GEOBIOMY (zonobiomy) v rámci klimatických pásů POLÁRNÍ VRCHLÍKY (PÁSY) Geobiom arktických a antarktických ledových pustin • Studená „jádra“ – • Dominují rozsáhlé ledovce a sněhová pole • Oblast vysokého tlaku • Srážek málo a jen sněhové • Dlouhá polární noc a polární den • Albedo – malý záhřev • Chybějí půdy, • Antarktické „oázy“ = • Absence vyšších rostlin, • Zásadní význam pobřeží – • Moře – relativně teplé a hodně kyslíku SUBPOLÁRNÍ PÁS • Území mokřadů, kamení a nízké vegetace. ^• 5 mil. km^2 + 1 mil. km^2 kamenité sutě (=mrazové pouště). • Okraje tlakové výše, převážně malé srážky, • Různá délka dne a noci během roku • Roční Ř T < 0 şC. • Krátké intenzivní slunečné léto, • Přízemní posun. Geobiom Tundry _2 • Řeky – • Permafrost. • Půdy – leptosoly, regosoly, glejosoly. • Humusový horizont • Nízké keříky, mechy, lišejníky, rašeliniště. • Hrubá roční primární produkce • Relativně bohatá fauna • Živoucí oceány a moře. • Lesotundra – mozaika: galériové lesy, lesy na slunných svazích. – Půdy – i podzoly, cambisoly MÍRNÝ PÁS - rozdělení Chladnější pásmo: – Geobiom tajgy – 3 sektory: – oceanický, suboceanický, kontinentální Teplejší pásmo: – Geobiom opadavých listnat. lesů – 3 sektory: – oceanický, suboceanický, východní – Geobiom stepí – Geobiom pouští a polopouští Mírného Pásma. Geobiom Tajgy • Oblast nekonečných jehličnatých lesů • Plocha 10 mil. km˛. • Tlakové níže i výše, fronty • Polární hranice lesa – • . • Nejseverněji – Sibiř, ústí Chatangy, • Nejjižněji – N. Skotsko (jv. Kanada) • Méně než 4 měsíce s • Velká roční amplituda teplot • Půl roku leží sníh, chybí jaro, • krátká teplá léta s Tdmax ≥ 30 şC • srážky 250-750 mm Geobiom Tajgy _2 • Permafrost – souvislý / ostrůvkovitý, zbahnění, • Vyluhování půd – přímoří - podzoly, podzoluvisoly – jih, vnitrozemí - kambisoly. • Tajga – severní, střední, jižní • Tajga – oceanická, suboceanická, kontinentální – s permafrostem • Tajga – světlá • tmavá • Hrubá roční primární produkce. • Biodiversita obecně nízká, ale: • Bylinné patro acidofilní • množství hmyzu, velcí savci Geobiom opadavých listnatých lesů MP • Nesouvislé pásmo • SA: 30-50ş s.š., E: 43-58ş s.š., JA: 35-40ş j.š., NZ: 42-45 ş j.š. • Plocha 5 mil. km˛. • Nestálý tlak, • Ř roční T 4-15 şC, T července 15-20 şC =► gradient. • 4-7 měsíců T ≥ 10 şC. • Zimy s mrazy a sněhem / atlantické pobřeží • Srážky 400 – 2000 mm Geobiom opadavých listnatých lesů MP _2 • Luvisoly (vč. hnědozemě), kambisoly, oj. histosoly, glejsoly, fluvisoly. • Změny krajiny • Roční hrubá prim. produkce: • 3 sektory: oceanická / suboceanická / kontinentál. var. • OCEANICKÁ: silné srážky, omezené mrazy, silné vyluhování – chudé půdy (podzoly, podzoluvisoly kambisoly) + osídlení • SUBOCEANICKÁ: mírné srážky, silné mrazy, větší T amplitudy roční i denní, slabší vyluhování (luvisoly (vč. hnědozemí), různorodé kambisoly • KONTINENTÁLNÍ: v Rusku – úzký p., jen malolisté st. Biogeografické „regiony“ EU Geobiom Stepi • Nesouvislý pás • E: 45-55 ş s.š., SA: 30-55 ş s.š., JA 30-40 ş j.š., Afr: 30 ş s.š., NZ: + • Tlakové výše, níže, • Výrazný roční chod • Kontinentalita – denní, roční; teplotní, srážková • Ř roč. Srážky 250-350 (– 450) mm, Ř roč. T = 5-10 şC. • Ale: amplituda – max. let. měsíce ≥ 30 şC, zimy mrazivé. Geobiom Stepi _2 • Travnato-bylinná vegetace • Typic. stepi - hluboké humusové půdy • suché stepi (Kazachstán) • Eroze • Hrubá roční primár. produkce: • LESOSTEPI: • přechod k lesům – mozaika: • • Více srážek, menší amplitudy • Phaeozemě, greyzemě. • „Stepi“ v ČR Geobiom Pouští a polopouští MP • Zpravidla za orografickou bariérou • Sev. Great Basin, sev. Kaspiku – Balchaš, Gobi (Turanská prol., Tibet), Patagonie. • Nízké srážky v létě (konvektivní) - Urumči, • Velké amplitudy teplot – denní i roční, v zimě silné mrazy • Mechanické zvětrávání, • Zasolení půd, solončaky • Oázy, periodická slaná jezera SUBTROPICKÝ PÁS • Přerušovaný pás • Střídání vzduchových mas během roku • - vliv západních a východních větrů • Častá zemětřesení a vulkanická činnost • Kolébka většiny civilizací • Sektor: Západní, vnitrozemský, východní. -západní (mediterrání) sektor Geobiom Mediterráních (neopadavých) lesů • Menší plochy při z. okrajích kontinentů: • E+Afr.: 31 - 46 ş s.š., SA: 32 - 41 ş s.š., • JA: 33 - 37 ş j.š., J. Afr. +Austr.: 30-35 ş j.š. • V létě - • v zimě – • Ř roč. srážky – 500-600 (900) mm. Mediterrání lesy_2 • Nejméně 5 měsíců vlhké období • Ř roč. T kolem 15 ş C, • S výjimkou hor ± nemrzne a nesněží • 2 vegetační periody – jaro, podzim • Evropský mediterán – hojné vápence, terra rosa • Dlouhodobé intenzivní osídlení – základ evropské kultury. • Eroze – skály – nevratné • Degradace lesů – náhradní společenstva – macchie (garrigue, šibljak), olivové háje • – posun v.s. nahoru Vnitrozemský sektor – Geobiom subtropických polopouští • Zpravidla v horských kotlinách • Střed Great Basin, plošina Colorado, kotliny v Atlase, plošiny Iránu, Afghánistánu, jižní Austrálie • Tlakové výše v létě • Nízké srážky – do 350 mm, • V zimě mrzne – inverse. Velké amplitudy • Kapilární vzlínání – • Bezodtoká vysýchající slaná jezera Východní sektor - Geobiom stále vlhkých subtropických lesů • Přechod k opadavým lesům • Jižní a stř. Čína, j. Korea, již. Japonsko, jih USA, s. Kalifornie, j. Chile (40-50ş j.š.), jv. pobřeží JAR, Uruguay a okolí, jv. Austrálie, Tasmánie, s. N. Zélandu. Blízké: Kanárské a Kapverdské ostrovy, Azory, Madeira. • Srážky vysoké téměř po celý rok, jinak mlhy. • Ř měsíční teploty 8 – 22 şC, zimy mírné, krátké, Geobiom stále vlhkých subtropických lesů Geobiom stále vlhkých subtropických lesů _2 • Málo mocný humus. Horizont, kyselejší půdy. • Vysoká biodiversita dřevin, • Vavříny, cykasy, čajovníkové, arekovité, cesmíny, na s. magnolie, bambusy, v Kalifornii sekvoje, thuje, na j. Araukárie, Nothofagus, Eucalyptus, stromovité kapradiny. TROPICKÝ PÁS (= okolo obratníků) • Geobiomy (pásma): • Tropické pouště a polopouště • Klimaxové savany Geobiom Horkých pouští a polopouští • Nejrozsáhlejší typ, • Anticyklony – sestup vzduchových mas – sucho, silná radiace, • silné vyzařování v noci – velké amplitudy teplot. • Zpravidla nemrzne. • Srážky ojedinělé, nepravidelné, • V horách srážk. maximum až nad • Půdy – chybějí nebo regosoly, arenosoly, calcisoly, solončaky. Geobiom Horké pouště a polopouště_2 • Zpravidla chybějí i slaná vysýchavá jezera • 2 sektory – západní / vnitrozemský. • 1. Západní – studené mořské proudy + horký suchý vzduch – mlhy (Namib). Pediplanace, • 2. Vnitrozemský – extrémní (chybí v S.A.): Bez vegetace, fyzikální zvětrávání, eolické procesy • Hrubá primární roční produkce • Relat. vysoká biodiversita – Sahara: • Východní sektor Tropického pásu – pasáty – světlé (sub)tropické lesy – obdoba střídavě vlhkých tropických lesů Geobiom klimaxových savan • Suché savany ! – podmíněny klimatem • Srážky 200 – 400 mm, • Kalahari, Sahel, centrální Austrálie. • Ale také: Hlinitý, písčitý substrát =► • Kamenitý substrát =► PÁS TROPICKÝCH OPADAVÝCH LESŮ A PYROGENNÍCH SAVAN • Deště v „létě“, sucho v „zimě“ – za Sluncem • Trvale teplo střídaní rovníkové a suché tropické vzduchové masy. • Místy až k 30. rovnoběžce – • Srážky v rovinách 700-1500 mm, návětrné svahy (Čerápundží, Havaj) • Období sucha - ohně Geobiom Tropických opadavých lesů • Zpravidla vlhčí část Pásu • Režim řek – povodně x vysychání • Zvětrávání: Deště – chemické, sucho – fyzikální. • Oxisoly, Chromosoly, Vertisoly (na vápn. hor.), glejsoly. Tvorba kaolinitu. • Gradient: Nižší biodiversita stromů, opadává horní patro – až – sucholesy Geobiom pyrogenních savan • Vzniká z tropických opadavých lesů • 15 % plochy kontinentů • Člověk i blesk • Udržují velká stáda kopytníků Smečky velkých šelem. • V savanách mocný humus. horizont • Železité a manganové vrstvy • Eroze půdy. • Dlouhostéblá (campo limpo) a stromovitá savana (c. cerrado) - hrubá rostl. roční produkce • Termiti, sarančata (=kobylky), akácie – trnité, opadavé, v Austrálii eukalypty • Místo vzniku a vývoje prvních lidí PÁS STÁLE VLHKÝCH ROVNÍKOVÝCH LESŮ = geobiom • Maximální záření x albedo mraků, spotřeba tepla na výpar x termický rovník • Ř Tr = 25 ş C, Ř Tm = 24,3 – 25,3 ş C • Délka dne a noci - denní amplit. • Srážky Sr = 2000 – 4000 mm, Sm = 230 – 450 mm • Max. 1 měsíc sucha + monzunová JV Asie • Vysoký výpar, srážky konvektivní, Geobiom Stále vlhkých rovníkových lesů _2 • Nejvyšší intenzita biologických a chemických procesů • Hluboké chemické zvětrávání • Kyselé horniny – • Bazické horniny - • Hloubka zvětrávání 15-30 m, • Etchplenizace georeliéfu • Acrisoly, lixisoly, alisoly, ferralsoly, tropické podzoly, (oxisoly), histosoly, glejosoly. • Lesy – nížinné, horské (1000-2000 m), mlžné (2000-3000 m), aluviální, mokřadní (dýchání), organozemní. • Mangrove – zóna dmutí, brakická x slaná voda, • Maximální roční primární produkce • Problém – Maximální biodiversita, nejzachovalejší celky přirozených ekosystémů • Plantáže tropických plodin, pastviny, „savany“. Použité podklady V prezentaci jsou použity některé podklady z výukového materiálu V. Herbera: Krajinná ekologie. Další údaje pocházejí z publikací: R. Hendrych (1984): Fytogeografie J. Jeník (1996): Ekosystémy