SROVNÁVACÍ FYZIOLOGIE OBRATLOVCŮ
E-mail: jipa@sci.muni.czE-mail: jipa@sci.muni.cz
Tel: 532 146 223
VNĚJŠÍ a VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ
1. ÚVOD
Vnější prostředí:
atmosféra
procentuální zastoupení jednotlivých plynů
barometrický tlakbarometrický tlak (poměrný tlak jednotlivých plynů je konstantní)
teplota, záření
voda
salinita (osmomolarita), iontové složení, Na+, Cl-, Ca2+, Mg2+, SO4
2obsah
rozpuštěných plynů, zejména 02 a CO2 + H2O <-> H+ + HCO3-obsah rozpuštěných plynů, zejména 02 a CO2 + H2O <-> H+ + HCO3(voda
je přirozeně slabě alkalická, je však pufrovaná H+ ionty za vzniku HCO3-)
teplota
hydrostatický tlakhydrostatický tlak
koncentrace molekul => koncentrační gradienty, rychlost chem. reakcí
teplota => rychlost chemických reakcí a tekutost lipidů (stabilitateplota => rychlost chemických reakcí a tekutost lipidů (stabilita
membrán)
tlak => mechanický stres
proudění ~ tepelná i látková výměna
záření ~ chemické reakce
Vnitřní prostředí:
Extracelulární (mezibuněnčné) x Intracelulární (uvnitř buněk)
Všichni obratlovci aktivně (dynamická rovnováha) regulují parametry svého
vnitřního prostředí a zachovávají ho tak prakticky konstantní ­ toto udržování
stabilního vnitřního prostředí se nazývá homeostáze. Nejpozději vyvinutí
živočichové, jako jsou savci a ptáci, regulují homeostázi nejdokonaleji
(nejkomplikovaněji).
Homeostáze nemusí být ale přesně regulována pouze fyziologickýmiHomeostáze nemusí být ale přesně regulována pouze fyziologickými
mechanismy, ale i vnějším prostředím.
Např. některé ryby žijící v ledovém oceánu antarktidy mají stejnou teplotu těla jako
okolní voda (-1,9 oC). Jak teplota vody, tak jejich těl se nemění v průběhu roku o více
jak 1 oC, což je srovnatelné či méně než teplota lidského těla v průběhu dne.jak 1 oC, což je srovnatelné či méně než teplota lidského těla v průběhu dne.
Zachovat stabilní všechny parametry nemusí být u různých druhů stejněZachovat stabilní všechny parametry nemusí být u různých druhů stejně
důležité, např. teplota.
Vedle homeostáze existuje ještě enantiostasis, což je stav kdy je funkce
zachována změnou několika fyziologických proměných.
Př. Někteří krabi při přenosu z mořské vody do brakické sníží koncentraci iontů a
osmotický tlak svých tělních tekutin, tím se zvýšení hladiny amoniaku a tím pádem i
pH jeho hemolymfy. A ačkoliv za nízké koncentrace solí v hemolymfě jejichpH jeho hemolymfy. A ačkoliv za nízké koncentrace solí v hemolymfě jejich
respirační barvivo (hemocyanin) má nižší afinitu ke kyslíku, tak vyší pH tuto afinitu
zvyšuje a celkově tak zůstane úroveň transportu kyslíku hemolymfou běhemzvyšuje a celkově tak zůstane úroveň transportu kyslíku hemolymfou během
přenosu z mořské vody do brakické nezměněna.
pH hemolymfy
khemocyaninu
pH hemolymfy
afinita O2 x koncetraci iontů v hemolymfě
khemocyaninu
vhemolymfě
relativně stabilní afinita O2
k hemocyaninu
afinitaO2khemocyaninu
vhemolymfě
afinita O2 x pH hemolmfy
koncentrace iontů v hemolymfě (~osmotický tlak)
závisí na koncentraci iontů ve vnějším prostředí
afinitaO
Srovnání počtu druhů u jednotlivých živočišných skupin
(v tisících)(v tisících)
Obratlovci ­ 3,7%
Bezobratlí ­ 96,3%Bezobratlí ­ 96,3%
Členovci ­ 86%
Fylogenetická četnost jednotlivých skupin obratlovců
ADAPTACE
Adaptace ­ evoluční adaptace
-> výsledkem jsou možnosti fyziologické adaptace, rozsah (plasticita) tolerance-> výsledkem jsou možnosti fyziologické adaptace, rozsah (plasticita) tolerance
a rezistence
-> cílem pak přežít a mít potomky (fitness)
-> jednotlivé vlastnosti nemusí vždy vypadat jako nejlepší řešení, je třeba zachovat-> jednotlivé vlastnosti nemusí vždy vypadat jako nejlepší řešení, je třeba zachovat
jejich celkovou souhru
-> všichni obratlovci jsou relativně velcí-> všichni obratlovci jsou relativně velcí
živočichové (v dospělosti > 10g), z toho
plyne i jejich značná strukturní složitost
a nutnost kvalitního řízenía nutnost kvalitního řízení
­ neuroendokrinní systém s centrální
jednotkou (integrace vnějších a vnitřních
signálů)
Convergence tvarů
Užívané předpony
poikilo ­, veličina se mění
homeo -, veličina se nemění
Př. s tělní teplotou: V obou případech se může uplatňovat jak regulace
(aktivně řízeno organismem), tak přizpůsobení vnějšímu prostředí. Člověk je
homeotermní s termoregulací, ryby antarktických vod jsou homeotermníhomeotermní s termoregulací, ryby antarktických vod jsou homeotermní
přizpůsobením se danému prostředí. Tyto předpony tedy nevypovídají o
fyziologické regulaci dané veličiny. Člověk je však endotermní a většina ryb
ektotermní.ektotermní.
ekto -, vnější
ento -, vnitřníento -, vnitřní
eury -, široká míra tolerance pro danou veličinu
steno -, úzká míra tolerance pro danou veličinu
Tolerance x Rezistence
tolerance - rozpětí parametrů prostředí, kdy organismus přežívá
rezistence ­ rozpětí parametru prostředí mezi dolní a horní hranicí tolerance
a okamžitou smrtí jedincea okamžitou smrtí jedince
Př. : Tolerance a rezistence pstruha na teplotu vodyPř. : Tolerance a rezistence pstruha na teplotu vody
Fyziologická adaptace ­ aklimatizace (+ aklimace)
Aklimatizace ­ posunutí hranic tolerance, např. v důsledku sezóních změn
Aklimace ­ aklimatizace v kontrolovaných laboratorních podmínkách (často změna jen jednoho parametru)
Př.: Polygon teplotní tolerance pstruha
aklimovaného na různou teplotuaklimovaného na různou teplotu
v rozsahu 0 ­ 24°C.
2. ENERGETIKA & METABOLIZMUS2. ENERGETIKA & METABOLIZMUS
- soustavný tok energie, zajišťující dostatek univerzálního energetického
přenašeče a donoru ­ ATP využívaném v celkovém metabolismu
=> zajištění membránových gradientů (Na/K, Ca2+ pumpy), pohybu,
metabolismu proteinů, sacharidů, lipidů,....+ produkce tepla
- část chemické energie je uchovávána také v ADP, AMP a creatin fosfátu
- metabolismus všech obratlovců je závislý na kyslíku a chemické energii
získané oxidací vhodných substrátů kyslíkem - aerobní metabolismus.získané oxidací vhodných substrátů kyslíkem - aerobní metabolismus.
Aerobním metabolismem je vytvářeno 95 % ATP (mitochondrie)Aerobním metabolismem je vytvářeno 95 % ATP (mitochondrie)
Anaerobní metabolismu tvoří jen 5% ATP (v cytoplasmě buněk)Anaerobní metabolismu tvoří jen 5% ATP (v cytoplasmě buněk)
Základní schéma energetického metabolismu buňkyZákladní schéma energetického metabolismu buňky
(AEROBNÍHO)
GLYKOLÝZAGLYKOLÝZA
(Embden-Meyerhofova dráha)
substrát glukózasubstrát glukóza
produkt pyruvát ~> laktát
laktát inhibuje glykolýzu
nespotřebovává se kyslík
=> anaerobní proces
neprodukuje se CO2neprodukuje se CO2
1xglukóza + 2xATP => 2xpyruvát (laktát) + 4xATP + 2xNADH + 2xH+ (-2x NADH + 2x H+)
Krebsův (citrátový) cyklus
1xATP + 3xNADH + 1xFADH
Krebs. cyklus => dostatek NADH a FADH
pro tvorbu protonového gradientupro tvorbu protonového gradientu
v mitochondriích jako pohonu ATPsyntáz
Schéma zapojení proteinů a lipidů
v jednotlivých krocích energetickéhov jednotlivých krocích energetického
metabolismu
Lipidy jako substrát pro energetický metabolismus
triglyceridy
-oxidace
glycerol mastné kyseliny
glykolýza
Aminokyseliny (proteiny) jako substrát pro energetický metabolismus
ANAEROBNÍ METABOLIZMUS
Nedostatek kyslíku: hypoxie ---> anoxie
(nejen nedostatek v prostředí, ale i v tkáních např. v důsledku větší spotřeby kyslíku při zvýšené námaze)(nejen nedostatek v prostředí, ale i v tkáních např. v důsledku větší spotřeby kyslíku při zvýšené námaze)
=> alternativní metabolické dráhy
Samotná glykolýza je nejvýznamnější dráha anaerobní syntézy ATP u obratlovcůSamotná glykolýza je nejvýznamnější dráha anaerobní syntézy ATP u obratlovců
- neodbouraný pyruvát je snadno přeměněn na laktát, vysoká koncentrace laktátu
způsobuje akumulaci pyruvátu a tím zastavení glykolýzy.způsobuje akumulaci pyruvátu a tím zastavení glykolýzy.
=> pro co největší využití nutná schopnost odbourat laktát=> pro co největší využití nutná schopnost odbourat laktát
nebo zvýšit rezistenci k jeho vysoké koncentraci
Obratlovci obecně malé možnosti ve využití anaerobních metabolických drahObratlovci obecně malé možnosti ve využití anaerobních metabolických drah
pro celkovou produkci energie
(nejlépe vyvinuto pravděpodobně u ryb)
A. U některých ryb (kaprovití) prokázána schopnost metabolizovat acetyl-CoA
(nejlépe vyvinuto pravděpodobně u ryb)
A. U některých ryb (kaprovití) prokázána schopnost metabolizovat acetyl-CoA
na acetát ­> acetaldehyd -> etanol
acetate thiokinazeacetate thiokinaze
B. Různé koncové metabolity lipidy
- succinát
- lipidy (elongace acetylCoA)
- amoniak (deaminace aminokyselin ve spřažených reakcích)
R-NH2 + NAPH+ + H2O -> R-OH + NADPH/H+ + NH3R-NH2 + NAPH+ + H2O -> R-OH + NADPH/H+ + NH3
C. Variabilita koncentrace enzymů glykotýzy a Krebsova cyklu a rezistence
ke zvýšené koncentraci laktátu v červených a bílých svalových fibrilách.ke zvýšené koncentraci laktátu v červených a bílých svalových fibrilách.
Arapaima x tuňák (Euthynnus)Arapaima x tuňák (Euthynnus)
BF ČF BF ČF
AnaerobníAnaerobní
pyruvát kináza 103 134 1295 195
Lactát dehydrogenáza 260 263 5492 514Lactát dehydrogenáza 260 263 5492 514
Aerobní
červená svalovina / pomalá
- převažují menší tmavé fibrily
s množstvím mitochondrií
a myoglobinu
citrát syntáza 1,7 3,3 2,1 20,6
malát dehydrogenáza 140 221 718 723
glutamát dehydrogenáza 1,3 3,1 3,0 5,9
a myoglobinu
- vytrvalost a stabilita
bílá svalovina / rychlá
- převažují větší bílé fibrily
s menším množstvím mitochondrií
glutamát dehydrogenáza 1,3 3,1 3,0 5,9
glutamát-oxaloacetát
transamináza 11,2 54,4 43 102
s menším množstvím mitochondrií
a myoglobinu
- rychlé kontrakce
- vysoká ATPasová a glykolytická aktivita
ale malé zásoby a rychle se unaví
jednotky enzymové aktivity
Změny v koncentraci metabolitů v červené a bílé svalovině
po nástupu svalové aktivity tuňáka
Kreatin fosfát -1,73 -12,90
ATP -0,87 -2,60
po nástupu svalové aktivity tuňáka
(M na g živé váhy)
ATP -0,87 -2,60
Glykogen -1,70 -22,80
Glukóza -0,13 +2,01
Glukóza-6-fosfát +0,41 +2,30
Fruktóza-6-fosfát -0,21 -0,45
Fruktóza-1,6-fosfát -0,06 -0,34Fruktóza-1,6-fosfát -0,06 -0,34
Di(OH)acetonfosfát -0,05 -0,02
Glyceraldehyd-3-fosfát -0,04 -0,01
Citrát +0,08 -0,05
-Ketoglutarát -0,02 -0,07
Malát +0,13 +0,12
Laktát +5,9 +70,95
Periferní tkáně s menším prokrvením a nižším krevním tlakem, (např. bílá svalovina) produkují zejména laktát,
ten pak difunduje do tkání s větším prokrvením a tím i snadnější dostupností kyslíku (např. játra, červená
a srdeční svalovina) kde je dále oxidován na další anaerobní produkty jako je etanol nebo mastné kyseliny.
Předpokládá se, že v játrech jsou tyto pochody navíc spřaženy a anaerobním metabolismem aminokyselin.Předpokládá se, že v játrech jsou tyto pochody navíc spřaženy a anaerobním metabolismem aminokyselin.
Ostatní obratlovci (obojživelníci, plazi, ptáci a savci) jsou odkázáni prakticky pouze
na energii z glykolýzy. Jiné koncové produkty než laktát (např. sukcinát, alanin, etanol) se objevujína energii z glykolýzy. Jiné koncové produkty než laktát (např. sukcinát, alanin, etanol) se objevují
jen v minimální míře.
Schéma metabolismu substrátů na koncové produktySchéma metabolismu substrátů na koncové produkty
v průběhu anaerobního metabolismu vyších obratlovců
+ 2xATP
glukóza laktát
+ 2xATP
- 6xATP
Změny v zastoupení jednotlivých metabolitů
v krvi tuleně (M) před a po potopenív krvi tuleně (M) před a po potopení
M před potopením po potopení změnaM před potopením po potopení změna
Aspartát 96 73 -23
-Ketoglutarát 200 110 -90-Ketoglutarát 200 110 -90
Succinát 40 280 +240
Alanin 300 650 +350
Laktát 90 000 160 000 +70 000Laktát 90 000 160 000 +70 000
U těchto ploutvonožců bylo také zjištěno využívání metabolismus aminokyselin k zisku energie,
odhaduje se však že jeho energetický přínos představuje 1-2% energie získané anaerobně,
většina energie je získána z glykolýzy.většina energie je získána z glykolýzy.
Srovnání hladin laktátu v jednotlivých tkáních, zásob glykogenu a pH krve
u neaktivní a vysílené žáby (Xenopus laevis)u neaktivní a vysílené žáby (Xenopus laevis)
neaktivní vysílená
Jaterní glykogen (g%) 10,4 9,3Jaterní glykogen (g%) 10,4 9,3
Svalový glykogen
(Gastrocnemius, g%) 1,8 0,7
Celkový laktát (mg%) 11 213Celkový laktát (mg%) 11 213
Laktát v krvi (mg%) 42 177
Laktát v játrech (mg%) 29 144
Laktát ve svaluLaktát ve svalu
(Gastrocnemius, mg%) 98 289
pH krve 7,62 6,89pH krve 7,62 6,89
Někteří obojživelníci a plazi dlouhodobě snášejí hypoxii/anoxii, což je dáno velkou
tolerancí k vysokým koncentracím laktátu v tkáni, a to zéjména tolerancí k narušení
acidobasické rovnováhy, která vede až k uvolňování Ca2+ iontů z kostí do plasmy.acidobasické rovnováhy, která vede až k uvolňování Ca2+ iontů z kostí do plasmy.
Želva (Chrysemys) ponořená 180 dní do vody
sycené N2.
normoxie anoxienormoxie anoxie
laktát v krvi ~50mM >200mM
Ca2+ v plasmě 4mM >120mMCa2+ v plasmě 4mM >120mM
Až 2/3 Ca2+ jsou vázány na laktát. Předpokládá se, že takto vysoká koncentrace
Ca2+ v plasmě ovlivňuje i přenos nervového vzruchu a regulaci kontrakce svaloviny
(U této želvy in vitro prokázáno, že zvýšení hladiny Ca2+ zvyšuje srdeční kontrakci).
Pro obratlovce (zejména vyší) je jediným významným zdrojem energie za anearobních podmínek
glykolýza. Limitujícím faktorem pro její plné využití je hromadění laktátu, kterýglykolýza. Limitujícím faktorem pro její plné využití je hromadění laktátu, který
a) inhibuje vlastní glykolýzu
b) narušuje acidobasickou rovnováhu organismu.
Laktát se akumuluje při svalové práci (nedostatečně rychlý přísun kyslíku) a nebo během hypoxie
a anoxie. K odbourání laktátu jsou pak nutné aerobní podmínky, kromě svaloviny je velká část
laktátu odbourává a nebo přeměňuje zpět na glukózu (Coriho cyklus) v játrech a vrací se krevnímlaktátu odbourává a nebo přeměňuje zpět na glukózu (Coriho cyklus) v játrech a vrací se krevním
oběhem zpět do mozku a svalů. U člověka je hladina laktátu v krvi relativně stabilní až do 70%
pracovní zátěže (anaerobní / hyperlaktemnický práh (threshold)) , se zvyšující zátěží se pak
hladina laktátu lineárně zvyšuje.
Srovnání klidové spotřeby kyslíku, produkce laktátu při aktivitě
a čas potřebný k jeho odbourání
mlok potkan
Aerobní metabolismus
ml O2 za hodinu 3,9 120ml O2 za hodinu 3,9 120
mmoly ATP za hodinu 1,09 (3,58) 3,6 (3,57)
Anaerobní metabolismu
akumulovaný laktát (mg) 153 90akumulovaný laktát (mg) 153 90
ATP z laktátu (mmoly) 2,6 (58,85) 1,5 (60,00)
Aerobní odbourání laktátuAerobní odbourání laktátu
ATP z odbouraného laktátu (mmoly) 30,6 18
potřebný čas (minuty) 1680 32
3. CELKOVÁ ENERGETIKA & METABOLIZMUS
Chemická energie
- Teplo
- Chemická energieChemická energie - Chemická energie
- Práce
O2 CO2
Respirační kv(q)ocient ­ RQ
Přímá a nepřímá
teplo vydaný CO2 na přijatý O2
cukry ­ 1
lipidy ­ 0,7
Přímá a nepřímá
kalorimetrie
lipidy ­ 0,7
proteiny ­ 0,84 (je třeba započítat i dusík)
Přijmutá chemická energie
(ChE)
Vyloučená chemická
Absorbovaná
Vyloučená chemická
energie (fecal)
chemická energie
ChE Vnější práceChE
vyloučená močí,
kůží, sekrety atd.
Provoz
Vnější práce
Teplo
ChE
uložená do staby/růstu
organismu
Provoz
cirkulace,
respirace,
peristaltika střev atd.
(Energie vnitřní práce)(Energie vnitřní práce)
Srovnání spotřeby O2 (intenzita metabolismu) a velikosti těla u různých skupin organismů
3 hlavní kategorie organismů ­ jednobuněnční, mnohobuněnční ektotermové a endotermové
- Se zvyšující se složitostí, se zvyšují- Se zvyšující se složitostí, se zvyšují
i energetické nároky
- Metabolismus je úměrný celkovému- Metabolismus je úměrný celkovému
povrchu (skok z jednobuněčných
k mnohobuněčným organismům)
jednobuněční (1, pro krychli)
povrch ­ 62 ( 6 x 1 x 1)
mnohobuněční (1, pro krychli, 1000 buněk)
povrch ­ 602 (1000 x (6 x 0,1 x 0,1))
=> ~ 10x (9,8x) vetší metabolismus=> ~ 10x (9,8x) vetší metabolismus
- Nárůst u endotermů je dán i dalšími faktory
Jedním z nejklíčovějších parametrů korelujících s intenzitou metabolizmu
je celková plocha membrán mitochondrií. I při podobné morfologiije celková plocha membrán mitochondrií. I při podobné morfologii
a biochemizmu mají savci o něco větší
(i plocha crist) a četnější mitochondrie(i plocha crist) a četnější mitochondrie
něž endotermové. Proporcionální
zastoupení v jednotlivých tkáních/
orgánech je si ale celkově veliceorgánech je si ale celkově velice
podobné.
Proporce mezi spotřebou kyslíku,
velikostí těla a plochou mitochondriálníchvelikostí těla a plochou mitochondriálních
membrán pro různé tkáně (plíce, mozek,
srdce, ledviny, játra, kosterní svaly)
u savců.u savců.
Srovnání tělní teploty, velikosti orgánů, standardního/basálního metabolismu
celkového a jater, a náročnosti jaterního Na+ transportu
u ještěrky (A. nuchalis) a myši (M. musculus).u ještěrky (A. nuchalis) a myši (M. musculus).
ještěrka myš poměr
myš/ještěrkamyš/ještěrka
hmotnost těla (g) 34,3 32,1 1,1
teplota těla (°C) 37,0 36,8 1,0
velikost jater (% celkem) 10,7 20,7 1,9velikost jater (% celkem) 10,7 20,7 1,9
velikost ledvin (% celkem) 1,9 5,9 3,1
velikost srdce (% celkem) 1,1 2,8 2,5
velikost mozku (% celkem) 1,7 5,5 3,3
VO2 (ml O2 / g h)
celkem 0,2 1,62 8,1
játra (in vitro, per gram) 0,9 4,59 5,1játra (in vitro, per gram) 0,9 4,59 5,1
Na+ transport (in vitro, per gram) 0,22 1,97 9,0
objem mitochondrií (%) 12,4 16,0 1,3
mitochondriální povrchy
total (m2) 3,4 10,2 3,0
cristae (m2/g) 15,5 22,9 1,5cristae (m /g) 15,5 22,9 1,5
vnitřek (m2/g) 0,79 1,34 1,7
cytochrom oxidáza 11,2 30,0 2,7
(nmol O2 /mg min)
Celkově je intenzita metabolizmu lineárně
úměrná velikosti organismu
relativně, však menší organismy mají
intenzitu metabolismu vyšší.
Pro konstitutivně endotermní organismy jsou ~1.5 - 2g
pravděpodobně mezní hmotností pro zachovánípravděpodobně mezní hmotností pro zachování
homeostáze (netopýrek thajský, bělozubka nejmenší
a kolibřík (Mellisuga helenae)).
watt / kg
Intenzita bazálního
normální normální metabolizmus
teplota (°C) metabolismus při 38 °C (korekce)
Intenzita bazálního
a standardního
metabolismu u ektoa
endotermních
Savci 38 3,34 3,34
ježura Zaglossus 32 0,86 1,53
ježura Tachyglossus 32 0,98 1,81
a endotermních
obratlovců
ježura Tachyglossus 32 0,98 1,81
ptakopysk Ornithorhynchus 32 2,21 3,8
Edentata 33 1,69 2,66
Marsupialia 35 2,37 3,00
Insectivora (primitivní) 35 2,76 3,63Insectivora (primitivní) 35 2,76 3,63
zlatokrt 35 2,86 3,76
bělozubky 36 6,7 8,0
rejsci 38 13,4 13,4
Ptáci
nelétaví/běžci 37 2,10 2,31
ptáci obecně 40 4,05 3,37ptáci obecně 40 4,05 3,37
pěvci 41 7,40 5,62
Plazi
želvy 20 0,15 0,58želvy 20 0,15 0,58
ještěři 30 0,40 1,02
hadi 30 0,48 1,02
krokodýli 23 0,29 1,06krokodýli 23 0,29 1,06
Obojživelníci
beznozí (červoři) 25 0,15 0,25
mloci 20 0,06 0,33mloci 20 0,06 0,33
bezplicí mloci 20 0,07 0,36
žáby 20 0,21 1,07
Intenzita metabolismu x aktivita organismu
savci mají schopnost zvýšit metabolismus (spotřeba O2 při maximální
aktivitě oproti spotřebě O2 pro bazální metabolismus)aktivitě oproti spotřebě O2 pro bazální metabolismus)
- < 4 kg, ~ 8.3x
- větší savci (pes, člověk, kůň) ~ 11.5x
ektotermové mají schopnost zvýšit metabolismus 5 ­ 10x
Intenzita metabolismu u ropuchy Bufo boreas
v klidu a v průběhu aktivity v závislosti na její velikosti
Nástup aktivity a zastoupení
Metabolismus obratlovců je
limitován dostupností kyslíku
Nástup aktivity a zastoupení
anaerobního a aerobního
metabolismu u člověka.
limitován dostupností kyslíku
a energetických zdrojů
(a enzymovou kapacitou)
produkce ATP mol / g min
aktivita aerobně anaerobně celkově % anaerobně
SavciSavci
hraboš 30 sec 23,2 12,6 35,8 35 %
Hadi
chřestýš 5 min 2,1 3,2 5,4 60%chřestýš 5 min 2,1 3,2 5,4 60%
Ještěrka
Aniella 2 min 2,0 7,1 9,2 78%Aniella 2 min 2,0 7,1 9,2 78%
Obojživelníci
skokan 3 min 2,9 0,8 3,7 21%skokan 3 min 2,9 0,8 3,7 21%
Nástup anaerobního prahu u člověka a varana.
Poměry mezi prací (watt) aerobním
metabolismem (spotřeba O2),
koncentrací laktátu v krvi a respirací
u atleta.u atleta.
Anaerobní práh / treshhold
u varana (V. exanthematicus).
Závislost intenzity metabolismu a teploty prostředí
Intenzita metabolismu se mění i s příjmem potravy (dostupnost substrátů)
a s dostupností kyslíku:
a) metaboličtí regulátoři (většina obratlovců)a) metaboličtí regulátoři (většina obratlovců)
b) metaboličtí konformeři (většina bezobratlých a někteří vodní obratlovci)
- intenzita metabolismu dostupnosti odpovídá O2 z prostředí