Sobotín ­ Smrčina
Těleso ultrabazických metamorfovaných hornin sobotínského amfibolitového masivu
Souřadnice S42:
50° 01,001´
17° 06,589´
637 m n.m.
mapa KČT č. 55 (D1 ­ E1)
Klíčová slova: sobotínský amfibolitový masiv, krupník, mastková břidlice, amfibol, magnetit
Výřez z turistické mapy KČT. Lokalita vyznačena červeným kolečkem.
Lokalitu tvoří dnes již opuštěný lom, který se nachází 2 km v. od zámku Sobotín. Přístup na
lokalitu je možný po modré turistické značce od zámku Sobotín nebo po červené značce, která
vede od Maršíkova (mapa 1). V místě setkání obou značek (rozcestník Smrčina) pokračuje
lesní cesta směrem na Skřítek (foto 1) a téměř souběžně vpravo vede užší cesta, kterou se po
150 m dostaneme ke vstupu do lomu (foto 2). Nad vstupem stojí myslivecká chata. Vstup do
starého jámového lomu je možný po dřevěných schodech (foto 3). Většina stěn lomu je
zasucená (foto 4 a 5), přesto zde najdeme dostatečné množství studijního materiálu (foto
6).Lom má statut národního přírodního výtvoru. Starší označení lokality používané podle kóty
Smrčina pochází z němčiny ­ Storchberg.
Na lokalitě nalezneme podobnou geologickou situaci jako na lokalitě Zadní Hutisko (mapa 2).
V amfibolitech sobotínského amfibolitového masivu jsou uložena dvě tělesa ultrabazických
metamorfovaných hornin čočkovitého tvaru. Větší z nich dosahuje délky okolo 50 m a má
mocnost zhruba 8 ­ 10 m. Tělesa vykazují zonální stavbu ­ střed tvoří krupník, který směrem
k okrajům přechází do mastkových břidlic, nesouvislé zóny aktinolitových (tremolitových)
břidlic (foto 7) a okrajová zóna o mocnosti do 2 m je budována chloritovými břidlicemi.
Předpokládá se, že původní složení těchto hornin odpovídalo horninám s vysokým obsahem
olivínu a pyroxenu. Současné chemické složení ultrabazických metamorfovaných hornin
vykazuje nízké obsahy SiO2 a alkálií, naopak vysoký podíl má MgO (tabulka 1).
V zóně krupníku převládá šedobílý, jemně šupinkatý mastek (foto 8) a vedlejší podíl tvoří
lokálně přítomný chlorit, dolomit nebo amfibol. Jako akcesorie byly zjištěny magnetit, apatit,
ilmenit, rutil, pyrit, titanit a zirkon. Krupník pozvolna přechází do mastkové břidlice a to se
projevuje zvyšováním podílu chloritu a amfibolu. Mastek nabývá většinou světle zelené barvy
a agregáty mají hruběji lupenitý charakter.
Navazující zónou je aktinolitová (tremolitová) břidlice, která nejprve vykazuje plošně
paralelní stavbu (obsahuje-li mastek a chlorit, foto 9), většinou zaznamenáme všesměrné
uspořádání amfibolových jehlic a stébel, takže se někdy používá označení skalina.
Mikrostruktura amfibolových hornin je nematoblastická a ve složení převládá amfibol, jehož
složení se pohybuje v poli tremolitu nebo na hranici mezi aktinolitem a tremolitem.
Dále směrem k okraji tělesa lze zaznamenat aktinolit ­ chloritové břidlice, které na úplném
okraji tělesa přecházejí do chloritových břidlic. Tyto horniny vykazují výraznou plošně
paralelní stavbu (foto 10) a skládají se z chloritu a kolísavého množství amfibolu. Mezi
akcesoriemi dominuje magnetit, apatit, ilmenit a epidot.
Vně ultrabazického tělesa se vyskytují amfibolity soborínského masivu a zaznamenány byly
také úlomky metahornblenditu.
Mastek má obvyklé složení s mírně vyšším obsahem FeO (tabulka 2). Chlority ve všech
zónách vykazují podobné složení, ve kterém převládá klinochlorová složka, podřadnou
složkou je ripidolit a pennin (tabulka 3). Složení amfibolů se nejčastěji pohybuje v poli
tremolitu (tabulka 4).
Na Sobotínsku je možné navštívit další lokality: Střelecký důl, Pfarrerb, Zadní Hutisko nebo
Sobotín ­ Kožušná.
Dostál J. (1965): Mineralogické a chemické studium aktinolitu ze Sobotína. ­ Acta Univ.
Carol. Geol., 175-188.
Fiala J., Jelínek E., Pouba Z., Pobová M., Souček J. (1980): The geochemistry of the
ultrabasic rocks of the Sobotín amphibolite massif (Czechoslowakia). ­ N. Jb. Miner. Abh.,
137, 257 ­281.
Zimák J., Novotný P. (2002): Lokalita č. 7: Sobotín ­ Smrčina. ­ Exkurzní průvodce po
mineralogických lokalitách na Sobotínsku, 28-31, Olomouc.
Výřez z geologické mapy 1: 50 000, list 14-42 Rýmařov, vydal Český geologický ústav,
1996. Legenda: 31 ­ krupník, 34 ­ jemně až středně zrnitý amfibolit, 36 ­ jemně až drobně
zrnitá biotitová a muskovit-biotitová rula, 4 ­ deluviální sedimenty.