GEOBIOMY
(zonobiomy)
v rámci klimatických pásů
POLÁRNÍ VRCHLÍKY (PÁSY)
Geobiom arktických a antarktických ledových pustin
• Studená „jádra“ –
• Dominují rozsáhlé ledovce a sněhová pole
• Oblast vysokého tlaku
• Srážek málo a jen sněhové
• Dlouhá polární noc a polární den
• Albedo – malý záhřev
• Chybějí půdy,
• Antarktické „oázy“ =
• Absence vyšších rostlin,
• Zásadní význam pobřeží –
• Moře – relativně teplé a hodně kyslíku
SUBPOLÁRNÍ PÁS
• Území mokřadů, kamení a nízké vegetace.
^• 5 mil. km^2 + 1 mil. km^2 kamenité sutě (=mrazové pouště).
• Okraje tlakové výše, převážně malé srážky,
• Různá délka dne a noci během roku
• Roční Ř T < 0 şC.
• Krátké intenzivní slunečné léto,
• Přízemní posun.
Geobiom Tundry _2
• Řeky –
• Permafrost.
• Půdy – leptosoly, regosoly, glejosoly.
• Humusový horizont
• Nízké keříky, mechy, lišejníky, rašeliniště.
• Hrubá roční primární produkce
• Relativně bohatá fauna
• Živoucí oceány a moře.
• Lesotundra – mozaika: galériové lesy, lesy na slunných svazích.
– Půdy – i podzoly, cambisoly
MÍRNÝ PÁS - rozdělení
Chladnější pásmo:
– Geobiom tajgy – 3 sektory: – oceanický, suboceanický,
kontinentální
Teplejší pásmo:
– Geobiom opadavých listnat. lesů – 3 sektory:
– oceanický, suboceanický, východní
– Geobiom stepí
– Geobiom pouští a polopouští Mírného Pásma.
Geobiom Tajgy
• Oblast nekonečných jehličnatých lesů
• Plocha 10 mil. km˛.
• Tlakové níže i výše, fronty
• Polární hranice lesa –
• .
• Nejseverněji – Sibiř, ústí Chatangy,
• Nejjižněji – N. Skotsko (jv. Kanada)
• Méně než 4 měsíce s
• Velká roční amplituda teplot
• Půl roku leží sníh, chybí jaro,
• krátká teplá léta s Tdmax ≥ 30 şC
• srážky 250-750 mm
Geobiom Tajgy _2
• Permafrost – souvislý / ostrůvkovitý, zbahnění,
• Vyluhování půd – přímoří - podzoly, podzoluvisoly – jih, vnitrozemí - kambisoly.
• Tajga – severní, střední, jižní
• Tajga – oceanická, suboceanická, kontinentální – s
permafrostem
• Tajga – světlá
• tmavá
• Hrubá roční primární produkce.
• Biodiversita obecně nízká, ale:
• Bylinné patro acidofilní
• množství hmyzu, velcí savci
Geobiom opadavých listnatých lesů MP
• Nesouvislé pásmo
• SA: 30-50ş s.š., E: 43-58ş s.š., JA: 35-40ş j.š., NZ: 42-45 ş j.š.
• Plocha 5 mil. km˛.
• Nestálý tlak,
• Ř roční T 4-15 şC, T července 15-20 şC =► gradient.
• 4-7 měsíců T ≥ 10 şC.
• Zimy s mrazy a sněhem / atlantické pobřeží
• Srážky 400 – 2000 mm
Geobiom opadavých listnatých lesů MP _2
• Luvisoly (vč. hnědozemě), kambisoly, oj. histosoly, glejsoly, fluvisoly.
• Změny krajiny
• Roční hrubá prim. produkce:
• 3 sektory: oceanická / suboceanická / kontinentál. var.
• OCEANICKÁ: silné srážky, omezené mrazy, silné vyluhování – chudé půdy (podzoly, podzoluvisoly
kambisoly) + osídlení
• SUBOCEANICKÁ: mírné srážky, silné mrazy, větší T amplitudy roční i denní, slabší vyluhování
(luvisoly (vč. hnědozemí), různorodé kambisoly
• KONTINENTÁLNÍ: v Rusku – úzký p., jen malolisté st.
Biogeografické „regiony“ EU
Geobiom Stepi
• Nesouvislý pás
• E: 45-55 ş s.š., SA: 30-55 ş s.š., JA 30-40 ş j.š., Afr: 30 ş s.š., NZ: +
• Tlakové výše, níže,
• Výrazný roční chod
• Kontinentalita – denní, roční; teplotní, srážková
• Ř roč. Srážky 250-350 (– 450) mm, Ř roč. T = 5-10 şC.
• Ale: amplituda – max. let. měsíce ≥ 30 şC, zimy mrazivé.
Geobiom Stepi _2
• Travnato-bylinná vegetace
• Typic. stepi - hluboké humusové půdy
• suché stepi (Kazachstán)
• Eroze
• Hrubá roční primár. produkce:
• LESOSTEPI:
• přechod k lesům – mozaika:
•
• Více srážek, menší amplitudy
• Phaeozemě, greyzemě.
• „Stepi“ v ČR
Geobiom Pouští a polopouští MP
• Zpravidla za orografickou bariérou
• Sev. Great Basin, sev. Kaspiku – Balchaš, Gobi (Turanská prol., Tibet), Patagonie.
• Nízké srážky v létě (konvektivní) - Urumči,
• Velké amplitudy teplot – denní i roční, v zimě
silné mrazy
• Mechanické zvětrávání,
• Zasolení půd, solončaky
• Oázy, periodická slaná jezera
SUBTROPICKÝ PÁS
• Přerušovaný pás
• Střídání vzduchových mas během roku
• - vliv západních a východních větrů
• Častá zemětřesení a vulkanická činnost
• Kolébka většiny civilizací
• Sektor: Západní, vnitrozemský, východní.
-západní (mediterrání) sektor
Geobiom Mediterráních (neopadavých) lesů
• Menší plochy při z. okrajích kontinentů:
• E+Afr.: 31 - 46 ş s.š., SA: 32 - 41 ş s.š.,
• JA: 33 - 37 ş j.š., J. Afr. +Austr.: 30-35 ş j.š.
• V létě -
• v zimě –
• Ř roč. srážky – 500-600 (900) mm.
Mediterrání lesy_2
• Nejméně 5 měsíců vlhké období
• Ř roč. T kolem 15 ş C,
• S výjimkou hor ± nemrzne a nesněží
• 2 vegetační periody – jaro, podzim
• Evropský mediterán – hojné vápence, terra rosa
• Dlouhodobé intenzivní osídlení – základ evropské kultury.
• Eroze – skály – nevratné
• Degradace lesů – náhradní společenstva – macchie (garrigue, šibljak), olivové háje
• – posun v.s. nahoru
Vnitrozemský sektor – Geobiom subtropických polopouští
• Zpravidla v horských kotlinách
• Střed Great Basin, plošina Colorado, kotliny v Atlase, plošiny Iránu, Afghánistánu, jižní
Austrálie
• Tlakové výše v létě
• Nízké srážky – do 350 mm,
• V zimě mrzne – inverse. Velké amplitudy
• Kapilární vzlínání –
• Bezodtoká vysýchající slaná jezera
Východní sektor
- Geobiom stále vlhkých subtropických lesů
• Přechod k opadavým lesům
• Jižní a stř. Čína, j. Korea, již. Japonsko, jih USA, s. Kalifornie, j. Chile (40-50ş j.š.),
jv. pobřeží JAR, Uruguay a okolí, jv. Austrálie, Tasmánie, s. N. Zélandu. Blízké: Kanárské a
Kapverdské ostrovy, Azory, Madeira.
• Srážky vysoké téměř po celý rok, jinak mlhy.
• Ř měsíční teploty 8 – 22 şC, zimy mírné, krátké,
Geobiom stále vlhkých subtropických lesů
Geobiom stále vlhkých subtropických lesů _2
• Málo mocný humus. Horizont, kyselejší půdy.
• Vysoká biodiversita dřevin,
• Vavříny, cykasy, čajovníkové, arekovité, cesmíny, na s. magnolie, bambusy, v Kalifornii
sekvoje, thuje, na j. Araukárie, Nothofagus, Eucalyptus, stromovité kapradiny.
TROPICKÝ PÁS (= okolo obratníků)
• Geobiomy (pásma):
• Tropické pouště a polopouště
• Klimaxové savany
Geobiom Horkých pouští a polopouští
• Nejrozsáhlejší typ,
• Anticyklony – sestup vzduchových mas – sucho, silná radiace,
• silné vyzařování v noci – velké amplitudy teplot.
• Zpravidla nemrzne.
• Srážky ojedinělé, nepravidelné,
• V horách srážk. maximum až nad
• Půdy – chybějí nebo regosoly, arenosoly, calcisoly, solončaky.
Geobiom Horké pouště a polopouště_2
• Zpravidla chybějí i slaná vysýchavá jezera
• 2 sektory – západní / vnitrozemský.
• 1. Západní – studené mořské proudy + horký suchý vzduch – mlhy (Namib). Pediplanace,
• 2. Vnitrozemský – extrémní (chybí v S.A.): Bez vegetace, fyzikální zvětrávání, eolické
procesy
• Hrubá primární roční produkce
• Relat. vysoká biodiversita – Sahara:
• Východní sektor Tropického pásu – pasáty – světlé (sub)tropické lesy – obdoba střídavě
vlhkých tropických lesů
Geobiom klimaxových savan
• Suché savany ! – podmíněny klimatem
• Srážky 200 – 400 mm,
• Kalahari, Sahel, centrální Austrálie.
• Ale také: Hlinitý, písčitý substrát =►
• Kamenitý substrát =►
PÁS TROPICKÝCH OPADAVÝCH LESŮ A PYROGENNÍCH SAVAN
• Deště v „létě“, sucho v „zimě“ – za Sluncem
• Trvale teplo střídaní rovníkové a suché tropické vzduchové masy.
• Místy až k 30. rovnoběžce –
• Srážky v rovinách 700-1500 mm, návětrné svahy (Čerápundží, Havaj)
• Období sucha - ohně
Geobiom Tropických opadavých lesů
• Zpravidla vlhčí část Pásu
• Režim řek – povodně x vysychání
• Zvětrávání: Deště – chemické, sucho – fyzikální.
• Oxisoly, Chromosoly, Vertisoly (na vápn. hor.), glejsoly. Tvorba kaolinitu.
• Gradient: Nižší biodiversita stromů, opadává horní patro – až – sucholesy
Geobiom pyrogenních savan
• Vzniká z tropických opadavých lesů
• 15 % plochy kontinentů
• Člověk i blesk
• Udržují velká stáda kopytníků Smečky velkých šelem.
• V savanách mocný humus. horizont
• Železité a manganové vrstvy
• Eroze půdy.
• Dlouhostéblá (campo limpo) a stromovitá savana (c. cerrado) - hrubá rostl. roční produkce
• Termiti, sarančata (=kobylky), akácie – trnité, opadavé, v Austrálii eukalypty
• Místo vzniku a vývoje prvních lidí
PÁS STÁLE VLHKÝCH ROVNÍKOVÝCH LESŮ = geobiom
• Maximální záření x albedo mraků, spotřeba tepla na výpar x termický rovník
• Ř Tr = 25 ş C, Ř Tm = 24,3 – 25,3 ş C
• Délka dne a noci - denní amplit.
• Srážky Sr = 2000 – 4000 mm, Sm = 230 – 450 mm
• Max. 1 měsíc sucha + monzunová JV Asie
• Vysoký výpar, srážky konvektivní,
Geobiom Stále vlhkých rovníkových lesů _2
• Nejvyšší intenzita biologických a chemických procesů
• Hluboké chemické zvětrávání
• Kyselé horniny –
• Bazické horniny -
• Hloubka zvětrávání 15-30 m,
• Etchplenizace georeliéfu
• Acrisoly, lixisoly, alisoly, ferralsoly, tropické podzoly, (oxisoly), histosoly, glejosoly.
• Lesy – nížinné, horské (1000-2000 m), mlžné (2000-3000 m), aluviální, mokřadní (dýchání),
organozemní.
• Mangrove – zóna dmutí, brakická x slaná voda,
• Maximální roční primární produkce
• Problém – Maximální biodiversita, nejzachovalejší celky přirozených ekosystémů
• Plantáže tropických plodin, pastviny, „savany“.
Použité podklady
V prezentaci jsou použity některé podklady z výukového materiálu V. Herbera: Krajinná
ekologie. Další údaje pocházejí z publikací:
R. Hendrych (1984): Fytogeografie
J. Jeník (1996): Ekosystémy