Mokřady j sou často považovány za biotopy méněcenné, které by bylo záhodno vysušit. V lidském povědomí snad stále ještě přetrvává strach z vodníků, bludiček a podobných bytostí s vazbou na mokřady. „Praktici" považují mokřady za semeniště nemocí, komárů a pijavic.
Střetávání člověka a mokřadů znamená na jedné straně jejich ničení, na straně druhé využívání. Paradoxně k ničení často dochází tam, kde je mokřadů málo, v typicky mokradních oblastech jsou lidé na mokřadech závislí (potraviny, přístřeší, oděv). Mokřady j sou produkčně významným ekosystémem. I v podmínkách střední Evropy poskytují mokřady důležité produkty (ryby, dřevo, léčiva, píce), jde však jen o zlomek z celkového obj emu zemědělské výroby.
Vývoj rybníkářství u nás
• první rybníky písemně doloženy z 11. století
• větší rozvoj ve 14. stol za vlády Karla IV (Dokesko - Máchovo jezero)
•  16. stol. = „zlatý věk" českého rybníkářství; velké rybniční soustavy v j. Cechách (S. Netolický, J. Krčin, M. Ruthard)
17.-19. stol. - úpadek, řada rybničních soustav zrušena, hl. v úrodných oblastech, konec 19.-20. stol. obnova
Rybníky byly budovány za účelem chovu ryb, které se staly důležitým zdrojem příjmu feudálů. Cenná společenstva rostlin a živočichů se na nich vytvořila jaksi „mimochodem". Při stavbě rybníků zanikly bažiny, rašeliniště a podobné mokré biotopy.
O podobě vegetace na rybnících v 19. století toho mnoho nevíme, v historických pramenech j sou hlavně návody na hubení rybničních „plevelů". Na začátku 20. století byla většina rybníků oligo-mezotrofních až mezotrofních, čemuž odpovídalo druhové složení vesetace.
2. pol. 20. stol. — intenzifikace rybničního hospodaření, ale i dalších odvětví zemědělské výroby a oborů lidské činnosti vůbec (včetně vědeckého bádání a psaní publikací). Všude byle snaha po větší produkci - trvá dosud.
Intenzifikace využití krajiny a její důsledky
• na rybnících zvýšené dávky hnojiv, včetně umělých, a vápna, kapro-kachní systém hospodaření, vyhrnování rybníků pomocí těžké techniky (deponie). vysoká rybí obsádky, redukce letnění
• eutrofizace vod (i v důsledku jiných vlivů, např. atmosférické spady dusíku), změna chemismu substrátu, ústup citlivých druhů, ruderalizace litorálu
Odpovědí byla omezení ze strany orgánu ochrany
přírody - často bez znalosti situace na rybnících, a proto neúčinná nebo dokonce škodlivá pro některé složky biotopu (střet i mezi odborníky na studium různých skupin organismů, hl. botanikové a ornitologové).
Rybník Novosedelský Dolní s porostem plavínu - příklad plůdkového rybníka s hnojením organickými hnojivy
' ■*&


Odbahňování rybníka Allah IV v Bořím lese - co se stalo potom?
=*£
n*ifr>-
1
i    V*
m&
•

J"j_.*-?
Populace kriticky ohroženého druhu Gnaphalium luteo-album se zvětšila, nově se ve větším počtu objevila i kriticky ohrožená Dichostylis micheliana (= Cyperus michelianus); oba druhy přežívaly v semenné bance pod sedimentem a vytrvalou vegetací.
ipiťal ni i n J ulčoa l biawäcÄbifUľ
<r>
i
Další ochrana je však problematická kvůli nedostatku vody v rybníce =^> nová sukcese vytrvalých druhů
• toky - narovnávání, prohlubování koryta, stavba přehrad =^> omezení přirozené dynamiky toků, omezení migrace ryb, změna zonality, šíření invazních druhů -Reynoutria spp., Aster novi-belgii, Echinocystis lob at a, Helianthus tuberosus
• porosty rákosin, ostřic, mokré louky - převod na ornou půdu (kde v deštivém období stejně stojí voda) zmenšení retenční kapacity území, eroze
Mrtvé rameno v dolním Pomoraví zarostlé invazními druhy - Echinocystis lobata a Bidens frondosa
Mokřady patří k nejohroženějším ekosystémům, proto jsou chráněny národními zákony i mezinárodními úmluvami (Ramsarská úmluva, Natura 2000). Jejich rozumné využití je však nejen vhodné, ale i potřebné. Často zabraňuje zániku mokřadu (rybníky), produkty mokřadů jsou ekologické (stavební materiál, předměty denní potřeby, energie, hnojivo, kořenové čistírny odpadních vod). Širší využití mokřadů k produkci potravin by napomohlo zvládnout problém výživy lidstva.
Příklady využití mokřadů k produkci potravin, průmyslových surovin apod.
v současnosti pěstování rýže (Oryza sativa), místy lotosu (Nelumbo nuciferá) -jedlé oddenky, semena, Sagittaria latifolia (wapato; jedlé hlízy)
• z našich druhů jsou poživatelné např. Butomus umbellatus, Sagittaria sagittifolia, Alisma plantago-aquatica, orobince, rákos (oddenky), Tropa natans („vodní ořech")
• nejvyšším obsahem bílkovin se údajně vyznačují okřehky (Lemna spp.)? uplatnění ve výživě brání vysoký obsah kyseliny šťavelové
• léčivé rostliny - Acorus calamus, Drosera rotundifolia, Iris pseudacorus, Epilobiumparviflorum, Menyanthes trifoliata aj.; širšímu využití často brání vzácný výskyt těchto rostlin
Rýže (Oryza sativa) tvoří hlavní složku výživy u velké části lidské populace
jedlými oddenky a plody
i ft/«' Kaut
,httfK//botan

I
cs.tamu.edu/FLORA/picl/lotusrt.j
fa&Sft&lwJ tei/š&twtJ^
«nníttt« ftotaa*.
Puškvorec (Acorus calamus) je účinný při léčbě žaludečních potíží a používá se i do bylinných likérů
• vysoké ostřice v minulosti využívány jako stelivo, porosty obnažených den k pastvě dobytka, některá makrofyta jako krmivo
• makrofyta lze použít jako hnojivo (např. Chara spp. - vysoký obsah Ca)
• letněné rybníky se dříve osévaly (obiloviny, košťáloviny aj.), odtěžený sediment lze po úpravě použít jako zahradní zeminu
• rákos, orobinec, mařice {Cladium mariscus), Scirpus spp. - stébla využívána jako stavební materiál (sev. Německo, Británie - střešní krytiny; Indie, J. Amerika - domy a jejich části, lodě, předměty denní potřeby)
• využití rašeliny a slatiny (balneológie, palivo, izolační materiál)
• čištění odpadních vod - kořenové čistírny (rákos, orobinec), makrofyta - Lemnaceae, Ceratophyllum aj.
Příprava orobince pro průmyslové zpracování (jez. Patzcuaro, Mexiko)
Výrobky ze skřípince (Schoenoplectus lacustris) - Indie (Jain et al. 2005); skřípinec se zde i pěstuje
//
\v

Plavidla obyvatel okolí jez. Titicaca (Peru) se vyrábějí z druhu Scirpus californicus (tzv. totora nebo tatora)
■»
www.museum.upenn.eau/expeaiiion
Cladium maris cus se hojně vyskytuje v atlantické části Evropy a místy se využívá k výrobě střešních krytin
V poslední době se stále více rozšiřuje pěstování vodních a mokřadních rostlin pro okrasu v zahradních jezírkách, často spolu s rybami. Další rostliny jsou využívány akvaristy. Úskalím této záliby je šíření nepůvodních druhů
(např. Pistia stratioides, Eichhornia crassipes, Egeria densa, Elodea spp.? Hydrilla verticillata, Myriophyllum aquaticum, z ryb slunečnice pestrá aj.; z Eurasie na jiné kontinenty např. Myriophyllum spicatum, Najas minor Ceratophyllum demersum, Potamogeton crispus (S. Amerika, Austrálie) aj.) a okrasných kultivarů (např. různé kultivary Nymphaea alba) do přírody. K šíření nepůvodních druhů však přispívá i dovoz rybích násad ze zahraničí (Lindernia dubia, z ryb střevlička východní -Pseudorasbora parva).
ft-.
f ulil
V^FÍ
IWÍM
^í'1
ítffufc
^
Akvaristice se věnuje řada jednotlivců i zájmových sdružení
■
á
11 ■
h i-

(f.. I I
"V,
T^
***■

http://www.haarstrang.de/stichli.htm
Výstavba zahradních jezírek se těší vzrůstající oblibě
WatĽr h-yacinth Eidiharnia craaípet
Ph-Dtfj by AliiĽn Fc* Copyright 1997 LnivĽriity of Florida
Nepůvodní invázni druhy vod - Eichhornia crassipes a střevlička východní (^seudorasbora parva)
Lindernia dubia je severoamerický druh obnažených den, u nás se zatím příliš nešíří
^
ŕ