France Šušteršič Geologie krasu List 61 ZÁKLADNÍ SKUPINY POVRCHOVÝCH KRASOVÝCH TVARŮ 4. UZAVŘENÉ PROHLUBNĚ PODZEMNÍHO PŮVODU · Jsou ve svém základu krasové. · Znamenají přenesení nynějšího nebo dřívějšího podzemního krasovění na povrch. · Mohou se svisle přenést rovněž do nekrasového prostředí. 4.1 AKTIVNÍ 4.1.1 Závrty (údolí-s) dinárského typu (závrty) 4.1.2 Závrty (údolí-s) amerického typu (sinkholes) 4.1.3 Bahna (bažiny, močály) 4.1.4 “Velká” sesutá údolí (kukavy, koleševky) 4.2 PASIVNÍ 4.2.1 .“Malá” sesutá údolí 4.2.2 Stropní sesuvy (okna) 4.2.3 Aluviální závrty 4.2.4 Vhloubeniny bez význačných tvarů 4.3 OBNOVENÉ Vymyté bezestropé (denudované) jeskyně 4.4 PODMÍNKOU KRASOVÉ Polohy v evaporitech „Povolené“ jsou jenom ty, které mohou vznikat v plně krasovém prostředí. (Není povrchová koncentrace vody jako transportního media) France Šušteršič Geologie krasu List 62 ZÁKLADNÍ SKUPINY POVRCHOVÝCH KRASOVÝCH TVARŮ 6. KUPOVITÉ VRCHY · Jsou v podstatě krasové · Klima má vliv na tvářnost svahů, ne na prostorový vzorek (model) · Indikátor souměrně čistého krasovění 6.1 Tropické a subtropické tvary 6.2 Kovky a humy dinárského krasu západního Balkánu Kvůli vnější podobnosti s některými tropickými a semiaridními tvary ve všech horninách (“inselbege”, tory) první výzkumníci (Daneš, Lehman) automaticky spojovali vznik kupovitých vrchů v krasu s tropickým klimatem. 7. “TRANSENVIRONMENTAL EFFECTS” 7.1 7.2 "“dinárské” řeky “velké” řeky LOGICKY SEM PATŘÍ TAKÉ VŠECHNY KONTAKTNÍ KRASOVÉ TVARY, KTERÝMI SE TRADIČNĚ ZABÝVÁME ZVLÁŠŤ (č. 11) 8. PŘECHODNÉ TVARY Eklektické (smíšené) tvary krasového a jiných geomorfních systémů, kdy podmínky Modelu čistého krasu nejsou splněny do míry, kdy se začínají objevovat pravé krasové tvary. France Šušteršič Geologie krasu List 63 9. NEKRASOVÉ TVARY V ROZPUSTNÝCH HORNINÁCH . Rozpustnost horniny je nutná podmínka, avšak vznik zvláštních tvarů není vázán na vertikální odvodňování. 9.1 9.2 9.2 Žlábky (drážky) kamenice tropické tvary (gnammas) Ty tvary mohou vzniknout také v nekrasových horninách. Škrapy nevznikají ze žlábků (drážek)! 10. PRODUKTY MÍCHÁNÍ GEOMORFNÍCH PROCESŮ · Mohou se míchat prostorově (např. krasové a pobřežní) · Mohou se míchat časově (různé relaxační časy). 10.1 10.2 10.3 prostorové míchání geomorfních systémů ("vysokohorský kras") časové míchání (relaxace nenásleduje po změně podmínek) míchání kvůli různé litologii (vápenec « dolomit) PŘÍKLADY 10.1.1 garmy krasové / pobřežní 10.1.2 průrazy říčních sítí krasové / fluviální 10.1.3 dragy, konty krasové / perinivální 10.2.1 ponorné závrty v dolomitu krasové / perinivální 10.2.2 tvářnost svahů závrtů krasové / perinivální 10.2.3 fosilizované tropické tvary (Polsko) krasové v různých klimatických prostředích France Šušteršič Geologie krasu List 64 11. ÚČINKY KONTAKTU (NEKRASOVÉ OKOLÍ) [“KONTAKTNĚ KRASOVÉ” TVARY “KONTAKTNÍ KRAS”] Rozlišení od "transenvironmental effects" je upevněno jen historicky. · Kontaktní kras není – jsou účinky kontaktů, které zasahují různě daleko do krasu. · Vlivy kontaktu zanikají po 20 – 30 kilometrech. · Dosti „krasů“ je příliš malých na to, aby v celku nebyly pod vlivem kontaktů. Typy kontaktů 11.1 Pákový (výzdvihový) koncentrovaně přivádí vodu z “nekrasu“ 11.2 Nepákový (nevýzdvihový) odvádí vodu z krasu, udržuje bázi odtoku 11.3 Boční minimální výměna vody / hmoty 11.4 Horní nekrasová svrchní část / izolátor nebo koncentrátor 11.5 Dolní blokuje krasovění do hloubky 11.6 Indukovaný nekrasová svrchní část přinesená na kras 11.7 Klimatický Permafrost 11.1 Pákové (výzdvihové) · Voda vtéká do krasu soustředěně · Vteklá voda je ještě nenasycená · Gamsův efekt je pravidlo – jeskyně zpočátku · tunelové, hladina podzemní vody klesá pozvolna. Přechodná fáze: otvory odtoku vody do podzemí · Poměry v krasu určují pákovou (výzdvihovou) erozní bázi France Šušteršič Geologie krasu List 65 11. ÚČINKY KONTAKTŮ 11.1 Voda teče z nekrasového území do krasového - PŘÍKLADY 11.1.1 11.1.2 11.1.3 11.1.4 Podemílání Vznik chaotických tvarů pod nespojitým (průnik) sedimentním pokryvem Jeskynní ponory, nedostupné ponorné otvory Slepá údolí (s dolomitovým « s nekarbonátovým zázemím Ü NEVYŘEŠENÝ GEOCHEMICKÝ PARADOX Kras na kontaktu s nekrasovým územím se v literatuře vícekrát objevuje jako ukázkový příklad krasu (matični Kras, Moravský kras, Mendips, Kras údolí Ohia in Horního Mississippi), neboť: · je nejvíce spektakulární, · jsou prozkoumaná karbonátová území blízko obydlených míst. Proto byly v minulosti některé závěry o modelování a fungování krasu příliš rychlé a částečně chybné. 7.2 Voda teče z krasového území do nekrasového · Hydrologické poměry v “nekrasu” určují hladinu podzemní vody v pákovém (výzdvihovém) krasu · Výtoky zpravidla soustředěné · Kras těžko „loví” snižování nekrasové bariéry 11.2.1 11.2.2 11.2.3 Prameny velmi různých typů: mohou mít velké freatické zdvihy, anebo “visí” nad nekrasovým okolím Štítová údolí Objevení se travertinu v “nekrasových” řekách France Šušteršič Geologie krasu List 66 11. ÚČINKY KONTAKTÚ 11.3 Boční Menší necharakteristické tvary z území nekrasu a krasu 11.4 Horní · Úplná izolace Þ artézské podmínky. · Je-li otevřen ze strany, voda, soustředěná v nekrasovém povrchu se místně soustředěná probíjí do krasu. · Taková voda má velký korozivní potenciál · Nedostatečný krasový odtok může znamenat úplné ucpání a imobilizaci krasového vodiče 11.4.1 11.4.2 11.4.3 11.4.4 11.4.5 Půdní sesuv do jeskyně. “Sinkoholes” (Občasně) suchá údolí / “Whitova” pirátství. Necharakteristická slepá údolí a „cockpits” mírného klimatu. Reprodukovaná zasutá údolí 11.5 Dolní Nekrasová základna neumožnuje hluboké krasovění. 11.5.1 11.5.2 Necharakteristické tvary čistého krasovění “Okna” (waterholes) Souměrně tenká vrstva karbonátů (asi 10 m) mezi nekrasovými horninami způsobuje vznik konfinovaných podzemních krasových tvarů. France Šušteršič Geologie krasu List 67 11. ÚČINKY KONTAKTÚ 11.6 Indukované · Pokryvná část není pevná hornina (nespojité klasty nekrasových hornin). · Pokryvná část není plně nepropustná a dovoluje roztroušené pronikání. · Pokryvná část se v souladu se snižováním podkladu přizpůsobuje novým podmínkám. 11.6.1 11.6.2 11.6.3 Zdůrazněné “subkutánní” tvary “Aluviální” závrty Rudimentně vyvinuté tvary pod 11.1 a 11.4 Pokryvná část povrchu je zpravidla nespojitá, a neni nutně aluviálního původu. Proto je apriorní výraz “aluviální“ závrt chybný! Příklad Bojanci! 12. ZDĚDĚNÉ TVARY Jelikož v krasu není akumulace, „negativní hmota“ (prohlubně) se v krasovém povrchu zachovává. Denudace ji přenáší do podloží poté, co je důvod pro vznik spolu s matečnou horninou již odstraněn. 12.1 12.2 Fantomská zřícená krasová údolí Ostatní větší tvary ještě nejsou identifikované, pravděpodobně je mezi nimi mnoho „uval“. (Geomorfologický tvar UVALA znamená protáhlý, až piškotovitý tvar terénní deprese, bez povrchové, např. záplavové, akumulace vody. Je menších rozměrů nežli polje) 12.3 Bezestropé jeskyně Bezestropé jeskyně jsou mezokrasové jeskynní chodby, které se v důsledku pokračující denudace objevily na povrchu (jiný výraz je denudované jeskyně). 12.3.1 Význačné negativní terénní tvary (“járky, žlábky”) 12.3.2 Výskyt sintrů na povrchu 12.3.3 Význačná hydrofilní vegetace 12.3.4 Výskyt klastických jeskynních sedimentů v primární poloze France Šušteršič Geologie krasu List 68 BEZESTROPÉ JESKYNĚ V KONTEXTU KRASOVĚNÍ Speleologický proces Činnost ve speleogenetickém prostoru Činnost v hornině DIAGENEZE 1. Speleogeneze 1.1 začátek 1.2 příprava 1.3 šíření 1.4 překládání 2 2.1 bourání, hroucení HROMADĚNÍ Transformace 2.2 trhání 2.3 zaplňování 3. Rozpad 3.1 otevírání 3.2 rozpad stěn PEDOGENEZE 3.3 rozpad výplně LOGICKÉ STUPNĚ V “KRASOVÉM” PŘEMÍSŤOVÁNÍ HMOTY (MODELACI) KONTINENTÁLNÍ ZEMSKÉ KŮRY Idealizovaný povrch Þ DENUDACE SPELEOTANATSKÁ ZÓNA SYSTÉM FUNGUJE („krasoví“) NEPŘERUŠENÁ ZÓNA zjednodušeno PŘERUŠENÁ ZÓNA NOTEFREATICKÁ ZÓNA Matečná hornina Puklinová propusť prochází procesem krasovění Ý IZOSTÁZE Poznámka: Epifreatickou zónu v této souvislosti připočteme k freatické (přerušené). Horninová hmota (speleogenetický prostor) krasoví jenom tehdy, dokud se kras teprve utváří (obnovuje), potom systém již funguje jenom “krasovým” způsobem. France Šušteršič Geologie krasu List 69 KRAS V ČASE Pokud není přítomen nekrasový pokryv, krasovění začíná ihned po emerzi. PALEOKRAS pevná hornina mořská mikrofauna FIGURUJE JAKO HORNINA MEZOKRAS zasedimentované jeskyně kontinentální fosílie MOŽNÁ REAKTIVACE KENOKRAS aktivní jeskyně recentní skelety JE V ČINNOSTI PALEOKRAS V KONTEXTU FYZICKÉ GEOLOGIE 1. Minimální čas je nějakých 10 ka 2. Jeskyně význačné pro: 2.1 Nezralou horninu 2.2 Haloklinální prostředí 2.3 Freatický sintr Takto je kras ničen denudací, resp .je fosilizován novou sedimentací a diagenezí. 3. „Čestné“ paleokrasové jevy: 3.1 Neptonovy „dyke“ 3.2 „Zploštělé“ jeskyně 3.3 Kokardy 3.4 Paleopůdy 3.5 Požárové brekcie 3.5 Kostní brekcie . Kvůli jeho specifice je vyučování paleokrasu doménou karbonátové sedimentologie. Aktuálně se tak stalo až s ropnou krizí v sedmdesátých letech minulého století. France Šušteršič Geologie krasu List 70 PROBLÉMY URČOVÁNÍ KRASU · Oddělit geomorfografický přístup od kondicionálního a toho od funkcionálního. PŘÍKLAD: ZÁVRTY · Oddělit činnosti, které přenášejí hmotu od činností, které tvarují plochy. PŘÍKLAD: POLJE · Jak využít princip ergodičnosti (záměna času s prostorem). PŘÍKLAD: SESUTÁ ÚDOLÍ, ZÁVRTY · Ekvifinálnost.