Fytocenologický snímek: Rebešovický luh 1 Lokalizace: 49°6'57.909"N, 16°37'59.657"E, lesní ostrůvek lužního lesa cca 1,3 km severně od Rebešovic datum: 5.4.2008 Velikost snímku: 20 x 20 m Nadmořská výška: 215 m Sklon: 0° Expozice: - Podloží: holocénní povodňové hlíny Půdy: fluvizem, písčito-jílovitá Vystupující podloží: - Antropogenní vliv: ústup od tradičního hospodaření, šíření invazních neofytů pokryvnost VS TŘ HŘ areál čísla sloupců v Geobiocenologii I. 6. 4. 6. 11. E3 70 Fraxinus angustifolia 3 1 C 4 m-sm/so Quercus robur 2a 1-3(4) B 2-4 sm-t/sk Robinia pseudacacia 2a 1-4 AB-D 2-3 neofyt Ulmus laevis 2a 1-3 BC 4 cm-b/so E2 15 Sambucus nigra 2a 1-4(5) C 3 m-t/o čísla sloupců v Geobiocenologii I. 5. 3. 5. 13. E1 75 Adoxa moschatellina 2m (1) 3-8 C! 3-4 m-b/so Aegopodium podagraria 2a (1)3-5(7) BC 3-4 m-b/o Anemone ranunculoides 2m (1)2-7 C 3-4 sm-t/so Ballota nigra 2a 1-2 C! 3 m-t/so Corydalis cava 2a (1)2-6(7) C 3-4 sm-t/so Dactylis polygama + 1-3(5) B 3 sm-t/so Ficaria verna 2b (1)3-6(8) C 3-4 m-t/o Gagea lutea 2m (1)2-7 BC 3-4 m-b/so Galium aparine 2m (1)2-5(6) C! 3-4 m-t/o Geum urbanum 2m 1-5(6) BC 3 m-t/so Chelidonium majus 2m 1-2(5) C! 3 m-b Lamium purpureum 2m - - - - Stellaria media 2m (1)2-4 C! 3-4 m-a/ci Veronica hederifolia 2m (3)4-6(7) BC 3 t-b/o neurčeno 0 Uvádějte i počet neurčených druhů – uveďte, zda jde o trávu, kapradinu atd., podle druhového složení se dá poznat, kdo snímek odflákne. Můžete kytku vyfotit, utrhnout a obrátit se na Dr. Culka nebo cvičící. Vysvětlivky: zde uvedete vysvětlení zkratek a symbolů použitých v tabulce (viz Geobiocenologie I, modrá čísla v tabulce jsou pořadová čísla sloupců v Geobiocenologii I, dřeviny a byliny tam mají zvlášť, Vy je do svých prací nedávejte!!!) Geobiocenologická typizace (Buček, Lacina, 1999): Habrojilmové jaseniny nižšího stupně (Ulmi-fraxineta carpini inf.) 1-3 BC-C (3)4, doplňte s pomocí Katalogu biotopů ČR (Chytrý, Kučera, Kočí, 2001). Natura 2000 (Chytrý, Kučera, Kočí, 2001): L.2.3 Tvrdé luhy nížinných řek Druhy dle příslušnosti k vegetačním stupňům Ze zaznamenaných druhů je významný výskyt např. Fraxinus angustifolia (relativně teplomilný panonský element), náležející do 1. dubového vegetačního stupně (Zlatník 1976). Druhy bylinného patra tvoří jarní geofyty, typické pro nížinné lužní lesy např. Corydalis cava, zastoupeny jsou např. Adoxa moschatellina, která se vyskytuje i v nivách pahorkatin a vrchovin. Pokud uvádíte česká jména, latinské následuje kurzívou v závorce). V lužních lesích jsou často zastoupeny druhy vyšších poloh, splavené z výše položených míst, stanovení vegetačního stupně je nutné provádět na normálně vlhkých substrátech. Druhy dle trofických kategorií Z fytocenologického snímku je patrné, že druhy bylinného patra jsou většinou rostliny s vysokými nároky na obsah živin (zejména dusíku) v půdě (např. Adoxa moschatellina, Galium aparine, Anemone ranunculoides), případně jde o druhy s přesahem do mezičtějších stanovišť (Veronica hederifolia, Dactylis polygama). Druhy dle areálu Řada druhů, zaznamenaných ve fytocenologickém snímku má v rámci Evropy areál mediteránně-temperátní (např. Ballota nigra, Ficaria verna), několik druhů má suboceanickou až oceanickou tendenci (např. Corydalis cava, Dactylis polygama, Adoxa moschatellina, Ulmus laevis), relativně teplomilným prvkem je Fraxinus angustifolia, který se na našem území vyskytuje pouze v jihomoravských úvalech a nejseverněji v Hornomoravském úvalu. Je zastoupen invazní neofyt Robinia pseudacacia a archeofyt Chelidonium majus (Mlíkovský, Stýblo 2006) Fytogeografické, biogeografické souvislosti Zájmové území se nachází v Dyjskosvrateckém úvalu, v oblasti vlivu Karpat, Hercynika a Panonské oblasti. Podmíněno specifickými podmínkami prostředí lužního lesa se zde nevyskytují žádné z typicky karpatských nebo hercynských druhů, ale zasahuje sem panonský prvek Fraxinus angustifolia. Antropogenní vliv Lužní les u Rebešovic představuje fragment původně rozsáhlejších lesních porostů v nivě Svratky a Svitavy (doložte výřezem z historických map). Je zřejmé, že v důsledku zahloubení koryta Svratky při vodohospodářských úpravách došlo ke snížení výšky hladiny spodní vody a výraznému omezení možnosti záplav. Pravděpodobně v důsledku snížení vlhkosti a zejména díky ústupu od tradičních způsobů hospodaření došlo k šíření invazního neofytu Robinia pseudacacia. Zdejší les byl pravděpodobně využíván v minulosti k pastvě dobytka (alespoň příležitostné), byl podstatně prosvětlenější (dokládají to soliterní rozložité staré duby (Quercus robur) a dřevo rychle rostoucích dřevin (např. jasan), bylo využíváno – pařezení (viz obr. 2). V současnosti je bylinný podrost místy velmi zastíněn střemchou (Prunus padus), jasanem (Fraxinus angustifolia) a zejména bezem černým (Sambuscus nigra), tato skutečnost vede k téměř úplnému omezení obnovy dubu a rozvoji bohatého bylinného patra pouze v době před olistěním (jarní aspekt). Obr. 1 Lokalizace snímku na mapě Obr. 2 Pařezený jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia) v lužním lese u Rebešovic. další obrázky – vybrané druhy, jevy atd. Literatura Buček, A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II. – MZLU Brno, 249 s. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., eds. (2001): Katalog biotopů České republiky. – Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. Mlíkovský, J., Stýblo, P., eds. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha, ČSOP, 496 s. Zlatník, A. (1976): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných v ČSSR. (Předběžné sdělení.) – Zprávy Geografického ústavu ČSAV v Brně, 13, č. 3/4, s. 55–64 + 1 tab. v příloze. Zde odkaz: http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/metfytoc/Met-fyt-6.PDF Druhou část seminární práce bude hodnotit již Dr. Culek, kdo chce může to poslat i cvičícím. P.