Dřeviny ( a další rostliny ) ČR pro předmět Biogeografie Prosím klikněte. Tento i ostatní soubory v této složce jsou pomůckou pro studenty ekologických předmětů geografie. Ü Sestavil: RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografický ústav MU Ü Veškeré připomínky směřujte prosím na adresu: culek@sci.muni.cz. Ü Použitá literatura: Ü CHYTRÝ M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. INTERNET: Fotografie bylin a trav. Stránky různých autorů, vyhledávač Google - dle latinských jmen rostlin. KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z německého originálu Bäume z r. 1984. Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha. Praha. KOLEKTIV (1995): Chráněná území ČR – Střední Čechy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. et al. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, s.r.o., Písek. Typy stromů dle korun Tvary listů Okraje listů listnatých dřevin Sklad listů Některé druhy plodů Dřeviny ( a další rostliny ) Teplomilné doubravy Pinus nigra Ü Výška 20-40 m, šedá kůra, tmavozelené jehlice 7- 10 cm dlouhé, větší kuželovité šišky. Ü Nesnáší stín a vlhké půdy. Snáší imise, město, sucho, horko. Ü Vápencové hory již. Evropy (od Vídně k jihu). Ü V ČR výsadby na vápencích teplých oblastí, vzácněji na neutrálních a kyselých půdách. Ü Indikátor suchých, spíše vápnitých teplých půd v menších lesích a též velkých umělých změn krajiny. Brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus Ü Keř 2-6 m vysoký, na větvích korkovité lenticely („bradavice“). Růžové zbarvení listů na podzim, černá semena částečně vystupují z oranžového míšku. Jedovatý. Ü Spíše teplomilný, snáší vysýchavé půdy, polostín pod stromy, preferuje vápnité výhřevné půdy. Ü Podrost světlých teplých lesů, druhotně v ekotonech, na mezích, kde vystupuje do 4. v.s. Ü Kavkaz, Balkán a listnaté lesy východní Evropy, na Moravě v podhůří Českomoravské vrchoviny západní hranice světového areálu. Ü Indik. teplomilnější jihomoravské bioty, nekyselých, sušších půd. Ü 1-3(4) B-D 2(3) Dřín obecný Cornus mas Ü Výška až 8 m, i stromek. Listy podobné svídě, ale žilky se sbíhají do špičky. Jedlé kyselé plody – dříněnky na podzim. Žluté vstřícné pupeny. Ü Pomalu roste, kvete již v bře-znu, snáší řez, suché vápnité půdy, horko, mrazy, město. Ü Teplomilné doubravy, vápnité skalní stepi. Chráněný ! Ü Francie, Itálie, jihovýchodní Evropa; Turecko, Gruzie. Ü Indikátor teplých suchých slunných vápnitých stanovišť Ü 1-3 BD-D 1-2 Doubrava dubu zimního (Quercus petraea)- Křivoklátsko Dub zimní Quercus petraea Ü Výška až 35 m. Nemá mohutnost dubu letního, štíhlejší. Listová čepel klínovitě sbíhá na stopku, žaludy přisedlé. Ü Snáší sucho, boční stín, chudé mělké půdy, město. Trpí tracheomykózami, ochmetem, silnými mrazy. Ü Lesy nižších poloh, kácením bučin se rozšířil do vyšších poloh. Ü Evropa bez jižních, severních a východních okrajů (Ruska). Chybí v jižních Čechách. Ü Indikátor „nehor“, sušších stanov. Ü 1-4 AB-BC, D 1-3 Dub šípák Quercus pubescens Ü Výška 6 – 20 m. Drobný, kulovitá koruna, na rubu chlupaté listy. Ü Snese sucho a horko. U nás kalcifilní. Nesnáší mrazy, stín, vlhko. V přírodě chráněný ! Ü Jižní Evropa, Turecko, v ČR lesy nejteplejší oblasti – Český kras, Č. středohoří, j. Morava. Ü Indik. nejteplomilnějších dou-brav, suchých a bazických půd. Ü 1-2 BD-D 1-2 Šípáková doubrava – bývá rozvolněná a s keři ( Hády ) Dub letní Quercus robur Ü Výška až 40 m, imposantní silný strom. Listy s oušky u stopky, žaludy na dlouhé stopce. Ü Vyžaduje hluboké hlinité půdy, světlo, trpí ochmetem (poloparasit). Snáší trochu soli. Dožívá se přes 500 let Ü Typický strom širokých niv. Hráze rybníků, jižní Čechy. Ü Evropa s výjimkou hor, severu a stepí, v ČR běžně do 600 m, 2 ekotypy – „lužní“ „stepní“-vz. j. Čechy Ü Indikátor „nehor“ a vlhkých p. Ü 1-4 AB-C (2) 4-5 Dub letní - v parku Quercus robur Cahnov – dub letní Hloh jednosemenný Crataegus monogyna Ü Mnoho podobných druhů. Ü Výška do 5 m, max. 12 m. Krásně kvete, nepříjemně voní. Hustý keř, četné kolcové trny. Ü Snáší suché půdy, nesnáší kyse-lé půdy, stín; spíše teplomilný. Ü Původně ve světlých teplomilných lesích, druhotně na lesních ekotonech, mezích, pastvinách. Ü Evropa s výjimkou většiny Skandinávie a Ruska. Ostatní druhy - centrum rozšíření ve střední Evropě. Ü Indikátor nekyselých sušších půd teplejší zemědělské krajiny Ü 1-4 B-D 2(3) Hloh Crataegus sp. - v krajině Javor babyka Acer campestre Ü Strom do 20 m, i keř. Menší listy se zaoblenými úkrojky i zářezy, žluté až červené na podzim. Plody dvojnažky kolmé ke stopce. Ü Snáší nejrůznější půdy, preferuje dusíkaté. Snáší zástin, solení, řez, mrazy, sucha. Snadno se šíří. Ü Dva ekotypy - suťové nebo lužní lesy, místy i jiné. Též křoviny. Jen teplejší oblasti. Ü Evropa s výjimkou severní a hor. Je na Kavkaze. Ü Indikátor teplých dusíkat. půd. Ü 1-3 BC-CD 2-4 Javor babyka Acer campestre Javor jasanolistý Acer negundo Ü Výška 10 – 20 m, i jako keř. Ü Kalamitní druh ! Rychlý růst a šíření. Ü Východ severní Ameriky Ü Zavlečen v lužních lesích a sídlech nižších poloh. Ü Indikátor naruše-ných stanovišť, hlavně v nivách. Jeřáb břek Sorbus torminalis Ü Výška do 20 m, kůra v mládí hladká, listy špičaté, pětilaločnaté, na podzim hnědooranžové. Ü Snáší stín, mrazy, vysýchavé půdy, preferuje bazičtější živné půdy a teplo. Ü Evropa s výjimkou okrajů, severní a východní Evropy, je v Atlasu, Turecku, Sýrii. Ü Typická příměs teplomil-ných doubrav, nehojný. Ü Indik. teplejších, vysýcha-vých a nekyselých půd Ü 1-2(3) B-D (1)-2-(3). Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Ü Výška do 40 m, na suchu i keř. Asymetrické listy (u stopky), pravidelně na větvi. Svrchní strana listu téměř hladká. Semeno uprostřed hladké okrouhlé nažky. Ü Snáší stín, 2 ekotypy – „lužní“ a „lesostepní“ –rozdílné nároky na vláhu, nesnáší kolísání podzemní vody. Puká mrazy. Decimován grafiózou. Ü Teplomilné doubravy, ekotony, suťové lesy, nivy. Ü Evropa kromě severní, je v podhůří Kavkazu. Ü Indik. živných teplejších stan. Ü 1-3 BD 2, 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - list Ulmus laevis Ü Výška až 35 m, kmen svalco-vitý s boulemi. Výrazně asy-metrické listy, na líci hladké, na rubu měkce chlupaté. Plody na dlouhých stopkách. Ü Snáší zástin, krátkodobé záplavy, vyžaduje dusíkaté p., i vysýchavé. Trpí tracheomy-kózami méně než jilm habrolist. Ü Luhy nížin. Ü Střední Francie, stř. Evropa, Balkán až Ural. Ü Indikátor živných vlhkých půd teplejších stanovišť. Ü 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - kmen Ulmus laevis Jírovec maďál Aesculus hippocastanum Ü Výška až 25 m, košatá koruna, 5-7-četné listy. Ü Citlivý na hutnění půd, sucho, sůl, vyžaduje živné humózní půdy, teplo. Snáší přistínění. Chemicky ničí podrost. Ü Akutně ohrožen klíněnkou (drobný motýl) – vyžírá listy. Ü Z horských lesů Řecka. Ü V ČR vysazen - okraje lesů, solitéry, skupiny i stromořadí, hl. v okolí zámků – „barokní strom“. Ü Indikátor kulturní krajiny teplejších oblastí. Pajasan žláznatý Ailanthus altissima Ü Výška 20 – 25 m, podobný jasanu, až 0,7 m dlouhé lichozpeřené listy, silné výhony, bohatství semen. Ü Extrémně rychle roste – až 3 m / rok. Snáší výborně město, zasolení, stín, různé půdy. Teplomilný, namrzá. Pozdě raší. Od 80 let se láme. Chemicky likviduje okolní dřeviny. Plevel. Kalamitní! Ü Temné dvory, továrny, náspy, břehy, zdi. Ü Východní Čína Ü Indikátor antropogenních stanovišť teplejších oblastí Platan javorolistý Platanus x acerifolia Ptačí zob Ligustrum vulgare Ü Výška do 3 m, květy a plody v koncových latách, listy celokrajné, hladké. Ü Snáší řez, stín, imise, okus zvěří. Pastva včel. Nesnáší chladno (vhodný do 400 m), kyselé nebo vlhké půdy. Ü Teplomilné doubravy 1.v.s., ve 2.- 3. v.s. v ekotonech, v sídlech živé ploty. Ü Jižní polovina Evropy a úpatí Kavkazu s výjimkou Středomoří. Ü Indik. teplejších nekyselých stanovišť okrajů lesů. Ü 1-3 B-D 2-3 Slivoň třešňová ( myrobalán ) Prunus cerasifera Ü Keř, někdy strom, do 10 m. Nemá kolcové trny – rozdíl od trnky. Listy lysé. Plody – kulovité, žluté, červené, fialové. Ü Původně – podnož, zplaněla, teplejší oblasti. Souvislé křoviny – meze Ü Likviduje stepní trávníky Ü Balkán až střední Asie. Ü Indikátor ruderalizovaných stanovišť teplé zemědělské krajiny Topol bílý ( linda ) Populus alba Ü Výška 30 - 40 m, šedozelenobílá kůra, na rubu bíleplstnaté listy Ü Rychle roste, mohutný, snáší záplavy i sucho, mrazy, imise. Dva ekotypy. Ü Krátkověký - 150 - 250 let chmýří plodů - alergie, láme se. Ü Jižní polovina Evropy až jižní Sibiř, sever Indie, v ČR lužní lesy Panonie. Ü Indik. živných vlhčích půd teplé jižní Moravy (v ČR) Ü 1-2 BC-CD (2) 4 Topol bílý Populus alba - kmen a listy Topol černý Populus nigra Ü Výška až 30 m, kůra šedozelená, listy ze spodu lysé, zelené. Ü Rychle roste, snáší mrazy. Láme se, působí alergie, krátkověký, max. 200 let Ü Geneticky znečišťován topolem kanadským, chráněn! Ü Jižní a střední Evropa, Turecko, jižní Sibiř, břehy toků, aleje, větrolamy Ü Indikátor živných vlhkých půd teplejších oblastí Ü 1-3 BC-C 4-5 Topol černý vlašský Topol kanadský Populus canadensis Ü Výška do 25 m. Podobný topolu černému, podstatně větší listy. Ü Roste extrémně rychle ( 2 m / rok). Ü Původem ze severní Ameriky, kříží se s topolem černým, dnes nejčastěji kříženci. Ü Vysazován v nivách širokých řek. Ü Indikátor živných vlhčích půd, umělých výsadeb v teplé oblas. Ü 1. – 3. v.s. Topol kanadský - stromořadí Trnovník akát Robinia pseudoacacia Ü Výška až 25 m, křivolaký kmen, trnité větve, lichozpeřené listy, kořenové výhony. Pastva včel. Ü Kalamitní druh – šíří se, rychle roste, extrémně dobře obráží z pařezů. Snáší město i zasolení, různé půdy. Nesnáší stín, podzimní mrazy; teplomilný: typický výskyt do 400 m. Ü Záplava semen, ničí podrost chemicky, hostitel puklice švestkové. Téměř neodstranitel. Ü Pochází z východu USA ( list. lesy s dubem). V ČR remízky, lesy teplých oblastí, meze, i v nivě. Ü Indik. kulturní teplé zemědělské a sídelní krajiny, sušších půd. Trnovník akát Třešeň křovitá Cerasus fruticosa Ü Výška 0,4 - 2 m, tenké beztrnné větve, listy malé, obvejčité, na líci tmavší, lesklé. Plody – peckovičky d = 0,6 cm. Ü Vyžaduje světlo, vysýchavé bazické půdy, klimaticky odolná. Ü Stepi a lesostepi nejteplejší části ČR. Okraje teplomilných doubrav, suché meze. Ü 1-2 B-D 1-2 Vrba bílá Salix alba Ü Podobná vrbě křehké, ale mohutnější, výška až 30 m, rovný kmen o průměru až 1,5 m, listy kopinaté, na rubu zelenobíle chlupaté. Ü Rychle roste, krátkověká (max. 100let), výborně obráží, světlomilná, teplomilná, max. do 550 m, snáší záplavy i zasolení. Hojně se kříží s jinými Vr. Ü Břehy nížinných řek, podmáčené deprese, vysazována i jinde. Ü Evropa kromě severní a až střední Asie, Maroko, Perský záliv. Ü Indik. širokých niv teplejš. obl. Ü 1-3(4) BC-C 5 Vrbina Kamejka modronachová Lithospermum purpurocaeruleum Ü Kvetoucí lodyhy vystoupavé, asi 30 cm vysoké, sterilní poléhavé, dl. až 1 m, květ fialový, po opylení zmodrá. Ü bazické, živné, hl. kamenité, vysýchavé půdy. Ü Světliny v teplomilných doubravách; křovinaté stráně Ü Jižní polovina Evropy, v ČR nejteplejší stanoviště Čech, jižní Moravy. Ü Indikátor vápnitých půd velmi teplých oblastí. Ü 1(-2 ) BD-D 1-2 (3) Bělozářka větvitá Anthericum ramosum Ü Letní bylina, kvetoucí až přes 1 m vysoká, široké silnější měkké listy v přízemní růžici. Ü Sušší, spíše kamenité půdy na strmých jižních svazích v doubravách i skalních stepích. Mimo les na vápen-ci vystupuje až přes 600 m. Ü Jižní pol. Evropy, stř. Asie. Ü Indikátor výsušných spíše vápnitých půd teplomilných lesů. Ü 1-2 (-4) AB-BD, D 1-2 Tolita lékařská Vincetoxicum hirundinaria Ü Až 1 m vysoká, se vstřícnými listy, na podzim dlouho žlutými. Plody - měchýřky tvaru lusků, semena s dlouhými chlupy. Ü Kamenité, vysýchavé půdy, kyselé i bazické, ne bohaté dusíkem. Ü Suťové doubravy a skalní stepi, hl. na vápencích. Mimo les na bazických podkladech stoupá do 4. v.s. Ü Jižní polovina Evropy, ojedině-le na severu, až střední Asie. Ü Indikátor teplých vysýchavých kamenitých půd. Ü 1-2 (-4) AB-BD, D 1-2 Kručinka chlupatá Genista pilosa Ü Poléhavý keřík vysoký do 0,5 m. Listy, květ i lusky přitiskle chlupaté. Ü Suché kyselé kamenité výhřevné půdy, často konvexní tvary reliéfu. Ü Teplomilné kyselomilné doubravy, na odlesněných místech (stepi, skalky, ekotony) vystupuje až do 4. v.s. Ü Pobřeží Atlantiku od J. až po Malmő, již. Evropa až stř. Asie. V ČR jen na JZ Moravě ! Ü Indikátor vysýchavých teplých kyselých stanovišť. Ü 1-2 (-4) A-AB (B) 1-2 Kostřava ovčí Festuca ovina Ü Drobná trsnatá tráva s listy svinutými do trubičky, drobné květní klasy, výšky asi 0,3 m. Více podobných druhů – pozor! Ü Kyselé vysýchavé půdy (oj. i na vápencích), mělké, kamenité, písčité. Heliofilní. Ü Dominantní tráva suchých kyselomilných doubrav (viz obr.), na odlesněných místech hojná, vystupuje až do 5. v.s. Ü Evropa až stepi a lesostepi Asie, sev. Ameriky. Ü Indikátor suchých kyselých půd Ü 1-4 (5) A-AB, (B,D) 1-2 (3)