Jednou z nejdůležitějších geologických věd
STRATIGRAFIE= studuje vrstevní sledy.
Zabývá se:
určováním jejich stáří, členěním,
srovnáváním (korelací), okolnostmi vzniku, vývojem
Historická geologie - časové zařazení částí zemské kůry, rekonstrukce vývoje povrchu v minulosti včetně vývoje biosféry v daných historických etapách
Určovaní stáří hornin
-radiometrické určování stáří (dříve absolutní) - které využívá poločasu rozpadu radioaktivních izotopů nejen U, ale i 016/18, C12/13
- tyto metody určují stáří v letech resp. milionech let.
- relativní určování stáří - základem je metoda časových korelací. Podle těchto znaků se určuje jestli např. 2 horniny se usadily ve stejné době nebo je jedna z nich starší.
\
Determination of absolute age of one of the geologic periods. The sandstone contains Cambrian fossils. Dikes A and B have been dated by radiometric methods. The Cambrian Period is younger than dike A and older than dike B. Can the absolute age of the Cambrian be determined from a single occurrence such as this?
Sandstone dated Cambrian by fossils
Princip Superpozice (Nicolaus Steno 1669) - vrstva ležící níže vždy starší než vrstva
ležící nad ní - (vrstva v podloží je vždy starší než vrstva v nadloží)
- platí pouze pro vrstvy uložené v normálním vrstevním sledu
diskordance - nesouhlasné uložení vrstev - přerušení sedimentace (hiát) -d. skrytá - zjistí se až po časovém určení vrstev d. úhlová (angulární)
Převrácení vrstevního sledu - tektonické deformace
FIGURE fl,7
Faulling caused the vertJcaJ displacement of these
sedimentary.beds in southern Nevada. (Photo by
Vzmk iticitiici a rasriatvck rdfrvbii na stio/hti strmil vratového hfikrovu.
8982460568826�542008
Norm al ny
Metody určování normální a převrácené        *rStevny pozice vrstev
1
■
■                                            '■■/■■%:■■■& ¥-**■■ bitci iiít
"i   d    ■■■                    ■ >ŕ> í-   %':*-■
V M v* v*'.-■'■'*tí*^.

"-'.Tffť'j. "..^
/    ■
•    K. -
t   o    g    a    o  e O   O    O    O    O   OD
^>   <5& ^cnm
i m
T^-rr.
Pr evf 0 teny v r s t e v n y sled
O   Q   ô   5    5   O   ů
«     •      e     •     o    r
Bioglyfy a mechanoglyfy
Gradační zvrstvení
■
mmmi
cssa       «S$><S^
Geologické libely

Směry svrstvení
Zvěraliny a úlomky, vtisky
Růstové pozice
Litostratigrafie, tefrostratigrafie, magnetostratigrafie, klimatostratigrafie...
Biostratigrafie - využívá pro stanovení stáří vrstev paleontologická kritéria
Princip nezvratnosti vývoje - ireverzibility (Louis Dollo r. 1893)
- skupina organizmů, která vymřela se již nikdy znovu neobjeví
Čím jsou horniny mladší, tím jsou společenstva organismů v nich evolučně pokročilejší, složitější a rozmanitější, a naopak.
Pravidlo stejných zkamenělin - (wiliam Smith 1815)
-vrstvy, které obsahují stejné zkameněliny jsou stejně staré Vyžívají se tzv. - vůdčí - indexové fosílie
Princip aktualismu
Vůdčí fosilie:
-  rychlý vývoj
- velké geografické rozšíření
- hojný výskyt
- snadné určení
Význam jednotlivých skupin se mění
v závislosti na vývoji a změnách prostředí
trilobit
nummulit
j  ■   I   I   I  I ".   I   I   ■  j  4   I
amonit
Vůdčí fosilie
význam pro celosvětové biozonálni' SUnénf /////A,   užívané pro regionální' biostrxjtígraf i í
J   nnaly  nebo žďdny výknam pro biostratigraficke korelace
Obr. 9-3. Výiium riiinjch luoimmicloch ikupin maítkých b.iobr.Mýeh uro kUitrili(i*n<M ílinlní finirouiki. Upnvino nudli I.F. Sákitlm > A. Zunoldy  134-1.
Stratigrafické korelace (litologické, biostratigrafické)
= vzájemné porovnávání vršte vních sledů, paralelizace dvou nebo více sledů
'-■ '■•"•'■[■■;: :---i^
Correlation by sequence of beds, Note the changes in thickness in the two areas.
FIGURE 2,7
Types of correlation.
= ammonite = coral
= snail
Correlation by fossils
mx = distinctive volcanic ash
Correlation by lithologic similarity. Also shows use of a keybed (an easily recognized bed)
Celá historie Země je podle fosilií - podle velkých událostí ve vývoji života rozdělena na éry:
archaikum (prahory)
proterozoikum(starohory)
paleozoikum (prvohory)
mezozoikum(druhohory)
T terciér (třetihory) kenozoikum^
kvartér (čtvrtohory)
Historická geologie
Před 4,5 mid, let
prvotní astrální stadium Země - shlukování pevných kosmických částic, vznik Země jako planety sluneční soustavy
postupná diferenciace zemské hmoty do obalů rozdílné hustoty -jádro, plášť, kůra
Prekambrium (4000 - 570 (590)mil. let)
-od vzniku kontinentální kůry - nejstarší známé horniny 3,9mld let -
zahrnuje % historie Země
-Konec kadomské vrásnění
-vznikla jádra budoucích kontinentů
-původně bezkyslíkatá atmosféra, postupné přibývání O
- geologické procesy zejména v archaiku podstatně odlišné od pozdějších období
- málo rozvinutý život nedostatek zřetelných zkamenělin
Witwatersrand conglomerate, South Africa
STÁŘÍ (Ma)	UJ h-O o UJ	LU í LU		t«- na konci prot. mizí ediakarská fauna - první známé »♦* vymírání /
550 900	PREKAMBRIUM	i O 8 B o	SVRCHNf	Po ukončení chladného období ke konci proterozoika - ediakarská nebo vendská fauna (fauna měkkých těl -
1600			STŘEDNÍ	♦          Australský štít, Ruská tabule, Africký štít) ♦ ♦ *♦  Před (800-700mil.) výrazné globální ochlazení zalednení '«kontinentů (v několika periodách)
3000			SPODNl	stopy oxidického zvetrávaní, snižování pH mořské vody - vznik karbonátů 2,3 mld první známé zalednení -
		ARCHAIKUM	SVRCHNÍ	páskované Fe rudy
3400			STŘEDNÍ	intenzivně metamorfované horniny   + granitoidy obklopované pásmy bazických a ultrabazických vyvřelin a klastických
4500 ?			SPODNÍ	sedimentu (drob) - „pásma zelenokamenu nedostatek volného kyslíku
			.............................	
Obr 12.   Základní clenrni prekambria.
Archaikum - vznik zemské kůry, atmosféry a hydrosféry
přebytek tepla (prvotní atmosféra - asi 1200 stupňů C), tavení hornin a metamorfóza
- intenzívní vulkanismus na povrchu
Atmosféra - přebytek C02, HCl, HF, NH3, nedostatek volného O
Hydrosféra - vysoká kyselost (nemohly vznikat vápence)
Nejstarší známé horniny -3,8-4 mld. let (Grónsko, Antarktida, západní Austrálie -granitoidy, ruly a metamorfované vyvřeliny), jednotlivé minerály až 4,2 mld. let. Archaikum - diferenciace zemské kůry, greenstone belts (masívy granitoidů obklopené pásy bazických a ultrabazických vyvřelin i klastik - droby, analogie pozdějších mobilních zón)
Autotrofní organizmy - postupné přibývání kyslíku nejprve ve vodě a později i v atmosféře
- vytvoření ozónové vrstvy
Páskované Fe rudy (svrchní archaikum a spodní proterozoikum) - střídání vrstviček křemene a oxidů Fe, vznik za specifických
podmínek mořské sedimentace (v mořích mnoho rozpuštěného dvojmocného Fe, to vázalo veškerý volný kyslík na tvorbu PZR, ve vodě více O až poté, kdy většina Fe již z
roztoků vypadla) - nemají analogii v pozdějších dobách
■   : '''' i	š . ■             ''■.':.■'    '■•' ■ ■    .   .*■■ ľ-'-.;■ «-íí-íí ■' Y^M^'   '■ -■■--/        r   1 -z-' ,   i **" .                    ,^v.^."", ■   '-'-V "J   --■
m	"'   ■             ■"'*L,^ >-b>4- "i^v-.       tV :     .^isf   .*'■•.     ;     I
i	■^"" "liř-- fö$^^
STRATI-GRAFIE
oj
GEOLOGICKÉ UDÁLOSIPI
UDALOSTI VBIOSHÉŘE
*,ss
3%
—O,
O N O
QĹ UJ H O OS
-   1
Cdiacara ZAUBDWĚNÍ Bitter Springs
ROUNIA Belt (Montana)
VELKÉ KONTINENTY
- 2
0Ĺ
m
S <
s
mi *
*]<
u <
_   1
- 4
0,001,
0,v atmosféře
Gun Flint
PRVNÍ
ZALEDNÉNl
PRVNÍ SUPERKONTINENT
Onverwacht Warrawoona
U! U < N
2 C
H < 0.
V)
tn
vy m íri n i ediakarská
fauna vymírání tas (70S) maximum ďrverzity
I
biologický 05 g v rovnováze m
sFé..
plankt jadernýcr endosymbióza
endosymbióza
endosymbióza
maximum dfrerztty
bezjaderných
> geochemické cyM|ř
biogenní 'FeS ArchheosphacrokHs
NEJSTARŠÍ SEDIMENTY tflsua) HYOROLOGICKÝ A HORNINOVÝ CYKLUS
NEJSTARŠÍ HORNINY TVORBA ZEMĚ
WOLQGtCKY CYKLUS BUNÉCNV ŽIVOT
ATMOSFÉRA
HTOROSFÉRA
ODPLYNENÍ
SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Hlavní geologické a biologické události v archaiku a proterozoiku (upraveno podle různých pramenů).
(Kalvoda, Bábek, Brzobohatý 1998)
v
Život v prekambriu
Nejstarší svědectví života - stopy organického C - chemofosílie - Isua (Grónsko) - 3,8 mld. let
Prokaryota — bezjaderné organismy
- silicity j. Afriky (skupina Onverwacht)
a z. Austrálie (skupina Warrawoona) - 3,5 mld. let
souvrství Fig Tree (Jižní Afrika) - 3,4 mld. let
Fig Tree (3,4 mld. let, Jižní Afrika)
a
I
10h

Fosilie:
A - B. Huronia, forma podobná řasám;
C. Eobacterium, baktérie
souvrství Gunflint (Kanada)
- 2,2 mld. let
- bohatej i diferencované baktérie a řasy
w
Gu ři/Jiíifta
Fosilie:
A-C. sinice; D. cysta řasy; E. Gunflintia a Hurionospora;
F.  baktérie,
G. Kakabekia; H. Eosphaera.
		v
%s ■		i
		í
		
C0 • 10.....		* \ loum I *              ■
4^  ř
říj    ,*
Eg 7
«V
'.-<
%
<**
.*»\
1^
10 Jí
b
lOJJ
Stromatolity
- páskované struktury - ukládání karbonátů nebo i silicitů na povrchu porostů sinic a baktérií, většinou mělkovodní mořská prostředí.
Archaikum (Warrawoona- 3,5 mld. let), proterozoikum
- místy velmi hojné, využití pro stratigrafii (Sibiř, Austrálie)
Koná Dolomite, Michigan, 2,2 mld.let
BITTER SPRINGE FORMATION — CENTRAL AUSTRALIA    - BSQ I
Saratoga Springs, New York

Recentní stromatolity - Shark Bay (Austrálie)
Eukaryota — jednobuněčné organismy s diferencovaným jádrem (proterozoikum)
Bitter Springs 0,9 mid. let, Austrálie
■ ..^ »
ooQo
ft.m  i prat vili bullĽtlirňL ijjriui picJíl.n ujiti miinitlic dŕlťni Lund: Jcikalitii   Bitter  Spriiifi  v Auttrilil                                       *
MikfOlmilic tUn/tlt ftfift.lt dninm'H r rwflijnihri.i  ľíip.idni Aimrnlie x.iri id   t.5 iniLljfiW lei
HlKluUf
Etculum
envelope       1
. iiibsoi

C^KEleteb-n
!&£%&>.
ijij'iíitij
^
Ye; tle;
^------I^sasame
■■■7-i:
BaraeÉame
Mitodiondfíůfl
Acritarcha
■
/:.'
Mnohobuněčné organizmy (Metazoa) - nejvyšší proterozoikum - 570-700 mil. let
- poprvé v j. Austrálii - lokalita Ediacara (ediakarská fauna) - otisky v mělko vodních
písčitých sedimentech - pérovitý tvar (Rangea, Arborea), bohaté článkování (Dickinsonia,
Spriggina), kruhový tvar, bilaterální symetrie (Parvancorina)
Analogie ediakarské fauny - Kanada, Sibiř, Čína, Ruská tabule, Anglie
Interpretace:
A) Zástupci kmenů, které se bohatě rozvinuly od paleozoika (láčkovci, červi, mořské houby, snad i předchůdci členovců a ostnokožců)
B) Pouze stopy po životní činnosti zvláštní skupiny organizmů (Vendozoa) -později nemají obdobu
Vendské lokality
Ediacara Hills
Ediacara (Austrálie)
fauna měkkých těl
rekonstrukce
Mistaken Point (0,56 mld.let, Newfoundland,
Kanada)
Fossil beds of Mistaken Point
Prekambrická jádra kontinentů - štíty, tabule
ŠtítV     A" Botičky, B - Sibiřský, C- Indický, D- Australský, E- Africký, F - Brazilský, G - Kanadský
na konci archaika pravděpodobně první velký superkontinent - Rodinia (Protopangea) - kadomská orogeneze
Prekambrium v České republice
Slabě metamorfované a nemetamorfované horniny buližníky - Acritarcha)
(tmavé břidlice droby a bazické vulkanity (spility)
středočeská oblast - podoblasti tepelsko-barrandienská a železnohorská
Metamorfované horniny a plutonity
moldanubická oblast
saskodurynská oblast
lužická oblast
moravskoslezská oblast
SCHEMATICKÁ GEOLOGICKÁ MAPA }                           ČESKÉ REPUBLIKY
r**
ř^í
ÉrtsHwoa
Ce
s«4
PRAHA
■■I.ÍEÍISKA
PLZEŇ
J^
M    o   t
ČESKÉ     \, BUDĚJOVIC
\
(t**
/
«-* OSTRAVA
««•""IsSS™*
BRNO
k>»>.
«^
***'
KU»   T**
\    «OLOU»
!»•'
./■■"
	|   VARI5KE MAGMATITY
H   NEOGENNÍ SLADKOVODNÍ SEDIMENTY I	
	
J   N EOG ENNl MOR SK Ě SE Dl M ENTY	2  SPODNOPALEOZOICKĚ SED.
2   PALEOGENNÍ SEOIMENTY	METAMORFOVANÉ HORNINY:
2  TRETIHORNl VULKAMTY	2  BOHEMIKA
2  KftlDDVĚ SEDIMENTY	J   LU Gl K A
]  KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KARPAT	2   MORAVOSILÉSIKA
2  PERM5KĚ SEDIMENTY	|   SAXOTHURINGIKA
2  KARBONSKÉ SEDIMENTY	2   MOLDANUBIKA
	
.1	Paleozoikum			
	Útvar      Oddělení        Stupeň      Vek v milionech let			
	perm	svrchní spodní	T thuring saxon au tun	295
mladší	karbon	svrchní	stefan westfa1 naiwir	
(svrchní)		spodní	vise tournai	355
	devon	svrchní	fiin	
«taľ«í		střední	givet eifel	
J ICt I k5I (spodní)		spodní	zLícbov prag iochkov	408
	silur	svrchní           5dSÍ		
		vanlock SDOdni                Handover		435
	ordovik	svrchní	asghil caradoc	
		spodní	IlandeiL llanvírn arenig tremadoc	500
		svrchní		
i Kamonnm		střední		
		spodní		m
250 295-298
354
410-417
435-440
490
nástup organizmů s pevnými
schránkami,
obrovský nárůst diverzity
Spodní paleozoikum - postupný rozpad Rodinie
Jižní polokoule - Gondwana - od polárních oblastí až do tropů (bloky jižní Ameriky, Afriky, Austrálie, Antarktidy, Přední Indie, Arábie)
Samostatné desky: Laurentia (Sev.Amerika a Grónsko), Baltika (sev. Evropa a ruská tabule), Siberia (sibiřský štít), jednotky čínského štítu a Kazachstania - většina v teplé klimatické zóně.
Oceány mezi deskami: Prototethys - lemoval s. okraj Gondwany Protoatlantik (Japetus) - mezi Laurentií a Baltikou Rheický oceán - v oblasti Evropy
v
Jádro Českého masívu pravděpodobně na s. okraji Gondwany (jižní polokoule)
- během sp. paleozoika pohyb k severu - v devonu do tropických šířek
klima
- většina kontinentů (mimo Gondwanu) - teplá klimatická zóna Kambrium, spodní ordovik - tepleji
Svrchní ordovik - Gondwana - rozsáhlé zalednění (ovlivnilo i vývoj u nás)
Silur - výrazné globální oteplení, pokračuje do devonu (vrchol - útesové vápence...)
konec devonu - ochlazování
Late Cambrian     514 Ma
é
/?
m\. ,
IAPETUS OCEAN,
s     South America
Pozice jádra Českého masívu
Middle Silurian    425 Ma
KaiäKstdiiii- '.    1
J>ALEO-TETH fiü    OHFAN
rffottia /

r GORßWÄ'NA
	Middle Ordovician      458 Ma			
	^^^      PANTHALASSIC OCf			
	r     "Á	^. *	% 1	
-1	L           é*	i                 i mEEEßLm A		
^m.	^Y     ^J    ocea_nJí	/p         /í                            / ii/tAtf"'-		^a
w*		ssg^fr,*^		
r	■•—--G^^^^			
		^ä**^		
	diľfrttiOrt tí nAdutNůn)           ri          /^			
	í*i fřoor ípreadinj fijdje      *,			
postupný posun od sz. okraje Gondwany k severu
Early Devonian    390 Ma
**H^=^
kambrium - doznívání kadomské (assyntské) orogeneze sp. paleozoikum, uzavírání Japetu - kolize kontinentů
- kaledonská orogeneze
Starokaledonská (takonská) fáze:
svrchní ordovik - okraje Laurentie a Baltiky
Mladokaledonská fáze :
svrch, silur-sp. devon, kolize Laurentie a Baltiky, zánik Protoatlantiku, Severoatlantský (= Old Red = Laurussia) kontinent
červeně, červeno-fialově zbarvené pískovce, břidlice - (bazálni klastika devonu) - ukládání v aridním kontinentálním prostředí během počátečních fází transgrese. Rychlé zvetrávaní kaledonských pohoří, kde nebyl dostatečný rostlinný pokryv (Brno např. Červený kopec, Babí lom u Lelekovic)
Život ve starším paleozoiku

FLORA
Nižší rostliny
Akritarcha, zelené a červené řasy
Vyšší rostliny
mechorosty - od ordoviku
invaze rostlin na souš - silur, devon
Silur - Psilophyta - Cooksonia
Devon - plavuňovité, kapradiny , přesličkovité, kapraďosemenne
Devonské suchozemské rostliny
FAUNA
Počátek kambria - nápadný vzrůst diverzity organismů
Nástup živočichů s pevnými schránkami (nejprve fosforitové, pak CaC03)
Rozvoj většiny hlavních živočišných kmenů přežívajících do současnosti
Archeocyáti
Rekonstrukce skeletu solitérního archeocyáta
Rekonstrukce schránky
Láčkovci
Koráli drsnati Rugosa
deskatl Tabulata
!^r^
Tabulae
Coral lite

WMJSj
* t

Konulárie

■■^ ■■_*■
Stromatopory
Astrorhizal canal
im&tkf fifipf
,   *■■            AGTtieo&IttümA
N ichnkon; MidiJIc
Devcinuifi; l!K.
Rekonstrukce paleozoickeho korálového útesu
Měkkýši
Hlavonoici
Míli
Cardiolinka bohemica Barr, z požárského souvrství
Břichonoici
Loděnkovití (Nautiloidea) Amoniti
Recentní rod Nautilus (stavba schránky)
Orthoceras - devon
Goniatites, devon
Měkkýši nejistého systematického postavení
Tentakuliti
*m
iK^'w^^^H
9        *M
m
Hyoliti
Jablovci, poupěnci
Členovci
nejstarší česká makrofauna - brakický Kodymirus vagans
v ■
vmmmm
Paradoxides gracilis (BOECK, 1821)
Eurypterida
Conocoryphe sulzeri sulzeri (SCHLOTHEIM, 1823)
Ramenonožci
Některé způsoby připevnénf ramenonožců kpodklídu: / Rustella Walcgtt (Inarticulate) schránka  na krátkém  stvolu,  spodní  kambrium
2 LwthyreUa Thomson (Articutata) schránka připevněna stvolem tesná k podkladu, neogén - recent
3 Productus Sowerby (Articulaia) schránka opřená na dně o dlouhé tmy, karbon - perm, 4-5 Lingula Bruguiere (Inarticulate) schránka ukotvená na dlouhém stvolu, 4 v klidu, 5 při podráždím, ordovik - recent (SřINAR 1960).
r*.**'** .'í"?í:..2>.
Polostrunatci
Graptoliti — siř. kambrium - sp. karbon
2 řády Graptoloidea (sp.ordovik - sp. devon) - plankton - černé břidlice
Různé typy silurských graptolitů:
■
4 V
1 - Cyrtograptus, 2 - Spirograptus, 3 - Petalograptus 4 - Climatograptus, 5 - Bohemograptus, 6 - Monograptus
graptolite Rhabdinopora, lower Ordovician.
\   ^m^^0^^

Octavites spiralis, silur, Praha-Malá Chuchle
Dendroidea -většina sesilní bentos
PICTYONEMA FAftLY OÍDOVICiAN
CANADA
D)CTVOM£MA     JS   A
Strunatci
Nejstarší zástupci
Cathaymyrus diadexus (sp. kambrium, jinanšanské vrstvy, jižní Čína)
Pikaia gracilens (stř. kambrium, burgesské břidlice, Kanada)
Konodonti
Obratlovci
rybovití (rozvoj od siluru) -pancéřnaté, dvojdyšné, lalokoploutvé
Palae oniscus fre isle beni Paramblypterus rohani, perm,Podkrkonoší
Branchiosaurus (krytolebec)
Burgesské bridlice
Burgess Pass (Burgesský průsmyk), Britská Kolumbie, Kanada
Moderní skupiny živočichů - téměř najednou v období rychlého rozrůznění do základních stavebních plánů,které se během fanerozoika jen obměňují -KAMBRICKA EXPLOZE
Obr. 134. ClSnkonožec Mzrella splendens Wautott z bnrgesských bridlíc
Obr. ! 35. Na lokalite Burgess v Brit skej Kolumbii (Kanada) sa zachovali aj odtlačky mäkkých častí Hel: člán xonožcc Burgessia bella Walcott. Podľa Ch. Walcotta
Anomalocaris
Rekonstrukce paleoprostředí burgesských břidlic
Starší paleozoikum na našem území:
Barrandien (území mezi Prahou a Plzní) - kambrium až devon - pánvovitě uložené vrstevní celky
kambr. -ordovik - žádný rostlinný pokryv, rychlá denudace horstev - klastické sedimenty,
černé břidlice v bezkyslíkovém režimu - barrandien (+ devon)
v barrandienu světový standard - hranice mezi silurem a devonem - Klonk u Suchomast
oolitická Fe ruda - Ejpovice
černé graptolitové břidlice

Devon Moravsko - slezská oblast- bazálni písčité sedimenty old - redu , zahlubující se oblast -hlubokovodní břidlice a vápence - Hrubý i Nízký Jeseník, a Drahanská vrchovina V okrajových částech pánve sedimentace až od středního devonu - mělkovodní, místy útesové vápence -Zejména Moravský kras, menší výskyty okolí Olomouce, Tišnova a Hranic. Přechází i do karbonu
Svrchní paleozoikum
variská orogeneze
od devonu do sp. karbonu - kolize mezi Gondwanou a Laurussií (severoatlantským kontinentem) - vznik variského horstva (rovníkový směr), V. okraj s.atl. A Siberie - Ural
Vznik nového superkontinentu — Pangea — vliv na klimatické poměry
- Evropa (+ většina Severoatlantského kontinentu a přilehlé
okraje Gondwany) - teplá, tropická klimatická zóna, postupná aridizace (během permu místy až
pouštní podmínky)
Severní část Pangey a Siberia - až do severního mírného pásma, vlhké klima i v permu (uhelné
sloje)
Jižnější část Gondwany - v karbonu a permu zalednění (jedno z nejrozsáhlejších v celé geologické
minulosti - stopy: Jižní Amerika, Afrika, Indie, Antarktida, Austrálie)
Early Carboniferous    356 Ma
Late Carboniferous   306 Ma
R*
,    ^.-.^     -^PALEO-TETHYá1
'^S^Wfh        sea   ß)
dir«ítion of aubduclwri]
Late Permian    255 Ma
SSIC OCEAN
x>
I
SiberiaSS&v.
OCEAN
Äfltiíni iMna
SutK^reHoo Zona (iff*i«jBS poín ľn it.«     j* direction ür iMBduciíorJ       í>              -^^
St» Riftr Sff íilíng Kay»    ^
		
^^		Český masív postupně přechází přes rovník a je zavrásňován do severních kontinentů
		
^	Al China >. Indoclmiú	
1	'   V ÍTETHYS     f ÍDCEAN/	
		
Karbon, perm
Úbytek trilobitů, konodontů, amonoidních hlavonožců
Obojživelníci - Krytolebci
Abb. 337: rstenadictya sp- (PalaMdlctyoptara). Mittleres Oberkartatm, Rekonstruktion. Kürpertänge ca. SC mm. Načti Kukalova (1970).
Expanze hmyzu pravážky až 75 cm rozpětí
Dimetrodon grandis
Variscidy v Evropě
Pásemné horstvo, složitá vnitřní stavba
dnes silně denudované trosky
- armorický masív, centrální francouzský masív, Iberská Meseta, Vogézy,
Schwarzwald, Rýnské břidličné pohoří, Harz, <                 v, Svatokrízské hory
Podélné zóny
rh enoh er cy tiská
asturská f. (svrch.C)
sasko-durynski
(koncem sp.C)
,

moldanubichá
bretónska f. (svrch.D-sp.C)
500km
-   Zjednodušená schéma vanscíd strednej a západnej Európy (upravené podfa F. Patočku.   1980, s použitím dá! M. G. Rlttena. 1969, C. F. Burretta a J. Gríffithsa, 1977 a W. Krebsa, 1975).
1 moldanutiická ř.óri.i j jej ekvivalenty, II sasko-du rýnská zóna a jej ekvivalenty, III rhcnohercýnska zóna a jej ekvivalenty, í Vsubvjíriská zóna a predpolie variského orogénu. Na povrch vystupujúce časti variscíd (vybodkovanc): J južné Irsko, 2 Cornwall. _> armorický masív. 4 brahanlský masív, 5 Ardeny a Porýnska bndličnatá vrchovina. 6 Massif Central. 7 Vogczy, SSchwarzwyld, V Odenwald a Spessan. 10 Harz. I / český masív, 12 Svátokriřske hory Šipky znázorňujú prevládajúcu vergenciu vris
Svrchní karbon - platformní vývoj - po ukončení variského vrásnění
klastické sedimenty spodního karbonu (kulm - flyšový vývoj - střídání drob slepenců a břidlic) - Drahanská vrchovina, Nízký Jeseník
svrchní karbon - uhelná sedimentace - černouhelné pánve (Kladensko -rakovnická, podkrkonošská, Ostravská, Rosicko- oslavanská - limnický vývoj hornoslezská - paralický vývoj - střídavý režim mořský a J sladkovodní), perm aridní klima - červené sedimenty (boskovická brázda, blanická brázda)

: -


m. iE- #ž

,.*.r^
= 'v ■
i.j-
:■ .-'
■ ■    I
■■
Cernouhelná sloj vystupující na povrch - Ostravsko
k,
Rokytenské slepence - boskovická brázda
SCHEMATICKÁ GEOLOGICKÁ MAPA t                            ČESKÉ REPUBLIKY
ÍUIJBVSKÝ? PLUTON,
tá

/
vaESiť
.fl^ggfe«*
yOS*^
ČESKÉ
BUDĚJOVI
o o/
BRNO
^
e
o
G
•c


_r
	VARISKÉ MAGMATITY SPODNOPALEOZOICKÉ SED. AMORFOVANÉ HORNINY: BOHEMIKA LUGIKA MORAVOSILESIKA SAXOTHURINGIKA MOLDANUBIKA
NEOGENNÍ SLADKOVODNÍ SEDIMENTY |	
NEOGENNi MORSKÉ SEDIMENTY	
PALEOGENNÍ SEDIMENTY                                    ME1	
TŘETIHORNÍ VULKANITY	
KŘÍDOVÉ SEDIMENTY	
KŘÍDOVÉ SEDIMENTY KARPAT	
PERMSKÉ SEDIMENTY	
KARBONSKÉ SEDIMENTY