ˇ tělo většinou silně sklerotizované * pronotum vyvinuto ve tvaru štítu * přední pár křídel přeměněn v krovky (elytry), druhý je blanitý (někdy zakrnělý) * ústní orgány kousací * nejbohatší řád ­ okolo 350 000 druhů ze 4 podřádů (40 % hmyzu a 30 % všech živočichů jsou brouci) * u nás ca 5 600 druhů ze 3 podřádů a 112 čeledí (v podřádu Myxophaga pouze jeden zástupce) Coleoptera ­ brouci ˇ larvy i imaga jsou dravci * u nás 5 čeledí Podřád: Adephaga ­ masožraví Čeleď: Carabidae ­ střevlíkovití * u nás 560 druhů * velikost od 4 cm do 2,5 mm * velká kusadla namířená do předu, většinou dobře sklerotizovaní, zástupci r. Carabus mají redukovaná blanitá křídla ­ nelétají * při podráždění vystřikují kyselinu máselnou, někteří "střílí" * většinou žijí na povrchu půdy, bioindikačně významná skupina Cicindela campestris ­ svižník polní, 15 mm svižníci, u nás 5 druhů, mají nápadná kusadla; žijí na obnažených osluněných substrátech; larvy ve svislých trubičkovitých komůrkách Cicindela sylvicola ­ svižník lesomil, 15 mm Cicindelini Calosoma inquisitor ­ krajník hnědý, 20 mm, stepní teplé lokality Calosoma sycophanta ­ krajník pižmový, 30 mm, lužní lesy krajnící preferují housenky motýlů; k. pižmový je hojný v letech, kdy se přemnoží bekyně velkohlavá Carabini Carabus scheidleri ­ střevlík scheidlerův, hojný druh, častý v agrocenózách, okraje polí atd.; barevně variabilní od fialové až po zlatě-zelenou; jemná, ale viditelná řetízková struktura krovek; 25 mm pohlavní dimorfismus střevlíků: samec s nápadně tlustšími 4-mi zadními články předních chodidel Carabini Carabus ulrichii ­ střevlík ulrichův, jeden z největších střevlíků; lokálně běžnější, lesních druh od doubrav po luhy; kolem Brna častý; 30 mm Carabus cancelatus ­ střevlík měděný, podobný předešlému, ale menší, světlejší a s červenými stehny a 1. článkem tykadel; hojný, častý kolem polí; 25 mm Carabini Carabus cancelatus Carabus granulatus ­ střevlík zrnitý, typově podobný předešlým dvěma, ale nápadně menší a také plošší; často pod kůrou, kde přezimuje v komůrce (viz obr.); hlavně lužní lesy; 18 mm Carabini Carabus hortensis ­ střevlík zahradní, nápadný pravidelnými jamkami na krovkách, které jsou čtverhranné; velmi hojný druh lesních a křovinných stanovišť takřka všude; 23 mm Carabini Carabus intricatus ­ střevlík vrásčitý, stabilní v barvě; spíše teplomilný druh; v lesních stanovištích, místy řídký, ale v okolí Brna to je nejhojnější velký střevlík ­ i na synantropních stanovištích; 27 mm Carabini Carabus violaceus ­ střevlík fialový, nejhojnější Carabus; v nerůznějších stanovištích po celém území; preferuje lesní a křovinné biotopy; 27 mm Carabini Carabus coriaceus ­ střevlík kožitý, náš největší střevlík, středně hojný lesní druh; 40 mm Carabini Carabus auronitens ­ střevlík zlatolesklý, poměrně hojný druh zachovalých (hlavně suťových) lesů, často je k nalezení pod kůrou starých javorů klenů a často výš po kmeni; 27 mm Carabini Cychrus attenuatus, nápadná je úzká hlava s dlouhými dopředu namířenými kusadly ­ ty slouží k vyžírání plžů - oba naše druhy jsou malakofágní; žijí v zachovalých listnatých lesích ­ ve dřevě i sutinách, C. attenuatus je často pod kůrou klenů u paty; 17 mm Leistus ferrugineus, běžný lesní druh, hlavně lužní lesy nížin; složitě utváření kusadla ­ živí se chvostoskoky; 7 mm Cychrini Nebriini Notiophilus biguttatus, běžný na sušších polozastíněných stanovištích, poznatelný podle žluté skvrny na konci krovek; 5 mm Notiophilus palustris, vlhkomilný druh; 5 mm specialisti na chvostoskoky Notiophilini Omophron limbatum, žije zahrabán v písčitých substrátech na březích vod, nehojný; 6 mm Loricera pillicornis, břehy vod, lužní lesy; běžná; 7 mm Omophronini Loricerini Blethisa multipuntata, charakteristická struktura krovek, druh litorálů vysychajících tůní a rybníků ­ ve vlhkém bahně a vegetaci, hojná na Břeclavsku; 11 mm Elaphrini Elaphrus riparius, podmáčené okraje vod, zvláště tůně nížin, v lužních lesích; hojný; 7 mm Elaphrus cupreus, ekologie stejná jak u předešlého, jen o něco méně častý; 8 mm Elaphrini Clivina fossor, hrabavé přední končetiny; měkké substráty vlhkých břehů vod, běžná; délka 6 mm Dyschirius sp., ekologie jako předchozí ­ opět hrabavé nohy; druhově bohatý rod, obtížná determinace; do 3 mm Clivinini Aptinus bombarda - prskavec, poměrně vzácný lesní druh; při podráždění "prská" ­ dobře slyšitelné + bílý obláček, prskne jen jedlou a silně na rozdíl o r. Brachinus, kde prskají méně, ale mohou vícekrát po sobě; 10 mm Brachinus crepitans - prskavec, běžný; otevřená sušší stanoviště, často okraje polí; 6 mm Brachinini Trechus quadristriatus, hojný druh otevřených stanovišť; tento rod je druhově bohatý a determinačně problematický; 3,5 mm Elaphropus diabrachys, vzácnější druh teplých stepních lokalit; 2 mm Trechini Tachyini Bembidion articulatum, běžný druh břehů vod, hlavně luční tůně; 3 mm Bembidiini druhově nejbohatší rod vůbec, známo okolo 1500 druhů, u nás přes 75 Bembidium varium, běžný druh písčitých břehů vod; 5 mm Bembidion lampros, běžný druh xerotermních stanovišť, častý kolem polí; 3 mm Bembidiini Poecilus cupreus, v rámci tribu je charakteristický červený první článek tykadel; hojný druh, i na synatropních stanovištích, suché trávníky ve městech; 12 mm Pterostichus pilosus, horský lesní druh Karpat, u nás vzácný, hlavně Beskydy; 17 mm Pterostichini Pterostichus oblongopunctatus, jeden z nejhojnějších střevlíků; lesní druh, často v tlejícím dřevě, hojný i v smrkových monokulturách; 11 mm Pterostichini Pterostichus burmeisteri, jeden z mála na první pohled poznatelný druh; podhorský lesní druh; 12 mm Abax parallelepipedus, pro rod je typická kýlovitě vystouplá báze sedmého mezirýží; hojný lesní druh; 18 mm Pterostichini PlatyniniPlatinus assimilis, velmi hojný druh; lesní a typicky podkorní ­ stromy i padlé dřevo; 11 mm Zabrini Amara sp. - kvapník, početný rod, determinačně složitější, často suchá a vegetací málo porostlá stanoviště; 5-15 mm Harpalus distinguendus, jeden z nejhojnějších zástupců rodu, preferuje suché sypké substráty, častý na polích; dosti variabilní; 10 mm Harpalini Harpalus sp., druhově početný rod, determinačně obtížný, většina druhů je suchomilná a vázaná na otevřená stanoviště Badister sp., několik druhů podobně vypadajících, lišících se kresbou, různé biotopy, středně vlhké až vlhké; 7 mm Licinini Panageus sp., dva podobné druhy, jeden je na okrajích vod a druhy na stepních lokalitách; 8 mmPanagaeini Drypta dentata, jediný zástupce tribu, nezaměnitelné zbarvení, krovky v zadu uťaté; dříve vzácný druh, dnes je poměrně hojný, otevřená stanoviště i okraje polí, 10 mm Lebiini Lebia chlorocephala, charakteristický zbarvením; často pod kůrou ­ což je typické i pro dost dalších zástupců tribu; 6 mm; krovky v zadu uťaté ­ znak tribu Dryptini Čeleď: Haliplidae ­ plavčíkovití * drobná čeleď, u nás 3 rody a 14 druhů * larvy i imaga vodní, hlavně ve vegetaci litorálu stojatých vod * velikost okolo 2,5 mm Haliplus sp., u nás 14 druhů, špatně poznatelných Čeleď: Noteridae * u nás jen dva druhy jediného rodu * tvarově připomínají malého potápníka Noterus sp., na rozdíl od potápníků mají takadla s paličkou a částěčně nepravidelné jamky na krovkách; hojné druhy stojatých vod; 4,5 mm Čeleď: Dytiscidae ­ potápníkovití * druhově početná čeleď, u nás okolo 140 druhů * larvy i imaga vodní, larvy mají mimotělní trávení, trávicí fermenty vstřikují do kořisti dutými kusadly * nejvíce druhů je v mělkých periodických vodách ­ vegetací zarostlé mokřady; méně v tekoucích, ale i specialisté na prameny a rašeliniště Hyphydrus ovatus, charakteristický téměř kulovitý tvar; poměrně hojný druhy litorálů tůní, 5 mm Laccophilus sp., u nás dva podobné druhy, ale dík kresbě poznatelné od ostatních, stojaté a pomalu tekoucí vody; 4 mm Dytiscidae Graptodytes sp., druhy stojatých a pomalu tekoucích vod, charakteristická kresba; u nás 4 druhy; 2 mm Agabus sp., druhově početný rod (ca 25 spp.); imága tmavá někdy se slabší žlutou kresbou; nerůznější biotopy, např. i pod kameny v pramenech Dytiscidae Platambus maculatus, snad nejhojnější potápník a nezaměnitelný jak imago tak larva; nejrůznější vody ­ ubikvista jak sviňa; 8 mm Acilius sulcatus ­ příkopník; opět výrazný pohlavní dimorfismus; častý druhy zarostlých mělkých vod; u nás v tomto rodě ještě jeden podobný, ale vzácný druh; 16 mm Dytiscidae Oreodytes sp., drobní potápníci do 2,5 mm; jako jedni z mála jsou i v drobných a rychleji tekoucích vodotečích Dytiscus marginalis ­ potápník vroubený; nejhojnější z rodu; výrazný pohlavní dimorfismus; 35 mm Dytiscidae Čeleď: Gyrinidae ­ vírníkovití * u nás okolo 11 druhů, 3 rody, larvy i imaga vodní * imaga na hladině ­ ponořena spodní strana těla, potápí se a jsou i výborní letci * pouze 1. pár končetin normálně vyvinut, zbylé jsou krátké a slouží k plavání, po hladině se pohybují ve spirálách * oči rozdělené na 2 poloviny Gyrinus substriatus, nejhojnější zástupce rodu (u nás 9 spp.), na hladině stojatých a pomalu tekoucích vod, často ve vysokých abundancích; 6 mm Gyrininae Orectochilus villosus, jediný u nás z podčeledi; krovky chlupaté; v litorálu tekoucích vod, většinou větších řek; 5 mm Orectochilinae Čeleď: Spercheidae * u nás jen jediný zástupce * vázaný na mělké tůně Spercheus emarginatus, 6 mm * biologie jednotlivých čeledí je různá * náleží zde zbývající čeledi (106), 5 je vodních Podřád: Polyphaga ­ všežraví Čeleď: Hydraenidae - vodníkovití * imaga velmi drobná do 2 mm, u nás ca 30 druhů * imaga i larvy vodní, ve stojatých i tekoucích vodách, v litorálu, ale i v substrátu proudnice * determinačně obtížní, podle pohlavních orgánů Hydraena sp., velmi výrazná makadla! vodomil potápník Čeleď: Hydrophilidae ­ vodomilovití * velikost od 5 cm do 2 mm, u nás ca 100 druhů * larvy vodní a dravé, mimotělní trávení, ale nemají dutá kusadla * dospělci vodní, dobří letci a býložraví, podobně jako potápníci dýchají pomocí plastronu * od potápníků se imaga nejjednodušeji odliší průřezem těla: vodomilové ­ písmeno D, potápníci ­ eliptický Helophorus sp., u nás 17 velmi špatně rozlišitelných druhů; hlavně v zarostlých tůních; okolo 4 mm Hydrophilidae Sphaeridium sp., vodomilové, kteří žijí a plavou v řídkých kravincích; 7 mm Cercyon sp., drobné půdní druhy, mohou žít i v trusu; do 2 mm Hydrophilidae Hydrobius fuscipes, nejhojnější vodní vodomil, v různých typech vod; 7 mm Laccobius sp., drobní vodomilové do 3 mm, u nás ca 12 druhů; ve stojatých a pomalu tekoucích vodách Hydrophilidae Hydrochara caraboides, hojný druh tůní velkých řek (již. Morava); 13 mm Hydrophilus piceus ­ vodomil černý, největší vodní brouk na světě ­ až 50 mm, dnes u nás vzácný a ohrožený; stojaté vody nížin