Lokalita: Petrov nad Desnou - Anenský pramen
Granátické svory skupiny Červenohorského sedla
Klíčová slova: svor, granát, staurolit, ilmenit, chloritoid, turmalín
Výřez z turistické mapy KČT, lokalita vyznačena křížkem.
Exkurzní lokalitou je výchoz svorů, situovaný zhruba 600 m západně od Petrovského
vrchu, ve svahu nad Anenským pramenem (mapa 1). Na novějších vydáních turistické mapy
Hrubý Jeseník 1 : 50 000 je Anenský pramen vyznačen, avšak lesní pěšiny k němu vedoucí v
mapě zakresleny nejsou (foto 1 a 2). Pokud se dostaneme k Anenskému prameni (foto 3 a 4),
je nalezení exkurzní lokality (foto 5) již jednoduché - po několika desítkách metrů chůze do
svahu nad pramenem jasně uvidíme ,,suť" (foto 6), která je převážně výsledkem sběratelské
aktivity za dobu více než 100 let. Lokalita Anenský pramen je nejvýznamnějším nalezištěm
granátických svorů na území České republiky. Z materiálu volně ležícího pod výchozem lze
reprezentativní vzorky svoru s pěknými krystaly granátu snadno získat.
Základní údaje o exkurzní lokalitě uvádí již např. Kretschmer (1911); podrobnou
mineralogicko-petrografickou charakteristiku lze najít v publikaci Zimáka et al. (2002).
Svory v prostoru lokality geologicky náleží ke skupině Červenohorského sedla (mapa 2).
Jsou to relativně světlé horniny, jejichž stříbřitě lesklé foliační plochy jsou pokryty lupínky
muskovitu (foto 7). V některých partiích svorů se hojně vyskytují tmavě červenohnědé
porfyroblasty granátu omezené plochami rombického dodekaedru (foto 8). Velikost individuí
granátu zde běžně dosahuje 10-15 mm (výjimečně až 30 mm - jak uvádí již Kretschmer
1911). Granát bývá provázen staurolitem (foto 9), tvořícím tmavě hnědé až černohnědé
porfyroblasty o velikosti zpravidla do 5 mm (často jde o drobné křížové prorostlice ve tvaru
písmene X). V některých partiích svorů staurolit výrazně převažuje nad granátem (velikost
staurolitových porfyroblastů ve staurolitických svorech je zpravidla větší - běžně kolem 1
cm). Svory často obsahují nesouvislé křemenné pásky a ploché čočky sekrečního křemene,
probíhající konformně s hlavním foliačním systémem. Na okraji těchto sekrecí se občas
vyskytují zprohýbané tabulky ilmenitu o velikosti až 1 cm.
anal. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
SiO2 36,96 36,58 36,63 37,91 38,41 38,36 36,54 35,87 36,58 36,67
TiO2 - 0,19 - 0,52 - - - - - Al2O3
20,78 20,99 21,06 20,94 21,51 21,23 21,22 20,56 20,96 21,23
CaO 3,82 3,30 2,69 3,67 3,20 2,02 3,80 3,27 3,33 3,08
FeO 34,29 36,21 38,35 33,37 35,20 36,98 37,58 38,45 39,21 39,34
MgO 1,30 1,40 1,66 1,17 1,48 2,00 0,63 0,38 0,39 0,70
MnO 3,04 1,82 0,18 2,74 2,15 0,30 0,28 0,10 - suma
100,19 100,49 100,57 100,32 101,95 100,89 100,05 98,63 100,47 101,02
Si 3,00 2,97 2,97 3,04 3,04 3,06 2,98 2,98 2,98 2,97
Ti - 0,01 - 0,03 - - - - - Al
1,99 2,01 2,01 1,98 2,00 1,99 2,04 2,01 2,01 2,03
Ca 0,33 0,29 0,23 0,32 0,27 0,17 0,33 0,29 0,29 0,27
Fe 2,33 2,46 2,60 2,24 2,33 2,46 2,56 2,67 2,67 2,66
Mg 0,16 0,17 0,20 0,14 0,17 0,24 0,08 0,05 0,05 0,09
Mn 0,21 0,12 0,01 0,19 0,14 0,02 0,02 0,01 - Tab.
1. Reprezentativní ED analýzy granátu (anal. č. 1 až 10) - výsledek analýz uveden v hm. %, počet
kationů na bázi 12 atomů kyslíku; jde o tři profily třemi individui ze tří různých vzorků, v každém
profilu jsou tři nebo čtyři analyzované body umístěné ve směru od centra zrna k okraji v tomto
pořa-dí: 1-2-3 (1. profil), 4-5-6 (2. profil) a 7-8-9-10 (3. profil)
Svory z lokality Anenský pramen mají porfyroblastickou stukturu (foto 7). Vyrostlice
jsou tvořeny granátem nebo staurolitem. Individua granátu výše zmíněných rozměrů mají
zpravidla hypautomorfní až automorfní omezení, v některých partiích svorů se vyskytují
relativně malá (do 5 mm) izometrická zrna granátu s xenomorfním omezením. Z výsledků
ED analýz (tabulka 1) je zřejmé, že v granátu převažuje almandinová složka. V granátu byla
zjištěna výrazná chemická zonálnost, která se projevuje hlavně poklesem obsahu Mn a Ca ve
směru od centra krystalu k jeho okraji a současně zvýšením obsahu Fe v témže směru.
Omezení individuí staurolitu je většinou xenomorfní nebo hypautomorfní. Porfyroblasty
granátu a staurolitu obsahují hojné uzavřeniny ilmenitu, křemene a magnetitu, ojediněle byly
v granátu zjištěny jsou uzavřeniny chloritoidu (až 0,7 mm velké lištovité průřezy).
Základní tkáň svorových hornin na lokalitě Anenský pramen má granolepidoblastickou
nebo lepidogranoblastickou strukturu (v prvním případě jde o svory, ve druhém o kvarcitické
svory s přechodem do svorových kvarcitů). Hlavními složkami základní tkáně jsou muskovit
a křemen. Muskovit tvoří až 1,3 mm velké tabulky, v detailně provrásněných úsecích
obloukovitě zprohýbané. Lokálně je v partiích (páscích) s vysokým obsahem muskovitu
přítomen chloritoid v podobě jednotlivých zrn nebo jejich drobných agregátů. Místy dochází
ke vzniku chloritoidu na úkor granátu (zatlačování granátu chloritoidem podél trhlin, případně
podél okraje individuí). Jen v některých vzorcích byl v malém množství zjištěn biotit, tvořící
ojedinělé šupiny s výraznými pleochroismem (nažloutlý x černohnědý), místy postižené
chloritizací, v některých vzorcích je patrná baueritizace. Křemen tvoří v hornině drobná
xenomorfní zrna, segregovaná do pásků. Relativně hojnou součástí základní tkáně je opakní
složka, zastoupená především ilmenitem (nedokonale vyvinuté tabulky a nepravidelná zrnka),
méně magnetitem a hematitem. Jen ojediněle byla zjištěna zrna apatitu, až 0,05 mm velká
zrnka zirkonu s příměsí hafnia, zrníčka monazitu-(Ce) o velikosti max. l m a v některých
vzorcích relativně hojné sloupečky turmalínu skoryl-dravitové řady. Údaje o chemickém
složení (ED analýzy) staurolitu, chloritoidu, muskovitu, biotitu, ilmenitu a turmalínu uvádí
Zimák et al. (2002).
Výřez ze základní geologické mapy 1:200 000.
Kretschmer, F. (1911): Das metamorphe Diorit- und Gabbromassiv in der Umgebung von
Zöptau (Mähren). - Jahrb. d. k. k. geol. Reichsanstalt, 61, 53-180.
Zimák, J. - Novotný, P. - Fojt, B. - Novák, M. - Vávra, V. - Kopa, D. - Losos, Z. - Prinzová,
E. - Skácel, J. (2002): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách na Sobotínsku.
UP Olomouc 2002.