Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Inventarizace / Inventory A) Sčítání jedinců tvořících populaci (census), při opakování možno posoudit vývoj populace velkoplošné provádění umožňuje stanovit areál druhu a zjistit místa s hojným výskytem - (síťové) mapování B) Zjišťování výskytu (případně i početnost) druhů příslušících k určité taxonomické skupině (nebo několika) na vymezeném území Průzkum / Survey survey: prohlídka, obhlídka, pozorování, průzkum, doled, dozor, znalecký posudek, úřední zpráva o prozkoumaném, zeměměřický průzkum terénu (surveying: měření, zaměřování, vyměřování, zeměměřictví) to survey: dohlížet, obzírat, pozorovat, prozkoumat, znalecky vyšetřit, ohledat, udělat přehled či souhrn, provést inventuru / inspekci Průzkum k zjištění hustoty populace či složení společenstva za použití opakovatelné metody - např. sčítání jedinců podél transektů, na studijních plochách, odchycených danou metodou za jednotku času či v daném objemu vody či půdy. Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Sledování / Surveillance angl. dozor, dohled (např. policejní), stále pozorování (např. leteckého provozu pomocí radaru), střežení Rozsáhlý program průzkumů, který je prováděn k získání časové řady zachycující variabilitu a rozmezí stavů či hodnot v průběhu času. Podle některých autorů zahrnuje současné sledování proměnných prostředí, podle jiných nikoliv. Např. invertebrate surveillance: jednorázové resp. nepravidelné hodnocení populací, resp. společenstev, bez současného sledování proměnných prostředí. Environmental surveillance: populace (druhy) a jejich společenstva, např. bezobratlých, slouží jako indikátory k hodnocení stavu životního prostředí na dané lokalitě a k zaznamenání změn. Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Monitoring to monitor: sledovat, kontrolovat (postup prací, práci stroje/přístroje, radioaktivitu, vysílání, telefonické rozhovory) -odposlouchávat. monitorship: sledování něčeho, dozor nad něčím. monitor: žák pověřený dozorem ve třídě, vojenský instruktor, pracovník u monitoru (obrazovky - monitor screen!), válečná hlídkovací loď... Význam v ochraně přírody: Opakované (většinou pravidelné) hodnocení populaci / společenstev při současném měření / zaznamenávání relevantních proměnných (abiotické faktory, prováděný management) za specifickým účelem (např. potřebou zajistit dodržování stanovených hodnot, udržení či dosažení cílového stavu - compliance monitoring). ,,Biologické monitorování": pravidelné, soustavné využívání organismů k určení kvality prostředí (Cairns, 1979) Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Demografické studie - Sledují osud jedinců tvořících populaci (vzorku nebo všech). - Vzorek musí obsahovat jedince všech velikostí, věkových kategorií, resp. vývojových stádií, případně obou pohlaví. - Jedinci jsou většinou značkováni (např. kroužkování ptáků či netopýrů), nebo rozpoznáváni na základě spolehlivých individuálních znaků (např. tvar skvrn na břiše kůněk či na spodní straně ocasní ploutve velryb). - Poskytují informace o věkové struktuře populace (často zástupně sledovány velikostní kategorie). - Poskytuje informace o prostorovém rozmístění (meta-) populace, imigraci, emigraci, atd. - Poskytuje informace o nosné kapacitě prostředí (území) k zabránění přemnožení populace poškozující prostředí. - Nákladné (finančně a časově náročné), vyžadují detailní znalosti životního cyklu druhu a opakované pozorování v terénu. Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Inventarizace - k získání vstupních údajů o určitém území jako podklad pro územní plánování - k posouzení vlivu plánovaného zákroku na dané území, resp. celkově způsobené škody z hlediska ochrany přírody - k posouzení návrhu na vyhlášení rezervace nebo stavu/hodnoty stávající rezervace - k opakovanému získání údajů o určitém území po uplynutí delšího období za účely uvedenými výše i níže (vypovídací hodnota oproti monitoringu omezená). Monitoring - k získání časové řady údajů o určitém území / populaci - k posouzení vlivu lidské činnosti (hospodaření na území, vypouštění škodlivin atd.) na populace druhů, na společenstva - k posouzení vlivu managementu (odborné péče) / účinnosti ochranářských opatření (režimu ochrany), k zjištění hlavních faktorů s vlivem na cílové druhy/společenstva Srovnejte a užívejte správně! Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Indikátor / Indicator V angl. obecně: zařízení ukazující stav stroje apod. Bioindikátor: druh ukazující stav prostředí (člověka) V širokém pojetí: Druh, jehož (ne-)přítomnost indikuje určité stanovištní podmínky (kyselost půdy či vody, obsah dusíku, vlhkost,... - ale pozor, ne všechny populace v celém areálu se musí chovat úplně stejně!). Platí obdobně pro indikátorové společenstvo: společenstvo (většinou rostlinné nebo vodních bezobratlých - makrozoobentos), které indikuje určité stanovištní podmínky. Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Indikátor v užším pojetí: * Indikátor znečištění či narušení prostředí, tzn. druh indikující míru znečištění/narušení. ˇ,,Siréna"/ Sentinel strážný (sentinel): citlivý druh, který úmyslně vnášíme do určitého prostředí a okamžitě reaguje na nepříznivou změnu prostředí (např. kanárci v uhelných dolech - metan). * Detektor: druh, který se v zájmové oblasti vyskytuje přirozeně a měřitelným způsobem reaguje na změny prostředí (chováním, věkovým složením, mortalitou) * Vykořisťovatel, exploatátor / Exploiter: druh, jehož přítomnost (dominance) signalizuje narušení / znečištění prostředí. * Akumulátor, hromadič / Accumulator: druh, který přijímá a hromadí chemické látky v měřitelných množstvích. * Organismus pro biologickou kvantitativní zkoušku - biotest / bioassay organism: vybraný druh, jehož se používá v laboratoři ke zjištění přítomnosti / koncentrace škodlivých látek, resp. ke zjištění pořadí znečišťujících látek co do jejich toxicity. Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Postup při plánování aplikovaného výzkumu v ochraně přírody Nástroje ochrany přírody biolog: stanovení vypovídací hodnoty Úředník / projektant: stanovení max. nákladů Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Křivky akumulace druhů jako nástroj k zjištění minimální intensity výzkumu (zde počtu zemních pastí pro sběr epigeických bezobratlých) Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody počet pastí Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Omezení doby (její polohy i délky) odchytu epigeických bezobratlých do zemních pastí z úsporných důvodů: vhodně zvolená krátká období pokryjí velké procento celkového počtu druhů Nástroje ochrany přírody Formulář pro hlášení pozorování obojživelníků a plazů ­ faunistický průzkum Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Formulář pro hlášení pozorování obojživelníků a plazů ­ faunistický průzkum Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Síťové mapování V ČR se používá síť odvozená od zeměpisných souřadnic ­ síťová pole (,,čverce") mají velikost cca. 11 km x 12 km Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Síťové mapování Odlišením údajů o výskytu z různých časových období lze sledovat trend vývoje rozšíření druhu (ale pozor na vliv intensity mapování ­ pokrytí území!). Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Síťové mapování Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Síťové mapování Ropucha krátkonohá Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Kuňka žlutobřichá Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Rozšíření čolka hranatého (Triturus helveticus) v ČR Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus; Coleoptera) Biologické průzkumy jako nástroje ochrany přírody Páchník hnědý (Osmoderma eremita; Coleoptera) Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Rozšíření a velikost populace v určité zemi v poměru k celkovému areálu Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Dva příklady rozdílů mezi rozšířením (,,extent of occurence") a obývanou plochou (,,area of occupancy"). (A) je prostorové rozmístění známých nebo předpokládaných současných stanovišť druhu. (B) ukazuje možné ohraničení areálu, který představuje plochu uvnitř těchto hranic. (C) ukazuje jak lze měřit obývanou plochu jako sumu obsazených čtverců mapovací sítě (výsledek je ovšem ovlivněný zvolenou velikostí čtverců). Problémy s odhadem oblasti obývané daným druhem. Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Kategorie ohrožení červeného seznamu IUCN (v. 2.3,1994) Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Kategorie ohrožení červeného seznamu IUCN (v. 3.1, 2001) Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Podíl druhů, které byly hodnoceny v rámci červených seznamů IUCN, na celkovém počtu popsaných druhů (recentních) vyšších taxonů Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody Podíl ohrožených druhů na všech druzích hodnocených v rámci červených seznamů IUCN v rámci (recentních) vyšších taxonů Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody 10 zemí s nejvyšším počtem ohrožených druhů Červené seznamy jako nástroj ochrany přírody 10 zemí s nejvyšším počtem druhů vyhynulých a vyhynulých ve volné přírodě Chráněná území jako nástroj ochrany přírody Klasifikace chráněných území podle IUCN (1994) 1. Přísné přírodní rezervace a nedotčená území - co nejméně narušená příroda - slouží výzkumu, vzdělávání, monitoringu 2. Národní parky - rozsáhlá území - bohaté na přírodní krásy a scenerie - chrání jeden či vícero ekosystémů - slouží výzkumu, vzdělávání, rekreaci - zpravidla bez komerčního využívání přírodních zdrojů 3. Národní památky - menší rezervace - chrání jedinečné biologické, geologické či kulturní hodnoty zvláštního významu 4. Řízené přírodní rezervace - jako (1.) ale jsou povolené zásahy k zachování populací a funkcí společenstva (např. odstraňování nepůvodních druhů, řízené požáry) - možné povolení řízeného hospodaření Chráněná území jako nástroj ochrany přírody Klasifikace chráněných území podle IUCN (1994) 5. Chráněné krajinné oblasti a chráněná pobřeží - nedestruktivní, tradiční využití území místním obyvatelstvem povoleno - vhodné pro rekreaci a turistiku (ohleduplnou) 6. Chráněná území řízené péče o zdroje - rozsáhlá území - umožnují trvale udržitelnou produkci přírodních zdrojů (např. vody, pastvy, dříví, ryb a lovné zvěře) a turismus při současném zajištění biodiversity - využívání přírodních zdrojů možné tradičními i moderními metodami