opakování z minulé přednáš
Ecdysozoa
Bilateria (= Triploblastica) - nepochybné monofylum    , Acoelomorpha
Myxozoa
Eubilateria
- Protostomia
Deuterostomia
Chaetognatha
Ecdysozoa Myzostomida
Lophotrochozoa
systém s vyznačením probíraných taxonů
Lofotrochozoa:
Ecdysozoa
□
Platyhelminthes
Platyzoa
Kamptozoa
Gnathifera
Nemertea, Sipunculida, Annelida
Mollusca, Brachiozoa
charakteristika
Ecdysozoa Gastrotricha
Gastrotricha - břichobrvky
asi 430 druhů
velikost 0,1-1 mm
moře, sladká voda
bez tělní dutiny
přímý vývoj, vnitřní oplození
protáhlé dorzoventrálně zploštělé tělo
mono- nebo multiciliátní epidermální buňky (u různých skupin je to různé)
tyto buňky tvoří brvy a jsou pouze ventrálně (na břišní straně), slouží k
pohybu a potravě
TS - trubicovitá VS - protonefridia DS a CS chybí
Autapomorfie:
1. vnější lamerální (šupinek a štětinek) kutikula = tzv. epikutikula, pokrývá i brvy
2. kutikula není svlékána
3. kladení vajíček rupturou (protržením) tělní stěny
charakteristika
Ecdysozoa Gastrotricha
Chaetonotida
Macrodasyida
Gastrotricha - břichobrvky Macrodasyida - lepavenky
- výhradně mořské intersticiální druhy
- pohlavní rozmnožování, hermafroditi
- početné lepivé (adhezivní) žlázky po stranách těla - od toho název
Chaetonotida - vidlenky
převážně sladkovodní, na rostlinách, v detritu
partenogeneze, některé druhy jsou hermafrodité
- pouze 1 pár lepivých žlázek na zádi na konci těla vidlička - od toho název
průřez oblastí hltanu: rozdíl v tvaru pharyngeální dutiny, hltanové póry pouze u Macrodasyida
ústní dutina
hltan
střevo
protonefridium varlata _
brvy lepivé žlázky
vajíčko
řitní otvor
zástupci
Ecdysozoa Gastrotricha
Macrodasyida - lepavenky
Macrodasys sp.
• mořský druh
Chaetonotida - vidlenky
Chaetonotus maximus - vidlenka velká -►
• sladkovodní, v rybnících, mezi rostlinstvem
• schopnost zpětného pohybu pomocí brv při nebezpečí
systém a charakteristik
Platyhelminthes
ploštěnci
■    cca 13 tis. druhů
Rhabditophora
asi 1A volně žijících druhů většinou ve sladkých vodách a mořích, některé půdní; ostatní jsou Gastrotricha parazité
u volně žijících přímý vývoj, pravděpodobně původní (plesiomorfní) znak
u parazitických druhů různá larvální stádia, složitý vývojový cyklus s jedním nebo více hostiteli
základní dělení ploštěnců leží mezi Catenulida a velkou skupinou Rhabditophora, kam patří i všechny parazitické druhy
Neoophora s.lat.
□ - Neodermata
cdysozo Platyhelm
Catenulida
Macrostomorpha
Polycladida
Neoophora s.str.
Monogenea
Cestoda
Trematoda
■
■
■
1
zárodečné listy
Ecdysozoa
Platyhelminthes
Platyhelminthes - ploštěnci
■ tělo nesegmentované, v rozporu s názvem jsou zploštělí jen někteří
■ tři zárodečné vrstvy buněk:
ektoderm - z něj vzniká pokožka epidermis s řasinkovým epitelem u volně žijících, se syncitiálním epitelem (neodermis) u parazitických ploštěnců
mezoderm - mezi ektodermem a endodermem vzniká 3. zárodečný list mezoderm, nejjednodušší představuje parenchym, odtud název mezenchym
mezodermálního původu je podkožní svalový vak, prostory mezi ním a vnitřními orgány vyplňuje mezenchym
schizocel - komplex nepravidelných štěrbinek v mezenchymu naplněných tekutinou - slouží jako hydrostatická kostra
endoderm - z něj vzniká střevo (slepě zakončené)
orgánové soustav
cdysozo Platyheln
Platyhelminthes - ploštěnci zřetelně oddělená hlava TS: trubicovitá, větvená, bez řitního otvoru VS: párová protonefridia
NS: párová ganglia a nervové provazce nebo síť RS: hermafrodité (architomie, paratomie a pučení) SS: podkožní svalový vak CS a DS: chybí
výrazná schopnost regenerace
žláznatá tkáň svalovina hltanu
pharyngeální dutina
nervový provazec
větve střeva
dorzoventrální svalovina
orgánové soustavy
Ecdysozoa Platyhelminthes
podkožně svalový vak
mezodermální původ
jen málo specializovaných svalů:
dobře vyvinutá je pouze svalovina vychlípitelného hltanu (u volně žijících) a svalovina přísavek (u parazitických)
rhabdity (typické pro Rhabditophora)
bazální lamina okružní svalovina diagonální svalovina
podélná svalovina
dorzoventrální svalovina
řasinkový epitel
vývod žlázy
■
■
■
orgánové soustavy
Ecdysozoa Platyhelminthes
trávicí soustava
■ slepě zakončená (neúplná) trávicí soustava, koncová pozice úst jen výjimečně, u některých parazitických druhů bez TS
■ střevo jednoduché (Macrostomorpha), trojvětevné (Tricladida), bohatě větvené (Polycladida), dvouvětevné (Monogenea)
ústní otvor
střevo: jednoduché trojvětevné
bohatě větvené
dvouvětevné
orgánové soustavy
Ecdysozoa Platyhelminthes
vylučovací soustava ■  párová protonefridia
plaménková buňka
smyslová soustava
párová ganglia na přídi + 2 nervové provazce nebo hustá síť chemoreceptory na přídi inverzní oči
.i polopropustná ji / (semipermeabilní) íjl membrána
bičík (plamének) jádro
světločivné buňky
kanálková b.
buňka pigmentového pohárku
pórová b.
nervový výběžek světločivné
buňky
vrstva
světločivných Mu
tyčinek
Platyhelminthes - ploštěnci Catenulida
■ drobní, sladkovodní i mořští
■ jednoduchý hltan a váčkovité střevo
■ ústní otvor na hlavě
■ časté rozmnožování paratomií (tvorba řetízků, které se později rozpadají na
jednotlivé dceřiné jedince)
jediné nepárové protonefridium na hřbetě
Catenula lemnae
řetěznatka okřehková
charakteristika
Platyhelminthes Rhabditophora
Platyhelminthes - ploštěnci Rhabditophora
■ v pokožce přítomny tyčinkovité inkluze rhabdity:
sekretované pokožkou, jejich rozpadem se uvolňuje sliz
sloužící k obraně, ochraně, znehybnění
kořisti
■ pohyb plazením nebo plaváním pomocí řasinkového epitelu
■ hltan:
pharynx simplex (jednoduchý) pharynx plicatus (vychlipitelný) pharynx bulbosus (savý-váčkovitý)
Macrostomorpha - maloústky
■ mořské i sladkovodní, řetízky zoidů
■ jednoduchý hltan a trubicovité střevo
Microstomum lineare (maloústka podlouhlá)
Polycladida - mnohovětevní
mořské druhy
často pestře zbarvené
vychlípitelný hltan
střevo bohatě větvené
vývoj přes tzv. Mullerovu larvu, plave pomocí obrvených chlopní
ro
Platyhelminthes Rhabditophora
Macrostomorpha a Polycladida
Prostheceraeus giesbrechtii
Obr.   118.   Mullerova  larva mnohově-tevných ploštěnek  (podle Langa).
A — ze strany, B — starší stadium z břišní strany. 1 — ústa.
■
■
■
charakteristika
Platyhelminthes
Rhabditophora
Neoophora
Neoophora - sensu lato (v širším smyslu)
Autapomorfie:
velmi neobvyklá stavba vaječníku (germovitelarií) i vajíček:
ve vlastním vaječníku (germariu) vznikají skutečná vajíčka, kdežto v sousedním vitelariu (žloutkové trsy) se tvoří vitelocyty, plné zásobních látek i částic materiálu, z něhož se tvoří vaječné obaly
to, čemu u neooforních ploštěnců říkáme vajíčko, je mnohobuněčný útvar -oocyt nebo oocyty a několik vitelocytů ve společném obalu
vyvíjející se embryo je pak vyživováno z rozpadajících se vitelocytů, na rozdíl
od většiny živočichů ektolecitálně
charakteristika a zástupci
Platyhelminthes iRhabditophoral
Neoophora
Neoophora - sensu stricto (v užším smyslu) .  neooforní ploštěnci volně žijící
Tricladida - trojvětevní
■ střevo se třemi výraznými větvemi, hltan vychlípitelný (pharynx plicatus)
■ predátoři, tvoří kokony
■ indikátoři čistoty vod, naprostá většina našich ploštěnek
Crenobia aIpina (ploštěnka horská), 1,5 cm, žije v horských a
podhorských tocích a pramenech Dugesia gonocephaIa (ploštěnka
potoční) žije drobných potůčcích,
vel. až 2,5 cm, hnědé zbarvení
Neoophora - sensu stricto (v užším smyslu)
■  neooforní ploštěnci volně žijící       Triciadida - trojvětevní
Polycelis nigra (ploštěnka černá)
mnoho očí, řeky a stojaté vody, 1 cm
Dendrocoelum lacteum (ploštěnka mléčná) bez pigmentu, nížinné toky, 2,5 cm
Bipalium kewense (ploštěnka skleníková) tropický druh, u nás jen ve sklenících, 35 cm!
charakteristika
Platyhelminthes Rhabditophora
Neodermata
Neodermata
• jen parazitické druhy
pokožkové buňky
AJ
monofylie taxonu je dána: unikátní stavbou smyslových orgánů, spermií, protonefridií a tělního povrchu
obrvená pokožka jen u raných stádií
u dalších stádií je pokožka nahrazena syncitiem, tzv. neodermis
neodermis je tvořena z tzv. neoblastů, výběžky neoblastů prostupují bazální laminou, rozšiřují se a spojují pod pokožkovými buňkami, ty posléze degenerují a výběžky neoblastů splývají v neobrvené syncitium
buněčná těla neoblastů jsou i nadále ponořena
pod bazální laminou
I
neoblast
bazální lamina
Od C3 Ca,
syncitium
■
■
■
stavba
těle
Neodermata
Trematoda - motolice
- endoparaziti obratlovců (střídání hostitelů 2-3), jeden je vždy měkkýš -►
- dospělec - 2 přísavky (ústní a břišní)
- převážně hermafroditi
děloha ^s4i chámovod -
ovárfum ;—
žloutkové ^ trsy \
testes
Rhabditophora I Neodermata! Trematoda!
hltan
slepě končící střevo, dvě bohatě členené větve
r
s/
Rhabditophora
iNeodermatal
Trematodal
Neodermata
Trematoda - motolice vývojový cyklus motolic:
z vajíčka se líhne obrvená
larvička miracidium napadá měkkýše v něm se vyvíjí sporocysta v nich se vytváří redie v nich cerkárie uvolňují se ven
vývoj v adoleskárii, po pozření hostitelem vzniká dospělec
nebo metacerkárie v dalším mezihostiteli
nebo vzniká pohyblivá
furkocerkárie, která proniká do definitivního hostitele aktivně
Fasciola hepatica motolice jaterní - mezihostitei
Galba truncatula plovatka malá, definitivní hostitel -skot, ovce, i člověk, zánět jater a žlučovodů
charakteristika a zástupce
ditophora
ermata
atoda
Trematoda - motolice Schisostoma mansoni (krevnička
střevní)
■ cerkárie (nazývané furkocerkárie kvůli vidličce na konci ocásku) v konečném hostiteli odhazují ocásek
■ jako tzv. schistosomula putuje krevním oběhem tělem
■ usazuje se ve vlásečnicích střeva,
kde dospívá v samce nebo samici
■ tyto se spárují
■ samice se usadí v záhybu těla většího samce a klade vajíčka
■ vajíčka pomocí hrotu prodírají
střevní stěnu, dostávají se do střeva a se stolicí opouští tělo konečného hostitele
■ miracidium napadá mezihostitele -plže Biomphalaría glabra
charakteristik
Cestoda - tasemnice
vývojový cyklus tasemnic:
parazité střeva obratlovců v dospělosti (chybí TS - příjem potravy povrchem těla)
tělo členěno: hlavičku scolex (příchytné orgány), krček, články proglotidy
hermafroditi, střídání hostitele
vajíčko, v mezihostiteli larva onkosféra
ta proniká ze střeva do těla, vzniká larvocysta (boubel)
ta pozřena spolu se svalovinou mezihostitele
v konečném hostiteli vývoj dospělce ji_
parazitujícího ve střevě
VS: protonefridiální chodby
NS: párová uzlina na hlavě
+ 2 nervové provazce navzájem
propojené
kanálek
Rhabditophora Neodermata Cestoda
typy larvocyst:
stavba jednoho článku
vaječníky
vartata cháma vod
vagina
loutkové tisy
Cysticercus Taenia solium tasemnice dlouhočlenná
coenurus Mulitceps multiceps
tasemnice vrtohlavá
larvocysta (hydatida) Echinococcus granulosus
měchožil zhoubný
charakteristika a zástupce
Rhabditophora
I Neodermata! IcestodaBI
Cestoda - tasemnice
Pseudophyllidea - štěrbinovky
- mají příchytné štěrbiny bothrie ■ vajíčko
- larva koracidium - sežere korýš
- larva onkosféra - v dutině tělní se
vyvíjí v procerkoid
- po pozření rybou - plerocerkoid
- v definitivním hostiteli (rybožravý pták)
se vyvíjí tasemnice
Ligula intestinalis (řemenatka ptačí)
fůu!a inUJirialu    konečný hostitel
pták, v něm tasemnice
mezihostitel korýš, v něm onkosféra, z ní procerkoid
charakteristika a zástupce
Rhabditophora
Neodermata
Cestoda
Cestoda - tasemnice
Cyclophillidea - kruhovky
mají na scolexu 4 kruhové přísavky, případně věnec háčků
Taenia saginata tasemnice bezbranná
■ skolex jen s přísavkami
■ cysticerkus ve svalovine skotu I I
■ dospělec parazituje v tenkém střevě, až 10 m
■ napadení je u nás častější (tatarský biftek)
■
charakteristika a zástupce
Rhabditophora
Neodermata
Monogenea
Monogenea - žábrohlísti
■ ektoparaziti, vyskytující se převážně u ryb a obojživelníků
■ na přídi je prohaptor (příchytný orgán, ústní přísavka nebo drobné přísavky okolo úst a
lepivé žlázy
■ na zádi je druhý přichycovací orgán -
opisthaptor (obvykle tvar disku opatřeného háčky, svorkami, přísavkami)
■ hermafroditi bez střídání hostitelů
■ obrvená larva po přichycení dorůstá v dospělce
■ zástupci rodu Gyrodactylus jsou živorodí bez
larvy
prohaptor
hltan
oční skvrny
vaječník
střevo
0.1 mm
opisthaptor
varle
systém s vyznačením probíraných taxonů
Lofotrochozoa:
Ecdysozoa
□
Platyhelminthes
Platyzoa
Kamptozoa
Gnathifera
Nemertea, Sipunculida, Annelida
Mollusca, Brachiozoa
systém s vyznačením probíraných taxonů (červen
Nemertea + Pulvinifera
Platyzoa
- Pulvinifera
- Annelida
Nemertea
Ecdysozoa a Pulvinifera
Nemertea
Sipuncula
Aciculata
Aphanoneura Clitellata
Scolecida
Echiurida
Pogonophora Canalipalpata
charakteristika
Ecdysozoa Nemertea
Nemertea - pásnice
■ proboscis (vychlípitelný chobot) s jedovou žlázou, někdy s bodcem - jedinečná cévní soustava (dominují 2 laterální cévy)
■ rhynchocoel a gonocely představují célomové dutiny
hlavově žl azy
cerebrälni
rhynchoooei
A hlavové žlázy
8
netraktor chobotu
Schematický podélný rez tělem pásnice třídy Anopla se zataženým (A) a vysunutým (B) chobotem
jícen žaludek
Schematický podélný rez prední části pásnice:
A - Anopla: ústni otvor oddéJen od otvoru pro chobot;
B - E no pla: společný otvor trávící trubice a pro chobot
v minulosti děleny na 2 skupiny podle pozice ústního otvoru a otvoru pro chobotek, dnes 3
skupiny
rozmnožování
Ecdysozoa Nemertea
Nemertea - pásnice
■ pohlavní rozmnožováni (gonochoristi) - většinou vnější oplozeni
-  několik druhů je hermafroditických (a živorodých); také vegetativní
■ gonády uspořádány do dvou podélných řad, obklopené gonocoely
■ spirální rýhování vajíčka^|^H^^|^H^H^^H
■ vývoj většinou přímý, někdy přes typickou pelagickou larvu: pilidium
ústa
stfevo
v apikaim
chochol bfv
c
sval
střevo
juvenini pásnicej
Larvy päsnic: A - juvenilni stádium druhu s pfimým vývojem {Procephalottix simufos), Sirka 200 p m; B - mladá larva - pilidium {Mfcmra caeca) h přemetá morfôza; C - pozdní larva - prľdium s juventlním jed i n tem, postmeta morfóza.
charakteristika a zástupce
Ecdysozoa Nemertea
Prostoma graecense pásemnička sladkovodní
evropský sladkovodní
druh, 1 cm, v řekách
Nemertea - pásnice cca 900 druhů
mořští, sladkovodní, několik suchozemských druhů v tropec^^^^M|||||||||||^
(sub)litorální sedimenty moří
predátoři (několik případů komensalismu)
tělo s nevýrazně ohraničenou přídou a trupem, nečlánkované, většinou velmi protáhlé (délka I několik mm až přes 30 m)
nápadné zbarvení
multiciliátní pokožka bez kutikuly
svalovina podélná a okružní (podkožní svalový
vak)
trávicí soustava úplná
vylučovací soustava: modifikovaná protonefridia
bez dýchací soustavy
nervová soustava žebříčková, mozek 4 uzliny a 2
nervové provazce
charakteristika
Ecdysozoa Annelida
Annelida - kroužkovci
■ pokud jde o fylogenezi patří k nejproblematičtějším skupinám
■ nevíme přesně, které skupiny tam patří
■ nevíme, jak vypadal „prakroužkovec"
■ nevíme, zda jsou monofyletičtí
hlavními znaky kroužkovců jsou:
■ tělní segmentace
■ metamerická (článkovaná) nervová soustava
■ vznik nových tělních segmentů z kmenových buněk (teloblastů) růstové zóny v zadní části těla
■ rozdělení podélné svaloviny trupu do několika svazků
Ecdysozoa Annelida
stavba těla na příkladu žížaly:
hřbetní céva
t>ffos&tis střeva
utikula
epidermis
okružní svalovina
podélná svalovina
peritoneum m rn etan ef rid ur
břišní céva
břišní nervová páska
štětiny
Annelida - kroužkovci
■ cca 1 800 druhů
-  mořští, sladkovodní, suchozemští (půdní)
■ délka 50 pm - 3 m, většinou několik cm
■ prostomium, homonomně segmentovaný trup, pygidium
■ célom - párové váčky v článcích odděleny střevem
a mezenteriemi, na povrchu peritoneum
stavba
těl;
Ecdysozoa Annelida
stavba metanefridia:
původ mezoderm, nálevka otevřena do célomových dutin
célomová tekutina už je primární moč filtrovaná z cév přes spec. buňky = podocyty
Annelida - kroužkovci
■ epidermis, podélná a okružní svalovinall
■ NS žebříčková -nadhltanové ganglion, 2 ventrální provazcelH komisury, konektivy a ganglia v každém článku
■ CS uzavřená
■ VS larvy protonefridia, dospělci metanefridia, chloragogenní tkáň
rozmnožování nepohlav
Ecdysozoa Annelida
Annelida - kroužkovci
-  rozmnožování - paratomie - tj. regenerace nového
jedince před jeho
oddělením od mateřského
někdy vznikají celé řetízky
dceřinných jedinců
architomie: rozpad na fragmenty následovaný
regenerací přídí a zádí
^mmmiiiniiiD
■
rozmnožování pohlav
Ecdysozoa Annelida
Annelida - kroužkovci
pohlavní rozmnožování: hermafrodité
mořské druhy přes larvu trochofora
řitní otvor
Kmen Annelida
schematická stavba trochofbry
apikální orgán oko
žaludek prototroch
ústní otvor potravní rýha metatroch protonefridie
neurotroch
pnda
opasek
opasek
pnda
opasek
pohyb spermií
samčí vývody
(podle Barnes et al. 1991, upraveno)
■
■
Annelida - kroužkovci
■ stavba célomové dutiny u jednotlivých skupin:
„Polychaeta"
2 célomové váčky
„Oligochaeta"
1 célomový váček
1 célomový váček
Acanthobdella
soustava célomových chodeb
Hirudinida: Rhynchobdellida
hřbetní célonjová chodba
Hirudinida: Gnathobdellida
břišní célomová chodba
Ecdysozoa Annelida
laterální célomová chodba
systém s vyznačením probíraných taxonů (červen
Nemertea + Pulvinifera
Platyzoa
- Pulvinifera
- Annelida
Nemertea
Ecdysozoa a Pulvinifera
Nemertea
Sipuncula
Aciculata
Aphanoneura Clitellata
Scolecida
Echiurida
Pogonophora Canalipalpata
„Polychaeta" - mnohoštětinatci
- pravděpodobně parafyletické seskupení primitivních kroužkovců
- dříve dělení na Sedentaria (šedivci) a Errantia (bloudivci) podle ekologie
- společné znaky - ale nikoli autapomorfie, představují - parapodia, tykadla, palpy a nuchální orgány (chemoreceptory na prostomiu)
stavba parapodia: celkový pohled:
-  podle fylogenetických analýz existují asi 3 velké skupiny zahrnující dřívější mnohoštětinatce:
Aciculata (acikulovci), Scolecida (pískovníci) a Canalipalpata (rournatci)
Aciculata - acikulovci
■ volně žijící, pohybliví, často draví
■ tykadla a oči na prostomiu, kutikulární čelisti
■ parapodia složitá s pohybovou funkcí
Nereis pelagica Aphrodite aculeata Eunice viridis
nereidka hnědá afroditka plstnatá palolo zelený
Atlantik, Středozemní moře    anglicky „sea mouse", litorální zóna,      Tichý oceán, 12 cm 15 cm
synchronizované rozmnožování
50 cm
Scolecida - pískovníci
■ jednoduše stavění bentičtí mořští červi
■ bez prostomiálních výběžků
■ s dvěma či více výběžky na pygidiu (nečlánkovaný konec těla s řitním otvorem)
Arenicola marina
charakteristika a zástupci
Canalipalpata - rournatci
často dlouhé a rozvětvené prostomální palpy
funkce smyslová se změnila na výživovou na palpách je rýha k transportu potravy, mikrofágové přisedlí
žijí v rourkách - bahnitých, vápenitých či organických
Ecdysozoa Annehda^
Canalipalpata
Serpula vermicularis    Sabella pavonina Marifugia cavatica
rournatec červovitý      rournatec paví rournatec jeskynní
váp. rourky, červená tykadla   30 cm dl., bahnitá trubička 10 cm Ca rourky, jeskyně, Bosna
charakteristik
Echiurida: (a) Echiuris a (b) Bonellia
Ecdys Annel Echiu
Echiurida - rypohlavci
■ cca 150 druhů
■ mořští, bentičtí (litorál až 10 000 m)
■ hemisesilní (polopřisedlí), převážně v měkkých substrátech
■ členění těla:
prostomium (nezatažitelný, velmi pohyblivý
chobot)
trup (váčkovitý až válcovitý) trup má nečleněnou druhotnou tělní dutinu - célom menší célomová dutina také v prostomiu max. délka největšího druhu: 2 m (trup 40 cm) pohlavní rozmnožování (gonochoristi) - vnější oplození
spirální rýhování vajíčka
vývoj přes larvu: trochofora (typická) jednoduchá uzavřená cévní soustava
autapomorfie: prostomium sloužící k příjmu potravy často dlouhé a rozvětvené prostomiální palpy
■
■
■
Echiurida - rypohlavci
■ stavba těla a vzhled larvy trochofory
-i Hatseheka).
A — celkový v*h1H * bfUnl strany, B - vnitřní mtrojnmi, C - mcUtrocholorm-á (ij>»tarií>
l.ii v.i ryfinljlavcc r. břišní itrauy.
I — rhobolovilý celní lalok, 2 dvc přední hádkovi ič liítiny (na obr. B jimi xnáiorneny jen jejich vidty), 3 — dva páry vylučovacích otvorů, 4 - dva vřnet drobných itrcinck. 5 — l+rbrtnj cíva, 6 — bciini céva, 7 — trávící trubice, 8 — anilrd vaky * nálevkami, 9 — řitní Otvor, 10— OKtaneirírlium, 11 - brBnt nervový pmvaitcc, 12 — pohlavní žláza, 13 — temrnnl denička. 11 — prémiím vřnec hrv, 15 -- potcorálnf vénec brv, 16 - hf-ilni nfnovi pátka. 17 - zákLady análních vaků, 18 — protoncfrkiium, 19 - fota.
vývojový cyklu
Bonellia viridis - rypohlavec dvojhlavý
■ fenotypové určení pohlaví: pokud bezpohlavní larva (trochofora) potká samici, je pohlcena a stane se samcem, jinak dorůstá v samici
■ mikroskopičtí samci žijí v gonoduktech samic
Ecdysozoa
JAnnelidal
Echiurida
charakteristik
Ecdysozoa
Annelida^
Aphanoneura
Aphanoneura - olejnušky
■ skupina dříve řazena mezi Clitellata (opaskovce), ačkoli nevytváří opasek (clitellum)
■ ultrastrukturální studie naopak odhalily přítomnost nuchálních orgánů známých u „Polychaeta", dnes přesné zařazení není známo
■ sladkovodní, půdní, drobné do 10 mm
■ v epidermis tukové kapénky, různě zbarvené, od toho český název
1 — Aeotasomo quatemarittm
2 - prostomium
charakteristika a zástupce
Ecdysozoa
Annelida
???
Hrabeiella
periglandulata
paroupice
dosud nezařazení „Polychaeta":
■ je známo několik
mnohoštětinatců z
terestrického prostředí
tropických lesů
■ jediné dva skutečně půdní
druhy jsou známy z Evropy: Parergodrilus heideri
■ a Hrabeiella periglandulata.
■ hlavně systematická pozice
druhého druhu je stále nejasná
■ mají modifikované nuchální
orgány
■ možná se jedná o sesterskou
skupinu opaskovců ©
Clitellata - opaskovci
■ cca 8 000 druhů
■ převážně sladkovodní a půdní druhy (mořské hlavně v litorálu) tradiční dělení:
máloštětinatci (Oligochaeta), pijavice (Hirudinea) a potočnice (Branchiobdellida) již neplatí, neboť pijavice představují pouze modifikované máloštětinatce; parazitické potočnice pak mají velmi blízko pijavicím, takže dnes všechny tyto skupiny řadíme do Clitellata
■ Clitellata pak přestavují monofyletický taxon
hlavními znaky opaskovců Clitellata jsou:
■ opasek (clitellum) a rozmnožování
■  ■i        '        ii o
kladením kokonů
charakteristická ontogeneze
stažení „mozku" z prostomia
hermafroditismus, přímý vývoj
omezení gonád na několik segmentů
systém
Ecdysozoa
lAnnelidal
Icntellata
Clitellata - opaskovci
„vodní Oligochaeta"
Tubificidae, Phreodrilidae, Propappidae, Haplotaxidae
Enchytraeidae
Crassiclitellata Lumbriculidae
a
t
e a
O O O)
(D C
CO "O
^8
Q_ O C/)
Acanthobdella
konstantní počet segmentů, 32+prostomium + peristomium štětiny pouze v prvních pěti článcích zadní přísavka ze 7 článků totální redukce pygidia parenchymatická tkáň redukce célomu a mesenterií
vnitřní oplození
Hirudinida
ztráta štětin
přední přísavka (ze 4 článků)
Branchiobdellida
konstantně 29 článků zadní přísavka ze 4 článků
■
■
■
■
■
charakteristika
,Oligochaeta" - máloštětinatci
parafyletická skupina po oddělení
„pijavkovitých" taxonů neselektivní detritofágové, algivorní,
predátoři, parazité
hřbetní vlasovité, břišní jehlicovité štětiny
rozmnožování - hermafrodité, architomie, paratomie
opasek v dospělosti TS s chloragogenní tkání - depoziční a
exkreční funkce; na střevě záhyb -typhlosolis - sloužící ke zvětšení jeho
povrchu
mezenteria nejsou plně vytvořena, proto 1 célomový váček na článek
CS uzavřená, u žížal přítomna auxilární
srdce
zástu
Annelida|
|cliteMataH
„Oligochaeta"
„Oligochaeta" - máloštětinatci
• Naididae (=dříve Tubificidae) nitěnkovití, často
drobní
řadíme sem druhy fytofágní, např. Stylaria lacustris
chobotnatka rybniční, žije v rybnících na rostlinstvu, paratomie
a druhy detritofágní, tolerantní ke znečištění, např.
Tubifex tubifex nitěnka obecná, žije ve znečištěných tekoucích a stojatých vodách
Propappidae - jen Propappus volki, prostomium s
bičíkem, tekoucí vody s pohyblivými písky
Haplotaxidae - jen Haplotaxis gordioides pastrunovec
potoční velký červ připomínající strunovce, stygobiont (žije v intersticiálních prostorách)
■
zástu
Annelida clitellata
„Oligochaeta"
„Oligochaeta" - máloštětinatci
• Lumbriculidae (žížalicovití) větší, vodní, např. Lumbriculus variegatus žížalice pestrá - na přídi kroužkovaná, voda s rostlinstvem, 4 cm, architomie
spíše terestrické skupiny:
• Enchytraeidae (roupicovití) půdní a semiakvatické druhy, bělavé zbarvení - např. Enchytraeus albidus roupice bělavá 3 cm velká, v půdě s dostatkem
organického materiálu, krmení pro ryby, dobře se chová
Crasiclitellata (u nás zástupci Lumbricidae) žížalovití - velcí terestričtí kroužkovci, vícevrstevný opasek, např. Lumbriculus terrestrís žížala obecná, do 30 cm
půda
■
charakteristika a zástupce
Annelida
Iciitellata
hobdella
Acanthobdella - štětinovky
■ jen zadní přísavka
■ na 2. - 6. článku štětiny
■ mezi „pijavkovitými" opaskovci
představuje primitivní, reliktní druh
Acanthobdella peledia štětinovka sibiřská
ektoparazit lososovitých ryb, chladná skandinávská jezera, saje krev
hlavová část:
charakteristika a stavba
Annelida
[Clitellata|
iHirudinida
stavba těla pijavice - příčný řez:
střevo
dorzoventrální svalovina
metanefridium
okružní svalovina
podélná svalovina
Hirudinida - pijavice
■  cca 300 druhů (primárně
sladkovodních, asi 1/5 v brakických vodách a v moři
suchozemské druhy hlavně v tropických lesích)
max. délka 50 cm
primárně ektoparaziti
monofyletický taxon
clitellum jen v době rozmnožování
34 článků, vnější segmentace hustší
přední a zadní přísavka
bez štětin
Annelida
Llitellatal
iHirudinida
Hirudinida - pijavice
rozmnožování: hermafroditi, kopulace
A - Glossiphonia complanata: kopulace
B - kopulace se vzájemnou injekcí dvojitého spermatoforu
C - Theromyzon tessulatum - 3 vaječné kokony na břišní straně
kopulace
pohlavní orgány (jsou symetrické, pro přehlednost znázorněna jen polovina)
střevo
samičí
pohlavní orgány
(ovariální hadice)
transport juvenilních jedinců na ventrální straně, typický pro čeleď Glossiphoniidae
samčí
pohlavní
orgány
(varlata,
chámovod)
Livingstone © BIODIDAC
Hirudinida - pijavice
■  Rhynchobdellida - chobotnatky
- středem ústní přísavky se vychlipuje krátký svalnatý chobot
Hirudinida - pijavice
- Gnathobdellida - čelistnatky
- v ústech mají 3 kutikulární čelisti
Hirudo medicinalis (pijavka lékařská)
- cihlově zbarvené pruhy na hřbetě
- krevsající parazit
- typické jizvy
Haemopis sanguisuga
(pijavka koňská)
-  šedý, olivový hřbet bez kresby, predátor
Hirudinida - pijavice
- Pharyngobdellida - hltanovky
- dlouhý hltan se třemi lištami k drcení potravy
- 4 páry očí - Erpobdella octoculata hltanovka bahenní - žije v tekoucích i stojatých vodách, predátor drobných vodních bezobratlých
charakteristika a zástupce
Clitellata | iHirudinida^l
Brachiobdellida
Branchiobdellida - potočnice
■ sladkovodní: Evropa, Asie, severní a střední Amerika
■ komenzálové či ektoparazité
sladkovodních raků
■ živí se detritem nebo sají tekutiny
hostitele a žerou jeho vajíčka
■ 0,5 - 1 cm
■ bíle nebo žlutavě lesklé zbarvení
■ 2 kutikulární čelisti v ústech
■ přísavka jen vzadu
■ u nás 5 druhů
Branchiobdella astaci Dotočnice račí