Malakozoologické okénko
metody sběru terénních dat a několik případových studií
diverzita v ČR a SR
metody terénního průzkumu
specifika konzervace
ekologické nároky suchozemských plžů
případové studie
Úvod do terén. zool. bezobr.
Michal Horsák, UBZ PřF MU
Diverzita měkkýšů v ČR a SR
ČR: 245 druhů
* 217 plžů: 50 vodních a 167 suchozemských
* 28 mlžů
SR: 247 druhů
* 219 plžů: 51 vodních a 168 suchozemských
* 28 mlžů
21134 36
ČR SR
281
Porovnání počtu druhů měkkýšů České a Slovenské republiky
Metody terénního průzkumu ­ terestrické biotopy
ruční sběr
* pomůcky: kovové hrabátko, měkká pinzeta, epruvety,
plátěné pytlíčky
* provedení: vytýčení plochy, prozkoumání všech typů
mikrostanovišť, standardizace na čas (1-2 hodiny)
odběr půdní hrabanky
* pomůcky: kovové hrabátko či lopatka, igelitka, rámeček
* provedení: vytýčení plochy, odběr veškerého materiálu do
hloubky ca 5 cm, (oddělení hrubší frakce prosetím), uložení
do igelitového pytle/tašky
* zpracování: usušení, prosetí, vyplavení, usušení, vytřídění
doplňkové/specifické
* smýkadlo, mokrý výplav vegetace mokřadů a vlhkého
listového opadu
Metody terénního průzkumu ­ vodní biotopy
ruční sběr
* pomůcky: kovové síto, ruční síť na rámu, měkká pinzeta,
epruvety, plátěné pytlíčky
* provedení: prozkoumání všech typů mikrostanovišť,
prohlížení vegetace, kamenů, dřev, promývaní vegetace a
sedimentů sítem/sítí, standardizace na čas/úsilí
Metody terénního průzkumu ­ terestrické biotopy
optimalizace úsilí
* Cameron & Pokryszko (2005): jedinců 10x více než druhů
a ne méně než 200 kusů
* verifikace pomocí rarefaction
jedinci
druhy
obecně je nutné před fixací plže utopit ­ relaxovat jeho tkáně,
jinak dojde ke křečovitému scvrknutí a následné jsou tkáně tuhé,
křehké a lámavé (po delší době mohou macerovat a hnít)
doba topení trvá okolo 1 dne, záleží na množství a teplotě vody
(jde o obsah kyslíku), utopeného plže poznáme zpravidla tak, že se
ve vodě bezvládně vznáší
u naháčů možné zjednodušení a urychlení:
- usmrcení ve vodě sycené CO2 (perlivá voda - udušení
během několika minut)
- po 15 min. převedení do ca 70 % etanolu
plovatky je možné usmrtit vařící vodou a pak převést do lihu
suchozemské plže, hlavně menší doporučuji topit (je třeba hlídat
- tělo rychle přehnije!)
Fixace před pitvou
Malakozoologie
Začínáme kuchat
nastřihnout z levé strany u pravotočivých plžů (většina včetně všech
naháčů) ­ vyústění a umístěné přední části pohlavní soustavy je na
pravé straně, (levotočivé /tj. i okružáci/ načínáme zprava)
ukázka u r. Deroceras
(Wiktor 2000)
Malakozoologie
Základní anatomie nahého plže
Malakozoologie
C - vole, GA ­ bílková žláza, GH ­ obojetná žláza, H - hepatopankreas, I - střevo, OM horní
tykadlo, P - penis, PH - hltan, R ­ rektální část střeva, RP ­ zatahovač penisu, S slinné
žlázy, SPOV - spermoviduct, (Wiktor 2000)
Variabilita penisů v r. Deroceras
Malakozoologie
D. laeve
D. sturanyi
D. reticulatum
D. turcicum
D. praecox
D. rodnae D. agreste
D. panormitanum
ˇ dobrá znalost autekologie ­ jasně definované hlavní
ekologické faktory, společné pro většinu druhů
1. obsah dostupného vápníku
Měkkýši jako modelová skupina
pH půdy
(středně vlhké lesy jih.-záp. Německa, Martin & Sommer, 2004)
Měkkýši jako modelová skupina
pH půdy
(suché lesy jih.-záp. Německa, Martin & Sommer, 2004)
* dobrá znalost autekologie ­ jasně definované hlavní
ekologické faktory, společné pro většinu druhů
1. obsah dostupného vápníku
2. vlhkost
Měkkýši jako modelová skupina
(Martin & Sommer, 2004)
* obsah vápníku je převažujícím faktorem pouze, když
není v nadbytku
Fe > 20 mg/l
P < 0,001
Mann-Whitney test
(Horsák & Hájek, 2003)
Měkkýši jako modelová skupina
* dobrá znalost autekologie ­ jasně definované hlavní
ekologické faktory, společné pro většinu druhů
1. obsah dostupného vápníku
2. vlhkost
3. zachovalost stanoviště
* relativně nízká mobilita a těsná vazba na stanoviště
(např. dospělci závornatky Bulgarica cana urazili za den
od 10-150 cm, za měsíc max. 20 m, M. Marzec, 2006)
Měkkýši jako modelová skupina
* ve vápnitém prostředí schránky dobře fosilizují
- relativně velmi snadná determinace do
druhové úrovně
- přesná rekonstrukce je možná díky dobré
prozkoumanosti a znalosti autekologie
jednotlivých druhů
- odráží poměry a vývoj konkrétní lokality
- dobře indikují sukcesní stádium
ˇ nejbohatší by byly suťové pralesy na vápenci ­ u nás se
nezachovaly (okolo 70 druhů)
* nejzachovalejší jsou u nás jedlobukové porosty (prales
Boubín (okolo 40 druhů), Mionší (okolo 50 druhů)
* refugia a centra druhové diverzity jsou vložky suťových
partií (čerstvý minerální podklad!), také díky přítomnosti
javoru klenu
* naopak extrémně chudé jsou jehličnaté lesy a doubravy
- výjimkou je pralesovitý a původní stav těchto lesních
ekosystémů (zachovalé doubravy Křivoklátska,
vysokobylinné smrčiny)
- klíčový je substrát a struktura, po narušení je obnova
původního stavu velmi zdlouhavá, případně nemožná
Diverzita plžů ve vztahu k typům lesů, aneb co šnek potřebuje