Pal n" lafie Zeměpisné rozšíření organizmů v geologické minulosti - Jeho rozsah, příčiny a zákonitosti Evropa, tak jak ji zažili naši vzdálení předkové z poslední doby ledové. Kontinentální ledovec lemovaný tundrou a dále na jih stepí pokrýval značnou část severní Evropy. Jehličnaté lesy mají malý rozsah, zato pobřeží Středozemního moře vroubí listnaté lesy. Vysokohorské ledovce jsou jak v Alpách, tak v Karpatech. Základní pojmy Areál - euareál (holoareál) x epiareál dochází zde k rozmnožování taxonu (např. hnízdiště) taxon se vyskytuje (např. zimoviště) - paleontologie + postmortální transport rozmístění jedinců v areálu - hranice areálu - areálové enklávy (kde se taxon nevyskytuje) areál souvislý - nesouvislý (jen typická stanoviště - rákos) Genetická souvislost druhu: komunikace mezi sousedními areály taxony sympatrické - překrývající se areály několika taxonů x parapatrické - těsně přiléhající x alopatrické -nikde se nepřekrývají Vývoj areálů: —► restrikce x expanze x migrace rozpad areálu:—► alopatrická speciace - vznikající druhy - centrum vzniku druhu reliktní areály (refugia) - vymírání nebo i migrace Vagilita - schopnost šířit se na nová stanoviště - aktivně x pasívně Endemity - taxony vázané na určitou oblast (nemusí být malá) x areály kosmopolitní (často plankton) regresívní (paleoendemit) x progresívní (neoendemit) zmenšující se areál rozšiřující se areál Present distribution of Fagus (northern hemisphere) and Nothofagus (southern hemisphere). Rozšíření současných mangrovových houštin téměř nikde nepřesahuje hranice tropů Současné rozšíření čeledi Proteaceae, které téměř přesně sleduje hranice Gondwany (dvojité šrafovaní označuje oblasti s největší rozmanitostí druhů) AFRICA SOUTH AMERICA Fossil remains ol Triassic land reptile approximately 3 m long. Fossil remain? o1 the freshwater reptile Mpsgsattrvs. Foss-il evident & pf ttie Tn"35sic land reptile Lvstrosaums. AUSTRALIA Fassils of the fern Gtossfl 0/0174 ilaund in all uf the southern Lonrin t-nrt. thuw chat the/w^re cnce joined, Biogeografické členění zemského povrchu Choriony - biogeograficky vymezené celky (územně jednotné"), kde fauna a flora jeví četné společné rysy X jednotky ekosystémové (nesouvislé areály) Bariéry - brání šíření taxonu do nových území, nebo nově vzniklé rozdělí taxon — déka trvání bariér Biosféra se dělí podle dvou hlavních ekologických rozhraní na dva hlavní biocykly — mořský a kontinentální (zde někdy ještě suchozemský a limnický) Hierarchie biogeografických územních jednnlek Užití je ale různé podle autorů ífjky ing!ick> nŕmecííy rusky (tra n*k r i bo váno) latinsky r»e realm <• kingdom) Reich ca nivo regnutn oblitt — region Region f- Cebiei) cbliiť ^egio provincie province Proviní i—---«—■ provirtcij* provincia okruk í- okrtt, (district! (endemic centre! E*rirk okrug nad - super pod - sub Říše a oblasti vymezené podle hlavní klimatické zonace, teprve u podoblastí regionální vlivy Vymezení podle endemických taxonů Čím hierarchicky nižší kategorie, tím se liší nižšími taxony — podoblasti na úrovni čeledí ... IVIOFSký FCCCntní biOCykluS je rozlišen zejména podle živočichů - (rostliny jen ve fotické zóně). XMfMfnfkM tliatal ncialafha llttrilnrn* Haíharn. A - tUul keratial (aWaatiilit AI - irfctkU, AI • lilia »4) '■ hi. Aí - trxt a»MlMcfal)i B • oalut troplcVI n - In^ttlflíbá. II - rt(h*4oMt*|*ů(rincbť flinlfll ncinlních piviUnikýca fctaykll. OblutU 1 - bvLvWtU4 l - piliotropkU (li - fcfrlcW IUU U - indcmiUJití tilU U - poľyaťilj Uil), J - »«tnplcH. 4 - k**itt, I - uiitrtliká, I * MttrbUckJ, Podlí Mikhlsrí mi i ^ Hiadrych* i ŕ 64- Oceánská a atmosférická cirkulace: stálý a zákonitý pohyb vodních a vzduchových mas, vliv na distribuci mořských organismů, klima přilehlých kontinentálních okrajů a distribuci organismů na nich Pasáty - zhruba rovnoběžkový směr, u rovníku V -Z, mezi 40. a 60. st. na východ, polární oblasti - opět na západ. Pokles nebo vzestup vzduchových hmot - vlivem Coriolisovy síly rotace. Rovník a 60.st. šířky - pásmo mohutných stoupavých vírů (tlakové níže -cyklony), 30 st. šířky a póly - klesavé opačně rotující proudy (tlakové výše anticyklony) Kontinentální biocyklus - základní globální klimatická zonace daná cirkulačními zákonitostmi atmosféry. Obě polokoule - od rovníku k pólům v podstatě stejná sukcese klimatických zón: tropická (humidní = srážky větší než výpar), subtropická (aridní - pouště a část humidnější), mírná (humidnější), Polární (chl adná) Sca-to-air Transfer Schemi cirkulace povrchových vod v ideallzovanér oceinakém bazénu omezením dvžma aeverojliní oriente vánými kontinentálním! okraji; ca jižním pólu je konti není, v oblajtl »evemího pólu Je volný ocein= 1 - mííeri vod turbulencí, 2 - mfiení vod v dúiledku zimního ochlazení, 3 ■ výitup hlubinných vod v důsledku divergenci povrchových vodf 4 - výitup hlubinných vod z dynamických příčin. Podle V„£, McKe!vey§ 1967, z R.E. Caseye uiai Cold and Salty Deep Current Warm Shallow Current A schematic showing the ocean "conveyor belt", where surface waters sink, enter deep water circulation, then resurface after slowly flowing through the deep ocean. Klimatické výkyvy v geologické minulosti Termálni stav na povrchu Země = termální příkon ze Slunce - výdajový tepelný tok Množství tepla zachycovaného Zemí závisí na několika činitelích: -svítivost - proterozoikum 18% méně - zemské albedo - tepelná odraznost oceánů x pevnin - skleníkový efekt - zmírňování teplotních výkyvů, fitrace UV záření - teplotní gradient - dnes 42oC, v juře cca 22oC, síla větru -intenzita vodních proudů, anoxie - Milankovičovy cykly velká zalednění: 3 - proterozoikum 2 - paleozoikum - kvarter zeměpisná šířka Teplota na povrchu Zemi v rúiných itmf pitných líř-kích v obdobích globilního oteplení a ochltxtní. 1 - nejtepleji křída, 2 - nejchUdnljlí křída. 3 - racent. Podle E.J. Birrona 1983 z Ao Hallama 1985» upraveno. Milankovičovy cykly (= cyklické variace orientace zemské osy a parametrů oběžné dráhy Země kolem Slunce - posledních 800 tisíc let). Sumární lunisolární precesní perioda = 25 700 let Cyklické kolísání úhlu ekliptiky (cca 41 000 let) Změny excentricity zemské orbity (hlavní perioda cca 95000 let) Precession of the equinoxes Earth axis wobble Complete wobble rotation JlJNE 2, takes -23,000 years TODAT S,500 S ~Í SEPT, ZZ VEftPSJ APO 11,000 "Í JUNE 21 YEAflSl »50 \ Cycle time = 95,800 years Seasonal Radiation Differences Extreme = 27% Now = 6% Circular = 0% 100 Northern Hemisphere Solar Radiation _,-1-p ■ i ■ f""- —i ' ■ i I SO 100 I« 1000 TEFW3 B.P, WWVWWVWWvv^—-aaM/WVWWvw 12» »»5 DATA 6 O WURM RISS mlodÄŕ s t Ť m —. alb xx spodní apt M bor rem hautertv volangin ber rias ttthon svrchní ktmoMrktt oxford kelloway < strední ba+h bajok z> aolsn —1 to ork plltnsbacn spodní sinému r hettong rhaat (O •vrchní nor < korn strední ladln anis t- spodní scyth svrchní' tata r B kaiort -200 -100 0 I I Konfigurace pobřeží v periodě největšího rozsahu zalednění (wurm) Výška hladiny oceánu během Kvarteru (současná hladina 0) £20 240 2B0 FhilJPE 4.1Ů *i Tlie- supnrc-rfiríiii P-ä^u-äĽa stojhing -íp a r a ,3 Ců*í'ed b? glacml ^ľc .TOO ml-:icr- ytiaf 6 3QÜ B. The oanhncnlř 45 ff>6y aw tm^y T*in sharing cullies, ä'edí wti«e evicteOĽt ty t™ ice ahwiis cksis lAhrw ň f Fiinr and B J [>irre> rt^iiůBl GaoloBŕ 2nd «t p. Í1Ů, Np* Vrn YYUův 197^1 itomochmfhri Modlfled afterPlIrt etal., 1992 and Frakes etal., 1992. Změny teploty v dlouhodobých cyklech - „ICE HOUSE" „GREEN HOUSE" „ICE HOUSE" JEDEN NEBO OBA PÓLY NESOU TRVALÝ LED PRŮMĚRNÁ GLOBÁLNÍ TEPLOTA: 12-14° C „GREEN HOUSE" NEEXISTUJE ZALEDNĚNÍ PÓLŮ PRŮMĚRNÁ GLOBÁLNÍ TEPLOTA: 18-22° C TEPLOTA NA PÓLU: 14o C TEPLOTA NA ROVNÍKU: 30° C Jas (míl. Itf) 570 500 (35395345 28023 *2 136 65 Ä 6 O D | korhj P I T j J kil kôn 400 3 300H «200 100h o v i-J_I_I_I_L j_L Provincionalita faun a vymírání Geografické členění bioty je závislé na klimatu a bariérách Nejvyšší počet celků v dobách: - s nejrozvinutější klimatickou zonací (ani nejchladnější, ani nejteplejší -s největším rozčleněním kontinentálních i oceánských celků bariérami orientovanými poledníkovým směrem, které dále člení klimatické zóny 8 £ 5 transgrese x regrese - zvětšování délky pobřeží (největší diverzita organizmů je v litorálu) Křivku dlvtrtíty orginlimú * počít bioprovínclí bii' nem t»n«roioHca, Kruhové diagramy v centru obřízku •ehem aticky iniiorfiují itav roičlíníní kontinentálních cilků aa Zemi (podrobnlll vis obr. 6-9). A podle J.W. Va-■milní i E.M. Moonit 197U % B.F, Wlndlcyt 1977) B po dli J.W. ViliBtlnj «t »i, 1978 x D. Jablonského t< al 198$, Velká vymírání - často spjatá se zaledněním, regresí a vytvořením velkých celků pevnin i oceánů f dl OJ ČT' oj t / I Afr Has .ViiAn La i; Tria L-3le :'enriiari OflD 3 CEV CARP p Tfl JUft CRET TERT 51 M 1 1 1 i ■tDO JCO 200 100 Geologic time in millions of years 0 Diversity of marine animals through geologic time, as indicated by number of known fossil genera. Paleogeografický vývoj pevnin a oceánů PROTORANGFA A JEjf ROZPAD při ka n bf i un PANGEA A JEJÍ ROZPAD kambrium d • v o n triol p a I * o 9 • n . Idealizované schéma vývoje vzájemné pozice kontinentu a oceánů béhern fanerozoika. Silné achematizováno. Kaz - Kazacha tania. Podle J.W. Valentína 1973, podstatné upraveno. Late Cambrian 514 Ma Middle Ordovician 458 Ma Členění kontinentálního a limnického biocyklu Hranice vývojových etap flóry se poněkud liší od základního členění historie podle fauny Thalassiofytikum (eofytikum) Začíná nejstaršími nálezy 3,8-3,4 mld let a končí vznikem cévnatých rostlin v siluru - hranice pod vrstvou s rodem Cooksonia - svrch silur barrrandienu Kodymirus vagans sladkovodní kambrium • ^ Glúeccipsomorplia silur wenlock ■ ■ ■ ■ "řlandwCT ■ ■ ■ '"Stt" 67 mil ordovik svrchní asghil caradoc • -m llandeil ____i . llanvirn SpOdni M arenig tremadoc 510 65 mil kambrium svrchní střední spodní • 57015401 2500 mil proterozoikum ! 2500 archaikum 4500? transgrese regrese l teplo i chladno Q anoxické poměry A bez polárních A zalednění w pevnin Kambrium - první řasy s vápnitými stěnami - Solenopora a Dasycladaceae první zásoby bitumenů - ordovik Pobaltí Paleofytikum silur - spodní perm starší - do stř. devonu Na počátku přešly rostliny na souš -postupný rozvoj sporofytu: - vytvoření pokožky s kutikulou a průduchy, - vodivé soustavy k vodě, živinám a podpořevzpřímeného růstu, - spor s rezistentní stěnou - proti suchu, postupná úprava rozmnožování Převládají psilofytní rostliny, které od stř. devonu postupně zatlačovány primitivními zástupci kapraďorostů.-Klima poměrně aridní, paleogeografické rozlišení flór patrné pouze na skupině akritarch. V Amer a J Africe - tility - zalednění, které se udrželo až do permu i:err spodní autun 290 72 mil karbon svrchní i t ířiítfiL - ftMB>r * t spodní ú 355 U nul svrchní {™ sifednl ] eifei de vín spodní prag M mil silur svrchní přidol Ludlou ueolock i i___i_____ C J os e d Stoma attachment between guard tells Opon Stoma wal&r molecules LElllllOSB fibers © RAS 1993 Five elementary evolutionary processes in the development of the body of vascular plants. A. Overtopping. B. Planation. C. Coalescence and webbing in the leaf. D. Reduction. E. Recurvation. F. Coalescence in the axis. (After Zimmerman.) A. 1 [ -Protostde B. 1 7 / Enation c. 1 K - XEnation Leaf trace D. ■ Vein of microphyll Fern life cycle diagram Spores (n) Mitosis and a ™ develop ement mladší - od svrchního devonu - nastupuje teplé a vlhké klima, tropické a subtropické pásmo se rozšiřuje na úkor mírného. Dochází k velkému rozvoji stromovitých plavuní a kapradin, Střídání regresí a transgresí - Ostravsko - uhelné sloje x mořská patra Objevují se Progymnospermofyta - vytvořilo se semeno- vznikají rostliny nahosemenné. Vznikají první lesy - v močálových stanovištích - stromovité plavuně, podrostové přesličky a kapradiny -na sušších stanovištích (místa vzdálenější bažinám) prvosemenné - Archaeopteris. An Early Permian landscape in the Saar-Nahe Basin. U = lake margin vegetation with calamites, ferns and a few seed ferns; Si = Sigillaria stand in a deltaic environment; P = pteridosperm-dominated vegetation; K = conifer-dominated hinterland vegetation Začíná výrazná paleogeografická zonálnost. V tropickém pásmu 2 oblasti: euramerická a kathaysijská (Čína). Euramerická - hlavně stromovité plavuně (Lepidodendron a Sigillaria) a přesličky - kalamity, vedle nich i strom. kapradiny a kapraďosemenné ve svrch. karbonu i kordaity. Kathaysijská - řada společných rysů, ale např. chybí Sigillaria a později Walchia. Od konce karbonu dochází v tropickém pásmu k aridizaci klimatu, redukuje se uhlotvornost, začínají převládat nahosemenné - objevují se první jehličnany Walchia, vymírají stromovité plavuně. Oblasti s mírným klimatem -naS angarská, na J gondwanská - zde vlhko i v permu - vznikjí uhlelné sloje -v A. hlavně z kordaitů - kordaitová tajga, v G. kapraďosemenné - Glossopteris (z G. známé tility) Klimatické zóny na hranici karbonu a permu (před 270 milióny lety) 1, 2 - tropická zóna s flórou euramerického (l) a kathaysijského (2) typu 3 - severní rnimotropická zóna (oblast Angaridy) 4 - jižní rnimotropická zóna (oblast Gondwany) Nejstarší jehličnany převaha - extratropická oblast Cordaites Gondvanská extratropická provincie uIíivľí ztatupci gaiLdváiisLé floľj puroutortůiili: k • 5ťhi e on Mira WTiJirůniji.5int Q - filoaaoptorirt» C - Sphen-opijyllLta (lojciosus, Ď n ĚJUÍ£M£PÍ£3!^ t S01Íi^íJ!£L^^ťÍ3t5S..1 Foule ft-ntJrRHü fi t itopl-nrnö. Verfcbraľta Průběh severní hranice tropické zóny v Eurasii v různých obdobích paleozoika a mezozolka (během 250 miliónů let) 2 Ruské uhelné pánve, mezi nimi hranice provincií - Donbas - tropy L., Kuzbas - mírné profil od karbonu do jury - téměř chybí stromovité plavuně, převaha strom přesliček a kordaity - kordaitová tajga. Zde popsány i mechy 9999 £rJiŕma výi^Jc karbcojljxh a ťíírť.íltfdl fHodlOíflanü. L - hranici Hlľ, Z - hrtmrt ohUlU. 3 - braal« pradacll, 4 - ůhibhf trrtínj lalfgprlt itierlünu. íainvi Hupnite; D -dr-'OH, C - lirhwi [tnurnal, vLiť, b*! b r, m«|«>i-. ŕiíf*[ik P - ptrm (hieI + híidu, ti tljii-k -ť kiJflgar, ufliii. kiEJB - tiüij. PndlrW.G. Chilutitra k S.V- Mtjtru J9TJ, upraveno, TR1ASSIC LOWER CARBONIFEROUS SILURIAN LOWER UPPER WDOiE LOWER UPPER UPPER Westphafian Increasing dominance of cottiers Hret occurrence of GJnkgophytes and Cycadophytes Dominance of tree ferns Extinction ofmostafboresoerfLyoophyt&s ■4—Development of coal swamp forests Fust seed ptants More cornptex lard plants / Earfest fereste Fsstratfetion of terri ptants The stratigraphy of the Upper Palaeozoic with the most important floral developments Mezofytikum - svrchní perm - spodní křída hlavní složku flóry tvoří nahosemenné rostliny - cykasy, benetity, jehličnany, a pokročilé kapraďosemenné. Na počátku triasu dochází k přestavběřasových flór. Trias velké rozrůznění zelených řas - alpský trias (2000m wettersteinské vápence) - Dasycladaceae až 2 000m vápenců. křída _ LU1UU cccjanan alb spodní jg^ he-rtias • : 115 nu [tlSlm fciTnendi . L* í'ji d jura dDggET latii • liac Ě ±DaTÍ nas ■ pliwflbwli ■ jiucrujr 'hetííntr trias lllSBt svrchní ^ ™r k i en. spodni ™tfin S4S perm SWTCfinf tíiaring Podle klimatu se dělí na 2 podetapy Starší mezozofytikum - přetrvává aridní klima z permu, sp. - stř. trias. Malá podnební zonálnost - na sev. polokouli jednotné flóry - postavení kontinentů. Hlavní ve vegetaci jehličnany Voltziales. Na Gondwaně hlavně kapraďosemenné Dicroidium - dikroidiové flóry. Rostliny se přizpůsobují aridnímu klimatu - ochrana semene před vysušením. Mimotropická oblast Mladší mezofytikum - stagnace ve vývoji flóry. Podnebí se stává humidnějším - velké transgrese. Zde vznikly největší zásoby uhlí na Sibiři, také v S. Americe a Mongolsku. Flóra se opět diferencuje. Od S k J - mírná oblast kanadsko- sibiřská - hojné ginkgovité, a nízké kapradiny, subtropická evropsko-čínská, rovníková tropická a notální v jižní subtropické zóně - hlavně benetity a cykasy a pteridospermy - hlavně preangiospermy a některé jehličnany. Ke konci mezofytika- ve svrchní juře se objevují první krytosemenné - - svrchní jura, Jv Čína t^^v^"^^^^' ly Cretaceous angiosperm^poflen. Kenofytikum - svrchní křída- recent Převládají krytosemenné rostliny rovněž hojné jehličnany a kapradiny, mechy, ostatní jsou reliktní. Paleogeogr. zonálnost je stále větší - postavení kontinentů. Dochází ke kolísání tepelného režimu s tendencí k celkovému ochlazování (v juřenejsou čepičky na pólech), změny humidity se projevují místně. Významný rozvoj mají kokolitky a rozsivky. Má opět 2 etapy Počátkem třetihor - vyvíjí se symbióza biohermních korálů a zooxantel - prudký rozvoj korálových útesů LB-Z mil kvartér hol ú trn plrristocén plit:crn ini(jr_én olltjocén pal-aoeón 71) mU svrchní 5r3 i.- — HHMt badcn | 14..... ■j r. 111 jii-g H ■: q cj-m riij rq 23,0 ■nťjmr-----------— chat L 23,7 ti t Cl El lUfcůt B3.Q t Jja.no t i Au.LL maastricht 65 eanton □oniak křída -=í^ tuťůil □enoman Age (Ma) 0 ■ S180(&>) - I—I - u - a Cl, Climatic 0 Events Tectonic Events Biotic Events -1 t ^W. Antarctic ice-sheet ^ Asian monsoons intensify | E. Antarctic ice-sheet . Mid-Miocene I Clhiiiilic Optimum — l_argc mammal extinctions i Panama "Great American Interchange" Seaway closes Mi-1 Glaciaiion Late Oligocene Warming Oi-1 Glad at ion 5+ , Small-ephemeral Ice-sheets appear Partial or Ephemeral Full Scale and Permanent Hominids appear | C4 grasses expand I Columbia River ' Volcanism ITibetan Plateau uplfit accelerates Red Sea Rifting Plate reorganization & Andean uplift Drake Passage opens Tasmania Antarctic Passage opens Horses diversify seals & sea lions appear — Coral Extinction large carnivores & odier mammals diversify archaic mammals & | broad leaf forests declini baleen whales appear plate reorganization &. I reduction in scafloor spreading rates E. Eocene Climatic Optimum mLate Paleocene Thermal Maximum N, Atlantic Rilling & Volcanism India-Asia contact Ungulates diversify, primates decline Archaic whales appear _ Mammals disperse Benthic extinction — Meteor Impact — K-T Mass Extinctions ■ ■ _1_L ■ ■ ■ ■ ...... I—r t—I—r T Temperature (°C)' 12" Starší kenofytikum - po svrchní paleogén. Krytosemenné rostliny jsou v bouřlivém rozvoji - převažují dnes vymřelé typy, stromovité jehličnany a kapradiny z moderní čel. Polypodiaceae. Řada reliktů z mezozofytika vymírá na hranici s třettihorami. U krytosemenných však tato hranice není významný evoluční předěl. Vegetace je hlavně stromovitá s výjimkou mokřadů a sladkých vod s bylinnými porosty. Vývoj spolu s hmyzem a vyššími obratlovci - opylování a rozšiřování plodů. Zástupci starobylých krytosemenných Skupina Normapolles 19 Three porate short-axed pollen grain, Normapolles - cf. Nudopollis?, 35 |im, in Baltic amber. 20 Three porate short-axed pollen grain, 30 |im, in Bitterfeld amber. 21 Pressed spherical pollen grains with 7 resp. 8 equatorial pores, ulmus-like, 38 |im, in Baltic amber. 22 Three porate short-axed pollen grain, Normapolles - cf. Basopollis?, about 40 |im, in Baltic amber. 23 Loranthaceae (mistletoe plants) pollen grains (cf. Gothanipollis), slim form, 30 |im, in Baltic amber (same amber specimen as number 6). Paleobiogeografické provincie pozdní křídy (senon) na základe pylových zrn Starší etapa - křída - konec eocénu Severní mírná,opadavé listnaté stromy Ekvatoriální -palmy^L OťäJiacra: í — c Aqutlapoííenites. ÍL — c Normapoíles, iil — SKBaropHajtbiian (c najib-ms.mh), IV — HoTaflbHan (c Noiholagidites); 3 — Elatcrosporiies; 4 — Ephedripiies; 5 — PsilamonocolpCteš^nanbus rana najibMOBoA); 6 — Microcachrydiíes Srafuván vc dvou optických řezech (/v. IHOUkrai) Normapoly Hnědouhelné močály-opadavé tisovce V mírných a subtropických oblastech vznikají podmínky vhodné k růstu uhlotvorné vegetace (Taxodiaceae) Mladší kenofytikum - od konce eocénu po současnost. Klima zpočátku teplé s několika fázemi ochlazování, rozvoj hnědouhelných močálů. Převládají moderní krytosemenné a moderní jehličnany. Od oligocénu bylinné typy krytosemenných i mimo vodní a mokřadní stanoviště - který vrcholí v pozdním pliocénu a kvartéru - vznik tundrové vegetace. Paleogeogr. Rozdíly jsou stále větší. Vznikají říše a oblasti : na S polokouli ř. holoarktická s oblastmi arktotercierní v mírném pásmu a starostředozemní vpásmu subtropickém. Tropická říše se později dělí na paleotropickou a neotropickou, na J polokouli pokračuje říše notální. Hlavní rozdíly na úrovni čeledí . V Evropě se od eocénu mísí prvky arktotercierní - turgajské flóry - opadavé dřeviny a jehličnany a poltavské subtropické. Ještě do sp. oligocénu mangrovy v Anglii a Belgii, rozhraní nyní šikmo - pozdější pootočení Evropy ve směru hod. ručiek. Ochlazení před koncem oligocénu. Pak ještě znovu oteplení a od stř. miocénu -ochlazování. IlajieoijjjiopHCTmiecKot; paňoHUpoBaHne ií paHnew mhouchc roJiapKTH-jecnoe HapCToo (1); Bopeajibiiař! oCnacTb (Bo) c CeaepoaMepunaHcKofl (CA), Typ-raftcKofi (Tr) n AaJibHenoCTOHHOfl (AB) n po ä h h um huk, Man,peaHCKas oCnactb (Mg), Cpe^h-aeMiioMopcuaH oCnacTb (Cp) c JOjKiio-EaponcftcKoň (K>E), Ka3axcTaHCKOfl (K). TypKecraH-ckoíí (It) h KKTaHCKO-SnoHciťoíS (Kil) npoBHHiiMSUH; Tpormieckae uapcTBO (II) HeOTpo-nvmecKaji oÓJiacrb (H), AťfcpHKaHctíaji ofijiacTb (A) c KancKOň (Kn) n Maji branie ko íl (Mr) no-Ao6naCTaMHÍ(?), HHAO-Majie3BÍ(CKůH 06/iacTb (KM); Hora/ibHoe uapcTao (III); AnrapKTH4e-cKasi (At), HoB03&naHACKa« (Hz) h lOJKMoaMepuKaHCKas (HJA) ofjJiaCTM; ABcrpajiHflcKoe i*apcreo (IV); 1 — rpaHtmbi napere; 2 — rpammu o6rtacreíÍ n n po bh k nu A; 3— raoJiojKeHHe OeperoBOfl /ihmhh TeTHca. CociaBMJi M A. Axw«Tbee (1984 r > HíHjnojtij'poin3Lia|jick-o prviiy Hranice floristických provincií v eocénu na severu turgajská (arktoterciemí) na jihu poltavská (paleotropická) Hranice v současnosti šikmo - pootočení Evropy UpiDVitiL- (KkIIc D.H-M'nj aW. Kp.HIwb UUMi.'íi7; Paleogeografické rekonstrukce Centrální Paratethydy palinspastický model s grafickým znázorněním reliéfu souše a houbek pánve aktivní subdukční zóny Svrchní baden - 13,6-13 mld (Kováč a kol.) Early to Middle Pannonian Konec miocénu - pliocén další ochlazování, vznik biomů tajgy a tundry Vznik zalednění rychlé změny klimatu a vznik ledových dob. Ty způsobily hromadné vymírání méně odolných dřevin a vznik stepních bylinných společenstev- stepi , savany, tajga a tundra Pleistocene glaciers covered large areas in North America, Europe, and Asia, as well as many high mountain regions. Parts of Alaska and Siberia were not glaciated because those areas were too dry. They were cold enough, but not enough precipitation fell for glaciers to develop. BIOME 6000 Veaetation Reconstructions. Prentice et al. 1996 60S 15,000 yr B.R 15-0W 12QYV MW 60W SOW 33E GOE 90E 120E 1S0E tun** taiga cold d a-cpduous forest cold mixed fct esl cool conferlorasl cool mrjcod forosl remperale deciduous fafesl temperiie coniier loreet bioaoleaved evergfeen/warm mixed forest irofnealdry Idra&t tropical seasonal rarest 1 Topical rain lomst open con iter woodland Kerophyuc wooda/sc rub savenna &teppe desert Reference: Prentice, C.I., Guiot, J., Huntley, B., Jolly D. and Cheddadi, R., 1996, Reconstructing biomes from palaeoecological data: a general method and its application to European pollen data at 0 and 6 ka Climate Dynamics 12:185-194. TUNDRA LISTNATÝ LES STEP BBB ! JEHLIČNATÝ LES LEDOVCE vropa. tak jak ji zažili naši vzdálenipředkové ~ poslední doby ledové. Kontinentálni ledovec lemovaný tundrou a dále na jih stepí pokrýval značnou část severní Evropy. Jehličnaté lesy mají malý rozsah, zato pobreží Středozemního moře vroubí listnaté lesy. Vysokohorské ledovce jsou jak v Alpách, tak v Karpatech TynF ItnHCIW cJiniH.kLc.nftLiulun pni Hľl'.-rldilin-ry I A — Dctwit mhs (WJm iDfcuUr; I! — JÍtwm nrttyKinfa ŕiLTyildkar. Dfiiú rakralňií tíiDmkhiřinidiM v -1.. i ■ ■ 1113.11 ■ 11 uhiifTiirinHi v&ffb JtvrtabcniJrJi Dbdúhl. SuiiCimoA h Hnillmi, líTmikniDriJlCnL VWlf lerK.lkljÍLťi {Xatifnlpú ijjrarilif.tiinj » 11MI-: 1 «tJ:rni píniritllry l*xlh- rflui^Hi imHml k^nliln. T. VnrtfrJinyi^. mač rnladií plíocŕn [chladne období) [ínterpluvinL, tj.ttiLůríra: obdobím pLťlStOCflTl (plL v"ďlŕ tj. tepiejjf abdobO d Rozšíření deštného pralesa, savan a pouští v různých obdobích neogénu a kvartéru v Africe. 1. tropické deštné a vlhké lesy 2. savana 3 - step a poušť Podle různých autorů z S. Louwa 1986 upraveno 9729 Rozšíření současných tropických pralesů se stromy, jejichž dřevo nemá letokruhy (l) a rozšíření tropické flóry vcelku (2) Poslední etapa vývoje rostlin v kvartéru -Anthropofytikum - postupné ovlivňování člověkem. Hlavní centra vzniku kulturních mstliii (podle N. I, Vavilova) Holocén Výrazné oteplení, ústup a tání ledovců Člověk - aktivní geologicky činitel Atlantik - 7-8000 let -vyšší teplota a humidita, počátek neolitu Klimatické výkyvy v holocénu: 3200-2700 sušší teplý interval (doba bronzová) ochlazení a zvlhčení - doba železná 15.-18. století - tzv. malá doba ledová klimatické optimum holocénu X IX VIII VII IV oddělení rtér holocén ~ mladší CO "TO CO starší 5100-2400 subboreál postupné zhoršovaní a sucho +1" souč. CO "od 8400-5 100 mladší starší + 100% srážek +3° souč, 9300-8400 boreál —kont. klím -2- 3'soiič ä- 10 300-9300 pre bo reál ^ ^ -3 souc. kultura doba historická 'CO CO M _o JD O CD "O >isj co 'Oj co 'CO § CO £ -g 2 "O -Q zvyšující se vliv člověka ° na přírodní prostředí \ ' o N CD BP - before present (před rokem 1952) věk v tisících let 2 OOO 1 OOO 0 1 OOO 2 OOO 3 OOO 4 OOO 5 OOO 6 OOO 7 OOO 8 300 upraveno podle Musila (1996) Tibet - Holocene Environmental Change Cage Depth /aBP /cm VT P S M F January l£mp£raiui,c/'JC Annual precipitation/mm Fig. L Changes in paleovegetation and paleoclimate reconsliiklolI livm i'oi\ ][[. sirkv J4 kafJR VT. Violation typo: l\ pollen sum; S, steppe; M. meadow; F, forest (Tang ct al. 2000) 60S I_ 160W 120W *&W SOW MW 0 3QE &0E SOE 12QE 16Qe J tundra "rflJH cold deciduous forest cold mixed for&el coal mixed for&sl ■ tropical dry forest - trdpicai seasonal lore&t tropical rain Torea! apc-n coniler woodland *erapriytic WDodsi'scrub savanna -.torjj^ desert 1 temperate ctaciduous forest [$mp«ral6 conifer fore&i ■'■ -: ^^ | broadleavedAvanm mixed forest Prentice et aL, Fig 1 tundra taiga cold deciduous foresi cold mixed forest cool conifer forest cool mixed lorest temperate deciduous forest temperate conifer forest broadleaved evergreen/warm mixed forest tropical dry forest tropical seasonal lorest tropical rain forest open conifer woodland xerophytic woods/scrub savanna ateppe desert Vliv člověka na přírodní prostředí Vývoj ošlapávaných ploch, nitrifikace, odlesňování Synantropní rostliny Kulturní rostliny Triticum - pšenice x divoké trávy mm Plantago lanceoloata^Qfc plevele r 1 AGROSTEMMA GITHAGO Í> 1 *• ♦ 1 Ancestral Green \ Alga >4 Nonvascular plants Mosses, liverworts, hornworts Vascular plants Nonseed plants Ferns Conifers Flowering plants f First seed '1; plants First vascular plants