Přístupy v Krajinné ekologii
(Drdoš 2000)
* Geograficko-krajinněekologický (pomocný výraz ­ Ružička, 1982;
Neef, 1962; Haase (ed.), 1991), zaměřený na krajinu, se zřetelnou
geografickou teorií a metodikou, ale v syntéze geografického a
ekologického přístupu.
* (Eko)systémový s výrazným holistickým základem (Naveh,
Lieberman, 1993; Kovář 1993, Leser 1997), zaměřený na krajinu jako
prostor ekosystémů, resp. na krajinný ekosystém.
* Geoekologický (Mosiman, 1984; Mailander, Kilchenmann, 1989;
Hugget, 1995), zaměřený na geoekosystém, nauku o geosystémech
(Sočava, 1978).
* Prostorovo-ekologický (pomocný termín - Forman, Godron, 1993),
zaměřený na biotické procesy s těžištěm v migračních pohybech
fauny v krajinné struktuře v podobě ekologické sítě s cílem ochrany
biodiverzity.
* Environmentalní, resp. i aplikační (Haber, 1979; Reichholf, 1983;
Waldenfels, 1986; Glauser, 1992), zaměřený na použití v environmentální
praxi (především v krajinném, resp. environmentálním
plánování).
Nejdůležitější výzkumná témata KE
IALE-USA 2001
* Rozvoj metodologie (např. otázky pochopení prostorové heterogenity a
komplexity krajiny, ekologické interpretace různých prostorových a
geostatistických metod v krajinněekologickém výzkumu, využití GIS ap.)
* Získání dat a hodnocení jejich přesnosti (např. je potřebné se zaměřit na
vypracování a ověření metod analýzy neurčitosti údajů o krajině a posoudit
vliv kvality údajů na získané výsledky).
* Ekologické toky (pohyb materiálů, organismů, energie,...) a prostorové
procesy v krajinné mozaice.
* Nelineární dynamika a krajinná komplexita a jejich krajinněekologické aplik.
* Přiřazovaní krajinné metriky k ekologickým procesům (např. ověřování
citlivosti krajinné metriky s měnícími se škálami, vypracování syntetické nebo
holistické metriky, která by odrážela sociální, kulturní a ekologickou diverzitu
a heterogenitu).
* Škálování (např. stanovení vhodných měřítek/stupnic pro pochopení
jednotlivých modelů/vzorů a procesů).
* Příčiny, procesy a důsledky změn ve využití země a krajinného pokryvu
* Úloha člověka (např. i jeho percepce, hodnotových systémů, kulturních
tradic) a jeho aktivit ve vývoji a výzkumu krajiny.
* Optimalizace krajinné struktury (např. optimalizace vytváření a uspořádání
prvků krajiny a její matrice, optimalizace pro účely ochrany biodiverzity,
managementu ekosystémů, optimalizace pro udržitelnost krajiny apod.).
* Ochrana a udržitelný rozvoj krajiny (např. uplatnění krajinněekologických
principů při ochraně biodiverzity a zabezpečení udržitelnosti krajiny).