Předrománský a románský sloh Zuzana Fialová, Zdeněk Hejkal NGK-FG 4.3.2008 Předrománský sloh • Zahrnuje: – sloh karolínský (9.st.) • nazývaný po Karlu Velikém • svatováclavská rotunda sv. Víta na Pražském hradě – sloh ottonský (10.st. až přelom 11. a 12. st.) • pojmenován podle císaře Otty Velikého • vyznačuje se hmotností a nepatrnou členitostí těžkých staveb • bazilika sv. Jiří na Pražském hradě Naše krajina v raném středověku • Přílohové hospodářství se stává základem obživy • V hradištním období (9. st.) osídlení rozptýlené • Stavby v nevelké vzdálenosti od vody • Slovanské osady tvořeny polozemnicemi (zahloubené chaty) čtvercového půdorysu (stěny z kůlů a houžvových výpletů s mazanicovou omítkou) • Největší hrozbou byly kočovníci • Slovanská hradiště obklopená mokřinami • Hlavní koncentrace obyvatel v úrodných nivách Moravy a Dyje, Ohře a Labe (dostatek živin) Polozemnice Velkomoravské hradisko na odstavných ramenech řeky Moravy v Mikulčicích • Charakter slovanských tzv. blatných hradišť • Církevní centrum s 10 kostely a „palácem“ z 1. pol. 9. st. Románský sloh • Přibližně v letech 1000 – 1200 • vychází z architektury římské říše (Řím = Roma = románský) • je nejstarším architektonickým slohem v Evropě • postupně se z Itálie dostává do Francie a jižního Německa, a později do celé Evropy • šiřitelem je především katolická církev • Románská kultura prošla třemi vývojovými fázemi: – raná fáze (do roku 1100) – vrcholná fáze (v letech 1100-1180) – pozdní fáze (v letech 1180-1250) Rysy románského slohu • Základním materiálem: – hrubě otesané kvádry – či přesně ořezané kamenné kostky • Zdi byly silné, zůstávaly z venčí neomítnuté • Okenní a dveřní prostory byly velmi malé Stavební prvky románského slohu • Pilíře – většinou trojdělené na sokl, tělo a hlavici. – Jádro pilířů někdy obohacují přípory. • Sloupy - rovněž trojdělené (patka, dřík, hlavice) • Portály – ústupkové v šíři zdiva, půlkruhově ukončené s reliéfní výzdobou tympanonu. – Jejich boky i oblouky ustupují pravoúhle nebo jsou lemovány pruhy a zdobeny plastikami na konzolách. • Klenby – valené, – křížové s rovnou i stoupající vrcholnicí • Vnější průčelí románských staveb zdobily lizény, pod hlavní římsou obloučky (obloučkový vlys), konzoly, zubořez, diamantování, ornamentální motivy. Největší pozornost se věnovala vstupnímu průčelí. Vnější členění románské architektury • 1 a - římsa 1 b - obloučkový vlys 1 c - lizéna 1 d - sokl • Románská okna: 2 - slepé (liché) arkády na polopilířích 3 - slepé arkády na oblých příporách Románský sloup a pilíř • Svislé podporovací románské články: 1 - sloup a - krycí deska (abakus) b - hlavice c - prstenec d - dřík e - patka f - nárožní drápek g - plintus 2 - pilíř 3 - křížový pilíř 4 - polosloup 5 - polopilíř • Románské hlavice: 6 - polštářová 7 - krychlová 8 - kalichová Románský portál a okno • Románský ústupkový sloupkový portál: a - archivolta b - tympanon c - římsa d - přímý nadpražní překlad e - sloupky v ústupcích f - sokl (trnož) • Románská okna: 1 - jednoduché: • g-špaleta • h-bankál(lavice) 2 - podvojné sdružené 3 - kruhové 4 - čtyřosé Románské klenby • 1 - kupole 2 - koncha 3 - valená klenba – a-čelo klenby, – b-rozpon klenby – c-výška klenby • Románská křížová klenba: a - prsa (kápě) klenby b - meziklenební pás c - konzola Románská ornamentika • 1 - provazec • 2 - perlovec • 3 - meandr • 4 - pila • 5 - bobule • 6 - zubořez • 7 - ozuby • 8 - hvězdice • 9 - diamantový řez • 10 - vlnovka, např. tvar ozdobnějšího obloučkového vlysu • 11 - šachovnice, střídání vystouplých a vpadlých políček • 12 - pletenec • 13 - akant • 14 - palmeta • 15 - tordování - šroubovité stáčení • 16 - mandorla Stavby v románské době • Sakrální, církevní stavby – kostely – kostel sv. Jakuba v Církvicích – kláštery - ženský klášter u sv. Jiří na Pražském hradě ( 10. století), Břevnovský klášter ( nejstarší mužský, 993), Strahovský klášter, klášter v Doksanech, Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova – rotundy - sv. Kříže v Praze, sv. Klimenta na Levém Hradci, sv. Jiří na Řípu, sv. Martina na Vyšehradě, sv. Kateřiny ve Znojmě – baziliky – bazilika sv. Jiří na Pražském hradě (z původní stavby zbyly jen základy, přestavěna po požáru r. 1142) • Profánní, světské stavby – hrady - Přimda ( strážní hrad), Landštejn ( pomezní hrad), Křivoklát (lovecký hrad, určený k odpočinku) – měšťanské domy – mosty Kostely Kostely • Ukázka propojení kostela s panským sídlem (hypotetcká rekonstrukce) Kláštery Rotundy Hrady Pražský hrad Hrady • zbytky obytné věže (tzv. donjonu), Přimda Naše krajina v době románské • Rozhodující činností stále zemědělství • Přílohová zemědělská soustava • Zdokonalení těžkého pluhu (k hluboké orbě těžkých půd) • Základním typem sídel – hromadné vsi s úsekovou plužinou • Plužina – všechny pozemky patřící k vesnici a využívané k zemědělským aktivitám. – Všechna pole, louky, cesty, lesy i neobdělané pozemky spolu s vlastní vsí – dnešní terminologií katastr vesnice. Města v románské době • = sídlo nadané zvláštními privilegii • V první fázi vznikalo jako určitá samosprávná a privilegovaná kolonie obchodníků v stávajícím sídle • Prosperita a jejich přínos pro zeměpána vedly k uplatňování strategie celých privilegovaných sídel jako nástroje rozvoje zeměpanské moci a bohatství • První sídla s nezemědělskou funkcí u nás vznikala – Na křižovatkách dálkových cest – U přechodů přes řeky – U feudálních sídel • Obnova dálkového obchodu s maloobjemovým zbožím, otroky a dobytkem • Internacionalizace obyvatel – hlavně němečtí obchodníci Zdroje • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman.htm#A • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman/hrady/romhrady.htm • http://vulpes.zbroj.info/txt/romansky-sloh.php • http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/ekol/09_zemedelstvi.pdf • http://www.geocities.com/stavebni_slohy/Romansky.html • http://www.archfoto.cz/slohy/romansky-sloh • http://www.prostor-ad.cz/dejiny/roman/hrady/romhrady.htm • http://picasa.google.cz • Löw, J., Míchal, I.: Krajinný ráz. 1. vyd., Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 2003. 552 s. ISBN 80-863-8627-9. Děkujeme za pozornost.