007 22
Preferují se metody, které využívají co nejmenší počty zvířat a
minimalizují jejich utrpení.
Alternativní testy jsou vyvíjeny a zaváděny s perspektivou
vytvoření GHS
­ GHS - globálně harmonizovaný systém chemických látek a
směsí
­ společný projekt OECD, výboru OSN pro přepravu nebezpeč-
ného zboží a Mezinárodní organizace práce
­ koordinuje Meziorganizační program pro řádné nakládání
s chemikáliemi
Toxikologie 2007 23
Testy s opakovanou expozicí ­ stanovují se dávky, které
nezpůsobí žádný nepříznivý účinek (NOAEL) a dávky, které
vyvolávají závažné, avšak ne smrtící účinky.
ˇ subakutní testy (28denní)
ˇ subchronické testy (90denní)
ˇ chronické testy (18 nebo 24 měsíců, modelují celoživotní
expozici)
ˇ NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) ­ nejvyšší
dávka, která za celou dobu podávání nezpůsobila pokusným
zvířatům žádné nepříznivé účinky; udává se v mg.kg-1.den-1
ˇ LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) ­ nejnižší
dávka, při které již byl zjištěn nepříznivý účinek; udává se
v mg.kg-1.den-1
Toxikologie 2007 24
CHLP VYSOCE TOXICKÉ
Vysoce toxické jsou CHLP, které při vdechnutí, požití nebo při
průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo
akutní nebo chronické poškození zdraví.
Takto jsou klasifikovány CHLP s vysokou akutní toxicitou:
­ s velmi nízkou hodnotou LD50 nebo LC50 (např. LD50 při
podání ústy  25 mg.kg-1), nebo
­ schopné vyvolat již při jediné velmi nízké dávce (např. při
podání ústy  25 mg.kg-1) závažné nevratné poškození.
Takto klasifikované CHLP již v dávce menší než 1 gram mohou
způsobit smrt nebo velmi závažné nevratné poškození zdraví
dospělého člověka.
Toxikologie 2007 25
Označení vysoce toxických CHLP
R 26 Vysoce toxický při vdechování
R 27 Vysoce toxický při styku s kůží
R 28 Vysoce toxický při požití
R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
vysoce
toxický
Toxikologie 2007 26
Příklady vysoce toxických látek:
­ beryllium, thallium, uran a jejich sloučeniny
­ většina sloučenin rtuti, řada sloučenin arsenu, kadmia
­ fluor, fluorovodík, kyselina fluorovodíková (od 7 %), brom
­ sulfan, oxid dusičitý a chloričitý, fosgen
­ fluorid, chlorid a bromid boritý
­ kyanovodík a kyanidy
­ azid sodný
­ bílý (žlutý) fosfor, fosfan a některé fosfidy, chlorid fosforitý
a fosforečný
­ seleničitan sodný
­ dichromany, chroman sodný, oxid chromový
­ oxid osmičelý
Toxikologie 2007 27
­ některé organické sloučeniny rtuti, cínu a olova
­ bis(chlormethyl)ether, bis(2-chlorethyl)ether
­ dinitrobenzeny, dinitrokresol, dinitroanilin, trinitrobenzen
­ 4-methoxyanilin
­ N-nitrosodimethylamin
­ akrylaldehyd, chlorethanal
­ kyselina fluoroctová a její ve vodě rozpustné soli
­ methyl-chlorformiát, ethyl-chlorformiát
­ některé isokyanáty
­ dimethyl-sulfát, některé estery kyseliny dusičné používané
jako výbušniny
­ řada účinných látek organofosforových a karbamátových
insekticidů i jiných pesticidních přípravků
­ řada alkaloidů a jejich solí
Toxikologie 2007 28
CHLP TOXICKÉ
Toxické jsou CHLP, které při vdechnutí, požití nebo při
průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní
nebo chronické poškození zdraví.
Takto jsou klasifikovány CHLP
­ s nízkou hodnotou LD50 nebo LC50 (např. LD50 při podání
ústy  200 mg.kg-1 ale > 25 mg.kg-1),
­ schopné vyvolat již při jediné nízké dávce (např. při podání
ústy  200 mg.kg-1) závažné nevratné poškození,
­ vyvolávající závažné poškození při opakovaných velmi
nízkých dávkách (řádově v jednotkách mg.kg-1).
Jediná dávka takto klasifikovaných CHLP řádově v jednotkách
gramů může vyvolat velmi těžkou až smrtelnou otravu dospělého
člověka.
Toxikologie 2007 29
Označení toxických CHLP
R 23 Toxický při vdechování
R 24 Toxický při styku s kůží
R 25 Toxický při požití
R 39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození
zdraví
toxický
Toxikologie 2007 30
Příklady látek klasifikovaných jako toxické:
­ rtuť
­ oxid uhelnatý, siřičitý, vanadičný
­ chlorid barnatý
­ některé sloučeniny kadmia, olova
­ arsen, selen a některé jejich sloučeniny
­ amoniak (kapalný nebo plynný), hydrazin, dusitan sodný a
draselný
­ sirouhlík, polysulfid sodný
­ chlor, chlorovodík
­ fluoridy, fluorokřemičitany a fluorohlinitany
­ tetrachloroplatnatany a hexachloroplatičitany
Toxikologie 2007 31
­ benzen
­ brommethan, jodmethan, bromoform, tetrachlormethan,
benzylchlorid, chlor-, brom- a jodoctová kyselina
­ methanol, allylalkohol
­ fenol, kresoly, xylenoly, chlorovaé fenoly
­ ethylenoxid
­ formaldehyd, 2-furaldehyd, hexan-2-on
­ nitrobenzen, nitrotolueny, dinitrotolueny, trinitrotoluen
a mnoho dalších aromatických nitrosloučenin
­ allylamin, piperidin, anilin, toluidiny, chlor-, dichlor-
a trichloraniliny, nitroaniliny, fenylendiaminy a mnoho
dalších aromatických aminů, fenylhydrazin
­ akrylamid
­ akrylonitril, methakrylonitril, butannitril, oxalonitril,
malononitril
­ řada účinných látek pesticidních přípravků
Toxikologie 2007 32
CHLP ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ
Zdraví škodlivé jsou CHLP, které při vdechnutí, požití nebo
při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo
chronické poškození zdraví.
Takto jsou klasifikovány např. CHLP
­ s hodnotou LD50 při podání ústy  2000 mg.kg-1 ale
> 200 mg.kg-1,
­ schopné vyvolat již při jediné dávce ve výše uvedeném
rozmezí závažné nevratné poškození,
­ které mohou v důsledku nízké viskozity vyvolat při požití
poškození plic,
­ vyvolávající závažné poškození při opakovaných nízkých
dávkách (řádově v desítkách mg.kg-1).
Toxikologie 2007 33
Označení zdraví škodlivých CHLP
R 20 Zdraví škodlivý při vdechování
R 21 Zdraví škodlivý při styku s kůží
R 22 Zdraví škodlivý při požití
R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození
zdraví
R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků
zdraví
škodlivý
Toxikologie 2007 34
CHLP SENZIBILIZUJÍCÍ
Škodliviny se senzibilizujícími účinky (alergeny) zvyšují
aktivitu organizmu vnímavého jedince změnou imunitní
odpovědi.
Nutnou podmínkou alergické reakce je prvotní opakovaná
expozice látce, při které nastane senzibilizace.
Následná expozice již senzibilizovaného jedince vede
k nepřiměřené obranné reakci jeho imunitního systému, která
organizmus poškozuje.
Nejčastějšími projevy přecitlivělosti po kontaktu škodlivin s kůží
bývají alergické kontaktní dermatitidy (ekzémy), po inhalační
expozici to může být např. tzv. alergická rinitida (rýma) až astma;
nejzávažnější je tzv. anafylaktický šok.
Toxikologie 2007 35
K vyvolání alergických reakcí u senzibilizované osoby postačuje
nepatrná dávka alergenu. U přecitlivělých osob proto zpravidla
nepostačují ani velmi účinná obvyklá ochranná opatření - je
nutné úplné a trvalé vyloučení možnosti kontaktu s alergenem.
Antihistaminika ­ tlumí potíže, neléčí příčinu.
Epikutánní testy ­ pomáhají odhalit alergen.
Desenzibilizace ­ omezené možnosti a rizika.
Toxikologie 2007 36
Jako senzibilizující se klasifikují CHLP, které jsou schopné při
vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost,
takže při další expozici vzniknou charakteristické nepříznivé
účinky.
Klasifikace se provádí na základě výsledků testů na morčatech
nebo doložených praktických zkušeností u exponovaných osob.
Toxikologie 2007 37
Označení senzibilizujících CHLP
R 42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování
R 43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
Toxikologie 2007 38
Příklady látek klasifikovaných jako senzibilizující:
­ sloučeniny beryllia, šestimocného chromu, niklu, kobaltu,
rtuti, platiny
­ epoxidy (ethylenoxid, propylenoxid, epichlorhydrin aj.)
­ aldehydy (formaldehyd, glyoxal, glutaraldehyd aj.)
­ alifatické a zejména aromatické aminy
­ isokyanáty
­ akryláty a methakryláty, akrylamid, akrylonitril
­ dimethyl-sulfát
­ mnoho účinných látek pesticidů
­ kalafuna
­ terpentýnový olej
Toxikologie 2007 39
Senzibilizovat může i řada běžně používaných látek, přípravků a
předmětů, i když nejsou klasifikovány jako senzibilizující:
­ desinfekční přípravky (jodové preparáty, ...), mycí a čistící
prostředky, ...
­ kadeřnická barviva, parfémy, deodoranty, ...
­ léčiva (penicilinová antibiotika, acetylsalicylová kyselina,
...)
­ pryžové výrobky (chirurgické rukavice, ...)
­ chromočiněné usně (kožené rukavice, ...)
­ cement (CrVI ­ směrnicemi ES limitován obsah)
­ bižuterie, hodinky, mince, kovové knoflíky, zipy, ...(Ni)
Toxikologie 2007 40
Existuje mnoho přírodních alergenů
­ zelenina (petržel, celer, ...), ovoce (jablka, hrozny, jahody,
...), ořechy (arašídy, ...), slunečnicová semena, koření,
byliny (heřmánek, ...), volně rostoucí a pěstované okrasné
rostliny (petrklíče, ...), ...
­ pyly lísky, olše, ..., trav, obilovin, plevelů, ... (senná rýma)
­ plísně, výtrusy hub, ...
­ sýry, ryby, červené víno, ...
­ mouka (astma mlynářů, pekařů, ...)
­ exotická dřeva
­ textilní materiály (přírodní i syntetické)
­ hmyzí jedy
­ domácí zvířata (kočičí srst, ptačí trus, peří, ...)
­ domácnostní prach (vůbec jeden z nejsilnějších alergenů)
Toxikologie 2007 41
LÁTKY A PŘÍPRAVKY SE SPECIFICKÝMI
POZDNÍMI ÚČINKY
Pozdní účinky jsou takové, které se mohou projevit až po
velmi dlouhé době (např. desítky let) od začátku expozice,
popřípadě po jejím ukončení.
Řadí se sem
­ mutagenita
­ karcinogenita
­ reprodukční a vývojová toxicita
Toxikologie 2007 42
CHLP MUTAGENNÍ
Mutageny - mohou způsobit různé typy mutací, tj. trvalých
přenosných (dědičných) změn množství nebo struktury
genetického materiálu v buňkách organizmu.
Existují mutace
­ genové,
­ chromozómové,
­ genomové.
Důsledky mutací v somatických a zárodečných (gametických)
buňkách ...
Toxikologie 2007 43
Testování
­ existují desítky testů různé složitosti a výpovědní hodnoty
­ interpretace a hodnocení rizika pro člověka jsou obtížné
Základní baterie ,,jednoduchých" testů:
­ detekce genových mutací (Amesův test - test reverzních
mutací u histidin auxotrofních kmenů bakterií Salmonella
typhimurium)
­ detekce chromozómových aberací (v buňkách kostní dřeně
hlodavců)
­ detekce genotoxicity (indikátorem může být poškození DNA,
nebo jiné efekty, bez přímého důkazu mutagenity)
Toxikologie 2007 44
Mezi nejvýznamnější patří mutace v zárodečných (pohlavních,
gametických) buňkách, které jsou přenosné na potomstvo.
Jako mutagenní se klasifikují CHLP, které při vdechnutí nebo
požití nebo průniku kůží mohou vyvolat dědičné genetické
poškození nebo zvýšit jeho výskyt.
Rozlišují se CHLP
ˇ Mutagenní kategorie 1 (prokázané mutageny):
podmínkou takové klasifikace je existence spolehlivého
důkazu o příčinném vztahu mezi expozicí člověka a
poškozením jeho dědičných vlastností (žádná taková látka
dosud není známa).
Toxikologie 2007 45
ˇ Mutagenní kategorie 2 (pravděpodobně mutagenní):
experimentálně je spolehlivě prokázáno mutagenní
působení na zárodečné buňky zvířat, a proto jsou
odůvodněné obavy z takového účinku i na člověka (ale
prokázáno to není).
ˇ Mutagenní kategorie 3 (potenciálně mutagenní):
existují důkazy o mutagenních účincích na jiné než
zárodečné buňky (somatické) zvířat, ale takové poznatky
nejsou dostatečné k posouzení, zda by látka mohla
vyvolávat také dědičné změny u lidí.
Průkaz mutagenní aktivity pomocí mikrobiálních testů nebo
pouze testy na savčích buňkách in vitro není pokládán za
dostatečný pro klasifikaci.
Toxikologie 2007 46
Označení mutagenních CHLP
Mutagenní kategorie 1 nebo 2:
R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností
Mutagenní kategorie 3:
R 68 Možné nebezpečí nevratných účinků
mutagenní
kategorie 1 nebo 2
mutagenní
kategorie 3
Toxikologie 2007 47
Dosud je v seznamu EU látek klasifikovaných jako mutagenní
relativně málo (pouze cca 100).
Mutagenní kategorie 1 ­ prozatím není známa žádná taková
látka
Mutagenní kategorie 2
­ fluorid, chlorid a síran kademnatý
­ chroman draselný a sodný, dichroman amonný, sodný a
draselný, oxid chromový, chromyldichlorid
­ buta-1,3-dien, benzen, benzo[a]pyren
­ ethylenoxid
­ akrylamid
­ diethyl-sulfát
­ carbendazim (fungicid)
Toxikologie 2007 48
Mutagenní kategorie 3
­ oxid vanadičný
­ brommethan, trichlorethylen
­ fenol, benzen-1,4-diol, benzen-1,2,3-triol
­ glyoxal
­ 2,3-, 2,5- a 3,4-dinitrotoluen, 4,6-dinitro-o-kresol
­ anilin, 2- a 4-aminofenol, některé alkoxyaniliny
­ 1,2- a 1,3-fenylendiamin, 2-methylbenzen-1,3-diamin
­ fenylhydrazin
­ azobenzen
­ dimethyl-sulfát
­ atrazin (herbicid)
­ thiophanate-methyl (fungicid)
Toxikologie 2007 49
Jako karcinogenní se klasifikují CHLP, které při vdechnutí
nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat rakovinu nebo
zvýšit její výskyt.
ˇ genetická teorie karcinogeneze ­ hypotéza mechanismu
karcinogenního působení látek
ˇ u karcinogenů (a také mutagenů) se z preventivních důvodů
většinou vychází z předpokladu tzv. bezprahového účinku,
tj. že expozice i sebemenším dávkám není zcela bez rizika
ˇ genotoxické karcinogeny (iniciátory karcinogeneze)
ˇ epigenetické karcinogeny (promotory)
CHLP KARCINOGENNÍ
Toxikologie 2007 50
Zjišťování karcinogenních účinků
­ epidemiologické studie
­ dlouhodobé testy na zvířatech (problém ­ významné
mezidruhové rozdíly)
­ ,,rychlotesty" (problém ­ falešná pozitivita i negativita)
­ odhad ze struktury (velmi hrubá orientace)
Obtížná interpretace výsledků studií a testů.
Nejednotnost přístupu k hodnocení (EU, IARC, US EPA)
Zásady hodnocení rizik expozice karcinogenům (přijatelné riziko
10-6, resp. 10-4).
Toxikologie 2007 51
Rozlišují se CHLP
ˇ Karcinogenní kategorie 1 (prokázané karcinogeny):
existuje průkazná souvislost mezi expozicí a vznikem
rakoviny u člověka (doložená epidemiologickými údaji).
ˇ Karcinogenní kategorie 2 (pravděpodobně karcinogenní):
výsledky dlouhodobých studií na zvířatech spolu s dalšími
závažnými informacemi odůvodňují předpoklad
karcinogenního účinku na člověka (ale prokázáno to není).
ˇ Karcinogenní kategorie 3 (potenciální, možné karcinogeny):
existují experimentální důkazy o karcinogenním působení
na zvířata, ale dosavadní poznatky z různých důvodů
neopravňují činit závěry, zda jsou tyto látky takto
nebezpečné i pro člověka.
Toxikologie 2007 52
Označení karcinogenních CHLP
Karcinogenní kategorie 1 nebo 2:
R 45 Může vyvolat rakovinu
R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování
Karcinogenní kategorie 3:
R 40 Podezření na karcinogenní účinky
karcinogenní
kategorie 1 nebo 2
karcinogenní
kategorie 3
Toxikologie 2007 53
Karcinogenní kategorie 1
­ řada sloučenin arsenu
­ oxid chromový a chromany zinečnaté
­ oxidy a sulfidy niklu
­ azbest
­ buta-1,3-dien
­ benzen
­ vinylchlorid
­ bis(chlormethyl)ether
­ 2-naftylamin, 4-aminobifenyl, benzidin
­ hnědo- a černouhelné dehty a některé ropné destiláty
Toxikologie 2007 54
Karcinogenní kategorie 2
­ beryllium a jeho sloučeniny
­ oxid, fluorid, chlorid a síran kademnatý
­ chlorid a síran kobaltnatý
­ několik chromanů a dichromanů, chromyldichlorid
­ bromičnan draselný
­ hydrazin
­ benzo[a]pyren a několik dalších polycyklických
aromatických uhlovodíků (PAU)
­ trichlorethylen
­ ethylenoxid, propylenoxid a epichlorhydrin
­ mnoho aromatických aminů, 2-nitropropan, dinitrotolueny
­ některé N-nitrosodialkylaminy
­ akrylamid, akrylonitril
­ diazomethan, dimethyl- a diethyl-sulfát
­ různé frakce, polotovary a produkty zpracování dehtů
a ropy (motorové benzíny, ...)
Toxikologie 2007 55
Karcinogenní kategorie 3
­ řada běžných halogenovaných rozpouštědel (dichlormethan,
chloroform, tetrachlorethylen aj.)
­ 1,4-dioxan
­ formaldehyd, acetaldehyd
­ anilin
­ acetamid
­ některé herbicidní látky (alachlor, chlorotoluron,
isoproturon, linuron, propyzamide)
­ některé fungicidní látky (captan, epoxiconazole, flusilazole,
folpet, chlorothalonil, kresoxim-methyl, vinclozolin)
­ některá letecká a dieselová paliva a topné oleje
Toxikologie 2007 56
Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity - pracovní
procesy při výrobě a zpracování některých látek a produktů,
o kterých je prokázáno, že u pracovníků mohou způsobit
onemocnění zhoubnými novotvary, přičemž forma a struktura
chemického karcinogenu není přesně známa, nebo se nádorová
onemocnění vyskytují pouze ve spojení s určitými technolo-
giemi nebo druhy práce:
­ výroba auraminu
­ práce spojené s expozicí PAU přítomným v uhelných
sazích, dehtu, smole, parách nebo prachu
­ práce spojené s expozicí prachům, dýmům a kapalným
aerosolům vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci
kuproniklových rud
­ práce na pracovištích, kde probíhají silně kyselé procesy
při výrobě isopropylalkoholu
Toxikologie 2007 57
IARC (International Agency for Research on Cancer)
ˇ Skupina 1 (prokázané karcinogeny)
ˇ Skupina 2A (pravděpodobné karcinogeny)
ˇ Skupina 2B (potenciální karcinogeny)
ˇ Skupina 3 (poznatky neumožňují činit závěry)
ˇ Skupina 4 (pravděpodobně nekarcinogenní)
Toxikologie 2007 58
CHLP TOXICKÉ PRO REPRODUKCI
Látky s reprodukční toxicitou - poškozují nebo nepříznivě
ovlivňují mužské a ženské reprodukční orgány a funkce.
Látky s vývojovou toxicitou - negativně ovlivňují vývoj jedince
před narozením (v prenatálním období) nebo po narození
(v postnatálním období) do dosažení dospělosti (pohlavní
zralosti).
ˇ látky embryotoxické
ˇ látky teratogenní
Toxikologie 2007 59
Testování:
­ vícegenerační testy
­ testy na teratogenitu
Jako toxické pro reprodukci se klasifikují CHLP, které při
vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat nebo
zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo
nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí
nebo schopností.
Toxikologie 2007 60
Rozlišují se CHLP
ˇ Toxické pro reprodukci kategorie 1 (prokazatelně toxické pro
reprodukci): existuje spolehlivý důkaz (epidemiologické
studie) poškození fertility (plodnosti) mužů nebo žen nebo
vzniku nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo
následkem expozice CHLP.
ˇ Toxické pro reprodukci kategorie 2 (pravděpodobně toxické
pro reprodukci): existují spolehlivé experimentální důkazy
poškození reprodukční schopnosti zvířat nebo poškození
vývoje zvířecích zárodků či plodů, a proto jsou opodstatněné
obavy i z takového účinku CHLP na člověka (ale prokázáno
to není).
Toxikologie 2007 61
ˇ Toxické pro reprodukci kategorie 3 (potenciálně toxické pro
reprodukci): existují důkazy o nepříznivém působení CHLP
na reprodukční schopnosti zvířat nebo poškození vývoje
zvířecích zárodků či plodů, ale dosavadní poznatky
z různých důvodů neopravňují činit závěry, zda jsou takové
účinky možné i u lidí.
Toxikologie 2007 62
Označení CHLP toxických pro reprodukci
Toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2:
R 60 Může poškodit reprodukční schopnost
R 61 Může poškodit plod v těle matky
Toxické pro reprodukci kategorie 3:
R 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti
R 63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky
toxické pro reprodukci
kategorie 1 nebo 2
toxické pro reprodukci
kategorie 3
Toxikologie 2007 63
Toxické pro reprodukci kategorie 1
­ anorganické i organické sloučeniny olova
­ oxid uhelnatý
­ warfarin (léčivo, rodenticid)
Toxické pro reprodukci kategorie 2
­ chlorid, fluorid a síran kademnatý
­ tetrakarbonyl niklu
­ dichroman amonný, draselný a sodný, chroman sodný
­ benzo[a]pyren
­ 2-methoxyethan-1-ol, 2-ethoxyethan-1-ol a jejich acetáty
­ dibutyl-ftalát, bis(2-ethylhexyl)-ftalát
­ formamid, N-methyl- a N,N-dimethylformamid, N-methyl-
a N,N-dimethylacetamid
­ několik účinných látek fungicidních a herbicidních
přípravků
Toxikologie 2007 64
Toxické pro reprodukci kategorie 3
­ některé sloučeniny olova
­ oxid vanadičný
­ sirouhlík
­ oxid chromový
­ hexan
­ toluen
­ hexan-2-on
­ nitrobenzen, dinitrotolueny
­ acetamid, akrylamid, valinamid
­ několik účinných látek fungicidních a herbicidních
přípravků
Toxikologie 2007 65
FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ
NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI LÁTEK
A PŘÍPRAVKŮ
ˇ výbušné
ˇ oxidující
ˇ extrémně hořlavé
ˇ vysoce hořlavé
ˇ hořlavé
Toxikologie 2007 66
CHLP VÝBUŠNÉ
Výbušné jsou pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité CHLP,
které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného
kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou
v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních
podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují.
ˇ Mají tedy schopnost explodovat při tepelném nebo
mechanickém podnětu (zahřátí, náraz, tření).
Testování výbušnosti
­ zahřátí v ocelové trubce s clonou
­ náraz padacím kladivem
­ tření mezi zdrsněným porcelánovým kolíkem a destičkou
Toxikologie 2007 67
Označení výbušných CHLP
R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením
jiných zdrojů zapálení
R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo
působením jiných zdrojů zapálení
výbušný
Toxikologie 2007 68
Příklady látek klasifikovaných jako výbušné:
­ trinitrobenzen, trinitrotoluen (TNT), trinitroxylen,
trinitrofenol (kyselina pikrová), trinitrokresol,
trinitroresorcinol (kyselina styfnová), trinitroanisol apod.
­ ethyl-nitrit
­ ethyl-nitrát, ethylenglykol-dinitrát, glycerol-trinitrát,
mannitol-hexanitrát, nitrát celulosy (,,nitrocelulosa")
­ dibenzoylperoxid
­ azid olovnatý, fulminát rtuťnatý
­ dichroman amonný
Toxikologie 2007 69
CHLP OXIDUJÍCÍ
Oxidující jsou CHLP, které vyvolávají vysoce exotermní
reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými.
ˇ Směsi takových CHLP s hořlavými látkami po zapálení velmi
rychle hoří, mohou být až výbušné.
Testování ­ hodnocení rychlosti hoření směsi látky s hořlavým
materiálem (porovnání s referenční směsí: 60 % Ba(NO3)2 a
40 % práškové celulosy).
Toxikologie 2007 70
Označení oxidujících CHLP
R 7 Může způsobit požár
R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
oxidující
Toxikologie 2007 71
Příklady látek klasifikovaných jako oxidující
­ dichromany, oxid chromový, chromylchlorid
­ manganistan draselný
­ dusitan sodný a draselný
­ chlornan vápenatý, chlorečnany, kyselina chloristá (od
50 %) a chloristany, bromičnan draselný
­ peroxid vodíku (od 50 %), peroxid sodný, barnatý,
peroxodisírany
­ kyselina dusičná (od 70 %)
­ kyslík
­ organické peroxidy (di-terc.butylperoxid, ...),
peroxykyseliny (kyselina peroctová, ...)
­ dichlorisokyanurát draselný a sodný
Toxikologie 2007 72
HOŘLAVOST CHLP
Základní pojmy
ˇ bod vzplanutí ­ nejnižší teplota, při které kapalina
uvolňuje páry v množství tvořícím se vzduchem výbušnou
směs
ˇ bod vznícení ­ nejnižší teplota, při které se látka samovolně
vznítí při kontaktu se vzduchem
ˇ bod hoření
ˇ meze výbušnosti (dolní a horní), oblast výbušnosti
Toxikologie 2007 73
Testy (výběr)
­ stanovení bodu vzplanutí CHLP ve zkušebním kelímku
­ stanovení rychlosti hoření pevných CHLP
­ stanovení pyroforických vlastností CHLP
­ stanovení hořlavosti CHLP reagujících s vodou za vývinu
hořlavých plynů
Toxikologie 2007 74
CHLP EXTRÉMNĚ HOŘLAVÉ
Extrémně hořlavé jsou kapalné CHLP, které mají extrémně
nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné CHLP,
které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě
a tlaku.
ˇ Plyny - které jsou při styku se vzduchem hořlavé za teploty
a tlaku okolí.
ˇ Kapaliny - které mají bod vzplanutí  0 °C a bod varu (nebo
počátek rozmezí bodu varu)  35 °C.
Toxikologie 2007 75
Označení extrémně hořlavých CHLP
R 12 Extrémně hořlavý
extrémně
hořlavý
Toxikologie 2007 76
Příklady extrémně hořlavých látek
­ vodík, oxid uhelnatý, sulfan, fosfan, arsan, kyanovodík
­ hořlavé uhlovodíkové plyny (methan, acetylen, propan,
cyklopropan, butan, buta-1,3-dien, ...)
­ vinylchlorid, vinylbromid, chlorethan
­ dimethylether, diethylether, ethyl-methylether
­ ethylenoxid, propylenoxid
­ ethanamin
­ acetaldehyd
­ methyl-formiát
­ automobilové benzíny
Toxikologie 2007 77
CHLP VYSOCE HOŘLAVÉ
Vysoce hořlavé jsou
ˇ CHLP, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se
vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez
jakéhokoliv dodání energie,
ˇ pevné CHLP, které se mohou snadno zapálit po krátkém
styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo
vyhořely po jeho odstranění,
ˇ kapalné CHLP, které mají velmi nízký bod vzplanutí,
ˇ CHLP, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem
uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích.
Toxikologie 2007 78
Označení vysoce hořlavých CHLP
R 11 Vysoce hořlavý
R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
R 17 Samovznětlivý na vzduchu
vysoce
hořlavý
Toxikologie 2007 79
Příklady vysoce hořlavých látek:
R 11 Vysoce hořlavý
­ sirouhlík
­ hexan, cyklohexan, oktan, benzíny, ..., benzen, toluen,
ethylbenzen
­ pyridin, piperidin, ...
­ methanol, ethanol, propanoly
­ diethylamin, butylamin, ...
­ diisopropylether, tetrahydrofuran, dioxan
­ propanal, butyraldehyd, ..., aceton, butanon, ...
­ ethyl-acetát,
­ acetonitril
­ butyl-nitrit, pentyl-nitrit, ...
Toxikologie 2007 80
R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
­ lithium, sodík, draslík, vápník
­ práškový nestabilizovaný i stabilizovaný hořčík, hliník,
zinek, zirkon
­ hydrid sodný, vápenatý, tetrahydridohlinitan sodný, ...
­ karbid vápenatý
­ fosfid hořčíku, vápníku, zinku, hliníku
­ trichlorsilan
­ n-hexyllithium, ...
Toxikologie 2007 81
R 17 Samovznětlivý na vzduchu
­ fosfor bílý (žlutý)
­ nestabilizovaný práškový hořčík, hliník, zinek, zirkon
­ trichlorsilan
­ n-hexyllithium
­ dialkylzinek, trialkylaluminium
­ trialkylborany
Toxikologie 2007 82
CHLP HOŘLAVÉ
Hořlavé jsou kapalné CHLP, které mají nízký bod vzplanutí.
ˇ Takto se klasifikují kapaliny s bodem vzplanutí > 21 °C
a  55 °C.
Takto je klasifikováno mnoho běžných organických
rozpouštědel.
Toxikologie 2007 83
Označení hořlavých CHLP
R 10 Hořlavý
Bez výstražného symbolu
Toxikologie 2007 84
Další fyzikálně-chemické nebezpečné vlastnosti
R 1 Výbušný v suchém stavu
Výbušné látky a přípravky uváděné na trh v roztoku nebo ve
zvlhčené formě, např. nitrocelulosa obsahující více než 12,6 %
dusíku.
R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny
Látky a přípravky, které mohou vytvářet citlivé výbušné
sloučeniny kovů, např. pikrová a styfnová kyselina.
R 5 Zahřívání může způsobit výbuch
Tepelně nestálé látky a přípravky, které nejsou klasifikované jako
výbušné, např. kyselina chloristá o koncentraci vyšší než 50 %.
Toxikologie 2007 85
R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu
Látky a přípravky, které jsou nestálé za teploty okolí, např.
acetylen.
R 7 Může způsobit požár
Reaktivní látky a přípravky, např. fluor, hydrosulfit sodný
(dithioničitan sodný).
R 14 Prudce reaguje s vodou
Látky a přípravky, které prudce reagují s vodou, např.
acetylchlorid, alkalické kovy, chlorid titaničitý.
R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami
Látky a přípravky, které explozivně reagují s oxidačním činidlem,
např. červený fosfor.
Toxikologie 2007 86
R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi
par se vzduchem
Přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako hořlavé, ale
obsahují těkavé složky, jež jsou hořlavé na vzduchu.
R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy
Látky a přípravky, které mohou při skladování tvořit výbušné
peroxidy, např. diethylether, 1,4-dioxan.
R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým
Přípravky, které nejsou samotné klasifikovány jako hořlavé, ale
mohou se stát hořlavými v důsledku ztráty nehořlavých těkavých
složek.
Toxikologie 2007 87
R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu
Látky a přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako
výbušné, avšak v praxi mohou mít výbušné vlastnosti, pokud jsou
zahřívány v dostatečně pevném uzavřeném prostoru. Např.
některé látky, které by se rozkládaly výbušně při zahřívání
v ocelovém bubnu, nevykazují tyto vlastnosti v méně pevném
obalu.
Toxikologie 2007 88
CHLP NEBEZPEČNÉ PRO ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
Jako nebezpečné pro životní prostředí se klasifikují CHLP,
které při vstupu do životního prostředí představují nebo
mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro
jednu nebo více složek životního prostředí.
ˇ Takto se klasifikují CHLP, u nichž existují experimentální
nebo praktické poznatky o závažných nepříznivých účincích
na
­ vodní organizmy (ryby, bezobratlé nebo rostliny),
­ rostliny,
­ živočichy,
­ půdní organizmy,
­ včely,
­ ozonovou vrstvu Země.
Toxikologie 2007 89
Hodnocení nebezpečnosti pro životní prostředí zohledňuje
řadu aspektů, nejen toxicitu.
Příklad ­ hodnocení nebezpečnosti pro vodní organizmy:
ˇ hydrotoxikologické testy
- akutní toxicita pro ryby (LC50 při expozici 96 hod.)
- akutní toxicita pro dafnie (EC50 při expozici 48 hod.)
- inhibice růstu řas (IC50 při expozici 72 hod.)
ˇ biologická rozložitelnost (zkouška s aktivovaným kalem,
úbytek DOC, vývin CO2, BSK, ...)
ˇ abiotická rozložitelnost (CHSK, hydrolýza jako funkce pH)
ˇ biokumulace (BCF ­ biokoncentrační faktor, ...)
Toxikologie 2007 90
Označení CHLP nebezpečných pro životní prostředí
S výstražným symbolem:
R 50 Vysoce toxický pro vodní organismy
R 51 Toxický pro vodní organismy
R 54 Toxický pro rostliny
R 55 Toxický pro živočichy
nebo bez výstražného symbolu
nebezpečný pro
životní prostředí
Toxikologie 2007 91
R 56 Toxický pro půdní organismy
R 57 Toxický pro včely
R 58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním
prostředí
R 59 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu
Bez výstražného symbolu:
R 52 Škodlivý pro vodní organismy
R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním
prostředí
Toxikologie 2007 92
Jako nebezpečný pro životní prostředí je v současnosti
klasifikován velký počet CHLP, proces hodnocení a klasifikace
pokračuje.
Kromě hodnocení nebezpečnosti pro vodní organizmy a
ozonovou vrstvu nejsou dosud v ES stanoveny jednotné testy
a kritéria.
Např. herbicidní přípravky nejsou dosud klasifikovány jako
toxické pro rostliny ...
OBECNÁ TOXIKOLOGIE
Toxikologie 2007 94
Tato část přednášky z předmětu Toxikologie je v následující
prezentaci podána pouze heslovitě, protože je zpracována
v přiměřeném rozsahu v doporučené studijní literatuře (např.
Picka K., Matoušek J.: Základy obecné a speciální toxikologie)
a legislativními změnami v posledním desetiletí je po stránce
věcné i terminologické dotčena pouze minimálně.
Toxikologie 2007 95
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝSLEDEK
INTERAKCE LÁTKY S ORGANIZMEM
ˇ látka
ˇ dávka
ˇ organizmus
ˇ další
Toxikologie 2007 96
LÁTKA
ˇ struktura (určuje fyzikální a chemické vlastnosti, tedy
i možný biologický účinek)
­ odhad některých účinků ze struktury (QSAR ­
Quantitative Structure Activity Relationships)
ˇ forma (významně ovlivňuje vstup do organizmu
a vstřebávání)
­ možnosti modifikace účinku úpravou formy
ˇ nečistoty (možnost ,,nečekaného" účinku)
Toxikologie 2007 97
DÁVKA (KONCENTRACE)
ˇ podprahová (neúčinná)
ˇ prahová (nejnižší účinná)
ˇ účinná (ED, EC) ­ toxická, narkotická, inhibiční (IC), ...,
letální (LD, LC), ..., střední letální (LD50, LC50), ...
ˇ modely závislosti mezi dávkou a účinkem
­ prahový (nestochastický)
­ bezprahový (stochastický)
Toxikologie 2007 98
ORGANIZMUS
ˇ mezidruhové rozdíly
ˇ individuální rozdíly
­ geneticky dané
­ získané (zdravotní stav, ...)
­ věk, pohlaví, tělesná hmotnost, momentální stav (výživa,
stres, těhotenství, fyzická zátěž, ...)
Příklady:
ˇ rozdíly v účinných dávkách a působení alkoholu na různé
jedince
ˇ kojenci ­ dusičnanová methemoglobinémie kojenců
ˇ děti ­ olovo, látky působící na CNS, ...
ˇ starší osoby ­ snižování dávek léčiv
ˇ osoby s onemocněním jater, ledvin, nízkou aktivitou
acetylcholinesterasy, ...
Toxikologie 2007 99
DALŠÍ FAKTORY
ˇ cesty vstupu
ˇ kumulace látky nebo účinku
ˇ návyk (tolerance)
ˇ interakce látek
­ nezávislost účinku
­ synergismus (aditivita, potenciace)
­ antagonismus (využití ­ antidota)
Toxikologie 2007 100
INTERAKCE ŠKODLIVIN S ORGANIZMEM
ˇ kontakt
ˇ penetrace
ˇ resorpce
ˇ distribuce
ˇ biotransformace
ˇ působení
ˇ vylučování
Toxikologie 2007 101
KONTAKT
ˇ profesionální (průmysl, zemědělství, služby, ...)
ˇ neprofesionální
­ záměrná nebo neúmyslná expozice
­ expozice ze složek prostředí (ovzduší, voda, potraviny),
přípravky pro spotřebitele, léčiva, havarijní situace,
alkoholismus a jiné toxikománie, kouření, ...
Toxikologie 2007 102
PENETRACE
cesty vstupu
ˇ enterální (zažívacím ústrojím)
­ orální (p.o.)
­ rektální (p.r.)
ˇ parenterální (jinak než zažívacím ústrojím)
­ dermální (derm., p.c.)
­ inhalační (inh., p.i.) (plyny, páry, aerosoly; inhalabilní
a respirabilní částice)
­ injekční (i.v., i.m., s.c., i.p., ...)
­ jiné způsoby (při poranění kůže, oka, ...)
Toxikologie 2007 103
RESORPCE
Rychlost a účinnost vstřebávání závisí především na
ˇ fyzikálně chemických vlastnostech škodliviny (nejlépe se
vstřebávají nízkomolekulární lipofilní látky)
ˇ formě škodliviny (plyny, páry, roztoky, velikost částic
tuhých látek, ...)
ˇ cestě vstupu (rychlost klesá přibližně v pořadí i.v., inh.,
i.m., p.r., s.c., p.o., derm.)
Toxikologie 2007 104
Při práci s CHLP jsou hlavními cestami vstupu škodlivin do
organizmu dýchací ústrojí (inhalace) a kůže (dermální
expozice).
Při havarijních situacích, záměnách a hrubém porušování
hygienických zásad je možný i vstup zažívacím ústrojím
(požití, ingesce).
Při inhalaci se dobře vstřebává nejen většina látek rozpust-
ných ve vodě a organických rozpouštědlech, ale i mnohé látky
špatně rozpustné.
Po průniku do plic se látky rychle vstřebávají a distribuují
v celém organizmu, proto se mohou rychle dostavit i příznaky
působení.
Při fyzické zátěži (zvýšené ventilaci) roste dávka vstupující
plícemi.
Toxikologie 2007 105
V zažívacím ústrojí se velmi dobře vstřebávají látky rozpustné
v tucích (organických rozpouštědlech), látky rozpustné ve vodě
hůře, ale jsou-li velmi účinné, postačuje i neúplné vstřebání
k vyvolání otravy.
Látky nerozpustné v podmínkách zažívacího ústrojí se
nevstřebávají ­ při požití nemají celkové účinky.
Vstřebání ovlivňuje obsah trávicího ústrojí (alkohol, tuky,
mléko, ...)
Příznaky celkového působení se obvykle dostavují po delší
době než po inhalaci (ale velmi záleží na konkrétní látce a její
dávce).
Toxikologie 2007 106
Kůží dobře procházejí pouze látky rozpustné v tucích. Průnik
do krve a rozvoj působení je pomalejší než při inhalaci nebo
požití.
Riziko vstřebávání kůží zvyšuje její poranění a zvýšené
prokrvení (např. při práci za horka).
Akutní otravy jsou možné zpravidla jen po větším potřísnění
koncentrovanými CHLP.
Malé dávky škodlivin absorbovaných přes kůži mohou vést
nebo přispívat k chronickým otravám.
Toxikologie 2007 107
DISTRIBUCE
ˇ v krvi (volná a vázaná forma)
ˇ v celém organizmu (rozdíly mezi hladinami v různých
tkáních a orgánech)
Toxikologie 2007 108
BIOTRANSFORMACE
Metabolická přeměna vede ke změně struktury, tedy vlastností
ˇ fyzikálních - ovlivňují především schopnost průchodu
biomembránami a vylučování z organizmu
ˇ chemických - rozhodují o schopnosti interakcí
s biomolekulami, tedy charakteru a síle účinku, detoxikaci
nebo metabolické aktivaci
Poznatky jsou využitelné k
ˇ pochopení a predikci účinku látek
ˇ léčbě otrav (zásahem do biotransformací)
ˇ hodnocení expozice (BET - biologické expoziční testy)
Toxikologie 2007 109
Hlavní typy biotransformačních reakcí
I. fáze biotransformace (zavedení polární skupiny, nejčastěji
-OH)
ˇ oxidace (jaterní mikrosomální monooxygenasy katalyzují
reakci s molekulárním kyslíkem za spoluúčasti redukova-
ných koenzymů)
­ epoxidace (alkeny, benzenové jádro, ...)
­ hydroxylace na uhlíku, dusíku
­ oxidace postranních řetězců aromatických sloučenin
­ oxidace alkoholů, aldehydů
­ oxidativní štěpení alkylů na dusíku, síře
­ mnoho dalších
Toxikologie 2007 110
ˇ redukce
­ nitrosloučeniny ­ možná postupná redukce přes
nitrososloučeninu, hydroxylamin až na amin
­ azosloučeniny - možné až reduktivní štěpení na aminy
ˇ hydrolýza
­ význam především u esterů, amidů (většinou detoxikace)
Toxikologie 2007 111
II. fáze biotransformace (konjugace) ­ kondenzační reakce
vedoucí ke vzniku produktů schopných vyloučení
z organizmu
ˇ glukuronosidy (glykosidy s kyselinou glukuronovou)
ˇ hydrogensulfáty (alkyl- nebo arylsírové kyseliny)
ˇ merkapturáty (S-alkyl- nebo S-aryl-N-acetylcysteiny)
ˇ řada dalších
Toxikologie 2007 112
VLASTNÍ INTERAKCE
Úroveň interakce:
­ molekulární (vazebné a nevazebné interakce s biomoleku-
lami) ­ vede k ovlivnění biochemických reakcí
a fyziologických mechanismů
­ buněčná (účinek cytotoxický, cytopatický, cytostatický)
­ tkáňová a orgánová (látky neurotoxické, hepatotoxické,
nefrotoxické, hematotoxické, imunotoxické, ...)
Toxikologie 2007 113
VYLUČOVÁNÍ
Eliminace (exkrece) probíhá především
ˇ ledvinami (moč)
ˇ játry (žluč - stolice)
V omezeném rozsahu je možné vylučování také
ˇ kůží (pot)
ˇ plícemi (vydechovaný vzduch)
ˇ mléčnými žlázami (mateřské mléko)
Toxikologie 2007 114
BIOLOGICKÉ EXPOZIČNÍ TESTY
BET slouží k průkazu expozice, event. hodnocení její velikosti.
Hlavní využití - hodnocení expozice noxám v pracovním
prostředí při kontrole pracovních podmínek a preventivních
prohlídkách pracovníků.
Umožňují posoudit celkovou míru zátěže organizmu
pracovníků příjmem škodlivin všemi expozičními cestami
a vypovídají i o individuálních rozdílech v expozici.
Pro hodnocení expozice některým noxám jsou BET přímo
stanoveny právním předpisem jako povinné (olovo a jeho
iontové sloučeniny).
Toxikologie 2007 115
BET sestávají z
­ odběru biologického materiálu od vyšetřované osoby (moč,
krev, vydechovaný vzduch, vlasy, ...)
­ provedení analýzy zaměřené na důkaz nebo stanovení
ukazatele expozice (indikátoru, determinantu, markeru),
o kterém je známo, že jeho hodnota je v přímé souvislosti
s expozicí sledované látce
­ hodnocení - kvalitativní nebo kvantitativní (porovnání
s biologickými limity)
Toxikologie 2007 116
Indikátory expozice
­ samotná noxa (většinou v krvi)
­ metabolit (většinou v moči)
­ změna enzymové aktivity
­ abnormální koncentrace některého meziproduktu
narušeného intermediárního metabolismu (v krvi nebo
moči)
­ zvýšení počtu chromozómových aberací v lymfocytech
periferní krve
­ mutagenní aktivita moče
Toxikologie 2007 117
Limitní hodnota ukazatele expozice (biologický limit) - hodnota
indikátoru expozice v biologickém materiálu odpovídající
expozici, o níž lze na základě současných znalostí
předpokládat, že neohrožuje zdraví exponovaných osob.
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů jsou
stanoveny vyhláškou č. 432/2003 Sb.
Toxikologie 2007 118
Interpretace výsledků BET u pracovníků
ˇ Opakované zjištění podlimitních hodnot svědčí
o dostatečné účinnosti opatření k omezení expozice.
Lze snížit frekvenci kontrol pracovních podmínek
a zdravotního stavu pracovníků.
ˇ Překročení biologických limitů je porušením závazných
předpisů a svědčí o tom, že jsou na pracovišti možné
expozice, při kterých je riziko poškození zdraví vyšší než
přípustné.
Sporadické a omezené překročení limitů nemusí vést
k poškození zdraví - přípustné limity nepředstavují ostrou
hranici mezi bezpečností a škodlivostí (jsou stanoveny
s určitým bezpečnostním faktorem), ale zajištění ochrany
zdraví již zaručeno není.
Toxikologie 2007 119
Postup při překročení limitů
Je nutné komplexní zhodnocení stavu a přijetí přiměřených
opatření k omezení rizika na přípustnou míru.
Prioritou je zpravidla snížení koncentrace škodlivin
v pracovním ovzduší.
Není-li to rychle (nebo vůbec) uskutečnitelné, musí být
práce zařazena mezi rizikové, přijata náhradní opatření ke
snížení expozice (např. osobní ochranné pracovní
prostředky, režimová organizační opatření) a prováděna
kontrola zdravotního stavu exponovaných osob (periodické
preventivní prohlídky, u některých závažných škodlivin
s dlouhou dobou latence pak i následné).
Toxikologie 2007 120
PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ OCHRANU
ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
PŘI NAKLÁDÁNÍ S CHLP
Toxikologie 2007 121
Vybrané předpisy
ˇ zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
přípravcích, a jeho prováděcí předpisy
ˇ zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a jeho
prováděcí předpisy
ˇ zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a jeho prováděcí
předpisy
ˇ zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a jeho prováděcí
předpisy
ˇ zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
ˇ zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a jeho
prováděcí předpisy
ˇ zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho prováděcí
předpisy
Toxikologie 2007 122
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a
chemických přípravcích, ve znění pozdějších
předpisů
Upravuje zejména povinnosti související s uváděním CHLP na
trh a do oběhu (bude novelizován v souvislosti s novým
nařízením EP a Rady ES).
Vztah ke speciálním zákonům pro některé komodity (léčiva,
veterinární prostředky, kosmetické prostředky, biocidy, přípravky
na ochranu rostlin, hnojiva, výbušniny, návykové látky, ...) ­
podle tohoto zákona je nutno postupovat jen ve věcech
neupravených speciálními zákony.
Toxikologie 2007 123
Základní pojmy
ˇ chemická látka, chemický přípravek, polymer
ˇ nebezpečné chemické látky a chemické přípravky
ˇ výrobce, dovozce, distributor
ˇ uvádění CHLP na trh a do oběhu
ˇ klasifikace CHLP
ˇ registrace chemických látek
ˇ bezpečnostní list CHLP
Toxikologie 2007 124
Klasifikace CHLP
Každý výrobce nebo dovozce musí před uvedením CHLP na
trh nebo do oběhu provést jejich klasifikaci.
Klasifikace je postup zjišťování nebezpečných vlastností
CHLP, hodnocení zjištěných vlastností a následné zařazení
CHLP do jednotlivých skupin (15) nebezpečnosti
(§ 2 odst. 4 zákona č. 356/2003 Sb.), včetně přiřazení
výstražných symbolů, R- a S-vět.
Cíle klasifikace ­ jednotné hodnocení a značení všech
nebezpečných CHLP v ES, zajištění informací potřebných pro
bezpečnost, ochranu zdraví a ŽP všem, kdo s CHLP hodlají
nakládat.
Toxikologie 2007 125
Postup klasifikace chemické látky
ˇ je-li látka v Seznamu závazně klasifikovaných látek,
povinně se převezme uvedená klasifikace
ˇ není-li látka v Seznamu, musí výrobce, dovozce nebo
distributor získat údaje o vlastnostech a klasifikovat podle
obecných postupů a kritérií stanovených v prováděcí
vyhlášce
Postup klasifikace chemického přípravku
ˇ provedení testů vlastností přípravku jako celku
a klasifikace podle zjištěných vlastností
ˇ použití tzv. konvenční výpočtové metody (vychází
z obsahu a vlastností složek přípravku)
ˇ kombinace obou postupů
Toxikologie 2007 126
Registrace chemických látek
Registrace ­ podání žádosti se stanovenými údaji Ministerstvu
zdravotnictví a zapsání látky do seznamu registrovaných látek.
Cíl ­ nepřipustit, aby se do oběhu a užívání dostaly nové
CHLP, o jejichž vlastnostech nejsou s ohledem na
předpokládaný rozsah a účel používání znalosti na úrovni
současných požadavků.
Toxikologie 2007 127
Výjimky z povinnosti registrace
­ látky uvedené v EINECS (,,staré látky")
­ polymery neobsahující 2 % nebo více látek neuvedených
v EINECS nebo NLP
­ látky uvedené na trh v množství menším než 10 kg/rok
­ látky uvedené na trh pro účely výzkumu a vývoje při
splnění stanovených podmínek (množství, časové omezení,
povinnost sdělit určité údaje)
­ látky podléhající registraci podle jiných zákonů
Plná registrace
Omezená registrace
Nařízení EP a Rady ES REACH rozšíří povinnost registrace na
všechny, tj. i ,,staré", látky od 1t/rok.
Toxikologie 2007 128
Seznam obchodovaných (,,starých") látek (EINECS)
European Inventory of Existing Commercial Substances -
uzavřený seznam 100 106 chemických látek, které
nepodléhají povinnosti registrace.
Seznam látek nadále nepovažovaných za polymery (NLP)
No-Longer Polymer List - uzavřený seznam chemických
látek nepovažovaných za polymery, které nepodléhají
povinnosti registrace.
Seznam nových látek (ELINCS)
European List of Notified Chemical Substances ­ postupně
doplňovaný seznam látek již notifikovaných
(registrovaných) v zemích Evropských společenství.
Toxikologie 2007 129
Další povinnosti dle zákona č. 356/2003 Sb.
Zkoušení vlastností
­ zkušební metody
­ zásady správné laboratorní praxe
­ osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe
Balení a značení (symboly, R- a S-věty) nebezpečných CHLP
Bezpečnostní list nebezpečných CHLP
Hodnocení rizik plynoucích z uvádění registrovaných látek do
oběhu
Látky a přípravky, jejichž používání je zakázáno nebo
omezeno
Evidence a oznamování výroby a dovozu nebezpečných látek
Toxikologie 2007 130
Balení a označování nebezpečných CHLP, obsah
bezpečnostních listů nebezpečných CHLP (§ 19-23
zákona č. 356/2003 Sb.)
Za soulad způsobu balení a označování nebezpečných CHLP
s požadavky zákona č. 356/2003 Sb. odpovídá osoba, která
uvádí nebezpečné CHLP na trh (tj. výrobce nebo dovozce)
nebo první distributor (tj. ,,dovozce" z jiného členského státu
ES).
Další distributor může uvádět nebezpečné CHLP do oběhu
jen v původním obalu, nebo nově zabalené v souladu
s požadavky zákona č. 356/2003 Sb.
Toxikologie 2007 131
Bezpečnostní list - dokument obsahující stanovený soubor
údajů o výrobci nebo dovozci a informací o nebezpečných
CHLP, umožňující osobám, které s nimi zachází, aplikovat
přiměřená opatření k ochraně zdraví a životního prostředí,
včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Bezpečnostní list musí být vypracován pro
ˇ všechny CHLP klasifikované jako nebezpečné
ˇ všechny chemické přípravky neklasifikované jako
nebezpečné, pokud obsahují alespoň jednu látku
nebezpečnou pro zdraví nebo životní prostředí, nebo alespoň
jednu látku, pro kterou je stanoven přípustný expoziční limit,
je-li v přípravku jiném než plynném v koncentraci  1 %
hmotnostní nebo v přípravku plynném v koncentraci
 0,2 % objemové
Toxikologie 2007 132
Osoba, která uvádí nebezpečné CHLP na trh nebo do oběhu
je povinna bezpečnostní list bezplatně poskytnout každé
právnické nebo podnikající fyzické osobě nejpozději při
prvním předání nebezpečné CHLP.
ˇ Pokud osoba uvádějící CHLP na trh nebo do oběhu zjistí
nové závažné údaje o jejich nebezpečných vlastnostech, je
povinna bezpečnostní list patřičně upravit a jeho aktuální
verzi (revizi) poskytnout všem příjemcům těchto CHLP za
předchozích 12 měsíců.
Toxikologie 2007 133
Bezpečnostní list obsahuje 16 kapitol, jejichž členění a obsah
je závazně stanoven (vyhláška č. 231/2004 Sb.)
Základní kapitoly:
1. Identifikace CHLP, výrobce nebo dovozce nebo prvního
distributora
2. Informace o složení CHLP a nebezpečných vlastnostech
složek
3. Údaje o nebezpečnosti CHLP (stručný souhrn)
4. Pokyny pro první pomoc
5. Opatření pro hasební zásah
6. Opatření v případě náhodného úniku
7. Pokyny pro zacházení skladování
8. Kontrola expozice a ochrana osob
Toxikologie 2007 134
9. Fyzikální a chemické vlastnosti
10. Stabilita a reaktivita
11. Toxikologické informace
12. Ekologické informace
13. Informace o zneškodňování
14. Informace pro přepravu
15. Informace o právních předpisech
16. Další informace
Nařízení EP a Rady ES (REACH) mírně modifikuje
uspořádání BL a v některých případech rozšiřuje jeho
obsah.
Toxikologie 2007 135
Nařízení EP a Rady (ES) č. 1607/2006, o registraci,
hodnocení, povolování a omezování chemických látek,
o zřízení Evropské agentury pro chemické látky ...
(REACH - Registration, Evaluation, Authorisation and
Restriction of Chemicals)
Účinnost od 1.6.2007
Hlavní cíle:
­ Odstranit současný stav, kdy o více než 90% látek
používaných v ES neexistují dostatečné údaje o vlastnostech
a možných vlivech používání na zdraví a životní prostředí a
bez dostatečného zhodnocení nahraditelnosti se používají
některé látky s vlastnostmi vzbuzujícími závažné obavy.
­ Od cca roku 2020 by v ES neměly být používány látky jejichž
vlastnosti nejsou známé v potřebném rozsahu a riziko jejich
používání nebylo zhodnoceno jako přijatelné.
Toxikologie 2007 136
Nařízení REACH
ˇ sjednotí pravidla pro chemické látky, které jsou již na trhu
i pro ty, které jsou teprve ve fázi vývoje
ˇ zavede systém registrace všech chemických látek
vyráběných v množství nad 1 tunu ročně
ˇ stanoví povinnost (podle produkovaného množství a
nebezpečnosti) provést hodnocení možných negativních
důsledků používání,
ˇ látky vyvolávající velmi vážné obavy z možných negativních
vlivů na zdraví a ŽP (tj. senzibilizující, karcinogenní,
mutagenní, toxické pro reprodukci, vysoce toxické a toxické
pro ŽP s vysokou schopností bioakumalace) budou podléhat
schválení podmínek uvádění na trh a používání
Toxikologie 2007 137
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví, ve znění pozdějších předpisů
ˇ Upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob
v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví a soustavu
orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost
a pravomoc (§ 1).
­ Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho
skupin; je určován souhrnem přírodních, životních
a pracovních podmínek a způsobem života (§ 2 odst. 1).
ˇ Ochranu zdraví při práci obecně a při nakládání s nebezpeč-
nými CHLP upravuje hlava II,
­ díl 7 Ochrana zdraví při práci (§ 37 až § 44),
­ díl 8 Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky (§ 44a a § 44b).
Toxikologie 2007 138
Povinnosti při nakládání s nebezpečnými CHLP
(§ 44a)
Nakládáním s nebezpečnými CHLP je jejich výroba, dovoz,
vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a
vnitropodniková doprava. (odst. 1)
Při nakládání s nebezpečnými CHLP je každý povinen chránit
zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly
nebezpečnosti, R- a S-větami. (odst. 2)
Toxikologie 2007 139
Vysoce toxické CHLP nesmějí být prodány ani jiným
způsobem poskytnuty fyzickým nebo právnickým osobám,
které nejsou oprávněné k nakládání s nimi podle odstavce 8.
(odst. 3)
Toxické nebo žíravé CHLP nesmějí být prodány ani darovány
osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo zčásti zbaveným
způsobilosti k právním úkonům. (odst. 4)
Vysoce toxické, toxické nebo žíravé CHLP se nesmějí prodávat
v prodejních automatech a do přinesených nádob. (odst. 5)
Toxikologie 2007 140
Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat
s toxickými a žíravými nebo vysoce toxickými CHLP jen
v rámci přípravy na povolání a pod přímým dozorem
odpovědné osoby (CHLP toxické a žíravé) nebo osoby
s odbornou způsobilostí podle § 44b odst. 1 (CHLP vysoce
toxické). (odst. 6)
Fyzické osoby starší 10 let a mladší 18 let smějí nakládat
s CHLP klasifikovanými jako žíravé, jestliže tyto CHLP jsou
součástí výrobků, které splňují požadavky stanovené
zvláštními právními předpisy na hračky. (odst. 7)
Toxikologie 2007 141
S vysoce toxickými CHLP smějí právnické osoby a fyzické
osoby oprávněné k podnikání nakládat jen tehdy, pokud
nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně
způsobilou podle § 44b odst. 1, 2 nebo 7.
Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s vysoce toxickými
CHLP může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba
odborně způsobilá prokazatelně zaškolila.
Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok.
O školení musí být pořízen písemný záznam a uchováván po
dobu 3 let.
Toto ustanovení se nevztahuje na provozování speciální
ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace.
(odst. 8)
Toxikologie 2007 142
Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy
na povolání nakládají s CHLP klasifikovanými jako vysoce
toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R45
nebo R49, mutagenní označené R46 a toxické pro reprodukci
označené R60 nebo R61, musí být prokazatelně seznámeny
s nebezpečnými vlastnostmi CHLP, se kterými nakládají,
zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich
škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci.
(odst. 9)
Toxikologie 2007 143
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna
vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s CHLP klasifiko-
vanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní
označené R45 nebo R49, mutagenní označené R46 a toxické
pro reprodukci označené R60 nebo R61, písemná pravidla o
bezpečnosti, ochraně zdraví a ŽP při práci s těmito CHLP.
Pravidla musí být na pracovišti volně dostupná.
Pravidla musí obsahovat zejména informace o nebezpečných
vlastnostech CHLP, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny
pro bezpečnost, ochranu zdraví a ŽP, pokyny pro první
předlékařskou pomoc a postup při nehodě.
Text pravidel musí být projednán s krajskou hygienickou
stanicí příslušnou podle místa činnosti.
(odst. 10)
Toxikologie 2007 144
ˇ Konkrétní zpracování a rozsah pravidel musí odpovídat
povaze pracoviště, spektru a množství CHLP a charakteru
práce s nimi.
ˇ Základními zdroji údajů pro zpracování pravidel jsou zejména
bezpečnostní listy CHLP.
ˇ Pravidla se projednávají s územními pracovišti KHS
v bývalých okresních městech (obvykle oddělení hygieny
práce) dle umístění pracovišť.
Toxikologie 2007 145
Vysoce toxické CHLP musí být skladovány v prostorách, které
jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu
nepovolaných osob.
Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné
škodlivé působení uskladněných CHLP, zabráněno jejich
pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidí.
(odst. 11)
Vysoce toxické CHLP podléhají evidenci - musí se vést pro
každou CHLP odděleně, musí obsahovat údaje o přijatém a
vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby (název nebo
firmu), které byly tyto CHLP vydány.
Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po
dosažení nulového stavu zásob CHLP.
(odst. 12)
Toxikologie 2007 146
Odborná způsobilost pro nakládání s CHLP
klasifikovanými jako vysoce toxické (§ 44b)
Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s CHLP
klasifikovanými jako vysoce toxické, nejde-li o jejich výrobu,
dovoz nebo prodej a o výkon speciální ochranné dezinfekce,
dezinsekce a deratizace, se považují
a) absolventi vysokých škol
1. magisterských studijních programů všeobecné lékařství,
farmacie, veterinárního lékařství a hygieny,
2. oborů chemie,
3. učitelských oborů se zaměřením na chemii,
4. kteří mají doklad o absolvování speciální průpravy pro
výkon práce ve zdravotnictví nebo o absolvování
celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie,
Toxikologie 2007 147
5. magisterských oborů rostlinolékařství nebo ochrana
rostlin, popřípadě programů celoživotního vzdělávání
v tomto oboru,
b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno
výše, úspěšně vykonaly zkoušku odborné způsobilosti
a mají osvědčení o odborné způsobilosti k nakládání
s CHLP klasifikovanými jako vysoce toxické. (odst. 1)
ˇ Zkoušky odborné způsobilosti se konají před komisemi
zřízenými na krajských hygienických stanicích.
ˇ Náležitosti přihlášky a požadavky při zkoušce jsou stanoveny
prováděcí vyhláškou (č. 428/2004 Sb.).
Toxikologie 2007 148
Kategorizace prací (§ 37, 38)
Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví, se
rozlišují 4 kategorie prací.
ˇ Kategorie první ­ práce, při nichž není pravděpodobný
nepříznivý vliv na zdraví.
ˇ Kategorie druhá ­ práce, při nichž lze nepříznivý vliv na
zdraví očekávat jen výjimečně, zejména u vnímavých
jedinců; nejsou překračovány hygienické limity a jsou
splněna další stanovená kritéria.
Toxikologie 2007 149
ˇ Kategorie třetí ­ práce s významnou mírou zdravotního
rizika; expozice rizikovým faktorům není technickými
opatřeními snížena pod stanovené limity a pro zajištění
ochrany zdraví osob je nutno používat OOPP, organizační
nebo jiná opatření, dále práce, při nichž se opakovaně
vyskytují nemoci související s prací; jsou překračovány
hygienické limity ve stanoveném rozsahu nebo naplněna
další stanovená kritéria pro zařazení do této kategorie.
ˇ Kategorie čtvrtá ­ práce s vysokým rizikem ohrožení
zdraví, které nelze zcela vyloučit ani používáním
dostupných a použitelných ochranných opatření;
hygienické limity jsou překračovány nad míru stanovenou
pro kategorii třetí nebo jsou naplněna další stanovená
kritéria.
Toxikologie 2007 150
ˇ Práce se zařazuje do kategorie po souhrnném zhodnocení
zátěže všemi rozhodujícími faktory (tj. které mohou ovlivňovat
zdraví pracovníků) v charakteristické směně za obvyklých
provozních podmínek celoročně nebo v rozhodujícím období
zátěže rizikovým faktorům.
ˇ Kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií
stanovuje vyhláška (č. 432/2003 Sb.).
Návrh (se stanovenými náležitostmi) na zařazení do kategorie
3 nebo 4 podává zaměstnavatel do 30 dnů od zahájení výkonu
prací, o zařazení rozhoduje KHS.
Zařazení do kategorie 2 provádí zaměstnavatel do 30 dnů od
zahájení výkonu prací a oznamuje (včetně rozhodných
důvodů) neprodleně KHS.
Práce nezařazené do kategorií 2 až 4 se považují za zařazené
do kategorie 1.
Toxikologie 2007 151
ˇ Podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. se nejméně do kategorie 2 řadí
práce s CHLP
ˇ zařazenými mezi karcinogeny skupiny 1 nebo 2 a
mutageny skupiny 2 dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb.,
ˇ označenými větami R 26, R 27, R 28 a R 39 (tj. vysoce
toxické),
ˇ označenými větami R 42 a R 43 (tj. senzibilizující),
ˇ označenými větami R 45 a R 49 (tj. karcinogenní
kategorie 1 nebo 2),
ˇ označenými větou R 46 (tj. mutagenní kategorie 1 nebo 2),
ˇ označenými větami R 60 a R 61 (tj. toxické pro reprodukci
kategorie 1 nebo 2).
Toxikologie 2007 152
Rizikové práce (§ 39, 40)
Rizikové jsou všechny práce zařazené do kategorie 3 a 4 a dále
práce zařazené do kategorie 2, o kterých tak rozhodla KHS,
nebo je tak stanoveno přímo zvláštním předpisem (atomový
zákon).
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány
rizikové práce, musí plnit stanovené povinnosti, mj. vést a
uchovávat předepsanou evidenci a oznamovat KHS všechny
skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice.
Toxikologie 2007 153
Zákon č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů
Závodní preventivní péče
ˇ Zaměstnavatel je povinen zajistit pro své zaměstnance
závodní preventivní péči (§ 40).
ˇ V případě závodní preventivní péče nemá zaměstnanec
možnost volby lékaře nebo zdravotnického zařízení
(§ 9 odst. 2).
ˇ Úkoly závodní preventivní péče (§ 18a) a zařízení závodní
preventivní péče (§ 35a).
Toxikologie 2007 154
Druhy lékařských preventivních prohlídek
ˇ vstupní
ˇ periodické
ˇ výstupní
ˇ následné
ˇ mimořádné
Cíle:
ˇ vyloučení působení rizikových faktorů na vnímavé osoby
(tj. osoby s individuálními předpoklady pro vyšší riziko
ohrožení zdraví )
ˇ včasné odhalení projevů nepříznivého působení rizikových
faktorů na zdraví exponovaných osob
Toxikologie 2007 155
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci
Zákon č. 262/2006 Sb.
ˇ část pátá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (§ 101 až
§ 108)
Zákon č. 309/2006 Sb.
ˇ část první, hlava I - Požadavky na pracoviště a pracovní
prostředí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení,
organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky
(§ 1 až § 6)
ˇ část první, hlava II - Předcházení ohrožení života a zdraví
(§ 7 a § 8)
Toxikologie 2007 156
Prováděcí předpisy (výběr)
ˇ Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci
ˇ Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah
a bližší podmínky poskytování osobních ochranných
pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních
prostředků
ˇ Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích
na pracoviště a pracovní prostředí
ˇ Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou
se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným
ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce
po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou
mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na
povolání
Toxikologie 2007 157
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve
znění pozdějších předpisů
Stanoví m.j.:
ˇ Hygienické limity pro škodliviny v pracovním ovzduší
(přípustné expoziční limity, nejvyšší přípustné koncentrace)
(přílohy č. 2 a 3)
ˇ Zásady hodnocení rizika chemických faktorů (§ 14)
Hodnocení musí zahrnovat zejména
­ zjištění vlastností škodlivin,
­ využití údajů především z bezpečnostních listů,
­ zhodnocení možnosti expozice (velikost, typ a trvání).
Toxikologie 2007 158
ˇ Požadavky na ochranu při pracích spojených s expozicí
chemickým karcinogenům a mutagenům (§ 17 až § 20).
ˇ Za chemické karcinogeny a mutageny se pro účely tohoto
předpisu považují látky uvedené v příloze (č. 9) a další
CHLP označené větami R45 nebo R49 (tj. karcinogenní
kategorie 1 nebo 2) a R46 (tj. mutagenní kategorie 1
nebo 2).
ˇ Jsou stanoveny zvláštní povinnosti a opatření při práci
s těmito CHLP.
ˇ Hygienické požadavky na vybavení pracovišť (§ 28 a § 29)
ˇ zásobování vodou, šatny, umývárny, ...
Toxikologie 2007 159
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky
Stanoví povinnosti právnických a fyzických osob, které vlastní
nebo užívají objekt nebo zařízení, v němž jsou umístěny tzv.
vybrané nebezpečné CHLP (vyjmenované konkrétně nebo
s vyjmenovanými nebezpečnými vlastnostmi).
Při dosažení nebo překročení množství CHLP stanovených
v příloze č. 1 zákona musí být objekt zařazen do skupiny A
nebo B a poté splněny další povinnosti.
Toxikologie 2007 160
ˇ Pokud je množství nižší, ale převyšuje 2 % množství
rozhodných pro zařazení objektu do skupiny A, musí být
tato skutečnost protokolárně zaznamenána a kopie
protokolu zaslána krajskému úřadu.
ˇ Příklady množství CHLP rozhodných pro zařazení objektu
nebo zařízení do skupiny A
­ vysoce toxické ­ 5 tun (některých látek i méně)
­ toxické ­ 50 tun (některých i méně)
­ některé karcinogenní ­ 0,5 tuny
ˇ Rozhodující je celková skladovací kapacita apod., ne obvyklé
nebo průměrné množství nebezpečných CHLP.
Toxikologie 2007 161
PŘÍPUSTNÉ LIMITY ŠKODLIVIN
Toxikologie 2007 162
Přípustné limity škodlivin ve složkách životního
prostředí
Pracovní ovzduší - přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší
přípustné koncentrace (NPK-P) prachů a látek s toxickým
účinkem.
Vnitřní prostředí některých pobytových místností ­ limitní
hodinové koncentrace chemických ukazatelů a prachu.
Pitná voda ­ (nejvyšší) mezné hodnoty (NMH, MH), ...
Potraviny a nápoje ­ maximální limity reziduí pesticidů a
veterinárních léčiv, limity kontaminujících látek a přirozeně se
vyskytujících toxikologicky významných látek, podmínky
použití přídatných látek, sladidel, barviv, ...
Předměty běžného užívání (hračky pro děti do 3 let,
kosmetika, ...), obaly na potraviny, materiály pro výrobu
bižuterie, nábytkářské a stavební materiály, ...
Toxikologie 2007 163
Registrace pesticidů, stanovení reziduálních limitů a
ochranných lhůt
Povinná registrace zahrnuje posouzení
­ účinnosti
­ toxikologických vlastností (rizik pro zdraví lidí při
používání)
­ osudu v rostlinách a prostředí (odbourání a migrace
v půdě, vodě, ...)
­ reziduí
­ nebezpečnosti pro necílové organizmy v životním prostředí
(včely, zvěř, ptáci, vodní organizmy, půdní organizmy,
rostliny)
­ fyzikálně chemických nebezpečných vlastností, stability,
analytických metod, ...
Toxikologie 2007 164
Rezidua pesticidů
Rezidua pesticidů v potravinách - zbytková množství pesticidů,
jejich metabolitů, rozkladných nebo reakčních produktů, které
se nacházejí v potravinách nebo na potravinách (vyhláška č.
158/2004 Sb., kterou se stanoví maximální přípustné množství
reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a
potravinových surovinách).
Maximální limit reziduí (MLR) pesticidů - nejvyšší přípustné,
toxikologicky přijatelné množství reziduí pesticidů, které je
výsledkem použití pesticidů k ochraně rostlin během vegetace
a skladování, nebo je výsledkem kontaminace životního
prostředí dnes již nepoužívanými pesticidy.
Vyjadřuje se v hmotnostním poměru rezidua k hmotnosti
potraviny rostlinného nebo živočišného původu (mg.kg-1).
Toxikologie 2007 165
Odvození reziduálních limitů
Výchozím údajem je NOAEL (nebo LOAEL) rezidua.
Z NOAEL se odvodí přijatelný denní příjem (ADI; Acceptable
Daily Intake) ­ dávka, o které lze podle současných poznatků
předpokládat, že ani při každodenním celoživotním příjmu
nebude mít žádné nepříznivé účinky na konzumenta a jeho
potomstvo.
Obvykle se ADI vypočte dělením NOAEL bezpečnostním
faktorem 100 (10x na mezidruhové rozdíly, 10x na
individuální rozdíly).
MLR se vypočte z ADI dělením potravním faktorem
(zohledňuje podíl z ADI, který lze ,,vyhradit" na příjem
z potraviny a její průměrnou spotřebu).
Toxikologie 2007 166
Ochranná lhůta
Ochranná lhůta - nejkratší přípustný interval (ve dnech) mezi
posledním ošetřením a sklizní, vyskladněním, resp. uvolněním
komodity ke konzumu nebo krmení.
Je to doba potřebná k poklesu množství reziduí v ošetřených
rostlinách nebo rostlinných produktech pod jejich maximální
přípustné množství.
Určí se na základě studia průběhu a rychlosti úbytku
účinných látek a produktů jejich přeměn po aplikaci
přípravků v předepsaných dávkách.
Toxikologie 2007 167
PRVNÍ PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC
PŘI NEHODÁCH S CHLP
Toxikologie 2007 168
V posledních letech došlo z řady důvodů k některým
významným změnám v názorech na postupy předlékařské
první pomoci.
Vývoj poznatků a doporučení pro optimální první pomoc může
pokračovat, je třeba sledovat !
PP při nadýchání
­ odvést nebo odnést postiženého z místa inhalace škodliviny
­ odstranit oděv, pokud může být kontaminován
­ postiženého ponechat v úplném klidu (prevence plicního
edému), zajistit proti prochladnutí
­ u CHLP s rizikem plicního edému, při přetrvávajících
potížích nebo v nejistotě zajistit lékařskou pomoc nebo
kontrolu
Toxikologie 2007 169
PP při potřísnění
­ odstranit znečištěný oděv, zasažené místo důkladně omýt
(min. 10 minut, u žíravých látek raději déle, u hydroxidů
doporučováno i 30 minut) čistou vlažnou vodou
­ mýdlo nebo šampon jen na neporušenou pokožku,
nepoužívat rozpouštědla nebo kartáče
­ nedoporučují se žádné neutralizační prostředky
­ omezit riziko vstupu infekce
­ podle rozsahu potřísnění a doby působení CHLP případně
zajistit lékařské ošetření nebo kontrolu
Toxikologie 2007 170
PP při zasažení oka
­ okamžité vymývání oka - důkladně otevřít víčka (třeba i
rozumným násilím), vymývat alespoň 10-15 minut
proudem čisté vlažné vody (nepotřísnit nezasažené oko)
ˇ nosí-li postižený kontaktní čočky, je nutno je před
vymýváním oka odstranit
­ žádný neutralizační prostředek
­ vždy bezodkladné lékařské vyšetření
Toxikologie 2007 171
PP při požití ­ největší změny v doporučeních
Je-li k dispozici etiketa nebo návod k použití s doporučeným
postupem PP, řídit se uvedenými pokyny (na bezpečnostní
listy příliš nespoléhat).
V ostatních případech postupovat podle těchto zásad:
­ zvracení vyvolat jen po požití vysoce toxických a toxických
CHLP, nebo po požití velkých množství CHLP (např.
sebevražedný pokus), u kterých to není zakázáno (zákaz
platí pro CHLP žíravé a CHLP s R65, které současně
nejsou vysoce toxické nebo toxické, tenzidy), zejména
pokud se nevážou na aktivní uhlí (např. anorganické soli,
alkoholy); po vyzvracení nebo neúspěšném pokusu o
vyvolání zvracení podat sklenici vody s rozmíchaným
aktivním uhlím (min. 10 tablet) (výjimky ­ viz dále např.
kys. fluorovodíková)
Toxikologie 2007 172
­ u žíravých CHLP, které nejsou současně vysoce toxické
nebo toxické, podat 0,2-0,5 litru studené (ledové) vody, nic
dalšího (výjimky ­ např. kys. fluorovodíková: podat 2
lžičky MgSO4 ve 1/4 litru vody), nevyvolávat zvracení
­ u ostatních CHLP (tj. které nejsou vysoce toxické, toxické
ani žíravé) podat sklenici vody s rozmíchaným aktivním
uhlím (5-10 tablet), nepodávat žádné jiné prostředky,
nevyvolávat zvracení
­ vždy zajistit lékařské ošetření
Toxikologie 2007 173
Stavy ohrožující život, umělé dýchání, nepřímá
srdeční masáž, péče o osobu v bezvědomí.
Stavy bezprostředně ohrožující život
­ bezvědomí
­ bezdeší
­ zástava srdce
Toxikologie 2007 174
Postup při bezvědomí
­ kontrola základních životních funkcí
­ jsou-li dýchání i srdeční činnost zachovány, uložit do
stabilizované polohy (prevence udušení při zvracení)
­ zákaz cokoli podávat ústy
­ stálý dohled a kontrola základních životních funkcí
­ přivolání RZP
Postup při bezdeší
­ upravit polohu na zádech (záklon hlavy, kontrola ústní
dutiny)
­ dýchání z úst do úst (vhodné je použití roušky)
­ přivolání RZP
Toxikologie 2007 175
Postup při zástavě srdce
­ upravit polohu na zádech
­ nepřímá srdeční masáž
­ kombinace srdeční masáže a vdechů (30:2)
­ přivolání RZP
Toxikologie 2007 176
Vybavení a použití prostředků z lékárničky pro
pracoviště s chemickými látkami a přípravky
Vybavení lékárničky (kromě autolékárniček) není konkrétně
stanoveno žádným předpisem.
­ Zaměstnavatel má povinnost zajistit prostředky pro první
pomoc v rozsahu dohodnutém s poskytovatelem pracovně
lékařské péče.
­ Nutno vycházet z analýzy předvídatelných (reálných, i
když třeba málo pravděpodobných) situací, pokynů pro
PP na etiketách, v bezpečnostních listech apod. (pozor na
nevhodná doporučení !).
Toxikologie 2007 177
Základní vybavení při běžném rozsahu práce v menší
laboratoři (např. pro větší výukovou laboratoř nebo skupinu
laboratoří nutno rozšířit):
­ běžné vybavení jako v autolékárničce
­ Septonex (v nádobce s mechanickým rozprašovačem) ­
dezinfekční přípravek na drobná kožní poranění a drobné
projevy kožního zánětu (zarudnutí, mokvání, strupy)
­ Ophtal (souprava roztoku v lahvičce a oční vaničky) ­
k odstraňování cizích tělísek z oka, k výplachům při
podráždění oka (prachem apod.), při lehkém zánětu
spojivek
­ aktivní uhlí (tablety v sáčcích nebo tubách) ­ k podání při
požití CHLP (kromě žíravých); nutno podat dostatečné
množství (neuškodí), např. 10-20 tablet rozmačkaných ve
sklenici vody
Toxikologie 2007 178
ZDROJE ÚDAJŮ O NEBEZPEČNÝCH
VLASTNOSTECH CHLP
Toxikologie 2007 179
Klasifikace CHLP:
­ obaly (etikety)
­ katalogy chemikálií
­ Seznam závazně klasifikovaných látek
http://www.mpo.cz/cz/prumysl-a-
stavebnictvi/dance/vyhledani-latek.html
Bezpečnostní listy CHLP:
­ www stránky významných světových výrobců CHLP
Toxikologie 2007 180
Další informace:
­ doporučit lze zejména využívání volně dostupných
databází nebo dokumentů mezinárodních nebo
uznávaných národních institucí, jako např. IPCS
(International Programme on Chemical Safety), ESIS
(European Chemical Substances Information Systém),
IARC (International Agency for Research on Cancer),
US EPA (U.S. Environmental Protection Agency) apod.
­ Příklady
ˇ http://www.inchem.org/
ˇ http://ecb.jrc.it/esis/
ˇ http://www.inchem.org/pages/iarc.html
Toxikologie 2007 181
SPECIÁLNÍ TOXIKOLOGIE
Toxikologie 2007 182
Cílem této části předmětu je získání přehledu o nebezpečných
vlastnostech prakticky a toxikologicky významných látek.
­ Toxikologie anorganických látek ­ přehled vlastností
prvků a jejich sloučenin dle periodické soustavy
­ Toxikologie organických látek - přehled vlastností
významných skupin organických sloučenin
Doporučená literatura:
­ Picka K., Matoušek J.: Základy obecné a speciální
toxikologie (skripta k vypůjčení ve fakultní knihovně)
­ Tichý M.: Toxikologie pro chemiky (skripta PřF UK
v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2004)
Toxikologie 2007 183
Požadavky na znalosti ­ schopnost stručně a výstižně
charakterizovat toxikologické vlastnosti a míru nebezpečnosti
látek:
Místní účinky
­ mimořádně závažné (žíravé)
­ významné (dráždivé)
­ málo závažné
Celkové účinky ­ hlavní působení (cílové orgány a systémy),
typické projevy působení (příznaky otravy) a míra závažnosti
­ mimořádně závažné (vysoce toxické)
­ velmi významné (toxické)
­ méně závažné (zdraví škodlivé)
­ málo významné (neklasifikované)
Toxikologie 2007 184
Senzibilizace ­ jde o významné alergeny?
Pozdní účinky ­ známé nebo pravděpodobné specifické pozdní
účinky, míra závažnosti (prokázané, pravděpodobné, možné)
­ karcinogenita
­ mutagenita
­ reprodukční a vývojová toxicita