Vegetační stupně      na příkladu          střední Evropy

   Sestavil RNDr. Martin Culek, Ph.D. s využitím podkladů RNDr. Ing.       M. Kynčla (str. 7.), C.
  Trolla (str. 5 a 6) a fotografií z publikací Chráněná území ČR, z Internetu i vlastního archívu.

                                  Výšková stupňovitost - orobiomy

•      Podstata: rozčlenění pohoří na vertikální fg. stupně – orobiomy (vegetační stupně).

•      Příčina:

•      1. Změna teplotních charakteristik s nadmořskou výškou, hl. prům. roč. T., ale i amplitud
denních, ročních => vegetač. doba.

•      2. Změna srážkových charakteristik s nadmořskou výškou, hl. úhrnů a rozložení srážek v roce,
ale i vzrůst horizontál. srážek.

                                 Sled orobiomů (veget. stupňů) dán:

•      FG pásmem  (geobiomem)

•      Polohou a orientací horské soustavy v rámci FG pásma

•      Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou

•      Regionálními specifiky bioty

    Sled vegetačních stupňů modifikován polohou horského hřbetu v horské soustavě:

•      1. Na návětrné // závětrné straně horské soustavy – bariérový efekt =►srážky  + főhny

•      2. V jižní ☺// severní ☻ části horské soustavy – bariérový efekt => teplo

•      3. Na okraji // uvnitř horské soustavy => horská kontinentalita

               Sled vegetačních stupňů a charakter jejich hranice v detailu dotváří:

•      Orientace  svahů ke Slunci a větrům

•      Odvívání a akumulace sněhu

•      Teplotní inverze a teplé zóny

•      Geologický substrát (chemismus, zrnitost…)

•      Georeliéf (skalní plotny, deprese ….)

•      Reliéfotvorné procesy (mury…)

•      Antropogenní činnost  vč. pastvy

                             Svět - Orobiomy srážkově bohatých oblastí

                             Svět - Orobiomy  srážkově chudých oblastí

                                      Vegetační stupně v ČR –

•      Málo závisí na veget. stupni:

   borovice, osika, bříza, olše, lípy









                 Závislost vegetačních stupňů na nadmořské výšce a orientaci svahů

                               Vegetační stupně (v.s.) střední Evropy

•      1. V.s. dubový                  přes  9^0       přes 170  dní       3,4 %

•      2. V.s. buko-dubový                   8,5^0      cca  165  dní     14,0 %

•      3. V.s. dubo-bukový                   8^0       cca  155  dní      24,5 %

•      4. V.s. bukový                              6,5^0    cca  145  dní      42,6 %

•      5. V.s. jedlovo-bukový               5,5^0    cca  130  dní      12,9 %

•      6. V.s. smrko-jedlo-bukový       4^0       cca  115  dní          2,1 %

•      7. V.s. smrkový                            2^0         cca  80  dní        0,4 %

•      8. V.s. klečový (subalpínský)      1^0         cca  50  dní        0,05 %

•      9. V.s. alpínský                            -1^0        pod  20  dní        0,00 %

•      10. V.s. subnivální                    -2,5^0               0  dní               -

•      11. V.s.  nivální                pod  -3,5^0                 0  dní               -

                                         Horní hranice lesa

   Horní hranice lesa obecně stoupá:

•      K rovníku - vyšší teploty (=►veg. obd.)

•      Do nitra kontinetů - zonální kontinentalita

•      Do středu horské soustavy - horská kontinentalita.

•      S vyšší biodiversitou horských stromů

                      Horní hranice lesa ve střední Evropě (přibližné hodnoty)

•      Harz (Brocken 1142 m)                 – 1050 m

•      Krkonoše (Sněžka 1602 m)          – 1250 m

•      Jeseníky (Praděd 1491 m)           – 1330 m

•      Šumava SZ (Velký Javor 1457 m) – 1300 m

•      Šumava JV (Plechý 1378 m) – nad 1400 m

•      Vysoké Tatry (Gerlach 2655 m)    – 1400-1600 m

•      Severní Alpy                              – 1600 m

•      Centrální Alpy (Engaden)            – 2100 m

•      Jižní Alpy                                    – 2000 m

                                          1. v.s. - Dubový

    Ta             Td ≥ 10ş C            Srážky           % pl. ČR

•      přes  9^0    přes 170 dní     490-600       3,4 %



•      Výška v ČR:   148 – 300 (548) m  - Děvín

•      Kde:

•      Typické druhy:

•      Využití území:

                                     2. V. s. – Bukovo – dubový

     Ta                          Td ≥ 10ş C             Srážky        % pl. ČR

•      Oc: 8,2-8,8^0    cca 165 dní    550-700      14,0 %

•      Kon: do 7,6^0                          441-550



•      Výška v ČR:   130 – 400 (740) m – Doup. hory.

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                     3. v.s. – Dubovo – bukový

     Ta                             Td ≥ 10ş C             Srážky     % pl. ČR

•      Oc.: 7,5-8,7^0     cca 155 dní    600-700      24,5

•      Kon: 7,0-8,2^0                          490-620



•      Výška v ČR:   117 – 500 (750) m – Doup. hory.

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                          4. v.s. - Bukový

     Ta                              Td ≥ 10ş C            Srážky       % pl. ČR

•      Oc:  6,1-8,2^0     cca 145 dní    650-1100     42,6

•      Kon: 5,0-7,0^0                           560-700



•      Výška v ČR: 120 – 700(840) m – Doup. hory, Javořina

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                       5. v.s. – Jedlo-bukový

     Ta                            Td ≥ 10ş C             Srážky       % pl. ČR

•      Oc:  5,2-6,6^0     cca 130 dní    800-1300     12,9

•      Kon: 4,0-5,0^0                           700-800



•      Výška v ČR:  500 – 1000 (1100) m – JV Šumava

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                    6. v.s. – Smrko-jedlo-bukový

      Ta                             Td ≥ 10ş C               Srážky                % pl. ČR

•      Oc:  4,0-5,2^0     cca 115 dní    900-1500       2,1 Kon: 2,5-4,0^0                          
700-900



•      Výška v ČR: 550 – 1200 (1300) m – JV Šumava

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                         7. v.s. - Smrkový

    Ta                       Td ≥ 10ş C          Srážky       % pl. ČR

•      Oc: 2,0-4,0^0     cca  80  dní    1200-1300     0,4

•      Kon: 1,4-2,5^0                                     1300-1700



•      Výška v ČR: 1000 – 1350 (1460) m – JV Šumava

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:



                                  8. v.s. – subalpínský (klečový)

     Ta             Td ≥ 10ş C            Srážky            % pl. ČR

•      2,0--1^0      cca  50  dní        ≥1400           0,05 %



                                         9. v.s. - Alpínský

     Ta             Td ≥ 10ş C         Srážky             % pl. ČR

•        <1^0        pod  20  dní     ≥1400 ++         0,00



•      Výška v ČR:  teoreticky nad 1650 m.

•      Extr. stan. v 8.v.s.: 1350 – 1600 m – Krkonoše.

•      Výška ve Vysokých Tatrách:  1900 – 2300 m

•      Výška v Alpách: 2100 – 2600 (2800) m

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:





                                       10. v.s. - Subnivální

•       Ta                Td ≥ 10ş C           Srážky            % pl. ČR

•      -2,5^0– -4^0      0  dní         1400-2000            -



•      Výška ve Vysokých Tatrách:  2300 – 2700 m ?

•      Výška v Alpách:   2600 – 3000 m

•      Kde:

•      Využití území:

•      Typické druhy:





                                         11. v.s. - Nivální

•       Ta              Td ≥ 10ş C           Srážky           % pl. ČR

•      < -4,0^0        0  dní          1000-1500       -



•     Výška v Alpách:  nad  3000 m

•     Kde:

•     Využití území:

•     Typické druhy: