Dřeviny ČR pro předmět Krajinná ekologie Prosím klikněte. Tento i ostatní soubory v této složce jsou pomůckou pro studenty Krajinné ekologie. Ü Sestavil: RNDr. Martin Culek, Ph.D., Geografický ústav MU Ü Veškeré připomínky směřujte prosím na adresu: culek@sci.muni.cz. Ü Použitá literatura: KREMER P. Bruno et al. (1995): Stromy. Z německého originálu Bäume z r. 1984. Knižní klub ve spolupráci s Ikar Praha. Praha. CHYTRÝ M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KOLEKTIV (2002): Chráněná území ČR – Liberecko. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. et al. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická, s.r.o., Písek. Typy stromů dle korun Tvary listů Okraje listů listnatých dřevin Sklad listů Některé druhy plodů Dřeviny Teplomilné doubravy Doubrava dubu zimního (Quercus petraea)- Křivoklátsko Dub zimní Quercus petraea Ü Výška až 35 m. Nemá mohutnost dubu letního, štíhlejší. Listová čepel klínovitě sbíhá na stopku, žaludy přisedlé. Ü Snáší sucho, boční stín, chudé mělké půdy, město. Trpí tracheomykózami, ochmetem, silnými mrazy. Ü Lesy nižších poloh, kácením bučin se rozšířil do vyšších poloh. Ü Evropa bez jižních, severních a východních okrajů (Ruska). Chybí v jižních Čechách. Ü Indikátor „nehor“, sušších stanov. Ü 1-4 AB-BC, D 1-3 Dub šípák Quercus pubescens Ü Výška 6 – 20 m. Drobný, kulovitá koruna, na rubu chlupaté listy. Ü Snese sucho a horko. U nás kalcifilní. Nesnáší mrazy, stín, vlhko. V přírodě chráněný ! Ü Jižní Evropa, Turecko, v ČR lesy nejteplejší oblasti – Český kras, Č. středohoří, j. Morava. Ü Indik. nejteplomilnějších dou-brav, suchých a bazických půd. Ü 1-2 BD-D 1-2 Šípáková doubrava – bývá rozvolněná a s keři ( Hády ) Dub letní Quercus robur Ü Výška až 40 m, imposantní silný strom. Listy s oušky u stopky, žaludy na dlouhé stopce. Ü Vyžaduje hluboké hlinité půdy, světlo, trpí ochmetem (poloparasit). Snáší trochu soli. Dožívá se přes 500 let Ü Typický strom širokých niv. Hráze rybníků, jižní Čechy. Ü Evropa s výjimkou hor, severu a stepí, v ČR běžně do 600 m, 2 ekotypy – „lužní“ „stepní“-vz. j. Čechy Ü Indikátor „nehor“ a vlhkých p. Ü 1-4 AB-C (2) 4-5 Dub letní - v parku Quercus robur Cahnov – dub letní Pinus nigra Ü Výška 20-40 m, šedá kůra, tmavozelené jehlice 7- 10 cm dlouhé, 7 cm dlouhé kuželovité šišky. Ü Nesnáší stín a vlhké půdy. Snáší imise, město, sucho, horko. Ü Vápencové hory již. Evropy (od Vídně k jihu). Ü V ČR výsadby na vápencích teplých oblastí, vzácněji na neutrálních a kyselých půdách. Ü Indikátor suchých, spíše vápnitých teplých půd v menších lesích a též velkých umělých změn krajiny. Dřín obecný Cornus mas Ü Výška až 8 m, i stromek. Listy podobné svídě, ale žilky se sbíhají do špičky. Žluté vstřícné pupeny. Jedlé kyselé plody – dříněnky - na podzim. Ü Pomalu roste, kvete již v bře-znu, snáší řez, suché vápnité půdy, horko, mrazy, město. Ü Teplomilné doubravy, vápnité skalní stepi. Chráněný ! Ü Francie, Itálie, jihovýchodní Evropa; Turecko, Gruzie. Ü Indikátor teplých suchých slunných vápnitých stanovišť. Ü 1-3 BD-D 1-2 Hloh jednosemenný Crataegus monogyna Ü Mnoho podobných druhů. Ü Výška do 5 m, max. 12 m. Listy podobné babyce. Krásně kvete, nepříjemně voní. Hustý keř, četné kolcové trny. Ü Snáší suché půdy, nesnáší kyse-lé půdy, stín; spíše teplomilný. Ü Původně ve světlých teplomilných lesích, druhotně na lesních ekotonech, mezích, pastvinách. Ü Evropa s výjimkou většiny Skan-dinávie a Ruska. Ostatní druhy – centrum rozšíření ve stř. Evropě. Ü Indikátor nekyselých sušších půd teplejší zemědělské krajiny Ü 1-4 B-D 2(3) Hloh Crataegus sp. - v krajině Javor babyka Acer campestre Ü Strom do 20 m, i keř. Menší listy se zaoblenými úkrojky i zářezy, žluté až červené na podzim. Plody dvojnažky kolmé ke stopce. Ü Snáší nejrůznější půdy, preferuje dusíkaté. Snáší zástin, solení, řez, mrazy, sucha. Snadno se šíří. Ü Dva ekotypy - suťové nebo lužní lesy, místy i jiné. Též křoviny. Jen teplejší oblasti. Ü Evropa s výjimkou severní a hor. Je na Kavkaze. Ü Indikátor teplých dusíkat. půd. Ü 1-3 BC-CD 2-4 Javor babyka Acer campestre Javor jasanolistý Acer negundo Ü Výška 10 – 20 m, i jako keř. Ü Kalamitní druh ! Rychlý růst a šíření. Ü Původem z východu severní Ameriky Ü Zavlečen v lužních lesích a sídlech nižších poloh. Ü Indikátor naruše-ných stanovišť, hlavně v nivách. Jilm habrolistý Ulmus carpinifolia Ü Výška do 40 m, na suchu i keř. Asymetrické listy (u stopky), pravidelně na větvi. Svrchní strana listu téměř hladká. Semeno uprostřed hladké okrouhlé nažky. Ü Snáší stín, 2 ekotypy – „lužní“ a „lesostepní“ –rozdílné nároky na vláhu, nesnáší kolísání podzemní vody. Puká mrazy. Decimován grafiózou. Ü Teplomilné doubravy, ekotony, suťové lesy, nivy. Ü Evropa kromě severní, je v podhůří Kavkazu. Ü Indik. živných teplejších stan. Ü 1-3 BD 2, 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - list Ulmus laevis Ü Výška až 35 m, kmen svalco-vitý s boulemi. Výrazně asy-metrické listy, na líci hladké, na rubu měkce chlupaté. Plody na dlouhých stopkách. Ü Snáší zástin, krátkodobé záplavy, vyžaduje dusíkaté p., i vysýchavé. Trpí tracheomy-kózami méně než jilm habrolist. Ü Luhy nížin. Ü Střední Francie, stř. Evropa, Balkán až Ural. Ü Indikátor živných vlhkých půd teplejších stanovišť. Ü 1-3 BC-CD 4 Jilm vaz - kmen Ulmus laevis Jírovec maďál Aesculus hippocastanum Ü Výška až 25 m, košatá koruna, 5-7-četné listy. Ü Citlivý na hutnění půd, sucho, sůl, vyžaduje živné humózní půdy, teplo. Snáší přistínění. Chemicky ničí podrost. Ü Akutně ohrožen klíněnkou (drobný motýl). Ü Z horských lesů Řecka. Ü V ČR vysazen - okraje lesů, solitéry, skupiny i stromořadí, hl. v okolí zámků – „barokní strom“. Ü Indikátor kulturní krajiny teplejších oblastí. Pajasan žláznatý Ailanthus altissima Ü Výška 20 – 25 m, podobný jasanu, až 0,7 m dlouhé lichozpeřené listy, silné výhony, bohatství semen. Ü Extrémně rychle roste – až 3 m / rok. Snáší výborně město, zasolení, stín, různé půdy. Teplomilný, namrzá. Pozdě raší. Od 80 let se láme. Chemicky likviduje okolní dřeviny. Plevelný. Kalamitní! Ü Temné dvory, továrny, náspy, břehy, zdi. Ü Východní Čína Ü Indikátor antropogenních stanovišť teplejších oblastí Ptačí zob Ligustrum vulgare Ü Výška do 3 m, květy a plody v koncových latách, listy celokrajné, hladké. Ü Snáší řez, stín, imise, okus zvěří. Pastva včel. Nesnáší chladno (vhodný do 400 m), kyselé nebo vlhké půdy. Ü Teplomilné doubravy 1.v.s., ve 2.- 3. v.s. v ekotonech, v sídlech živé ploty. Ü Jižní polovina Evropy a úpatí Kavkazu s výjimkou Středomoří. Ü Indik. teplejších nekyselých stanovišť okrajů lesů. Ü 1-3 B-D 2-3 Slivoň třešňová ( myrobalán ) Prunus cerasifera Ü Keř, někdy strom, do 10 m. Nemá kolcové trny – rozdíl od trnky. Listy lysé. Plody – kulovité, žluté, červené, fialové; průměru 2,5 cm, jedlé. Ü Původně – podnož, zplaněla, teplejší oblasti. Souvislé křoviny – meze Ü Likviduje stepní trávníky Ü Balkán až střední Asie. Ü Indikátor ruderalizovaných nebo opuštěných stanovišť teplé zemědělské krajiny. Topol bílý ( linda ) Populus alba Ü Výška 30 - 40 m, šedozelenobílá kůra, na rubu bíleplstnaté listy Ü Rychle roste, mohutný, snáší záplavy i sucho, mrazy, imise. Dva ekotypy – lužní a „stepní“. Ü Krátkověký - 150 - 250 let chmýří plodů - alergie, láme se. Ü Jižní polovina Evropy až jižní Sibiř, sever Indie, v ČR lužní lesy Panonie. Ü Indik. živných vlhčích půd teplé jižní Moravy (v ČR) Ü 1-2 BC-CD (2) 4 Topol bílý Populus alba - kmen a listy Topol černý Populus nigra Ü Výška až 30 m, kůra šedozelená, listy ze spodu lysé, zelené. Ü Rychle roste, snáší mrazy. Láme se, působí alergie, krátkověký, max. 200 let Ü Geneticky znečišťován topolem kanadským, chráněn! Ü Jižní a střední Evropa, Turecko, jižní Sibiř, břehy toků, aleje, větrolamy Ü Indikátor živných vlhkých půd teplejších oblastí Ü 1-3 BC-C 4-5 Topol černý vlašský Trnovník akát Robinia pseudoacacia Ü Výška až 25 m, křivolaký kmen, trnité větve, lichozpeřené listy, kořenové výhony. Pastva včel. Ü Kalamitní druh – šíří se, rychle roste, extrémně dobře obráží z pařezů. Snáší město i zasolení, různé půdy. Nesnáší stín, podzimní mrazy; teplomilný: typický výskyt do 400 m. Ü Záplava semen, ničí podrost chemicky, hostitel puklice švestkové. Téměř neodstranitel. Ü Pochází z východu USA ( list. lesy s dubem). V ČR remízky, lesy teplých oblastí, meze, i v nivě. Ü Indik. kulturní teplé zemědělské a sídelní krajiny, sušších půd. Trnovník akát Vrba bílá Salix alba Ü Podobná vrbě křehké, ale mohutnější, výška až 30 m, rovný kmen o průměru až 1,5 m, listy kopinaté, na rubu zelenobíle chlupaté. Ü Rychle roste, krátkověká (max. 100let), výborně obráží, světlomilná, teplomilná, max. do 550 m, snáší záplavy i zasolení. Hojně se kříží s jinými Vr. Ü Břehy nížinných řek, podmáčené deprese, vysazována i jinde. Ü Evropa kromě severní a až střední Asie, Maroko, Perský záliv. Ü Indik. širokých niv teplejš. obl. Ü 1-3(4) BC-C 5 Vrbina