Systém a evoluce obratlovců XIII Ay/es AVES Původ: bipední theropodní plazi Archosauria A \~ Crocodylotarsi Pterosauria (t) J r- Ornitischia (t) Up Sauropodaha (t) T- Thcropoda Ceratosauridae (t) Carnosauridae (t) — i— Ornithomimisauridae (t) Maniraptora (t) — Oviraptosauridae (t) Troodontidae (t) Dromaeosauridae (t) — Maniraptora (t) Awes Maniraptora (t) prodloužené přední končetiny, opeření, furcula, p. uncinati (apomorfie ptáků!!!) Vznik aktivního letu (ptáci): 1) Arboreální teorie (arboreal theorv) - z klouzavého letu ze stromů f -Microraptor (Ďromaeosauridae t) - opeření i r\a zadních končetinách (C\r\a) 2) Kurzoriální teorie (cursorial theory) - z rychlého běhu -většina maniraptorů bylí rychlí běžci Vzlet ze země až po úpravě krkavčí kosti (procoracoid) - zvednutí křídla nad horizontální úroveň Micro rap tor gui oií^i^rtH-aw^ Min. Calypte helenae - kalypta (kolibřík) kubánská, 1,5 g, 6 cm max. Struthio camellus- pštros dvouprstý, 100 kg, 2 m, Ďinornis (Moa), Aepyornis - 500 kg, 3 m, vejce 10 kg, Argentavis magnificens- rozpětí 6-8 m, albatros stěhovavý a kondor velký - 3,5 m Charateristika: • endotermní a homoiotermní • pokryv, tenká suchá kůže, ramf otéka a podotéka, jen kostrční žláza, peří • pero = scapus (stvol) * calamus (brk) rhachis (osten, 8) vexillum (prapor) rami (větve, 10) radii (paprsky, 11) hamuli (háčky, 12) • typy per: pennae (obrysová) = tectrices (Ď, E), remiges (C), rectrices plumae (prachová, I) f iloplumae (vlasová, F) vibrisy (hmatová, G) remiges - letky ruční, loketní a ramenní k'kyi • opeření: neoptile - jen r\a pterylae = pernice (+ apteriae = nažiny) teleoptile - pennae jen r\a pterylae, plumae i r\a apteriae • pelichání = ecdysis + endysis, 1-3 x do roka kostra - pevnost - srůsty, lehkost - pneumatizace kostí • heterocélní obratie, C (10-26,14-15), Th (3-10), notarium (Th), synsacrum (ll-23,Th, L, S, Ca + pánev), Ca (5-8), pygostyl • žebra (3-9) = vertebrocostalia s processi uncinati + sternocostal 1. cranium, 2. volné krční obratie, 3. humerus, 4. ulna, 5. radius, 6. scapula, 7. vertebrocostale, 8. processi uncinati, 9. femus, 10. synsacrum, 11. volné ocasní obratie, 12. pygostyl, 13. ulnare, 14. furcula, 15. carpometacarpus, 16.1.prst, 17. metacarpus III., 18.coracoid, 19. crista sterni, 20. sternum, 21. III. prst, 22. II. prst, 23. sternocostale, 24. fibula, 25. tibiotarsus, 26. tarsometatarsus, 27.1, prst nohy s metatarsem, 28-30. II-IV. prst nohy, 31. pubis (součást 10). kostra • končetiny: a) křídlo - scapula + procoracoid + furcula (srostlé claviculy); humerus - ulna + radius - radiale-C5 + ulnare-M5 - carpometacarpus (Cl-4, Ml,2,4) + M3 -prsty: 1. (2, prox.), 2. (2-3, dist.), 3. (1, dist.) b) noha - synsacrum (ilium, ischium, os pubis + páter); femur - tibiotarsus (tibia + 2 prox. T) + fibula - tarsometatarsus = běhák (dist. T + M2-5) - prsty: 1. Typy nohou'. kostra • lebka - cranium: velká mozkovna a očnice; kinetická - kloub čelistní = articulare-quadratum-squamosum; kloub basipterygoidní = palatina - pterygoidy -praesphenoid; mizí švy, spojení v nepárovou choanu typy: palaeognathní (u běžců) a neognathní (u letových) svalstvo: • létací svalovina (m. pectoralis, m. supracoracoideus) • sevření prstů: m. ambicus, m. flexor perforans f nervová soustava: • rozvoj koncového mozku: striatum (instinkty), laterální a dorzální pallium - zde již všechna nejvyšší ústředí (s výjimkou zraku - střední mozek) • rozvoj mozečku - relativně největší ze všech obratlovců - koordinace pohybů při letu, zvrásnení kůry smysly: • dominantní zrak (denní aktivita) a sluch • bolest, tlak a teplota - tělíska Herbstova, Grandryho, Vater-Paciniova, Merkelovy buňky - na zobáku, v zobáku, na jazyku, u semenožravých i na patře • chuť - nepatrně, v zadní části ústní dutiny chuťové pupeny • Čich - slabě, s výjimkou kiviů, kondorů a kachnovitých • ucho: sluch - 40 Hz - 30 kHz, opt. 1-3 kHz (jako člověk) a) vnitřní - prostorné statodynamické ústrojí, spiralizace lageny v hlemýžď (cochlea), papilla basi liar is se prodlužuje - Cortiho orgán b) střední - vždy s columellou c) zevní - krátký zvukovod a náznak boltců - val se vztyčenými peříčky (sovy) • oko: velké, málo pohyblivé (složitější tvar), nepohyblivé (sovy), pohyblivé (tučňáci, pelikáni, kormoráni, rackové), 3 víčka - průhledná mžurka, větší víčko dolní (mrkáni s výjimkou sov a střizlíka; v bělimě 14 kostek tvořících sklerotikální prstenec; akomodace -12-20 D, sovy jen 2-4 D, potápějícící se ptáci až 50 D; výrostek cévnatky do sklivce - pecten, zvyšuje ostrost vrháním stínu na oční pozadí, na sítnici až 1 mil. zrakových buněk / 1 mm2, u denních barevné vidění endokrinní soustava: luteinizaČní h. (i svatební opeření samců), prolaktin (i hnízdní pud), oxytocin (vypuzování vajec), tyxoxin (i pelichání a tah) 51 trávicí soustava: • zobák, bezzubé čelisti, patro a někdy i jazyk pokryty rohovinou, jazyk i lepkavý s háčky (datloviti), trubickovitý (kolibříci), slinné žlázy (u vodních redukovány, dobře vyvinuty u suchozemských zejména datlovitých a salangán; • r\a konci jícnu vole (ingluvies) u semenožravých a rybožravých, zpětná peristaltika při krmení mláďat; • zlaznatý (proventriculus) - svalnatý žaludek (ventriculus, i tvorba vývržků) - postventriculus dravců; • tenké a tlusté střevo, r\a rozhraní párové slepé střevo, kloaka ze 3 částí (proctodeum, urodeum, koprodeum); • velká játra Esaphagu Crop Provertriculus ■ Gizzard Pancreas intestine Cloaca (d) Bird {Galius) dýchací soustava: trubicovite pli hlasové ústrojí (syrinx): pěvce kačera krční vak plíce vratné průdušky mezikličnl vak srdce řední hrudní vak mesobronchus ventrobronchi dorsibronchi parabronchi 331 cévní soustava: • relativně velké srdce pštros: 6 % m 20 kPa (150 mmHg) 120/min 40 °C kolibřík: 24% m 67 615 41 °C • úplná mezikomorová přepážka (oddělení krve odkyslicene (P) od okysličené (L)), jen pravý oblouk aorty • chybí žilný splav, srdeční násadec, kardinální žíly • na krku spojení mezi P a L jugulární žílou, časté anastamózy na periférii vylučovací soustava: • trojlaločné metanefros v prohlubních synsacra, nefron s Henleovou kličkou, resorbce vody i v kloace • urikotelní (kys. močová) • zahušťování moči v kloace: tekutá moč z urodea do proctodea vystlaného resorbčním epitelem, zde zahuštění v bílou suspenzi pokrývající trus • chybí močový měchýř (vyvinut jen u běžců) pohlavní soustava: • úspornost, rozvoj jen v době hnízdění (období rozmnožování) • malá nepatrná fazolovitá varlata pod předními laloky ledvin, až 360x zvětšení, chámovody se před vstupem do kloaky rozšiřují v semenné váčky (u pěvců vyklenují celou oblast kloaky) • samice obvykle jen s levým vaječníkem a vejcovodem, u dravců a papoušků až 50 % samic s oběma funkčními vaječníky a vejcocody, u kiviů většina samic s oběma vaječníky • části vejcovodu: a) infundibulum (nálevka) b) tubus - tvorba bílku c) isthmus - tvorba papírové blány d) uterus - tlustostěnná děloha, tvorba řídkého bílku, vápenné žlázky - tvorba skořápky e) vagina - svalnatý oddíl, tvorba hlenu, vypuzování vajíček • zásadně oviparní, péče o snůšku a vylíhlá mláďata 12 ekologie: • teplokrevnost + vysoká pohyblivost, intenzivní a rychlý metabolismus, limitujícím faktorem je dostatek energie - tzn. potravy • odolnost vůči nízkým teplotám a vlhkosti vzduchu • největší rozšíření v tropech, směrem k pólům ubývají, v polárních oblastech přesto nejrozšířenějšími obratlovci • osídlují všechny suchozemské niky kromě podzemí (buřňáci v podzemních norách jen hnízdí, potravu shánějí mimo nory, i vodní ptáci nacházející potravu ve vodě hnízdí r\a souši (tučňáci) • vejce kladou vždy r\a souši • potrava - rozmanitá, mláďata krmena potravou živočišnou i u ptáků semenožravých; omnivorní, insektivorní, karnivorní, lichenivorní, piscivorní, herbivorní, granivorní, f ruktivorní, nektarivorní, palenivorní; potravní parazitismus (chaluhy) • množství potravy (m sušiny/m těla): dravci 5-8%, pěvci až 40% • hnízdění: stavba hnízda (lx, méně 2x i vícekrát ročně, náhr. hnízdění) • fáze - klidová, akcelerační - teritoria (stimul - rostoucí fotoperioda, teplota, potrava), kulminační - kopulace, ovulace, až do osamostatnění mláďat • snůška: 1-25 vajec, inkubace: 11 dní (12-18 malí pěvci) - 80 dní (tučňáci) • taboni - snůšku zahrabávají do sopečného poela nebo tlejícího materiálu • hnízdní parazitismus - kukačky, vlhovci, kachny 87 ekologie - postnatální vývoj: po vylíhnutí • 1. nidifugní - mláďata opeřená, nekrmivá - samostatný příjem potravy, ochranné instinkty; větší vejce o větším počtu, delší zárodečný vývoj, hnízdění r\a zemi, rodiče vodí, zahřívají, chrání, po opuštění hnízda se již nevracejí; polokrmiví - mláďata v okolí hnízda, rodiče jim přinášejí potravu (rackové) • 2. nídíkolní - mláďata neschopná samostatného života, neopeřená nebo jen v prachovém peří, nebo jen zčásti opeřená, dobře vyvinuty TS, ale málo NS, smysly, pohybová soustava, nefunguje termoregulace - rodiče zahřívají a krmí; menší vejce o nižším počtu, kratší zárodečný vývoj, hnízdění r\a stromech, velká péče při stavbě hnízda, mláďata dlouho r\a hnízdě (pěvci 14-20 dní, tučňáci 150-180 dní, buřňáci až 250 dní) • pohlavní zralost - ve 2. roce života (drobní pěvci, holubi ), ve stáří 2 let (husy, dravci, sovy), 4-8 let (velcí dravci, čápi) • migralita: stálí, přeletoví (100-500 km), tažní (směrované přelety 2x ročně), souměrnost doby tahu s letním slunovratem (skřivan - rorýs), tahové cesty: rekapitulace povodních cest šíření nebo ústupu; zpravidla hromadný tah (i více druhů společně), individuálně (kukačka, žluva), tah v noci (kachny, bahňáci), tah ve dne (vlaštovky, dravci), tah ve dne i v noci (skřivan, špaček), denní trasa max 200-300 km, drobní letí do 300 m nad zemí, kachny do 500 m, dravci do 1 km (ale i přelet velehor -Himaláje); invaze: nepravidelné, při nedostatku potravy 1257 etologie: • bohaté instinktivní projevy • převážně denní aktivita, vizuální a akustická signalizace a komunikace • různé strategie získávání potravy - predátori (dravci v. sovy), získávání semen (datlovití, křivka), larev hmyzu (Cactospiza pallida - pomocí ostnů z kaktusů, datlovití - dlouhý silně vychlipitelný lepkavý jazyk s háčky - zvláštně upravený jazylkovy aparát) • párováni při hnízdění: páry netvoří, jen při kopulaci (jeřábek, jespáci), několikadenní páry (bahňáci, moudivláČek), páry na 1 hnízdní období (do osamostatnění mláďat, většina), celoživotní páry (husy, orli, jeřábi, chocholouŠ), polygynie - RŠtros, bažant, Polyandrie - kukačka, bahňáci nízdní teritoria: obsazují samci před hnízděním, hájí je nejdříve sami, pak i se samicí, značení akusticky (zpěvem), výhružné nebo imponující postoje a pohyby, i potravní teritoria (dravci) • stavba hnízda (1 hnízdo na 1 sezónu, většina), používání starého hnízda (dravci): staví oba (ledňáček, datlovití, straka), on materiál, ona staví (holub, havranovití), jen ona (pěnkavovití, sýkorovití, kolibříci), ona materiál, on staví (fregatky), jen on (ťunýci, snovači), nestaví vůbec (sovy, lelci, alky, kukačka) • inkubace snuŠky: jen ona (u polygynních a páry netvořících nebo páry jen do snůšky), jen on (u monogamních, polyandrických i polygynních), oba (většina, předávací ceremoniál) - doba sezení (drobní až 2 hod., bahňáci až 24 hodin, supi až 5 dnů, tuČňáci až 28 dnů) • imprinting)-akustické ve vejci (kachny), vizuální (husy); loudění mláďat • hlasy: vábení, varování, uvedomovací hlas (kvokání slepice), svolávací hlas, uvedomovací hlas a hlas opuštěnosti mláďat; zpěv (afinní pro F, difugní pro M) • orientace v prostoru (při tahu): směrový a navigační smysl, optická orientace (slunce, hvězdy, liniové krajinné prvky), magnetické siločáry (rackové) System Aves I-------------------------- Archaeopteryx (\) _ i-----------------------Jeholornis{\) _ i--------------------Confusiusornis(t) _ -----------------Enantiornithes (t) — -------------Odontognathae - Hesperornis (t) 1— ---------A mb i ort us (t) i------Carinatae - Ichthyornis (\) i— Palaeognathae (Eoaves, běžci) *— Neognathae (letavi) c I — 3 - ŕ i-, fl ô y ■ — c 3 yj ■■■■ F.igK: Fe^cliíii Birds Therod dinosaurs Druhohorní„praptácľ (Saururae) svrchní trias (Texas) ?: Protoavis texensis? (pred 225 mil. lety) furcula svrchní jura (Bavorsko): Archaeopteryx litographica Německo, Solnhofen (1855/1970, 1860, 1861,1877, 1955) - pred 140 mil. lety, kombinace „plážích" a „ptačích" znaků Protoarchaeopteryx(Čína), Rahonavis (Madagaskar) - slepá větev matncarpalo II Miiliicarpalt, m iiiftM<;iir|Ki|o IV -— radlu» uln.i lllum Plesiomorfie: tekodontní zuby, amf icélní obratie, malé sternum, žebra bez p. unci nati, zápěstí a zanártí nesrostlé, 3 volné prsty s drápy,ocas Apomorfie: ptačí pera, křídla, furcula, red. fibula, tibiotarsus, 4 prsty s palcem dozadu,Částečná pneumatizace - již u Maniraptorů Druhohorní praptaci (Saururae) - od spodní křídy: Jeholornis(C'\r\a) - prechodový článek od maniraptoru k ptákům? Enantiornithes Enantiornis, Co n cor n is, Eoalulavis - Španělsko velikost vrabce až jestřába, prodloužení ulny, sternum, kompetiČní tlak na pterosaury Confusiusornis sanctus -pred 120 mil. lety, Sinornis (Čína, jeholské vrstvy) Iberomesornis (Španělsko), pygostyl Druhohorní praví ptáci (Ornithurae): swchní křída (S-Amerika): Hesperornis, Ichfhyornis Prokazatelně endotermní, crista Sterni, ocas ptačího typu HeSperorniS -ozubené čelisti, nelétal Ichfhyornis - zobák, létal Třetihorní ptáci (Neognathae, eocén): péče o potomstvo - přežití dinosaurů nelétaví (sekundárně): ĎiaŤryma - 2 m, dravec Titanus - 3 m létaví: Argentavis magnificens - největší letec, rozpětí 6 - 8 m, 80 kg ĎiaŤryma gigantea spodní eocén, Neoaves Třetihorní ptáci (Palaeognathae) Ďinornis (Moa) býložravci, od neogénu, Nový Zéland, vyhubeni Člověkem Třetihorní ptáci (Neognathae): Druhotně nelétaví Raphus cucullatus- dronte maurici jský (Didus ineptus- blboun nejapný) od neogénu, vyhuben v 17. století Systém Ayes A) EoQves 14/57 - Palaeoqnathae - RATITAE (běžci) B) Struthioniformes - pštrosové r Rheif ormes - nanduové -Casuariiformes - kasuari r A pteryg iformes - - Aepyornithidae Dinornithidae *— Apterygidae Tinamiformes - tinamy Struthionidae Rheidae Casuariidae t Aepyornithidae (t) Dinornithidae (t) *— Apterygidae > -t- fi> -3 ^< 10 -h O -3 3 a> L Tinamiformes-Tinamidae Struthionidae - pštrosovití (1/1) Rheidae - nanduovití (1/2) Velká křídla s letkami, i rýdovací pera, Menší s křídly a letkami, ale bez jen 2. a 3. prst - běh, bez crista sterni rýdovacích per, 2., 3. a 4. prst, a bez claviculy, samec s penisem, péče o pneumatizace kostí zachována, samec s potomstvo samec i samice, Afrika penisem, J-Amerika Casuariidae - kasuárovití (1/3) Ďromaiidae - emuovití (1/1) Redukovaná křídla, bez letek a rýdovacích per, měkká dvojitá pera s velkým paostnem, 2., 3. a 4. prst, slabá pneumatizace, Austrálie, N. Guinea *£ U emu australský Apterygidae - kiviovití (1/3) Silně redukovaná křídla a letky, 1. prst s drápkem, obrysové peří stejné (srsťovité) bez paprsků, bez pneumatizace, bez crista sterni a claviculy, lopatka srůstá s procoracoidem, na noze 4 prsty s malým palcem, dobrý Čich, Špatný zrak, nozdry u Špičky zobáku, noční aktivita, Nový I kivi jižní Tinamidae - tinamovití (9/47) Krátká křídla, špatný let, pneumatizace kostí, crista sterni, ale bez processi uncinati, redukovaná rýdo-vací pera, u krycích per se paprsky spodních rad na konci spojují, str. a J Amerika Neorníthes (moderní ptáci) — Palaeognathae Galloanseres Neoaves 1— Neognathae Systém Neoaves dosud nejednotný, sporná příbuznost a pochybnosti o monofylii některých skupin NeoqnaŤhae 2043/9918 (létaví) Podle Sibley <& Monroe (1990) - hybridizace DNA ------------Galliformes + Anseriformes (hrabaví + vrubozobí) Podicipediformes + Gaviiformes (potápky + potáplice) Sphenisciformes (tucňáci) Pelecaniformes + Procellariiformes (veslonozí + trubkonosí) Piciformes (Šplhavci) Coraciiformes + Trogoniformes (srostloprstí + trogoni) Coliiformes (myŠáci) Cuculiformes (kukačky) Psittaciformes (papoušci) Charadriiformes (dlouhokrídlí) Falconiformes + Strigiformes (dravci + sovy) Musophagiformes (turakové) Caprimulgiformes + Apodiformes + Trochiliformes (lelci+rorýsi+kolibríci) Gruiformes + Ciconiiformes + Phoenicopteriformes (krátkokřídlí, brodiví, plameňáci) Pterocliformes + Columbiformes (stepokurové + měkkozobí) Passeriformes (pěvci) (Eurylaimi+Tyranni+Menurae+Oscines) ■Palae ognathae o a. c í; s. ■G alio ans ere s > ■Neoaves Aktuální fylogeaeze ptáku CStruthioniformes (běžci) Tinamiíbrmes (tinamy) J" Galliformes (hrabaví) Č An s e ri forme s (vrub oz o bi) Cuculiformes (kukačky) Columbiformes [měkkozobí] Steatornithidae (gvačarovití) Trogonidae (trogonovití) Caprimulgidae (lelkovi t i) P5i.ttaci.f0 r me s j papou sici) Coraciiformes (srostloprstí) Apodiíbrmes fsvišťouni) j- Piciformes (šplhavci) *" Passeriformes (pěvci) Podicipedidae (potápkovití) Pho e nie opt er id ae (pi amen ako vi t í j Spheniscidae (tučňákovití) Procellariiformes (trubkonosí) Phalacrocor acid ae (k o rm orán ovití) „Falconiformes" („dravci") + Strigiformes (sovy) + dal si polyfyletické skupiny... Polyfyletické skupiny: Pelecaniformes, Falconiformes, Gruiformes, Charadriiformes, Ciconiiformes U nás cca 400 druhů, z toho asi polovina hni Salliformes - hrabaví (58/214) hrabavá noha se silnými tupými drápy Megapodidae - tabonoviti (6/19) - bez péče o potomstvo, zahrabávání snůŠky Phasianidae - bažantovití (45/177) - ostruha, sexuální dimorf ismus tabon holubí bažant obecný páv korunkatý páv bílý orebice horská koroptev polní křepelka polní Salliformes - hrabaví (58/214) Phasianidae - bažantovití (+ tetre-vovití, krocanovití...) (45/177) Numididae - perličkovití (4/6) Cracidae - hokovití (11/50) tetrev p. supi perlička kropenatá g Anseriformes - vrubozobí (45/160) Anhimidae - kamišovití (2/3) bez plovacích blan, podobní kurům, na křídle rohovita ostruha, nemají penis, herbivorní, bažiny a stojaté vody J Ameriky Anatidae - kachnovití (43/157) zploštělý zobák s rohovitými lamelami po stranách a nehtem na Špici, plovací noha, nejdelší 3. prst, syrinx s rezonátorem, samci s velkým penisem 1) Cygninae - labutě labuť velká- Cygnus obr UHAf kam i Š c ho c ho laty - Anhima cornuta labuť Černá Čaja - Chauna Anatidae - kachnovití (43/148) 1) Cygninae - labutě 2) Anatinae - a) Anserini - husy husa velká - Anser anser v\?"y**+&\:. husa ma husa bělocelá berneska velká - Branta canadensis berneska bělolící 2) Anatinae - b) Anatini - kachny (plovavé a potápivé ) husice liŠČí zrzohlávka rudozobá polák velký - Aythya ferina 2) Anatinae - b) Anatini - kachny kajka mořská kachnička mandarinská morcák bílý Falconiformes" - «dravci11 (83/304) 1+2+4+5 Hákovitě zahnutý zobák s ozobím (voskovka), spár s dlouhými zahnutými ostrými drápy, svalnatý jazyk, vole, kostře ní žláza, zoofágie - predace, nidikolní mláďata p Accipitridae (krahujcovití) (včetně orlovce) _J ^ Falc oni dae (so kolo vití) * Strigiformes (sovy) Sagittariidae (hadilovovitíj Cathartidae (kondoroviti) 1) Cathartidae - kondoroviti (5/7) 2) Sagittariidae - hadilovovití (1/1) 3) Strigiformes - sovy (26/205) 4) Accipitridae - krahujcovití (65/234) včetně orlovce (1/1) 5) sokoli - Falconidae (11/62) CaŤharh'dae (kondorovitO - slabý horní zobák, dobrý čich - lichenivorie, tupé drápy, široká krídla - statické plachtení, Amerika kondor královský - Sarcoramphus papa kondor andský - Vultur gryphus Saqi'ŤŤariidae (hadilovovití) - dlouhé nohy, krátká krídla k lovu plazů, běh, Afrika _______had i lov písař - Sagittarius serpen tar i us $r Strigif ormes - sovy (26/205) Příbuzní dravcům (nebo lelkům ?), noc ní predátoři, oči ve frontální rovině, spáry s vratiprstem, měkké okraje obrysových per, orientace sluchem, mrkají horním víčkem, bez volete, dlouhá slepá střeva, tvorba vývržků, cizí hnízda nebo hnízdní dutiny, nidikolní mláďata. Strigidae - puštíkovití (24/189) pustík bělavý Tytonidae - sovovití (2/16) sova pálená - Tyto alba pustí k obecný - Strix aluco Strigidae - puštíkovití (24/189) sýček obecný - Athene noctua * , Ŕ m^j «i &S K"5 '.V í kalous ušatý - Asio otus „Falconif ormes" - „dravci" AccipiŤridae (krahujcovití) A) supi bez zej ku sup mrchozravý - Neoph sup bělohlavý - Gyps f ulvus sup hnědý - Aegypius monachus orlosup bradatý - Gypaetus barbafus orel mořský orel kejklír orel opicí - H ^Hm ■Ě^T"*-"^ ^^^^T I|| Kt' N v p 1 I ' tlí v "* - tB ■iv^ ..**^^^H 1 Ai ' lj8 My 1 ■ i M 11 C) ostatní kaně lesní - Bufeo bufeo n\o\ák pochop - Circus aeruginosus jestřáb lesní - Accipifergenfilis E krahujec obecný - Accipifer nisus Pandioninae - orlovcovití orlovec říční - Pandion haliaefus Falconidae ■• sokolovití - zejk, úzká zašpičatělá křídla, lov nejčastěji ve vzduchu <-:^- poštolka rudo nohá - Fa/co vesperfinus poštolka obecná - Fa/co tinnunculus raroh jižní - Falco biarmicus dřemlík tundrový - Falco columbarius sokol stěno vavý - Falco peregrinus ostříž lesní - Falco subbuteo Podicipedif ormes - potápky {b/22) lemovaná noha s plochými drápy na prstech, spirálovité paprsky, zkrácené rýdováky, plovoucí hnízda potápka rohdČ - Podiceps cristatus Saviiformes - potáplice (1/5) plovací noha s malým palcem, nejdelší je 4. prst, nohy extrémně vzadu, piscivorni i $¥*-'- é»iVr\ i Ä^*. i ^ •s?^Ö R '■% i^Ě SBľ £91 |Pl53 - 1 ■ ■ 11 • •* , , ■ tf^*- potáplice severní - Gavia arctica Phoenicopteriformes - plameňáci (1/5) Dlouhý krk a nohy, krátký zahnutý zobák k filtraci potravy z vody - na Čelistech i na jazyku lamely, plovací noha bez palce, rud. penis, dlouhá slepá střeva, kolonie u slaných jezer a v mořských zátokách, nidikolní mláďata Sphenisciformes - tučňáci (6/17) Nelétaví, veslovita zploštělá krátká křídla s nepohyblivým loketním kloubem, kosti nejsou pneumatizovány, plovací noha s malým palcem a ostrými drápy na prstech, Šupinovitá obrysová pera, podkožní tuk, nohy extrémně vzadu - potápění (20 m, max. 80 m, 36 km/hod), piscivorní, pelichání najednou, J polokoule tučňák brýlatý tučňák císařský Procellariiformes - trubkonosí (24/110) složená ramfotéka, trubicovite protažené nozdry, mořští, dynamické plachtení na dlouhých úzkých křídlech s převládající loketní Částí, plovací noha se zakrnělým palcem, 1 vejce, dlouhý vývoj, nidikolní albatros stěhovavý - Diomedea exulans buřnak lední - Fumar i us g facial is •k r.' ** '^~ 1 4 " \ * - *v 4 • r-Er -A_ * :;rí^"- SB&*—~'- r albatros galapážský „Pelecanif ormes" - „veslonozí" (7/66) veslovací noha, hluboce rozeklaný zobák, hrdelní vak, trojdílný žaludek -piscivorní, různé lovecké strategie - pelikáni (8), Phalocrocoracidae -kormoránovití (39), terejové (9), f regatky (5), anhingy (2) Ík3 terej ŕ?*i"JBÄi anhinga h / kormorán velký - Phalacrocorax carbo pelikán bílý - Pelecanus onocrotalus Cuculiformes - kukačky (30/138) Cuculidae (kukačkovití) zygodaktylní noha s vratiprstem, krátký běhák (sedací noha), dlouhá křídla, hnízdní parazit ismus Opisthocomidae (hoacinovití, 1/1) Opisthocomus hoazin Někdy razeni k hrabavým, turakovitým, krátkokrídlým nebo považováni za samostatný rád - příbuzný hrabavým Musophagiformes - turakove (6/23) Afrika, les, perí zelené, Červené (turacin), semeno- a plodožraví, Často razeni ke kukačkám, príbuzní asi lelkům nebo sovám Columbif ormes - měkkozobí (40/308) Měkké ozobí, sedací nebo kráČivá noha, velké dvoudílné vole, malá slepá střeva -semenožraví, zašpičatělá křídla, chybí kostře ní žláza - drobivý prach, sár\\ vody, při spánku zatahují hlavu, nidikolní mláďata ho|ub doupňák - Columba oenas Columbidae - holubovití holub hrivnáČ - Columbapalumbus Columbidae - holubovití hrdlička divoká - Sfepfopelia decaocfo hrdlička zahradní - Sfepfopelia furfur ,,,, m' Pteroclif ormes - stepokurove - (2/16) Podobní kurům, s holubím zobákem a krátkýma nohama, příbuzní mekkozobým ? stepokur krásný - Pferocles alchafa Caprimulgidae - lelkovití (20/118 i s gvačary) Noční, s měkkým opeřením, široká hlava na krátkém krku, plochý hluboce rozeklaný zobák s vibrisami, krátké nohy s částečným vratiprstem, dlouhá křídla, bez volete, dlouhá lahvovitá slepá střeva, insectivorní - lov v letu, nestaví hnízda, hnízdění na zemi Caprimulgidae Trogonidae Steatornithidae lelek lesní - Caprimulgus europaeus Trogonidae - trogonovití (6/39) - str. a J Am, JV Asie, Afrika Steatornithidae - gvacaroviti - stř. a J Am guacharo C Caprimulgidae Trogonidae Steatornithidae v jeskyních (echolokace) Psittacif ormes - papoušci (80/353) Velký zobák, horní hákovitě zahnutý, kloubně spojený s mozkovnou, zygodaktylní noha, šplhání s pomocí zobáku, velké vole, ale bez slepých střev, prudký let jen na krátké vzdálenosti, plodo- a semenožraví - přidržování potravy nohou (maso -kea Nestor), velký telencephalon, drobivý prach, zakrnělá kostrční žláza nMnn^Hl^HliHHH andulka ara Psittaciformes Coraci if ormes Apodiformes Piciformes Passeriformes Coraciiformes - srostloprstí (34+9+3/152+56+10) syndaktylní noha, pestré zbarvení (+ Bucerotiformes - zoborožci, Upupiformes - dudci) Coraciidae (mandelíkovití), Alcedinidae (ledňáckovití), Meropidae (vlhovití) Coraciiformes - srostloprstí (34+9+3/152+56+10) (+ Bucerotiformes - zoborožci, Upupiformes - dudci) Coraciidae (mandelíkovití), Alcedinidae (ledňáČkovití), Meropidae (vlhovití) Coliif ormes - myšací (2/6) - Afrika Psittaciformes Coraci if ormes Apodiformes Piciformes Passeriformes Příbuzní trogonum nebo srostloprstým? Apodiformes - svišfouni Apodidae - rorýsovití (18/102) Výborní letci, veslovací let s krátkým plachtěním,vysoký crista sterni, mohutná létací svalovina, srpovitá křídla, dlouhé ruční letky, krátké ramenní, pamprodaktylní noha, insectivorní, lov v letu, hnízdí ve stromových dutinách, ve skalách a v jeskyních (salangany - echolokace, jedlá hnízda) rorýs obecný - A pus apus Trochiliidae - kolibříkovití (?/328) Výborní letci, vířivý let, sedací noha, Psittaciformes Coraci if ormes Apodiformes Piciformes ■ Passeriformes trubicovitý zobák, pestře zbarvení, dlouhý „ocas", nektarivorní, polenivorní a insektivorní, ornitof i lie Psittaciformes Coraciiformes Apodiformes Piciformes Passeriformes Piciformes - šplhavci (51/355) zygodaktylní noha, Šplh s oporou rýdovacích per Picidae (datloviti) nam; žluna zelená datlík tríprstý datel Černý strakapoud velký krutihlav obecný Piciformes - šplhavci (51/355) Indicatoridae (medozvěstkovití) Cäiiiiim ?H*iJlilviljj!;niiĹ Rhamphastidae (tukanovití) Sruiformes - krátkokřídlí (59/203) Rozmanitá skupina, spec. úprava karotid, opeření u kloaky, běhavá, lemovaná, brodivá noha, palec vysoko postavený nebo chybí, chybí vole, převážně v mokradních biotopech, hnízdí na zemi, nidifugní mláďata Rallidae - chřástalovití (33/134) Gruidae - jeřábovití (4/15) Otididae - dropovití (10/25) Tumicidae - perepelovití (2/16), stepní, podobní křepelkám (V As, Afr, Aus) Cariamidae - seriemovití - (2/2, J Am) Mesitornithidae (2/3, Madagaskar) aj. Rallidae - chŕostalovití (33/134) Krátká zakulacená křídla, mokradní biotopy, zboku stlačené tělo, mláďata s Červenými temeny, brodivá nebo lemovaná noha, omnivorni chŕastal vodní - Rallus aquaticus s|ípka zelenonohd - Gallinula chloropus lyska Černá - Fulica afra c h řás ta I polní - Crex crex Gruidae - jeŕábovití (4/15) Dlouhý krk a nohy, dlouhá křídla, nesedají na stromy, tažní, komplikovaný tok jeřáb popelavý - Grus grus Otididae - dropovití (10/25) Stepní, rychlý běh, chybí palec, semenožraví, polygamní, nápadný tok drop velký - Otis tarda Cariamidae - Seriemovití (2/2, J Am) seriema rudozoba - Cariama cristata :\ h ij^Si Changa burmeisteri Charadriiformes - dlouhokřídlí (76/348) Vázáni většinou na vodní biotopy, malý palec, bez volete, s dlouhými slepými střevy, u nás hnízdí 18 druhů a protahuje 15. 1) bahňáci (50/220): brodivá noha, štíhlí s dlouhými křídly ostnáci (6/8) - dlouhé tenké prsty tenkozobcovití (3/10) - dlouhý tenký zobák, dlouhé nohy dytíkovití (1/9), ouhorlíkovití (5/17) ostnák tenko zobec opačný /v. ■sv 1) bahňáci kulíkovití (4/66) - krátký zobák kulík není Čejka c ho c ho lata slukovití (22/87) - dlouhý zobák koliha velká vodouŠ rudonohý §M ŕ ^Mmmm -^M břehouš če™°°«isý slukovití (22/87) - dlouhý zobák bekasina otavní 2) rackové (16/105): plovací noha, dlouhá úzká křídla - dynamické plachtení, převládá ruční část křídla, chaluhovití (2/7), rackovití (6/51), rybákovití (7/44) chaluha príživná racek chechtavý 3) alky (10/23) - vřetenité tělo s nohama vzadu, krátká křídla - potápění, vysoký zobák, piscivorní, kolonie - „ptačí hory, bazary", jen 1 vejce na skalních římsách, na S-polokouli ekologicky zastupují tučňáky - alky, alkouni a papuchalci alka velká (1844-t) papuchaik ,.. ..,.: . alka malá Brodiví - Ciconiiformes (40/115) Cicoriičfprmes (podle Sibley <& Monroe 1990 zahrnuje rády: Charadriif< Accipitriformes>, PcJcojiiformes, Podicipediformes, PhoenjcpjaieriŤormes - plameňáci, Pelecaniforme^7^^^1j£!2iiíormesl Ardeidae (volavkovití) (Phoenicopteridae (plamcnukovití)) Th res kionaitíwcfáe*^ i so v i t í) ^CieciTTTcIae (Čápovití) - s podČeledí Catharinae - kondoři Dlouhý zobák, krk i nohy, noha brodivá, statické plachtení, chybí vole, trojdílný žaludek, sběr živočišné potravy z vody a mokřadů, rudimentární penis, hnízda na stromech (i kolonie) a v rákosinách Ardeidae - volavkovití (18/63) Ciconiidae - čápovití (6/19) Threskiornithidae - ibisovití (14/33) Ardeidae - volavkovití (18/63) Úzký klínovitý zobák - harpunování, v letu S-krk volavka popelová - Ardea cinerea bukácek malý- Ixobrychus minuti volavka stříbřitá - Egret ta gar zet ta KvakoŠ noc ní - Nycticorax nycticorax Bukac velký - Botaurus stellar i: Ciconiidae - čápovití (6/19) Velcí s klínovitým zobákem, klapání zobákem, v letu natažený krk Čáp Černý - Ciconia nigra Threskiornithidae - ibisovití (14/33) Zobák tenký ohnutý nebo plochý na konci lžícovitě rozšírený, v letu natažený krk, lov bezobratlých v bahně nebo cezení planktónu ibis hnědý *2 ÍÄR' A^iJ> w»-^"*" ' "í- ^Bkí?í-*5 ibis posvátný kolpík 4 1B / m »f ■"- Psittaciformes Coraciiformes Apodiformes Piciformes Passeriformes - pěvci (1161/5895) _ Malí až střední, převážně stromoví, chybí mořské druhy, krátký plochý vomer, 14C, 5 costae, stejný tvar spermií, rud. slepá střeva, mláďata extrémně nidikolní I— Passeriformes SUBOSCINES (13-14 čeledí) Eurylaimidae - lobošovití (14) Spojené Šlachy ohýbaců 3 předních prstů, 1 pár zpěvných svalů, etiópska a orientální oblast Tyrannidae - tyranovití (400) Nezávislé prsty, 1-2 páry zpěvných svalů, tropy J Am OSCINES - zpěvní (859/4550) Nezávislé prsty, 7-9 párů zpěvných svalů, 40 Čeledí Menuridae - lyrochvostovití (2) Nezávislé prsty, 2-3 páry zpěvných svalů, Austrálie Systém podle hybridizace DMA (Sibley & Ahlquist 1990) ^— Corvída(hlavně Austrálie; lyroďivosti, lemčíci,, krkavcovitL,) ■ nassen -j — Tyrann i (pantropické rozšíření; tyrani, hrnčířích mravenčíci,.,) Passeri -I I— Passerida (hlavně starý svět; pěnkavy., pěnice, lejscL špačci,,) Eurylaimide - lobošovití loboŠ smaragdový Menuridae - lyrochvostovití Tyrannidae - tyranovití Osanes - zpěvní Menuridae „Corvida" Passerida 1) Menuridae - lyrochvostovití 2) „Corvida" - převážně Austrálie 2a) Corvoidea Lemčíkovití - Ptilonorhynchidae (Aus) Raj kovití - Parád isaeidae (NGuinea) Zluvovití - Oriolidae Havranovití - Corvidae Tuhýkovití - Laniidae - zej k 3) Passerida - starý svět 3a) Muscicapoidea: Br kos lávo v i ti - Bombycillidae Skorcovití - Cinclidae Lejskovití - Muscicapidae Drozdovi ti - Turdidae Spáč kovití - Sturnidae (859/4530) 3b) Sylvioidea: Brhlíkovití - Sittidae Zednickovití - Tichodromatidae Soupálkovití - Certhiidae Strízlíkovití - Troglodytidae Sýkorovití - Paridae Mlynaríkovití - Aegithalidae Králic kovití - Regulidae MoudivláČkovití - Remizidae Vlaštovkovití - Hirundinidae Sýkoricovití - Timaliidae Pěnicovití - Sylviidae 3c) Passeroidea: Skrivanovití - Alaudidae Vrabcovití - Passeridae Konipasovití - Motacillidae PěvuŠkovití - Prunellidae Pěnkavovití - Fringillidae Strnadovití - Emberizidae 01