Přirozený výskyt lesních dřevin a jejich porostů - v rámci fytogeografických oblastí ČR (FGO) _____________a vegetačních stupňů aktuální vegetace (VS a.v.); orientační přehled_____________
FGO
T E R M O F Y T I K U M
extrazonální teplomilná vegetace a květena
M EZOFYTIKUM
zonální vegetace a květena temperátního (tj. mírného) pásu - ve středoevropských podmínkách oceanity
Oreofytikum
extrazonální horská vegetace a květena (fyziognomický připomíná vegetaci boreálního ěili severského [převážně jehličnatého] - nebo subarktického pásu)
Legenda
Jehličnaté dřeviny:
(úvaly velkých řek)
nížinné luhy
měkký (tp)luh
tvrdý
(ji) luh
teplomilné
doubravy
-, oblast opadavého listnatého lesa
horský smíšený les
klimaxové smrčiny
horní hranice výskytu ochmetu;
uprostřed "co" končí
pěstování révy vinné;
výskyt "stepních" půd;
(také lesostepi, skalní stepi)
území převážně s lesním vývojem;
odlesnění až během středověku (etapovité)
území ještě i dnes převážně lesnatá
(kulturní [náhradní] les: monokultury BO, SM)
M
trvalé odlesnění již od neolitu
(~X~)
přirozená vegetace jen výjimečně
nížinné lužní lesy (zbytky)
SM JD  KOS
Listnaté dřeviny:
- světlomilné (±)
VR[bílá], TP [bílý],
TPČ;
OL [lepk.],
střemcha
autochtónni TPCjenzde
DB [letní (!)],
JL[hbl.],JLV.
JS,JSÚ
autochtónni JSÚ jen zde
oj. na některých
(zpevněných)
písečných
přesypech
BO-*
většinou odlesněno
konec intenzivních zemědělských kultur
7
1(vápnomil.) BK] teplomilnější hbPB. teplomilné DB, sípákové DB
v přirozených
porostech je
nejčastějším dubem
DBZ (méně častými
jsou DB, DBP, CER)
vlhčí nebo "chladnější plošiny, zvlněné krajiny a kotliny: břDB, dbJD,
acidofilní DB;
hbDB chladnější a vlhčí
řady;ev. isBKaJD;
vzácně slatiny až přechodová rašeliniště (event, s BL), v okolí s podmáčenými jdSM
VR (křehká) začíná -» <- VR (bílá) končí
(kulturní [náhradní] les: monokultury SM vz. BO)
(kulturní [náhradní] les: převáž. monokult SM)
květnaté BK (JD), acidofilní BK
a JD nižších a středních poloh;
jediný VS s výskytem
autochtoaMDvČR
(± jen Slezsko)!
na přechodových rašeliništích BL
OLŠ začíná ->
*- končí OL (lepkavá)
smíšeného lesa se SM, JD, BK, KL
(= acidofil. horské BK);
v údolních polohách
podmáčené až
rašelinné JD až SM.
častá vrchoviště
(s hybridem
KOS x BL)
4- končí JD
končí BO
klimaxové porosty kleče
území nad HHL i nad HHS
jřSM
klimaxové smrčiny
u horní hranice
lesa
-) X X II
ca
na vrchovištích         |
uvnitř sm porostů     Js
KOS, příp. její         c
hybrid s BL          J
KOS i na minerální půdě na skalnatých místech (jen vzácně na Šumavě);
končí tu (mj. také)
<-BK                          ; glabratá)
a podél bystřin i <-OLS ,
kleč (KOS);
klimax, porosty nad HHL
(nikoli kleč kosodřevina [KOS] - či její hybrid -rostoucí uvnitř spmo [či mo]!)
po HHS ojediněle zakrslé:_SM, KL, OS, dále BŘ karpatská, VR slezská
keř JŘ [ptačí] olysalý (Sorbus aucuparia subsp.
VS a.v.
planární -
nížinný (úvaly)
(pla)
kolinní -
pahorkatinný
(co)
suprakolinní
kopcovinný
(spco)_______
submontánní
podhorský, vrchovinny (sbmo)______
montánní -
hornatinný
(mo)
supramontánní -
stredohorský, oreální, smrkový (spmo)________
subalpínský
klečový (nižší vysokohory) (sbalp)_____
Orientační údaj o nadmoř. výšce
150-210(-240)m
135-500(-740)m
200-550 m (115-650 m)
450-800 m (120-1000 m)
750-1100 m (500-1300 m)
1000-1370 m (800-1370 m)
1200-1602 m (1030-1602 m)
Sestavil: doc. I. Musil, 1996 (verze 2.12.2003 14:11). Použité prameny: doc. V. Skalický in HEJNÝ et Slavík (eds.; 1988 [1997]: Květena ČSR [ČR] 1); zkratky dřevin dle přílohy č. 4 k vyhlášce MZe ČR č. 84/1999 Sb.